(EU) 2019/280Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/280 ze dne 3. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004, pokud jde o odkazy na Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 47, 19.2.2019, s. 7-32 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 3. prosince 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. března 2019 Nabývá účinnosti: 11. března 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/280

ze dne 3. prosince 2018,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004, pokud jde o odkazy na Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (1), a zejména na čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2) (dále jen „ESA 2010“) obsahuje referenční rámec společných standardů, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států splňujících statistické požadavky Unie.

(2)

Souhrnné zemědělské účty jsou satelitními účty národních účtů, jak je definováno v ESA 2010, jejichž účelem je získat výsledky, které jsou harmonizované a srovnatelné mezi členskými státy, aby bylo možné sestavit účty pro účely Unie.

(3)

Vzhledem k tomu, že ESA 2010 je revizí ESA 95, je třeba vložit nové odkazy do příloh I a II nařízení (ES) č. 138/2004.

(4)

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 138/2004 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 138/2004 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Příloha II nařízení (ES) č. 138/2004 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

V celé příloze:

a)

se slova „ESA 95“ nahrazují slovy „ESA 2010“;

b)

se slova „SNA 93“ nahrazují slovy „SNA 2008“.

2)

„Obsah“ se mění takto:

a)

v bodě III. F. 3 se slova „Pachtovné (z pozemků a podzemních zdrojů)“ nahrazují slovy „Pachtovné z půdy a renta z podzemních zdrojů“;

b)

v bodě III. F. 4. se slova „Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům (do SZÚ se nezahrnuje)“ nahrazují slovy „Důchody z investic přisouditelné pojistníkům (do SZÚ se nezahrnují)“;

c)

v bodě VI. B. 4. se slova „Výpočet přidané hodnoty ve stálých cenách“ nahrazují slovy „Výpočet přidané hodnoty v cenách daného roku“.

3)

„Předmluva“ se nahrazuje tímto:

PŘEDMLUVA

Revize evropského systému účtů (ESA 2010) (*1) vedly k některým změnám základní metodiky pro SZÚ, aby byl zaručen soulad s ESA, aby byl SZÚ harmonizován jak mezi členskými státy navzájem, tak s ústředním rámcem národních účtů a aby bylo možné uskutečnit potřebné změny. S tímto zřetelem byla vypracována i tato příručka, neboť kromě pojetí, zásad a základních pravidel pro sestavování SZÚ rovněž uvádí případná přizpůsobení specifickým rysům zemědělství.

(*1)  Evropský systém národních a regionálních účtů – ESA 2010, Lucemburk 2013.“"

4)

Oddíl I se mění takto:

a)

v bodě 1.02 se poznámka pod čarou (2) nahrazuje tímto:

„(2)

System of National Accounts, 2008. Společná publikace Organizace spojených národů, Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky.“;

b)

v bodě 1.03 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Charakteristickým rysem ESA 2010 je používání dvou typů jednotek a dvou odpovídajících způsobů členění národního hospodářství.“;

c)

v bodě 1.08 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Zjišťování obou typů důchodu (důchodu ze zemědělské výroby a důchodu zemědělských domácností) sleduje dva rozdílné cíle, které pak vyžadují použití dvou odlišných metod členění národního hospodářství: první metoda, pro účely SZÚ, je založena na výrobních jednotkách definovaných podle hospodářské činnosti, kdežto druhá metoda je založena na domácnostech (tj. institucionálních jednotkách), jejichž hlavním zdrojem důchodu je samostatná zemědělská činnost.“;

d)

bod 1.09 se nahrazuje tímto:

„1.09

Aby bylo možné analyzovat toky, ke kterým v procesu výroby a užití výrobků a služeb dochází, je nutné zvolit jednotky, které zdůrazní vztahy technicko-ekonomické povahy. Tento požadavek znamená, že se institucionální jednotky musí zpravidla rozdělit na menší, vzhledem k druhu výroby více homogenní jednotky. Z hlediska praktického přístupu mají tento požadavek splňovat místní činnostní jednotky (ESA 2010, 2.147). (*2)

(*2)  Je nutné upozornit na to, že v ESA je dávána přednost místním činnostním jednotkám, avšak pro analýzy výrobního procesu je nejvhodnější jednotka s homogenní výrobou. Tato jednotka se používá pro analýzu vstupů a výstupů, neboť přesně odpovídá druhu činnosti. Institucionální jednotky se tudíž rozdělí do tolika jednotek s homogenní výrobou, kolik je činností (jiných než pomocných). Prostřednictvím seskupení těchto jednotek je možné další členění národního hospodářství na „čistá“ (tzn. homogenní) odvětví. Jednotku s homogenní výrobou nelze zpravidla sledovat přímo. Účty homogenních odvětví tak nelze sestavit na základě seskupení jednotek s homogenní výrobou. Metodu sestavování těchto účtu popisuje ESA. V rámci této metody jsou vedlejší výroba a související náklady odvětví přiřazeny příslušným homogenním odvětvím (ESA 2010, 2.153–2.156, 9.52–9.63).“;"

e)

bod 1.10 se nahrazuje tímto:

„1.10

Místní činnostní jednotka je tou částí činnostní jednotky, která odpovídá místní jednotce. Místní činnostní jednotka se v SNA 2008 a v ISIC Rev. 4 nazývá podnik. Činnostní jednotka seskupuje všechny části institucionální jednotky v její funkci výrobce přispívající k výkonu činnosti na úrovni třídy (čtyřmístné) NACE Rev. 2 (referenční klasifikace ekonomických činností, viz 1.55) a odpovídá jednomu nebo více provozním útvarům jedné institucionální jednotky. Informační systém institucionální jednotky musí být schopen ukázat nebo vypočítat za každou místní činnostní jednotku alespoň hodnotu výroby, mezispotřeby, náhrady zaměstnancům, provozního přebytku, zaměstnanosti a tvorby hrubého fixního kapitálu (ESA 2010, 2.148). Místní jednotka je institucionální jednotka nebo část institucionální jednotky vyrábějící výrobky nebo služby, umístěná na zeměpisně určeném místě.“;

f)

bod 1.11 se nahrazuje tímto:

„1.11

Místní činnostní jednotka může být shodná s institucionální jednotkou v její funkci výrobce nebo částí institucionální jednotky, nemůže však nikdy patřit ke dvěma různým institucionálním jednotkám. Jelikož v praxi většina institucionálních jednotek produkujících výrobky a služby vykonává řadu různých činností současně (jednu hlavní činnost a jednu nebo více vedlejších činností), je možné je rozdělit na stejný počet místních činnostních jednotek, pokud jsou k dispozici potřebné informace. Pomocné činnosti (například nákup, prodej, marketing, účetnictví, doprava, skladování, údržba atd.; viz 1.27) nemohou vést k vytvoření místní činnostní jednotky, pokud nejsou vykonávány na oddělených místech, které se nacházejí v jiném regionu než místní činnostní jednotka, které slouží (ESA 2010, 3.13).“;

g)

bod 1.12 se nahrazuje tímto:

„1.12

V zásadě musí být evidováno tolik místních činnostních jednotek, kolik je prováděno vedlejších činností; může se však stát, že vedlejší činnosti nebo část vedlejších činností jedné místní činnostní jednotky nelze vykázat pomocí statistických (účetních) údajů odděleně od hlavní činnosti této jednotky. Jestliže institucionální jednotka vyrábějící výrobky nebo služby provozuje hlavní činnost a také jednu nebo několik vedlejších činností, rozčlení se dále na stejný počet činnostních jednotek a vedlejší činnosti se zatřídí do položek odlišných od hlavní činnosti. Pomocné činnosti se od hlavní činnosti nebo vedlejších činností neoddělují. Ale činnostní jednotky, které v klasifikačním systému patří do určité položky, mohou vyrábět výrobky mimo homogenní skupinu na účet vedlejších činností s nimi spojených, které nelze z dostupných účetních dokladů identifikovat. Činnostní jednotka tudíž může provádět jednu nebo více vedlejších činností (ESA 2010, 2.149).“;

h)

bod 1.13 se nahrazuje tímto:

„1.13

O činnosti je možné říci, že se provádí, když se takové zdroje jako zařízení, práce, výrobní technika, informační sítě nebo výrobky spojují za účelem vytvoření určitých výrobků nebo služeb. Činnost je charakterizována vstupem produktů (výrobků a služeb), výrobním procesem a výstupem produktů. Hlavní činnost místní činnostní jednotky je činnost, jejíž přidaná hodnota převyšuje přidanou hodnotu kterékoli jiné činnosti vykonávané v téže jednotce. Hlavní činnost se zatřiďuje podle klasifikace NACE Rev. 2, nejprve na nejvyšší úrovni klasifikace a poté na podrobnějších úrovních (ESA 2010, 3.10).“;

i)

v bodě 1.14 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Na nejpodrobnější úrovni klasifikace, jak je definováno v bodě 2.150 ESA 2010, zahrnuje odvětví všechny místní činnostní jednotky téže třídy (čtyřmístné číslo) klasifikace NACE Rev. 2, které se tudíž zabývají stejnou hlavní činností, jak je vymezena v klasifikaci NACE Rev. 2.“;

j)

v bodě 1.16 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

nezemědělských neoddělitelných vedlejších činností zemědělských jednotek.“;

k)

v bodě 1.17 se poslední dvě věty nahrazují tímto:

„Pokud se v rámci podniku vykonává více činností klasifikovaných ve čtyřmístné třídě NACE Rev. 2 a jsou k dispozici informace požadované podle bodu 1.10, mělo by přísné použití pravidel ESA na jednotky a jejich seskupení ve skutečnosti vést k rozdělení zemědělského podniku na několik oddělených místních činnostních jednotek. Přijetí zemědělského podniku za místní činnostní jednotku zemědělského odvětví v národních účtech a SZÚ vychází ze statistického přístupu.“;

l)

v bodě 1.19 se první věta nahrazuje tímto:

„Jelikož podle ESA 2010 odvětví zahrnuje skupinu jednotek, které jako hlavní činnost vykonávají stejné nebo podobné druhy činností, vychází definice odvětví zemědělství ve SZÚ z určení charakteristických činností a jednotek v tomto odvětví.“;

m)

v bodě 1.20 se návětí nahrazuje tímto:

„K odvětví zemědělství se přistupuje jako k seskupení všech činnostních jednotek na místní úrovni, které jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost vykonávají následující hospodářské činnosti (viz 1.60 až 1.66, kde jsou uvedeny přesné definice odvětví zemědělství):“;

n)

bod 1.24 se nahrazuje tímto:

„Jelikož účelem SZÚ je změřit, popsat a analyzovat tvorbu důchodů ze zemědělské hospodářské činnosti (která je v členských státech EU téměř výlučně činností komerční), bylo rozhodnuto vyloučit jednotky, u kterých je zemědělská činnost pouze činností ve volném čase (*3). Oproti tomu jsou do SZÚ zahrnuty jednotky provádějící samozásobitelské hospodaření. Je třeba zdůraznit, že zemědělská produkce zemědělských podniků za účelem vlastní konečné spotřeby musí být na SZÚ zachycena.

(*3)  Jedná se o malé jednotky vyrábějící pro vlastní spotřebu, nikoli pro prodej, vykonávající zemědělské činnosti, na kterých jsou však ekonomicky nezávislé.“;"

o)

bod 1.25 se nahrazuje tímto:

„1.25

Použitím místní činnostní jednotky jako základní jednotky odvětví zemědělství dochází k zachycení nezemědělských vedlejších činností, které nemohou být izolovány od hlavní zemědělské činnosti.“;

p)

bod 1.26 se nahrazuje tímto:

„1.26

Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti místních zemědělských činnostních jednotek jsou definovány v SZÚ jako činnosti úzce spjaté se zemědělskou výrobou, u kterých není možné oddělit údaje o produkci, mezispotřebě, náhradách zaměstnancům, vstupu práce nebo tvorbě hrubého fixního kapitálu od informací o hlavní zemědělské činnosti v období statistického zjišťování.“;

q)

v bodě 1.27 se druhá a třetí odrážka nahrazuje tímto:

„—

nesmí se jednat o pomocné činnosti. Pomocné činnosti nejsou izolované ve formě odlišných subjektů ani oddělené od hlavních či vedlejších činností nebo od subjektů, kterým slouží. V souladu s tím musí být pomocné činnosti spojeny s místní činnostní jednotkou, které slouží, ledaže jsou organizovány v oddělených jednotkách a vykonávány v jiném regionu. Pomocné činnosti zůstávají ve stejném odvětví jako místní činnostní jednotky, kterým slouží. Pomocnými činnostmi jsou doplňkové činnosti (např. prodej, marketing, skladování, přeprava ve vlastní režii; viz ESA 2010, body 3.12 a 3.13, a SNA 2008, body 5.35 až 5.44) vykonávané podnikem za účelem vytvoření podmínek pro provádění hlavních nebo vedlejších činností. Výsledek pomocných činností obvykle představuje vstup pro různé druhy výrobní činnosti,

nemohou podle konvence zahrnovat THFK ve formě nezemědělských produktů vyrobených ve vlastní režii (např. budovy nebo stroje). Předpokládá se, že výroba pro vlastní konečnou spotřebu je oddělitelnou činností, a vykazuje se tedy jako výroba oddělené místní činnostní jednotky. Služby ubytování poskytnuté zaměstnancům jako naturální odměna musí být zaznamenány podobným způsobem (zachycují se jako naturální odměna na účtu tvorby důchodů),“;

r)

bod 1.29 se nahrazuje tímto:

„1.29

Je možné rozlišovat dva druhy neoddělitelných nezemědělských vedlejších činností:

1.

Činnosti, které jsou pokračováním zemědělské činnosti a při kterých se používají zemědělské produkty. Lze se s nimi setkat ve většině členských států EU. Typickou činností této skupiny je zpracování zemědělských produktů:

 

Zpracování zemědělských produktů

zpracování mléka na máslo, smetanu, sýry, jogurty a jiné mléčné výrobky,

zpracování ovoce a zeleniny na ovocné šťávy, konzervy, marmelády, alkohol a jiné produkty,

zpracování hroznů, moštu a vína na alkoholické výrobky (šumivé víno, jako např. šampaňské, destiláty jako např. koňak),

splétání nebo spřádání rostlinných materiálů, textilií nebo vlny,

výroba paštik, foie gras a dalších zpracovaných masných výrobků,

zpracování ostatních zemědělských produktů.

 

Třídění a balení zemědělských produktů, např. vajec a brambor

2.

Činnosti, při nichž se využívá zemědělský podnik a prostředky jeho zemědělské výroby (stroje a zařízení, budovy, pracovní síla). Jde především o tyto činnosti:

agroturistiku – táboření, stravovací a hotelové služby, různé druhy ubytování atd.,

zemědělské prodejny – maloobchodní činnosti týkající se produktů jiných než produktů podniku. Přímý prodej zemědělských produktů, nezpracovaných i zpracovaných, se zachycuje v produkci příslušných produktů,

sportovní aktivity a rekreace na venkově – využití ploch pro sportovní činnosti jako golf, vyjížďky na koních, lov, rybaření atd.,

služby pro třetí stranu – např. pronájem a oprava zemědělských strojů, projekty zavlažování, zemědělské poradenské služby, skladování výrobků, údržba zemědělských budov, obchodní služby týkající se zemědělských výrobků, přeprava zemědělských výrobků atd. Tyto služby se zachycují jako vedlejší činnosti pouze tehdy, pokud jsou vykonávány pro třetí stranu. Jestliže jsou prováděny ve vlastní režii, jde o pomocné činnosti, které v účtech zachyceny nejsou (viz 1.27),

služby péče o krajinu – sekání trávy, stříhání živých plotů, odklízení sněhu, plánování, osazování a údržba zelených ploch apod.,

chov ryb,

ostatní činnosti, při nichž se využívá půda a zemědělské výrobní prostředky. Tyto ostatní činnosti budou zahrnovat výzkum a vývoj, pokud ho neprovádí samostatná místní činnostní jednotka a pokud je možné odhadnout jeho hodnotu.“;

s)

bod 1.33 se nahrazuje tímto:

„Podle ESA 2010 odpovídá produkce odvětví souhrnu všech produktů vyrobených během příslušného účetního období všemi jednotkami tohoto odvětví s výjimkou výrobků a služeb během tohoto účetního období vyrobených a spotřebovaných stejnou jednotkou. Měření zemědělské produkce je založeno na přizpůsobení tohoto pravidla ESA zvláštnostem zemědělského odvětví tím, že část produkce spotřebované samotnými zemědělskými jednotkami se do zemědělské produkce zahrnuje (viz 2.032 až 2.036). Na SZÚ se tak zemědělská produkce rovná souhrnu produkce všech jednotek v tomto odvětví (vyjma produkce pro mezispotřebu uvnitř jednotky), plus produkce užitá stejnou jednotkou jako mezispotřeba, pokud se tato produkce týká dvou různých základních činností (např. rostlinné výrobky určené pro krmné účely) a splňuje určitá kritéria (stanovená v bodě 2.055).“;

t)

bod 1.37 se nahrazuje tímto:

„1.37

SZÚ je založen na posloupnosti vzájemně propojených účtů. V ESA 2010 zahrnuje celková posloupnost účtů běžné účty, účty akumulace a rozvahy (ESA 2010, 1.113 až 1.115). Tyto rozdílné účty umožňují zachycovat transakce a jiné toky, které se týkají určitých aspektů hospodářského koloběhu (např. výroby) v uspořádané soustavě. Uvedené transakce sahají od tvorby důchodů přes jejich akumulaci ve formě aktiv až k jejich rozdělení a přerozdělení. Vyrovnávací položky, které z těchto účtů vyplývají, se potom používají jako souhrnné ukazatele pro měření hospodářského výkonu.“;

u)

bod 1.38 se nahrazuje tímto:

„1.38

Běžné účty se týkají výroby a související tvorby, rozdělení a přerozdělení důchodů a jejich užití ve formě konečné spotřeby; umožňují tedy vypočítat „úspory“, které jsou podstatnou složkou akumulace. Účty akumulace analyzují různé složky změn stavů aktiv a závazků jednotek a umožňují zachycovat změny čistého jmění (rozdíl mezi aktivy a závazky). Rozvahy zobrazují celková aktiva a závazky různých jednotek k začátku a ke konci účetního období, spolu s jejich čistým jměním. Toky za každou položku aktiv a závazků zachycené na účtu akumulace se pak znovu objevují na účtu „změny v rozvaze“ (ESA 2010, 8.02 až 8.09 a tabulka 8.1).“;

v)

bod 1.39 se nahrazuje tímto:

„1.39

Posloupnost účtů popsaná výše platí pro institucionální jednotky, sektory a subsektory a pro celkové hospodářství. Podle ESA 2010 nemá smysl sestavovat úplnou posloupnost účtů za jednu místní činnostní jednotku a jedno odvětví, neboť takové jednotky obvykle nejsou schopny samostatně vlastnit výrobky či aktiva nebo získávat a rozdělovat důchody.“;

w)

v bodě 1.43 se tabulky 1 až 4 nahrazují tímto:

„A.   Běžné účty

Tabulka 1: Účet výroby

Užití

Zdroje

P.2

Mezispotřeba

50

P.1

Produkce

100

B.1 g

Hrubá přidaná hodnota

50

 

P.51c

Spotřeba fixního kapitálu

10

B.1n

Čistá přidaná hodnota

40

Tabulka 2: Účet tvorby důchodů

Užití

Zdroje

 

 

D.1

Náhrady zaměstnancům

10

B.1n

Čistá přidaná hodnota

40

D.29

Ostatní daně z výroby

5

 

D.39

Ostatní dotace na výrobu

– 10

B.2n/B.3n

Čistý provozní přebytek/čistý smíšený důchod

35

Tabulka 3: Účet podnikatelských důchodů

Užití

Zdroje

D.4

Důchod z vlastnictví

10

B.2n/B.3n

Čistý provozní přebytek/čistý smíšený důchod

35

D.41

Úroky

5

 

D.45

Renta

5

D.4

Důchod z vlastnictví

1

 

D.41

Úroky

1

D.42

Rozdělované důchody korporací

 

D.43

Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic

 

D.44

Ostatní důchody z investic

 

D.45

Renta

 

B.4n

Čistý podnikatelský důchod

26

 

 

 

B.   Účty akumulace

Tabulka 4: Kapitálový účet

Změny aktiv

Změny závazků a čistého jmění

B.101

Změny čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů

 

B.8n

Čisté úspory

 

D.9r

Kapitálové transfery, příjmové

10

D.92r

Investiční dotace, příjmové

5

D.99r

Ostatní kapitálové transfery, příjmové

5

D.9p

Kapitálové transfery, výdajové

D.91p

Kapitálové daně, výdajové

D.99p

Ostatní kapitálové transfery, výdajové

P.51 g

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

100

B.101

Změny čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů

P.511

Čisté pořízení fixních aktiv (THFK v oblasti fixních aktiv)

89

 

P.511a

THFK ve výsadbě kultur

10

P.511b

THFK v hospodářských zvířatech

15

P.511c

THFK ve strojích a zařízení

20

P.511d

THFK v dopravním zařízení

20

P.511e

THFK v zemědělských budovách

20

P.511f

THFK v ostatních činnostech s výjimkou zlepšení půdy (jiné budovy, struktury atd.)

0

P.511 g

Velká zlepšení půdy

4

P.511h

Výzkum a vývoj

0

P.511i

Jiná THFK (např. počítačové programy, výrobní práva)

0

P.512

Náklady na převod vlastnictví nevyráběných aktiv (půda atd.)

1

P.51c

Spotřeba fixního kapitálu

10

P.52

Změny zásob

5

P.53

Čisté pořízení cenností

 

NP

Čisté pořízení nevyráběných aktiv (půda atd.)

 

B.9

Čisté půjčky (+)/čisté výpůjčky (–)

 

K.1

Ekonomický vznik aktiv

 

K.2

Ekonomický zánik nevyráběných aktiv

 

x)

bod 1.44 se nahrazuje tímto:

„1.44

Je třeba pamatovat na to, že transakce a stavy zásob tištěné kurzívou v tabulkách 3 a 4 jsou položky, které:

se SZÚ netýkají, neboť je použito odvětvové pojetí a posloupnost účtů je neúplná. Konkrétně se jedná na straně zdrojů tabulky 3 o položky D.42 Rozdělované důchody korporací, D.43 Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic, D. 44 Ostatní důchody z investic a D. 45 Renta a v tabulce 4 o položky B.8n Čisté úspory, B.101 Změny čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů a B.9 Čisté půjčky (+)/čisté výpůjčky (–), nebo

nejsou zachyceny, protože nejsou k dispozici spolehlivé údaje, nebo jde o položky, jejichž význam je běžně pro účely SZÚ omezený. Jedná se o položky tabulky 4 D.9p Kapitálové transfery, výdajové, D.91p Kapitálové daně, výdajové a D.99p Ostatní kapitálové transfery, výdajové, P.53 Čisté pořízení cenností, NP Čisté pořízení nevyráběných aktiv (půdy a jiných nevyráběných aktiv), K.1 Ekonomický vznik aktiv, K.2 Ekonomický zánik nevyráběných aktiv. Některé z nich (např. D.91, K.1, K.2) je možné na SZÚ zachytit později.“;

y)

v bodě 1.46 se poslední dvě věty nahrazují tímto:

„V případě společností nezapsaných v obchodním rejstříku v sektoru domácností je implicitní součástí vyrovnávací položky účtu tvorby důchodů prvek, který odpovídá odměně za práci vykonanou vlastníkem nebo členy jeho rodiny. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o práci vykonávanou jako podnikatelská činnost, má tento důchod ze samostatné výdělečné činnosti charakteristické rysy mezd a platů, ale i zisku. Takový důchod, kdy se nejedná výhradně o mzdy ani výhradně o zisky, se označuje jako „smíšený důchod“ (ESA 2010, 8.19).“;

z)

bod 1.59 se nahrazuje tímto:

„1.59

Podle ESA 2010 se odvětví se skládá ze skupiny místních činnostních jednotek, které se zabývají stejným nebo podobným druhem hlavní činnosti. Na nejpodrobnější úrovni klasifikace obsahuje odvětví všechny místní činnostní jednotky, které patří do jedné třídy (čtyřmístné číslo) odvětvové klasifikace NACE Rev. 2, a které se tudíž zabývají stejným druhem činnosti, jak je v uvedené klasifikaci vymezena (ESA 2010, 2.150). Definice oblasti zemědělského odvětví tedy vyžaduje přesné stanovení jeho

charakteristických činností a

charakteristických jednotek SZÚ.“;

aa)

bod 1.60 se nahrazuje tímto:

„1.60

Podle popisu na SZÚ odpovídá odvětví zemědělství v zásadě oddílu 01 NACE Rev. 2, přičemž rozdíly jsou uvedeny v následujících bodech 1.62 až 1.66.“;

bb)

bod 1.63 se nahrazuje tímto:

„1.63

Seznam charakteristických zemědělských činností SZÚ odpovídá uvedeným sedmi skupinám činností (01.1 až 01.7), a to s výjimkou následujících rozdílů:

zahrnuje výrobu vína a olivového oleje (výhradně z hroznů a oliv vypěstovaných stejným podnikem),

nezahrnuje některé činnosti, které jsou v NACE Rev. 2 pokládány za zemědělské služby (např. provozování zavlažovacích systémů – zohledňují se zde pouze zemědělské práce vykonávané ve smluvním vztahu).“;

cc)

v bodě 1.78 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Proto musí být toky ve směru k zemědělcům z takových činností ze SZÚ vyloučeny.“;

dd)

bod 1.93 se nahrazuje tímto:

„1.93

Odvětví zemědělství pro SZÚ definované v bodech 1.62 až 1.66 se v některých ohledech liší od odvětví zemědělství definovaného pro účely národních účtů. Rozdíly se týkají definice charakteristických činností i charakteristických jednotek. Lze je shrnout takto:

odvětví zemědělství v SZÚ = odvětví zemědělství v NÚ (NACE Rev. 2 oddíl 01)

produkce jednotek poskytujících související zemědělské služby jiné než zemědělské práce vykonávané ve smluvním vztahu (např. provoz zavlažovacích systémů)

jednotky, pro které je zemědělská činnost výhradně činností ve volném čase a které jsou zahrnuty v národních účtech, viz ESA 2010, 3.08

+

produkce jednotek vyrábějících víno a olivový olej (a to výhradně z hroznů a oliv vypěstovaných stejnou jednotkou (sdružením výrobců, družstvem atd.))

+

oddělitelné vedlejší zemědělské činnosti jednotek, jejichž hlavní činnost není činností zemědělskou (viz 1.18)“.

5)

Oddíl II se mění takto:

a)

bod 2.008 se nahrazuje tímto:

„2.008

V ESA 2010 (body 1.101–1.105) se toky (zvláště transakce s produkty a rozdělovací transakce) zachycují na základě časového rozlišení, jinými slovy v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, přeměňuje nebo mizí nebo když pohledávky a závazky vznikají, přeměňují se nebo se zruší, nikoliv v době, kdy se uskutečňuje platba.“;

b)

bod 2.010 se nahrazuje tímto:

„2.010

V ESA 2010 je výroba považována za plynulý proces, v němž se výrobky a služby přeměňují na jiné výrobky a služby. Délka tohoto procesu může být u jednotlivých produktů rozdílná a může překročit i jedno účetní období. Ve spojení se zásadou časového rozlišení vede tudíž toto pojetí výroby k zachycování produkce ve formě nedokončené výroby. Podle ESA 2010 (bod 3.54) je tak u zemědělských produktů produkce zachycována průběžně po celou dobu výroby (nikoli tedy pouze v době sklizně plodin nebo porážky zvířat). Rostoucí plodiny, dřevo na pni a stavy ryb nebo zvířat chovaných pro potravinářské účely se během celého výrobního procesu pojímají jako zásoby nedokončené produkce a po dokončení procesu se převedou do zásob hotových produktů. Produkce nezahrnuje změny nepěstovaných biologických zdrojů, jako je růst volně žijících zvířat, ptáků či ryb nebo růst nepěstovaných lesů, ale zahrnuje lov zvířat, ptáků a ryb žijících ve volné přírodě.“;

c)

bod 2.011 se nahrazuje tímto:

„2.011

Zachycení produkce ve formě nedokončené výroby je žádoucí i nutné pro ekonomickou analýzu, pokud je výrobní proces delší než účetní období. Umožňuje to zajistit soulad mezi zachycením nákladů a produkce, aby byly získány smysluplné údaje o přidané hodnotě. Jelikož se SZÚ sestavuje na základě kalendářního roku, je možné předpokládat, že se zachycení nedokončené výroby týká pouze produktů, jejichž výrobní proces není na konci kalendářního roku ještě ukončen (ale též případů, kdy se všeobecná cenová hladina během účetního období velmi rychle mění).“;

d)

v bodě 2.014 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Hodnotu, která se má každý rok zachycovat jako produkce ve formě nedokončené výroby, je možné v průběhu výrobního procesu získat rozložením očekávané hodnoty hotového produktu v poměru k nákladům vzniklým v každém období (SNA 2008, 6. 112).“;

e)

v bodě 2.017 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Pokud je možné rozlišovat mladá zvířata podle jejich budoucího využití, potom zvířata, která mají být výrobním činitelem, by se měla od narození zachycovat jako tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK ve vlastní režii, která se zachycuje v době, kdy jsou aktiva vyrobena), tj. zvířata jsou považována za nedokončenou výrobu a jejich růst se zaznamenává jako produkce; viz ESA 2010, 3.134).“;

f)

v nadpisu části B se slova „(viz ESA 95, 3.07 až 3.58)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 3.07 až 3.54)“;

g)

bod 2.032 se nahrazuje tímto:

„2.032

Produkce je úhrn produktů vytvořených během účetního období (ESA 2010, 3.14). Je důležité rozlišovat mezi pojmem „produkce“ a pojmem „výroba“, neboť „produkce“ označuje výsledné zboží a služby, zatímco „výroba“ označuje výrobní proces.“;

h)

v bodě 2.033 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Nezaznamenávají se proto jako součást produkce ani jako mezispotřeba této místní činnostní jednotky.“;

i)

v bodě 2.036 se první věta nahrazuje tímto:

„ESA 2010 toto pravidlo přijaté v SZÚ nenavrhuje, avšak vzhledem ke zvláštní povaze zemědělství je uvedeno v SNA i v metodické příručce FAO (1).“;

j)

bod 2.041 se nahrazuje tímto:

„2.041

Podle ESA 2010 může u výrobců dojít ke třem druhům ztrát: k běžným ztrátám na zásobách (ESA 2010, 3.147), mimořádným ztrátám na zásobách (ESA 2010, 6.13 písm. e) a ztrátám z katastrof (ESA 2010, 6.08 a 6.09).“;

k)

bod 2.059 se nahrazuje tímto:

„2.059

V položce zpracování u výrobců se zaznamenávají množství vyrobená pro další zpracování zemědělskými výrobci (např. mléko zpracované na máslo nebo sýry, jablka zpracovaná na jablečný mošt, též zkvašený), ale pouze v rámci zpracovatelských činností oddělitelných od zemědělské hlavní činnosti (na základě účetních dokladů, viz 1.26). Zachycují se pouze suroviny (např. syrové mléko, jablka), nikoliv však produkty z nich získané zpracováním (např. máslo, jablečný mošt nebo zkvašený jablečný mošt). Jinými slovy, tato položka nezahrnuje práci vynaloženou při zpracování zemědělských produktů.“;

l)

v bodě 2.065 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Je nutné poznamenat, že prodej zvířat považovaný za dlouhodobá aktiva, která se vyřadí z produktivního stáda (vývoz nebo porážka), se nezachycuje jako prodej.“;

m)

bod 2.077 se nahrazuje tímto:

„2.077

Pojem „celková produkce“ v rámci zjišťování produkce zemědělské činnosti zahrnuje obchod zemědělskými výrobky a službami mezi zemědělskými jednotkami a spotřebu krmiv (obchodovatelných i neobchodovatelných) uvnitř jednotky.“;

n)

vkládá se nový bod 2.080.1, který zní:

„2.080.1

Podle ESA 2010, 3.82, je výzkum a vývoj systematicky prováděná tvůrčí práce zaměřená na zvyšování objemu poznatků a používání těchto poznatků pro účely objevování nebo vývoje nových produktů, včetně lepších verzí nebo vyšší kvality stávajících produktů, nebo objevování či vývoje nových nebo účinnějších výrobních procesů. Výzkum a vývoj značného rozsahu v poměru k základní činnosti se zaznamenává jako vedlejší činnost místní činnostní jednotky. Samostatná místní činnostní jednotka se tam, kde je to možné, odděluje pro výzkum a vývoj, který nespadá do zemědělského odvětví. U jednotek, které provádějí mimo jiné výzkumné a vývojové činnosti, jež nemohou být přiřazeny k samostatné místní činnostní jednotce, a jestliže je možné odhadnout výdaje na výzkum a vývoj týkající se zemědělských činností, by tyto odhady měly být zachyceny jako „ostatní neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti“ (výroba ve vlastní režii) a jako THFK.“;

o)

bod 2.081 se nahrazuje tímto:

„2.081

Podle definice produkce zemědělského odvětví (viz 1.16) je produkce zemědělského odvětví součtem produkce zemědělských produktů (viz 2.076 a 2.077) a výrobků a služeb vyrobených v rámci neoddělitelných nezemědělských vedlejších činností (viz 2.078 až 2.080.1).“;

p)

bod 2.082 se nahrazuje tímto:

„2.082

Produkce má být oceněna v základních cenách. Základní cena je cena, kterou mají výrobci dostat od kupujícího za jednotku vyrobené produkce výrobků nebo služeb, minus veškeré daně (tj. daně z produktů) placené z této jednotky v důsledku její výroby nebo prodeje, plus veškeré dotace (tj. dotace na produkty) připadající na tuto jednotku v důsledku její výroby nebo prodeje. Nejsou do ní zahrnuty žádné poplatky za dopravu, které výrobce fakturuje zvlášť. Nepatří do ní ani zisky a ztráty z držby finančních a nefinančních aktiv (viz ESA 2010, 3.44).“;

q)

v bodě 2.085 se první věta nahrazuje tímto:

„Cena, kterou výrobce obdrží, je cenou výrobce (nezahrnuje fakturovanou DPH), jak je definována v SNA 2008 (6.51 až 6.54) (tj. cena franko hospodářství).“;

r)

v nadpisu části C se slova „(viz ESA 95, 3.69 až 3.73)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 3.88 až 3.92)“;

s)

bod 2.089 se nahrazuje tímto:

„2.089

Mezispotřeba se skládá z hodnoty výrobků a služeb spotřebovaných jako vstupy do výrobního procesu, vyjma dlouhodobých aktiv, jejichž spotřeba se zachycuje jako spotřeba fixního kapitálu. Výrobky a služby jsou ve výrobním procesu buď přeměněny, nebo spotřebovány (viz ESA 2010, 3.88). V podrobném členění podle jednotlivých kategorií produktů ukazuje mezispotřeba vzájemné propojení zemědělství a ostatních odvětví vyvolané vstupy. Mezispotřeba se rovněž využívá jako položka vstupující do výpočtu ukazatelů intenzity výrobních faktorů (tj. poměru dvou výrobních faktorů, např. mezispotřeby a vstupu práce).“;

t)

bod 2.090 se nahrazuje tímto:

„2.090

Mezispotřeba nezahrnuje pořízená dlouhodobá aktiva, nová či použitá, vyrobená v národním hospodářství nebo do něj dovezená: ta jsou zachycena jako THFK (viz 2.109 c) až f)). To se týká nezemědělských dlouhodobých aktiv, jako jsou budovy nebo jiné stavby, stroje a zařízení, ale také zemědělských dlouhodobých aktiv, jako jsou výsadby kultur a chovná zvířata. Také pořízení nevyráběných aktiv, jako je půda, se do mezispotřeby nezahrnuje. Levné nástroje používané pro běžnou pracovní činnost, jako jsou pily, kladiva, šroubováky, montážní klíče, kleště a jiné ruční nářadí, malé přístroje, jako např. kapesní kalkulačky, se zaznamenávají jako mezispotřeba.“;

u)

bod 2.094 se nahrazuje tímto:

„2.094

Obchod hospodářskými zvířaty, která mají povahu zásob nedokončené výroby (např. selata a násadová vejce), jenž se provádí mezi zemědělskými jednotkami, a dovoz hospodářských zvířat se jako mezispotřeba (nebo jakýkoliv jiný druh produkce) nezachycují (viz 2.066 až 2.070).“;

v)

bod 2.107.1 se nahrazuje tímto:

„2.107.1

Podle konvence v ESA 2010 by se hodnota nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb (FISIM) využívaných zemědělským odvětvím měla zachytit jako mezispotřeba zemědělského odvětví (viz ESA 2010, kapitola 14).“;

w)

bod 2.108 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

nájemné placené přímo nebo jako součást nájemní smlouvy za užívání nebytových staveb a dalších dlouhodobých aktiv (hmotných i nehmotných) jako např. za pronájem strojů a zařízení bez obsluhy (viz 1.23) nebo programového vybavení. Pokud však nelze rozlišit pronájem nebytových staveb místní zemědělskou činnostní jednotkou od pronájmu půdy, potom se celek zaúčtuje najednou jako renta na účtu podnikatelského důchodu (viz 3.082);“;

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

nákupy služeb průzkumu trhu a reklamy, výdaje na odborné vzdělávání pracovníků a podobné služby;“;

iii)

písmeno o) se nahrazuje tímto:

„o)

platby veřejným orgánům za získání licencí nebo oprávnění vykonávat podnikatelské nebo profesní činnosti, jestliže taková oprávnění podléhají důkladnému zkoumání pro účely regulace (pokud poplatky nejsou neúměrné nákladům na příslušné služby, viz 3.048 písm. e) a ESA 2010, 4.80 písm. d));“;

iv)

písmeno p) se nahrazuje tímto:

„p)

nákupy levných malých nástrojů, pracovních oděvů, náhradních dílů a předmětů dlouhodobé spotřeby používaných k výkonu poměrně jednoduchých úkonů (ESA 2010 3.89 písm. f) bod 1 a SNA 2008, 6.225);“;

v)

písmeno q) se nahrazuje tímto:

„q)

poplatky za krátkodobé smlouvy, pronájmy a licence, které se zaznamenávají jako nevyráběná aktiva; nepatří sem přímý nákup těchto nevyráběných aktiv.“;

x)

bod 2.109 se mění takto:

i)

v písmeni b) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Má se však za to, že zaměstnavatelé tento druh služeb potřebují, aby přilákali a udrželi své zaměstnance (zaměstnanci by si obvykle tyto služby stejně museli zaplatit sami), nikoliv z důvodu potřeby samotného výrobního procesu (viz SNA 2008, 7.51);“;

ii)

v písmeni f) se první věta nahrazuje tímto:

„f)

platby za služby spjaté s nabytím vlastnických práv k půdě, budovám a jiným existujícím dlouhodobým aktivům, tedy například poplatky zprostředkovatelům, právním poradcům, zeměměřičům, technikům atd. a poplatky za zápisy do pozemkových knih (viz ESA 2010, 3.133).“;

y)

v bodě 2.111 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Zahrnuje též veškeré dopravní přirážky, které kupující platí zvlášť, aby převzal dodávku v požadovaném čase a na požadovaném místě; nezahrnuje množstevní a sezónní slevy z obvyklé ceny nebo sazby; nezahrnuje úroky nebo poplatky za služby připočtené za poskytnutí úvěru; nezahrnuje ani jakékoliv přirážky vzniklé v důsledku nezaplacení v rámci stanovené lhůty v době, kdy byly nákupy uskutečněny (ESA 2010, 3.06).“;

aa)

v nadpisu části D se slova „(viz ESA 95, 3.100 až 3.116)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 3.122 až 3.157)“;

bb)

bod 2.115 se nahrazuje tímto:

„2.115

Tvorba hrubého kapitálu se skládá z:

THFK(P.51 g),

změny stavu zásob (P.52),

čistého pořízení cenností (P.53).“;

cc)

bod 2.117 se nahrazuje tímto:

„2.117

Tvorba hrubého kapitálu se měří bez očištění o spotřebu fixního kapitálu (P.51c).

Tvorba čistého kapitálu (P.51n) se získá odečtením spotřeby fixního kapitálu od tvorby hrubého kapitálu. Spotřebu fixního kapitálu představují odpisy fixního kapitálu v důsledku obvyklého opotřebení v průběhu výrobního procesu (viz 3.099).“;

dd)

v části D se dílčí nadpis „1. TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU“ nahrazuje tímto:

„1.    Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)“;

ee)

bod 2.118 se nahrazuje tímto:

„2.118

THFK se skládá z pořízení minus úbytky fixních aktiv u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus určité zvýšení k hodnotě nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek (ESA 2010, 3.125 až 3.129). Fixní aktiva jsou vyrobená aktiva používaná ve výrobě po dobu více než jednoho roku (viz ESA 2010, 3.124 a příloha 7.1).“;

ff)

bod 2.122 se nahrazuje tímto:

„2.122.

Stanovení THFK v sektorech nebo odvětvích hospodářství je založeno na kritériu vlastnictví (pořízení = přírůstek, zcizení = úbytek), nikoliv na kritériu užití statků. Je nutné poznamenat, že dlouhodobá aktiva pořízená finančním leasingem (ne však ta, která jsou pouze pronajatá) se považují za aktiva nájemce, pokud je nájemce výrobcem, nikoliv pronajímatele, který vede finanční aktivum ekvivalentní hypotetickému nároku (viz 2.109 písm. d) a kapitola 15 ESA 2010, kde je uveden rozdíl mezi různými formami pronájmu předmětů dlouhodobé spotřeby) (1).“;

gg)

v bodě 2.123 se první věta nahrazuje tímto:

„Používání kritéria vlastnictví závisí na statistickém systému, na jehož základě se THFK zjišťuje.“;

hh)

bod 2.124 se nahrazuje tímto:

„2.124

Pořízení dlouhodobých aktiv zahrnuje nová nebo použitá dlouhodobá aktiva, která byla pořízena (koupena, pořízena prostřednictvím barterové směny, získána prostřednictvím naturálního kapitálového transferu nebo pořízena finančním leasingem), dlouhodobá aktiva vyrobená a držená svým výrobcem pro vlastní užití, velká zlepšení dlouhodobých aktiv a nevyráběných hmotných aktiv, přirozený nárůst stavů zemědělských aktiv (hospodářských zvířat a výsadby kultur) a náklady spojené s převodem vlastnictví nevyráběných aktiv (viz ESA 2010, 3.125 písm. a)).“;

ii)

bod 2.125 se zrušuje;

jj)

v bodě 2.126 se první věta nahrazuje tímto:

„Nákup nebo výroba sady předmětů dlouhodobé spotřeby ve vlastní režii, které jsou potřebné pro počáteční zařízení, představuje tvorbu fixního kapitálu.“;

kk)

bod 2.129 se nahrazuje tímto:

„2.129

Systém SNA 2008 stanoví, že práce za účelem zlepšení dlouhodobých aktiv je třeba vymezit buď rozsahem změn charakteristických znaků dlouhodobých aktiv – tj. zásadních změn velikosti, tvaru, výkonu, kapacity nebo očekávané životnosti –, nebo skutečností, že zlepšení nejsou typem změn prováděných pravidelně na jiných dlouhodobých aktivech stejného druhu, jako součást běžné údržby a opravy (viz SNA 2008, 10.43 a 10.46).“;

ll)

bod 2.130 se nahrazuje tímto:

„2.130

Úbytky dlouhodobých aktiv zahrnují dlouhodobá aktiva, která byla svými vlastníky prodána, zbourána, vyřazena, zničena nebo předána prostřednictvím naturálního kapitálového transferu (viz ESA 2010, 3.125 písm. b) a 3.126). Tyto úbytky obvykle vedou ke změně vlastnictví a mají přímý ekonomický účel (dlouhodobá aktiva, která jejich vlastníci zbourali, vyřadili nebo zničili a nejsou dále hospodářsky využívána, k těmto případům úbytků nepatří) (viz SNA 2008, 10.38). K některým úbytkům však může dojít uvnitř téže institucionální jednotky, jako v případě zvířat poražených zemědělcem a spotřebovaných jeho rodinou.“;

mm)

v bodě 2.134 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Podle definice v rozvahách (viz ESA 2010, 7.12 a 7.13) je možno popsat změnu hodnoty aktiva mezi koncem a počátkem účetního období takto:“;

nn)

v bodě 2.136 se poslední odrážka nahrazuje tímto:

„—

změny v zařazení nebo struktuře dlouhodobých aktiv: např. změna hospodářského účelu užití půdy, mléčného skotu určeného na výrobu masa (viz 2.149, pozn. pod čarou 2) nebo zemědělských budov přestavěných pro soukromé nebo jiné hospodářské využití.“;

oo)

bod 2.138 se nahrazuje tímto:

„2.138

ESA 2010 rozlišuje několik typů složek, které se zaznamenávají jako THFK (viz ESA 2010, 3.127):

obydlí,

ostatní budovy a stavby; sem patří také velká zlepšení půdy,

stroje a zařízení, například lodě, automobily a počítače,

zbraňové systémy,

pěstované biologické zdroje, např. stromy a hospodářská zvířata,

náklady na převod vlastnictví nevyráběných aktiv, jako jsou půda, smlouvy, pronájmy a licence,

výzkum a vývoj, včetně produkování volně dostupných výsledků výzkumu a vývoje,

geologický průzkum a vyhodnocování nerostných ložisek,

počítačové programové vybavení (software) a databáze,

původní zábavní, kulturní nebo umělecká díla,

ostatní práva duševního vlastnictví.“;

pp)

bod 2.139 se nahrazuje tímto:

„2.139

SZÚ rozlišuje pět typů složek THFK, a to:

výsadby kultur s opakovanou úrodou,

hospodářská zvířata zahrnovaná do dlouhodobých aktiv,

dlouhodobá aktiva jiná než zemědělská aktiva:

stroje a zařízení,

dopravní prostředky,

zemědělské stavby (nebytové),

ostatní stavby s výjimkou zlepšení půdy (jiné budovy a konstrukce atd.),

ostatní (počítačové programové vybavení atd.),

velká zlepšení půdy,

náklady na převod vlastnictví nevyráběných aktiv jako půda nebo výrobní práva,

výzkum a vývoj, zahrnující výzkum a vývoj ze strany specializovaných jednotek a výzkum a vývoj pro vlastní výrobu.“;

qq)

písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j)

výsadby kultur s opakovanou úrodou“;

rr)

bod 2.141 se nahrazuje tímto:

„2.141

ESA 2010 (3.125) vymezuje THFK ve výsadbě kultur jako hodnotu přírůstků minus úbytky přírodních aktiv, která přinášejí opakovanou úrodu (např. ovocné stromy) a dosáhly zralosti, plus přirozený růst přírodních aktiv do dosažení zralosti (tj. dokud nevytvoří produkt) během příslušného účetního období.“;

ss)

bod 2.144 se nahrazuje tímto:

„2.144

K úbytkům výsadeb kultur (zachyceným jako záporná THFK) může docházet dvěma způsoby: může jít o prodej kultur nastojato jiným (zemědělským) jednotkám, kdy se na SZÚ zachycují pouze náklady související s převodem vlastnictví. Druhou možností je, že byly vysazené kultury vyklučeny. V tomto případě však musí vyklučené kultury podle obecné definice úbytků mít přímé hospodářské uplatnění; jinými slovy, musí být zachyceny na protiúčtu ve formě užití ve výrobcích a službách (např. prodej podniku specializovanému na prodej dřeva (1)). V tomto druhém případě by měly úbytky výsadeb zachycené jako záporná THFK představovat pouze nepatrnou částku.“;

tt)

bod 2.148 se nahrazuje tímto:

„2.148

Práce na nových pěstovaných rostlinných aktivech, tj. výsadbách, se zachycuje buď jako prodej ze strany podniků specializovaných na tento druh zemědělských prací vykonávaných ve smluvním vztahu (příprava půdy, poskytování strojů, sadby, pracovních sil atd.), nebo jako produkce fixního kapitálu vyráběného ve vlastní režii (viz 1.75).“;

uu)

bod 2.151 se nahrazuje tímto:

„2.151

Měření THFK v hospodářských zvířatech představuje pouze jednu ze složek změny hodnoty aktiv. THFK totiž lze zjišťovat prostřednictvím změny počtu hospodářských zvířat oceněných průměrnou cenou pro každou kategorii hospodářských zvířat (kvantitativní metoda) v kalendářním roce pouze tehdy, když jsou splněny tyto podmínky:

absence nominálních zisků nebo ztrát z držby (tj. rovnoměrný vývoj cen a stavů zvířat),

absence ostatních změn v objemu (tj. žádné ztráty v důsledku přírodních pohrom, změn klasifikace atd.).

Jiná metoda výpočtu (přímá metoda) spočívá ve zjišťování toků vstupů a výstupů v každé kategorii hospodářských zvířat v příslušných cenách; kromě pořízení a úbytků tato metoda musí zohlednit jak vstupy (zejména narození), tak výstupy v rámci podniku.“;

vv)

v bodě 2.152 se doplňuje nová věta, která zní:

„Jedná se o odchylku od systému ESA 2010.“;

ww)

bod 2.153 se nahrazuje tímto:

„2.153

V rámci SNA by se teoreticky spotřeba fixního kapitálu měla za hospodářská zvířata zjišťovat (*4). Odpovídá totiž míře předpokládaného poklesu produktivity hospodářských zvířat používaných pro výrobu, tj. snížení, které se potom promítá do aktualizované hodnoty pozdějších důchodů z těchto hospodářských zvířat. Vzhledem k praktickým potížím s oceněním spotřeby fixního kapitálu (stanovení parametrů výpočtu je velice složité, viz 3.105 a 3.106) se však spotřeba fixního kapitálu za produktivní hospodářská zvířata nezjišťuje.

(*4)  Podle SNA 2008 (10.94), na rozdíl od ESA 2010 (3.140), by se spotřeba fixního kapitálu měla za hospodářská zvířata zjišťovat.“;"

xx)

písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)

Dlouhodobá aktiva jiná než zemědělská aktiva“;

yy)

bod 2.162 se nahrazuje tímto:

„2.162

Dlouhodobá aktiva jiná než zemědělská aktiva (výsadby kultur a hospodářská zvířata) zahrnují tyto položky:

stroje a zařízení,

dopravní prostředky,

zemědělské stavby (nebytové),

ostatní (ostatní budovy a stavby, počítačové programové vybavení atd.),“;

zz)

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)

Velká zlepšení půdy“;

aaa)

bod 2.166 se nahrazuje tímto:

„2.166

Velká zlepšení nevyráběných hmotných aktiv zahrnují především zlepšení půdy (vyšší kvalita půdy a vyšší výnosy v důsledku zavlažování, vysoušení, ochrany před záplavami atd.) a zachází se s nimi jako s kteroukoli jinou součástí THFK (ESA 2010, 3.128).“;

bbb)

v bodě 2.167 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Jde zejména o výdaje na práce v oblasti infrastruktury, jako je odlesnění, vyrovnávání, vysoušení, zavlažování a zpevňování pozemků (viz ESA 2010, 3.128, a SNA 2008, 10.79 až 10.81).“;

(ccc)

vkládá se nový bod 2.168.1, který zní:

„o)   Výzkum a vývoj

2.168.1

Výzkum a vývoj sestává z hodnoty výdajů na systematicky prováděnou tvůrčí práci zaměřenou na zvýšení objemu poznatků a na použití těchto poznatků při navrhování nových aplikací. Nelze-li hodnotu přiměřeně odhadnout, oceňuje se podle konvence jako úhrn nákladů, včetně nákladů na neúspěšný výzkum a vývoj (viz ESA 2010, příloha 7.1).“;

ddd)

bod 2.169 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

malé nástroje, pracovní oděvy, náhradní díly a vybavení, i když jejich běžná životnost překračuje jeden rok; nákupy uvedených výrobků se považují za mezispotřebu, neboť jsou pravidelně obnovovány a tento postup je v souladu s podnikovou účetní praxí (viz 2.105 a 2.106);“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

reklamní služby, průzkum trhu atd. Nákupy těchto služeb se zahrnují do mezispotřeby (viz 2.108 písm. d))“;

eee)

v bodě 2.176 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Další možností je hodnotu přírůstků nedokončené výroby odhadnout na základě výrobních nákladů zvýšených o přirážku na očekávaný provozní přebytek nebo na (odhadovaný) smíšený důchod (viz ESA 2010, 3.47 a 3.48).“;

fff)

v bodě 2.178 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Tento problém, který je pro zemědělství charakteristický, ESA 2010 uznává (viz 3.153 písm. c)).“;

ggg)

bod 2.186 se nahrazuje tímto:

„2.186

Jinou metodou ocenění stavu zásob sezónních produktů je sledování trendu cen produktů v zásobách. Cena produktů se může během uskladnění měnit nejméně ze tří důvodů (SNA 2008, 6.143):

výrobní proces je dostatečně dlouhý na to, aby byly u výroby prováděné ve významném předstihu před dodáním použity diskontní faktory,

fyzické vlastnosti se mohou s časem zlepšovat nebo zhoršovat,

vliv na nabídku produktu nebo poptávku po něm mohou mít sezónní faktory, což vede k rovnoměrnému a předvídatelnému vývoji jeho ceny během roku, aniž by se musely měnit fyzické vlastnosti produktu,“;

hhh)

bod 2.187 se nahrazuje tímto:

„2.187

Rozdíl mezi cenou, při které produkty vstupují do zásob, a cenou, při které jsou jako zásoby čerpány, by měl odrážet hodnotu dodatečné produkce vzniklé během skladování (SNA 2008, 6.143), neboť při čerpaní zásob několik měsíců po sklizni jsou produkty z hospodářského hlediska jiné než produkty, které do zásob vstoupily. Tento druh zvýšení hodnoty produktů by se neměl započítávat jako nominální zisk z držby.“

6)

Oddíl III se mění takto:

a)

bod 3.009 se nahrazuje tímto:

„3.009

Hrubé mzdy a platy a skutečné sociální příspěvky (zaměstnavatelů) se zachycují během období, v němž byla práce vykonávána, přestože pojistné a jiné výjimečné platby se zaznamenávají do období, kdy jsou splatné (viz ESA 2010, 4.12).“;

b)

bod 3.010 se nahrazuje tímto:

„3.010

Daně z výroby se zachycují k okamžiku, kdy proběhly činnosti, transakce nebo jiné události, jimiž vzniká daňová povinnost (viz ESA 2010, 4.26). Podobně se dotace na výrobu zachycují k okamžiku, kdy nastala transakce nebo událost (výroba, prodej, dovoz atd.), ke které se dotace vztahuje (viz ESA 2010, 4.39).“;

c)

bod 3.011 se nahrazuje tímto:

„3.011

Úroky se zaznamenávají během účetního období, v němž jsou splatné, a to nezávisle na tom, zda jsou skutečně zaplaceny (viz ESA 2010, 4.50 a následující). Zachycují se průběžně z částky příslušného kapitálu. Renta, popřípadě pachtovné se rovněž zaznamenávají v době, kdy jsou splatné (viz ESA 2010, 4.75).“;

d)

bod 3.012 se nahrazuje tímto:

„3.012

Kapitálové transfery (investiční dotace nebo jiné transfery) se zachycují k okamžiku, kdy je platba splatná (nebo v případě naturálních transferů k okamžiku, kdy dochází k převodu vlastnictví aktiva nebo ke zrušení dluhu) (viz ESA 2010, 4.162 a 4.163).“;

e)

v nadpisu části C se slova „(viz ESA 95, 4.02 až 4.13)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 4.02 až 4.13)“;

f)

v bodě 3.015 se první věta nahrazuje tímto:

„Náhrady zaměstnancům se definují jako celková odměna, peněžní nebo naturální, kterou má zaplatit zaměstnavatel zaměstnanci za jím provedenou práci v daném účetním období (viz ESA 2010, 4.02).“;

g)

v bodě 3.018 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

výrobky a služby zakoupené zaměstnavateli, pokud tyto nákupy naplňují definici naturálních mezd (tj. když nejsou mezispotřebou). Součástí naturálních mezd je zejména doprava zaměstnanců do zaměstnání z místa bydliště a zpět, pokud není organizována v pracovní době. Tato kategorie rovněž obsahuje nakoupené ubytovací služby, dětské jesle atd. (viz ESA 2010, 4.05).“;

h)

v bodě 3.020 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Všechny tyto výdaje se zachycují v mezispotřebě zaměstnavatele (viz ESA 2010, 4.07).“;

i)

bod 3.023 se nahrazuje tímto:

„3.023

Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů představují protipoložku k ostatním dávkám sociálního pojištění, které zaměstnavatelé platí přímo svým zaměstnancům nebo bývalým zaměstnancům a jiným oprávněným osobám bez účasti pojišťovacího podniku či autonomního penzijního fondu (*5) (viz ESA 2010, 4.10). Tyto příspěvky se zachycují v období, v němž je práce prováděna (pokud jsou protipoložkou povinných sociálních dávek), nebo v období, v němž jsou tyto dávky poskytovány (pokud jsou protipoložkou dobrovolných sociálních dávek). Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů se dělí na dvě kategorie: a) imputované penzijní příspěvky zaměstnavatelů a b) imputované příspěvky zaměstnavatelů jiné než penzijní (ESA 2010, 4.10 a 4.97).

(*5)  Jedná se zejména o mzdy a platy, které zaměstnavatelé nadále dočasně hradí svým zaměstnancům v případě nemoci, mateřství, pracovních úrazů, invalidity nebo propouštění, pokud lze dotyčné částky identifikovat samostatně.“;"

j)

v nadpisu části D se slova „(viz ESA 95, 4.14 až 4.29)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 4.14 až 4.29)“;

k)

v bodě 3.025 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Tyto daně jsou splatné bez ohledu na to, zda je, či není vytvářen zisk (ESA 2010, 4.14).“;

l)

bod 3.026 se nahrazuje tímto:

„3.026

Daně z výroby a z dovozu se člení na:

daně z produktů (D.21):

daně typu DPH (D.211),

daně z dovozu a dovozní cla kromě DPH (D.212) a

daně z produktů kromě DPH a dovozních daní (D.214)

ostatní daně z výroby (D.29)“;

m)

v bodě 3.027 se poslední věta nahrazuje tímto:

„3.027

Mohou být stanoveny jako peněžní částka za jednotku množství výrobku nebo služby nebo vypočteny ad valorem jako stanovené procento z ceny za jednotku nebo hodnoty výrobku nebo služby (ESA 2010, 4.16).“;

n)

v bodě 3.028 se první věta nahrazuje tímto:

„Daně typu DPH jsou daněmi z výrobků a služeb vybírané postupně podniky, které však v konečném důsledku plně zatěžují posledního kupujícího (viz ESA 2010, 4.17).“;

o)

bod 3.029 se nahrazuje tímto:

„3.029

Daně z dovozu a dovozní cla kromě DPH zahrnují povinné platby vybírané vládními institucemi nebo orgány Evropské unie z dováženého zboží, mimo DPH, při jeho propuštění do volného oběhu na příslušném ekonomickém území a ze služeb poskytovaných nerezidentskými jednotkami rezidentským jednotkám (viz ESA 2010, 4.18).“;

p)

v bodě 3.030 se první věta nahrazuje tímto:

„Daně z dovozu a dovozní cla mimo DPH zahrnují dovozní cla a jiné daně, jako jsou poplatky z dovážených zemědělských produktů, peněžní vyrovnávací částky uvalené na dovoz, spotřební daně atd.“;

q)

bod 3.031 se nahrazuje tímto:

„3.031

Daně z produktů kromě DPH a dovozních daní se skládají z daní z výrobků a služeb produkovaných rezidentskými podniky, u nichž daňová povinnost vzniká v důsledku výroby, vývozu, prodeje, převodu, pronájmu nebo dodání těchto výrobků nebo služeb nebo v důsledku jejich užití pro vlastní spotřebu nebo vlastní tvorbu kapitálu (viz ESA 2010, 4.19 a 4.20).“;

r)

v bodě 3.035 se první věta nahrazuje tímto:

„ESA 2010 (4.17) popisuje běžný režim DPH, který dovoluje každému podniku od částky DPH splatné z vlastních prodejů odečíst částku daně, kterou zaplatil při nákupu produktů mezispotřeby nebo dlouhodobých aktiv.“;

s)

v bodě 3.038 se první věta nahrazuje tímto:

„Ustanovení ESA 2010 (4.17) popisují jednotnou metodu zachycování DPH.“;

t)

bod 3.044 se nahrazuje tímto:

„3.044

Ostatní daně z výroby se skládají ze všech daní, ke kterým jsou podniky povinny v důsledku své výrobní činnosti nezávisle na množství a hodnotě vyrobených nebo prodaných výrobků a služeb (viz ESA 2010, 4.22). Mohou být vyměřeny z půdy, fixních aktiv nebo pracovních sil zapojených do výrobního procesu nebo z určitých činností či transakcí.“;

u)

v bodě 3.050 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

pokuty a penále a náklady uložené v souvislosti s výběrem nebo vymáháním daní se s daněmi, ke kterým se vztahují, nezachycují, pokud je možné je od daní samotných odlišit (viz ESA 2010, 4.133);“;

v)

v nadpisu části E se slova „(viz ESA 95, 4.30 až 4.40)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 4.30 až 4.40)“;

w)

v bodě 3.051 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Podle konvence se dotace na produkty nezachycují u netržní produkce (P.13) (ESA 2010, 4.30).“;

x)

bod 3.052 se nahrazuje tímto:

„3.052

Dotace se člení na:

dotace na produkty (D.31):

dovozní dotace (D.311),

ostatní dotace na produkty (D.319) a

ostatní dotace na výrobu (D.39).“;

y)

v bodě 3.053 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Podle konvence se dotace na produkty týkají pouze tržní produkce (P.11) nebo produkce pro vlastní konečné užití (P.12) (viz ESA 2010, 4.33).“;

z)

v bodě 3.054 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Mohou zahrnovat také ztráty, které v důsledku záměrné politiky vládních institucí vznikají státním obchodním organizacím, jejichž úkolem je nakupovat produkty od nerezidentů a poté je prodávat za nižší ceny rezidentům (viz ESA 2010, 4.34).“;

aa)

bod 3.058 se nahrazuje tímto:

„3.058.

Ostatní dotace na výrobu se skládají ze všech dotací, vyjma dotací na produkty, které rezidentské produkční jednotky mohou dostat v důsledku svého zapojení do výrobní činnosti. Ostatní netržní výrobci mohou na svou ostatní netržní produkci dostávat ostatní dotace na výrobu pouze v případě, že jsou tyto platby od vládních institucí založeny na obecných předpisech použitelných pro tržní i netržní výrobce (viz ESA 2010, 4.36). ESA 2010 uvádí čtyři ostatní dotace na výrobu (viz ESA 2010, 4.37): dotace na objem mezd nebo na pracovní sílu, dotace na omezení znečištění, dotace na úrokové úlevy a nadměrná náhrada DPH. Tyto platby souvisejí především s převzetím výrobních nákladů nebo podporou změn výrobního postupu.“;

bb)

v bodě 3.064 druhé odrážce se první věta nahrazuje tímto:

„—

dotace na úrokové úlevy (viz ESA 2010, 4.37 písm. c)) poskytované rezidentským produkčním jednotkám, i když jsou určeny na podporu tvorby kapitálu (*6).

(*6)  Pokud dotace slouží dvojímu účelu, tj. financuje se z ní jak splácení dluhu, tak splácení úroků z dluhu, a není možné rozdělit ji mezi tyto dvě složky, považuje se celá dotace za investiční dotaci.“;"

cc)

bod 3.067 se mění takto:

i)

ve druhé odrážce se první dvě věty nahrazují tímto:

„—

běžné transfery zemědělským výrobním jednotkám od subjektů regulujících trh. Zachycují se jako součást produkce výrobku, kterého se transfer týká, a to za předpokladu, že se subjekt regulující trh zabývá pouze nákupem, prodejem nebo skladováním výrobků.“;

ii)

v páté odrážce se druhá a třetí věta nahrazují tímto:

„Výsledkem těchto transferů, ať jsou provedeny v penězích nebo naturálně, musí být úměrná změna ve finančních nebo nefinančních aktivech, která se uvádí v rozvaze jednoho nebo obou účastníků dané transakce (viz ESA 2010, 4.145). Kapitálové transfery zahrnují kapitálové daně, investiční dotace a ostatní kapitálové transfery (viz ESA 2010, 4.147).“;

dd)

netýká se českého znění;

ee)

bod 3.068 se nahrazuje tímto:

„V členění hospodářství se subjekty regulující trh zařazují takto:

a)

pokud se zabývají výlučně nákupem, prodejem nebo skladováním výrobků:

i)

podle odvětví do odvětví obchodu; tato činnost se podle konvence považuje za produkci nefinančních tržních služeb;

ii)

podle sektorů do nefinančních podniků a kvazikorporací, pokud lze tyto subjekty regulující trh posuzovat jako institucionální jednotky ve smyslu ESA 2010; v opačném případě do sektoru, do kterého patří největší jednotka;

b)

pokud se zabývají výlučně vyplácením dotací:

i)

podle odvětví do netržní produkce vládních institucí, neboť podle pravidel ESA 2010 může dotace vyplácet jenom vláda (vedle institucí Evropské unie);

ii)

podle sektorů do sektoru vládních institucí (viz předchozí odrážka);

c)

pokud se zabývají nákupem, prodejem a skladováním výrobků i vyplácením dotací:

i)

podle odvětví do odvětví obchodu v případě jejich výrobních jednotek (typu místních činnostních jednotek), které nakupují, prodávají a skladují výrobky, a do odvětví netržní produkce vládních institucí v případě jejich ostatních výrobních jednotek;

ii)

sektorů do sektoru vládních institucí, poněvadž jenom vládní instituce mohou vyplácet dotace. Zařazení do jiného sektoru by znamenalo, že dotace vyplácené subjektem regulujícím trh již nejsou dotacemi ve smyslu ESA 2010.“;

ff)

v bodě 3.069 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Zejména pokud jsou subjekty regulující trh zařazeny do sektoru vládních institucí, objevují se dotace vyplácené těmto subjektům v souvislosti s procesy regulace trhu (nákup, skladování a následný prodej) jako „Užití“, ale také jako „Zdroje“ v sektoru vládních institucí.“;

gg)

v nadpisu části F se slova „(viz ESA 95, 4.41 až 4.76)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 4.41 až 4.76)“;

hh)

bod 3.070 se nahrazuje tímto:

„3.070

Důchod z vlastnictví je důchod, který má dostat vlastník finančního aktiva nebo hmotného nevyráběného aktiva za to, že poskytuje kapitál nebo dává k dispozici hmotné nevyráběné aktivum jiné institucionální jednotce. (ESA 2010, 4.41).“;

ii)

bod 3.071 se nahrazuje tímto:

„3.071

Důchod z vlastnictví se podle ESA 2010 dělí na:

úroky (D.41),

rozdělované důchody podniků (dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací) (D.42),

reinvestované zisky z přímých zahraničních investic (D.43),

ostatní důchody z investic (D.44): důchody z investic přisouditelné pojistníkům (D.441), důchody z investic na základě penzijních nároků (D.442); důchody z investic přisouditelné podílníkům fondů kolektivního investování (D.443),

rentu (D.45).“;

jj)

bod 3.073 se nahrazuje tímto:

„3.073

Pro SZÚ mají význam jen tři druhy důchodu z vlastnictví:

úroky (D.41), renta (D.45) a důchody z investic přisouditelné pojistníkům (D.441).“;

kk)

podnadpis „2. Úroky“ se nahrazuje tímto:

„2.   Úroky

(ESA 2010, 4.42 až 4.52)“;

ll)

bod 3.077 se nahrazuje tímto:

„Zachycují se rovněž úroky, které v souvislosti se zemědělskými činnostmi mají přijímat zemědělské jednotky, jež jsou součástí obchodní společnosti. Úroky, které mají přijímat podniky fyzických osob, se do podnikatelského důchodu zemědělského odvětví nezahrnují, neboť se mělo za to, že většina aktiv, z kterých plynou úroky, není spjata se zemědělskou činností jednotek a že je velmi obtížné odlišit aktiva rodiny od aktiv, která se používají při výrobě (*7).

(*7)  Přijímané úroky odpovídají „Ostatním pohledávkám“ (F.8) na finančním účtu.“;"

mm)

v bodě 3.079 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Tyto poplatky se považují za platby za služby poskytované finančními zprostředkovateli jejich zákazníkům, nikoliv za platby úroků (viz 2.107.1 a 2.108 písm. i); ESA 2010, 4.51).“;

nn)

podnadpis „3. Pachtovné (z pozemků a podzemních zdrojů)“ se nahrazuje tímto:

„3.   Pachtovné z půdy a renta z podzemních zdrojů

(ESA 2010, 4.72 až 4.76)“;

oo)

v bodě 3.080 se první věta nahrazuje tímto:

„Pachtovným, popř. rentou se rozumí platby vlastníkům nevyráběných hmotných aktiv (půdy a podzemních zdrojů) za poskytnutí těchto aktiv jiné jednotce.“;

pp)

v bodě 3.082 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Toto pravidlo je upravenou verzí doporučení ESA (viz ESA 2010, 4.73) (2).“;

qq)

podnadpis „4. Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům (do SZÚ se nezahrnuje)“ se nahrazuje tímto:

„4.    Důchody z investic přisouditelné pojistníkům (do SZÚ se nezahrnují)“;

rr)

v bodě 3.086 se první věta nahrazuje tímto:

„Důchody z investic přisouditelné pojistníkům odpovídají celkovým prvotním důchodům získaným z investování pojistných technických rezerv a penzijních fondů (viz ESA 2010, 4.68).“;

ss)

v bodě 3.087 se první věta nahrazuje tímto:

„Důchody z investic přisouditelné pojistníkům se do SZÚ nezahrnují.“;

tt)

v nadpisu části G se slova „(viz ESA 95, 4.145 až 4.167)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 4.145 až 4.167)“;

uu)

bod 3.089 se nahrazuje tímto:

„3.089

Investiční dotace se skládají z peněžních nebo naturálních kapitálových transferů, které provádějí vládní instituce nebo nerezidenti jiným rezidentským nebo nerezidentským institucionálním jednotkám za účelem plného nebo částečného financování nákladů na pořízení fixních aktiv (viz ESA 2010, 4.152). Investiční dotace od nerezidentů zahrnují dotace přidělované přímo orgány Evropské unie prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).“;

vv)

v bodě 3.091 se první věta nahrazuje tímto:

„Nejdůležitějšími typy ostatních dotací z EZZF a EZFRV a investičních dotací na zemědělství jsou:“;

ww)

bod 3.092 se nahrazuje tímto:

„3.092

Peněžní investiční dotace je třeba zachycovat v době, kdy je platba splatná. Naturální investiční dotace se zachycují v době, kdy dochází k převodu vlastnictví aktiva (viz ESA 2010, 4.162).“;

xx)

bod 3.093 se nahrazuje tímto:

„3.093

Ostatní kapitálové transfery zahrnují transfery jiné než investiční dotace a kapitálové daně, které samy o sobě nepředstavují přerozdělení důchodů, nýbrž přerozdělení úspor nebo jmění mezi různými sektory či subsektory hospodářství nebo vůči nerezidentům. Tyto transfery, které mohou být peněžní nebo naturální (případy převzetí nebo zrušení dluhu), odpovídají dobrovolným převodům jmění (ESA 2010, 4.164).“;

yy)

v bodě 3.095 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Zahrnují dále transfery od vládních institucí na úhradu ztrát nahromaděných za několik finančních let nebo na úhradu mimořádných ztrát, jejichž příčina je mimo vliv podniku (viz ESA 2010, 4.165).“;

zz)

bod 3.096 se nahrazuje tímto:

„3.096

V případě zemědělství zahrnují ostatní kapitálové transfery také:

dotace na trvalé ukončení provozu sadů nebo vinic,

dotace na ukončení nebo omezení výroby mléka (pokud je tím přímo či nepřímo ovlivněna hodnota kvót),

náhrady za mimořádné ztráty fixního kapitálu, který se používá při výrobě zemědělských produktů (např. zvířat nebo zařízení), nebo ztráty na něm způsobené katastrofami (viz 2.045 a 3.067),

počáteční dotace pro mladé zemědělce pro účely jiné než na financování nákupu aktiv,

dotace na náhrady ztrát hodnot aktiv nebo na snížení dluhů,

vysoké platby odškodnění za škody na majetku nebo na zdraví, na které se nevztahují pojistné smlouvy (s výjimkou plateb od vládních institucí nebo od nerezidentů, které jsou popsány v bodě 4.165 písm. a) ESA 2010), jež se vyplácejí na základě soudního rozhodnutí nebo mimosoudního vyrovnání, například platby odškodného za škody způsobené velkými výbuchy, úniky ropy atd. (ESA 2010, 4.165 písm. h)).“;

aaa)

v nadpisu části H se slova „(viz ESA 95, 6.02 až 6.05)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, 3.139 až 3.145)“;

bbb)

v bodě 3.106 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Tento přístup kromě toho zajišťuje soulad mezi SZÚ a ESA 2010 (viz ESA 2010, 3.140) a mikroekonomickými účty zemědělské účetní datové sítě a vyhýbá se potřebě rozlišovat hospodářská zvířata, která mají povahu dlouhodobých aktiv, od hospodářských zvířat, která mají povahu zásob.“.

7)

V oddíle IV bodě 4.06 se první věta nahrazuje tímto:

„Popis toho, co celkový počet odpracovaných hodin zahrnuje a nezahrnuje, je uveden v ESA 2010 (11.27 a 11.28).“.

8)

Oddíl V se mění takto:

a)

v bodě 5.03 se tabulka nahrazuje tímto:

„Účet výroby

Účet tvorby důchodů

Účet podnikatelských důchodů

P.1

 

Produkce

B.1n

 

Čistá přidaná hodnota

B.2n

B.3n

 

Čistý provozní přebytek/čistý smíšený důchod

P.2

Mezispotřeba

D.1

Náhrady zaměstnancům

D.41

+

Úroky, příjmové (*8)

P.51c

Spotřeba fixního kapitálu

D.29

Ostatní daně z výroby

D.41

Úroky, výdajové

 

 

 

D.39

+

Ostatní dotace na výrobu

D.45

Zaplacená renta

B.1n

=

Čistá přidaná hodnota

B.2n

B.3n

=

Čistý provozní přebytek/čistý smíšený důchod

B.4n

=

Čistý podnikatelský důchod

D.29

Ostatní daně z výroby

 

 

 

 

 

 

D.39

+

Ostatní dotace na výrobu

 

 

 

 

 

 

 

=

Čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů/důchod činitelů

 

 

 

 

 

 

b)

bod 5.16 se nahrazuje tímto:

„5.16

Pro analýzu dlouhodobého vývoje se indexy a míry změn ukazatelů důchodu za Evropskou unii vypočtou na základě souhrnných ukazatelů EU vyjádřených v eurech při pevných směnných kurzech; v případě reálných hodnot (tj. po odečtení vlivů průměrného růstu cen) vycházejí i použité deflátory z pevného základního roku.“.

9)

Oddíl VI se mění takto:

a)

v nadpisu části A se slova „(viz ESA 95, kapitola 10)“ nahrazují slovy:

„(viz ESA 2010, kapitola 10)“;

b)

v bodě 6.01 se druhá věta nahrazuje tímto:

„ESA 2010 (10.13 až 10.23) jasně říká, že cenová složka má zahrnovat pouze změny týkající se cen a že všechny ostatní změny se mají zahrnout do složky objemové.“;

c)

v bodě 6.02 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Druhý rozdíl v kvalitě, který je pro SZÚ důležitý, se týká posunu v prodejích jednoho produktu mezi dvěma trhy s různými cenovými hladinami, např. mezi tuzemským a zahraničním trhem, nebo mezi prodeji k průmyslovému užití a prodeji spotřebitelům (viz ESA 2010, 10.13 až 10.18).“;

d)

v bodě 6.04 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Pro takový případ ESA 2010 uvádí (10.32), že je vhodnější deflovat hodnotu za běžný rok vhodným cenovým indexem, a odhadnout tak změny v objemu (ESA 2010, 10.01).“;

e)

v bodě 6.06 se poslední věta nahrazuje tímto:

„To znamená, že každá změna hodnoty daného toku musí být přisouzena buď změně cen, nebo změně objemu, nebo kombinaci obou (viz ESA 2010, 10.12).“;

f)

bod 6.08 se zrušuje;

g)

v bodě 6.09 se první věta nahrazuje tímto:

„V souladu s ESA 2010 (10.20) se na SZÚ měří objemové změny pomocí indexů Laspeyresova typu a cenové změny pomocí indexů Paascheho typu.“;

h)

bod 6.13 se nahrazuje tímto:

„6.13

Rok používaný pro předkládání a uvádění údajů ve stálých cenách nemusí být totožný se základním rokem; nazývá se referenční rok. V řadě indexových čísel je referenčním rokem ten, kterému se přisuzuje hodnota 100.“;

i)

bod 6.14 se nahrazuje tímto:

„6.14

Řetězením indexů vypočtených v cenách předchozího roku se získají řady objemových indexů v cenách referenčního roku (viz ESA 2010, 10.20).“;

j)

bod 6.16 se nahrazuje tímto:

„6.16

Příklad:

 

Uvažujme dva základní homogenní produkty A a B. Níže uvedené řady jsou založeny na cenové struktuře předchozího roku:

 

n P n

n – n + 1

objemový index

n + 1 P n

n – n + 1

cenový index

n + 1 P n + 1

n + 1 – n + 2

objemový index

n + 2 P n + 1

n + 2 – n + 1

cenový index

n + 2 P n + 2

A

100

105,0

105

110,0

115

102,0

117

108,0

126

B

300

110,0

330

95,0

314

90,0

283

105,0

297

Celkem

400

108,8

435

98,6

429

93,2

400

105,8

423

Objemové a cenové indexy celku (A + B) závisejí na váze přiřazené každému z produktů A a B.

 

Pokud se tyto řady vztáhnou k pevnému referenčnímu roku (např. n) je jediný způsob, jak zachovat tytéž objemové indexy n/n–1, jejich oddělené zřetězení. Tím se získají následující řady (základ se rovná 100 v roce n):

 

n

n + 1

n + 2

A

100

105,0

107,1

B

100

110,0

99,0

Celkem

100

108,8

101,4

(101,4 = 108,8 × 93,2/100)

 

Hodnoty ve stálých cenách vztažené k referenčnímu roku n jsou:

 

n

n + 1

n + 2

A

100

105

107,1

B

300

330

297,0

Celkem

400

435

405,6

(405,6 = 400 × 101,4/100)

 

V důsledku tohoto postupu pak již účet není aditivní. Součtem hodnot A + B ve stálých cenách vzniká následující řada:

 

n

n + 1

n + 2

A + B

400

435

404,1

Kromě roku následujícího po referenčním roku nejsou řady přepočtené na nový referenční rok aditivní.“;

k)

v bodě 6.17 se první věta nahrazuje tímto:

„Podle ESA 2010 (10.23) se neaditivní údaje ve stálých cenách publikují bez úpravy (*9).

(*9)  Za určitých okolností však může být pro zlepšení celkové konzistence údajů vhodnější rozdíly odstranit.“;"

l)

v bodě 4 oddílu B se nadpis nahrazuje tímto:

„4.    Výpočet přidané hodnoty v cenách daného roku“;

m)

v bodě 6.18 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Teoreticky správným postupem pro výpočet přidané hodnoty v cenách daného roku je „dvojí deflování“ (viz ESA 2010, 10.31–10.32).“;

n)

bod 6.20 se nahrazuje tímto:

„6.20

Příklad:

 

Mějme řadu běžných hodnot a hodnot v cenách předchozího roku (objemy) týkajících se produkce a mezispotřeby:

 

n P n

n + 1 P n

n + 1 P n + 1

n + 2 P n + 1

n + 2 P n + 2

Produkce

150

160

170

180

200

Mezispotřeba

40

30

35

40

45

 

Přidaná hodnota v objemovém vyjádření se získá odečtením objemu mezispotřeby od objemu produkce. Výsledkem je tato řada:

 

n P n

n + 1 P n

n + 1 P n + 1

n + 2 P n + 1

n + 2 P n + 2

Hrubá přidaná hodnota

110

130

135

140

155

 

Tímto způsobem se získají následující objemové indexy v cenách předchozího roku:

 

n + 1

n + 2

Hrubá přidaná hodnota

118,2

103,7

(118,2 = 130/110 × 100) (103,7 = 140/135 × 100)

 

Hrubá přidaná hodnota určitého roku v cenách roku n (cenách daného roku) se odvodí vynásobením běžné hodnoty za rok n zřetězeným objemovým indexem.

VA n + 1 (v cenách roku n) = 110 × 1,182 = 130

VA n + 2 (v cenách roku n) = 110 × 1,182 × 1,037 = 135“.


(*1)  Evropský systém národních a regionálních účtů – ESA 2010, Lucemburk 2013.“

(*2)  Je nutné upozornit na to, že v ESA je dávána přednost místním činnostním jednotkám, avšak pro analýzy výrobního procesu je nejvhodnější jednotka s homogenní výrobou. Tato jednotka se používá pro analýzu vstupů a výstupů, neboť přesně odpovídá druhu činnosti. Institucionální jednotky se tudíž rozdělí do tolika jednotek s homogenní výrobou, kolik je činností (jiných než pomocných). Prostřednictvím seskupení těchto jednotek je možné další členění národního hospodářství na „čistá“ (tzn. homogenní) odvětví. Jednotku s homogenní výrobou nelze zpravidla sledovat přímo. Účty homogenních odvětví tak nelze sestavit na základě seskupení jednotek s homogenní výrobou. Metodu sestavování těchto účtu popisuje ESA. V rámci této metody jsou vedlejší výroba a související náklady odvětví přiřazeny příslušným homogenním odvětvím (ESA 2010, 2.153–2.156, 9.52–9.63).“;

(*3)  Jedná se o malé jednotky vyrábějící pro vlastní spotřebu, nikoli pro prodej, vykonávající zemědělské činnosti, na kterých jsou však ekonomicky nezávislé.“;

(*4)  Podle SNA 2008 (10.94), na rozdíl od ESA 2010 (3.140), by se spotřeba fixního kapitálu měla za hospodářská zvířata zjišťovat.“;

(*5)  Jedná se zejména o mzdy a platy, které zaměstnavatelé nadále dočasně hradí svým zaměstnancům v případě nemoci, mateřství, pracovních úrazů, invalidity nebo propouštění, pokud lze dotyčné částky identifikovat samostatně.“;

(*6)  Pokud dotace slouží dvojímu účelu, tj. financuje se z ní jak splácení dluhu, tak splácení úroků z dluhu, a není možné rozdělit ji mezi tyto dvě složky, považuje se celá dotace za investiční dotaci.“;

(*7)  Přijímané úroky odpovídají „Ostatním pohledávkám“ (F.8) na finančním účtu.“;

(*9)  Za určitých okolností však může být pro zlepšení celkové konzistence údajů vhodnější rozdíly odstranit.“;“


(*8)  Pouze úroky přijímané zemědělskými jednotkami, které jsou organizovány jako společnosti.“;


PŘÍLOHA II

Příloha II nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

položka 32.2 se nahrazuje tímto:

 

 

„Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n

(odhady SZÚ)

Leden

roku n + 1

(odhady SZÚ)

Září

roku n + 1

(konečné údaje SZÚ)

32.2

THFK v hospodářských zvířatech

X“

2)

položka 33.3 se nahrazuje tímto:

 

 

„Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n

(odhady SZÚ)

Leden

roku n + 1

(odhady SZÚ)

Září

roku n + 1

(konečné údaje SZÚ)

33.3

OSTATNÍ THFK (včetně významného zlepšení půdy a výzkumu a vývoje)

X“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU