(EU) 2019/279Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/279 ze dne 18. února 2019, kterým se provádí čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) č. 753/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu

„42)   Jalaluddin Haqqani (také znám jako: a) Jalaluddin Haqani, b) Jallalouddin Haqqani, c) Jallalouddine Haqani).

Titul: maulavi. Důvod zařazení na seznam: ministr pohraničních záležitostí za vlády Tálibánu. Datum narození: a) přibližně v roce 1942, b) přibližně v roce 1948. Místo narození: a) region Garda Saray, oblast Vaza Zadrán, provincie Paktíja, Afghánistán, b) oblast Neka, provincie Paktíka, Afghánistán. Státní příslušnost: Afghánistán. Datum označení ze strany OSN:31.1.2001.

Další informace: Otec Sirajuddina Jallaloudine Haqqaniho, Nasiruddina Haqqaniho a Badruddina Haqqaniho (zemřel). Bratr Mohammada Ibrahima Omariho a Khalila Ahmeda Haqqaniho. Je aktivním vůdcem Tálibánu. Údajně pobývá v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem. Vůdce šúry Tálibánu v Miram Šáh (2008). Příslušník kmene Zadrán. Přezkum podle rezoluce Rady bezpečnosti č. 1822 (2008) byl dokončen dne 27. července 2010. Údajně zemřel v září 2018. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/1427400

Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Jalaluddin Haqqani má úzké vztahy s Mohammedem Omarem a měl úzké vztahy s Usámou bin Ládinem (zemřel). Je otcem Sirajuddina Jallaloudine Haqqaniho, Nasiruddina Haqqaniho a Badruddina Haqqaniho (zemřel) a bratrem Mohammada Ibrahima Omariho a Khalila Ahmeda Haqqaniho. Je aktivním vůdcem Tálibánu. V roce 2007 byl Jalaluddin Haqqani rovněž styčnou osobou mezi al-Káidou a Tálibánem. Byl předsedou rady Tálibánu v Miram Šáh (červen 2008).

Původně byl velitelem za stranu Mwalawi Hezbi Islami v provinciích Chóst, Paktíka a Paktíja. Poté se přidal k Tálibánu a byl jmenován ministrem pohraničních záležitostí. Po pádu vlády Tálibánu uprchl spolu s příslušníky Tálibánu a al-Káidy do Severního Vazíristánu a ujal se přeskupování svých ozbrojenců pro boj proti afghánské vládě.

Haqqani byl obviněn ze zapojení do bombového útoku proti indickému velvyslanectví v Kábulu v roce 2008 a z pokusu o atentát na prezidenta Karzáího během vojenského přehlídky v Kábulu, k němuž došlo dříve v témže roce. Haqqani byl rovněž zapojen do útoku na budovy ministerstva v Kábulu v únoru roku 2009.

Jalaluddin Haqqani je zakladatelem sítě Haqqani.“

„135)   Torek Agha (také znám jako: a) Sayed Mohammed Hashan, b) Torak Agha, c) Toriq Agha, d) Toriq Agha Sayed).

Titul: hadži. Adresa: Paštúnabád, Kvéta, provincie Balúčistán, Pákistán. Datum narození: a) 1960 b) 1962 c) přibližně v roce 1965. Místo narození: a) provincie Kandahár, Afghánistán b) Pishin, provincie Balúčistán, Pákistán. Národní identifikační číslo: pákistánské národní identifikační číslo 5430312277059 (podvodně získané a již zrušené vládou Pákistánu). Datum označení ze strany OSN:2.11.2015.

Další informace: klíčový velitel vojenské rady Tálibánu zapojený do získávání finančních prostředků od dárců ze států Zálivu. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – Interpolu. Údajně zemřel v listopadu 2018. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – Interpolu: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5905294

Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Jako čelný představitel Tálibánu koncem roku 2014 byl Torek Agha (Torek) členem tálibánské kvétské šúry, regionálního orgánu, který řídí aktivity Tálibánu v jižním a západním Afghánistánu a který se podílel na získávání finančních prostředků od dárců ze států Zálivu.

Koncem roku 2014 byl Torek členem skupiny odpovědné za operace vedení Tálibánu související se strategickým plánováním a logistikou a působil rovněž jako klíčový velitel a člen vojenské rady Tálibánu a schvaloval a podporoval vojenské operace Tálibánu. Vojenská rada Tálibánu je jednou ze tří velitelských rad, jejímž úkolem je dohlížet na operace Tálibánu a schvalovat jmenování vojenských velitelů Tálibánu.

V průběhu let se Torek podílel na schvalování atentátů na celou řadu afghánských vládních úředníků a kmenových náčelníků. Již začátkem roku 2012 byl kromě toho jedním ze čtyř vyšších velitelů Tálibánu, kteří schválili použití nezjištěného chemického prášku k zabití vysokých afghánských vládních činitelů.

Poté, co od jednoho čelného představitele Tálibánu obdržel v polovině roku 2011 pokyn, aby během ramadánu odcestoval do Saúdské Arábie s cílem zajistit vnější financování, Torek spolu s několika dalšími členy tálibánské kvétské šúry vybrali v roce 2012 mully, aby odcestovali do Saúdské Arábie a dalších arabských zemí s cílem získat pro Tálibán finanční dary od afghánských obchodníků a pašeráků. Začátkem roku 2012 obdržel Torek finanční dar od neznámého arabského dárce s pokynem, aby peníze předal stínovému guvernérovi Tálibánu v afghánské provincii Orúzgán k zajištění operací souvisejících s vraždami.

V roce 2010 Torek pro Tálibán shromáždil částku ve výši přibližně 4 milionů dolarů od dárců ze států Zálivu, jejíž převážnou část poskytl svému kolegovi Gulovi Aghovi Ishakzáíumu (Gulovi Aghovi), čelnému představiteli Tálibánu odpovědnému za získávání finančních prostředků. Částky a zdroje četných převodů k zajištění finančních prostředků pro Tálibán, které Torek ve prospěch Gula Aghy provedl v roce 2010, byly tyto: 1 milion dolarů od spřízněných osob ze Saúdské Arábie; 2 miliony dolarů od dárců z Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie a 600 000 dolarů od různých arabských dárců, které byly získány během návštěvy Kataru uskutečněné za tímto účelem.

Koncem roku 2009 disponoval Torek částkou 2 miliony dolarů od nezjištěných dárců z Kataru a Saúdské Arábie, která byla určena pro pokladníka tálibánské kvétské šúry. Podstatné darované částky, které během ramadánu Torek pro tálibánskou kvétskou šúru shromáždil, byly uloženy v nezjištěných pákistánských bankách a byly pod kontrolou hlavního pokladníka Tálibánu.

V polovině roku 2006 přidělil Torek bojovníky Tálibánu několika operačním velitelům Tálibánu. Byl jedním z hlavních spojovacích článků mezi vedením Tálibánu a skupinami arabských bojovníků přicházejících do Pákistánu a Afghánistánu s cílem bojovat proti mezinárodním bezpečnostním podpůrným silám (ISAF).“