(EU) 2018/1291Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1291 ze dne 16. května 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů

Publikováno: Úř. věst. L 241, 26.9.2018, s. 1-10 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 16. května 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. října 2018 Nabývá účinnosti: 16. října 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1291

ze dne 16. května 2018,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 a čl. 29 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

K zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že pověřený orgán může jednat také jako výkonný subjekt. V takovém případě je auditní orgán funkčně nezávislý na pověřeném orgánu, včetně případů, kdy pověřený orgán jedná jako výkonný subjekt.

(2)

První schválení účetní závěrky provedená v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/378 (2) zdůraznily potřebu vyjasnit rozsah auditů systémů, které má provádět auditní orgán, a uvést toto nařízení do souladu s klíčovými požadavky stanovenými v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/378. Vyjasněním rozsahu auditů systémů by měly být členské státy schopny stanovit hlavní typy nedostatků a konzistentním a srovnatelným způsobem určit a použít odpovídající míru finančních oprav v důsledku systémových nedostatků.

(3)

Aby bylo možné uvést do souladu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 (3) s článkem 29 nařízení (EU) č. 514/2014 a s čl. 59 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), je nezbytné uvést povinnost auditního orgánu provádět audity výdajů.

(4)

Pro účely auditů výdajů je nezbytné vymezit, že auditem ověřitelný soubor by měl zahrnovat finanční údaje představující platby provedené odpovědným orgánem v průběhu rozpočtového roku, a pro Azylový, migrační a integrační fond počet osob přemístěných, znovuusídlených, přesunutých a legálně přijatých.

(5)

Aby bylo zajištěno, že rozsah a efektivita auditů výdajů je adekvátní a všechny auditní orgány je provádějí podle stejných standardů, je nezbytné stanovit minimální požadavky na výběr vzorků, které by měl auditní orgán dodržovat při stanovení nebo schvalování metody výběru vzorků.

(6)

V souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 514/2014 je pro účely hlášení výsledků auditu Komisi nezbytné předložit vzor výroční kontrolní zprávy, který stanoví, že informace a údaje týkající se auditu je třeba poskytovat každý rok na podporu výroků auditního orgánu předložených spolu s účty. Tuto výroční kontrolní zprávu je třeba zaslat Komisi prostřednictvím systému elektronické výměny dat, jak je uvedeno v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 802/2014 (5) („SFC2014“), a zejména prostřednictvím modulu pro vnitrostátní auditory a auditní útvary Komise,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 se mění takto:

1)

V čl. 5 odst. 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Na základě pověření odpovědného orgánu smí pověřený orgán jednat jako výkonný subjekt, jak je uvedeno v článku 8.“

2)

V čl. 5 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

úkol svěřený/úkoly svěřené pověřenému orgánu, včetně případných akcí, v případě kterých může pověřený orgán jednat jako výkonný subjekt, jak je uvedeno v článku 8;“

3)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Audity

1.   Za účelem vydání výroku uvedeného v čl. 59 odst. 5 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (*1) provede auditní orgán audity systémů, audity výdajů a audity účetních závěrek.

2.   Při auditech systému ověří, zda systém řízení a kontroly odpovědného orgánu fungoval účinně tak, aby poskytl přiměřenou jistotu o tom, že finanční údaje vykázané v žádosti o platbu ročního zůstatku předložené Komisi podle článku 44 nařízení (EU) č. 514/2014 jsou legální a správné.

Na základě těchto auditů systémů auditní orgán ověří, zda jsou splněny klíčové požadavky stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/378 (*2) a zda odpovědný orgán nadále splňuje kritéria pro určení stanovená v příloze I tohoto nařízení.

3.   Audity výdajů se pro každý rozpočtový rok provádějí na vhodném vzorku vybraném z finančních údajů, které odpovědný orgán považuje za způsobilé (dále jen „návrh účetní závěrky“) po dokončení všech kontrol uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 514/2014 a prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/840 (*3).

Finanční údaje zahrnují všechny typy plateb, které odpovědný orgán provedl během rozpočtového roku podle definice uvedené v článku 38 nařízení (EU) č. 514/2014, včetně záloh, průběžných plateb, závěrečných plateb a plateb souvisejících s technickou pomocí a operační podporou. Finanční údaje dále zahrnují v případě Azylového, migračního a integračního fondu počet osob přemístěných, znovuusídlených, přesunutých a legálně přijatých.

Audity výdajů:

se provádějí na základě podkladů, které představují auditní stopu a ověřují legalitu a správnost finančních údajů v návrhu účetní závěrky,

zahrnují případnou kontrolu na místě u vzniklých výdajů příjemců, včetně obdobně plateb učiněných v rámci technické pomoci a operační podpory,

zahrnují případnou kontrolu splnění požadavků stanovených pro osoby přemístěné v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601, osoby znovuusídlené v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 516/2014, osoby přesunuté v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 516/2014 a legálně přijaté v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1601, na které se uplatňuje jednorázová částka,

ověřují přesnost a úplnost plateb příjemcům zaúčtovaných odpovědným orgánem do účetního systému a sesouhlasení auditní stopy na všech úrovních.

Pokud auditní orgán odhalí v návrhu účetní závěrky významnou chybovost nebo jsou-li zjištěny problémy zřejmě systémové povahy, a představují tedy riziko pro další platby financované z národního programu, zajistí auditní orgán další přezkum včetně případných dalších auditů, aby byl zjištěn rozsah těchto problémů. Maximální úroveň významnosti je 2 % příspěvku Unie z finančních údajů v „návrhu účetní závěrky“.

Auditní orgán doporučí odpovědnému orgánu nezbytná nápravná opatření, včetně případných paušálních finančních oprav, v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/378. Auditní orgán uvede výsledky auditů výdajů a související doporučení a nápravná opatření ve výroční kontrolní zprávě uvedené v čl. 14 odst. 8.

4.   Auditní orgán stanoví metodu pro výběr vhodného vzorku (dále jen „metoda výběru vzorku“) v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy. Metoda výběru vzorku umožní auditnímu orgánu odhadnout celkovou chybovost v „návrhu účetní závěrky“ pro daný rozpočtový rok.

Auditní orgán zdokumentuje ve výroční kontrolní zprávě uvedené v čl. 14 odst. 8 svůj odborný úsudek, pomocí kterého stanovil statistickou nebo nestatistickou metodu výběru vzorku a příslušné parametry výběru vzorku. Auditní orgán povede záznamy o použité metodice výběru vzorku, které zahrnou fáze plánování, výběru, testování a vyhodnocení, aby bylo prokázáno, že je zvolená metoda výběru vzorku vhodná.

Není-li možné použít statistickou metodu výběru vzorku, lze použít nestatistickou metodu výběru vzorku dle odborného úsudku auditního orgánu. Nestatistická metoda výběru vzorku musí v každém případě umožňovat náhodný výběr položek vzorku a pokrývat minimálně 10 % hodnoty finančních údajů vykázaných v „návrhu účetní závěrky“.

Zvolená metoda výběru vzorku a velikost vzorku musí auditnímu orgánu umožnit dospět k závěru, co se týče celkového souboru, ze kterého byl vzorek vybrán.

Pro tyto účely, a pokud je to na místě, může auditní orgán stratifikovat finanční údaje tím, že je rozdělí do vrstev, z nichž každá je skupinou jednotek vzorku s podobnými charakteristikami.

Pokud auditní vzorek zahrnuje průběžné platby a/nebo závěrečné platby k vyúčtování záloh vykázaných v účetní závěrce za předchozí rozpočtové roky, pak tyto zálohy spadají do rozsahu auditu výdajů.

Avšak pro účely vykazování v tabulce 10.2 „Výsledky auditu výdajů“ ve výroční kontrolní zprávě uvedené v čl. 14 odst. 8 je třeba chybovost a pokrytí auditu vypočítat výhradně na základě auditního vzorku vybraného z finančních údajů vykázaných v „návrhu účetní závěrky“ pro aktuální rozpočtový rok.

5.   Audity účetních závěrek se provádějí tak, aby poskytovaly přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz o finančních údajích vykázaných v žádosti o platbu ročního zůstatku (dále jen „konečná účetní závěrka“) předložené odpovědným orgánem Komisi podle článku 44 nařízení (EU) č. 514/2014.

Aby dospěl k závěru, zda konečná účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz skutečnosti, auditní orgán ověří, zda všechny finanční údaje a obdržené příspěvky z veřejných zdrojů zanesené do účetnictví zpracovaného odpovědným orgánem pro daný rozpočtový rok jsou správně zaúčtovány v účetním systému a odpovídají podkladovým účetním záznamům vedeným odpovědným orgánem. Auditní orgán musí zejména na základě těchto účtů:

a)

ověřit, zda celková výše finančních údajů vykázaných v žádosti o platbu ročního zůstatku souhlasí s účetním systémem odpovědného orgánu, a pokud zjistí rozdíly, zda byly nesouhlasící částky odpovídajícím způsobem vysvětleny;

b)

ověřit, zda odňaté částky a částky získané zpět, částky, které mají být získány zpět, a částky, které ke konci rozpočtového roku nelze získat zpět, odpovídají částkám vedeným v účetním systému odpovědného orgánu a jsou podloženy dokumentovanými rozhodnutími odpovědného orgánu;

c)

zjistit, zda odpovědný orgán provedl administrativní, finanční a operační kontroly na místě v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 514/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/840.

Ověřování podle písmen a), b) a c) lze provádět na základě vzorku.

Na základě celkové chybovosti stanovené audity výdajů a na základě výsledků auditu účetní závěrky vypočítá auditní orgán zbytkovou chybovost, aby mohl vydat výrok uvedený v čl. 59 odst. 5 druhém pododstavci nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Výpočet zbytkové chybovosti se zdokumentuje ve výroční kontrolní zprávě uvedené v odstavci 8.

6.   Zaznamená-li auditní orgán po ukončení veškeré své auditní činnosti na základě svých zjištění závažné nedostatky v účinném fungování systémů řízení a kontroly odpovědného orgánu:

a)

posoudí finanční dopady těchto nedostatků v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/378;

b)

vydá odpovědnému orgánu vhodná doporučení pro nápravná a preventivní opatření;

c)

sleduje realizaci těchto opatření uvedených v písmenu b) výše odpovědným orgánem a posuzuje, zda byl přijat akční plán na obnovení účinného fungování systémů řízení a kontroly.

7.   V souladu s čl. 3 odst. 2 informuje auditní orgán o svých zjištěních orgán, který provádí určení, včetně toho, zda podle jeho názoru odpovědný orgán nadále splňuje kritéria pro určení.

8.   Auditní orgán zajistí, aby byly veškeré informace týkající se jeho kontrolní činnosti uvedené v odstavcích 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 vhodným způsobem hlášeny Komisi. Pro tyto účely vypracuje auditní orgán výroční kontrolní zprávu, ve které se uvedou hlavní zjištění vyplývající z jeho auditní činnosti. Výroční kontrolní zprávu je třeba vypracovat podle vzoru uvedeného v příloze tohoto nařízení a zaslat Komisi prostřednictvím systému elektronické výměny dat uvedeného v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 802/2014. Výroční kontrolní zprávu je třeba zaslat Komisi nejpozději tři pracovní dny poté, co odpovědný orgán předloží Komisi žádost o platbu ročního zůstatku v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 514/2014.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1)."

(*2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/378 ze dne 2. března 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o postup schvalování roční účetní závěrky a schvalování souladu (Úř. věst. L 64, 7.3.2015, s. 30)."

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/840 ze dne 29. května 2015 o kontrolách prováděných odpovědnými orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 134, 30.5.2015, s. 1)“"

4)

Doplňuje se nová příloha II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 16. května 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/378 ze dne 2. března 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o postup schvalování roční účetní závěrky a schvalování souladu (Úř. věst. L 64, 7.3.2015, s. 30).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů (Úř. věst. L 289, 3:10.2014, s. 3).

(4)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 802/2014 ze dne 24. července 2014 o vytvoření vzorů národních programů a stanovení podmínek pro systémy elektronické výměny dat mezi Komisí a členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 22)


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA 2

Vzor výroční kontrolní zprávy

Výroční kontrolní zpráva [FOND]

1)   ÚVOD

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

1.1

Identifikace auditního orgánu a jiných subjektů, které se podílely na vypracování zprávy.

1.2

Referenční období (tj. rozpočtový rok (1)).

2)   SPLNĚNÍ KRITÉRIÍ PRO URČENÍ A VÝZNAMNÉ ZMĚNY V SYSTÉMU (SYSTÉMECH) ŘÍZENÍ A KONTROLY (je-li to relevantní)

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

2.1

Podrobné informace o významných změnách v systémech řízení a kontroly, které souvisejí s povinnostmi příslušných orgánů (včetně případného přenesení funkcí), datum účinnosti těchto změn a jejich dopad na auditní činnost.

2.2

Na základě auditní činnosti provedené auditním orgánem potvrzení, zda systém řízení a kontroly nadále splňuje kritéria pro určení vymezená v článku 2 a v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014.

2.3

Informace týkající se informování orgánu, který provádí určení, zda odpovědný orgán splňuje kritéria pro určení stanovená v čl. 2 odst. 2 a v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014.

3)   ZMĚNY AUDITNÍ STRATEGIE

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

3.1

Podrobné informace o změnách auditní strategie a objasnění důvodů, které k těmto změnám vedly, zejména podrobné informace o jakýchkoli úpravách metody výběru vzorku použité pro audity výdajů (viz oddíl 5 níže).

4)   AUDITY SYSTÉMŮ

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

4.1

Podrobné informace o subjektech, které prováděly audity systémů, aby bylo možné ověřit účinné fungování systémů řízení a kontroly fondu (jak je stanoveno v čl. 14 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014).

4.2

V souvislosti s tabulkou 10.1 „Výsledky auditů systémů“ připojenou k výroční kontrolní zprávě popis hlavních zjištění a závěrů vyplývajících z auditů systémů, pokud jde o klíčové požadavky.

4.3

Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných problémů označeny za systémové, vyčíslení nesrovnalostí ve finančních údajích a příslušná nápravná opatření k odstranění takových systémových chyb, včetně s nimi spojených finančních oprav provedených v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 514/2014 a s prováděcím nařízením Komise (EU) 378/2015.

4.4

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení vyplývající z auditů systémů provedených v předchozích letech.

5)   AUDITY VÝDAJŮ

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

5.1

Podrobné informace o subjektech, které prováděly audity výdajů (jak je stanoveno v čl. 14 odst. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014).

5.2

Popis použité metodiky výběru vzorků, který uvádí použité parametry výběru vzorků (2) a příslušné výpočty a odborný úsudek použité k výběru vzorků (3), výpočet celkové chybovosti (včetně případné stratifikace) a informace o tom, zda je daná metodika v souladu s auditní strategií. Uplatní-li se stratifikace, je třeba popsat také parametry podsouborů.

5.3

Analýza hlavních výsledků auditů výdajů popisující počet auditovaných položek vzorku, příslušné částky a typ auditovaných finančních údajů, povahu (4) a typ (5) zjištěných chyb a příslušná nápravná opatření navržená auditním orgánem (včetně opatření, která mají těmto chybám zamezit v budoucnu, finančních oprav u jednotlivých zjištěných nesrovnalostí a příslušných finančních oprav na základě extrapolace nebo paušální sazby (6)). Uplatňuje-li se stratifikace, je třeba v tomto oddíle uvést další informace k podsouborům a shrnout je v tabulce 10.2 „Výsledky auditů výdajů“ připojené k výroční kontrolní zprávě.

5.4

Pokud auditní vzorek zahrnuje průběžné platby a/nebo závěrečné platby k vyúčtování záloh vykázaných v účetní závěrce za předchozí rozpočtové roky, pak je třeba částku záloh spadajících do rozsahu auditů výdajů, zjištěné chyby a příslušné finanční opravy vztahující se k těmto zálohám uvést v tabulce 10.3 „Výsledky auditů dodatečných výdajů“ připojené k výroční kontrolní zprávě.

5.5

Objasnění, jakým způsobem se vypočítává chybovost uvedená v tabulce 10.2, a v příslušných případech informace o auditech dodatečných výdajů uvedených v tabulce 10.3.

5.6

Informace o tom, zda jsou nesrovnalosti zjištěné při auditech výdajů považovány za systémové, a představují tedy riziko pro další platby, včetně vyčíslení jejich dopadu na daný soubor a související finanční opravy.

5.7

Informace o stavu realizace nápravných opatření odpovědným orgánem, včetně finančních oprav navržených auditním orgánem v důsledku auditů výdajů před předložením „konečné účetní závěrky“ Komisi. Případné odchylky od oprav navržených auditním orgánem a oprav realizovaných odpovědným orgánem je třeba uvést.

5.8

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na audity výdajů, které byly provedeny v předchozích letech, zejména o systémových nedostatcích.

6)   AUDITY ÚČETNÍCH ZÁVĚREK

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

6.1

Podrobné informace o subjektech, které prováděly audity účetních závěrek (jak je stanoveno v čl. 14. odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014).

6.2

Popis koncepce auditu k ověření finančních údajů v účetní závěrce přiložené k žádosti o platbu ročního zůstatku předložené odpovědným orgánem, jak je vymezeno v čl. 14 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014. Měl by být zahrnut odkaz na auditní činnost provedenou v rámci auditů systémů (jak je podrobně uvedeno v oddíle 4) a auditů výdajů (jak je podrobně uvedeno v oddíle 5) s významností pro jistotu, jež se vyžaduje u účetních závěrek.

6.3

Závěry vyvozené na základě auditů účetních závěrek, co se týče věrnosti a poctivosti obrazu o finančních údajích vykázaných v účetní závěrce přiložené k žádosti o platbu ročního zůstatku předložené odpovědným orgánem, a dále finanční opravy, které se projevily v účetní závěrce v důsledku těchto auditů.

6.4

Údaj, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové a zda byla přijata příslušná nápravná opatření.

7)   KOORDINACE MEZI AUDITNÍMI SUBJEKTY A DOZOR ZE STRANY AUDITNÍHO ORGÁNU (je-li to relevantní)

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

7.1

Popis postupu koordinace mezi auditním orgánem a auditními subjekty, které prováděly audity, jak je stanoveno v článku 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014, je-li to na místě.

7.2

Popis postupu dozoru a přezkumu kvality, který auditní orgán uplatňuje u auditní činnosti prováděné těmito auditními subjekty.

8)   DALŠÍ INFORMACE

Tento oddíl obsahuje tyto informace:

8.1

V příslušném případě informace o nahlášených podvodech a podezřeních na podvod, jež byly zjištěny v rámci auditů provedených auditním orgánem (včetně případů nahlášených jinými vnitrostátními orgány nebo institucemi EU a souvisejících s operacemi, které ověřil auditní orgán), spolu s přijatými opatřeními.

8.2

V příslušným případě následné události, k nimž došlo před předáním „návrhu účetní závěrky“ pro daný rozpočtový rok auditnímu orgánu a před předáním související výroční kontrolní zprávy Komisi, což může být relevantní pro výrok vydaný auditním orgánem. Zejména je třeba uvést a objasnit jakékoli rozdíly mezi finančními údaji uvedenými odpovědným orgánem v „návrhu účetní závěrky“ (tj. soubor, ze kterého byl auditní vzorek vybrán (7)) a konečnou účetní závěrkou předloženou Komisi.

9)   CELKOVÁ MÍRA JISTOTY

9.1

Údaj o celkové míře jistoty ohledně řádného fungování systému řízení a kontroly (8) a objasnění, jak bylo této míry jistoty dosaženo na základě kombinace výsledků auditů systémů, auditů výdajů a auditů účetních závěrek. Auditní orgán případně zohlední výsledky auditní činnosti, kterou provedl jiný vnitrostátní auditní subjekt nebo auditní subjekt EU a která může mít dopad na finanční údaje vykázané pro daný rozpočtový rok.

9.2

Posouzení případných zmírňujících a nápravných opatření přijatých odpovědným orgánem, jako jsou finanční opravy, a údaj, zda jsou nezbytná další nápravná opatření ze systémového i finančního hlediska.

10)   PŘÍLOHY VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVY

10.1

Výsledky auditů systémů (vzor uveden níže)

10.2

Výsledky auditů výdajů (vzor uveden níže)

10.3

Výsledky auditů dodatečných výdajů (je-li to relevantní)

10.1

Výsledky auditů systémů

Auditovaný subjekt (např. odpovědný orgán, pověřený orgán atd.)

Název auditu

Datum vyhotovení závěrečné zprávy o auditu

Klíčové požadavky (jsou-li relevantní)

[jak je stanoveno v tabulce 1 přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 378/2015]

 

 

KP 1

KP 2

KP 3

KP 4

KP 5

KP 6

KP 7

KP 8

KP 9

Celkové hodnocení (kategorie 1, 2, 3, 4) (jak je stanoveno v tabulce 2 přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 378/2015)

Poznámky

 

 

 

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 

 

 

 

 

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 (9)

 

 

10.2

Výsledky auditů výdajů

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

 

Fond/typ platby (1)

Částka v EUR odpovídající základnímu souboru nebo podsouboru v „návrhu účetní závěrky“, z něhož byl vzorek vybrán (2)

Auditní vzorek (částka v EUR) (3)

Auditní vzorek (jako % ze souboru) [D = C/B]

Počet chyb ve vzorku zjištěných auditním orgánem EUR (4)

Chybovost % ve vzorku

[F = E/C] (4)

Celková chybovost v souboru (5)

Celkové chyby v souboru (částka v EUR)

[H = G * B]

Finanční opravy

(částka v EUR) realizované odpovědným orgánem v důsledku celkové chybovosti (6)

Zbytková celková chybovost (7)

[J = (H – I)/B]

Poznámky

Podsoubory (je-li to relevantní) (1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem (A)

Celkem (B)

Částka v EUR

%

 

 

 

 

 

 

 

10.3

Výsledky auditů dodatečných výdajů (8)

K

L

M

N

O

 

Popis

Referenční č. fondu/projektu/platby

Auditované dodatečné výdaje (3)

Částka chyb v auditovaných dodatečných výdajích (4)

Finanční opravy realizované odpovědným orgánem u auditovaných dodatečných výdajů (6)

Poznámky

Výdaje spojené s průběžnými platbami nebo závěrečnými platbami zahrnutými do náhodného/statistického vzorku

 

 

 

 

 

Ostatní (třeba popsat) …

 

 

 

 

 

(1)

Jsou-li finanční údaje – tj. základní soubor pro audit – rozděleny do různých podsouborů (např. zálohy, průběžné platby nebo závěrečné platby, jiné), je třeba případně uvést informace pro jednotlivé podsoubory. Jeden řádek pro každý podsoubor a v oddíle 5 výroční kontrolní zprávy musí být popsány parametry podsouboru.

(2)

Sloupec B odkazuje na auditem ověřitelný soubor, tj. „návrh účetní závěrky“, ze kterého byl vzorek vybrán a který představuje všechny platby provedené odpovědným orgánem v aktuálním rozpočtovém roku.

(3)

Pokud auditní vzorek vybraný z aktuálního rozpočtového roku zahrnuje průběžné platby a/nebo závěrečné platby k vyúčtování záloh vykázaných v účetní závěrce za předchozí rozpočtové roky, pak tyto zálohy spadají do rozsahu auditu výdajů pro průběžné platby a/nebo závěrečnou platbu zahrnuté do vzorku.

Pro účely hlášení se do tabulky 10.2 (sloupec C) vykážou pouze průběžné platby nebo závěrečné platby zahrnuté do vzorku z návrhu účetní závěrky pro aktuální rozpočtový rok a pouze tyto se zohledňují pro výpočet rozsahu auditu pro aktuální rozpočtový rok (sloupec D).

„Částka záloh“ vyúčtovaná průběžnými platbami a/nebo závěrečnými platbami a ověřená v rámci rozsahu auditů výdajů se uvede v tabulce 10.3 sloupci M. Viz také poznámka pod čarou 8.

(4)

Auditní orgán uvede chyby zjištěné ve vzorku (jako částky a procento ze vzorku) před uplatněním jakýchkoli finančních oprav odpovědným orgánem jako výsledek auditní činnosti provedené auditním orgánem.

Do výpočtu a hlášení částky chyb a chybovosti v tabulce 10.2 sloupcích E a F se zahrnuje pouze částka chyb vztahující se k auditovaným průběžným platbám nebo závěrečným platbám vybraným z návrhu účetní závěrky pro aktuální rozpočtový rok.

Částka zjištěných chyb, která má dopad na vyúčtovanou „částku záloh“, se uvede v tabulce 10.3, sloupec N.

(5)

Celková chybovost v souboru je odhad auditního orgánu celkové chybovosti v „návrhu účetní závěrky“ pro aktuální rozpočtový rok. Celková chybovost se vypočítává předtím, než odpovědný orgán uplatní jakékoli finanční opravy.

Auditní orgán popíše metodiku použitou pro odhad celkové chybovosti a příslušné výpočty (včetně informací o případné stratifikaci) v oddíle 5 výroční kontrolní zprávy. V zásadě je celková chybovost součtem projektovaných náhodných chyb a případné celkové částky systémových chyb v souboru a dalších neopravených neobvyklých chyb, vyděleným daným souborem.

(6)

V sloupci I se uvádí finanční opravy uplatněné odpovědným orgánem pouze v auditem ověřitelném souboru, tj. „návrhu účetní závěrky“ pro aktuální rozpočtový rok, ze kterého byl vzorek vybrán.

Jakékoli finanční opravy vztahující se k vyúčtované „částce záloh“ se uvedou v tabulce 10.3 sloupci O.

(7)

V sloupci J se uvádí zbytková chybovost v účetní závěrce poté, co odpovědný orgán uplatnil finanční opravy pouze pro aktuální rozpočtový rok.

Neopravené chyby ve vyúčtované „částce záloh“ se nezahrnují do výpočtu zbytkové chybovosti pro účetní závěrku pro aktuální rozpočtový rok.

(8)

V tabulce 10.3 je auditní orgán povinen uvést výsledky případných auditů provedených na jiných položkách, než jsou částky zahrnuté do vzorku uvedené v tabulce 10.2. Pokud to auditní orgán považuje za nezbytné, provede dodatečné audity (např. audity na základě rizika, audity záporných nebo nulových plateb); výsledky těchto dodatečných auditů se rovněž uvedou v tabulce 10.3.

(1)  Jak je vymezen v článku 38 nařízení (EU) č. 514/2014.

(2)  K parametrům výběru vzorků patří výběrová jednotka, hodnota a velikost základního souboru, hodnota a velikost vzorku, rozsah auditu (v eurech a procento zahrnutých položek a částek) a kritéria výběru vzorku. V případě statistického výběru vzorku je třeba uvést také úroveň významnosti, úroveň spolehlivosti, očekávanou chybovost a výběrový interval.

(3)  Je-li použit nestatistický výběr vzorku, uvede auditní orgán kroky, které podnikl k zajištění, aby byl vzorek náhodný (a tudíž reprezentativní), a k zajištění dostatečné velikosti vzorku, aby mohl auditní orgán odhadnout celkovou chybovost souboru a vypracovat platný výrok auditora.

(4)  Například: způsobilost, zadávání veřejných zakázek, veřejná podpora.

(5)  Náhodné, systémové nebo neobvyklé chyby.

(6)  Finanční opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby mohou být uplatněny například v případě systémových chyb a/nebo v případě významné celkové chybovosti v návrhu účetní závěrky.

(7)  Sloupec B v tabulce 10.2.

(8)  Celková míra jistoty odpovídá jedné ze čtyř kategorií uvedených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/646: kategorie 1 (Funguje dobře. Žádná, nebo jen drobná zlepšení nutná.), kategorie 2 (Funguje. Jistá zlepšení nutná.), kategorie 3 (Částečně funguje. Podstatná zlepšení nutná.) a kategorie 4 (V podstatě nefunguje.).

(9)  Kategorie 1, 2, 3, 4, jak je stanoveno v tabulce 2 přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 378/2015


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU