(EU) 2019/1275Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1275 ze dne 29. července 2019 o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 201, 30.7.2019, s. 13-16 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 29. července 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. srpna 2019 Nabývá účinnosti: 19. srpna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1275

ze dne 29. července 2019

o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na článek 30 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/1011 zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů.

(2)

Nařízení se používá ode dne 1. ledna 2018, přičemž pro administrátory ze zemí mimo Unii platí přechodné období, po které je umožněno používat v Unii referenční hodnoty ze třetích zemí. Po uplynutí přechodného období lze referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používat v Unii pouze tehdy, jsou-li referenční hodnota a administrátor na základě rozhodnutí Komise o rovnocennosti nebo na základě uznání či převzetí příslušnými orgány zapsáni do registru vedeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(3)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí rozhodnutí, kterými stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země vztahující se na konkrétní administrátory nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot je rovnocenný požadavkům podle nařízení (EU) 2016/1011. Při posuzování rovnocennosti Komise přihlíží k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy v oblasti dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty, případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, a zda tito konkrétní administrátoři nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot podléhají v této třetí zemi soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(4)

Referenční hodnoty, jako je úroková sazba Singapore Interbank Offered Rate (SIBOR) a úroková sazba Singapore Dollar Swap Offer Rate (SOR), jsou spravovány v Singapuru a používány řadou dohlížených osob v Unii. Z tohoto důvodu Komise provedla posouzení režimu vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru.

(5)

Singapurský právní a dohledový rámec pro administrátory určených referenčních hodnot a dodavatele vstupních údajů k těmto referenčním hodnotám je stanoven v zákoně o cenných papírech a futures (Securities and Futures Act, dále jen „zákon SFA“) a v nařízeních o cenných papírech a futures (finanční referenční hodnoty) z roku 2018 (Securities and Futures (Financial Benchmarks) Regulations, dále jen „nařízení SFA“). Při koncipování požadavků v rámci zákona a nařízení SFA přihlížel singapurský měnový úřad (Monetary Authority of Singapore, dále jen „úřad MAS“) k režimům pro referenční hodnoty v zámořských zemích, včetně nařízení (EU) 2016/1011.

(6)

Část VIAA zákona SFA zavádí regulační režim, v jehož rámci musí všichni administrátoři referenčních hodnot a dodavatelé vstupních údajů ve vztahu k určené referenční hodnotě získat povolení od úřadu MAS jako tzv. oprávněný administrátor referenční hodnoty nebo oprávněný přispěvatel k referenční hodnotě. Jsou stanoveny zvláštní povinnosti pro oprávněné administrátory a oprávněné přispěvatele a rovněž požadavky týkající se povinné administrace a poskytování vstupních údajů pro určené referenční hodnoty. Zákon SFA také svěřuje úřadu MAS pravomoci k určování pravidel. Pravidla uplatňovaná úřadem MAS jsou právně závazná.

(7)

Zákon SFA v § 2 definuje finanční referenční hodnotu jako jakoukoli cenu, sazbu, index nebo hodnotu, která i) je pravidelně stanovována (přímým nebo nepřímým) použitím vzorce nebo jiné metody výpočtu na informace nebo stanoviska týkající se transakcí na trhu nebo stavu trhu, pokud jde o jeden nebo více podkladových nástrojů, ii) je (zdarma nebo za úplatu) zpřístupňována veřejnosti a iii) používá se jako odkaz pro účely stanovení splatných úroků nebo jiných splatných částek z vkladů nebo úvěrových nástrojů, pro stanovení ceny nebo hodnoty investičního produktu nebo k měření výkonnosti produktu nabízeného osobou stanovenou právními předpisy.

(8)

V souladu s § 123B zákona SFA může úřad MAS vyhláškou ve vládním věstníku prohlásit finanční referenční hodnotu za tzv. určenou referenční hodnotu. Může tak učinit, pokud je přesvědčen, že i) finanční referenční hodnota má v singapurském finančním systému systémový význam, ii) narušení stanovování finanční referenční hodnoty by mohlo ovlivnit důvěru veřejnosti v referenční hodnotu nebo v singapurský finanční systém, iii) stanovení finanční referenční hodnoty by mohlo být náchylné k manipulaci nebo iv) je to z jiných důvodů ve veřejném zájmu.

(9)

Úřad MAS prohlásil finanční referenční hodnoty za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o cenných papírech a futures (určené referenční hodnoty) z roku 2018 (Securities and Futures (Designated Benchmarks) Order 2018, dále také „vyhláška o určených referenčních hodnotách“), vydané v souladu s § 123B zákona SFA. Toto rozhodnutí se omezuje na administrátory referenčních hodnot uvedených v aktuálním platném znění dané vyhlášky. Toto rozhodnutí se nevztahuje na administrátory finančních referenčních hodnot způsobilé pro vynětí z oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/1011 v souladu s čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(10)

Podle zákona SFA (zejména § 123D a 123ZC) jsou administrátoři určených referenčních hodnot i přispěvatelé k určeným referenčním hodnotám, pokud nejsou osvobozeni, povinni získat povolení. Při rozhodování o udělení nebo pozastavení či odnětí povolení oprávněného administrátora referenční hodnoty může úřad MAS zvážit faktory uvedené v § 123F odst. 5, 6 a 8 a § 123J odst. 1 a 6 zákona SFA a v nařízení SFA č. 4 odst. 1. Podle § 123F odst. 2 a 3 zákona SFA může úřad MAS rovněž stanovovat, měnit nebo rušit podmínky nebo omezení týkající se oprávněného administrátora referenční hodnoty. Pokud osoba provádí nebo tvrdí, že provádí administraci určené referenční hodnoty, aniž by získala povolení nebo byla od tohoto požadavku osvobozena, jedná protiprávně.

(11)

Podle § 123O zákona SFA musí administrátoři referenčních hodnot vydat pro každou určenou referenční hodnotu kodex, v němž jsou vymezeny standardy, jež musí každý přispěvatel k této určené referenční hodnotě dodržovat. To rovněž vyžaduje zřízení výboru pro dohled podle nařízení SFA č. 8, který provádí pravidelné přezkumy rozsahu, koncepce a metodiky určené referenční hodnoty a opatření k usnadnění její administrace.

(12)

Ustanovení § 123J odst. 4 a § 123ZZB zákona SFA umožňují úřadu MAS přimět oprávněného administrátora, aby pokračoval v administraci určené referenční hodnoty. Ustanovení § 123F odst. 2 a 3 zákona SFA umožňují úřadu MAS uložit oprávněnému administrátorovi podmínky týkající se postupu stanovování určené referenční hodnoty. Ustanovení § 123ZI odst. 1 a § 123ZJ odst. 1 zákona SFA umožňují úřadu MAS přimět jakoukoli osobu k tomu, aby se stala přispěvatelem k určené referenční hodnotě, a to prohlášením osoby za určeného přispěvatele. Při rozhodování o prohlášení osoby za určeného přispěvatele nebo o zrušení tohoto prohlášení musí úřad MAS zvážit faktory uvedené v § 123ZI odst. 2 a 3 zákona SFA. Určený přispěvatel musí soustavně plnit stejné povinnosti jako oprávněný přispěvatel.

(13)

Část VIAA zákona SFA a nařízení SFA v zásadě vycházejí ze zásad organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty. Administrátor je primárně odpovědný za všechny aspekty administrace určené referenční hodnoty a podléhá regulačním požadavkům podle zákona a nařízení SFA. Pokud administrátor zajišťuje některé funkce externě u třetí osoby, musí dodržet pokyny pro externí zajišťování služeb nebo činností vydané úřadem MAS. Tato pravidla odrážejí zásady organizace IOSCO pro celkovou odpovědnost administrátora a pro dohled nad třetími stranami.

(14)

V § 123 A zákona SFA se stanoví, že cílem regulačního režimu je podpora spravedlivého a transparentního stanovování finančních referenčních hodnot a snížení systémových rizik. V souladu s tím požaduje § 123P zákona SFA, aby byly používány takové mechanismy řízení a správy, aby určené referenční hodnoty byly stanovovány spravedlivým a účinným způsobem, který zohledňuje obecnou zásadu týkající se předcházení střetu zájmů u administrátorů. Dále je třeba zajistit, aby systémy a kontroly týkající se provádění administrace určené referenční hodnoty byly přiměřené a vhodné ve vztahu k rozsahu a povaze činností administrátora, a to v souladu se zásadou organizace IOSCO pro kontrolní rámec administrátorů.

(15)

Vzhledem k tomu, že zákon SFA také vyžaduje pro každou určenou referenční hodnotu kodex, pro který musí administrátor získat písemné schválení od úřadu MAS, a zřízení výboru pro dohled, který musí provádět pravidelné přezkumy rozsahu a přiměřenosti definic, koncepce a metodiky určené referenční hodnoty, jsou zohledněny rovněž zásady týkající se transparentnosti, metodiky, vnitřního dohledu a pravidelného přezkumu, jakož i kodexu chování přispěvatele.

(16)

S ohledem na zásadu organizace IOSCO o převodu referenčních hodnot umožňuje § 123J úřadu MAS odmítnout odejmout povolení oprávněného administrátora, pokud to není ve veřejném zájmu. Zásadě organizace IOSCO týkající se auditů odpovídají ustanovení § 123S zákona SFA, nařízení SFA č. 13 a sdělení pro administrátory referenčních hodnot o předkládání pravidelných zpráv. Ustanovení § 123R zákona SFA a nařízení SFA č. 12 ve vztahu k administrátorům referenčních hodnot a ustanovení § 123ZN odst. 1 zákona SFA a nařízení SFA č. 20 ve vztahu k přispěvatelům k referenčním hodnotám odpovídají zásadě organizace IOSCO týkající se auditní stopy. Ustanovení § 123 V a § 123ZR zákona SFA odpovídají zásadě organizace IOSCO týkající se spolupráce s regulačními orgány.

(17)

Lze proto učinit závěr, že závazné požadavky vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o určených referenčních hodnotách jsou rovnocenné požadavkům nařízení (EU) 2016/1011.

(18)

Článek 30 nařízení (EU) 2016/1011 rovněž vyžaduje, aby závazné požadavky byly předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání ve třetí zemi.

(19)

Na administrátory a přispěvatele, kteří podléhají regulačním pravidlům, se v Singapuru vztahuje soustavný dohled a kontrola ze strany úřadu MAS. Úřad MAS odpovídá za prosazování toho, aby regulovaní administrátoři a přispěvatelé plnili své povinnosti vyplývající ze zákona a nařízení SFA, a provádí v této souvislosti pravidelná hodnocení dodržování předpisů ze strany regulovaných administrátorů a přispěvatelů. Při svém posuzování může úřad MAS přihlédnout k veškerým informacím a zprávám, které považuje za vhodné. Ustanovení § 123O až 123 V zákona SFA vymezují obecné povinnosti a § 123F odst. 4 a § 123K odst. 6 zákona SFA stanoví, že administrátoři musí splňovat veškeré podmínky spojené s jejich povolením nebo osvobozením. Ustanovení § 123ZZA a § 123ZZB zákona SFA umožňují úřadu MAS vydávat další předpisy a pokyny, které musí administrátoři dodržovat.

(20)

Ustanovení § 123Q odst. 1 a § 123S zákona SFA a nařízení SFA č. 11 a č. 13 odst. 1 a 2 požadují, aby administrátor oznámil úřadu MAS určité skutečnosti, včetně případů, kdy nesplnil některou ze svých regulačních povinností. Úřad MAS má pravomoc shromažďovat informace, které mu umožní posoudit, zda držitel povolení dodržuje zákon SFA.

(21)

Ustanovení § 123ZZB zákona SFA zmocňuje úřad MAS k vydávání pokynů administrátorům, což může zahrnovat příkaz, aby administrátor předložil úřadu MAS zprávu o určité záležitosti a výrok auditora k dané zprávě. Ustanovení § 150 a 150 A zákona SFA opravňují úřad MAS ke kontrole administrátora a případně ke sdílení zprávy se zahraničními regulačními orgány.

(22)

Pokud administrátor referenční hodnoty nesplní své regulační povinnosti, může úřad MAS podle § 123ZZB zákona SFA vydat pokyny, aby přijal konkrétní opatření k nápravě situace. Úřad MAS může administrátorovi vyslovit úřední napomenutí podle § 334 zákona SFA a/nebo stanovit podmínky či omezení týkající se podnikání nebo činnosti administrátora referenční hodnoty podle § 123F odst. 3 a § 123K odst. 4 zákona SFA. Úřad MAS může rovněž za určitých okolností pozastavit nebo zrušit povolení či osvobození (viz § 123J odst. 1, 2 a 6 a § 123N odst. 1 a 3). Kromě toho může úřad MAS podle § 123ZZC odst. 1 zákona SFA vydat vůči administrátorovi rozhodnutí o zákazu. Nesplnění požadavků zákona SFA je navíc protiprávní. Zákon SFA stanoví za porušení požadavků sankce.

(23)

Ustanovení čl. 4 písm. n) formuláře č. 7 vydaného podle § 123E odst. 2 zákona SFA (žádost o povolení jako oprávněný administrátor referenční hodnoty) vyžaduje jako jedno z kritérií pro udělení povolení oprávněného administrátora referenční hodnoty, aby byly dodržovány zásady organizace IOSCO. Úřad MAS posuzuje politiky, postupy, rámec a kontrolní mechanismy administrátora referenční hodnoty v rámci procesu přezkumu jeho žádosti o povolení nebo osvobození. Podle § 123P odst. 1 písm. a) zákona SFA se rovněž vyžaduje, aby administrátor určené referenční hodnoty obezřetně řídil veškerá rizika spojená se svým podnikáním a činnostmi.

(24)

Komise proto dospěla k závěru, že závazné požadavky vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o určených referenčních hodnotách podléhají soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(25)

Administrátoři referenčních hodnot z EU nemusí pro své referenční hodnoty, které mají být používány v Singapuru, získat povolení, ledaže by úřad MAS referenční hodnotu prohlásil za určenou referenční hodnotu. Úřad MAS informoval Komisi o svém posouzení, že žádná referenční hodnota EU nesplňuje kritéria pro určenou referenční hodnotu v Singapuru.

(26)

Toto rozhodnutí bude doplněno ujednáním o spolupráci, aby se zajistila účinná výměna informací a koordinace činností dohledu mezi orgánem ESMA a úřadem MAS.

(27)

Toto rozhodnutí je založeno na posouzení použitelných právně závazných požadavků vztahujících se na referenční hodnoty v Singapuru v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise bude nadále pravidelně sledovat vývoj na trhu, vývoj právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty a účinnost spolupráce v oblasti dohledu, pokud jde o monitorování a prosazování požadavků, s cílem zajistit průběžné plnění požadavků, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(28)

Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si určitý vývoj vyžádá, aby Komise toto rozhodnutí přehodnotila.

(29)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 30 nařízení (EU) 2016/1011 se právní a dohledový rámec Singapuru vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty v aktuálním platném znění vyhlášky Securities and Futures (Designated Benchmarks) Order 2018 považuje za rovnocenný požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011 a za podléhající soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU