(EU) 2019/1597Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597 ze dne 3. května 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 77-85 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 27. září 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 17. října 2019 Nabývá účinnosti: 17. října 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/1597

ze dne 3. května 2019,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (1), a zejména na čl. 9 odst. 8 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2008/98/ES ukládá členským státům povinnost zařadit do svých programů předcházení vzniku odpadů také opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a sledovat a hodnotit provádění těchto opatření měřením úrovní potravinového odpadu na základě společné metodiky. Komise stanoví společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu na základě výsledků činnosti platformy EU věnované ztrátám potravin a plýtvání potravinami.

(2)

Definice „potravin“ stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2) zahrnuje potraviny jako celek v rámci celého potravinového řetězce od produkce po spotřebu. Mezi potraviny se řadí také nejedlé části, které nebyly odděleny od jedlých částí během produkce, jako jsou například kosti u masa určeného k lidské spotřebě. Potravinový odpad proto může zahrnovat jak části potravin určené ke konzumaci, tak i části potravin, jež ke konzumaci určeny nejsou.

(3)

Potravinový odpad nezahrnuje ztráty v těch fázích potravinového řetězce, během nichž se určité produkty dosud nestaly potravinami v souladu s definicí v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, jako například jedlé rostliny před sklizní. Nezahrnuje také vedlejší produkty vzniklé při produkci potravin, které splňují kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, jelikož tyto vedlejší produkty nejsou odpadem.

(4)

Potravinovému odpadu je třeba předcházet a omezovat jej v celém potravinovém řetězci. Jelikož druhy potravinového odpadu a faktory přispívající k jeho vzniku se v rámci různých fází potravinového řetězce značně liší, mělo by se měření potravinového odpadu provádět zvlášť pro každou fázi.

(5)

Potravinový odpad by měl být klasifikován podle jednotlivých fází potravinového řetězce v souladu se společnou statistickou klasifikací ekonomických činností v Unii, jež byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (3) pod názvem „NACE Revize 2“. Tam, kde není relevantní klasifikace NACE Rev. 2 k dispozici, lze odpad zařadit pod položku „domácnosti“ prostřednictvím odkazu na bod 1.2 oddílu 8 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 (4).

(6)

Přestože rozhodnutí Komise 2000/532/ES (5), kterým se stanoví evropský seznam odpadů, vždy neumožňuje přesnou identifikaci potravinového odpadu, může sloužit vnitrostátním orgánům jako vodítko pro účely měření potravinového odpadu.

(7)

Látky pocházejí ze zemědělské výroby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice 2008/98/ES a vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/98/ES jsou z oblasti působnosti zmíněné směrnice vyňaty, a neměly by proto být zahrnuty do měření potravinového odpadu.

(8)

Aby byla daná metodika použitelná v praxi a aby byla zátěž vyplývající ze sledování přiměřená a přijatelná, nemělo by se měření potravinového odpadu vztahovat na některé toky odpadu, u nichž se nepředpokládá, že budou zahrnovat potravinový odpad, nebo jej zahrnují v zanedbatelném množství.

(9)

V zájmu přesnějšího měření potravinového odpadu by měly být při výpočtu jeho hmotnosti v rámci možností vyloučeny nepotravinářské materiály, s nimiž je smíchán (např. půda nebo obaly).

(10)

Některé druhy potravin se obvykle odstraňují jako odpadní vody nebo s odpadními vodami, jako například balená pitná a minerální voda, nápoje a jiné tekutiny. Pro měření takového odpadu v současné době neexistují metody, které by zajišťovaly dostatečnou míru spolehlivosti a srovnatelnosti oznámených údajů. Tyto druhy potravin by proto neměly být do měření potravinového odpadu zahrnuty. Členské státy by však měly mít možnost oznamovat informace o těchto druzích potravin na dobrovolném základě.

(11)

Ačkoli látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny, uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice 2008/98/ES jsou z oblasti působnosti uvedené směrnice vyňaty, a neměly by být proto do měření potravinového odpadu zahrnuty, jsou informace o potravinách původně určených k lidské spotřebě a poté použitých jako krmivo pro zvířata (včetně bývalých/vyřazených potravin ve smyslu bodu 3 části A přílohy nařízení Komise (EU) č. 68/2013 (6)) důležité pro pochopení materiálových toků v oblasti potravin a mohou být užitečné při plánování cílené politiky předcházení plýtvání potravinami. Proto by členské státy měly mít možnost tyto informace jednotně oznamovat na dobrovolném základě.

(12)

Aby bylo možné přesně stanovit množství potravinového odpadu, který vzniká v každé fázi potravinového řetězce, měly by členské státy provádět podrobné měření množství potravinového odpadu. Toto podrobné měření by se mělo provádět pravidelně, alespoň jednou za čtyři roky, pro každou fázi potravinového řetězce.

(13)

Podle čl. 37 odst. 3 směrnice 2008/98/ES mají členské státy předkládat údaje o množství potravinového odpadu každoročně. S cílem zajistit přiměřenost a snížit administrativní zátěž by měla být členským státům poskytnuta řada metod k měření potravinového odpadu pro účely uvedeného každoročního předkládání údajů, včetně stávajících analýz vzniku potravinového odpadu, nových specializovaných studií o potravinovém odpadu, stejně jako údajů shromážděných v rámci statistik nebo povinností předkládat údaje o odpadu či jiných socio-ekonomických údajů, případně kombinace uvedených možností. V co možná největší míře by měly být používány zavedené zdroje údajů, jako např. evropský statistický systém.

(14)

V zájmu jednotného sledování materiálových toků v potravinovém řetězci v kontextu cílené politiky předcházení plýtvání potravinami by se mělo zajistit, aby členské státy, které se rozhodnou pro podrobnější měření potravinového odpadu nebo pro rozšíření měření na související materiálové toky, tak mohly činit jednotně.

(15)

S cílem umožnit ověřování oznámených údajů a zlepšení metod měření a zajistit srovnatelnost těchto metod by měly členské státy předkládat doplňující informace týkající se metod měření a kvality shromážděných údajů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozsah měření potravinového odpadu

1.   Množství potravinového odpadu se měří zvlášť pro každou z následujících fází potravinového řetězce:

a)

prvovýroba;

b)

zpracování a výroba;

c)

maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin;

d)

restaurace a stravovací služby;

e)

domácnosti.

2.   Potravinový odpad je klasifikován podle jednotlivých fází potravinového řetězce uvedených v odstavci 1 v souladu s přílohou I.

3.   Měření se vztahuje na potravinový odpad, který je klasifikován podle kódů odpadu uvedených v příloze II nebo podle jakéhokoli jiného kódu pro odpady zahrnující potravinový odpad.

4.   Měření potravinového odpadu nezahrnuje následující položky:

a)

látky pocházející ze zemědělské výroby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice 2008/98/ES;

b)

vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/98/ES;

c)

zbytky potravinového odpadu shromážděné v rámci obalového odpadu klasifikovaného pod kódem „15 01 – Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)“ v evropském seznamu odpadů stanoveném v rozhodnutí 2000/532/ES;

d)

zbytky potravinového odpadu shromážděné v rámci odpadu klasifikovaného pod kódem „20 03 03 – Uliční smetky“ v evropském seznamu odpadů stanoveném v rozhodnutí 2000/532/ES;

e)

jiné materiály než potraviny, které jsou při sběru smíchány s potravinovým odpadem, v rámci možností.

5.   Aniž je dotčeno dobrovolné měření podle článku 3, měření potravinového odpadu nezahrnuje následující položky:

a)

potravinový odpad odstraňovaný jako odpadní vody nebo s odpadními vodami;

b)

látky určené k použití jako krmné suroviny uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice 2008/98/ES.

Článek 2

Metodika měření potravinového odpadu

1.   Členské státy provádějí každoročně měření množství potravinového odpadu, který byl vyprodukován za jeden celý kalendářní rok.

2.   Členské státy měří množství potravinového odpadu pro určitou fázi potravinového řetězce pomocí metodiky stanovené v příloze III alespoň jednou za čtyři roky.

3.   Nepoužije-li se metodika stanovená v příloze III, měří členské státy množství potravinového odpadu pro určitou fázi potravinového řetězce pomocí metodiky stanovené v příloze IV.

4.   Pro první sledované období uvedené v čl. 37 odst. 3 třetím pododstavci směrnice 2008/98/ES provádějí členské státy měření množství potravinového odpadu pro všechny fáze potravinového řetězce pomocí metodiky stanovené v příloze III. Členské státy mohou pro toto období použít údaje již shromážděné podle pravidel stanovených pro rok 2017 nebo následující roky.

5.   Množství potravinového odpadu se měří v metrických tunách čerstvé hmoty.

Článek 3

Dobrovolné měření

Členské státy mohou provádět měření a poskytovat Komise další údaje týkající se úrovní potravinového odpadu a údaje týkající se předcházení vzniku potravinového odpadu. Tyto údaje mohou zahrnovat:

a)

množství potravinového odpadu, u něhož se má za to, že je tvořen částmi potravin určenými ke konzumaci člověkem;

b)

množství potravinového odpadu odstraněného jako odpadní vody nebo s odpadními vodami;

c)

množství potravin, které byly přerozděleny po lidskou spotřebu podle čl. 9 odst. 1 písm. h) směrnice 2008/98/ES;

d)

množství potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě a které byly uvedeny na trh za účelem zpracování na krmivo provozovatelem krmivářského podniku ve smyslu čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 178/2002;

e)

bývalé/vyřazené potraviny ve smyslu bodu 3 části A přílohy nařízení (EU) č. 68/2013.

Článek 4

Minimální požadavky na kvalitu

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění spolehlivosti a přesnosti měření potravinového odpadu. Členské státy zejména zajistí, aby:

a)

měření prováděná podle metodiky stanovené v příloze III byla založena na reprezentativním vzorku obyvatelstva, k němuž se výsledky vztahují, a náležitým způsobem odrážela odchylky v údajích o množství potravinového odpadu, jehož se měření týká;

b)

měření prováděná podle metodiky stanovené v příloze IV byla založena na nejlepších dostupných informacích.

2.   Členské státy poskytnou Komisi informace o metodách použitých k měření potravinového odpadu pro každou fázi potravinového řetězce a o jakýchkoli podstatných změnách použitých metod oproti metodám použitým pro předchozí měření.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 3. května 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 68/2013 ze dne 16. ledna 2013 o katalogu pro krmné suroviny (Úř. věst. L 29, 30.1.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

Klasifikace potravinového odpadu podle jednotlivých fází potravinového řetězce

 

 

Činnost, v jejímž rámci odpad vzniká

Fáze potravinového řetězce

Příslušná položka ve statistice odpadů (1) zahrnující danou fázi potravinového řetězce

Příslušný kód NACE Rev. 2

Popis

Prvovýroba

Část položky 1

Sekce A

Zemědělství, lesnictví a rybářství

 

Oddíl 01

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

 

Oddíl 03

Rybolov a akvakultura

Zpracování a výroba

Část položky 3

Sekce C

Zpracovatelský průmysl

 

Oddíl 10

Výroba potravinářských výrobků

 

Oddíl 11

Výroba nápojů

Maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin

Část položky 17

Sekce G

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

 

Oddíl 46

Velkoobchod, kromě s motorovými vozidly

 

Oddíl 47

Maloobchod, kromě s motorovými vozidly

Restaurace a stravovací služby

Část položky 17

Sekce I

Ubytování, stravování a pohostinství

 

Oddíl 55

Ubytování

 

Oddíl 56

Stravování a pohostinství

Sekce N, O, P, Q, R, S

 

 

Oddíly zahrnující činnosti, v jejichž rámci jsou poskytovány stravovací služby (např. stravování zaměstnanců, zdravotní péče, vzdělávání, cestovní ruch)

 

Domácnosti

Položka 19

„Domácnosti“, jak jsou uvedeny v bodě 1.2 oddílu 8 přílohy I nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů

Odpad z domácností


(1)  Bod 1 oddílu 8 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002


PŘÍLOHA II

Kódy odpadu uvedené v evropském seznamu odpadů pro druhy odpadů, jež obvykle zahrnují potravinový odpad

 

Prvovýroba

02 01 02

Odpady z živočišných tkání

02 01 03

Odpady z rostlinných tkání

 

Zpracování a výroba

02 02

Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu

02 03

Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy, čaje a tabáku; odpady z konzervárenského průmyslu; z výroby kvasnic a kvasnicového extraktu, přípravy a fermentace melasy

02 04

Odpady z cukrovarnictví

02 05

Odpady z mlékárenského průmyslu

02 06

Odpady z pekáren a výroby cukrovinek

02 07

Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)

 

Maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 25

Jedlý olej a tuk

20 03 01

Směsné komunální odpady

20 03 02

Odpady z tržišť

16 03 06

Organické odpady neuvedené pod položkou 16 03 05

 

Restaurace a stravovací služby

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 25

Jedlý olej a tuk

20 03 01

Směsné komunální odpady

 

Domácnosti

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

20 01 25

Jedlý olej a tuk

20 03 01

Směsné komunální odpady


PŘÍLOHA III

Metodika podrobného měření potravinového odpadu

Množství potravinového odpadu v určité fázi potravinového řetězce se stanoví měřením potravinového odpadu vyprodukovaného určitým vzorkem provozovatelů potravinářských podniků nebo domácností pomocí některé z následujících metod nebo jejich kombinace nebo jiné rovnocenné metody z hlediska relevance, reprezentativnosti a spolehlivosti.

Fáze potravinového řetězce

Metody měření

Prvovýroba

Přímé měření

Hmotnostní bilance

 

Dotazníky a rozhovory

Koeficienty a výrobní statistiky

Analýza složení odpadu

Zpracování a výroba

Maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin

Analýza složení odpadu

Počítání/skenování

 

Restaurace a stravovací služby

 

Záznamy

Domácnosti

 

Popis metod

Metody založené na přímém přístupu k potravinovému odpadu/přímém měření

Následující metody použije subjekt s přímým (fyzickým) přístupem k potravinovému odpadu, díky němuž může provést měření nebo odhad:

Přímé měření (vážení nebo stanovení objemu)

Použití měřicího zařízení k určení hmotnosti vzorků potravinového odpadu nebo frakcí celkového odpadu, přímo nebo na základě objemu. Zahrnuje měření odděleně sbíraného potravinového odpadu.

Skenování/Počítání

Stanovení počtu položek, jež tvoří potravinový odpad, a použití zjištěného výsledku k určení hmotnosti.

Analýza složení odpadu

Fyzické oddělení potravinového odpadu od ostatních frakcí s cílem určit hmotnost vytříděných frakcí.

Záznamy

Záznamy nebo deník s informacemi o potravinovém odpadu, které pravidelně vede jednotlivec nebo skupina osob.

Jiné metody

Následující metody se použijí, pokud neexistuje přímý (fyzický) přístup k potravinovému odpadu nebo pokud přímé měření nelze uskutečnit:

Hmotnostní bilance

Výpočet množství potravinového odpadu na základě hmotnosti potravin vstupujících do/vystupujících ze systému, jenž je předmětem měření, a zpracovaných a spotřebovaných potravin v rámci daného systému.

Koeficienty

Použití dříve stanovených koeficientů pro potravinový odpad nebo procentních hodnot, které jsou reprezentativní pro dané pododvětví potravinářského průmyslu nebo pro určitého provozovatele podniku. Tyto koeficienty nebo procentní hodnoty se stanoví pomocí výběru vzorku, na základě údajů od provozovatelů potravinářských podniků nebo jinými metodami.


PŘÍLOHA IV

Metodika pro měření potravinového odpadu v případech, kdy se nepoužije metodika pro podrobné měření stanovená v příloze III

Pokud se neprovádí podrobné měření podle článku 2, měří se množství potravinového odpadu vzniklého v určité fázi potravinového řetězce pomocí následujících metod nebo jejich kombinace:

a)

Výpočet množství potravinového odpadu na základě nejnovějších dostupných údajů týkajících se podílu potravinového odpadu na celkovém objemu odpadů vzniklých v určité fázi potravinového řetězce (v souladu s přílohou III). Celkový objem odpadů vzniklých v určité fázi potravinového řetězce se stanoví na základě údajů oznámených v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 2150/2002 pro každou z fází potravinového řetězce uvedených v příloze I. V případech, kdy nebudou k dispozici údaje za určitý rok, se použijí údaje za rok předcházející.

b)

Výpočet množství potravinového odpadu na základě socio-ekonomických údajů týkajících se příslušných fází potravinového řetězce. Při výpočtu potravinového odpadu se vychází z nejnovějších údajů o množství tohoto odpadu vzniklého v určité fázi potravinového řetězce a z údajů o zvýšení nebo snížení (v období mezi rokem posledního měření údajů a stávajícím sledovaným obdobím) úrovně jednoho nebo několika následujících socio-ekonomických ukazatelů:

Fáze potravinového řetězce

Ukazatel

Prvovýroba

Produkce potravin v odvětví zemědělství, rybolovu a myslivosti

Zpracování a výroba

Výroba zpracovaných potravin – na základě údajů PRODCOM (1)

Maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin

Obrat potravinářských výrobků

Počet obyvatel

Restaurace a stravovací služby

Obrat

Zaměstnanost (v ekvivalentech plného úvazku)

Domácnosti

Počet obyvatel

Disponibilní příjem domácností (2)

Členské státy mohou použít jiné ukazatele, pokud lépe odpovídají vzniku potravinového odpadu v dané fázi potravinového řetězce.


(1)  Nařízení Komise (ES) č. 912/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství (Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 71).

(2)  Podle údajů Eurostatu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU