(EU) 2018/1722Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1722 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
Publikováno: | Úř. věst. L 287, 15.11.2018, s. 3-31 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 14. listopadu 2018 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 16. listopadu 2018 | Nabývá účinnosti: | 16. listopadu 2018 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1722
ze dne 14. listopadu 2018,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Předchozí šetření a platná opatření
(1) |
Nařízením Rady (ES) č. 2022/95 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného v současnosti kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 a pocházejícího z Ruska. Na základě dalšího šetření, v rámci kterého se zjistilo, že se clo nepromítá do ceny výrobku, byla opatření pozměněna nařízením Rady (ES) č. 663/98 (3). V návaznosti na první přezkum před pozbytím platnosti a první prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 2, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 (4) uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 (5) konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího z Ruska ve výši 47,07 EUR za tunu. Toto šetření se označuje jako „přezkum v roce 2002“. |
(2) |
Následně byl proveden prozatímní přezkum definice výrobku podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 a nařízením Rady (ES) č. 945/2005 (6) bylo z dovozu pevných hnojiv kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 20 pocházejících z Ruska, jejichž obsah dusičnanu amonného je vyšší než 80 % hmotnostních, uloženo konečné antidumpingové clo v rozmezí od 41,42 EUR za tunu do 47,07 EUR za tunu. |
(3) |
Po druhém přezkumu před pozbytím platnosti a druhém částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 2, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 Rada zachovala platná opatření nařízením (ES) č. 661/2008 (7). Clo se nezměnilo s výjimkou skupiny EuroChem, pro niž se pevná částka cla pohybovala mezi 28,88 EUR a 32,82 EUR za tunu. Toto šetření se označuje jako „přezkum v roce 2008“. |
(4) |
Rozhodnutím 2008/577/ES (8) Evropská komise (dále jen „Komise“) přijala závazky na množstevní stropy, které nabídli ruští výrobci JSC Acron a JSC Dorogobuzh, členové holdingové společnosti Acron (dále společně jen „Acron“), a skupina EuroChem. |
(5) |
Rozsudkem ze dne 10. září 2008 (9), ve znění rozsudku ze dne 9. července 2009 (10) Tribunál zrušil nařízení (ES) č. 945/2005, pokud se týká podniku JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat (dále jen „Kirovo“), který je součástí OJSC UCC UralChem (dále jen „UralChem“). Nařízením (ES) č. 989/2009 (11) Rada odpovídajícím způsobem změnila nařízení č. 661/2008. V důsledku toho se u společnosti Kirovo vztahuje antidumpingové clo (47,07 EUR za tunu) pouze na dovoz dusičnanu amonného v současnosti kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90. |
(6) |
Rozhodnutím 2012/629/EU (12) Komise odvolala přijetí závazku nabídnutého skupinou EuroChem z důvodu neproveditelnosti závazku. |
(7) |
Po třetím přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (13) Komise zachovala opatření v platnosti prováděcím nařízením Komise (EU) č. 999/2014 (14). Toto šetření se označuje jako „poslední přezkum před pozbytím platnosti“. |
(8) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/226 (15), kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014, se zabývalo restrukturalizací společnosti Kirovo na pobočný závod společnosti Uralchem. |
(9) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/415 (16) Komise odvolala přijetí závazku Acron Holding Company z důvodu neproveditelnosti závazku. |
(10) |
Aktuálně platná opatření mají podobu pevného cla za tunu a jejich základem je rozpětí újmy, vyjma skupiny EuroChem. Pro skupinu EuroChem byla výše cla stanovena při přezkumu v roce 2008 na základě dumpingového rozpětí. |
1.2. Žádost o částečný prozatímní přezkum
(11) |
Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „žádost o přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení od těchto osmi evropských sdružení zemědělců (dále jen „žadatel“): Association Générale des Producteurs de Blé et autres céréales (dále jen „AGPB“, Francie), Confederazione Italiana Agricoltori (dále jen „CIA“, Itálie), Confagricoltura (Itálie), Coop de France (Francie), Irish Farmers' Association (dále jen „IFA“, Irsko), Úřad pro finské zemědělství (dále jen „MTK“, Finsko), Národní svaz zemědělců (dále jen „NFU“, Spojené království) a Unión de Pequeños Agricultores y Ganaderos (dále jen „UPA“, Španělsko). Žádost byla omezena na posouzení újmy. Žadatel tvrdil, že zemědělci v Unii jako uživatelé dusičnanu amonného trpí antidumpingovými opatřeními, jež jsou v platnosti více než dvacet let, a že v důsledku trvalých změn je třeba přezkoumat stav újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. |
(12) |
Samostatně také žadatel vyzval Komisi, aby neprodleně pozastavila opatření podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení. |
1.3. Zahájení částečného prozatímního přezkumu
(13) |
Po informování členských států Komise dospěla k závěru, že zahájení částečného prozatímního přezkumu je zdůvodněno dostatečnými důkazy, a dne 17. srpna 2017 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (17) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, omezeného na posouzení újmy. |
(14) |
V tentýž den Komise oznámením o zahájení přezkumu (18) oznámila zahájení dalšího přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska omezeného na posouzení dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. |
1.4. Šetření
1.4.1. Období přezkumného šetření a posuzované období
(15) |
Období přezkumného šetření (dále také „OPŠ“) zahrnovalo období od 1. července 2016 do 30. června 2017. Zkoumání trendů významných pro posouzení se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). |
1.4.2. Zúčastněné strany
(16) |
V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Komise navíc o zahájení částečného prozatímního přezkumu výslovně informovala žadatele, výrobní odvětví Unie (výrobce a jejich sdružení), vyvážející výrobce a jejich sdružení, orgány vyvážející země a známé případné dovozce, kteří nejsou ve spojení, a vyzvala je k účasti. |
(17) |
Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení. |
(18) |
Slyšení u útvarů Komise byla uspořádána pro žadatele, sdružení výrobců v Unii Fertilizers Europe, jednoho samostatného výrobce v Unii a jednoho samostatného ruského výrobce. |
(19) |
Kromě toho během šetření předložily různé zúčastněné strany písemná vyjádření, a to včetně žadatele, sdružení Fertilizers Europe, sdružení zemědělců v Unii COPA-COGECA (19) a ruského sdružení výrobců hnojiv (dále jen „RFPA“). |
(20) |
Dne 25. dubna 2018 žadatel uvedl, že Komise by neměla přihlížet k některým připomínkám sdružení Fertilizers Europe kvůli termínu jejich předložení. Vzhledem k tomu, že šetření probíhalo a Komise nestanovila přesnou lhůtu pro konečné připomínky všech stran, byl tento požadavek zamítnut. |
1.4.3. Výběr vzorku
(21) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran. |
1.4.3.1.
(22) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala výrobce v Unii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Formulář pro výběr vzorku byl zaslán 38 subjektům včetně jedenácti známých sdružení výrobců v Unii. Komise obdržela informace k výběru vzorku od dvanácti společností nebo skupin v Unii. |
(23) |
Komise předběžně vybrala vzorek na základě výroby v Unii a objemu prodeje obdobného výrobku na trhu Unie v období přezkumného šetření a vzorku vybraného při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Předběžný vzorek se skládal ze čtyř výrobců v Unii se sídlem ve Francii, Litvě, Polsku a Spojeném království (20). |
(24) |
V návaznosti na připomínky zúčastněných stran však Komise považovala za vhodné nahradit polskou společnost společností z Bulharska (21) a doplnit jednu společnost z Nizozemska (22). |
(25) |
Konečný vybraný vzorek byl tudíž složen z pěti společností z pěti zemí a zastupoval přibližně 40 % celkové výroby spolupracujících společností. Proto je tento vzorek pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. |
1.4.3.2.
(26) |
Ačkoli tento částečný prozatímní přezkum nezahrnuje aspekty dumpingu, Komise považovala za vhodné shromáždit informace od ruských vyvážejících výrobců, například pokud jde o jejich výrobu, kapacitu, prodej v Unii a prodej do třetích zemí, jako podklady pro posouzení újmy. |
(27) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Rusku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho informovala stálou misi Ruska při Unii a ruské sdružení RFPA. |
(28) |
Požadované informace poskytlo šest ruských společností. Vzhledem k tomu, že pouze dva výrobci vyváželi do Unie, nebyl výběr vzorku zapotřebí. Na uvedené dvě ruské společnosti připadá 38 % výroby spolupracujících ruských společností. |
(29) |
Ruská vyvážející skupina Acron, která požádala o zahájení souběžného prozatímního přezkumu omezeného na dumping (23), formulář pro výběr vzorku nevyplnila. Tato společnost však v průběhu šetření poskytla omezené informace v podobě částečné odpovědi na dotazník. U části poskytnutých údajů nešlo o přesné informace aktualizované po ověření při souběžném šetření a nebylo možné je použít. |
1.4.3.3.
(30) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Žádný dovozce, který není ve spojení, však neodpověděl. |
1.4.4. Odpovědi na dotazníky
(31) |
Komise rozeslala dotazníky pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dvěma ruským vyvážejícím výrobcům a od všech obdržela odpovědi. |
(32) |
Shromáždila i informace od sdružení zemědělců zasláním dotazníku žadateli v tomto šetření a jiným sdružením zemědělců, která se přihlásila jakožto zúčastněné strany (24). Komise obdržela odpovědi od sdružení Irish Farmers' Association, sdružení NFU (sdružení zemědělců ve Spojeném království) a konsolidovanou odpověď žadatele jménem sdružení činných v patnácti členských státech (25). Litevské sdružení zemědělců později objasnilo, že k probíhajícímu šetření nezaujalo stanovisko. |
1.4.5. Inspekce na místě
(33) |
Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
|
1.4.6. Poskytnutí informací
(34) |
Dne 31. srpna 2018 Komise všechny zúčastněné strany informovala o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá navrhnout změnu platné sazby cla. Zúčastněné strany měly do 12. září 2018 příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. |
(35) |
Devět subjektů včetně evropských sdružení zemědělců, výrobců v Unii, sdružení výrobců v Unii Fertilizers Europe a ruského sdružení RFPA předložilo připomínky k poskytnutí informací. Na základě žádosti se konala slyšení se žadatelem, společnostmi Grupa Azoty S.A. a Agropolychim AD a sdružením RFPA. |
(36) |
Připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu. |
2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
2.1. Dotčený výrobek
(37) |
Dotčeným výrobkem jsou pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného v současnosti kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 20 a pocházející z Ruska (dále jen „dotčený výrobek“). Pokud však jde o dusičnan amonný vyráběný pobočným závodem Kirovo společnosti Uralchem, ve smyslu nařízení (ES) č. 989/2009 je dotčeným výrobkem pouze dusičnan amonný v současnosti kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90. |
(38) |
Původně byl dotčený výrobek vymezen pouze jako dusičnan amonný, následně však byl nově vymezen jako pevná hnojiva se specifikovaným obsahem dusičnanu amonného. Stalo se tak v důsledku vyjasnění definice výrobku v roce 2005 (26), jehož účelem bylo, aby definice zahrnovala také dusičnan amonný obohacený o fosfor nebo draselné živiny (tzv. „nečistý“ nebo „stabilizovaný“ dusičnan amonný, dále jen „nečistý AN“), neboť se zjistilo, že tyto směsi mají v podstatě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné agronomické vlastnosti. Výrobek se běžně označuje jako dusičnan amonný (dále jen „AN“). |
(39) |
Jak uvádí oddíl 1.1, u společnosti Kirovo se antidumpingové clo (47,07 EUR za tunu) vztahuje pouze na dovoz AN v současnosti kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90. |
(40) |
AN je pevné dusíkaté hnojivo hojně používané v zemědělství, používá se však také pro průmyslové účely, například k výrobě výbušnin (používaných například v odvětví těžby). Platná antidumpingová opatření zahrnují AN používaný pro zemědělské účely i pro účely výroby výbušnin. Oba typy AN mají stejné technické a chemické vlastnosti, jsou snadno zaměnitelné a považují se za dotčený výrobek. |
(41) |
V zemědělství se AN používá mimo jiné u obilovin, například pšenice. Použití AN je v několika členských státech omezeno kvůli jeho výbušným vlastnostem. Například v Irsku zemědělci používají dusičnan vápenatoamonný (dále jen „CAN“). |
(42) |
Hlavní surovinou používanou při výrobě AN je plyn, na který připadá velká většina celkových výrobních nákladů. |
(43) |
Smluvní celní sazba pro AN činí 6,5 % (27). |
2.2. Obdobný výrobek
(44) |
Stejně jako v předchozích šetřeních popsaných v oddíle 1.1 Komise zjistila, že následující výrobky mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti: a) dotčený výrobek; b) AN vyráběný a prodávaný na domácím ruském trhu a jiných vývozních trzích a c) AN vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie. |
(45) |
Komise tudíž konstatovala, že uvedené výrobky jsou pro účely stávajícího šetření obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. |
3. TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ
(46) |
V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise šetřila, zda se změnily okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření zavedena, a zda je taková změna trvalé povahy. |
3.1. Restrukturalizace
(47) |
Míra koncentrace výrobního odvětví Unie se zvýšila v důsledku četných fúzí a akvizic. Několik výrobců v Unii, například společnosti Yara International ASA (dále jen „Yara“) z Norska a Borealis Agrolinz Melamine GmbH (dále jen „Borealis“) z Rakouska, jsou globální aktéři. Od roku 2002 se fúze a akvizice týkaly například následujících společností (28): Anwil SA, Azomures, BASF SE, Borealis, Fertiberia S.A., CF Fertilisers UK Limited, Yara a Grupa Azoty S.A. |
(48) |
Žadatel tvrdil, že výrobní odvětví Unie je nyní schopno soutěžit s ruským dovozem v důsledku větší efektivnosti získané díky investicím a restrukturalizaci, na rozdíl od situace při přezkumu v roce 2002, kdy existovaly desítky malých a středních výrobců, kteří působili nezávisle. Výrobní odvětví Unie uvedlo, že hospodářská soutěž na trhu Unie je zdravá, neboť v Unii existuje více než deset výrobců a žádný z nich nemá podíl vyšší než 20 % (29). |
(49) |
Podle údajů získaných od spolupracujících výrobců v Unii připadá na čtyři velké skupiny (Yara, CF, Borealis a EuroChem) téměř 6 z 8 milionů metrických tun výroby AN v Unii. Výrobě AN v Unii tudíž nyní dominuje několik velkých skupin společností významného rozsahu. |
(50) |
Za účelem posouzení dopadu postupu konsolidace, který zahrnoval tolik společností za období více než patnácti let, Komise analyzovala vývoj výrobního odvětví Společenství vymezeného v přezkumu v roce 2002. |
(51) |
V rámci přezkumu v roce 2002 byly navštíveny čtyři společnosti: Grande Paroisse (Francie), Kemira Ince (Spojené království), Terra Nitrogen (Spojené království) a Hydro Agri France. Vzhledem k tomu, že v závodě společnosti Grand Paroisse na výrobu dusičnanu amonného došlo v roce 2001 k výbuchu, jenž ve Francii způsobil několik úmrtí, Komise tuto společnost z analýzy vyloučila. |
(52) |
Zaprvé dvě společnosti ze Spojeného království nyní přísluší k téže společnosti, CF Fertilizers UK Limited, jež je součástí skupiny CF Industries ze Spojených států (dále jen „CF“). V roce 2007 obě společnosti vytvořily společný podnik. Ve své zprávě o této transakci (30) orgán pro hospodářskou soutěž ve Spojeném království uvedl, že „strany prohlásily, že žádná z nich v současné době ve svém podnikání v oblasti hnojiv ve Spojeném království nedosahuje přijatelné úrovně návratnosti, ani u ní není dosažení takové úrovně prognózováno. Důvod navrhovaného společného podniku proto spočívá ve zřízení životaschopného dlouhodobého výrobce dusíkatých hnojiv se sídlem ve Spojeném království díky vytvoření většího podniku s nižší nákladovou základnou, než jaké by kterákoli ze stran mohla sama nezávisle dosáhnout“. Společnost CF pak v roce 2010 nabyla podíl ve společnosti Terra Industries, přičemž očekávala, že tato transakce povede ke globální synergii v oblasti ročních nákladů ve výši až 135 milionů USD (31). Ve své výroční zprávě za rok 2011 společnost CF potvrdila, že byla schopna „využít synergie nad rámec předpokládaný v době akvizice“ (32). Podnik ve Spojeném království byl v té době stále společným podnikem, společnost CF tak převzala plnou kontrolu později v roce 2015. „Odůvodněním transakce [bylo] zvýšit výrobu o 10 % bez jakýchkoli přírůstkových kapitálových výdajů“ (33). Ve své výroční zprávě za rok 2017 (34) společnost CF shrnula výsledky transakce takto: „Po akvizici a převzetí plné provozní kontroly nad společností CF Fertilisers UK jsme zvýšili využití aktiv o téměř 20 procent a zajistili synergie v hodnotě vyšší než 35 milionů USD ročně“. Společnost CF Fertilizers UK Limited je nyní součástí skupiny s 3 000 zaměstnanci, která je „přední globální společností v oboru hnojiv a chemické výroby s vynikajícími provozními schopnostmi a výrobní a distribuční platformou, vysoce výhodnou z hlediska nákladů“. |
(53) |
Za druhé společnost Hydro Agri France byla součástí Hydro Agri, dceřiné společnosti norské skupiny Norsk Hydro, která se v roce 2004 oddělila a stala se společností Yara. Skupina Yara má více než 15 000 zaměstnanců a dosahuje příjmů ve výši přibližně 10 miliard EUR (35). Podle své „Příručky odvětví hnojiv 2017“ (36) byla společnost Yara „přední společností vyrábějící dusíkatá hnojiva,“ která – neberou-li se v potaz čínští výrobci – „zaujímala první místo na světě jako výrobce dusičnanů a hnojiv NPK a druhé místo na světě jako výrobce amoniaku“. Společnost Yara uvedla, že „[d]íky svému postavení má společnost Yara jedinečné příležitosti k využití úspor z rozsahu a k šíření osvědčených postupů v rozsáhlé síti závodů. Rozsah a globální dosah jsou hlavními hnacími silami konkurenční výhody společnosti Yara“. Kromě toho „má společnost Yara podíl na trhu ve výši přibližně 20 % celosvětového obchodu s amoniakem. Toto vedoucí postavení poskytuje společnosti dobrý přehled o celosvětové rovnováze nabídky a poptávky amoniaku a umožňuje jí lépe optimalizovat její globální toky výrobků“. |
(54) |
Pokud jde o dalších pět společností, v nichž nebyla při přezkumu v roce 2002 provedena návštěva, ale byly součástí výrobního odvětví Společenství, dvě byly rovněž součástí skupiny Hydro Agri a jedna součástí skupiny Kemira (Belgie), která se nyní stala součástí skupiny Yara. |
(55) |
Kromě toho ruská skupina EuroChem dokončila v roce 2012 svou akvizici aktiv skupiny BASF v oboru hnojiv (37). Ve své výroční zprávě za rok 2012 skupina EuroChem uvedla, že „integrace těchto podniků [EuroChem Antwerpen a EuroChem Agro v roce 2012] stále probíhá, už dnes však můžeme bez obav říci, že představuje strategický úspěch. Provozní synergie a kulturní shoda vedly k navázání pevných vztahů, které měly pozitivní dopad na skupinu jako celek“ (38). Skupina EuroChem má více než 25 000 zaměstnanců a celosvětové příjmy vyšší než 4 miliardy USD a těží ze svého vertikálně integrovaného obchodního modelu (39). |
(56) |
A konečně španělská skupina Fertiberia v roce 2009 koupila společnost Adubos do Portugal a má další různé dceřiné společnosti ve Francii a Alžírsku. Podle skupiny Fertiberia „se konsolidace skupiny jako přední společnosti opírá zejména o vytvoření a akvizice dceřiných společností se strategickým postavením. Tento model komercializace umožnil větší obchodní, výrobní a logistickou účinnost, což jsou na takto konkurenčním trhu klíčové aspekty“ (40). Pokud jde o společnost Adubos do Portugal konkrétněji, ve své výroční zprávě za rok 2014 skupina Fertiberia uvedla, že „zvláštní pozornost zasluhuje i konsolidace operativní integrace společnosti ADP Fertilizantes do naší skupiny, neboť využívá nové synergie, jež této společnosti umožnily navýšit ukazatel EBITDA na 18 milionů EUR,“ a „tyto synergie sahají od dodávek surovin a bezproblémového provozu našich zařízení po budování rozsáhlých znalostí trhu za účelem posílení nabídky společnosti v oblasti výrobků s vysokou přidanou hodnotou“ (41). |
(57) |
Z výše uvedených veřejných prohlášení vyplývá, že fúze mimo jiné vedly ke snížení nákladů (Spojené království), k úsporám z rozsahu (Yara), provozním synergiím (EuroChem) a logistické účinnosti (Fertiberia). Úspory z důvodu vyšší efektivity tudíž byly zjištěny u všech výrobců AN v rámci dřívějšího výrobního odvětví Společenství. Zahrnovaly zvýšení kupní síly a možnost optimalizace procesu výroby a prodeje. Současně se výrobní odvětví Unie po přistoupeních v letech 2004, 2007 a 2013 rozšířilo, a kvůli tomu nelze provést celkové srovnání nákladů pro každou společnost. Jak je však uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, procesu restrukturalizace se účastnilo i několik společností z přistupujících zemích. |
(58) |
Komise konstatovala, že výrobní odvětví Unie je koncentrovanější než při přezkumu v roce 2002, že tato konsolidace je trvalé povahy a že měla příznivý dopad na celkovou strukturu nákladů. |
(59) |
Po poskytnutí informací dva výrobci v Unii uvedli, že skupina EuroChem by neměla být analyzována kvůli svým vazbám na ruský subjekt a že zařazení výrobce ze Spojeného království je sporné, neboť Spojené království Unii brzy opustí. Komise tato tvrzení zamítla. Skupina EuroChem byla analyzována jako součást dřívějšího výrobního odvětví Společenství a výrobce ze Spojeného království byl řádnou součástí výrobního odvětví Unie, neboť Spojené království je v době šetření členským státem Unie. |
(60) |
Kromě toho tito výrobci uvedli, že Komise nestanovila, jaký přímý dopad na výpočet újmy měla změněná okolnost spočívající v restrukturalizaci výrobního odvětví Unie. Komise připomněla, že nejprve určila existenci trvalých změn, které mají vliv na výrobní odvětví Unie od přezkumu v roce 2002, kdy byla úroveň opatření stanovena naposledy. Následně Komise posoudila současnou situaci výrobního odvětví Unie, což vedlo k novým výpočtům rozpětí újmy. Tyto dvě analýzy se provádějí samostatně a navzájem nezávisle. |
(61) |
Kromě toho skupina Fertilizers Europe uvedla, že změny související s restrukturalizací výrobního odvětví Unie nebyly významné v porovnání s ruskou výhodou v oblasti plynu. Komise uvedla, že trvalá změna se netýká ruské situace v oblasti plynu, ale výrobního odvětví Unie, které se od přezkumu v roce 2002 konsolidovalo. |
3.2. Cena plynu na trhu Unie
(62) |
Žadatel uvedl, že ceny plynu v Unii se od roku 2002 do 2. čtvrtletí roku 2013 zvyšovaly a pak od 3. čtvrtletí 2013 významně klesaly. Jakkoli se v příštích deseti letech očekává mírný nárůst cen zemního plynu, podle názoru žadatele tyto ceny zůstanou značně pod úrovní, které bylo dosaženo během posledního přezkumu před pozbytím platnosti. Například tabulka 1 uvádí prognózu Světové banky týkající se cen zemního plynu pro období let 2018 až 2030 (42): Tabulka 1 Prognóza cen plynu
|
(63) |
Ruské sdružení RFPA předložilo prognózu cen do roku 2021, kterou vypracovala společnost Gazprom (43), aby podpořilo tvrzení, že pokles cen plynu je trvalé povahy. |
(64) |
Sdružení Fertilizers Europe uvedlo, že nedošlo k žádné změně, pokud jde mimo jiné o dumping a stanovování cen plynu v Rusku (44). Po poskytnutí informací sdružení Fertilizers Europe znovu zopakovalo svá prohlášení týkající se situace v oblasti plynu v Rusku. |
(65) |
Komise uvedla, že plyn je pro dusičnan amonný skutečně nejdůležitější surovinou, která představuje více než 60 % celkových výrobních nákladů. Zjistila, že domácí ceny plynu v Rusku reguluje stát prostřednictvím federálních zákonů a tyto ceny neodrážejí běžné podmínky na trhu, kde jsou ceny v zásadě určovány výrobními náklady a očekáváním zisků. |
(66) |
Situace týkající se domácích cen plynu v Rusku je významná pouze pro zjištění dumpingu, neboť se týká jen určení běžné hodnoty. Komise připomněla, že tento přezkum se týká pouze stavu újmy. |
(67) |
Po poskytnutí informací sdružení Fertilizers Europe a jeden výrobce v Unii uvedli, že úrovně cen plynu se již zvyšují rychleji, než předpokládala prognóza Světové banky z dubna 2018 (tabulka 1 výše). Světová banka svou prognózu také změnila ve vydání ze září 2018. |
(68) |
Komise připomněla, že od přezkumu v roce 2002, kdy byla stanovena úroveň opatření, došlo k mnoha výkyvům. V období let 2014 až 2016 byl zaznamenán výrazný pokles, od té doby však ceny znovu trvale rostou. Tato změna se částečně odrazila ve výrobních nákladech výrobců v Unii. Od roku 2014 výrobní náklady společností zařazených do vzorku klesly o více než 20 %. Poslední vývoj v roce 2018 potvrzuje významné kolísání úrovně cen plynu v Evropě. |
(69) |
V zásadě změny domácích cen surovin nesplňují podmínky pro změnu trvalé povahy, neboť jsou obvykle výsledkem nestálých tržních sil. V Unii jsou ceny plynu určovány na otevřeném trhu. Kromě toho od roku 2002 neexistuje žádný stabilní trend. Komise proto dospěla k závěru, že změny cen plynu v Unii nelze považovat za změny trvalé povahy. |
3.3. Změny globálního trhu
(70) |
Komise také měla za to, že globální změny na trhu s AN zjišťované od roku 2002 představují prvek, který je pro posouzení významný. |
(71) |
Zaprvé se ruská spotřeba AN od roku 2002 více než ztrojnásobila:
|
(72) |
Kromě toho ruské sdružení RFPA uvedlo, že podle předběžných údajů, které zveřejnilo ruské Ministerstvo zemědělství, se celková domácí spotřeba dusíkatých hnojiv v roce 2017 dále zvýšila o 8,7 % (47). Očekává se, že ruská spotřeba bude až do roku 2030 nadále mírně narůstat (48). |
(73) |
Zadruhé se zvýšila i poptávka třetích trhů (zejména Latinské Ameriky, a především Brazílie). Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „FAO“) odhaduje pro Brazílii nárůst z 0,9 milionu tun v roce 2002 na 1,5 milionu tun v roce 2016 (49). Vedle samotného AN se předpokládá pokračování růstu poptávky po dusíkatých hnojivech v Latinské Americe (50). |
(74) |
Mezitím v 28 členských státech Unie zemědělská spotřeba AN od roku 2002 mírně klesla (51). Předpokládá se, že spotřeba v Unii zůstane v budoucnosti stabilní. |
(75) |
V této souvislosti je trh v Unii z hlediska objemu méně atraktivní než v roce 2002 a 2014 (52). |
(76) |
Kromě toho se od přezkumu v roce 2002 vyvinula i situace ve Spojených státech (dále jen „USA“). USA v srpnu 2016 ukončily svá antidumpingová opatření týkající se AN z Ruska. Stalo se tak v kontextu rozmachu těžby břidlicového plynu, který vedl k nižším cenám plynu pro výrobce v USA. Produkce břidlicového plynu v USA se od roku 2000 výrazně zvýšila a v budoucnosti se očekává ještě další nárůst. Rozmach těžby břidlicového plynu vedl a dosud vede k rozvoji kapacit výrobců dusíkatých hnojiv v USA. |
(77) |
Mezitím jiné země jako Ukrajina, Austrálie a Indie (53) uložily antidumpingová opatření na dusičnan amonný, zejména z Ruska. |
(78) |
Tyto globální změny na trhu s AN jsou trvalé povahy a mohou mít dopad na stav újmy, a to i na pravděpodobnost obnovení újmy. |
3.4. Závěr ke změnám trvalé povahy
(79) |
Komise dospěla k závěru, že dvě okolnosti, restrukturalizace výrobního odvětví Unie a globální trh pro AN, se od přezkumu v roce 2002 změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. |
4. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE
(80) |
Výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení bylo vymezeno jako výrobci AN v Unii během posuzovaného období. |
(81) |
Jak uvádí oddíl 1.4, byl vybrán vzorek složený z pěti společností a údaje byly shromážděny z tohoto vzorku a na místě ověřeny. Kromě toho zúčastněné strany poskytly dodatečné údaje, a to zejména žadatel, sdružení výrobců v Unii Fertilizers Europe a ruské sdružení RFPA. Pokud to bylo možné, použila Komise také veřejně dostupné údaje. |
(82) |
Vzorek je složen z pěti společností. Číselné údaje týkající se výrobního odvětví Unie jsou proto níže indexovány pouze v případě, že se týkají jedné společnosti. |
5. SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE
5.1. Spotřeba v Unii
(83) |
Spotřeba v Unii, která činí 7 až 8 milionů metrických tun, vykazovala v posuzovaném období stabilní trend, jak uvádí tabulka 2: Tabulka 2 Spotřeba v Unii (v mil. metrických tun)
|
(84) |
Kromě tohoto stabilního trendu v posuzovaném období se očekává, že trh s AN v Unii zůstane do roku 2030 celkově bez většího růstu (54). |
5.2. Objem, ceny a podíl dovozu z Ruska na trhu
(85) |
Komise určila objem a ceny dovozu z Ruska na základě údajů ze statistik dovozu shromážděných podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Vývoj objemu, podílu na trhu a průměrných cen dovozu z Ruska uvádí tabulka 3: Tabulka 3 Celkový objem dovozu a objem dovozu z Ruska (v metrických tunách), podíl na trhu a dovozní ceny z Ruska (EUR/t)
|
(86) |
V období přezkumného šetření ruský dovoz AN nadále vstupoval do Unie a v uvedeném období představoval 0,1 milionu metrických tun (přibližně 35 % veškerého dovozu, po Gruzii). |
(87) |
Dovoz z Ruska byl v období přezkumného šetření na velmi nízké úrovni a během posuzovaného období prudce klesal. Je třeba poznamenat, že prodej nečistého AN společností Kirovo, který nepodléhal antidumpingovému clu, představuje naprostou většinu ruského vývozu do Unie v období přezkumného šetření. Bez dovozu nečistého AN společností Kirovo činil dovoz z Ruska v období přezkumného šetření [0–50 000] metrických tun, tzn. podíl na trhu Unie byl nižší než 0,5 %. |
(88) |
Podíl ruského dovozu na trhu činil v posledním přezkumu před pozbytím platnosti 3,1 % (55) a v období přezkumného šetření se odhaduje na méně než 2 %. V přezkumu z roku 2002 na ruský dovoz připadalo 5 % spotřeby v Unii (před rozšířením Unie) (56). |
(89) |
Průměrné dovozní ceny AN dováženého z Ruska se snížily během posuzovaného období, kdy klesly i ceny plynu, přičemž plyn je hlavní položkou nákladů při výrobě AN. |
5.3. Cenové podbízení
5.3.1. Ruská vývozní cena
(90) |
Jak je uvedeno v oddíle 1.4.3.2, Komise shromáždila údaje od dvou spolupracujících ruských vyvážejících výrobců. |
(91) |
Jeden vyvážející výrobce, PJSC KuibyshevAzot, vyvážel přímo do Unie formou přímého prodeje dotčeného výrobku. Tento prodej do Unie však nebyl reprezentativní s ohledem na jeho množství ([méně než 1 000] metrických tun (57)) a jediného konkrétního odběratele. |
(92) |
Druhý vyvážející výrobce, Uralchem, vyvážel prostřednictvím prodejní kanceláře ve spojení, která sídlila v Lotyšsku. Prodej „běžného“ AN společností Uralchem v období přezkumného šetření byl také velmi omezený a činil [méně než 1 000] metrických tun (58). |
5.3.2. Zjištění k cenovému podbízení ze strany Ruska
(93) |
S ohledem na nízké a nereprezentativní objemy spolupracujících ruských vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření podle oddílu 5.3.1 nemohla Komise dojít ke konečnému zjištění, pokud jde o cenové podbízení. |
(94) |
Po poskytnutí informací žadatel a sdružení RFPA tvrdili, že Komise měla použít údaje z tabulky 3, aby zjistila, že v období přezkumného šetření nedošlo k žádnému cenovému podbízení. Komise konstatovala, že tyto údaje zahrnují významný prodej nečistého AN, a proto se liší od údajů týkajících se prodeje AN ze strany výrobců v Unii. Tyto údaje tudíž nebyly považovány za vhodné pro odpovídající a spolehlivý výpočet cenového podbízení. |
5.3.3. Objem, ceny a podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu
(95) |
V tabulce 4 je uveden objem dovozu z jiných třetích zemí, jejich podíl na trhu a ceny během posuzovaného období. Tabulka 4 Objem dovozu (v metrických tunách), podíly na trhu a dovozní ceny (EUR/t)
|
(96) |
Jinými významnými třetími zeměmi vyvážejícími do Unie byly Gruzie s 0,15 milionu metrických tun v období přezkumného šetření (přibližně 48 % veškerého dovozu) a v menší míře různé země jako Turecko, Srbsko, Egypt, Maroko a Norsko. Gruzie byla zemí s největším vývozem do Unie v období přezkumného šetření, před Ruskem. Podíl jiných zemí na trhu Unie, který v období přezkumného šetření činil 2,9 %, zůstal v posuzovaném období obecně stabilní. Celkové průměrné ceny dovozu z jiných zemí se snížily v souladu se stejným trendem ruských cen (viz oddíl 5.2) a cen v Unii (viz oddíl 5.4.4) v souvislosti s klesajícími cenami plynu v posuzovaném období. |
5.4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
(97) |
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. |
(98) |
Pro účely analýzy újmy se hospodářská situace výrobního odvětví Unie posuzuje na základě makroekonomických ukazatelů (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita) a mikroekonomických ukazatelů (průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál). Makroekonomické ukazatele vycházejí z údajů uvedených v podáních zúčastněných stran a ze statistiky; s několika málo výjimkami se týkají všech známých výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele jsou založeny na údajích obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly ověřeny během šetření. |
(99) |
V posledním přezkumu před pozbytím platnosti, jakož i v přezkumu v roce 2008 byly ukazatele újmy celkově pozitivní a výrobní odvětví Unie nezaznamenalo žádnou újmu. Vzhledem k tomu, že šetření je založeno na odlišném vzorku, nelze u některých prvků přímo vyvodit žádný trend ze srovnání údajů v tomto období přezkumného šetření a v tomto posuzovaném období s posledním přezkumem před pozbytím platnosti. |
5.4.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
(100) |
Stávající přezkum před pozbytím platnosti potvrdil zjištění z předchozích šetření, totiž že shromažďování přesných a spolehlivých údajů o kapacitě a výrobě dotčeného výrobku je složitý úkol, zejména z toho důvodu, že z kapalného dusičnanu amonného lze vyrobit tuhý výrobek, ale také další navazující výrobky. V důsledku existence víceúčelových závodů, které mohou rychle přecházet z výroby jednoho hnojiva na druhé, může docházet ke statistickému zkreslení. Nízká míra využití kapacity u dotyčného výrobku je proto méně užitečný ukazatel celkové hospodářské situace výrobního odvětví Unie. |
(101) |
S přihlédnutím k těmto okolnostem se celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity, jakož i tytéž ukazatele za společnosti zařazené do vzorku v posuzovaném období vyvíjely tak, jak uvádí tabulka 5: Tabulka 5 Výroba, výrobní kapacita (v mil. metrických tun) a využití kapacity
|
(102) |
Zatímco odhadovaná výroba v Rusku činila přibližně 10 milionů metrických tun (59), výroba v Unii dosahovala více než 7 milionů. Úroveň výroby výrobců v Unii je podobná úrovni v posledním přezkumu před pozbytím platnosti (60). |
(103) |
Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní. Výroba společností zařazených do vzorku vzrostla, což vedlo k vyššímu využití kapacity. Za celé výrobní odvětví Unie bylo využití kapacity v posuzovaném období stabilní. |
5.4.2. Objem prodeje, podíl na trhu a růst
(104) |
Vývoj objemu prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a podílu celkového výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném uvádí tabulka 6: Tabulka 6 Objem prodeje (v milionech metrických tun) a podíl na trhu
|
(105) |
Objemy prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období mírně zvýšily. U společností zařazených do vzorku nejsou samotné údaje vypovídající, neboť existuje zřejmý nárůst v důsledku ukončení společného podniku dvou společností zařazených do vzorku během posuzovaného období. |
(106) |
Celkem mělo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období podíl na trhu vyšší než 90 %, stejně jako při přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2014 (92 % v OPŠ, 93 % v roce 2010). V tomto období přezkumného šetření podíl výrobců v Unii na trhu dosahuje až 96 %. V původním období šetření 1999–2000, pro přezkum v roce 2002, činil podíl na trhu 68 % (pro Unii před rozšířením). |
5.4.3. Zaměstnanost a produktivita
(107) |
Zaměstnanost a produktivita u pěti společností zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely tak, jak uvádí tabulka 7: Tabulka 7 Zaměstnanost a produktivita
|
(108) |
Zaměstnanost zůstala v celém posuzovaném období spíše stálá a vykazovala sestupný trend. Současně se zvýšila produktivita na jednoho zaměstnance. |
5.4.4. Prodejní ceny a činitele ovlivňující ceny na domácím trhu
(109) |
Tabulka 8 uvádí vývoj vážených průměrných jednotkových prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež byly účtovány odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období: Tabulka 8 Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)
|
(110) |
Jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, zaznamenala mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření prudký pokles o 30 %. Toto snížení prodejních cen představuje v daném období zásadní trend, neboť došlo k poklesu z 268 EUR za tunu v roce 2014 na 185 EUR v období přezkumného šetření. Žadatel tvrdil, že cena se měla snížit ještě více, a to v souladu s klesající cenou plynu, který je hlavní položkou nákladů (61). |
(111) |
Průměrné jednotkové výrobní náklady se nesnížily tak výrazně jako prodejní cena: z 229 EUR za tunu v roce 2014 na 176 EUR v období přezkumného šetření. |
(112) |
Mezitím se během posuzovaného období objem čistého prodeje mimo Unii stranám, které nejsou ve spojení, téměř zdvojnásobil (na 190 926 metrických tun), přičemž jednotková prodejní cena mimo území Unie zaznamenávala stejný prudce sestupný trend. |
(113) |
Po poskytnutí informací žadatel uvedl, že ceny AN se ve Spojeném království a Francii po období přezkumného šetření zvyšují, a proto měli výrobci v Unii silné postavení s ohledem na výrobní náklady v období přezkumného šetření. Komise upozornila, že výrobní náklady jsou silně ovlivněny úrovní cen plynu. Není proto vhodné srovnávat výběr prodejních cen ze srpna 2018 s výrobními náklady společností zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. |
(114) |
Žadatel rovněž uvedl, že prodej mimo Unii ukázal, že výrobci v Unii jsou schopni soutěžit s ruskými výrobci. Šetření Komise se týká situace na trhu Unie. Skutečnost, že ruští vyvážející výrobci a výrobní odvětví Unie mohou soutěžit na trzích v jiných třetích zemích s odlišnými tržními charakteristikami, s touto analýzou přímo nesouvisí. |
5.4.5. Náklady práce
(115) |
Průměrné náklady práce u společností zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely tak, jak uvádí tabulka 9: Tabulka 9 Průměrné náklady práce na zaměstnance
|
(116) |
Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšily. |
5.4.6. Zásoby
(117) |
Stav zásob společností zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel tak, jak uvádí tabulka 10: Tabulka 10 Zásoby
|
(118) |
Konečný stav zásob v posuzovaném období kolísal, přičemž mezi roky 2014 a 2015 zaznamenal nárůst, po němž následoval prudký pokles. |
5.4.7. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál
(119) |
Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u společností zařazených do vzorku vyvíjely v posuzovaném období tak, jak uvádí tabulka 11. V návaznosti na připomínku jedné zúčastněné strany po poskytnutí informací aktualizovala Komise oba řádky týkající se ziskovosti s cílem zohlednit technickou chybu. Tabulka 11 Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
|
(120) |
Jak je uvedeno v oddíle 5.4.4 výše, prodejní cena zaznamenala v posuzovaném období významný pokles, zejména v souvislosti s nižšími cenami plynu, avšak průměrné jednotkové výrobní náklady natolik strmě neklesly. |
(121) |
Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku se tudíž celkově snížila z 12,5 % v roce 2014 na 5,1 % v období přezkumného šetření. To je nižší hodnota než cílový zisk, který činil 8 %. Ziskovost je však do značné míry ovlivněna výkonností výrobce ze Spojeného království zařazeného do vzorku (62) a velkým nárůstem prodejních, správních a režijních nákladů u dvou dalších výrobců zařazených do vzorku během posuzovaného období. |
(122) |
Oproti tomu v přezkumu v roce 2002 ziskovost pro původní období šetření (1. července 1999 až 30. června 2000) činila – 18,0 %. |
(123) |
Změna ziskovosti v posuzovaném období není patrně spojena s ruským vývozem, neboť tento vývoz se od roku 2014 snížil, ale s celkovým hospodářským cyklem, stejně jako s některými prvky specifickými pro dvě společnosti/skupiny. |
(124) |
Stejně jako v předchozích šetřeních zpochybnilo výrobní odvětví Unie cílový zisk ve výši 8 % a tvrdilo, že toto odvětví potřebuje významné investice a návratnost vloženého kapitálu (ROCE) nejméně ve výši 12 % (63). Sdružení Fertilizers Europe předložilo odbornou studii, kterou samo objednalo (64) a podle níž je k dosažení průměrného ROCE ve výši 12 % zapotřebí průměrný zisk před zdaněním 94 EUR na tunu, což odpovídá rozpětí výnosu z prodeje před zdaněním (ROS) ve výši 36 % (65). |
(125) |
Peněžní tok a návratnost investic se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření významně snížily. Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Jeho vývoj sledoval vývoj ziskovosti a vykazoval negativní trend. Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Její vývoj do značné míry odrážel vývoj ziskovosti a vykazoval negativní trend. Investice mezitím v posuzovaném období kolísaly, přičemž v období let 2014 až 2016 zaznamenaly nárůst, ale v období přezkumného šetření vykázaly pokles. |
(126) |
Šetření neodhalilo, že by výrobci z Unie zařazení do vzorku měli potíže s navyšováním kapitálu. |
5.4.8. Závěr k situaci výrobního odvětví Unie
(127) |
Přezkum v roce 2008 i poslední přezkum před pozbytím platnosti dospěly k závěru, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie nepůsobí újmu. |
(128) |
V tomto šetření řada ukazatelů újmy vykazuje smíšený obraz a klesající trend. Prodejní ceny negativně ovlivňují ziskovost. Jakkoli jsou trendy finančních ukazatelů, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, negativní, jejich absolutní úrovně nesvědčí o újmě. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal v posuzovaném období nad 90 %. |
(129) |
Ukazatele újmy naznačují, že finanční výkonnost a hospodářský stav výrobního odvětví vykazují negativní trend. Situace je však mnohem zdravější než při přezkumu v roce 2002, kdy ziskovost v období šetření činila – 18 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl 68 % (před rozšířením Unie). |
(130) |
Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie netrpí podstatnou újmou ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, ačkoli není tak zdravé jako při posledním přezkumu před pozbytím platnosti a patrně u něj existuje sestupný trend související zejména s poklesem cen. |
6. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY
(131) |
Komise posuzovala, jak by se situace výrobního odvětví Unie pravděpodobně vyvíjela, kdyby byla opatření ukončena. |
(132) |
Za tím účelem, jak je uvedeno v oddíle 1.4.3.2, shromáždila Komise údaje od spolupracujících ruských vyvážejících výrobců, například o prodejních cenách a o výrobní a volné kapacitě. |
6.1. Dostupná volná kapacita v Rusku
(133) |
Při posledním přezkumu před pozbytím platnosti byla zjištěna volná kapacita ve výši přibližně 1 milionu tun (při celkové výrobní kapacitě 9,6 milionu tun). |
(134) |
Podle údajů společnosti Fertecon se výroba AN v Rusku od roku 2013 zvýšila o 7 % a do roku 2030 se má dále zvyšovat. Ruská domácí spotřeba významně narostla, jak uvádí oddíl 2.4. Využití kapacity přesahuje 95 % a očekává se, že v následujících letech na této úrovni setrvá. |
(135) |
Sdružení Fertilizers Europe tvrdilo, že ruská volná kapacita činila 1,3 milionu tun neboli 18 % trhu Unie (66). Po poskytnutí informací své tvrzení zopakovalo a odkázalo i na zjištění Komise z posledního přezkumu před pozbytím platnosti. |
(136) |
Ruské sdružení RFPA prohlásilo, že ruská volná kapacita dosahuje přibližně 174 000 metrických tun (odhad společnosti Fertecon), tedy přibližně 2 % spotřeby v Unii (67). Uvedlo, že odhad sdružení Fertilizers Europe je nesprávný, neboť zohledňuje jen tuhý AN, a že měly být použity údaje společnosti Fertecon. |
(137) |
Jak zjistila Komise při posledním přezkumu před pozbytím platnosti, ruští vyvážející výrobci uvádějí obvykle instalovanou kapacitu na základě teoretické jmenovité kapacity. Také v tomto šetření Komise nezohlednila jmenovitou kapacitu, kterou uvedly ruské spolupracující společnosti, neboť ve skutečnosti vyráběly více, než činila jejich teoretická kapacita. Odhadované využití kapacity pro dva spolupracující vyvážející výrobce bylo vyšší než 94 %. |
(138) |
K zjištění kapacity a volné kapacity v Rusku Komise použila ověřené údaje od spolupracujících společností a údaje za všechny ostatní ruské vývozce, v případě potřeby s úpravou (68). Zjistila, že kapacita v Rusku činí zhruba 11 milionů tun, přičemž volná kapacita činí 0,6 milionu tun. Toto číslo představuje 7,7 % spotřeby v Unii, jež činí přibližně 7,9 milionu tun. Volná kapacita je tudíž omezenější než při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Pokud by však v plném rozsahu směřovala na trh Unie, mohl by se stále vyvážet značný objem, což by mělo obzvláště silný dopad na některé sousední regiony. |
(139) |
Sdružení Fertilizers Europe také tvrdilo, že ruská kapacita bude rozšířena v souvislosti s nedávným ruským plánem z března 2018 (69). Ruské sdružení RFPA ve svých návazných připomínkách zpochybnilo výklad zprávy sdružením Fertilizers Europe (70). Ačkoli zpráva přímo nepoukazuje na nárůst u AN, naznačuje význam hnojiv pro ruské hospodářství a ochotu vlády zajistit v zemi vysokou kapacitu. |
(140) |
Po poskytnutí informací ruské sdružení RFPA tvrdilo, že tato volná kapacita nebude směrována do Unie s ohledem na budoucí vývoj ruské domácí spotřeby (viz oddíl 3.3). Toto tvrzení Komise odmítla. Jakkoli se očekává, že se ruská spotřeba mírně zvýší, nelze dospět k závěru, že stávající volná kapacita by byla plně využita k uspokojení domácí poptávky. V každém případě tvrzení sdružení RFPA nezohledňuje žádnou budoucí dodatečnou ruskou kapacitu pro AN. |
(141) |
Žadatel navíc uvedl, že i kdyby výrobní odvětví ztratilo 7,7 % trhu, podíl výrobního odvětví Unie na trhu by zůstal vyšší než při přezkumu v roce 2002. Komise upozornila, že při srovnávání podílů výrobního odvětví Unie na trhu v letech 1999–2000 a 2016–2017 je třeba brát v úvahu širší souvislosti. V roce 2002 tvořily výrobní odvětví Unie převážně společnosti ze západní Evropy, které čelily dovozům nejen z Ruska, ale také z východoevropských států, které se pak staly členy Unie. Rozšíření Unie proto významně zvýšilo podíl výrobního odvětví Unie na trhu. Situace v roce 2002 tudíž není přímo srovnatelná se situací v tomto přezkumu. |
6.2. Chování ruských vývozců na trzích třetích zemí
(142) |
Ruský domácí trh je pro ruské výrobce hlavním trhem. Zdaleka největším trhem pro vývoz spolupracujících ruských společností je Brazílie. Výrobní odvětví Unie uvedlo, že ruští vývozci by objemy přesměrovali do Unie (71). |
(143) |
Prodejní ceny získané od spolupracujících společností vykazují smíšený obraz: ceny v některých třetích zemích jsou méně přitažlivé než ceny v Unii, třebaže pro některé země platí opak. Komise proto dospěla k závěru, že některé ruské objemy mohou být přesměrovány z méně přitažlivých třetích trhů na trh Unie, pokud opatření přestanou platit. |
(144) |
Riziko přesměrování je také posíleno očekávaným budoucím vývojem kapacit pro dusíkatá hnojiva v USA, jak je uvedeno v oddíle 3.3. |
(145) |
Po poskytnutí informací žadatel a ruské sdružení RFPA tvrdili, že přesměrování je nepravděpodobné, neboť konkrétně jeden výrobce v Unii nakupoval z Ruska značná množství AN pro účely globálního prodeje a nebylo pravděpodobné, že by prodej přesunul do Unie. Komise poznamenala, že tento jev se týká pouze některých výrobců a že pokud by byla opatření ukončena, chování ruských vyvážejících výrobců, kteří prodávají AN, by se pravděpodobně změnilo. |
(146) |
Navíc ruské sdružení RFPA tvrdilo, že investice různých ruských vyvážejících výrobců v Brazílii ukázaly atraktivitu Brazílie v porovnání s Unií. Komise konstatovala, že tyto investice potvrzují ochotu ruských výrobců vyvážet do třetích zemí. Tyto investice byly uskutečněny v době, kdy v Unii platila opatření. Nijak nenaznačují, zda by trh Unie byl nebo nebyl přitažlivý, pokud by byla opatření ukončena (viz oddíl 6.4). |
6.3. Pravděpodobný budoucí vývoj ruských vývozních cen
(147) |
Jak uvádí oddíl 5.3.2, Komise nemohla dojít ke konečnému zjištění, pokud jde o cenové podbízení. |
(148) |
Jak uvádí oddíl 5.3.1, prodej společnosti PJSC KuibyshevAzot nebyl reprezentativní kvůli svému objemu a kvůli tomu, že se týkal vztahu s konkrétním odběratelem. |
(149) |
Pro svou výhledovou analýzu týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy proto Komise vzala v úvahu celkový prodej společnosti Uralchem v Unii, a to včetně prodeje nečistého AN pobočným závodem Kirovo společnosti Uralchem. Připomněla, že nečistý AN je součástí dotčeného výrobku v rámci tohoto šetření a představuje převážnou část vývozu z Ruska do Unie. |
(150) |
Pokud jde o veškerý prodej AN společnosti Uralchem, byly nejprve provedeny úpravy směrem dolů, které zohlednily přepravu a vykládku (v rozmezí [5 až 15 EUR za tunu]). Zadruhé, jak je uvedeno v oddíle 5.3.1, společnost Uralchem prodává prostřednictvím obchodníka ve spojení. Komise stanovila vývozní cenu podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Byly provedeny úpravy směrem dolů u všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů (v rozmezí [1 % až 3 %]) a přiměřeného ziskového rozpětí. Pokud jde o ziskové rozpětí, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, v současném šetření, stejně jako k nedostatku ověřených údajů z předchozích šetření týkajících se stejné definice výrobku, Komise použila ziskové rozpětí dovozce, který není ve spojení, z nedávného šetření týkajícího se jiné podobné chemické látky, melaminu, v rozmezí [2 % až 4 %] (72). |
(151) |
Po poskytnutí informací ruské sdružení RFPA jménem společnosti Uralchem argumentovalo, že Komise nesprávně provedla úpravy týkající se nákladů na dopravu a vykládku. Komise toto tvrzení shledala opodstatněným v souvislosti s některými dodacími podmínkami specifickými pro jednotlivé společnosti při dodávkách do několika málo členských států. |
(152) |
Sdružení RFPA navíc tvrdilo, že úprava podle čl. 2 odst. 9 není opodstatněná, jelikož společnost Uralchem Trading SIA v Lotyšsku nedovážela AN do Unie. Komise připomněla, že tato společnost je ve spojení s jedním vyvážejícím výrobcem. Komise proto byla oprávněna početně zjistit vývozní cenu podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. |
(153) |
Pokud jde o prodej nečistého AN pobočným závodem Kirovo společnosti Uralchem, porovnala Komise cenu, za kterou společnost Uralchem prodávala nečistý a běžný AN na velkém trhu třetích zemí, a zjistila, že prodávané objemy nečistého i běžného AN jsou reprezentativní. Bylo možné zjistit nepochybný trend prodeje nečistého AN společností Uralchem za vyšší cenu než u běžného AN. Proto byla provedena úprava směrem dolů (v rozmezí [8 % až 10 %]), aby se stanovila cena, při níž by běžný AN pravděpodobně vstupoval na trh Unie. |
(154) |
Po poskytnutí informací ruské sdružení RFPA tvrdilo, že údaje použité pro úpravu byly nesprávné. Komise konstatovala, že použití alternativních údajů podle tvrzení sdružení RFPA by bylo méně relevantní z důvodu nižšího množství pro účely srovnání, v každém případě by však vedlo k podobné úpravě s rozdílem o méně než jeden procentní bod, což potvrdilo relevantnost zjištěného trendu jako přiměřeného základu pro úpravu. |
(155) |
Komise navíc považovala za vhodné vzít v úvahu skutečnost, že budoucí vývozní cena by se týkala veškerého případného ruského vývozu do Unie a zahrnovala by nejrůznější prodejní kanály a dodací podmínky, které by pravděpodobně mohli využít všichni ruští vyvážející výrobci. Komise proto tento prvek zohlednila při stanovení budoucí vývozní ceny. |
(156) |
Na tomto základě Komise stanovila předpokládanou a pravděpodobnou cenu AN z Ruska pro prvního nezávislého odběratele v Unii, jež byla stanovena na základě nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“) s příslušnou úpravou směrem vzhůru o smluvní celní sazbu (6,5 %) a dovozní náklady (v rozmezí [1 % až 3 %]). Komise zjistila, že dotčený výrobek by pravděpodobně byl na trhu Unie prodáván za cenu nižší, než je vážená průměrná prodejní cena výrobců v Unii účtovaná odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení. |
(157) |
Výrobní odvětví Unie uvedlo, že ruské ceny pro Brazílii by měly být upraveny tak, aby nahradily ruskou vývozní cenu do Unie (73). Po poskytnutí informací výrobní odvětví Unie toto tvrzení zopakovalo. S ohledem na významné objemy ruského AN, které na trh Unie prodávají ruské spolupracující společnosti, s přihlédnutím k nečistému AN prodávanému pobočným závodem Kirovo společnosti Uralchem a k příslušné úpravě nebyla taková metodika vhodná. |
(158) |
Naopak, žadatel a ruské sdružení RFPA tvrdili, že Komise by měla ke stanovení rozpětí újmy použít namísto skutečně ověřeného prodeje společnosti Uralchem statistické údaje. Sdružení RFPA argumentovalo, že Komise použila statistické údaje v různých šetřeních týkajících se AN nebo jiných výrobků. |
(159) |
Komise toto tvrzení odmítla, neboť měla za to, že použité ověřené údaje jsou spolehlivější než neověřené statistické údaje. V tomto ohledu Komise připomněla, že ověřené informace zahrnovaly významné objemy ruského AN, které se dostaly na trh Unie, při zohlednění nečistého AN, který prodával pobočný závod Kirovo společnosti Uralchem. Naopak, v přezkumu v roce 2002 jediný spolupracující vyvážející výrobce neuskutečnil žádný vývoz dotčeného výrobku do Společenství. Kromě toho při posledním přezkumu před pozbytím platnosti existovaly cenové závazky. |
6.4. Přitažlivost trhu Unie
(160) |
Celosvětově je hlavním hnojivem močovina, na kterou připadá více než 50 milionů tun dusíku oproti přibližně 10 milionům pro AN (74). V Unii je však hlavním hnojivem AN. Unie je největším trhem AN na světě, třebaže je nyní těsně následována Ruskem. Jak je uvedeno výše, úroveň celkového dovozu do Unie klesla, některé země však během daného období vyvážely více, například sousední Gruzie a Turecko. Ruští výrobci by mohli Unii považovat za sousední trh a upřednostňovat vývoz do Evropy před vývozem do Latinské Ameriky. Navíc trh Unie zůstává přitažlivý i z hlediska cen. |
(161) |
Vzhledem k velikosti, zeměpisné blízkosti a cenám se tudíž trh Unie považuje za přitažlivý pro ruské výrobce. |
(162) |
Komise provedla simulaci, aby zvážila, co by se stalo se ziskovostí výrobního odvětví Unie při scénáři, v němž by se výrobní odvětví Unie muselo přizpůsobit ruské průměrné ceně stanovené v oddíle 6.3, aby si zachovalo objemy výroby. Podle této simulace by ziskovost výrobního odvětví Unie dosahovala záporných hodnot. |
(163) |
Po poskytnutí informací sdružení zemědělců ve Spojeném království uvedlo, že kvůli silné hospodářské výkonnosti výrobního odvětví Unie pravděpodobně k obnovení újmy nedojde. Zejména s ohledem na výsledky simulace Komise toto tvrzení zamítla. |
(164) |
Navíc žadatel zdůraznil tvrzení ruské asociace RFPA, že ruské objemy by na trh Unie nevstoupily, mimo jiné kvůli nedostatku infrastruktury ze strany ruských společností v Unii. Ve stejném podání žadatele se však předpokládalo, že pokud by byla opatření ukončena, měly by ruské společnosti motivaci investovat do zařízení. |
(165) |
Kromě toho ruské sdružení RFPA a žadatel uvedli, že klesající objemy týkající se nečistého AN v Unii v dotčeném období prokázaly nedostatečnou atraktivitu trhu Unie. Sdružení RFPA rovněž argumentovalo tím, že dovozy CAN z Ruska do Unie klesly. Komise připomněla, že nešetřila trh s nečistým CAN. Ačkoli byl v nedávné době zaznamenán klesající objem nečistého AN, není pozorován žádný dlouhodobý trend, který by mohl prokázat, že evropský trh jako celek již nebude pro ruské výrobce AN přitažlivý, pokud by opatření byla ukončena. |
6.5. Závěr k pravděpodobnosti obnovení újmy
(166) |
Je pravděpodobné, že by ruští výrobci mohli v případě ukončení opatření využít svou dosud dostupnou, i když omezenou volnou kapacitu k vývozu do Unie. Je také pravděpodobné, že některé objemy, které jsou v současné době vyváženy do třetích zemí, by byly přesměrovány kvůli relativní přitažlivosti trhu Unie a jeho blízkosti k Rusku. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je ve srovnání s posledním přezkumem před pozbytím platnosti v méně prosperujícím stavu (oddíl 5), mohly by takové zvýšené objemy pravděpodobně způsobit obnovení újmy. Pravděpodobný budoucí vývoj ruských vývozních cen je také jasnou známkou toho, že újma by se mohla obnovit rychle. |
(167) |
Na tomto základě Komise dochází k závěru, že v případě, že by opatření byla zrušena, existuje pravděpodobnost obnovení újmy. |
7. ÚROVEŇ ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ
7.1. Stanovení úrovně cla
(168) |
V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení Komise v maximální míře dodržovala metodiku použitou při stanovování opatření. Stanovila částku cla, která je nezbytná k tomu, aby se zamezilo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. |
(169) |
Pro výpočet rozpětí újmy se v přezkumu v roce 2002 cena, která nepůsobí újmu, stanovila přičtením ziskového rozpětí, kterého by mohlo být pravděpodobně dosaženo, pokud by neexistoval dumping působící újmu, k celkovým jednotkovým výrobním nákladům. Při tomto výpočtu bylo použito ziskové rozpětí ve výši 8 %. Komise se řídila logikou stanovenou v oddíle 6.3 a použila stejné ziskové rozpětí v souladu s předchozími šetřeními týkajícími se AN. |
(170) |
Výrobní odvětví Unie objednalo a předložilo odbornou studii, aby prokázalo, proč je podle jeho názoru odůvodněn podstatně vyšší cílový zisk ve výši 36 % ROS (12 % ROCE) (75). Toto tvrzení bylo uvedeno i v předchozím šetření a Komise jej zamítla. Stejně jako v předchozích případech nemohlo být toto tvrzení přijato, jelikož cílový zisk pro analýzu se musí omezovat jen na zisk, jehož dosažení by výrobní odvětví Unie mohlo očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. |
(171) |
Po poskytnutí informací dva výrobci v Unii toto tvrzení zopakovali a požadovali cílový zisk ve výši 36 % ROS. Jako podpůrný argument uvedli, že výrobní odvětví Unie dosáhlo v minulých letech dvouciferné ziskovosti, která by odůvodnila vyšší cílový zisk než 8 %. Komise uvedla, že ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období kolísala a pohybovala se nad i pod hodnotou cílového zisku, stejně jako v předchozích letech, kdy opatření platila. Komise proto usoudila, že je stále platný cílový zisk ve výši 8 % v případě bez dumpingu, jak byl stanoven v předchozích šetřeních. |
(172) |
Navíc dva výrobci v Unii tvrdili, že výrobní náklady výrobců v Unii by se měly změnit tak, aby zohlednily vývoj po období přezkumného šetření týkající se ceny plynu a emisí CO2. Toto tvrzení Komise odmítla a připomněla, že podle článku 6 základního nařízení by se k informacím, které se týkají pozdějšího období, zpravidla nemělo přihlížet. |
(173) |
Zjištěná úroveň činí 32,71 EUR pro běžný AN. To je méně než úroveň 47,07 EUR, která byla stanovena v přezkumu v roce 2002. Komise pak stanovila úroveň opatření pro různé typy výrobků (viz oddíl 9) v souladu s metodikou použitou v předchozích šetřeních. |
7.2. Žádost uživatelů o ukončení opatření
7.2.1. Argumenty vznesené uživateli v průběhu šetření
(174) |
Během šetření žadatel tvrdil, že stav újmy se změnil kvůli změnám trvalé povahy, které mění i výsledek vyvažování v rámci analýzy zájmu Unie (76). Kromě toho organizace COPA-COGECA, která zastupuje zemědělce a družstva v Unii, zaslala připomínky a vyzvala k ukončení antidumpingových opatření. Organizace COPA-COGECA tvrdila, že antidumpingová opatření poškozují konkurenceschopnost vývozu zemědělských produktů Unie a příjmy rodinných zemědělských podniků. |
(175) |
Jak uvádí oddíl 1.4.4, Komise zaslala sdružením zemědělců dotazník a téměř všechny zúčastněné strany (sdružení zemědělců, výrobní odvětví Unie a ruské sdružení) předložily k tomuto bodu připomínky. |
(176) |
Po poskytnutí informací několik sdružení evropských zemědělců zopakovalo, že opatření poškozují evropské zemědělce a snižují jejich globální konkurenceschopnost. Žadatel uvedl, že Komise měla provést širší posouzení zájmu Unie. Připomínal, že oznámení o zahájení přezkumu uvádělo, že „[č]ástečný prozatímní přezkum je omezen na posouzení újmy.“ Komise se nicméně v oddíle 7.2.2 zabývala podstatou všech argumentů, které během šetření předložil žadatel i sdružení Fertilizers Europe. Žadatel rovněž tvrdil, že by se nemělo přihlížet k připomínkám, které předložilo sdružení Fertilizers Europe, a to kvůli termínu jejich předložení. S ohledem na skutečnost, že sdružení Fertilizers Europe v probíhajícím šetření předložilo své argumenty včas, je tento požadavek zamítnut. |
7.2.2. Posouzení
(177) |
Zaprvé sdružení zemědělců tvrdilo, že kvůli opatřením je klíčová surovina již po mnoho let nákladnější. Podíl hnojiv na výrobních nákladech zemědělců může dosáhnout až 40 %. Komise uznala, že AN je důležitým hnojivem a klíčovou surovinou pro různé evropské zemědělské podniky. Množství AN použitého jako hnojivo závisí na tom, zda je pěstována obilovina (pšenice, ječmen, oves, žito, žitovec), řepka olejka, brambory, cukrová řepa nebo travní porosty. Navíc náklady na AN se pro zemědělce v jednotlivých zemích liší. Například ve Spojeném království tvořil AN 8 % až 45 % hnojiv používaných pro uvedené plodiny. Komise tedy zjistila, že používání AN jako hnojiva se týká velmi rozmanitých reálných situací a náklady na hnojivo se v průměru pohybují pod 10 %. Opatření nejsou zeměpisně omezena na oblasti, kde jsou náklady na hnojiva zvláště vysoké, celkové náklady pro zemědělce v celé Unii proto nejsou nepřiměřeně vysoké. |
(178) |
Kromě toho žadatel uvedl, že cena AN není v Unii stanovena na úrovni parity s močovinou, a tvrdil, že to je důsledkem opatření. Výrobní odvětví Unie neodmítlo tvrzení, že AN je oproti močovině dražší, uvedlo však, že to je způsobeno specifickými vlastnostmi výrobku. Komise připomněla, že současné šetření je omezeno na trh s AN a netýká se trhů s jinými hnojivy. |
(179) |
Zadruhé žadatel tvrdil, že zemědělci v Unii jsou pod tlakem konkurence, neboť na trh Unie s obilovinami vstupují ruští zemědělci, kteří mají prospěch z nízkých nákladů na hnojiva. Výrobci obilovin v Unii zejména uvedli, že trpí kvůli globální hospodářské soutěži a omezenému přístupu ke vstupům za konkurenceschopné ceny včetně AN. Upozornili, že zemědělci v Unii čelí nejen větší konkurenci v Unii, ale také byli vytlačeni z vývozních trhů, například v Egyptě. Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že analýza by se měla zaměřit na nejvíce zasažená odvětví, jako jsou plodiny na orné půdě a produkce mléka. Upozornil, že v letech 2015–2016 byla Unie druhým největším vývozcem obilovin na světě, pro rok 2018 se však předpokládá, že bude pouze pátým největším vývozcem. Komise poznamenala, že opatření platila i v letech 2015–2016, tedy v době, kdy se konkurenceschopnost zdála vysoká. Sdružení Fertilizers Europe naopak zdůraznilo, že z dlouhodobého hlediska je zemědělský vývoz EU velmi úspěšný. Komise konstatovala, že připomínky obou stran nejsou vyčerpávající, jelikož se situace liší podle konkrétní země/plodiny, a nelze vyvodit nepochybný závěr, že vývozní výkonnost zemědělců by měla při vyvažování zájmů znamenat příklon ve prospěch zemědělců. |
(180) |
Za třetí irské sdružení poukázalo i na nedostatek dodávek, zejména v roce 2017. Komise však shledala, že kapacita výrobního odvětví Unie by mohla pokrýt spotřebu. Irský trh se navíc potýkal se specifickými problémy týkajícími se dodávek v distribučním řetězci, které nelze zobecňovat. |
(181) |
Kromě toho je AN v Irsku zakázán z regulatorních důvodů. Irští zemědělci připustili, že místo AN používají CAN, ale tvrdili, že vysoké ceny AN mají vliv i na ceny CAN. Zavedená opatření však nebrání ruským společnostem vyrábět a vyvážet CAN. Ruské sdružení uvedlo, že při zohlednění obvyklého cla ve výši 6,5 % je průměrná cena CAN pocházejícího z Ruska a vyváženého do Irska vyšší než u CAN pocházejícího z Belgie nebo z Unie obecně. Ruské sdružení proto upozornilo, že irský trh s CAN není pro ruské výrobce přitažlivý ani bez antidumpingových cel. |
(182) |
A konečně, při posledním přezkumu před pozbytím platnosti Komise konstatovala, že zemědělcům nemusí případné ukončení opatření přinést prospěch v podobě možného snížení cen. Zemědělci obvykle nakupují od distributorů, kteří nemusí dále přenášet žádnou z výhod. Po poskytnutí informací žadatel uvedl, že zemědělci se mohou sdružovat v družstvech a měli by prospěch ze zvýšené hospodářské soutěže ruských vyvážejících výrobců na trhu Unie, což by snížilo výrobní náklady zemědělců. Komise uznala, že existence družstev může zemědělcům pomoci těžit ze zvýšené hospodářské soutěže v oblasti dodávek AN. |
7.2.3. Závěr
(183) |
V návaznosti na posouzení prvků předložených během šetření není ukončení opatření odůvodněné. |
8. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
(184) |
S ohledem na zjištění tohoto částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení újmy Komise dochází k závěru, že úroveň antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska by měla být změněna. |
(185) |
Pro skupinu EuroChem byla výše cla stanovena při přezkumu v roce 2008 na základě dumpingového rozpětí. Vzhledem k tomu, že rozpětí újmy zjištěné v tomto přezkumném šetření je nižší než současná platná sazba cla, měla by se nová úroveň opatření vztahovat i na skupinu EuroChem. |
(186) |
Pro společnost Kirovo by se nová cla uvedená v tabulce 12 měla použít pouze pro kódy KN 3102 30 90 a 3102 40 90. |
(187) |
Sazby antidumpingového cla vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením by proto měly být stanoveny tak, jak uvádí tabulka 12: Tabulka 12 Nová výše cel
|
(188) |
Po poskytnutí informací žadatel požádal o zavedení minimální dovozní ceny odvozené od referenční ceny (cena FOB Baltské moře za měsíc srpen 2018 zveřejněná poradenskou společností, upravená o některé náklady na dopravu, která činí 188 EUR za metrickou tunu). Vzhledem k tomu, že referenční cenu zveřejňovala poradenská společnost, žadatel tvrdil, že minimální cena by mohla být čtvrtletně revidována. Minimální dovozní cenu však nelze z důvodu použitelnosti a efektivnosti předpokládat. Zaprvé by s ohledem na vztahy mezi některými ruskými vyvážejícími výrobci a subjekty v Unii a s ohledem na různé druhy výrobků minimální dovozní cena nebyla praktická. Zadruhé s ohledem na volatilitu cen plynu by minimální dovozní cena nemusela být účinná tak, aby předcházela riziku obnovení újmy. Dokonce i při čtvrtletní úpravě, kterou navrhuje žadatel, zůstává nejisté, zda by minimální cena stanovená k určitému okamžiku v čase měla požadovaný účinek, tedy zda by výrobnímu odvětví Unie poskytla dostatečnou ochranu během tří měsíců svého používání. |
(189) |
S ohledem na pravděpodobnost obnovení újmy zjištěnou v oddíle 6, význam plynu pro výrobu AN podle oddílu 2 a postupy Ruska v oblasti tvorby cen plynu má Komise rovněž za to, že je nezbytné sledovat vývoj dovozu AN pocházejícího z Ruska v době ode dne přijetí tohoto nařízení do dne ukončení platnosti antidumpingových opatření v září 2019. Toto monitorování Komisi umožní sledovat příslušný vývoj na trhu v Unii a v případě potřeby usnadní vhodná opatření. |
(190) |
Pokud společnost změní název nebo adresu svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána na adresu Komise (77). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivňuje právo společnosti využívat celní sazby, které se na ni vztahují. Pokud změna názvu nebo adresy společnosti neovlivňuje její právo využívat celních sazeb, které se na ni vztahují, bude oznámení informující o změně názvu nebo adresy zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. |
9. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ A ZÁVĚR
(191) |
Jak uvádí oddíl 1.4.6, Komise všechny zúčastněné strany informovala o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá navrhnout změnu platné sazby cla. Připomínky byly analyzovány a v odůvodněných případech vzaty v úvahu. |
(192) |
Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření by měla být změněna tak, jak uvádí oddíl 8. |
(193) |
Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko. |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V prováděcím nařízení Komise (EU) č. 999/2014 se čl. 1 odst. 2 mění takto:
1) |
Tabulky v písmenu a) a písmenu c) se nahrazují tímto:
|
2) |
Tabulka v písmenu b) se nahrazuje tímto:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. listopadu 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 2022/95 ze dne 16. srpna 1995 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 198, 23.8.1995, s. 1).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 663/98 ze dne 23. března 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 2022/95 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 93, 26.3.1998, s. 1).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1). Nařízení ve znění naposledy pozměněním nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).
(5) Nařízení Rady (ES) č. 658/2002 ze dne 15. dubna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 102, 18.4.2002, s. 1).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 945/2005 ze dne 21. června 2005, kterým se po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 mění nařízení (ES) č. 658/2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska a nařízení (ES) č. 132/2001 týkající se uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny (Úř. věst. L 160, 23.6.2005, s. 1).
(7) Nařízení Rady (ES) č. 661/2008 ze dne 8. července 2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a na částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 185, 12.7.2008, s. 1).
(8) Rozhodnutí Komise 2008/577/ES ze dne 4. července 2008 o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska a Ukrajiny (Úř. věst. L 185, 12.7.2008, s. 43).
(9) Věc T-348/05.
(10) Věc T-348/05 INTP.
(11) Nařízení Rady (ES) č. 989/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 661/2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 278, 23. 10.2009, s. 1).
(12) Rozhodnutí Komise 2012/629/EU ze dne 10. října 2012, kterým se mění rozhodnutí 2008/577/ES o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 277, 11.10.2012, s. 8).
(13) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).
(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 999/2014 ze dne 23. září 2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 280, 24.9.2014, s. 19).
(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/226 ze dne 17. února 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 41, 18.2.2016, s. 13).
(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/415 ze dne 21. března 2016, kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/577/ES o přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 75, 22.3.2016, s. 10).
(17) Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. C 271, 17.8.2017, s. 15).
(18) Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. C 271, 17.8.2017, s. 9).
(19) Výbor profesních zemědělských organizací v EU (COPA) / Všeobecná konfederace zemědělských družstev v EU (COGECA).
(20) AB Achema, Grupa Azoty Zaklady Azotowe, CF Fertilisers UK Limited a Yara France.
(21) Neochim PLC., ve spojení se skupinou Borealis.
(22) Yara Sluiskil B.V. Na rozdíl od společnosti Yara France má Yara Sluiskil B.V. výrobu amoniaku na místě.
(23) Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. C 271, 17.8.2017, s. 9).
(24) Více než dvacet evropských sdružení zemědělců požádalo, aby byla považována za zúčastněné strany.
(25) Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Spojené království a Španělsko.
(26) Nařízení Rady (ES) č. 945/2005 ze dne 21. června 2005, kterým se po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 mění nařízení (ES) č. 658/2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska a nařízení (ES) č. 132/2001 týkající se uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny (Úř. věst. L 160, 23.6.2005, s. 1).
(27) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 294, 28.10.2016, s. 1) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1925 ze dne 12. října 2017, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 282, 31.10.2017, s. 1).
(28) Tento výčet zahrnuje společnosti, které se staly výrobci v Unii po přistoupeních v letech 2004, 2007 a 2013.
(29) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 21. listopadu 2017.
(30) Zpráva úřadu Office of Fair Trading https://assets.publishing.service.gov.uk/media/555de39fe5274a74ca0000af/Kemira.pdf.
(31) https://www.ft.com/content/7683d0ce-2dad-11df-a971-00144feabdc0.
(32) http://www.snl.com/Cache/25347763.PDF?O=PDF&T=&Y=&D=&FID=25347763&iid=4533245.
(33) CF Industries Fall/Winter 2016 Investor Presentation https://www.snl.com/Cache/1500093371.PDF?O=PDF&T=&Y=&D=&FID=1500093371&iid=4533245.
(34) https://www.cfindustries.com/globalassets/cf-industries/media/documents/reports/annual-reports/cf-industries-2017-annual-report.pdf.
(35) Výroční zpráva společnosti Yara za rok 2017 https://www.yara.com/siteassets/investors/057-reports-and-presentations/annual-reports/2017/yara-annual-report-2017-web.pdf/.
(36) https://www.yara.com/siteassets/investors/057-reports-and-presentations/other/2017/fertilizer_industry_handbook_2017_with_notes.pdf/.
(37) http://www.eurochemgroup.com/en/press-releases/eurochem-completes-acquisition-of-basf-fertilizer-assets/
(38) http://www.eurochemgroup.com/wp-content/uploads/2016/02/EuroChem_Annual_Report_2012_eng12.pdf.
(39) http://www.eurochemgroup.com/wp-content/uploads/2016/02/2018_02_08-EuroChem-FY2017-IFRS-Conference-Call-1.pdf.
(40) http://www.grupofertiberia.com/en/structure/.
(41) http://www.fertiberia.com/media/312748/fertiberia-annual-report-2014.pdf.
(42) Prognóza Světové banky pro ceny komodit, duben 2018 http://pubdocs.worldbank.org/en/458391524495555669/CMO-April-2018-Forecasts.pdf.
(43) Připomínky sdružení RFPA ze dne 2. října 2017.
(44) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 9. listopadu 2017, 22. března 2018 a 12. dubna 2018.
(45) Nařízení Rady (ES) č. 658/2002 ze dne 15. dubna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 102, 18.4.2002, s. 1), 37. bod odůvodnění.
(46) Údaje od sdružení International Fertilizers Association, které předložil ruský vyvážející výrobce. Viz připomínky sdružení RFPA ze dne 13. března 2018.
(47) Připomínky sdružení RFPA ze dne 13. března 2018. Nižší odhady byly předloženy v předchozích připomínkách sdružení RFPA ze dne 2. října 2017.
(48) Žádost o přezkum podaná žadatelem.
(49) Webové stránky FAO, přístup v červnu 2018.
(50) Viz například „Fertilizer Outlook 2017-2021“ (Výhled pro hnojiva, 2017–2021) sdružení International Fertilizer Association https://www.fertilizer.org/images/Library_Downloads/2017_IFA_Annual_Conference_Marrakech_PIT_AG_Fertilizer_Outlook.pdf nebo „Yara Fertilizer Industry Handbook January 2017“ (Příručka společnosti Yara pro odvětví hnojiv, leden 2017) https://www.yara.com/siteassets/investors/057-reports-and-presentations/other/2017/fertilizer-industry-handbook_2017_slides_only.pdf/.
(51) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 21. listopadu 2017.
(52) Materiály ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 21. listopadu 2017.
(53) Viz pololetní zprávy zemí za rok 2018 na webových stránkách Světové obchodní organizace https://www.wto.org/english/tratop_e/adp_e/adp_e.htm.
(54) Žádost o přezkum podaná žadatelem. Viz také výhled společnosti pro nitráty, citován ve snímcích ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 21. listopadu 2017, a údaje společnosti Fertecon uvedené v připomínkách sdružení RFPA ze dne 13. března 2018.
(55) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 999/2014 ze dne 23. září 2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 280, 24.9.2014, s. 19), 111. bod odůvodnění.
(56) Nařízení Rady (ES) č. 658/2002 ze dne 15. dubna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (Úř. věst. L 102, 18.4.2002, s. 1), 48. bod odůvodnění.
(57) Odpověď PJSC KuibyshevAzot na dotazník.
(58) Odpověď pobočného závodu Uralchem JSC pro výrobu dusíku na dotazník.
(59) Na základě odpovědí na formulář k výběru vzorku. To je v souladu s údaji společnosti Fertecon citovanými v připomínkách sdružení RFPA ze dne 13. března 2018 a s odhadem z posledního přezkumu před pozbytím platnosti (prováděcí nařízení Komise (EU) č. 999/2014 ze dne 23. září 2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 280, 24.9.2014, s. 19), 72. bod odůvodnění).
(60) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 999/2014 ze dne 23. září 2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 280, 24.9.2014, s. 19), 120. a 121. bod odůvodnění.
(61) Viz například žádost o přezkum podaná žadatelem.
(62) To bylo částečně spojeno s poruchou zařízení v období přezkumného šetření, během něhož se ziskovost oproti roku 2015 a roku 2016 prudce snížila.
(63) Návratnost vloženého kapitálu (Return On Capital Employed, ROCE) je finanční koeficient, kterým se měří ziskovost společnosti a efektivita, s níž je kapitál společnosti využíván.
(64) Připomínky sdružení Fertilizers Europe ze dne 8. února 2018, předložené v tomto šetření dne 5. dubna 2018. Jméno odborníka je důvěrné, aby se předešlo případným negativním dopadům.
(65) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 8. února 2018.
(66) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 22. března 2018.
(67) Připomínky sdružení RFPA ze dne 13. března 2018.
(68) Na základě odpovědí na formulář k výběru vzorku a webových stránek jedné společnosti. Byla provedena úprava s cílem zohlednit otázku využití jmenovité kapacity ze strany ruských společností.
(69) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 12. dubna 2018 a příloha „Plánu rozvoje výroby minerálních hnojiv pro období do roku 2025“.
(70) Připomínky sdružení RFPA ze dne 24. dubna 2018.
(71) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 22. března 2018.
(72) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1171 ze dne 30. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 170, 1.7.2017, s. 62), 156. bod odůvodnění. Je třeba poznamenat, že jak melamin, který se získává z močoviny, tak AN jsou deriváty zemního plynu a ve výrobních společnostech dochází k určitému překryvu.
(73) Snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 22. března 2018.
(74) Viz Yara Industry Handbook 2017 https://www.yara.com/siteassets/investors/057-reports-and-presentations/other/2017/fertilizer-industry-handbook_2017_slides_only.pdf/.
(75) Připomínky sdružení Fertilizers Europe ze dne 8. února 2018, předložené v tomto šetření dne 5. dubna 2018. Jméno odborníka je důvěrné, aby se předešlo případným negativním dopadům.
(76) Viz například podání žadatele ze dne 9. listopadu 2017 a snímky ze slyšení společnosti Fertilizers Europe ze dne 3. ledna 2018. Viz také různé e-maily v září 2017 od sdružení zemědělců, která požadují status zúčastněné strany.
(77) Directorate-General for Trade, Directorate H, CHAR 04/39, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgie.