(EU) 2018/2026Nařízení Komise (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 18-24 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. prosince 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. ledna 2019 Nabývá účinnosti: 9. ledna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/2026

ze dne 19. prosince 2018,

kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (1), a zejména na článek 48 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (ES) č. 1221/2009 byl zaveden systém pro environmentální řízení a audit (EMAS). Cílem systému EMAS je podporovat neustálé zlepšování vlivu činnosti organizací na životní prostředí vytvářením a zaváděním systémů environmentálního řízení ze strany organizací, hodnocením výkonu těchto systémů, poskytováním informací o vlivu činnosti organizací na životní prostředí, otevřeným dialogem s veřejností a ostatními zainteresovanými stranami, jakož i aktivním zapojováním zaměstnanců. Za účelem dosažení tohoto cíle stanoví přílohy I až IV uvedeného nařízení specifické požadavky, které musí dodržovat organizace, jež se chtějí do systému EMAS zapojit a získat v něm registraci.

(2)

Příloha IV nařízení (ES) č. 1221/2009 stanoví požadavky na podávání zpráv o vlivu činnosti organizace na životní prostředí. Uvedená příloha by měla být změněna, aby do ní byla promítnuta zlepšení vyplývající ze zkušeností s fungováním systému EMAS. Vzhledem k počtu a povaze předmětných změn je v zájmu jasnosti vhodné přílohu IV v plném rozsahu nahradit.

(3)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Organizace registrované v systému EMAS musí v souladu s přílohou IV nařízení (ES) č. 1221/2009 každoročně vypracovat environmentální prohlášení, nebo jej aktualizovat. S výjimkou malých organizací vyňatých podle článku 7 nařízení musí být environmentální prohlášení nebo aktualizované environmentální prohlášení v rámci ověřování organizace v souladu s článkem 18 nařízení schváleno akreditovaným nebo licencovaným environmentálním ověřovatelem. Organizace, které se připravují na registraci v systému EMAS, musí předložit schválené environmentální prohlášení rovněž v rámci žádosti o registraci. Aby měly organizace dostatek času se vyrovnat se změnami provedenými v tomto nařízení, je tudíž zapotřebí stanovit určité přechodné období.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 49 nařízení (ES) č. 1221/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IV nařízení (ES) č. 1221/2009 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Má-li být provedeno schválení environmentálního prohlášení nebo aktualizovaného environmentálního prohlášení podle nařízení (ES) č. 1221/2009 po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, ale před 9. lednem 2020, může být po dohodě s environmentálním ověřovatelem a příslušným orgánem prohlášení schváleno bez přihlédnutí ke změně provedené článkem 1 tohoto nařízení.

Pokud má být předáno neschválené aktualizované environmentální prohlášení příslušnému orgánu podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1221/2009 po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, ale před 9. lednem 2020, může být po dohodě s příslušným orgánem prohlášení vypracováno bez přihlédnutí ke změně provedené článkem 1 tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A.   Úvod

Informace o životním prostředí se předkládají jasným a logickým způsobem a měly by být pokud možno dostupné v elektronické podobě. Organizace určí nejvhodnější formu uživatelsky vstřícného zpřístupnění těchto informací zainteresovaným osobám.

B.   Environmentální prohlášení

Environmentální prohlášení musí zahrnovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené níže:

a)

přehled činností, výrobků a služeb dané organizace, její případný vztah k mateřským organizacím a jasný a jednoznačný popis rozsahu registrace v systému EMAS včetně seznamu lokalit do této registrace zahrnutých;

b)

environmentální politiku a stručný popis správní struktury podporující systém environmentálního řízení dané organizace;

c)

popis všech významných přímých a nepřímých environmentálních aspektů, které vedou k významným dopadům organizace na životní prostředí, stručný popis přístupu uplatňovaného k určení jejich významu a vysvětlení charakteru dopadů souvisejících s těmito aspekty;

d)

popis obecných a specifických environmentálních cílů ve vztahu k významným environmentálním aspektům a dopadům na životní prostředí;

e)

popis zavedených a plánovaných opatření ke zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí, k dosažení obecných a specifických cílů a k zajištění souladu s právními předpisy týkajícími se životního prostředí.

V případě dostupnosti by měl být uveden odkaz na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení prezentované v odvětvových referenčních dokumentech uvedených v článku 46;

f)

přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na její významné environmentální aspekty.

Zpráva musí podávat informace jak o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, tak o specifických indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C. Existují-li obecné a specifické environmentální cíle, vykazují se příslušné údaje;

g)

odkaz na hlavní právní ustanovení, která musí organizace zohledňovat, aby zajistila soulad s právními předpisy týkajícími se životního prostředí, a prohlášení o dodržování právních předpisů;

h)

potvrzení týkající se požadavků čl. 25 odst. 8 a jméno a akreditační číslo nebo číslo licence environmentálního ověřovatele a datum schválení. Místo něho lze použít prohlášení uvedené v příloze VII podepsané environmentálním ověřovatelem.

Aktualizované environmentální prohlášení musí obsahovat alespoň prvky a splňovat minimální požadavky uvedené v písmenech e) až h).

Organizace se mohou rozhodnout, že do svého environmentálního prohlášení začlení doplňující věcné informace související s jejich činnostmi, výrobky a službami nebo s jejich dodržováním konkrétních požadavků. Všechny informace obsažené v environmentálním prohlášení musí být schváleny environmentálním ověřovatelem.

Environmentální prohlášení lze začlenit do jiných dokumentů dané organizace sloužících k podávání informací (např. do zpráv o řízení, udržitelnosti nebo sociální odpovědnosti podniků). V případě začlenění do takových dokumentů je třeba jasně rozlišit schválené informace od neschválených. Environmentální prohlášení musí být jasně označeno (např. pomocí loga EMAS) a dokument musí obsahovat stručné vysvětlení schvalovacího postupu v rámci systému EMAS.

C.   Podávání zpráv na základě indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí a kvalitativních informací

1.   Úvod

V environmentálním prohlášení i aktualizovaném environmentálním prohlášení podávají organizace informace o svých významných přímých a nepřímých environmentálních aspektech s použitím klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí a specifických indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno níže. V případě, že nejsou k dispozici kvantitativní údaje, podávají organizace kvalitativní informace, jak je popsáno v bodě 4.

Ve zprávě se uvádějí údaje o aktuálních vstupech a výstupech. Pokud by zveřejnění negativně ovlivnilo důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací dané organizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství na ochranu oprávněných hospodářských zájmů, může být organizaci povoleno tuto informaci ve zprávě indexovat, např. stanovením základního roku (s indexem 100), z něhož by byl vývoj aktuálního vstupu/výstupu zřejmý.

Indikátory:

a)

udávají přesné hodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí;

b)

jsou srozumitelné a jednoznačné;

c)

umožňují meziroční srovnání pro účely vyhodnocení, zda došlo ke zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí; aby bylo toto srovnání možné, informace se podávají alespoň za tři roky činnosti, jsou-li údaje k dispozici;

d)

umožňují případné srovnání s odvětvovými, vnitrostátními nebo regionálními měřítky;

e)

v příslušných případech umožňují srovnání s právními požadavky.

Za tímto účelem organizace stručně vymezí oblast (včetně organizačních a materiálních limitů, použitelnosti a metodiky výpočtu), kterou každý z ukazatelů pokrývá.

2.   Klíčové indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

a)

Klíčové indikátory se zaměřují na vliv činnosti v následujících klíčových environmentálních oblastech:

i)

energie;

ii)

materiály;

iii)

voda;

iv)

odpady;

v)

využívání půdy s ohledem na biologickou rozmanitost a

vi)

emise.

Podávání zpráv o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí je povinné. Organizace však mohou zhodnotit relevantnost těchto ukazatelů v kontextu svých významných environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí. Pokud organizace dospěje k závěru, že jeden či vícero klíčových indikátorů není z hlediska jejích významných environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí relevantní, nemusí o daných klíčových indikátorech podávat zprávy. V takovém případě uvede organizace v environmentálním prohlášení jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tak nečiní.

b)

Každý klíčový indikátor se skládá:

i)

z číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy/výstupy v dané oblasti;

ii)

z číselného údaje B, který vyjadřuje roční referenční hodnotu odrážející činnost dané organizace, a

iii)

z číselného údaje R, který ukazuje poměr mezi údaji A a B.

Každá organizace podá u každého indikátoru informace ke všem třem prvkům.

c)

Údaj o celkových ročních vstupech/výstupech v dané oblasti (číselný údaj A) se vykazuje následovně:

i)

pokud jde o energie:

„celková přímá spotřeba energie“ odpovídá celkovému množství energie spotřebované za rok danou organizací,

„celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů“ odpovídá celkovému množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů spotřebované za rok danou organizací,

„celková výroba energie z obnovitelných zdrojů“ odpovídá celkovému množství energie vyrobené za rok danou organizací z obnovitelných zdrojů.

O tomto posledním prvku se podávají zprávy pouze v případě, že celková energie vyrobená organizací z obnovitelných zdrojů značně převyšuje celkové množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované danou organizací, nebo pokud organizace vlastní vyrobenou obnovitelnou energii nespotřebovala.

Jsou-li spotřebovávány nebo v případě obnovitelných energií vyráběny různé typy energie (např. elektřina, teplo, paliva nebo jiné), vykazuje se jejich roční spotřeba nebo produkce samostatně, jak je zapotřebí.

Energie by se měla pokud možno vyjadřovat v kWh, MWh, GJ nebo jiných jednotkách, které se běžně používají k vykazování daného typu spotřebovávané nebo vyráběné energie;

ii)

pokud jde o materiály:

„roční množstevní tok používaných klíčových materiálů“ (kromě nosičů energie a vody), se pokud možno vyjadřuje v jednotkách hmotnosti (např. v kilogramech nebo tunách) nebo objemu (např. v m3) nebo v jiných jednotkách běžně používaných v předmětném odvětví.

Jsou-li používány různé typy materiálů, měl by se jejich roční množstevní tok vykazovat samostatně, jak je zapotřebí;

iii)

pokud jde o vodu:

„celková roční spotřeba vody“ se vyjadřuje v jednotkách objemu (např. litrech nebo m3);

iv)

pokud jde o odpady:

„celková roční produkce odpadu“ se vykazuje v rozdělení podle druhu a vyjadřuje se pokud možno v jednotkách hmotnosti (např. v kilogramech nebo tunách) nebo objemu (např. v m3) nebo v jiných jednotkách běžně používaných v předmětném odvětví,

„celková roční produkce nebezpečného odpadu“ se vyjadřuje pokud možno v jednotkách hmotnosti (např. v kilogramech nebo tunách) nebo v m3 nebo jiných jednotkách běžně používaných v předmětném odvětví;

v)

pokud jde o využívání půdy s ohledem na biologickou rozmanitost:

vykazují se způsoby využívání půdy s ohledem na biologickou rozmanitost a používají se plošné jednotky (např. m2 nebo ha):

celkové využití půdy,

celková zakrytá plocha,

celková přírodně orientovaná plocha v rámci lokality,

celková přírodně orientovaná plocha mimo lokalitu.

„Přírodně orientovanou plochou“ se rozumí plocha určená primárně k ochraně či obnově přírody. Přírodně orientované plochy se mohou nacházet v rámci lokality a zahrnovat střechy, fasády, vodní drenáže či jiné prvky, které jsou navrženy, upraveny nebo spravovány tak, aby podporovaly biologickou rozmanitost. Přírodně orientované plochy se mohou nacházet i mimo lokalitu organizace, avšak organizace je musí vlastnit či spravovat a tyto plochy musí být primárně určeny k podpoře biologické rozmanitosti. Popsat lze také plochy ve spolusprávě, které jsou určeny k podpoře biologické rozmanitosti, za předpokladu, že u spolusprávy je jasně vymezen její rozsah.

„Zakrytou plochou“ se rozumí jakákoli plocha, na které byla zakryta původní půda (např. silnicí) a která se tak stala nepropustnou. Tato nepropustnost s sebou může nést dopady na životní prostředí;

vi)

pokud jde o emise:

„celkové roční emise skleníkových plynů“ zahrnují alespoň emise CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, NF3 a SF6 a vyjadřují se v tunách ekvivalentu CO2,

Organizace by měla zvážit vykazování emisí skleníkových plynů podle některé zavedené metodiky, jako je např. Greenhouse Gas Protocol.

„celkové roční emise do ovzduší“ zahrnují alespoň emise SO2, NOx a PM a vyjadřují se v kilogramech nebo tunách.

d)

Roční referenční hodnota odrážející činnost dané organizace (číselný údaj B) se vybírá a vykazuje podle těchto požadavků:

Číselný údaj B musí:

i)

být srozumitelný;

ii)

být údajem, který nejlépe vystihuje celkovou roční činnost organizace;

iii)

umožňovat správný popis vlivu činnosti organizace na životní prostředí s přihlédnutím ke zvláštnostem a aktivitám dané organizace;

iv)

být běžnou referenční hodnotou pro odvětví, v němž organizace působí, může jít například o:

celkovou roční fyzickou produkci,

celkový počet zaměstnanců,

celkový počet přenocování,

celkový počet obyvatel v oblasti (v případě veřejné správy),

tuny zpracovaného odpadu (u organizací činných v odvětví nakládání s odpady),

celkovou vyrobenou energii (u organizací činných v odvětví výroby energie);

v)

zajišťovat porovnatelnost vykazovaných ukazatelů v průběhu času. Jakmile je číselný údaj B definován, používá se v následujících environmentálních prohlášeních.

Změnu číselného údaje B je v environmentálním prohlášení třeba vysvětlit. V případě změny číselného údaje B organizace zajistí, aby bylo možné údaj za dobu nejméně tří let porovnávat pomocí přepočtu ukazatelů za předchozí roky podle nově definovaného číselného údaje B.

3.   Specifické indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Každá organizace také každoročně podává zprávy o vlivu své činnosti na životní prostředí, pokud jde o významné přímé a nepřímé environmentální aspekty a dopady na životní prostředí, které souvisejí s jejími klíčovými podnikatelskými činnostmi, jsou měřitelné a ověřitelné a nejsou již zahrnuty pod klíčové ukazatele.

Podávání zpráv o těchto ukazatelích probíhá v souladu s požadavky stanovenými v úvodu tohoto oddílu.

Pokud jsou k dispozici, zohlední organizace odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46, aby se usnadnilo určení příslušných odvětvových specifických ukazatelů.

4.   Podávání zpráv o významných environmentálních aspektech na základě kvalitativních informací

V případě, že pro podávání zpráv o významných přímých nebo nepřímých environmentálních aspektech nejsou k dispozici kvantitativní údaje, podávají organizace zprávy o vlivu své činnosti na životní prostředí na základě informací kvalitativních.

D.   Místní odpovědnost

Organizace registrované v systému EMAS mohou mít zájem o sestavení jednoho společného environmentálního prohlášení pokrývajícího několik různých zeměpisných lokalit.

Jelikož záměrem systému EMAS je zajistit místní odpovědnost, postarají se organizace o to, aby byly ve společném environmentálním prohlášení jasně určeny a vykázány významné dopady každé lokality na životní prostředí.

E.   Přístup veřejnosti k informacím

Organizace zajistí, že bude schopna environmentálnímu ověřovateli prokázat, že kdokoli, kdo se zajímá o vliv její činnosti na životní prostředí, může snadno a bezplatně získat přístup k informacím požadovaným podle oddílu B a C. Za účelem zajištění takovéto transparentnosti by environmentální prohlášení mělo být pokud možno veřejně dostupné na internetových stránkách organizace.

Organizace zajistí, aby tyto informace o jednotlivé lokalitě nebo organizaci byly zveřejněny v úředním jazyce či jazycích (nebo v jednom z úředních jazyků) členského státu nebo třetí země, kde se daná lokalita nebo organizace nachází.

V případě společného environmentálního prohlášení kromě toho organizace zajistí, aby (pro účely registrace) tyto informace byly k dispozici v úředním jazyce či jazycích (nebo v jednom z úředních jazyků) členského státu, kde je organizace registrována, nebo v úředním jazyce či jazycích (v jednom z úředních jazyků) Unie dohodnutých s příslušným orgánem odpovědným za registraci.

Environmentální prohlášení může být taktéž dostupné v dalších jazycích, a to za předpokladu, že obsah přeloženého dokumentu je v souladu s obsahem původního environmentálního prohlášení schváleného environmentálním ověřovatelem a že je v něm jasně uvedeno, že se jedná o překlad schváleného dokumentu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU