(EU) 2019/123Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/123 ze dne 24. ledna 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 677/2011Text s významem pro EHP.

i)

nepřetržitě sleduje situaci v síti s ohledem na krize sítě;

ii)

zajišťuje účinnou správu informací a komunikaci rozesíláním přesných, včasných a úplných údajů za účelem podpory členských států a provozních uživatelů při rozhodování o způsobech obnovy po krizích sítě a/nebo zmírňování jejich vlivu na síť;

iii)

usnadňuje organizovaný sběr a centralizované ukládání těchto údajů;

a)

vytvořit a provádět plán optimalizace evropské sítě tratí ATS pro bezpečnou a efektivní činnost letového provozu s náležitým zohledněním vlivu na životní prostředí;

b)

v rámci plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS usnadnit rozvoj struktury vzdušného prostoru, která zajišťuje požadovanou úroveň bezpečnosti, kapacity, pružnosti, schopnosti reagovat, výkonnosti v oblasti životního prostředí a plynulého poskytování pohotových letových navigačních služeb s náležitým ohledem na bezpečnost a potřeby obrany;

c)

zajistit regionální propojenost a interoperabilitu evropské sítě tratí ATS v rámci oblasti ICAO EUR a s přilehlými oblastmi ICAO.

a)

společné obecné zásady doplněné technickými specifikacemi pro navrhování vzdušného prostoru;

b)

vojenské požadavky na využívání vzdušného prostoru;

c)

evropskou síť tratí ATS a pokud možno struktury vzdušného prostoru volných tratí navržené tak, aby splňovaly požadavky všech uživatelů, s podrobnostmi zahrnujícími všechny změny vzdušného prostoru;

d)

pravidla používání a dostupnost sítě tratí ATS a vzdušného prostoru volných tratí;

e)

rozdělení vzdušného prostoru na sektory řízení letového provozu (ATC) ve prospěch vzdušného prostoru ATS;

f)

postupy k uspořádání vzdušného prostoru;

g)

podrobný časový plán rozvoje změn navrhování vzdušného prostoru;

h)

kalendářní plán pro společný cyklus zveřejňování a provádění změn struktur vzdušného prostoru a pravidel používání prostřednictvím operačního plánu sítě;

i)

přehled o aktuální a očekávané situaci v síti, včetně předpokládané výkonnosti na základě platných a dohodnutých plánů navrhování vzdušného prostoru.

a)

změny uspořádání tratí;

b)

změny směrování tratí;

c)

změny účelu tratí;

d)

popis vzdušného prostoru volných tratí, včetně souvisejících pravidel používání;

e)

pravidla používání a dostupnost tratí;

f)

změny svislé nebo vodorovné hranice sektoru;

g)

doplnění nebo odstranění důležitých bodů;

h)

změny přeshraničního využívání vzdušného prostoru;

i)

změny souřadnic důležitých bodů;

j)

změny ovlivňující přenos dat;

k)

změny ovlivňující údaje uveřejněné v leteckých informačních příručkách;

l)

změny ovlivňující koordinační dohody, pokud jde o navrhování a využívání vzdušného prostoru.

a)

zřízení a konfigurace struktur vzdušného prostoru jsou založeny na provozních požadavcích bez ohledu na vnitrostátní hranice nebo hranice funkčních bloků vzdušného prostoru či hranice letové informační oblasti (FIR) a nejsou omezeny předělem mezi horním a spodním vzdušným prostorem;

b)

navrhování struktur vzdušného prostoru je založeno na transparentním procesu, který umožňuje konzultovat přijatá rozhodnutí a chápat jejich zdůvodnění, a zohledňuje požadavky všech uživatelů a zároveň uvádí do souladu hlediska bezpečnosti, kapacity a životního prostředí a náležitě přihlíží k potřebám vojenské a národní bezpečnosti;

c)

současná a předpokládaná poptávka po provozu na úrovni sítě a na místní úrovni a výkonnostní cíle jsou vstupními údaji pro plán optimalizace evropské sítě tratí ATS s ohledem na uspokojování potřeb hlavních dopravních toků a letišť;

d)

zajištění svislého a vodorovného propojení, včetně rozhraní koncového vzdušného prostoru a struktury vzdušného prostoru;

e)

možnost uskutečňovat lety na tratích požadovaných uživatelem nebo co nejblíže těmto tratím a profily letu v traťové fázi letu;

f)

přijetí všech návrhů struktur vzdušného prostoru k posouzení a jejich případné zpracování, včetně vzdušného prostoru volných tratí, vícenásobných voleb tratí a kondicionálních tratí (CDR), obdržených od zúčastněných stran, které mají v této oblasti provozní požadavky;

g)

navrhování struktur vzdušného prostoru, včetně vzdušného prostoru volných tratí a sektorů řízení letového provozu (ATC), zohlední stávající nebo navržené struktury vzdušného prostoru určené pro činnosti, které si vyžadují vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru. Za tímto účelem se zřizují pouze takové struktury, které jsou v souladu s uplatňováním pružného užívání vzdušného prostoru. Tyto struktury jsou v co největší míře harmonizovány a jsou v souladu v celé evropské síti;

h)

zpracování návrhu sektoru ATC začíná uspořádáním požadované tratě nebo toku provozu v rámci iteračního postupu, který zajišťuje slučitelnost tratí nebo toků a sektorů;

i)

sektory ATC jsou navrženy tak, aby umožnily vytvořit konfigurace sektorů, které vyhovují tokům provozu, lze je přizpůsobit proměnlivé poptávce po provozu a jsou vůči ní přiměřené;

j)

v případech, kdy sektory ATC musí být z provozních důvodů navrženy přes státní hranice nebo hranice funkčních bloků vzdušného prostoru či hranice letových informačních oblastí (FIR), se uzavřou dohody o poskytování služeb mezi dotčenými provozními uživateli.

a)

struktury vzdušného prostoru se plánují za účelem usnadnění pružného a včasného využívání a uspořádání vzdušného prostoru s ohledem na volby tratí, toky provozu, systémy konfigurace sektorů a konfiguraci jiných struktur vzdušného prostoru;

b)

struktury vzdušného prostoru by měly sloužit vytváření dalších voleb tratí a zajišťovat přitom jejich slučitelnost z hlediska stávající kapacity a omezení v navrhování sektorů.

a)

vývoj poptávky po provozu;

b)

výkonnost a omezení v oblasti kapacity a efektivity letů na úrovni státu, funkčního bloku vzdušného prostoru nebo sítě;

c)

hodnocení aspektů využívání vzdušného prostoru jak z civilního, tak z vojenského hlediska;

d)

hodnocení rozdělení na sektory a použitých konfigurací sektorů;

e)

hodnocení integrity a kontinuity struktur vzdušného prostoru.

a)

zajistit dosažení účinného využívání dostupné kapacity Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN);

b)

usnadnit plánování, koordinaci a provádění opatření ATFM přijatých všemi provozními uživateli;

c)

usnadnit uspokojení vojenských požadavků a reakcí na řešení krizí;

d)

zajistit regionální propojenost a interoperabilitu evropské sítě ATS v rámci oblasti ICAO EUR a s přilehlými oblastmi ICAO.

a)

provozovatelé letadel;

b)

poskytovatelé letových provozních služeb (ATS) včetně stanovišť ATS, ohlašoven ATS a stanovišť letištních služeb řízení;

c)

poskytovatelé leteckých informačních služeb;

d)

subjekty zapojené do uspořádání vzdušného prostoru;

e)

provozovatelé letišť;

f)

centrální stanoviště ATFM, provozované manažerem struktury vzdušného prostoru;

g)

místní stanoviště ATFM uvedená v bodě 6 části A této přílohy;

h)

koordinátoři letištních časových intervalů na koordinovaných letištích.

a)

všechny fáze všech letů, jež mají být provozovány nebo se provozují v rámci všeobecného letového provozu a v souladu s pravidly pro let podle přístrojů („IFR“), ať zcela, nebo zčásti;

b)

všechny fáze letů uvedených v písmenu a) a uspořádání letového provozu.

a)

Opatření ATFM:

b)

přidělování odletových letištních časů ATFM upřednostňuje lety podle pořadí jejich plánovaného dosažení místa, pro které bude uplatněno opatření ATFM, ledaže si zvláštní okolnosti (vycházející například z potřeb v oblasti bezpečnost a obrany) vyžádají uplatnění jiného prioritního pravidla, jež bylo schváleno a slouží ku prospěchu EATMN;

c)

doby dráhy letu ve fázi plánování a provádění musí být v souladu s veškerými uplatněnými opatřeními ATFM a manažer struktury vzdušného prostoru je musí oznámit provozovatelům letadel, stanovištím ATS a místním stanovištím ATFM;

d)

lety odlétající ze zeměpisné oblasti, kde se uplatňují opatření ATFM, a sousedící letové informační oblasti popsané v příslušné dokumentaci ICAO podléhají přidělování letištních časů ATFM. Lety odlétající z jiných oblastí jsou z přidělování letištních časů ATFM vyňaty, avšak vztahují se na ně omezení v oblasti systémů směrování tratí a provozu a časová omezení doby letu.

a)

funkce ATFM byla pro zúčastněné strany dostupná 24 hodin denně a aby místní stanoviště ATFM na výhradním základě pokrývalo určenou oblast, pokud jde o vzdušný prostor, za nějž odpovídá v rámci zeměpisné oblasti, kde jsou uplatňována opatření ATFM;

b)

byly v zájmu zajištění účinného plánování vzdušného prostoru, jeho přidělování a užívání, jakož i přímých vazeb mezi uspořádáním vzdušného prostoru a ATFM zavedeny jednotné postupy spolupráce stran zapojených do funkce ATFM, stanovišť ATS a subjektů zapojených do uspořádání vzdušného prostoru;

c)

společné postupy pro podání žádosti o výjimku z přidělení odletového letištního času ATFM byly v souladu s předpisy ICAO uvedenými v dodatku. Tyto postupy jsou koordinovány s manažerem struktury vzdušného prostoru prostřednictvím jeho centrálního stanoviště ATFM a zveřejněny ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

a)

prostřednictvím rozhodování založeného na spolupráci optimalizuje celkovou výkonnost EATMN metodou plánování, koordinace a provádění dohodnutých opatření ATFM včetně plánů přechodu při zavedení významných zkvalitnění systémů vzdušného prostoru nebo ATM a opatření ATFM pro případ nepříznivého počasí;

b)

konzultuje s provozovateli otázky definování opatření ATFM;

c)

uzavírá pracovní ujednání s místními stanovišti ATFM;

d)

zajišťuje vývoj, dostupnost a účinné provádění opatření ATFM (pro všechny fáze ATFM) společně s místními stanovišti ATFM; pokud mají tato opatření ATFM širší dopad na síť, manažer struktury vzdušného prostoru stanoví prostřednictvím rozhodování založeného na spolupráci povahu opatření ATFM, která mají být provedena;

e)

ve spolupráci s místními stanovišti ATFM určuje alternativní směrování tratí, aby zamezil nebo zmírnil přetížení oblastí, a to s ohledem na celkovou výkonnost EATMN;

f)

nabízí přesměrování těch letů, které by optimalizovaly účinky uvedené v písmenu e);

g)

ve spolupráci se stanovišti ATS a s místními stanovišti ATFM určuje, koordinuje a zajišťuje provádění vhodných opatření zaměřených na poskytování kapacity potřebné pro uspokojení poptávky po provozu v příslušných částech jejich oblasti působnosti;

h)

včas poskytuje informace o provozu ATFM provozovatelům letadel, místním stanovištím ATFM a stanovištím ATS včetně:

i)

sleduje případy chybějících a duplicitních letových plánů, které byly podány;

j)

pozastavuje platnost letového plánu, pokud ani s ohledem k časové toleranci nelze dodržet odletový letištní čas ATFM a nový předpokládaný čas zahájení pojíždění není znám;

k)

sleduje počet výjimek udělených z opatření ATFM;

l)

vypracovává, udržuje a zveřejňuje pohotovostní plány definující opatření, která mají přijmout příslušní provozní uživatelé v případě závažného selhání některé ze složek funkce ATFM na úrovni sítě, která by vedla k významnému snížení kapacity nebo k závažným poruchám dopravních toků, případně k obojímu;

m)

sdílí se všemi provozními uživateli všechny vhodné poprovozní analýzy a hodnocení;

n)

umožňuje vhodnou přípravu a předvídatelnost EATMN, zajišťuje pracovní ujednání za účelem shromažďování včasných a aktualizovaných informací o poptávce po provozu pro všechny fáze ATFM od uživatelů vzdušného prostoru a sdílí je s místními stanovišti ATFM.

a)

koordinují opatření ATFM prostřednictvím místních stanovišť ATFM s manažerem struktury vzdušného prostoru s cílem zajistit, že zvolená opatření směřují k optimalizaci celkové výkonnosti EATMN;

b)

zajišťují, aby byla opatření ATFM uplatňovaná pro letiště koordinována s příslušným provozovatelem letiště tak, aby byla zajištěna účinnost plánování a využívání letiště ve prospěch všech zúčastněných provozních uživatelů;

c)

oznamují manažerovi struktury vzdušného prostoru prostřednictvím místního stanoviště ATFM všechny události včetně plánů přechodu při zavedení významných zkvalitnění systémů vzdušného prostoru nebo ATM a případy nepříznivého počasí, které mohou mít vliv na kapacitu řízení letového provozu nebo na poptávku po letovém provozu, a navrhovaná zmírnění tohoto vlivu;

d)

poskytují manažerovi struktury vzdušného prostoru a místním stanovištím ATFM následující údaje a jejich následné aktualizace, tak, jak to je technicky proveditelné, s tím, že tyto údaje předkládají včas a zajišťují jejich kvalitu:

a)

působí jako kontaktní místa a rozhraní mezi manažerem struktury vzdušného prostoru, který poskytuje centrální stanoviště ATFM, na jedné straně, a určenými oblastmi a jejich přidruženými letišti a stanovišti ATS (vojenskými a civilními) v rámci jejich oblasti působnosti na straně druhé na základě rolí a odpovědností dohodnutých prostřednictvím příslušných pracovních ujednání s manažerem struktury vzdušného prostoru;

b)

stanovují vhodné místní postupy v souladu s postupy stanovenými manažerem struktury vzdušného prostoru, který poskytuje centrální stanoviště ATFM, včetně dočasných postupů;

c)

poskytují manažerovi struktury vzdušného prostoru, který poskytuje centrální stanoviště ATFM, všechny místní údaje nezbytné pro výkon funkce ATFM;

d)

v koordinaci s příslušnými stanovišti ATS a s manažerem struktury vzdušného prostoru, který poskytuje centrální stanoviště ATFM, zajišťují provádění vhodných opatření ATFM pro optimální plynulost toku provozu a vyváženou poptávku a kapacitu na základě koordinace účinného využívání dostupné kapacity. Pokud mají tato opatření širší dopad na síť, musí být zajištěna regionální koordinace pod záštitou manažera struktury vzdušného prostoru;

e)

oznamují manažerovi struktury vzdušného prostoru veškeré události včetně plánů přechodu při zavedení významných zkvalitnění systémů vzdušného prostoru nebo ATM a případy nepříznivého počasí, které mohou mít vliv na kapacitu řízení letového provozu nebo na poptávku po letovém provozu, a navrhovaná zmírnění tohoto vlivu;

f)

v koordinaci s příslušnými stanovišti ATS a s manažerem struktury vzdušného prostoru zajišťují pooperační analýzy s cílem identifikovat prostředky zlepšení výkonnosti sítě;

g)

mají zavedeny průběžně aktualizované předem definované pohotovostní plány s podrobným popisem způsobu, jak bude spravována oblast, za kterou odpovídají, s cílem umožnit manažerovi struktury vzdušného prostoru poskytovat pomoc místním stanovištím ATFM při pohotovostních operacích. Tyto místní plány budou sdíleny a koordinovány s manažerem struktury vzdušného prostoru.

a)

poskytují jediný letový plán pro každý plánovaný let. Tento podaný letový plán musí správným způsobem vyjadřovat profil plánovaného letu;

b)

zajišťují, aby všechna příslušná opatření ATFM a jejich změny byly zahrnuty do provedení plánovaného letu;

c)

podílejí se na pracovních ujednáních stanovených manažerem struktury vzdušného prostoru, což umožňuje poskytování včasných a aktualizovaných informací o poptávce po letovém provozu ve všech fázích ATFM.

a)

mají ujednání s místním stanovištěm ATS s cílem:

b)

stanovují postupy pro posouzení poptávky a dopadů zvláštních událostí, které se vztahují na všechny fáze ATFM, na poptávku.

a)

manažer struktury vzdušného prostoru nebo místní stanoviště ATFM poskytne koordinátorovi letištních časových intervalů nebo provozovateli koordinovaného letiště na jeho žádost letový plán letu provozovaného na tomto letišti ještě před tím, než se tento let uskuteční. Koordinátoři letištních časových intervalů nebo provozovatelé koordinovaných letišť poskytnou infrastrukturu potřebnou k přijímání letových plánů poskytnutých manažerem struktury vzdušného prostoru nebo místním stanovištěm ATFM;

b)

před uskutečněním letu poskytnou provozovatelé letadel letišti odletu a letišti příletu potřebné informace, které umožní korelaci označení letu v letovém plánu s označením oznámeným pro odpovídající letištní čas. Tuto korelaci poskytne manažer struktury vzdušného prostoru, místní stanoviště ATFM, místní stanoviště ATS nebo provozovatel letiště podle toho, jak to bude vhodné;

c)

provozovatel letadel, provozovatel letiště a stanoviště ATS hlásí koordinátorovi letištních časových intervalů případy opakovaného poskytování leteckých služeb v časech zásadně se odlišujících od přidělených letištních časů nebo případy užívání letištních časových intervalů zásadně odlišným způsobem, než jaký byl uveden v době přidělení, pokud je tím poškozován letištní nebo letový provoz;

d)

manažer struktury vzdušného prostoru hlásí koordinátorům letištních časových intervalů případy opakovaného poskytování leteckých služeb v časech zásadně se odlišujících od přidělených letištních časů nebo případy užívání letištních časů zásadně odlišným způsobem, než jaký byl uveden v době přidělení, pokud je tím poškozováno ATFM.

a)

manažer struktury vzdušného prostoru vypracuje, udržuje a zveřejňuje postupy ATFM pro zvládání kritických událostí na úrovni sítě. Postupy ATFM stanoví opatření, která přijmou příslušní provozní uživatelé v případě závažného narušení některé ze složek sítě, které by vedlo k významnému snížení kapacity nebo k závažným narušením dopravních toků, případně k obojímu;

b)

při přípravě na kritické události stanoviště ATS a provozovatelé letišť koordinují relevantnost a obsah nouzových postupů včetně úprav prioritních pravidel s manažerem struktury vzdušného prostoru a s místními stanovišti ATFM, s provozovateli letadel, kteří jsou kritickými událostmi zasaženi, a případně s koordinátory letištních časových intervalů. Nouzové postupy zahrnují:

a)

příčinách opatření ATFM;

b)

dopadech opatření ATFM;

c)

dodržování opatření ATFM;

d)

přispění všech provozních uživatelů k optimalizaci celkového síťového účinku;

e)

doporučeních ohledně těchto různých bodů s cílem zlepšit výkonnost sítě.

a)

maximalizovat využívání evropského leteckého rádiového spektra prostřednictvím zlepšení postupů správy kmitočtů a kritérií plánování s cílem zabránit nedostatku kmitočtů, který by snížil kapacitu sítě;

b)

zlepšit průhlednost postupů správy kmitočtů umožňující přesně vyhodnotit účinné využívání kmitočtů a stanovit řešení umožňující splnění budoucích požadavků na kmitočty;

c)

zvýšit účinnost postupů správy kmitočtů prostřednictvím podpory osvědčených postupů a vytvořením příslušných nástrojů.

a)

potřeba poskytovat bezpečné služby v oblasti komunikace, navigace a přehledové infrastruktury;

b)

potřeba optimalizovat využívání omezených zdrojů rádiového spektra;

c)

potřeba nákladově efektivního, spravedlivého a transparentního přístupu k rádiovému spektru;

d)

provozní požadavky žadatelů a provozních uživatelů;

e)

předpokládaná budoucí poptávka po rádiovém spektru;

f)

ustanovení obsažená v příručce o správě kmitočtů EUR organizace ICAO.

a)

údaje uvedené v příručce o správě kmitočtů EUR organizace ICAO včetně příslušných souvisejících technických a provozních údajů;

b)

zvýšené požadavky na údaje uvedené v bodu 6;

c)

popis provozního využívání přidělení kmitočtu;

d)

kontaktní údaje provozního uživatele, který přidělení využívá.

a)

zůstane v platnosti, pokud se používá k plnění provozních požadavků popsaných žadatelem;

b)

může podléhat žádosti o posuv kmitočtů a že tyto posuvy se musí provést v omezeném časovém rámci;

c)

podléhá změně, jakmile se provozní využívání popsané uchazečem změní.

a)

kritéria používaná k posouzení provozních požadavků a stanovení jejich priority;

b)

minimální lhůty pro koordinaci nových nebo změněných přidělení rádiových kmitočtů;

c)

mechanismy k zajištění toho, aby manažer struktury vzdušného prostoru a národní správci kmitočtů splnili příslušné výkonnostní cíle pro celou Unii;

d)

tyto zdokonalené postupy, kritéria a procesy správy kmitočtů nemají negativní vliv na postupy, kritéria a procesy správy kmitočtů používané jinými zeměmi v souvislosti s regionálními postupy ICAO;

e)

požadavky k zajištění odpovídajících konzultací o nových nebo změněných řídících mechanismech mezi členskými státy a všemi dotčenými zúčastněnými stranami na vnitrostátní a evropské úrovni.

a)

zvýšit odolnost postupu přidělování kódů určením jasných úloh a povinností pro všechny zapojené zúčastněné strany s tím, že přidělení kódů je určováno především výkonností sítě;

b)

zajistit vyšší transparentnost přidělování kódů a skutečného využívání kódů, která umožní lepší posouzení celkové efektivnosti sítě.

a)

provozním požadavkům všech provozních uživatelů;

b)

skutečným a předpokládaným úrovním letového provozu;

c)

nutnému používání kódů odpovídačů SSR v souladu s příslušnými ustanoveními Evropského oblastního navigačního plánu ICAO, prováděcího dokumentu pro zařízení a služby a pokynů ICAO.

a)

předložení žádostí o přidělení kódů odpovídačů SSR;

b)

posouzení žádostí o přidělení kódů odpovídačů SSR;

c)

koordinace navržených změn přidělení kódů odpovídačů SSR s členskými státy v souladu s požadavky stanovenými v části B;

d)

pravidelný audit přidělování a potřeb kódů s cílem optimalizovat situaci, včetně přerozdělení již přidělených kódů;

e)

pravidelná změna, schvalování a rozesílání celkového seznamu přidělení kódů odpovídačů SSR uvedeného v bodě 3;

f)

oznamování, posuzování a řešení neplánovaných rozporů v přidělení kódů odpovídačů SSR;

g)

oznamování, posuzování a řešení nesprávného přidělení kódů odpovídačů SSR zjištěného při kontrolách uchovávání kódů;

h)

oznamování, posuzování a řešení neplánovaných nedostatků v přidělení kódů odpovídačů SSR;

i)

poskytování údajů a informací v souladu s požadavky stanovenými v části C.

a)

provádět koordinované přidělování dotazovacích kódů režimu S umožňující celkovou efektivnost sítě;

b)

poskytnout regulační základ, který umožní lepší prosazování a dohled.

a)

provozním požadavkům všech provozních uživatelů;

b)

nařízení Komise (ES) č. 262/2009 (1);

c)

požadovanému řízení dotazovacích kódů režimu S v souladu s ustanoveními evropských zásad a postupů pro přidělování dotazovacích kódů režimu S sekundárního přehledového radaru (IC) (dokument ICAO EUR č. 024).

a)

předložení žádostí o přidělení dotazovacích kódů;

b)

posouzení žádostí o přidělení dotazovacích kódů;

c)

koordinace navržených změn přidělení dotazovacích kódů s členskými státy v souladu s požadavky stanovenými v části B;

d)

pravidelný audit přidělování a potřeb dotazovacích kódů s cílem zlepšit situaci, včetně přerozdělení již přidělených dotazovacích kódů;

e)

pravidelná změna, schvalování a rozesílání celkového plánu přidělování dotazovacích kódů uvedeného v bodě 16;

f)

oznamování, posuzování a řešení neplánovaných rozporů mezi dotazovači režimu S;

g)

oznamování, posuzování a řešení neplánovaných nedostatků v přidělení dotazovacích kódů;

h)

poskytování údajů a informací v souladu s požadavky stanovenými v části C.

a)

provede simulace aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů na základě projednávaných žádostí;

b)

připraví navrženou aktualizaci plánu přidělování dotazovacích kódů ke schválení členskými státy, jichž se týká;

c)

zajistí, aby navržená aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů splňovala v nejvyšší možné míře provozní požadavky žádostí o dotazovací kódy;

d)

aktualizuje plán přidělování dotazovacích kódů a sdělí jej členským státům okamžitě po jeho schválení, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní postupy komunikace informací o dotazovačích režimu S provozovaných vojenským sektorem.

a)

zajistí, aby byl zohledněn vliv používání kódů odpovídačů SSR ve třetích zemích prostřednictvím účasti v pracovních ujednáních o správě kódů odpovídačů SSR uvedených v příslušných ustanoveních Evropského oblastního navigačního plánu ICAO, prováděcího dokumentu pro zařízení a služby;

b)

zajistí, aby seznam přidělení kódů odpovídačů SSR uvedený v bodě 3 části A byl slučitelný s plánem správy kódů uvedeným v příslušných ustanoveních Evropského oblastního navigačního plánu ICAO, prováděcího dokumentu pro zařízení a služby;

c)

stanoví požadavky k zajištění toho, aby s dotčenými členskými státy byla uskutečněna vhodná konzultace o nových nebo změněných ujednáních o správě kódů odpovídačů SSR;

d)

stanoví požadavky k zajištění toho, aby členské státy na vnitrostátní úrovni uskutečnily se všemi dotčenými zúčastněnými stranami vhodnou konzultaci o nových nebo změněných ujednáních o správě kódů odpovídačů SSR;

e)

zajistí, aby koordinace s třetími zeměmi o strategickém a taktickém používání kódů odpovídačů SSR probíhala prostřednictvím pracovních ujednání o správě kódů odpovídačů SSR uvedených v příslušných ustanoveních Evropského oblastního navigačního plánu ICAO, prováděcího dokumentu pro zařízení a služby;

f)

stanoví minimální lhůty pro koordinaci navrženého nového nebo změněného přidělení kódů dotazovačů přehledového radaru a kódů odpovídačů SSR a pro konzultaci o tomto přidělení;

g)

zajistí, aby změny seznamu přidělení kódů odpovídačů SSR podléhaly schválení členských států dotčených změnou;

h)

stanoví požadavky k zajištění toho, aby změny seznamu přidělení kódů odpovídačů SSR byly neprodleně po svém schválení sděleny všem zúčastněným stranám, aniž jsou dotčeny vnitrostátní postupy pro sdělování informací o používání kódů odpovídačů SSR vojenskými orgány.

a)

stanoví lhůty pro koordinaci navrženého nového nebo změněného přidělení dotazovacího kódu režimu S a pro konzultaci o tomto přidělení;

b)

zajistí, aby změny plánu přidělování dotazovacích kódů režimu S podléhaly schválení členských států dotčených změnou;

c)

zajistí, aby koordinace s třetími zeměmi o strategickém a taktickém používání dotazovacích kódů režimu S probíhala prostřednictvím pracovních ujednání o správě dotazovacích kódů režimu S;

d)

stanoví požadavky k zajištění toho, aby změny plánu přidělování dotazovacích kódů režimu S byly neprodleně po svém schválení sděleny všem zúčastněným stranám, aniž jsou dotčeny vnitrostátní postupy pro sdělování informací o používání dotazovacího kódu režimu S a kódů odpovídačů SSR vojenskými orgány.

a)

aktualizovaný záznam o přidělení a používání kódů odpovídačů SSR spadajících do jejich oblasti působnosti s výhradou všech bezpečnostních omezení týkajících se úplného zveřejnění přidělení zvláštních vojenských kódů nepoužívaných pro všeobecný letový provoz;

b)

zdůvodnění prokazující, že stávající a požadovaná přidělení kódů odpovídačů SSR představují nezbytné minimum pro splnění provozních požadavků;

c)

podrobné údaje o všech přidělených kódech odpovídačů SSR, které již nejsou z provozního hlediska nutné a které lze uvolnit pro přerozdělení v síti;

d)

zprávy o všech skutečných neplánovaných nedostatcích v přidělení kódů odpovídačů SSR;

e)

podrobné údaje o všech změnách v plánování instalace nebo provozním stavu systémů či jejich složek, které mohou mít vliv na přidělení kódů odpovídačů SSR letům.

a)

zprávy o korelační poloze v rámci systému zdokonaleného taktického uspořádání toku provozu, které obsahují přidělené kódy odpovídačů SSR všeobecnému letovému provozu k provádění letů podle pravidel pro let podle přístrojů;

b)

zprávy o všech skutečných neplánovaných rozporech nebo nebezpečných situacích způsobených přidělením kódů odpovídačů SSR za skutečného provozu, včetně informací, jak byl rozpor vyřešen.

a)

určit, zda se předpokládá nějaký rozpor nebo nebezpečná situace plynoucí z přidělení kódů odpovídačů SSR;

b)

potvrdit, zda budou nepříznivě ovlivněny provozní požadavky či efektivnost;

c)

potvrdit, že změny přidělení kódů odpovídačů SSR lze provést v souladu s požadovanými lhůtami.

a)

vlastnosti dotazovačů režimu S podle nařízení (ES) č. 262/2009;

b)

podrobné údaje o všech změnách v plánování instalace nebo provozním stavu dotazovačů režimu S či jejich složek, které mohou mít vliv na přidělení dotazovacích kódů dotazovačům režimu S.

c)

zdůvodnění prokazující, že stávající a požadované přidělení dotazovacích kódů představuje nezbytné minimum pro splnění provozních požadavků;

d)

přidělené dotazovací kódy, které již nejsou z provozního hlediska nutné a které lze uvolnit pro přerozdělení v síti;

e)

zprávy o všech skutečných neplánovaných nedostatcích v přidělení dotazovacích kódů.

a)

identifikace jakéhokoliv předpokládaného rozporu nebo nebezpečné situace plynoucí z přidělení dotazovacích kódů režimu S;

b)

potvrzení, zda budou nepříznivě ovlivněny provozní požadavky či efektivnost;

c)

potvrzení, že změny přidělení dotazovacích kódů režimu S lze provést v souladu s požadovanými lhůtami.

a)

včetně aspektů spolupráce zúčastněných provozních uživatelů z hlediska úloh a povinností;

b)

s uvedením toho, jak budou strategické cíle reagovat na požadavky;

c)

s popisem toho, jak se bude měřit pokrok při plnění těchto cílů;

d)

s uvedením toho, jak strategické cíle ovlivní odvětví a jiné dotčené oblasti.

a)

priority pro každý strategický cíl;

b)

provádění jednotlivých strategických cílů z hlediska potřebného zavádění technologie, vlivu na architekturu, lidských aspektů, vzniklých nákladů, přínosů, jakož i nezbytného řízení, zdrojů a regulace;

c)

nezbytná účast provozních uživatelů v jednotlivých prvcích plánu, včetně jejich úloh a povinností;

d)

dohodnutá míra zapojení manažera struktury vzdušného prostoru za účelem podpory provádění jednotlivých prvků plánu pro každou jednotlivou funkci.

a)

záměr dosáhnout jednotlivých strategických cílů z hlediska požadované technologie a odpovídajících aspektů výzkumu a vývoje, vlivu na architekturu, lidských aspektů, obchodních aspektů, potřebného řízení a regulace, jakož i související bezpečnostní a ekonomické zdůvodnění těchto investic;

b)

nezbytná účast provozních uživatelů v jednotlivých prvcích plánu, včetně jejich úloh a povinností.

—

včetně aspektů spolupráce zúčastněných provozních uživatelů z hlediska úloh a povinností,

—

s uvedením toho, jak budou provozní záměry a cíle zahrnuty do taktických, předtaktických, krátkodobých a dlouhodobých fází operačního plánu sítě, a jiných výkonnostních cílů stanovených v rámci systému sledování výkonnosti,

—

stanovené priority a zdroje potřebné pro plánovací období,

—

s uvedením vlivu na odvětví ATM a jiné dotčené oblasti.

—

popis obecného procesu operačního plánování sítě,

—

popis toho, jak se bude plán strategicky rozvíjet, aby úspěšně reagoval na požadavky operační výkonnosti a jiné výkonnostní cíle stanovené v rámci systému sledování výkonnosti,

—

popis použitých nástrojů a údajů.

—

prognózy sítě,

—

prognózy poskytovatele letových navigačních služeb, funkčního bloku vzdušného prostoru a oblastního střediska řízení (ACC),

—

prognózy hlavních letišť,

—

analýzy prognózy dopravy, včetně řady scénářů,

—

analýzy vlivů zvláštních událostí.

—

požadavků na celkovou kapacitu sítě,

—

požadavků poskytovatele letových navigačních služeb, funkčního bloku vzdušného prostoru a ACC na kapacitu,

—

kapacity letišť,

—

analýzy požadavků na kapacitu,

—

požadavků na celkovou efektivnost síťového prostředí/letů,

—

požadavků na celkovou bezpečnost sítě,

—

požadavků týkajících se pohotovostí a plynulosti služeb, které mají vliv na síť.

—

popis plánů a opatření, u nichž se očekává, že budou uskutečněny na úrovni sítě, včetně vzdušného prostoru, omezených zdrojů a ATFM,

—

popis přínosu jednotlivých plánů a opatření k operační výkonnosti

—

včetně popisu jednotlivých plánů a operačních opatření, u nichž se očekává provádění na místní úrovni,

—

popis přínosu jednotlivých plánů a opatření k operační výkonnosti,

—

popis vztahů s třetími zeměmi a činnosti týkající se ICAO

—

přehled zvláštních událostí s podstatným vlivem na ATM,

—

jednotlivé zvláštní události a jejich řešení z hlediska sítě,

—

velká vojenská cvičení

—

dostupnost vzdušného prostoru: standardní dny/období dostupnosti vyhrazeného vzdušného prostoru,

—

žádosti ad hoc o neplánované využití vyhrazeného vzdušného prostoru,

—

uvolnění vyhrazeného vzdušného prostoru pro civilní použití v případech, kdy se to nevyžaduje, na základě oznámení podaného s co největším předstihem

—

cíle a prognóza zpoždění z důvodů ATFM a kapacity ATFM na úrovni sítě, poskytovatele letových navigačních služeb, funkčního bloku vzdušného prostoru a ACC,

—

operační výkonnost letišť,

—

výkonnostní cíl a prognóza efektivnosti síťového prostředí/letů,

—

vliv zvláštních událostí,

—

analýza cílů a prognózy operační výkonnosti

—

určení operačních úzkých míst (v oblasti bezpečnosti, kapacity, efektivnosti letů) a možných úzkých míst, jejich příčin a dohodnutých řešení nebo zmírňujících opatření, včetně možností vyrovnání poptávky a kapacity