(EU) 2019/59Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/59 ze dne 14. ledna 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V listopadu 2012 v návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1039/2012 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových radiátorů, v současnosti kódů KN ex 7615 10 10, ex 7615 10 80, ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90 (kódy TARIC 7615101010, 7615108010, 7616991091, 7616999001 a 7616999091), pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Konečným nařízením bylo uloženo antidumpingové clo, jehož sazba činí 12,6 % až 56,2 % pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, 21,2 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 61,4 % pro všechny ostatní společnosti v ČLR.

(3)

Dne 15. února 2017 Komise v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření týkajících se hliníkových radiátorů pocházejících z ČLR (3).

(4)

Dne 30. června 2017 podalo mezinárodní sdružení výrobců hliníkových radiátorů (AIRAL S.c.r.l., International Association of Aluminium Radiator Manufacturers Limited Liability Consortium – dále jen „žadatel“), představující více než 25 % celkové výroby hliníkových radiátorů v Evropské unii (dále jen „Unie“), žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žadatel svou žádost o přezkum odůvodnil tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 9. listopadu 2017 zveřejnila oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii a jejich sdružení, známé dovozce hliníkových radiátorů v Unii a známé vyvážející výrobce v ČLR o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a vyzvala je ke spolupráci.

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že uvažuje o Rusku jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Komise rovněž uvedla, že podle informací, které má k dispozici, se mohou další výrobci, kteří působí v podmínkách tržního hospodářství, nacházet v Turecku, na Tchaj-wanu, v Malajsii, Iránu, Argentině a na Ukrajině.

(9)

Komise o zahájení informovala výrobce v Rusku a vyzvala je k účasti. Komise také vyrozuměla příslušné orgány v Argentině, Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Iránu, Japonsku, Malajsii, Rusku, Švýcarsku, na Tchaj-wanu, ve Spojených státech amerických, v Turecku a na Ukrajině o zahájení šetření a vyžádala si informace o výrobě a prodeji hliníkových radiátorů a kontaktní údaje všech příslušných výrobců v těchto zemích.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(13)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přezkoumán.

(14)

Předběžně vybraný vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 80 % celkového prodeje výrobního odvětví v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale nebyly předloženy žádné připomínky.

(15)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace, které jí umožní rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Přihlásili se dva dovozci. Vzhledem k omezenému počtu společností se výběr vzorku nepokládal za nutný.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala orgány ČLR, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(17)

Žádný z vyvážejících výrobců ČLR neposkytl informace požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu za účelem výběru vzorku.

(18)

Komise v oznámení o zahájení vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení.

(19)

Komise zaslala dotazníky všem stranám uvedeným níže a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu.

(20)

To zahrnovalo čtyři výrobce v Unii zařazené do vzorku, žadatele, dva spolupracující dovozce a výrobce v Argentině, Iránu, Japonsku, Malajsii, Rusku, Švýcarsku, na Tchaj-wanu, v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Turecku a na Ukrajině.

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, žadatele a jednoho výrobce na Ukrajině.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné k určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a k určení, zda by zachování antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

(23)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(25)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(26)

Výrobek, jehož se přezkum před pozbytím platnosti týká, je totožný s výrobkem definovaným v původním šetření, tj. hliníkové radiátory a jejich součástí nebo díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny, kromě radiátorů, jejich součástí a dílů elektrického typu, v současnosti kódů KN ex 7615 10 10, ex 7615 10 80, ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90 (kódy TARIC 7615101010, 7615108010, 7616991091, 7616999001 a 7616999091), pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(27)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(28)

Komise dospěla k závěru, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření vůči dovozu z ČLR případně pozbyla platnosti.

(30)

Běžná hodnota se podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(31)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise informovala zúčastněné strany, že uvažuje o Rusku jako o vhodné srovnatelné zemi, a zúčastněné strany vyzvala, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(32)

Komise požádala 60 výrobců obdobného výrobku z Argentiny, Iránu, Japonska, Malajsie, Ruska, Švýcarska, Tchaj-wanu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Ukrajiny o poskytnutí informací.

(33)

Komise obdržela pouze jednu odpověď, a to od jednoho výrobce na Ukrajině (San Teh Raj).

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyla obdržena žádná jiná odpověď, a jelikož je ukrajinský trh na základě jeho tržní velikosti považován za vhodný reprezentativní trh pro tento účel, bylo rozhodnuto, že je Ukrajina podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení vhodnou srovnatelnou zemí.

(35)

Informace obdržené od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(36)

Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Na tomto základě byl celkový prodej výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(37)

Podle informací získaných od žadatele neexistuje žádný jednoznačný základ pro stanovení typu výrobku na základě pěti kódů TARIC, jichž se šetření týká. Popis produktu u všech pěti kódů TARIC je totiž shodný, jmenovitě „Hliníkové radiátory a jejich součásti nebo díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny“. Na úrovni TARIC se neprovádí žádné další rozlišení. Rozdíl mezi pěti kódy TARIC je způsoben jinými kritérii, jako jsou konečné použití a výrobní metoda. Například radiátor pro domácí použití spadá do čísla 7615 celního sazebníku. Pokud je tentýž radiátor používán v obchodní nebo průmyslové budově, spadá do čísla 7616 celního sazebníku. Celní klasifikace se nevztahuje na funkční kritéria, jako jsou výkon, rozměry a hmotnost prvku.

(38)

Vzhledem k této skutečnosti Komise rozhodla, že by měla být stanovena jedna vážená průměrná běžná hodnota.

(39)

Z tohoto důvodu Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej.

(40)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně na domácím trhu bez ohledu na to, zda uvedený prodej je, či není ziskový, pokud:

(41)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že více než 80 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření.

(42)

Komise neobdržela žádnou odpověď na dotazník od vyvážejících výrobců v ČLR. V důsledku nedostatečné spolupráce a na základě čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise informovala vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR, že pokud s ní vyvážející výrobci nebudou dostatečně spolupracovat, může Komise založit svá zjištění na dostupných údajích. Komise také zdůraznila, že zjištění založené na dostupných údajích může být pro dotčené strany méně příznivé. Komise neobdržela žádnou odpověď. Komise stanovila vývozní cenu na základě dovozních statistik Eurostatu („Comext“).

(43)

Jak se uvádí ve (37). bodě odůvodnění, neexistuje žádný jednoznačný základ pro určení, které typy výrobků spadají pod pět kódů TARIC, jichž se šetření týká. Proto byla stanovena jedna vážená průměrná vývozní cena pro všechny hliníkové radiátory dovážené z ČLR.

(44)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(45)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota pro nevratné náklady na DPH byla navýšena o 4 % – 6 %, a u nákladů na pojištění a přepravu byla vývozní cena snížena o 4 % – 6 %.

(46)

Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou hodnotou veškerého vývozu do Unie v souladu s čl. 2 odst. 11 a odst. 12 základního nařízení.

(47)

Na tomto základě Komise zjistila dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, na úrovni převyšující 15 %.

(48)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto ukazatele: volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(49)

V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců z ČLR bylo zkoumání pravděpodobnosti přetrvání dumpingu za účelem posouzení vývoje dovozu v případě zrušení opatření založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z jiných nezávislých dostupných zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a informace získané od zúčastněných stran během šetření. Informace poskytnuté v žádosti zahrnovaly průzkum provedený čínským obchodním poradenstvím a zprávu (5) nazvanou „Nadměrná kapacita v Číně“, kterou zveřejnila Obchodní komora Evropské unie v Číně. Údaje poskytnuté žadatelem nebyly v tomto ohledu zúčastněnými stranami zpochybněny. Komise nenašla žádné důkazy k vyvrácení těchto údajů.

(50)

Průzkum analyzoval velikost volné čínské kapacity pro hliníkové radiátory v rámci dvou scénářů. V závislosti na tom, který ze dvou scénářů je přijat, činí volná kapacita 27,5 milionu součástí nebo 112,5 milionu součástí. Bez ohledu na to, který scénář bude přijat, je volná kapacita pro hliníkové radiátory významná, neboť představuje přibližně 94 % nebo 386 % celkové spotřeby v Unii (viz (62). bod odůvodnění).

(51)

Zpráva zveřejněná obchodní komorou Evropské unie v Číně analyzovala volnou kapacitu čínského odvětví hliníku obecně. Podle této zprávy se volná kapacita mezi lety 2008 a 2015 zdvojnásobila z téměř 5 na téměř 10 milionů tun. Z toho plyne, že čínští výrobci hliníkových radiátorů by byli schopni získat další množství hliníku, pokud by zvýšili svou výrobu.

(52)

Ani průzkum, ani šetření neodhalily žádné ukazatele, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v Číně v blízké budoucnosti. Totéž platí i pro čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí, jelikož nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly významný nárůst poptávky po hliníkových radiátorech ve světě.

(53)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, má se za to, že ani domácí poptávka, ani celosvětová poptávka nebudou schopny absorbovat značnou volnou kapacitu, která je dostupná v ČLR.

(54)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření zvážila atraktivitu trhu Unie v souvislosti s cenami.

(55)

Komise analyzovala údaje o vývozu z ČLR do třetích zemí na osmimístné úrovni během období přezkumného šetření. Tyto vývozní ceny však nebyly považovány za ceny, které by přesně reprezentovaly hliníkové radiátory, jelikož klasifikace na této úrovni zahrnovala kromě dotčeného výrobku širokou škálu výrobků výrazně přesahující objem dovozu hliníkových radiátorů (nejméně stokrát). Čínské vývozní statistiky proto neposkytly přesvědčivé důkazy o čínských vývozních cenách na ostatních trzích.

(56)

Komise z důvodu absence průkazných údajů o cenách do třetích zemí kvůli nedostatečné spolupráci s čínskými vyvážejícími výrobci podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení založila svá zjištění na informacích uvedených v žádosti o přezkum.

(57)

Vzhledem ke značné volné kapacitě čínských vyvážejících výrobců a nasycení některých stávajících trhů by čínští vyvážející výrobci s velkou pravděpodobností směřovali svou značnou volnou kapacitu na trh Unie, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena. Zpráva „Nadměrná kapacita v Číně“ rovněž dále zdůraznila, že politika čínské vlády vývoz podporuje poskytováním finanční podpory a daňového zvýhodnění, čímž zvyšuje přitažlivost vývozních trhů, jakým je trh Unie.

(58)

Významný objem vývozu z ČLR a jeho podíl na trhu během původního období šetření a nadále probíhající vývoz hliníkových radiátorů z ČLR na trh Unie v omezeném, ale stále značném objemu umožňují Komisi dospět k závěru, že je trh Unie pro výrobce hliníkových radiátorů v ČLR atraktivní. Čínské vývozní ceny jsou i nadále dumpingové (viz (47). bod odůvodnění) a výrazně podbízivé vůči cenám výrobního odvětví Unie (viz (76). bod odůvodnění). Vzhledem k významné volné kapacitě v ČLR a nízké úrovni čínských cen je vysoká pravděpodobnost zásadního nárůstu dovozu v případě zrušení antidumpingových opatření.

(59)

Na základě výše uvedeného, zejména vzhledem k dumpingovému rozpětí stanovenému v období přezkumného šetření, významné volné kapacitě dostupné v ČLR a atraktivitě trhu Unie, Komise předpokládá, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a že dumpingový vývoz bude vstupovat na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je přetrvání dumpingu pravděpodobné.

(60)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek šest výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(61)

Újma byla posouzena na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu, shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Unie a trendů, týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získat kapitál a investice, akcií, návratnosti investic a mezd, shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(62)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě součtu:

(63)

Spotřeba hliníkových radiátorů v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(64)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období zvýšila postupně o 16 %. Meziroční analýza ukazuje tento postupný nárůst po celé období, který byl rychlejší v letech 2014 a 2015 a mezi rokem 2016 a koncem období přezkumného šetření se ustálil.

(65)

Komise stanovila objem dovozu hliníkových radiátorů z ČLR do Unie na základě údajů Eurostatu a podíl dovozu na trhu srovnáním tohoto objemu dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 1.

(66)

Dovoz hliníkových radiátorů z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Dovezená množství a podíly na trhu

(67)

Dovoz z ČLR zaznamenal vrchol v roce 2014, prudký pokles v roce 2015, opětovný vzestup v roce 2016 a další propad v období přezkumného šetření. Vzhledem k nárůstu spotřeby v Unii současně klesl podíl dovozu z ČLR na trhu, a to z nejvyšší hodnoty 7 % na hodnotu 3 % na konci období přezkumného šetření.

(68)

K analýze újmy je nicméně důležité poznamenat, že dovoz z ČLR nadále vstupoval do Unie se zaplacenými cly během celého posuzovaného období.

(69)

Komise použila ceny dovozu z ČLR na základě údajů Eurostatu.

(70)

Průměrné ceny dovozu z ČLR do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu z ČLR

(71)

Ceny dovozu z ČLR se za posuzované období zvýšily o 36 %, přičemž k největšímu nárůstu došlo mezi lety 2014 a 2015.

(72)

Navzdory tomu, že v posuzovaném období vzrostla jednotková cena dovozu z ČLR, byla průměrná jednotková cena dovozu z ČLR výrazně nižší než průměrná jednotková prodejní cena a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je znázorněno v tabulce 7. Výsledkem byl silný cenový tlak na prodejní ceny v Unii.

(73)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(74)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl průměrné ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(75)

Srovnání týkající se dovozu z ČLR ukázalo průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie ve výši 19,3 % během období přezkumného šetření.

(76)

Komise v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení posoudila dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnocením všech hospodářských ukazatelů, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(77)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(78)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(79)

Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů v žádosti o přezkum, údajů poskytnutých sdružením AIRAL a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(80)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě ověřených údajů v odpovědích na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(81)

Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(82)

Makroekonomické ukazatele tvoří: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita.

(83)

Mikroekonomické ukazatele tvoří: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(84)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(85)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 11 %. Meziroční analýza ukazuje, že se v roce 2015 nejprve snížil o 9 % a následně zůstal mezi rokem 2015 a koncem období přezkumného šetření poměrně stabilní.

(86)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 12 %, což ukazuje, že výrobní odvětví Unie bylo schopné snížit výrobní kapacitu, aby se se sníženou výrobou během uvedeného období vyrovnalo.

(87)

Využití kapacity zůstalo během posuzovaného období nízké, ale po poklesu v roce 2015 se mu před koncem období přezkumného šetření podařilo vrátit na úroveň roku 2014.

(88)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(89)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie za posuzované období vzrostl přibližně o 24 %, což je zvýšení přesahující růst spotřeby na trhu Unie za stejné období.

(90)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostl za posuzované období z 89 % na 95 % v návaznosti na zvýšenou spotřebu v Unii a pokles dovozu po roce 2014.

(91)

Spotřeba Unie za posuzované období vzrostla o 16 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 24 %, což zvýšilo podíl výrobního odvětví Unie na trhu, který však nadále vykazoval prostor pro dovoz z ČLR a jiných zemí.

(92)

Zaměstnanost a produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(93)

Během posuzovaného období se kvůli snížení výroby snížila o 5 % také zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie.

(94)

Z důvodu snížení výroby v témže období však souběžně klesla produktivita výrobního odvětví Unie během uvedeného období.

(95)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady

(96)

Průměrná jednotková cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, zůstala během posuzovaného období stabilní, a to 5,7 EUR za kus.

(97)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období mírně zvýšily o 1 %, přičemž v roce 2015 se zvýšily o 6 %, načež mezi rokem 2015 a koncem období přezkumného šetření klesly o 5 %.

(98)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(99)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se ve výrobním odvětví Unie za posuzované období nepatrně zvýšily.

(100)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(101)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 17 %. Úroveň zásob v posuzovaném období představovala mezi 12 a 14 % výroby.

(102)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(103)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(104)

Ziskovost výrobního odvětví Unie mezi lety 2014 a 2016 poklesla, načež se v období přezkumného šetření opět zvýšila.

(105)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se mezi rokem 2014 a koncem období přezkumného šetření zvýšil o 143 %.

(106)

Během posuzovaného období se roční investice do obdobného výrobku, vynaložené výrobním odvětvím Unie, snížily o 43 % z důvodu snížení výroby.

(107)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížila ze 49 % na 32 % bez stálého meziročního trendu.

(108)

Šetření ukázalo, že se většina ukazatelů újmy vyvíjela pozitivně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zlepšila.

(109)

Výrobnímu odvětví Unie se díky zavedeným opatřením podařilo navýšit svůj podíl na trhu, a bylo tak schopné obnovit peněžní tok a návratnost investic.

(110)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšila tak, že byla pouhých 0,6 % pod cílovým ziskem stanoveným v původním šetření. Je třeba uvést, že cílový zisk byl stanoven v roce, kdy čínský podíl na trhu činil 13 %, a nyní činí 3 %.

(111)

Výrobní odvětví Unie však omezilo výrobu, zaměstnanost a investice a dále funguje s nízkým využitím kapacity.

(112)

Navzdory tomuto trendu Komise dospěla k závěru, že po celkovém posouzení faktorů újmy výrobní odvětví Unie značně zlepšilo svou finanční situaci a ve většině případů se zotavilo z podstatné újmy, kterou Komise potvrdila v původním šetření.

(113)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda by došlo k obnovení podstatné újmy působené čínským dovozem, kdyby opatření vůči ČLR pozbyla platnosti. Z šetření vyplynulo, že k dovozu z ČLR v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny (viz 46. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, pokud by opatření pozbyla platnosti (viz 60. bod odůvodnění).

(114)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření vůči ČLR byla zrušena, Komise analyzovala i) volnou kapacitu v ČLR, ii) atraktivitu trhu Unie a iii) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(115)

Jak je vysvětleno ve výše uvedeném 52. až 57. bodě odůvodnění, Unie je pro ČLR stále atraktivním trhem a má k dispozici volnou kapacitu, která během období přezkumného šetření do značné míry převyšuje celkovou spotřebu Unie. Kromě toho, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, nebyly zjištěny žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v ČLR nebo v jakékoli jiné třetí zemi v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla absorbovat dostupnou volnou kapacitu, která bude pravděpodobně využívána k zásobování trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(116)

Vzhledem k objemu dovozu z ČLR do Unie během celého posuzovaného období a navzdory platným opatřením je Trh unie čínskými dovozci považován za atraktivní. Podíl čínského dovozu na trhu během období původního šetření (2010–2011) činil 24 %, což ukazuje možnou úroveň dovozu z ČLR v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(117)

Dovoz z ČLR bez antidumpingového cla by se v období přezkumného šetření podbízel prodejním cenám Unie, a to o 28,3 %. To naznačuje pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z ČLR, pokud by opatření byla zrušena. Na základě toho je pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření tlak na ceny na trhu Unie zvýšil, čímž by odvětví Unie utrpělo další podstatnou újmu.

(118)

Na základě toho je pravděpodobné, že nezůstanou-li opatření v platnosti, čínští vyvážející výrobci zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to za dumpingové ceny, které by se značně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(119)

Pokud budou opatření zrušena, výrobní odvětví Unie nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil. Ztráta objemu prodeje by vedla k ještě nižší míře využití výroby a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, a zejména ke snížení ziskovosti.

(120)

Pozbytí platnosti opatření bude mít pravděpodobně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, obzvláště na zaměstnanost. Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie již omezilo zaměstnanost v souvislosti s danými výrobky. Pozbytí platnosti opatření by mohlo způsobit uzavření celých výrobních jednotek.

(121)

Lze učinit závěr, že pozbytí platnosti stávajících opatření by s největší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem a že již tak křehká situace výrobního odvětví Unie by se zhoršila.

(122)

Zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie. Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy.

(123)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku.

(124)

Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(125)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(126)

Zavedená opatření výrobnímu odvětví Unie umožnila začít se zotavovat z předchozího dumpingu, nadále však nejsou schopna zvýšit využití kapacity a dosáhnout cílového ziskového rozpětí.

(127)

Komise také současně dospěla k závěru, že by se situace výrobního odvětví Unie pravděpodobně zhoršila, pokud by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti.

(128)

Komise tedy vyvodila závěr, že zachování opatření vůči ČLR by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(129)

Komise zaslala dotazníky dvěma spolupracujícím dovozcům. Jak je uvedeno výše, na dotazník odpověděl jeden dovozce, který byl podroben kontrole. Žádní další dovozci se nepřihlásili.

(130)

Po uložení antidumpingových cel byl spolupracující dovozce schopný najít konkurenceschopný zdroj podobného výrobku jinde. Třebaže jsou tyto radiátory o něco dražší, jsou vyráběny blíže trhu Unie, čímž jsou snadněji dostupné. Tím se dovozci snižují náklady na uskladnění a jeho dodací lhůty, což pak ocení jeho zákazníci.

(131)

Komise proto dospěla k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo na dovozce negativní dopad, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření pro výrobní odvětví Unie.

(132)

Jak je uvedeno výše, po zahájení přezkumu se nepřihlásili ani jinak při tomto šetření nespolupracovali žádní uživatelé v Unii.

(133)

Hliníkové radiátory jsou spotřební výrobky vyrobené pomocí buď extruze nebo tlakového lití. Uživateli radiátorů jsou distributoři a velké maloobchodní organizace, kteří je dále prodávají ke montáži.

(134)

Tito uživatelé jsou v postavení, ve kterém mohou přenést celé nebo téměř celé zvýšení cen v důsledku cla na konečné uživatele, přičemž se připomíná, že pro tyto konečné uživatele není dopad takových opatření významný.

(135)

Tato zjištění byla potvrzena ve stávajícím přezkumu, neboť šetření neodhalilo žádné náznaky, jež by oslabily platnost tohoto původního zjištění pro období po uložení platných opatření.

(136)

Kromě toho, přestože jsou tato opatření uplatňována již od roku 2012, odebírají uživatelé v Unii nadále své zboží z ČLR i odjinud. Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé.

(137)

Na tomto základě a v souladu se závěry původního šetření dospěla Komise k závěru, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele.

(138)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyvodila, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit platnost stávajících antidumpingových opatření na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z ČLR.

(139)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky, podání nebo žádosti o slyšení.

(140)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z ČLR a uložená konečným nařízením ve znění pozměňujícího nařízení měla být zachována.

(141)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(142)

Každou žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba Komisi (6) zaslat okamžitě se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(143)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,