(EU) 2018/1092Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie

Publikováno: Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30-43 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 18. července 2018 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 10. srpna 2018 Nabývá účinnosti: 10. srpna 2018
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/697 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1092

ze dne 18. července 2018,

kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V svém sdělení ze dne 30. listopadu 2016 o evropském obranném akčním plánu Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a účinný obranný průmysl v celé Unii. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) s cílem podporovat investice do společného výzkumu a vývoje obranného vybavení a technologií, a motivovat tak k jejich společnému pořizování a údržbě. Fond by nenahrazoval úsilí vynakládané v tomto ohledu na vnitrostátní úrovni a měl by pro členské státy představovat pobídku k posílení spolupráce a investic do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely, čímž by se posílila synergie a nákladová efektivita. Cílem je zajistit schopnosti, zabezpečit konkurenceschopnou a inovativní základnu pro obranný průmysl v celé Unii, včetně přeshraniční spolupráce a účasti malých a středních podniků, a přispět k posílení evropské obranné spolupráce.

(2)

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity obranného průmyslu Unie, což přispívá ke strategické autonomii Unie, by měl být zřízen Evropský program rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, která napomůže zlepšení obranných kapacit, mimo jiné v souvislosti s kybernetickou obranou, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, výzkumných středisek a univerzit, a spolupráce mezi členskými státy, ve fázi vývoje obranných produktů a technologií, čímž se usnadní lepší využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu a podpora standardizace obranných systémů při současném zlepšení jejich interoperability. Vývojovou fázi, jež následuje po výzkumné a technologické fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou. Program by také podporoval veškeré formy inovací, jelikož by pozitivní dopady takové podpory mohly působit i v civilním sektoru. Program doplňuje činnosti prováděné v souladu s článkem 182 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a nevztahuje se na výrobu ani pořizování obranných produktů nebo technologií.

(3)

Za účelem dosažení inovativnějších řešení a podpory otevřeného vnitřního trhu by měl program poskytnout výraznou podporu přeshraniční účasti malých a středních podniků a pomáhat vytvářet nové tržní příležitosti.

(4)

Program by se měl vztahovat na období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020. Měla by být stanovena finanční částka na jeho provádění pro uvedené období.

(5)

Toto nařízení stanoví na celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3).

(6)

S cílem maximalizovat vývoj obranných produktů a technologií by při provádění programu měly být všechny nástroje financování využívány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Nicméně vzhledem k dvouletému trvání programu by v souvislosti s používáním finančních nástrojů mohly vzniknout praktické problémy. V důsledku toho by během tohoto počátečního období měly být prioritně využívány granty a ve výjimečných případech veřejné zakázky. Finanční nástroje by mohly být v rámci fondu jako vhodný nástroj využívány po roce 2020.

(7)

Část provádění programu může Komise svěřit subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(8)

Po dosažení dohody o společných prioritách v oblasti obranných schopností na úrovni Unie, zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností, případně i s přihlédnutím ke koordinovanému každoročnímu přezkumu v oblasti obrany, a s cílem naplnit úroveň ambicí EU, jak byla odsouhlasena Radou v závěrech ze dne 14. listopadu 2016 a potvrzena Evropskou radou dne 15. prosince 2016, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a stanoví technické specifikace projektu.

(9)

Členské státy by rovněž případně měly jmenovat projektového manažera, například některou z mezinárodních organizací řízení projektů, například Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování, nebo subjekt, jako je Evropská obranná agentura, aby vedl činnosti týkající se rozvoje opatření v oblasti spolupráce podporovaných prostřednictvím programu. Pokud je projektový manažer jmenován, měla by Komise před provedením platby příjemci takového způsobilého opatření tohoto manažera konzultovat ohledně pokroku dosaženého s ohledem na příslušná opatření, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

(10)

Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfer produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (5) ani na vývoz obranných produktů, vybavení nebo technologií. Dále by neměla mít vliv na diskreční pravomoc členských států s ohledem na politiku týkající se transferu produktů pro obranné účely uvnitř Unie a jejich vývozu, mimo jiné v souladu se společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu stanovenými ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP (6).

(11)

Jelikož je cílem programu podpořit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měla by pro financování z programu být způsobilá opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, a to studie proveditelnosti a další doprovodná opatření, návrh (včetně technických specifikací, z nichž návrh vychází), vývoj systémových prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a zvyšování efektivity po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií. Pro financování z programu by měla být rovněž způsobilá modernizace stávajících obranných produktů a technologií včetně jejich interoperability. Opatření zaměřená na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měla být způsobilá pouze za předpokladu, že již existující informace potřebné pro provedení opatření nepodléhají jakémukoliv omezení, které snižuje schopnost provádět opatření.

(12)

Vzhledem k tomu, že je cílem programu zejména posílit spolupráci mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z programu pouze tehdy, pokud se na něm má podílet konsorcium alespoň tří podniků usazených na území nejméně tří členských států.

(13)

Přeshraniční spolupráce mezi podniky na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích nebo standardech. Právě absence nebo nedostatek společných technických specifikací nebo standardů vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost a dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. U opatření spojených s vyšší mírou technologické připravenosti by měla být dohoda o společných technických specifikacích základní podmínkou pro způsobilost k financování z programu. Studie proveditelnosti a opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společných technických specifikací nebo standardů, by rovněž měly být způsobilé k financování z programu.

(14)

S cílem zajistit, aby při provádění tohoto nařízení byly dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, by opatření zaměřená na produkty a technologie, jejichž využití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem, neměla být způsobilá k financování z programu. V tomto ohledu by způsobilost opatření zaměřených na vývoj nových obranných produktů a technologií, jako jsou například ty, které jsou navrženy konkrétně k provádění smrtících útoků bez jakékoliv lidské kontroly nad rozhodnutím o jejich spuštění, měla rovněž podléhat vývoji mezinárodního práva.

(15)

Vzhledem k tomu, že program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity obranného průmyslu Unie, měly by být k financování v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazené v Unii a nejsou kontrolovány třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměla by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatření financovaném v rámci programu, nacházet na území třetí země.

(16)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že by příjemci a subdodavatelé zapojení do opatření neměli být kontrolováni třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí. V této souvislosti mohou být podniky usazené v Unii a kontrolované třetí zemí nebo subjektem ze třetí země způsobilé k financování, jestliže jsou splněny příslušné přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posilování evropské technologické a průmyslové základny obrany. Účast takových podniků nesmí být v rozporu s cíli programu. Příjemci by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které v rámci opatření použijí. Zohlednit je třeba i obavy členských států v souvislosti s bezpečností dodávek.

(17)

Na spolupráci mezi příjemci a subdodavateli zapojenými do opatření a podniky, které jsou usazené ve třetí zemi nebo které jsou kontrolované třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, by se rovněž měly vztahovat příslušné přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. V této souvislosti by nemělo dojít k nepovolenému přístupu třetí země nebo subjektu ze třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění opatření. Přístup k utajovaným informacím je povolován v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly platnými pro utajované informace Evropské unie a pro informace se stupněm utajení stanoveným podle vnitrostátní bezpečnostní klasifikace jednotlivých států.

(18)

Způsobilá opatření vyvíjená v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Taková opatření by proto měla být způsobilá pro vyšší míru financování. Způsobilá opatření, na jejichž vývoji se ve vhodné míře účastní společnosti se střední tržní kapitalizací a malé a střední podniky, zejména přeshraniční malé a střední podniky, podporují otevírání dodavatelských řetězců a přispívají k cílům programu. Taková opatření by proto měla být způsobilá pro vyšší míru financování, mimo jiné s cílem vyvážit zvýšené riziko a zvýšenou administrativní zátěž.

(19)

Má-li o účast na způsobilém opatření v rámci tohoto programu zájem konsorcium a finanční pomoc Unie má formu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora. Koordinátor by měl být hlavním styčným bodem pro vztahy s Komisí.

(20)

Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla umožnit zachování a rozvoj dovedností a know-how tohoto průmyslu a přispět k posílení jeho technologické a průmyslové autonomie. V této souvislosti by program mohl rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato podpora inovací a technologického rozvoje by se rovněž měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro přidělení by měl být přínos daného opatření pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranných schopností, na nichž se dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce Unie podporuje dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech mohou být též zohledněny regionální a mezinárodní priority, a to i ty, které spadají do rámce NATO, za podmínky, že slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nebrání žádnému členskému státu v účasti, přičemž je rovněž bráno v úvahu, že je třeba zamezit zbytečnému zdvojování.

(21)

Členské státy samostatně i společně pracují na rozvoji, výrobě a operativním využívání letadel, vozidel a lodí bez posádky. Jejich operativní využívání zahrnuje v této souvislosti provádění útoků na vojenské cíle. Výzkum a vývoj spojený s vývojem těchto systémů, ať už vojenských nebo civilních, je podporován z unijních prostředků. Plánuje se, že bude pokračovat, možná i v rámci programu. Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit legitimnímu využívání obranných produktů nebo technologií výrobků vyvinutých v rámci programu.

(22)

Aby byla zajištěna životaschopnost financovaných opatření, měl by být závazek členských států účinně přispívat k jejich financování učiněn písemně, například prohlášením dotyčných členských států o záměru.

(23)

Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být tržně orientována, založena na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu obchodně životaschopná, a to i v případě technologií dvojího užití. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy mají v úmyslu pořídit konečný obranný produkt nebo používat technologii, a to koordinovaným způsobem, a u kritérií pro přidělení by se mělo přihlédnout ke skutečnosti, že se členské státy politicky nebo právně zaváží společně používat, vlastnit či udržovat konečný obranný produkt nebo technologii.

(24)

Při hodnocení opatření navrhovaných na financování v rámci programu by měla být zohledněna všechna kritéria pro přidělení. Jelikož tato kritéria pro přidělení nejsou vyřazujícími kritérii, navrhované opatření, které nesplní jedno nebo několik z těchto kritérií, by nemělo být automaticky vyloučeno.

(25)

Vztahuje-li se finanční pomoc Unie v rámci programu k vývoji systémových prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by přesáhnout u daného opatření 20 % způsobilých nákladů. U jiných činností vývojové fáze by však pomoc mohla pokrýt celou výši způsobilých nákladů. V obou případech by způsobilé náklady měly být chápány ve smyslu článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 996/2012.

(26)

Vzhledem k tomu, že program by měl doplňovat výzkumné činnosti, zejména v oblasti obrany, a v zájmu konzistentnosti a administrativního zjednodušení by se na program v rámci možností měla vztahovat stejná pravidla jako na Přípravnou akci zaměřenou na obranný výzkum (dále jen „Přípravná akce“) a na Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Je tedy vhodné umožnit paušální proplácení nepřímých nákladů ve výši 25 %, stejně jako tomu je v případě Přípravné akce a programu Horizont 2020.

(27)

Jelikož má podpora Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se pouze na specifickou vývojovou fázi, neměla by mít Unie vlastnická práva ani práva duševního vlastnictví k obranným produktům nebo technologiím, které z financovaných opatření vzejdou. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci. Zainteresované členské státy by rovněž měly mít možnost účastnit se následně pořizování na základě spolupráce. Výsledky opatření financovaných z tohoto programu by dále neměly podléhat žádné kontrole nebo omezení ze strany třetí země či subjektu ze třetí země.

(28)

Komise by měla sestavit dvouletý pracovní program odpovídající cílům programu. Pracovní program by měl podrobně stanovit kategorie projektů, které mají být z programu financovány, včetně obranných produktů a technologií, jako jsou dálkově řízené systémy, družicová komunikace, lokalizace, navigace a časování, autonomní přístup do vesmíru a trvalé pozorování Země, energetická udržitelnost a kybernetická a námořní bezpečnost, jakož i špičkové vojenské schopnosti ve vzduchu, na zemi i na moři a společné doménové systémy, včetně posíleného získávání situačních poznatků, ochrany, mobility, logistické a zdravotnické podpory a strategických podpůrných schopností.

(29)

Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen „výbor“). Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti se může výbor scházet ve složení vnitrostátních odborníků na oblast obrany, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(30)

Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program pamatoval na otevřený a transparentní přeshraniční přístup a účast malých a středních podniků a umožňoval je, a aby tudíž na tento typ opatření bylo vyčleněno nejméně 10 % celkového rozpočtu, což těmto podnikům umožní podílet se na hodnotových řetězcích daných opatření. Jedna kategorie projektů by měla být specificky věnována malým a středním podnikům.

(31)

Aby byl zajištěn úspěch programu, měla by Komise usilovat o udržování dialogu se širokým spektrem zástupců evropského průmyslu, včetně malých a středních podniků a netradičních dodavatelů odvětví obrany.

(32)

Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany a v souladu s pravomocemi, které jí přiznává Smlouva o EU, měla by být tato agentura přizvána do výboru jako pozorovatel. K účasti by měla být rovněž přizvána Evropská služba pro vnější činnost.

(33)

Obecným pravidlem by mělo být, že by při výběru opatření, která mají být z programu financována, Komise nebo subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 měly organizovat výzvy k předkládání návrhů podle uvedeného nařízení a zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejnižší dodatečné náklady. V řádně odůvodněných výjimečných případech však mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s článkem 190 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).

(34)

Komise poté, co s pomocí nezávislých odborníků, jejichž bezpečnostní prověření by měly potvrdit členské státy, vyhodnotí návrhy, vybere opatření, která mají být z programu financována. Komise by měla vytvořit databázi nezávislých odborníků. Tato databáze by neměla být zveřejňována. Nezávislí odborníci by měli být jmenováni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti daného opatření přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přidělování finančních prostředků na vybraná opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). O výsledcích hodnocení i o pokroku ve financovaných opatřeních by měly být informovány členské státy.

(35)

K přijetí uvedených prováděcích aktů by měl být s ohledem na jejich podstatné důsledky pro provádění tohoto nařízení použit přezkumný postup.

(36)

Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska jejich výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva o provádění by měla rovněž analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na opatřeních v rámci programu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci. Zpráva by rovněž měla obsahovat informace o původu příjemců a o rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví.

(37)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních a finančních sankcí.

(38)

Komise a členské státy by měly programu zajistit co nejširší propagaci, aby se zvýšila jeho účinnost, a zlepšila se tak konkurenceschopnost obranného průmyslu a obranné schopnosti členských států.

(39)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k nákladům a souvisejícím rizikům, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program“) pro opatření Unie na období od 1.ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„systémovým prototypem“ model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jejich vlastnosti v operačním prostředí;

2)

„kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a poskytuje se objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

3)

„certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy;

4)

„podnikem“ subjekt, bez ohledu na jeho právní postavení a způsob jeho financování, zabývající se hospodářskou činností, jenž je usazen v členském státě, v němž je v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu zapsán do rejstříku;

5)

„strukturou výkonného vedení“ jakýkoliv orgán podniku jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování podniku a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej;

6)

„subjektem ze třetí země“ subjekt usazený ve třetí zemi nebo usazený na území Unie se strukturami výkonného vedení ve třetí zemi;

7)

„kontrolou“ schopnost vykonávat rozhodující vliv na podnik, a to přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků;

8)

„malými a středními podniky“ malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (9);

9)

„společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 přílohy doporučení 2003/361/ES;

10)

„konsorciem“ skupina spolupracujících podniků vytvořená za účelem provádění opatření v rámci programu.

Článek 3

Cíle

Program má tyto cíle:

a)

zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu obranného průmyslu v celé Unii podporou opatření v jejich vývojové fázi, čímž se přispěje ke strategické autonomii Unie;

b)

podpořit a umocnit spolupráci, a to i přeshraniční, mezi podniky v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a spolupráci mezi členskými státy na vývoji obranných produktů nebo technologií a současně posílit a zlepšit činorodost dodavatelských a hodnotových řetězců v oblasti obrany a podpořit normalizaci obranných systémů a jejich interoperabilitu.

Taková spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností.

Nevylučují-li možnost účasti kteréhokoli členského státu, mohou být v této souvislosti ve vhodných případech též zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, berouce v úvahu nutnost vyhnout se zbytečnému zdvojování;

c)

podpořit lepší využívání výsledků obranného výzkumu a přispívat k vývoji po výzkumné fázi, a tím podporovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu na vnitřním i světovém trhu, ve vhodných případech i prostřednictvím konsolidace.

Článek 4

Rozpočet

Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 činí 500 milionů EUR v běžných cenách.

Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 5

Obecná ustanovení o financování

1.   Finanční pomoc Unie může být poskytována formami financování uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména granty a ve výjimečných případech veřejnými zakázkami.

2.   Formy financování uvedené v odstavci 1 a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a riziku střetu zájmů.

3.   Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

4.   Členské státy ve vhodných případech jmenují projektového manažera. Před provedením platby způsobilým příjemcům Komise projektového manažera konzultuje ohledně pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění příslušného opatření.

Článek 6

Způsobilá opatření

1.   Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové obranné produkty a technologie, tak na modernizaci existujících produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací potřebných pro provedení opatření pro modernizaci nepodléhá omezením ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků.

Způsobilé opatření se týká jednoho nebo několika z těchto opatření:

a)

studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření;

b)

návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie, jakož i technické specifikace, podle kterých byl návrh vypracován, včetně dílčích zkoušek ke snížení rizik v průmyslovém nebo reprezentativním prostředí;

c)

vývoj systémového prototypu obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

d)

testování obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

e)

kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

f)

certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)

vývoj technologií nebo prostředků zvyšujících efektivitu po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 jsou prováděna podniky spolupracujícími v konsorciu alespoň tří způsobilých subjektů usazených přinejmenším ve třech různých členských státech. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené přinejmenším ve dvou různých členských státech nesmí být přímo ani nepřímo kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem.

3.   Konsorcium uvedené v odstavci 2 doloží životaschopnost prokázáním toho, že náklady na opatření, na které se podpora ze strany Unie nevztahuje, mají být pokryty jiným způsobem financování, například příspěvky členských států.

4.   Pokud jde o opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g), doloží konsorcium jejich přínos ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že přinejmenším dva členské státy mají v úmyslu pořídit konečný produkt nebo používat dotyčnou technologii koordinovaným způsobem, a to případně i formou společného pořízení.

5.   Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) musí být založena na společných požadavcích společně dohodnutých přinejmenším dvěma členskými státy. Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g) musí být založená na společných technických specifikacích společně dohodnutých členskými státy, které mají spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat dotyčnou technologii, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 4, čímž se zvýší míra normalizace a interoperabilita systémů.

6.   Opatření na vývoj produktů a technologií, jejichž využití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem, nejsou způsobilé pro získání financování v rámci programu.

Článek 7

Způsobilé subjekty

1.   Příjemci podpory a subdodavatelé zapojení do opatření musí být veřejné či soukromé podniky usazené v Unii.

2.   Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do opatření, které se pro účely opatření financovaných v rámci programu používají, se po celou dobu trvání opatření musí nacházet na území Unie a struktury výkonného vedení příjemců a jejich subdodavatelů musí být usazeny v Unii.

3.   Pro účely opatření financovaných v rámci programu nesmí být příjemci ani subdodavatelé zapojení do opatření pod kontrolou třetí země nebo subjektu ze třetí země.

4.   Odchylně od odstavce 3 tohoto článku a s výhradou čl. 15 odst. 2 je podnik usazený v Unii a kontrolovaný třetí zemí nebo subjektem ze třetí země způsobilý jako příjemce nebo subdodavatel zapojený do opatření pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem, v němž je usazen, v souladu s jeho vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktur výkonného vedení podniku usazených v Unii. Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad podnikem.

Tyto záruky poskytují pojistku, že zapojení takového podniku do opatření nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 3. Záruky musí být také v souladu s článkem 12. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely daného opatření byla přijata opatření, jimiž se zajistí, že:

a)

kontrola nad podnikem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost provádět opatření a dosáhnout výsledků nebo mu v tom brání, ukládá omezení ohledně infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely daného opatření, nebo narušuje jeho schopnosti a normy nutné pro provedení opatření;

b)

třetí země nebo subjekt ze třetí země nemají přístup k citlivým informacím týkajícím se opatření a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do opatření mají v případě potřeby vnitrostátní bezpečnostní prověrku;

c)

duševní vlastnictví vzniklé na základě opatření a výsledky opatření zůstanou příjemci během provádění opatření i po jeho dokončení, nepodléhají kontrole či omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země a nejsou vyváženy mimo Unii ani k nim není poskytnut přístup mimo Unii bez souhlasu členského státu, v němž je podnik usazen, v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 13 o každém podniku, který se považuje za způsobilý v souladu s tímto odstavcem.

5.   Nejsou-li v Unii bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do opatření použít svůj majetek, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států, pokud to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to v souladu s cíli programu a plně v souladu s článkem 12.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.

6.   Není-li to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do opatření při provádění způsobilého opatření rovněž spolupracovat s podniky usazenými mimo území členských států či kontrolovanými třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových podniků. Taková spolupráce musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s článkem 12.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu třetí země nebo jiného subjektu ze třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění opatření a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro opatření.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.

7.   Příjemci poskytnou veškeré relevantní informace, které jsou nezbytné k posouzení kritérií způsobilosti. Dojde-li během provádění opatření ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom dotyčný podnik Komisi, která posoudí, zda jsou kritéria způsobilosti nadále splněna, a bude řešit případný dopad na financování akce.

8.   Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do opatření rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, jiní subdodavatelé, jimž je přiděleno alespoň 10 % celkových způsobilých nákladů na opatření, jakož i subdodavatelé, které může pro účely plnění smlouvy vyžadovat přístup k utajovaným informacím.

Článek 8

Prohlášení podniků

Každý podnik v konsorciu, které má zájem se účastnit některého opatření, v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platného vnitrostátního a unijního práva týkajícího se činnosti v oblasti obrany a že je s tímto právem v souladu.

Článek 9

Konsorcium

1.   Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které má zájem se účastnit některého opatření, jmenují jednoho ze svých členů, aby jednal jako koordinátor. Koordinátor se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavním styčným bodem mezi členy konsorcia a Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo nastane-li případ, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.   Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou. Vnitřní dohoda musí zahrnovat ujednání týkající se práv duševního vlastnictví k vyvíjeným produktům a technologiím.

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě všech těchto kritérií:

a)

přínos k excelenci, zejména prokázáním toho, že navrhované opatření přináší významné výhody oproti stávajícím obranným produktům či technologiím;

b)

přínos k inovacím, zejména prokázáním toho, že součástí navrhovaného opatření jsou průlomové či zcela nové koncepce a přístupy, nová a slibná budoucí technologická zlepšení nebo uplatnění technologií či koncepcí v odvětví obrany dříve neuplatňovaných;

c)

přínos ke konkurenceschopnosti a růstu podniků v odvětví obrany v celé Unii, zejména vytvořením nových tržních příležitostí;

d)

přínos k průmyslové autonomii evropského obranného průmyslu a k bezpečnostním a obranným zájmům Unie zdokonalením obranných produktů nebo technologií v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností dohodnutými členskými státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností, a případně v rámci regionálních a mezinárodních priorit, za předpokladu, že slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nevylučují možnost účasti žádného členského státu;

e)

podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na účast malých a středních podniků usazených v Unii a přinášejících přidanou hodnotu v průmyslové nebo technologické oblasti, ať již jako členů konsorcia, subdodavatelů, nebo jako dalších podniků v dodavatelském řetězci, a zejména podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na malé a střední podniky usazené v jiných členských státech, než ve kterých jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky;

f)

u opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) až f) přínos k další integraci evropského obranného průmyslu tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii.

V příslušných případech se ve vztahu k uplatnění kritérií uvedených v písm. a), b) a c) prvního pododstavce zohlední přínos ke zvýšení efektivity po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií, včetně nákladové efektivity a potenciálu pro synergii v procesu pořizování a údržby.

Článek 11

Míra financování

1.   U opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) nepřesáhne finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu 20 % celkových způsobilých nákladů. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až výše celkových způsobilých nákladů na opatření.

2.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1, které je vyvíjeno v rámci stálé strukturované spolupráce, může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů.

3.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít navýšené míry financování podle druhého a třetího pododstavce tohoto článku, pokud je alespoň 10 % z celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleno malým a středním podnikům usazeným v Unii.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech, v nichž jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleného malým a středním podnikům usazeným v jiných členských státech, než jsou členské státy uvedené ve druhém pododstavci.

4.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jeho celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii.

5.   Nepřímé způsobilé náklady jsou stanoveny paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, v nichž nejsou započteny přímé způsobilé náklady na subdodávky.

6.   Celkové navýšení míry financování opatření vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3 a 4 nesmí přesáhnout 35 procentních bodů.

7.   Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů opatření.

Článek 12

Vlastnická práva a práva duševního vlastnictví

1.   Unie není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani v souvislosti s opatřením nemá žádný nárok na práva duševního vlastnictví.

2.   Výsledky opatření, která obdržela financování v rámci programu, nepodléhají kontrole ani omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, a to ani pokud jde o transfer technologií.

3.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

4.   Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci, kteří obdrželi financování v rámci programu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, je Komise informována o každém převodu vlastnictví třetí zemi nebo subjektu ze třetí země. Pokud je tento převod vlastnictví v rozporu s cíli stanovenými v článku 3, financování poskytnuté v rámci programu se vrátí.

5.   Je-li pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky na studii, mají všechny členské státy právo obdržet na základě své písemné žádosti bezplatnou a nevýhradní licenci k použití této studie.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána, aby poskytla výboru své názory a odborné znalosti jako pozorovatel. K účasti bude rovněž přizvána Evropská služba pro vnější činnost.

Výbor se schází rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných aspektů.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 14

Pracovní program

1.   Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme dvouletý pracovní program. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

2.   Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány. Tyto kategorie jsou v souladu s prioritami obranných schopností uvedenými v čl. 3 písm. b).

Tyto kategorie se vztahují na schopnosti v oblasti inovativních obranných produktů a technologií v těchto oblastech:

a)

příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost;

b)

správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost a

c)

zapojení do střetu a efektory.

Pracovní program rovněž obsahuje kategorii projektů konkrétně věnovaných malým a středním podnikům.

3.   V pracovním programu se zajistí, aby alespoň 10 % celkového rozpočtu bylo určeno na přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 15

Hodnocení a řízení o přidělení finančních prostředků

1.   Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí v návaznosti na výzvy k předkládání návrhů vydané v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s článkem 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2.   Návrhy předložené v návaznosti na výzvu k podávání návrhů vyhodnotí Komise na základě kritérií způsobilosti a kritérií pro přidělení uvedených v článcích 6, 7, 8 a 10.

Komisi jsou v souvislosti s řízením o přidělení finančních prostředků nápomocni nezávislí odborníci, jejichž bezpečnostní pověření potvrdí členské státy. Tito odborníci jsou státní příslušníci Unie zastupující co největší počet členských států a jsou vybráni na základě výzev k podávání přihlášek s cílem vytvořit databázi kandidátů.

V zájmu transparentnosti ohledně způsobilosti odborníků je výbor uvedený v článku 13 každoročně informován o seznamu odborníků v databázi. Komise rovněž zajistí, aby odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.

3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělí finanční prostředky na vybraná opatření po každé výzvě nebo po uplatnění článku 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 16

Roční splátky

Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky.

Článek 17

Sledování a podávání zpráv

1.   Komise pravidelně sleduje provádění programu a každoročně podává zprávu o dosaženém pokroku v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

2.   V zájmu větší efektivity a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva vychází z příslušných konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Analyzuje rovněž přeshraniční účast, včetně účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, na projektech prováděných v rámci programu, jakož i jejich začlenění do globálního hodnotového řetězce. Zpráva také obsahuje informace o zemích původu příjemců a tam, kde je to možné, rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, prováděcích orgánů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto programu, audit veškerých dokladů i kontrol na místě.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto programu.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto [nařízení/rozhodnutí] obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. července 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A TAJANI

Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS


(1)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 51.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. července 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. července 2018.

(3)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).

(6)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉHO PROGRAMU ROZVOJE OBRANNÉHO PRŮMYSLU

Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu, dohodly se Evropský parlament a Rada, že financování Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v letech 2019–2020 bude probíhat takto:

200 milionů EUR z nepřiděleného rozpětí;

116,1 milionu EUR z Nástroje pro propojení Evropy;

3,9 milionu EUR z projektu Egnos;

104,1 milionu EUR z programu Galileo;

12 milionů EUR z programu Copernicus;

63,9 milionu EUR z projektu ITER.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU