(EU) 2019/339Rozhodnutí předsedy Evropské komise (EU) 2019/339 ze dne 21. února 2019 o funkci a mandátu úředníka pro slyšení v určitých obchodních řízeních

1.   Komise jmenuje úředníka pro slyšení v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

2.   Jmenování úředníka pro slyšení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Každé přerušení výkonu funkce, ukončení výkonu funkce nebo přeložení úředníka pro slyšení je předmětem odůvodněného rozhodnutí Komise. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

3.   Úředník pro slyšení je pro administrativní účely přiřazen ke členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku.

4.   Pokud není úředník pro slyšení v daném případě schopen jednat, určí člen Komise odpovědný za obchodní politiku, pokud možno po projednání s úředníkem pro slyšení, v jednotlivých případech úředníka, který se daného případu neúčastní a má dostatečné zkušenosti s obchodním řízením, aby vykonával povinnosti úředníka pro slyšení.

5.   Odstavec 4 se použije, pokud úředník pro slyšení zjistí skutečný nebo potenciální střet zájmů při výkonu svých funkcí, a náležitě předloží členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku žádost, aby byl v tomto konkrétním případě zbaven svých povinností.

6.   Pokud úředník pro slyšení není schopen jednat po dobu, která není omezena na daný případ, nebo přestal vykonávat povinnosti úředníka pro slyšení, člen Komise odpovědný za obchodní politiku určí úředníka, který má zkušenosti v obchodních řízeních, aby vykonával prozatímně povinnosti úředníka pro slyšení, dokud úředník pro slyšení není schopen vykonávat své povinnosti nebo dokud Komise nerozhodne o jmenování nového úředníka pro slyšení.

1.   Povinnosti úředníka pro slyšení musejí být vykonávány v souladu s odstavci 2 až 11.

2.   Úředník pro slyšení jedná nezávisle a nesmí při plnění svých úkolů přijímat žádné pokyny.

3.   Úředník pro slyšení je vázán pravidly služebního řádu, která zakazují neoprávněné zveřejnění informací obdržených při plnění jeho úkolů a je touto povinností vázán i nadále po skončení služebního poměru.

4.   Úředník pro slyšení dbá na nutnost účinného uplatňování základních nařízení v souladu s platnými právními předpisy Unie a příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

5.   Úředník pro slyšení má neomezený přístup k veškerým spisům souvisejícím s obchodním řízením, a to bez zbytečného odkladu a v kterékoli fázi řízení.

6.   Úředník pro slyšení činí rozhodnutí podle článků 12 až 16 a může dávat útvarům Komise odpovědným za šetření svá doporučení ohledně jakékoli záležitosti týkající se práv zúčastněných stran, které si vyžádaly jeho intervenci. Úředník pro slyšení usiluje o zajištění toho, aby se při přípravě předloh právních aktů nebo návrhů pro Komisi přihlíželo ke všem rozhodným skutečnostem bez ohledu na to, zda jsou pro dotčené strany příznivé nebo nepříznivé.

7.   Úředník pro slyšení je o vývoji všech řízení, v němž úředník pro slyšení intervenoval, informován odpovědným ředitelem nebo jeho zástupcem, a to až do přijetí právního aktu v konečném znění.

8.   Úředník pro slyšení je ve fázi přijetí konečných opatření v obchodních řízeních bezodkladně informován o jakékoli podstatné změně postoje Komise, aby mohl posoudit veškeré potenciální dopady na práva zúčastněných stran.

9.   Úředník pro slyšení poskytuje členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku, případně generálnímu řediteli, poradenství ohledně následného postupu po vydání doporučení úředníka pro slyšení a v případě potřeby též ohledně možných prostředků nápravy.

10.   Odpovědný ředitel konzultuje s úředníkem pro slyšení veškeré změny nebo aktualizace politiky týkající se procesních záležitostí a hmotněprávních otázek, které mají dopad na práva zúčastněných stran, nebo jakékoli jiné záležitosti vyplývající z obchodního řízení.

11.   Úředník pro slyšení může členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a v případě potřeby generálnímu řediteli pro obchod předkládat svá zjištění a doporučení k jakékoli záležitosti plynoucí z obchodního řízení.

1.   Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Veškeré žádosti by měly být s ohledem na časová omezení řízení předloženy včas. Zúčastněné strany požádají o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci.

2.   Úředník pro slyšení může jednat na žádost člena Komise odpovědného za obchodní politiku, generálního ředitele, ředitele odpovědného za obchodního řízení či jeho zástupce nebo ředitele jiných útvarů, s nímž je obchodní řízení konzultováno.

3.   Veškeré žádosti o intervenci úředníka pro slyšení se předkládají písemně a obsahují záležitosti, kterými by se měl úředník pro slyšení zabývat, včetně vysvětlení toho, jak jsou dotčena práva žadatele na obhajobu.

4.   Ke každému právnímu aktu v konečném znění nebo návrhu Komise se vždy přikládá oznámení úředníka pro slyšení uvádějící, zda úředník pro slyšení v předmětném řízení intervenoval a jaká byla povaha jeho intervence.

5.   Úředník pro slyšení obdrží kopii záznamu konzultací zahájených příslušnými útvary Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 jednacího řádu Komise.

1.   Úředník pro slyšení může na žádost nebo za podmínek stanovených v základních nařízeních pořádat a vést slyšení mezi jednou zúčastněnou stranou nebo skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise odpovědnými za šetření. Úředník pro slyšení může rovněž pořádat a vést slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy.

2.   Po obdržení žádosti o slyšení posoudí úředník pro slyšení vznesenou záležitost a rozhodne, zda je slyšení vhodné. Předmětem slyšení může být jakákoli otázka, která se vyskytne v kterékoli fázi obchodního řízení a která by mohla ovlivnit práva zúčastněných stran.

3.   Slyšení se v zásadě konají pouze tehdy, pokud není možné záležitost vyřešit s útvary Komise.

4.   Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce stanovené pro řízení, úředník pro slyšení rovněž přezkoumá důvody pro tyto opožděné žádosti, charakter nadnesených otázek a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

5.   Účelem slyšení je zajistit, aby útvary Komise dodržovaly práva na obhajobu zúčastněných stran. Úředník pro slyšení v zásadě nesmí přijmout ani zohlednit žádné důkazy, které nebyly útvarům Komise předloženy v průběhu řízení.

6.   Fyzické nebo právnické osoby pozvané k účasti na slyšení se buď dostaví osobně, nebo jsou zastoupeny řádně pověřeným zástupcem jmenovaným z řad jejich stálých zaměstnanců nebo právním zástupcem. Může jim být nápomocen právní poradce nebo jiná kvalifikovaná osoba mimo okruh jejich zaměstnanců, která je úředníkem pro slyšení připuštěna.

7.   Tímto článkem není dotčeno právo na slyšení útvarů Komise odpovědných za šetření podle základních nařízení.

1.   Úředník pro slyšení může pořádat a vést slyšení mezi jednou zúčastněnou stranou či skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise odpovědnými za šetření, a to na odůvodněnou žádost dotčené zúčastněné strany nebo skupiny zúčastněných stran s podobnými zájmy.

2.   Zúčastněná strana může požádat o slyšení k určité záležitosti se skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise odpovědnými za šetření. Slyšení se uskuteční za předpokladu, že s účastí souhlasí alespoň jedna další zúčastněná strana s podobnými zájmy.

1.   Úředník pro slyšení může pořádat slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy a předsedat mu, aby byl vytvořen prostor pro prezentaci opačných názorů a protiargumentů.

2.   Slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy lze pořádat v rámci každého obchodního řízení, a to po vyslechnutí útvarů Komise odpovědných za šetření.

3.   Zúčastněná strana může rovněž požádat o slyšení ohledně určité konkrétní otázky se zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy. Toto slyšení se koná za podmínky, že s účastí na slyšení souhlasí alespoň jedna další zúčastněná strana s rozdílnými zájmy.

4.   Útvary Komise odpovědné za řízení se slyšení účastní jako pozorovatelé.

5.   Příslušní zástupci členských států se mohou slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy účastnit jako pozorovatelé.

1.   Po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce stanoví úředník pro slyšení den, dobu trvání a místo konání slyšení. Pokud zúčastněné strany nebo útvary Komise požadují odročení, rozhodne úředník pro slyšení, zda je povolí, či nikoli.

2.   Ve vhodných případech může úředník pro slyšení uspořádat přípravné jednání se zúčastněnými stranami nebo s útvary Komise odpovědnými za šetření a jinými útvary, a to za účelem zjištění veškerých skutkových nebo právních otázek, které mají být předmětem slyšení, a jejich co možná nejlepšího objasnění. Úředník pro slyšení může od účastníků slyšení požadovat jakékoli informace nezbytné pro přípravu tohoto slyšení.

3.   Úředník pro slyšení připraví program každého slyšení. Program slyšení mají všichni účastníci k dispozici před slyšením.

4.   Úředník pro slyšení může v přiměřené době po uplynutí lhůty pro předložení vyjádření ke zpřístupnění informací a před slyšením mezi stranami vyzvat účastníky, aby předložili otázky ohledně informací poskytnutých jinými zúčastněnými stranami.

5.   Úředník pro slyšení může po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce poskytnout stranám pozvaným na slyšení předem seznam otázek, k nimž se budou vyjadřovat.

6.   Úředník pro slyšení může žádat o předchozí písemné vyrozumění ohledně podstatného obsahu stanovisek, která chtějí účastníci na slyšení přednést.

7.   Úředník pro slyšení pozve na slyšení, která pořádá, pracovníky člena Komise odpovědného za obchodní politiku a právní služby. Úředník pro slyšení může přizvat k účasti na těchto slyšeních jiné útvary Komise.

8.   Úředník pro slyšení může přizvat k účasti na těchto slyšeních externí odborníky. Zúčastněné strany a útvary Komise mohou požádat úředníka pro slyšení, aby účast externích odborníků na slyšení připustil. Úředník pro slyšení je povinen o těchto žádostech rozhodnout. Externí odborníci pozvaní k účasti na slyšení jsou povinni podepsat dohodu o mlčenlivosti.

9.   Externí odborníci mohou být požádáni o poskytnutí jakéhokoli relevantního rozboru, zpráv nebo publikací. Tyto budou zahrnuty do spisu přístupného k nahlédnutí, který je kdykoli k dispozici všem účastníkům ještě před konáním slyšením.

1.   Úředník pro slyšení odpovídá za vedení slyšení. Úředník pro slyšení zajistí, aby slyšení proběhlo spravedlivě a nestranně.

2.   Slyšení nejsou veřejná. Úředník pro slyšení rozhodne, které osoby budou vyslechnuty jménem zúčastněné strany, a zda budou dotčené osoby slyšeny zvlášť nebo v přítomnosti jiných osob pozvaných k účasti na slyšení. Ve druhém z uvedených případů je nutno zohlednit oprávněný zájem zúčastněných stran na ochraně jejich obchodního tajemství a jiných důvěrných informací.

3.   Úředník pro slyšení může účastníkům umožnit klást v průběhu slyšení otázky a na otázky odpovídat.

4.   V případě, že úředník pro slyšení připustil účast externích odborníků, musejí mít tito odborníci příležitost přednést své názory a odpovědět na otázky ostatních účastníků daného slyšení.

5.   Vzhledem k potřebě zajistit zachování práva být slyšen může úředník pro slyšení ve vhodných případech po provedení slyšení a po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce poskytnout zúčastněným stranám příležitost předložit další písemná vyjádření. Úředník pro slyšení určí lhůtu, ve které mohou být tato podání učiněna. Úředník pro slyšení může rozhodnout, že písemné připomínky obdržené po tomto datu nezohlední.

1.   V případě pořádání slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy vypracuje úředník pro slyšení přepis nebo shrnutí hlavních bodů slyšení a zpřístupní je všem účastníkům slyšení. Přepis nebo shrnutí hlavních bodů slyšení je součástí spisu, který je zúčastněným stranám zpřístupněn k nahlédnutí.

V případě pořádání slyšení mezi jednotlivou zúčastněnou stranou či skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise vypracuje úředník pro slyšení přepis nebo shrnutí hlavních bodů slyšení a zpřístupní je všem účastníkům slyšení. Tito účastníci mohou předložit odůvodněnou žádost o zachování důvěrnosti určitých informací obsažených v přepisu nebo ve shrnutí. Úředník pro slyšení o těchto žádostech rozhodne po vyslechnutí útvarů Komise odpovědných za šetření, popřípadě jiných útvarů. Nedůvěrná verze přepisu nebo shrnutí hlavních bodů slyšení se založí do spisu, který je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí.

2.   Úředník pro slyšení může v souladu s čl. 4 odst. 5 předkládat útvarům Komise odpovědným za šetření doporučení. Útvary Komise odpovědné za šetření vyrozumí úředníka pro slyšení v přiměřené lhůtě před přijetím právního aktu v konečném znění o tom, zda a jakým způsobem k těmto doporučením přihlédly, a poskytnou úředníkovi pro slyšení kopii předlohy právního aktu.

3.   Úředník pro slyšení o slyšeních s jednotlivými zúčastněnými stranami nebo skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy v souladu s článkem 18 neprodleně informuje člena Komise odpovědného za obchodní politiku. Vyžaduje-li to případ, předloží úředník pro slyšení neprodleně členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku nebo generálnímu řediteli doporučení.

4.   Doporučení, která úředník pro slyšení předkládá útvarům Komise odpovědným za šetření, jakož i zprávy a připomínky předkládané úředníkem pro slyšení členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a generálnímu řediteli jsou v zásadě považovány za důvěrné interní dokumenty.

V zájmu transparentnosti a řádné správy však úředník pro slyšení rozhodne, které dokumenty úředníka pro slyšení budou zahrnuty do spisu, jenž je zúčastněným stranám přístupný ke kontrole.

1.   Zúčastněná strana může požadovat, aby úředník pro slyšení přezkoumal odmítnutí útvarů Komise odpovědných za šetření umožnit této straně v přiměřené lhůtě přístup ke spisu daného k dispozici pro účely nahlédnutí nebo ke konkrétnímu dokumentu, který má Komise k dispozici. Úředník pro slyšení případ posoudí a rozhodne, zda přizná částečný nebo plný přístup ke spisu nebo k požadovanému dokumentu, nebo takový přístup odmítne.

2.   Úředník pro slyšení stanoví lhůty, v rámci kterých útvary Komise odpovědné za šetření přístup poskytnou.

1.   Úředník pro slyšení je vázán obecnými pravidly týkajícími se důvěrnosti informací předložených zúčastněnými stranami ve správním řízení vedeném před Komisí.

2.   Úředník pro slyšení přezkoumá žádosti zúčastněných stran nebo útvarů Komise odpovědných za šetření ohledně důvěrné povahy dokumentu, který mají útvary Komise odpovědné za šetření k dispozici. Úředník pro slyšení o takových žádostech rozhodne s ohledem jak na právo na obhajobu zúčastněných stran, tak na pravidla důvěrnosti informací.

1.   Zúčastněná strana může požádat úředníka pro slyšení, aby přezkoumal závěry útvarů Komise odpovědných za šetření ohledně toho, zda je nedůvěrné shrnutí důvěrných informací, které bylo předloženo v průběhu šetření, dostatečně podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

2.   V případě, že útvary Komise odpovědné za šetření hodlají nepřihlédnout k dokumentu nebo k informacím, k nimž zúčastněná strana odmítla předložit nedůvěrné shrnutí hlavních bodů, může zúčastněná strana úředníka pro slyšení požádat, aby ve věci rozhodl.

3.   Úředník pro slyšení žádost posoudí. Pokud nedůvěrné shrnutí není dostatečně podrobné, poskytne úředník pro slyšení zúčastněné straně, která shrnutí dodala, příležitost vyjádřit se v přiměřené lhůtě ke svému shrnutí a vylepšit ho.

4.   V případě, že zúčastněná strana, která předložila důvěrné informace, předloží nedostatečné shrnutí nebo poskytne odůvodnění, jež nelze akceptovat, nebo je nečinná, úředník pro slyšení rozhodne, zda má nebo nemá být přihlíženo k důvěrným informacím, pro něž nebylo poskytnuto žádné nedůvěrné shrnutí hlavních bodů podle příslušných ustanovení základních nařízení.

1.   Žádost o prodloužení lhůt nebo odložení data pro zodpovězení dotazníků, předložení dodatečných informací, návštěvy na místě nebo vyjádření ke zpřístupnění informací je zúčastněnou stranou nejprve podána útvarům Komise odpovědným za šetření. Tato žádost musí být podána včas před uplynutím původní lhůty.

Je-li tato žádost odmítnuta nebo považuje-li zúčastněná strana přiznané prodloužení za příliš krátké, může zúčastněná strana předložit, před uplynutím původní lhůty, odůvodněnou žádost o přezkoumání věci úředníkovi pro slyšení. Žádost se předkládá přímo úředníkovi pro slyšení.

Po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce může úředník pro slyšení lhůty prodloužit nebo žádost odmítnout.

Úředník pro slyšení rozhodne s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dotčené žádosti a lhůtám závazným pro dané řízení.

2.   Útvary Komise nejednají v předmětné věci dříve, než úředník pro slyšení rozhodne.

1.   Na konci každého roku vyhotoví úředník pro slyšení výroční zprávu. Výroční zpráva musí obsahovat informace o případech, v nichž úředník pro slyšení intervenoval, druhy rozhodnutí a doporučení, která učinil, a veškerá doporučení směřující ke zdokonalení obchodních řízení. Zpráva je určena členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku. Generální ředitel a dotčený ředitel/dotčení ředitelé obdrží kopii této zprávy.

2.   Shrnutí výroční zprávy se sdělí Evropskému parlamentu a členským státům a zveřejní se na internetové stránce úředníka pro slyšení.

3.   Kromě výroční zprávy uvedené v odstavci 1 a v odůvodněných případech poskytne úředník pro slyšení členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku ad hoc shrnutí svých činností a problémů, které se během těchto činností vyskytly. Toto shrnutí nastíní hlavní politické otázky, rozhodnutí a doporučení učiněná úředníkem pro slyšení a také způsob, jakým bylo k těmto doporučením přihlédnuto útvary Komise odpovědnými za vedení vyšetřování. Generální ředitel obdrží kopii těchto informací.

4.   Úředník pro slyšení podává zprávu o každém slyšení mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy a může členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a generálnímu řediteli podávat zprávy o jakékoli jiné záležitosti, která vyplyne z obchodního řízení nebo je jinak rozhodná pro účinnou aplikaci práva Unie v obchodním řízení.

5.   Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení o slyšeních mezi zúčastněnými stranami s rozdílnými zájmy se předkládá členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku, generálnímu řediteli pro obchod a dotčenému řediteli. Sděluje se pověřeným zástupcům členských států a zúčastněným stranám.