(EU) 2019/348Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/348 ze dne 25. října 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 63, 4.3.2019, s. 1-11 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 25. října 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. března 2019 Nabývá účinnosti: 24. března 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/348

ze dne 25. října 2018,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, (1) a zejména na čl. 4 odst. 6 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby členské státy mohly určit, zda povolí institucím ve své pravomoci uplatňovat zjednodušené povinnosti, požaduje ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, aby členské státy zajistily, že příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize posoudí dopad, který by mohlo mít selhání instituce vzhledem k řadě faktorů popsaných v uvedeném článku.

(2)

Toto posouzení by mělo být odlišné od jakéhokoli jiného posouzení, jež mají provádět orgány příslušné k řešení krize, zejména od jakéhokoli posouzení způsobilosti instituce či skupiny k řešení krize či posouzení toho, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize uvedené ve směrnici 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (2), a nemělo by takové jiné posouzení předem ovlivňovat.

(3)

Upřesnění kritérií uvedených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU by mělo být praktické, efektivní a účelné. Je tedy třeba posoudit, jaký dopad by mohlo mít selhání instituce, nejprve na základě kvantitativních kritérií a následně na základě kvalitativních kritérií. Obecně by se mělo posouzení na základě kvalitativních kritérií provádět jen v případě, že posouzení na základě kvantitativních kritérií nevede k závěru, že s ohledem na dopad, který by selhání instituce mohlo mít, je nutné uplatňování povinností v plném rozsahu, a nikoli pouze zjednodušených povinností.

(4)

Aby se sblížila praxe uplatňování tohoto nařízení a aby se uplatňovalo efektivním způsobem, měly by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize posuzovat kvantitativní kritéria na základě společných prahových hodnot Unie v podobě celkového kvantitativního skóre. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly vypočítat toto celkové kvantitativní skóre v souladu se souborem ukazatelů za použití hodnot z platného rámce pro podávání zpráv pro účely dohledu zavedeného prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014 (3).

(5)

K zajištění žádoucí rovnováhy z hlediska očekávaného podílu institucí nezpůsobilých k uplatňování zjednodušených povinností v členských státech a rozložení nezpůsobilých institucí mezi jednotlivými členskými státy by měla být prahová hodnota Unie pro celkové kvantitativní skóre pro úvěrové instituce obecně stanovena na úrovni 25 bazických bodů. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by však měly mít možnost prahovou hodnotu 25 bazických bodů zvýšit či snížit a stanovit ji v intervalu od 0 do 105 bazických bodů v závislosti na specifikách bankovního sektoru daného členského státu. Vysoká koncentrace bankovnictví může odůvodňovat vyšší prahovou hodnotu, zatímco velký počet malých institucí v kombinaci s malým počtem velkých institucí může vést k nižší prahové hodnotě. Prahová hodnota by měla zajišťovat správnou rovnováhu mezi kumulativní hodnotou celkových aktiv úvěrových institucí, které by mohly být způsobilé k uplatňování zjednodušených povinností v daném členském státě, a úvěrových institucí, které by na základě kvantitativního posouzení byly nezpůsobilé.

(6)

Jestliže příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize neobdrží hodnoty ukazatelů od institucí v rámci zpráv pro účely dohledu, měly by použít vhodné zástupné ukazatele na základě vnitrostátních obecně uznávaných účetních zásad (GAAP). Příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost u příslušných ukazatelů stanovit nulovou hodnotu, pokud by bylo určení zástupných ukazatelů nepřiměřeně náročné. Tato možnost by však měla být omezena na instituce, které nevykazují údaje prostřednictvím šablony 20 na základě čl. 5 písm. a) bodu 4 prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014, neboť nepřekročily prahovou hodnotu stanovenou v uvedeném článku.

(7)

Aby byl přístup uplatněný v tomto nařízení plně v souladu se zásadou proporcionality a aby se odstranila veškerá nepřiměřená zátěž, mělo by být možné malé úvěrové instituce kvantitativně posuzovat pouze na základě jejich velikosti. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by proto měly mít možnost vyvodit závěr, že není pravděpodobné, že by selhání malé úvěrové instituce mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné finanční instituce nebo podmínky financování, aniž by použily celkové kvantitativní skóre, jestliže tento závěr má oporu v jejich kvalitativním posouzení. U takovýchto malých úvěrových institucí by se přiměřeným způsobem mělo provádět i posouzení kvalitativních kritérií.

(8)

Aby se zajistila účelnost a efektivnost posouzení dopadu selhání finančních institucí na finanční trhy, jiné instituce či podmínky financování, měla by specifikace kvantitativních a kvalitativních kritérií vycházet z podmínek a kategorií, které již stanovila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4).

(9)

Zejména v souladu s čl. 131 odst. 2 směrnice 2013/36/EU se instituce G-SVI určují mimo jiné na základě své velikosti, propojenosti s finančním systémem, složitosti a přeshraniční činnosti. Jelikož se tato kritéria do značné míry překrývají s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, měly by mít příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize možnost rozhodnout o tom, že je pravděpodobné, že by selhání instituce G-SVI mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, aniž by musely provádět kvantitativní posouzení.

(10)

Kromě toho se podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU instituce J-SVI určují mimo jiné na základě své velikosti, významu pro hospodářství Unie nebo příslušného členského státu, významu svých přeshraničních činností a své propojenosti s finančním systémem. Jelikož se tato kritéria velmi podobají kritériím stanoveným v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost rozhodnout o tom, že je pravděpodobné, že by selhání instituce J-SVI mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, aniž by musely provádět kvantitativní posouzení.

(11)

Navíc čl. 107 odst. 3 směrnice 2013/36/EU požaduje, aby Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5) obecné pokyny, které upřesní společné postupy a metodiky procesu dohledu a hodnocení. Příslušné orgány a finanční instituce, jimž jsou tyto pokyny určeny, jsou povinny vynaložit veškeré úsilí, aby je dodržely. V souvislosti s posouzením uvedeným v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU by proto mělo být zohledněno zařazování do kategorií příslušnými orgány podle pokynů pro proces dohledu a hodnocení orgánu EBA. Příslušné orgány zařazují instituce do čtyř kategorií. První kategorie (kategorie 1 pro účely procesu dohledu a hodnocení) se skládá z institucí G-SVI a J-SVI a případně jiných institucí zařazených do této kategorie příslušným orgánem na základě jejich velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti jejich činností. Tudíž pokud příslušný orgán určil, že určitá instituce spadá do kategorie 1 pro účely procesu dohledu a hodnocení, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost rozhodnout o tom, že je pravděpodobné, že by selhání této instituce mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, aniž by musely provádět kvantitativní posouzení.

(12)

K zajištění jednotného posuzování institucí je nutné určit minimální výčet aspektů, na jejichž základě by měly příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize provádět svá kvalitativní posouzení, aniž by to těmto orgánům bránilo v zohlednění jiných relevantních aspektů. Minimální výčet kvalitativních aspektů by měl odkazovat na okolnosti naznačující, že selhání instituce by mohlo mít výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování.

(13)

Vzhledem k různorodosti investičních podniků, na něž se vztahuje směrnice 2014/59/EU, a k potřebě nepředjímat průběžnou práci na úrovni Unie na přezkumu obezřetnostních pravidel pro tyto podniky by toto nařízení mělo upřesnit pouze ukazatele, jež by měly příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zohledňovat za účelem posouzení kritéria velikosti. Tyto orgány by měly stanovit váhy jednotlivých ukazatelů a určit příslušné prahové hodnoty.

(14)

Instituce, jež patří do skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 a 112 směrnice 2013/36/EU (přeshraniční skupiny), je vysoce propojena a její činnosti jsou výrazně složitější než činnosti samostatné instituce. Dopad selhání instituce, jež patří do přeshraniční skupiny, tedy pravděpodobně bude významnější. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by proto měly vyvodit závěr, že je pravděpodobné, že by selhání instituce patřící do přeshraniční skupiny mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, jestliže tento závěr vyplyne z jakéhokoli posouzení na úrovni jednotlivých členských států, v nichž skupina působí. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by za tímto účelem měly koordinovat svá posouzení a vyměňovat si veškeré nezbytné informace v rámci struktury bankovní unie a v rámci kolegií dohledu a kolegií k řešení krize.

(15)

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost rozhodnout, že není pravděpodobné, že by selhání určitých institucí mělo výrazně nepříznivý dopad, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, i když jejich celkové kvantitativní skóre dosahuje stanovené prahové hodnoty. Toto rozdílné zacházení s uvedenými institucemi by mělo být odůvodněno jejich výjimečnými vlastnostmi. První skupinu tohoto druhu tvoří podpůrné banky, jejichž účelem je prosazovat cíle veřejné politiky ústřední nebo regionální vlády členského státu či místního orgánu poskytováním podpůrných úvěrů na nesoutěžním, neziskovém základě. Úvěry, které tyto instituce poskytují, jsou přímo či nepřímo zaručeny ústřední nebo regionální vládou nebo místním orgánem. Podpůrné banky tudíž mohou být považovány za instituce, u nichž není pravděpodobné, že by jejich selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, jestliže je tento závěr v souladu s kvalitativním posouzením těchto podpůrných bank. Druhou skupinu tvoří úvěrové instituce, jež jsou předmětem řádného likvidačního řízení. Vzhledem k tomu, že řádná likvidace obecně brání nové obchodní činnosti, úvěrové instituce, jež jsou předmětem tohoto řízení, mohou rovněž být považovány za instituce, u nichž není pravděpodobné, že by jejich selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, jestliže to je v souladu s kvalitativním posouzením provedeným u těchto úvěrových institucí.

(16)

S přihlédnutím k různým účelům plánování ozdravných postupů a řešení krize by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize z téhož členského státu měly mít možnost dospět k různým závěrům svých posouzení provedených v souladu s tímto nařízením. Zejména mohou přijmout různá rozhodnutí při stanovení prahových hodnot pro celkové kvantitativní skóre a uplatnit zvláštní zacházení s podpůrnými bankami a institucemi, jež jsou předmětem řádného likvidačního řízení, a také dospět k různým závěrům ohledně možnosti povolit uplatňování zjednodušených povinností. V těchto případech by měly příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize pravidelně posuzovat, zda je rozdíl i nadále odůvodněný.

(17)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(18)

Orgán EBA uskutečnil otevřenou veřejnou konzultaci k návrhu regulačních technických norem, ze kterého toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví, která byla zřízena v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kvantitativní posouzení úvěrových institucí

1.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize posoudí dopad selhání úvěrové instituce na finanční trhy, na jiné instituce nebo na podmínky financování na základě celkového kvantitativního skóre vypočteného v souladu s přílohou I. Budou tak činit pravidelně, alespoň jednou za dva roky.

2.   Úvěrová instituce s celkovým kvantitativním skóre rovným nebo vyšším než 25 bazických bodů bude považována za instituci, u níž je pravděpodobné, že by její selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování.

3.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou zvýšit či snížit prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 2 v rámci intervalu od 0 do 105 bazických bodů. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize upravenou prahovou hodnotu pravidelně přezkoumávají.

4.   Jestliže hodnoty ukazatelů podle přílohy I nejsou k dispozici, provede se posouzení uvedené v odstavci 1 na základě zástupných ukazatelů maximální možnou měrou korelovaných s ukazateli uvedenými v příloze III.

5.   Jestliže úvěrová instituce nepřekročí prahovou hodnotu stanovenou v čl. 5 písm. a) bodě 4 prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014 a nepředloží šablonu 20 podle uvedeného nařízení, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou u příslušných ukazatelů uvedených v příloze III stanovit nulovou hodnotu.

6.   Jestliže celková aktiva úvěrové instituce nepřekračují 0,02 % celkových aktiv všech povolených úvěrových institucí a – jsou-li k dispozici relevantní údaje – poboček usazených v daném členském státě, včetně poboček v Unii, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou bez použití odstavců 1 až 5 určit, že není pravděpodobné, že by selhání této úvěrové instituce mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, za předpokladu, že by to nebylo v rozporu s článkem 2.

7.   Jestliže byla úvěrová instituce podle čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU určena jako instituce G-SVI nebo J-SVI nebo byla zařazena do kategorie 1 na základě obecných pokynů ke společným postupům a metodikám procesu dohledu a hodnocení vydaných v souladu s čl. 107 odst. 3 uvedené směrnice, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou bez použití odstavců 1 až 5 tohoto článku určit, že je pravděpodobné, že by selhání této úvěrové instituce mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování. Hodnoty příslušných ukazatelů těchto institucí se přesto v každém případě zohlední při určování celkové částky uvedené v bodě 2 přílohy I a při určování celkových aktiv všech úvěrových institucí povolených v členském státě pro účely odstavce 6.

Článek 2

Kvalitativní posouzení úvěrových institucí

1.   Jestliže podle článku 1 úvěrová instituce není považována za instituci, u níž je pravděpodobné, že by její selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné finanční instituce nebo podmínky financování, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize budou posuzovat dopad selhání této úvěrové instituce na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování pravidelně, alespoň jednou za dva roky a vezmou přitom v úvahu přinejmenším všechny tyto kvalitativní aspekty:

a)

do jaké míry úvěrová instituce vykonává zásadní funkce v jednom či více členských státech;

b)

zda by pojištěné vklady úvěrové instituce překračovaly disponibilní finanční prostředky příslušného systému pojištění vkladů, a schopnost tohoto systému pojištění vkladů získat mimořádné příspěvky ex post ve smyslu v článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (6);

c)

zda je struktura akcionářů úvěrové instituce vysoce koncentrovaná, vysoce rozptýlená nebo nedostatečně transparentní, takže by to mohlo mít nepříznivý dopad na dostupnost či včasné provedení ozdravných opatření instituce a jejích opatření k řešení krize;

d)

zda úvěrová instituce, jež je členem institucionálního systému ochrany ve smyslu čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7), vykonává zásadní funkce pro jiné členy institucionálního systému ochrany včetně clearingových služeb, služeb pokladny a jiných služeb;

e)

zda je úvěrová instituce přidružená k ústřednímu subjektu ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 a sdílení ztrát mezi přidruženými institucemi by představovalo podstatnou překážku pro běžné úpadkové řízení.

2.   Posouzení uvedené v odstavci 1 provedou nezávisle příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize s ohledem na cíle plánování ozdravných postupů a řešení krize.

3.   Jestliže příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize určí, že dvě nebo více úvěrových institucí má podobné vlastnosti z hlediska všech kvalitativních aspektů uvedených v odstavci 1, předmětem posouzení uvedeného v odstavci 1 může být celá kategorie úvěrových institucí.

Článek 3

Kvantitativní posouzení investičních podniků

1.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize posoudí dopad selhání investičního podniku na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování pravidelně, alespoň jednou za dva roky a na základě těchto parametrů:

a)

celkové kvantitativní skóre vypočtené na základě ukazatelů uvedených v příloze II;

b)

váhy stanovené k těmto ukazatelům příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize.

2.   Hodnoty ukazatelů se určí na základě ukazatelů stanovených v příloze III. Jestliže hodnoty ukazatelů z přílohy II nejsou k dispozici, při posouzení podle odstavce 1 se využijí zástupné ukazatele maximální možnou měrou korelované s ukazateli uvedenými v příloze III. Jestliže zástupné ukazatele nejsou k dispozici, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou ukazatele uvedené v příloze II nahradit jinými relevantními ukazateli.

3.   Prahovou hodnotu celkového kvantitativního skóre stanoví příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize.

4.   Investiční podnik s celkovým kvantitativním skóre rovným nebo vyšším než prahová hodnota uvedená v odstavci 3 bude považován za instituci, u níž je pravděpodobné, že by její selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování.

5.   Jestliže byl investiční podnik podle čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU určen jako instituce G-SVI nebo J-SVI nebo byl zařazen do kategorie 1 na základě obecných pokynů ke společným postupům a metodikám procesu dohledu a hodnocení vydaných v souladu s čl. 107 odst. 3 uvedené směrnice, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou bez použití odstavců 1 až 4 tohoto článku určit, že je pravděpodobné, že by selhání této instituce mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování.

Článek 4

Kvalitativní posouzení investičních podniků

1.   Jestliže podle článku 3 investiční podnik není považován za instituci, u níž je pravděpodobné, že by její selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné finanční instituce a podmínky financování, příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize budou posuzovat dopad selhání tohoto investičního podniku na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování pravidelně, alespoň jednou za dva roky a vezmou přitom v úvahu přinejmenším všechny tyto kvalitativní aspekty:

a)

do jaké míry investiční podnik vykonává zásadní funkce v jednom či více členských státech;

b)

zda je struktura akcionářů investičního podniku vysoce koncentrovaná, vysoce rozptýlená nebo nedostatečně transparentní, takže by to mohlo mít nepříznivý dopad na dostupnost či včasné provedení ozdravných opatření instituce a jejích opatření k řešení krize;

c)

zda investiční podnik, jenž je členem institucionálního systému ochrany ve smyslu čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013, vykonává zásadní funkce pro jiné členy institucionálního systému ochrany včetně clearingových služeb, služeb pokladny a jiných služeb;

d)

zda většinu klientů investičního podniku tvoří retailoví, či profesionální klienti;

e)

do jaké míry by peněžní prostředky a finanční nástroje držené investičním podnikem jménem jeho klientů nebyly plně chráněny systémem pro odškodnění investorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (8);

f)

zda je obchodní model investičního podniku složitý, a to i z hlediska rozsahu jeho investičních činností.

2.   Posouzení uvedené v odstavci 1 provedou nezávisle příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize s ohledem na cíle plánování ozdravných postupů a řešení krize.

Článek 5

Instituce, které patří do skupiny

1.   U institucí, které jsou součástí skupiny, se posouzení uvedené v článcích 1 až 4 provede na úrovni mateřského podniku v členském státě, v němž byla instituce povolena.

2.   Odchylně od odstavce 1 se u instituce, jež je součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle článků 111 a 112 směrnice 2013/36/EU, posouzení uvedené v článcích 1 až 4 tohoto nařízení provede na těchto úrovních:

a)

na úrovni mateřského podniku v Unii;

b)

na úrovni každého mateřského podniku v členském státě, nebo neexistuje-li mateřský podnik v členském státě, na úrovni každého samostatného dceřiného podniku skupiny v členském státě.

3.   Instituce, jež jsou součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle článků 111 a 112 směrnice 2013/36/EU, se budou považovat za instituce, u nichž je pravděpodobné, že by jejich selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, jestliže na kterékoli úrovni jmenované v odst. 2 písm. a) a b) tohoto článku nastane kterákoli z těchto situací:

a)

instituce má celkové kvantitativní skóre rovné nebo vyšší než prahová hodnota stanovená příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize podle čl. 1 odst. 3 nebo čl. 3 odst. 3;

b)

jsou splněna kritéria uvedená v čl. 2 odst. 1 nebo čl. 4 odst. 1.

4.   Odstavce 2 a 3 se nevztahují na instituce, které jsou předmětem ozdravného plánu ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU.

5.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize koordinují posouzení podle tohoto článku a vyměňují si veškeré nezbytné informace v rámci kolegií dohledu a kolegií k řešení krize.

Článek 6

Posouzení podpůrných bank

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou považovat podpůrné banky, jež jsou definovány v čl. 3 odst. 27 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (9), za instituce, u nichž není pravděpodobné, že by jejich selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, aniž použijí čl. 1 odst. 2 a 7 a čl. 5 odst. 3, jestliže kvalitativní aspekty podle čl. 2 odst. 1 nejsou splněny na kterékoli z těchto úrovní:

a)

na úrovni mateřského podniku v Unii;

b)

na úrovni každého mateřského podniku v členském státě, nebo neexistuje-li mateřský podnik v členském státě, na úrovni každého samostatného dceřiného podniku skupiny v členském státě.

Článek 7

Posouzení úvěrových institucí, které jsou předmětem řádného likvidačního řízení

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize mohou považovat úvěrové instituce, jež jsou předmětem řádného likvidačního řízení, za instituce, u nichž není pravděpodobné, že by jejich selhání mělo výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, jiné instituce nebo podmínky financování, aniž by použily čl. 1 odst. 2 a 7 a čl. 5 odst. 3, jestliže kvalitativní aspekty podle čl. 2 odst. 1 nejsou splněny na kterékoli z těchto úrovní:

a)

na úrovni mateřského podniku v Unii;

b)

na úrovni každého mateřského podniku v členském státě, nebo neexistuje-li mateřský podnik v členském státě, na úrovni každého samostatného dceřiného podniku skupiny v členském státě.

Článek 8

Posouzení příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize z téhož členského státu

S přihlédnutím k různým účelům plánování ozdravných postupů a řešení krize příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize z téhož členského státu mohou dospět k různým závěrům ohledně použití článků 1 až 4, 6 a 7; v takovém případě pravidelně posuzují, zda jsou tyto různé závěry i nadále odůvodněné.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44).


PŘÍLOHA 1

Tabulka č. 1

Ukazatele a váhové faktory pro výpočet celkového kvantitativního skóre úvěrových institucí

Kritérium

Ukazatel pro úvěrové instituce

Váha

Velikost

Aktiva celkem

25 %

Propojenost

Závazky ve finančním systému

8,33 %

Aktiva ve finančním systému

8,33 %

Dluhové cenné papíry v oběhu

8,33 %

Rozsah a složitost činností

Hodnota OTC derivátů (pomyslná)

8,33 %

Závazky napříč jurisdikcemi

8,33 %

Pohledávky napříč jurisdikcemi

8,33 %

Povaha obchodní činnosti

Vklady od vkladatelů ze soukromého sektoru v EU

8,33 %

Úvěry poskytnuté příjemcům ze soukromého sektoru v EU

8,33 %

Hodnota domácích plateb

8,33 %

1.

U každého z ukazatelů v tabulce 1 se odpovídající hodnota určí za použití specifikací stanovených v příloze III.

2.

Hodnota ukazatele pro každou úvěrovou instituci se vydělí celkovou částkou odpovídající hodnoty ukazatele pro všechny úvěrové instituce povolené v členském státě a jsou-li dostupné příslušné údaje, pro pobočky usazené v dotčeném členském státě, včetně poboček Unie zřízených v daném členském státě.

3.

Výsledné koeficienty se vynásobí 10 000 pro vyjádření skóre ukazatele v bazických bodech.

4.

Každé ze skóre ukazatelů (vyjádřené v bazických bodech) se vynásobí váhou jednotlivých ukazatelů uvedenou v tabulce 1.

5.

Celkové kvantitativní skóre je součtem všech vážených skóre ukazatelů.


PŘÍLOHA 2

Tabulka č. 2

Ukazatele pro investiční podniky

Kritérium

Ukazatel pro investiční podniky

Velikost

Aktiva celkem

Závazky celkem

Výnosy z poplatků a provizí celkem

Spravovaná aktiva


PŘÍLOHA 3

Tabulka č. 3

Specifikace ukazatelů

Ukazatel

Oblast působnosti

Specifikace

Aktiva celkem

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 01.01, řádek 380, sloupec 010

Závazky celkem

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) →F 01.02, řádek 300, sloupec 010

Výnosy z poplatků a provizí celkem

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) →F 02.00, řádek 200, sloupec 010

Spravovaná aktiva

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) →F 22.02, řádek 010, sloupec 010

Závazky ve finančním systému

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.06, řádky 020 + 030 + 050 + 060 + 100 + 110, sloupec 010, všechny země (osa z)

Aktiva ve finančním systému

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.04, řádky 020 + 030 + 050 + 060 + 110 + 120 + 170 + 180, sloupec 010, všechny země (osa z)

Dluhové cenné papíry v oběhu

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) →F 01.02, řádky +050 + 090 + 130, sloupec 010

Hodnota OTC derivátů (pomyslná)

Po celém světě

FINREP (IFRS) → F 10.00, řádky 300 + 310 + 320, sloupec 030 + F 11.00, řádky 510 + 520 + 530, sloupec 030

FINREP (GAAP) → F 10.00, řádky 300 + 310 + 320, sloupec 030 + F 11.00, řádky 510 + 520 + 530, sloupec 030

Závazky napříč jurisdikcemi

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.06, řádky 010 + 040 + 070, sloupec 010, všechny země kromě domovské země (osa z)

Poznámka: Do vypočtené hodnoty by neměly být zahrnuty i) vnitropodnikové závazky a ii) závazky zahraničních poboček a dceřiných podniků vůči protistranám v téže hostitelské zemi.

Pohledávky napříč jurisdikcemi

Po celém světě

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.04, řádky 010 + 040 + 080 + 140, sloupec 010, všechny země kromě domovské země (osa z)

Poznámka: Do vypočtené hodnoty by neměla být zahrnuta i) vnitropodniková aktiva a ii) aktiva zahraničních poboček a dceřiných podniků vůči protistranám v téže hostitelské zemi.

Vklady od vkladatelů ze soukromého sektoru v EU

Pouze EU

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.06, řádky 120 + 130, sloupec 010, země EU (osa z)

Úvěry poskytnuté příjemcům ze soukromého sektoru v EU

Pouze EU

FINREP (IFRS nebo GAAP) → F 20.04, řádky 190 + 220, sloupec 010, země EU (osa z)

Hodnota domácích platebních transakcí

Po celém světě

Platby provedené ve vykazovaném roku (vyjma plateb v rámci skupiny): Tento ukazatel se vypočítá jako hodnota plateb banky zaslaných prostřednictvím všech hlavních platebních systémů, jichž je členem.

Vykažte celkovou hrubou hodnotu všech hotovostních plateb zaslaných příslušným subjektem prostřednictvím platebních systémů pro velké platby a hrubou hodnotu všech hotovostních plateb zaslaných prostřednictvím korespondentské banky (například pomocí korespondenčního nebo nostro účtu) během vykazovaného roku v každé uvedené měně. Měly by být vykázány všechny platby zaslané prostřednictvím zprostředkovatelské banky bez ohledu na to, jak korespondentská banka skutečně transakci vypořádá. Nezahrnujte vnitroskupinové transakce (tj. transakce zpracovávané uvnitř subjektů nebo mezi různými subjekty v rámci téže skupiny, do níž patří relevantní subjekt). Pokud nejsou k dispozici přesné celkové hodnoty, mohou být vykazována známá nadhodnocení.

Platby by měly být vykazovány bez ohledu na účel, umístění nebo metodu vypořádání. To zahrnuje mimo jiné hotovostní platby související s deriváty, obchody zajišťujícími financování a transakcemi v cizích měnách. Nezahrnujte hodnotu případných nepeněžních položek vypořádaných v souvislosti s těmito transakcemi. Zahrňte hotovostní platby provedené v zastoupení vykazujícího subjektu, jakož i platby provedené jménem zákazníků (včetně finančních institucí a jiných komerčních zákazníků). Nezahrnujte platby provedené prostřednictvím retailových platebních systémů.

Zahrňte pouze odchozí platby (tj. vylučte obdržené platby). Zahrňte výši plateb provedených prostřednictvím systému pro zúčtování devizových transakcí (Continuous Linked Settlement – CLS). U plateb, jež nebyly provedeny prostřednictvím CLS, nevykazujte odchozí velkoobchodní platby v čistých hodnotách ani v případě, že daná transakce byla vypořádána na základě čisté hodnoty (tj. všechny velkoobchodní platby provedené prostřednictvím platebních systémů pro velké platby nebo prostřednictvím zástupce se musí vykazovat v hrubé výši). Retailové platby zaslané prostřednictvím platebních systémů pro velké platby nebo prostřednictvím zástupce mohou být vykázány na čistém základě.

Vykazujte hodnotu v eurech za použití úředního směnného kurzu upřesněného na adrese http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm (pro měsíční sazby) nebo http://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html (pro denní sazby).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU