(EU) 2019/304Rozhodnutí Rady (EU) 2019/304 ze dne 18. února 2019 o oznámení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, že si již nepřeje účastnit se některých ustanovení schengenského acquis obsažených v nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví

(1)

Spojené království se účastnilo nařízení Rady (ES) č. 377/2004 (1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 493/2011 ze dne 5. dubna 2011 (2).

(2)

Spojené království dne 1. října 2018 v požadované tříměsíční lhůtě oznámilo předsedovi Rady své přání neúčastnit se přijetí přepracovaného nařízení (ES) č. 377/2004, které Komise navrhla dne 16. května 2018 a které Rada obdržela ve všech požadovaných jazycích dne 2. července 2018.

(3)

Cílem nařízení (ES) č. 377/2004 je posílit spolupráci mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí, zejména stanovením povinnosti zřídit místní nebo regionální sítě mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví, jakož i podporou využívání specializovaného elektronického nástroje pro pravidelné výměny informací v rámci místních sítí a zavedením systému podávání zpráv o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, a to prostřednictvím dvouletých zpráv předsednictví, aniž by bylo nutné využívání jakýchkoli operačních systémů nebo přímá interakce s jinými právními nástroji, které jsou součástí schengenského acquis.

(4)

Návrh přepracovaného nařízení (ES) č. 377/2004 ze dne 16. května 2018, jehož cílem je posílit koordinaci a optimalizovat využívání styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně nových evropských styčných důstojníků vyslaných do třetích zemí, aby se účinněji reagovalo na priority EU v oblasti migrace, se neodchyluje od povahy stávajícího nařízení (ES) č. 377/2004, pokud jde o konkrétní interakci s jinými částmi schengenského acquis.

(5)

Návrh přepracovaného znění nařízení (ES) č. 377/2004, stejně jako stávajícího nařízení (ES) č. 377/2004, lze proto považovat za samostatné opatření v rámci schengenského acquis, které není v operativní interakci s jinými právními nástroji, jež jsou součástí schengenského acquis.

(6)

V tomto výjimečném případě a s ohledem na samostatnou povahu stávajícího nařízení (ES) č. 377/2004 v rámci schengenského acquis lze mít za to, že pokud se Spojené království již nebude účastnit stávajícího nařízení ani jeho dalších změn, avšak bude se i nadále účastnit stávajícího schengenského acquis, jehož se v současné době účastní na základě rozhodnutí Rady 2000/365/ES (3), zajistilo by to co nejširší účast Spojeného království, aniž by došlo k vážnému narušení praktické funkčnosti ostatních částí schengenského acquis, a současně by to respektovalo jejich soudržnost.

(7)

Ustanovení čl. 8 odst. 2 rozhodnutí 2000/365/ES by proto v souladu s čl. 5 odst. 3 Protokolu č. 19 přestalo platit pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska, pokud jde o stávající nařízení (ES) č. 377/2004 a veškeré další změny tohoto nařízení, včetně návrhu přepracovaného znění nařízení (ES) č. 377/2004, ode dne vstupu návrhu přepracovaného znění nařízení (ES) č. 377/2004 v platnost.

(8)

V důsledku toho by bod 6 přílohy I rozhodnutí Rady 2004/926/ES (4), pokud jde o nařízení (ES) č. 377/2004, měl v souladu s čl. 5 odst. 3 protokolu 19 přestat platit od vstupu navrhovaného přepracovaného znění v platnost,