(EU) 2018/1684Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1684 ze dne 8. listopadu 2018 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1136/2006 (2) uložila Rada antidumpingové clo z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením Rady (ES) č. 796/2012 (3) Rada opětovně uložila na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (4) konečná antidumpingová opatření z dovozu pákových mechanismů pocházejících z ČLR (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

(4)

Žádost o přezkum podalo dne 30. května 2017 sdružení výrobců pákových mechanismů (dále jen „žadatel“) jménem tří výrobců v Unii, kteří představují přibližně 95 % celkové výroby pákových mechanismů v Unii. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 1. září 2017 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2016 do 30. června 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise navíc oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány ČLR.

(8)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Mezi požadované informace patřily údaje o objemu výroby a výrobní kapacitě. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Žádný z 33 čínských vývozců/výrobců, kteří byli osloveni, ani žádný jiný čínský vývozce/výrobce se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 17 základního nařízení byl vzorek vybrán na základě objemu prodeje obdobného výrobku. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 75 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a více než 75 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech údaje požadované v příloze II oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Kromě toho Komise ve fázi zahájení přezkumu oslovila 26 dovozců uvedených v žádosti o přezkum a vyzvala je, aby objasnili svou činnost a vyplnili přílohu II oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Žádný z dovozců se však Komisi nepřihlásil.

(17)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a třem uživatelům, kteří byli uvedeni v žádosti o přezkum.

(18)

Kromě toho byly zaslány dotazníky 38 výrobcům v potenciálních třetích zemích s tržním hospodářstvím, a sice v Kambodži, Indii, Íránu, Japonsku, Švýcarsku, Thajsku a na Ukrajině. Ani jeden výrobce v možných srovnatelných zemích nepředložil Komisi úplnou odpověď na dotazník.

(19)

Odpověď na dotazník předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Odpověď na dotazník nepředložil žádný z uživatelů.

(20)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, ani jeden čínský vyvážející výrobce nespolupracoval a nepředložil odpověď na dotazník.

(21)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(22)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to pákové mechanismy obvykle používané pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách. Tyto pákové mechanismy sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů, pocházejících z ČLR (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305100050).

(23)

Bylo konstatováno, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Proto byly považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(25)

Jak je uvedeno výše ve 12. a 20. bodě odůvodnění, žádný čínský vývozce/výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínské orgány, že kvůli nedostatku spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(26)

V důsledku toho vycházela v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností, informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku).

(27)

Pro účely stanovení běžné hodnoty se v oznámení o zahájení přezkumu odkazovalo na použití srovnatelné země. Případně, pokud by nedošlo ke spolupráci ze strany žádné vhodné srovnatelné země, zamýšlela Komise za účelem stanovení běžné hodnoty použít ceny, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny v Unii. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti tohoto základu pro stanovení běžné hodnoty. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Co se týká vývozní ceny, jelikož vyvážející výrobci v ČLR ani dovozci na trh Unie, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise s to zjistit objem prodeje na vývoz ani ceny na obchodním základě. Komise proto uvážila alternativní způsoby stanovení vývozní ceny.

(29)

Nejprve zkoumala, zda by jako alternativní způsob stanovení vývozních cen bylo možné použít údaje Eurostatu nebo jiné statistické údaje, jako například údaje vykazované Komisi členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), porovnané s jinými dostupnými údaji. Údaje Eurostatu se však ukázaly jako nevhodné, jelikož statistika dovozu zahrnovala i dovoz jiných výrobků, než je výrobek, který je předmětem přezkumu. Stejně tak neumožňovala databáze podle čl. 14 odst. 6 srovnání vývozních cen s vývozními cenami výrobního odvětví Unie podle jednotlivých typů. Kromě toho jsou záznamy o objemu pákových mechanismů na základě kódu TARIC nebo záznamy v databázi podle čl. 14 odst. 6 uvedeny v kilogramech, zatímco běžná hodnota je založena na kusech.

(30)

Za druhé Komise uvážila rovněž použití vývozních cen uvedených v žádosti o přezkum. Je třeba poznamenat, že tato metoda byla použita v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném ve 2. bodě odůvodnění a že tato metoda rovněž v zásadě umožňuje srovnání podle jednotlivých typů. Faktury obsažené v žádosti o přezkum se však týkaly vývozních cen do ostatních třetích zemí.

(31)

Výpočet dumpingu na základě vývozních cen do Unie proto nebylo proto možné provést, a nebylo ani možné zjistit existenci dumpingu. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(32)

V rámci šetření týkajícího se pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly analyzovány tyto ukazatele: vztah mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami do třetích zemí; výrobní kapacita, výroba a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie ve vztahu k dovozu z ČLR.

(33)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení srovnána s vývozními cenami z ČLR do ostatních třetích zemí.

(34)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení musela být běžná hodnota určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelná země) nebo ceny vývozu ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie. Nejsou-li tyto metodiky k dispozici, může být běžná hodnota rovněž stanovena na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(35)

V žádosti o přezkum podané výrobním odvětvím Unie byla uvedena řada výrobců v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii (konkrétně v Indii, Íránu a Thajsku).

(36)

V oznámení o zahájení přezkumu hodlala Komise spolupracovat s Indií, Thajskem a Íránem. Kromě toho bylo v oznámení o zahájení přezkumu uvedeno, že pokud nebudou výrobci v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii spolupracovat, použije Komise jako základ pro stanovení běžné hodnoty ceny, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny v Unii. Ceny, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny v Unii, byly základem použitým pro stanovení běžné hodnoty rovněž v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti uvedeným ve 2. bodě odůvodnění.

(37)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, Komise po zahájení přezkumu oslovila výrobce a jiné potenciální výrobce v jiných zemích, kteří mohli být řádně identifikováni z veřejně dostupných zdrojů.

(38)

Jeden íránský výrobce pákových mechanismů vyjádřil ochotu spolupracovat, avšak předložil pouze částečné odpovědi na dotazník. I přes žádosti Komise tento výrobce neposkytl žádné další informace. Informace poskytnuté tímto výrobcem byly výrazně neúplné a/nebo nekonzistentní, a nemohly být tudíž použity jako základ pro výpočet běžné hodnoty.

(39)

Žádný jiný z výrobců v dalších potenciálních srovnatelných zemích, které Komise oslovila, nespolupracoval.

(40)

Na základě těchto skutečností neměla Komise jinou možnost, než použít jako základ pro stanovení běžné hodnoty ceny, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny v Unii.

(41)

Žádná zúčastněná strana se nevyjádřila k vhodnosti tohoto základu pro stanovení běžné hodnoty.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a jak bylo objasněno ve 34. až 41. bodě odůvodnění, byla běžná hodnota stanovena pomocí ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za obdobný výrobek v Unii, u níž bylo zjištěno, že se jedná o cenu v běžném obchodním styku.

(43)

Běžná hodnota byla proto stanovena jako vážená průměrná cena, za niž výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávají dotčený výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu.

(44)

Nejprve se zjišťovalo, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyvezeného do Unie. Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, bylo nutno informace o celkovém objemu prodeje vyvezeném do Unie zjistit na základě dostupných údajů. Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, byly statistiky Eurostatu a další statistiky pro účely zjištění přetrvávání dumpingu shledány jako nevhodné. Je však možné je použít pro uvedení míry dovozu dotčeného výrobku do Unie. Na tomto základě byl domácí prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku shledán celkově dostatečně reprezentativním během období přezkumného šetření, a to se zohledněním důvěrnosti údajů, jak je vysvětleno v 63. v bodě odůvodnění. Jelikož vývozci v ČLR nespolupracovali, nebylo možno analyzovat reprezentativnost na základě jednotlivých typů.

(45)

Poté Komise přezkoumala, zda lze domácí prodej každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, tj. zda byly u každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku průměrné prodejní ceny stejné nebo vyšší než průměrné výrobní náklady, a tudíž ziskové.

(46)

Následně bylo zjištěno, že prodej výrobců v Unii byl v průměru ziskový, a běžná hodnota byla tudíž stanovena na základě vážených průměrných prodejních cen veškerého prodeje pákových mechanismů prováděného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie během období přezkumného šetření.

(47)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců dospěla Komise k závěru, že informace o vývozních cenách z ČLR do třetích zemí uvedené v žádosti o přezkum představují nejvhodnější základ pro výpočet vývozní ceny dotčeného výrobku do Unie.

(48)

Srovnání mezi váženou průměrnou běžnou hodnotou a váženou průměrnou vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V tomto ohledu byly podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení provedeny úpravy běžné hodnoty a vývozní ceny o rozdíly v nákladech na vnitrostátní nákladní dopravu a námořní dopravu na základě prvků uvedených v žádosti o přezkum. Toto srovnání ukázalo, že vývozní cena do třetích zemí uvedená v žádosti o přezkum je nižší než běžná hodnota, a to v rozmezí 22,1 % až 32,2 %. To naznačuje, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, budou ceny do Unie velmi pravděpodobně dumpingové.

(49)

Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, opírají se následující závěry především o informace uvedené v žádosti o přezkum, informace poskytnuté výrobním odvětvím Unie v průběhu šetření, případně porovnané s veřejně dostupnými informacemi.

(50)

Na tomto základě bylo stanoveno, že výrobní kapacita pákových mechanismů v ČLR se odhaduje v rozmezí od 600 milionů do 850 milionů kusů; což je podobné jako výrobní kapacita odhadovaná v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (7) (600 až 700 milionů kusů).

(51)

Kromě toho, jak již bylo uvedeno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (8), vzhledem k charakteru výrobního procesu v ČLR (hlavně pracovních sil), lze výrobní kapacitu pákových mechanismů v ČLR snadno zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dodatečných pracovníků a omezenými investicemi do vybavení.

(52)

Výrobní kapacita v ČLR je proto přibližně o 240 % až 340 % vyšší než spotřeba v Unii během období přezkumného šetření a výrazně vyšší než výroba v Unii během téhož období.

(53)

V žádosti o přezkum se výroba pákových mechanismů v ČLR odhaduje na přibližně 350 milionů kusů, a konzervativní odhad volné kapacity tudíž přesahuje 260 milionů kusů. Tato volná kapacita zhruba odpovídá celkové spotřebě v Unii během období přezkumného šetření.

(54)

V důsledku toho lze vyvodit přiměřeně závěr, že v ČLR existuje značná volná kapacita. Jak je objasněno ve 49. až 53. bodě odůvodnění, je velmi pravděpodobné, že by tato volná kapacita byla nasměrována na trh Unie, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena.

(55)

I přes klesající spotřebu pákových mechanismů na trhu Unie je poptávka po těchto mechanismech v Unii nadále zásadní a představuje přibližně 45 % světového trhu. Trh Unie je i nadále největším trhem pro pákové mechanismy na světě.

(56)

Pákové mechanismy se používají pouze na omezeném počtu jiných trhů. Tyto trhy jsou navíc výrazně menší než trh Unie, a proto by nebyly schopny absorbovat značnou přebytečnou kapacitu ČLR. Z dostupných informací navíc vyplývá, že spotřeba pákových mechanismů v ČLR je velmi nízká a neočekává se, že by výrazně vzrostla.

(57)

Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, srovnání mezi vývozními cenami ČLR do třetích zemí s cenami na trhu Unie ukazuje, že převládající ceny byly obecně vyšší na trhu Unie. Díky této skutečnosti je trh Unie pro tento levný dovoz atraktivnější, jelikož generuje větší zisky.

(58)

Dospělo se proto k závěru, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, byl by trh Unie pro čínský vývoz atraktivním trhem.

(59)

Vzhledem k těmto úvahám je pravděpodobné, že pokud by opatření byla zrušena, byl by vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR, nasměrován ve značném množství na trh Unie. Jak je uvedeno ve 34. až 48. bodě odůvodnění, tento dovoz by se se vší pravděpodobností uskutečňoval za dumpingové ceny.

(60)

Vzhledem k významné nadbytečné kapacitě v Číně, omezené velikosti čínského domácího trhu a atraktivitě trhu Unie byl učiněn závěr, že čínský dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie by se významně zvýšil, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Kromě toho Komise zjistila, že tento dovoz by se pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny. Existuje proto velká pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(61)

Během posuzovaného období vyrábělo pákové mechanismy v Unii šest známých výrobců. Tři z těchto výrobců jsou zastoupeny žadatelem. Těchto šest výrobců v Unii představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Tři výrobci v Unii zastoupení žadatelem byli zařazeni do vzorku, jak je popsáno ve 13. až 21. bodě odůvodnění. Tento vzorek představuje více než 75 % celkové výroby v Unii a objemu prodeje, jak je popsáno ve 13. bodě odůvodnění.

(62)

Jeden z výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Mi.me.ca. Srl, Itálie, ohlásil během období přezkumného šetření v lednu 2017 úpadek (9). Dva další výrobci v Unii nezařazení do vzorku, EJA International, Nizozemsko a Technosteel, Itálie, přestali po posuzovaném období v roce 2018 pákové mechanismy vyrábět.

(63)

Vzhledem k tomu, že dvě ze tří společností zařazených do vzorku jsou ve spojení, jsou údaje použité pro analýzu újmy v tomto nařízení uvedeny v indexované podobě, aby byla zachována důvěrnost citlivých obchodních informací podle článku 19 základního nařízení.

(64)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena v rozmezí od 270 do 330 milionů kusů, a to na základě důkazů obsažených v žádosti o přezkum, dodatečných údajů poskytnutých žadatelem a odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(65)

Objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR Komise odhadla na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 během posuzovaného období uplatněním konverzního faktoru na celkový objem v kilogramech. Komise použila tento konverzní faktor i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti k převedení statistiky týkající se dovozu (uvedené v kilogramech) na kusy, a to navázáním konverze na průměrnou hmotnost nejreprezentativnějšího typu.

(66)

Žadatel navrhoval použití jiného konverzního faktoru, který byl o něco nižší než faktor použitý v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Komise tento návrh zamítla, jelikož nebyly předloženy žádné důkazy, jež by nasvědčovaly změnám ve vývoji dovozu a/nebo spotřebě v Unii. Komise tak zachovala konverzní faktor použitý v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(67)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu ze třetích zemí do Unie, a sice na základě údajů vykázaných Komisi členskými státy do databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(68)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie byl založen na informacích poskytnutých výrobci v Unii před zahájením přezkumu a na ověřených informacích poskytnutých třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku v odpovědích na dotazník.

(69)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, důvěrné údaje tří společností zařazených do vzorku nemohou být v následujících tabulkách zpřístupněny. Proto byly v případě potřeby použity indexy ukazující vývoj během posuzovaného období.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(70)

Jak je uvedeno v tabulce 1, spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 11 %, což lze vysvětlit trvalou digitalizací chodu kanceláří a elektronickým ukládáním dokumentů, které vedly k menšímu ukládání papírových kopií, a následnému poklesu spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu.

(71)

Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu z ČLR na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 během posuzovaného období.

Vývoj dovozu do Unie z ČLR stanovený na tomto základě a jeho podíl na trhu je uveden v tabulce 2:

Tabulka 2

Objem dovozu pákových mechanismů z ČLR a podíl ČLR na trhu

(72)

Během posuzovaného období objem dovozu pákových mechanismů z ČLR meziročně výrazně klesal, přičemž na konci období přezkumného šetření dosáhl nevýznamné úrovně. V roce 2015 se dovoz pákových mechanismů z Číny snížil o 45 % a v následujícím roce o více než 70 %. V období přezkumného šetření klesl objem dovozu na pouhých několik tisíc kusů.

(73)

V důsledku toho se během posuzovaného období podíl ČLR na trhu rovněž výrazně zmenšil. Klesl z 5,6 % v roce 2014 na téměř 0 % na konci období přezkumného šetření.

(74)

Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a neexistenci alternativních zdrojů nebylo možné zjistit přesnou dovozní cenu. Jak je objasněno ve 29. bodě odůvodnění, důvodem je skutečnost, že se statistiky nepovažovaly za vhodné, jelikož jeden ze zdrojů zahrnoval rovněž jiný dovoz než dotčený výrobek a druhý zdroj neumožňoval srovnat vývozní ceny s cenami výrobního odvětví Unie podle jednotlivých typů.

(75)

Dospělo se však k závěru, že k určení celkového vývoje cen dovozu z ČLR jsou vhodné dovozní ceny zaznamenané v databázi podle čl. 14 odst. 6. Vývoj dovozních cen z ČLR do Unie je uveden v tabulce 3:

Tabulka 3

Průměrná cena dovozu pákových mechanismů z ČLR

(76)

Jak je uvedeno v tabulce 3, dovozní ceny vzrostly o 13 % v roce 2015 a klesly o 3,5 % v roce 2016. Úroveň cen se během období přezkumného šetření zvýšila o 46 %. Tento celkový vývoj by však měl být posuzován s ohledem na velmi malé množství dovozu během období přezkumného šetření, které není možné považovat za reprezentativní pro úroveň cen při neexistenci opatření.

(77)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců a neexistenci alternativních zdrojů informací nebylo možné vypočítat rozpětí cenového podbízení během období přezkumného šetření.

(78)

Dovoz pákových mechanismů z jiných třetích zemí než z ČLR pocházel zejména z Indie. Malá množství byla dovezena i z Egypta, Izraele, Japonska, Srbska, Švýcarska, Tchaj-wanu, Ukrajiny a USA.

(79)

Souhrnný objem dovozu do Unie spolu s podílem na trhu a vývojem cen dovozu pákových mechanismů z ostatních třetích je uveden v tabulce 4.

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(80)

Celkový objem dovozu z ostatních třetích zemí se během posuzovaného období výrazně zvýšil o 49 %.

(81)

Vzhledem k tomu, že celková spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila, promítl se tento nárůst v podobě zvýšení podílu uvedených zemí na trhu během stejného období z 3,8 % v roce 2014 na 6,3 % v průběhu období přezkumného šetření.

(82)

Jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění, statistické údaje, které jsou k dispozici, nebyly vhodné ke stanovení vývozních cen do Unie. Proto mohl být pro dovoz pákových mechanismů z ČLR pouze stanoven vývoj dovozních cen z ostatních třetích zemí. Během posuzovaného období se průměrná cena dováženého výrobku z ostatních třetích zemí trvale zvyšovala. K největšímu nárůstu došlo v roce 2015, kdy ceny vzrostly o 40 %. V roce 2016 se ceny dále zvýšily o 17,5 %, zatímco v období přezkumného šetření se znovu snížily o 10,3 %. Celkově se ceny v posuzovaném období zvýšily o 48 %.

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(84)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, porovnaných s údaji poskytnutými řadou výrobců v Unii před zahájením přezkumu a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Je třeba poznamenat, jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, že výrobci v Unii zařazení do vzorku představují hlavní podíl výroby v Unii.

(85)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(86)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(87)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, jelikož jsou dvě ze tří společností zařazených do vzorku ve spojení, jsou údaje v tabulce 5 uvedeny v indexované podobě, aby byla zachována důvěrnost citlivých obchodních informací podle článku 19 základního nařízení.

(88)

Tabulka 5 uvádí celkovou výrobu, výrobní kapacitu a využití kapacity v Unii v průběhu posuzovaného období:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity pákových mechanismů v Unii

(89)

Celkový objem výroby v Unii během posuzovaného období jen mírně vzrostl a během období přezkumného šetření dosáhl o 2 % vyšší úrovně.

(90)

Výrobní kapacita Unie zůstala během posuzovaného období stabilní.

(91)

V důsledku toho vykázala míra využití kapacity Unie během posuzovaného období stejný vývoj jako objem výroby. Celkově se míra využití kapacity v důsledku zvýšení objemu výroby o 2 % během posuzovaného období zvýšila o 2 %.

(92)

Vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v průběhu posuzovaného období je uveden v tabulce 6:

Tabulka 6

Vývoj objemu prodeje pákových mechanismů výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu

(93)

Zatímco objem výroby výrobců v Unii zůstal relativně stabilní, jak je uvedeno v tabulce 5, objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie klesl v posuzovaném období o 9 %. Podíl na trhu výrobního odvětví Unie se však zvýšil o 2 %, zejména v důsledku klesající spotřeby v Unii a poklesu dovozu z ČLR.

(94)

Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Unie zvýšila o 2 %, zatímco, jak je uvedeno v 70. a 93. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii klesla o 11 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o 9 %. Tento nárůst výroby lze vysvětlit zvýšením prodeje na vývoz výrobců Unie.

(95)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita ve výrobním odvětví pákových mechanismů v Unii

(96)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období mírně zvýšil o 2 %, přičemž produktivita zůstala stabilní.

(97)

Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, nebylo možné zjistit existenci dumpingu. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, jestliže by byla antidumpingová opatření zrušena.

(98)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Během posuzovaného období v rámci současného šetření proces překonání účinků dumpingu pokračoval, jak ukazuje příznivý vývoj hlavních ukazatelů újmy pro výrobní odvětví Unie. Kromě toho bylo snížení poptávky na trhu Unie, kvůli kterému klesla spotřeba během posuzovaného období o 11 % (viz tabulka 1) vykompenzováno nárůstem prodeje na vývoz, jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění.

(99)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady v Unii

(100)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 5 %.

(101)

V tomtéž období se průměrné jednotkové výrobní náklady snížily o 4 %.

(102)

Vývoj průměrných nákladů práce v posuzovaném období u výrobců v Unii je uveden v tabulce 9:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance v odvětví pákových mechanismů v Unii

(103)

Průměrné nálady práce výrobního odvětví Unie během posuzovaného období celkově vzrostly o 4 %.

(104)

Úroveň zásob v posuzovaném období u výrobců v Unii je uvedena v tabulce 10:

Tabulka 10

Zásoby pákových mechanismů výrobní odvětví Unie

(105)

Stav zásob se do roku 2016 zvýšil o 8 % a v posuzovaném období o 82 %. Tento prudký nárůst zásob na konci posuzovaného výrobní odvětví Unie vysvětlilo jako efekt sezónního prodeje, k němuž došlo pouze proto, že období přezkumného šetření končí v červenci, zatímco největší prodej pákových mechanismů tradičně připadá na prosinec, přičemž výroba je během celého roku stabilní.

(106)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(107)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se během prvních dvou let zvýšila o 34 % a během období přezkumného šetření výrazně poklesla. Během posuzovaného období se celkově snížila o 10 %, avšak zůstávala nad cílovým ziskem 5 % stanoveným v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(108)

Od roku 2014 do roku 2016 se zvýšila o 20 % a během období přezkumného šetření výrazně poklesla. Celkově za posuzované období poklesl o 58 %.

(109)

Investice výrobního odvětví Unie do výroby obdobného výrobku klesly v roce 2015 o 13 %, poté se v roce 2016 opět mírně zvýšily o 4 % a v období přezkumného šetření dále vzrostly o 12 %. Výsledkem byl mírný nárůst o 3 % v posuzovaném období.

(110)

Návratnost investic měří zisk nebo ztrátu plynoucí z investic v poměru k množství investovaných peněz. V posuzovaném období začala tato hodnota na 42 % a po dvou letech v roce 2016 vzrostla o 51 %. Během období přezkumného šetření se však návratnost investic snížila na úroveň nižší než na začátku posuzovaného období, ale přesto zůstala na úrovni 36 %.

(111)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se výrobní odvětví Unie díky zavedeným antidumpingovým opatřením dále zotavovalo z újmy, kterou dříve utrpělo. Ukazatele újmy, jako je výroba, využití kapacity a podíl na trhu, všechny vykázaly pozitivní vývoj a ziskovost zůstala během celého období vyšší než cílový zisk. Díky tomu mohlo výrobní odvětví Unie investovat do opatření na zvyšování produktivity a snižovat jednotkové výrobní náklady, zatímco průměrné náklady práce vzrostly.

(112)

Dovoz pákových mechanismů z ČLR během posuzovaného období měl na situaci výrobního odvětví Unie pouze omezený dopad. V důsledku platných opatření byl jeho podíl na trhu během celého období nízký. Čínské pákové mechanismy se však na trh Unie stále dovážely, s výjimkou období přezkumného šetření, což svědčí o pokračujícím zájmu.

(113)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo ze zavedených opatření prospěch, protože se nadále zotavovalo z účinku dřívějšího dumpingu působícího újmu.

(114)

Jak je uvedeno ve 31. bodě odůvodnění, nebylo možné zjistit existenci dumpingu. Bylo nicméně konstatováno, že v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření je obnovení dumpingu pravděpodobné (viz 60. bod odůvodnění).

(115)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise proto zkoumala, zda by se obnovila podstatná újma, kdyby opatření proti ČLR pozbyla platnosti.

(116)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu, kdyby opatření pozbyla platnosti, iii) chování čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí, iv) atraktivita trhu Unie a v) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(117)

Jak je objasněno v 52. a 53 bodě odůvodnění, výrobci v ČLR disponují v Číně významnou výrobní kapacitou, a v důsledku toho i volnou kapacitou, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(118)

Kromě toho neexistují žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po pákových mechanismech na trhu ČLR nebo jakékoli jiné třetí země v blízké budoucnosti. Vzhledem k poklesu spotřeby pákových mechanismů v Unii v posuzovaném období vyvodila Komise závěr, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

(119)

Jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Číně nespolupracovali. Z toho důvodu se za nejvhodnější základ pro možné úrovně cen čínského dovozu považují vývozní ceny z ČLR do třetích zemí uvedené v žádosti o přezkum.

(120)

Úrovně cen tohoto vývozu byly rovněž považovány za přiměřený odhad možných budoucích úrovní cen do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(121)

Jak je vysvětleno ve 42. a 48. bodě odůvodnění, čínské vývozní ceny do třetích zemí byly během období přezkumného šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to v rozmezí od 22,1 % do 32,2 %. Stejně tak bylo zjištěno, že rozpětí cenového podbízení se pohybovalo mezi 8,9 % a 17,8 %.

(122)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, dovoz z Číny by velmi pravděpodobně vytvořil na výrobní odvětví Unie velký cenový tlak.

(123)

Jak je uvedeno v 55. až 57. bodě odůvodnění, trh Unie je největším jednotným trhem pro pákové mechanismy a kromě toho jsou jeho ceny pro čínské výrobce atraktivní. Žádné další významné vývozní trhy, které by byly schopny absorbovat nadměrnou čínskou kapacitu, neexistují, protože pákové mechanismy se používají jen na omezeném počtu trhů. Tyto důvody tak představují pro čínské vyvážející výrobce značnou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by měli motivaci k vývozu alespoň části své volné kapacity za nízké ceny na trh Unie.

(124)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v ČLR mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu pákových mechanismů do Unie za dumpingové ceny, které jsou významně podbízivé ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie.

(125)

Nárůst levného dovozu by vytvořil značný cenový tlak na trhu Unie, který je citlivý na ceny. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, i pokud dokáže udržet stávající úroveň cen, nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil. K tomu by s největší pravděpodobností došlo na úkor výrobního odvětví Unie. Ztráta objemu prodeje by vedla k nižší míře využití a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a k poklesu jeho ziskovosti, která, ačkoli byla během posuzovaného období vyšší než cílový zisk, mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření klesla o více než 40 %. Podle tohoto scénáře by jakékoli zvýšení nákladů vedlo v krátkodobém horizontu k poklesu ziskovosti pod cílový zisk, čímž by se odstranily účinky dřívějšího úsilí o zotavení vyvinutého výrobním odvětvím Unie, které doposud dokázalo udržet požadovanou úroveň investic, aby zachovalo konkurenceschopnost.

(126)

Kdyby se však výrobní odvětví Unie rozhodlo úrovně svých cen snížit ve snaze udržet si svůj objem prodeje a podíl na trhu, téměř okamžitě by došlo ke zhoršení jeho finanční situace. Pokud by tak výrobní odvětví Unie muselo snížit své prodejní ceny na trhu Unie o 8,9 %, tedy nižší hodnotu rozmezí zjištěného cenového podbízení (viz 121. bod odůvodnění), aby se vyrovnalo cenám nastupujících čínských výrobků, dostalo by se okamžitě do ztráty.

(127)

I podle tohoto scénáře by pozbytí platnosti opatření mělo na výrobní odvětví Unie pravděpodobně přímý negativní dopad, protože by rovnou vedlo ke ztrátové situaci. Ve střednědobém horizontu by toto nebylo udržitelné a vedlo k uzavření závodů a následně k ukončení výroby v Unii. Je třeba poznamenat, že již v průběhu posuzovaného období se počet výrobců v Unii snížil z šesti na tři.

(128)

Lze proto vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem pákových mechanismů a že hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila a vedla k podstatné újmě.

(129)

Skutečnost, že čínský dovoz pákových mechanismů v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem menším množství než před uložením opatření, ukazuje, že současná antidumpingová cla úspěšně obnovila nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, a výrobním odvětvím Unie. Jak je však uvedeno ve 128. a 130. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření by vedlo k obnovení újmy.

(130)

Komise vyvozuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu pákových mechanismů za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k opětovnému vzniku situace, během níž byla výrobnímu odvětví Unie působena újma a která existovala v době, kdy byla opatření poprvé zavedena. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(131)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(132)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(133)

Je nutno připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(134)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(135)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. To by brzy vedlo ke snížení ziskovosti a dokonce ke ztrátové situaci výrobního odvětví Unie a mělo rovněž negativní dopad na ostatní ukazatele újmy, jako je objem výroby, míra využití, investice a zaměstnanost. V dlouhodobém horizontu by takováto situace nebyla udržitelná a výrobci v Unii by museli ukončit své činnosti na trhu Unie.

(136)

V minulosti výrobní odvětví Unie prokázalo, že je životaschopným odvětvím s pozitivními hospodářskými a finančními výsledky. Při faktické absenci dumpingového dovozu z Číny si dokázalo udržet ziskovost, přičemž jeho ziskové rozpětí převyšovalo cílový zisk.

(137)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(138)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, žádný z dovozců při tomto šetření nespolupracoval ani neposkytl požadované informace. Připomíná se, že v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak, lze odpovídajícím způsobem potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na jejich finanční situaci a že zachování opatření nebude mít na dovozce nepříznivý vliv.

(139)

Dovozci pákových mechanismů jsou obvykle i jejich uživatelé, jelikož je dováží k výrobě pákových pořadačů. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, při zahájení přezkumu bylo osloveno 26 známých dovozců/uživatelů, žádný z nich však neodpověděl na formulář pro výběr vzorku a ani nevznesl žádné připomínky.

(140)

Při předchozích šetřeních bylo zjištěno, že náklady na pákové mechanismy v maloobchodních cenách pákových pořadačů představují pouze velmi malé procento, a proto (případný) dopad cel nebyl považován za významný.

(141)

Z šetření dále vyplynulo, že pokud by proti dumpingovému dovozu neexistovala žádná opatření, výrobní odvětví Unie by pravděpodobně přišlo o většinu své přítomnosti na trhu a v dlouhodobém horizontu by mohlo dokonce výrobu uzavřít. To by zcela jistě vedlo k závislosti výrobců pákových pořadačů na dovozu a k významnému omezení konkurence na trhu Unie.

(142)

Na tomto základě lze konstatovat, že opatření uložená na pákové mechanismy nejsou v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(143)

Komise proto vyvozuje závěr, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR.

(144)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená z dovozu pákových mechanismů pocházejících z ČLR zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(145)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (10) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(146)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,