(EU) 2018/1003Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1003 ze dne 16. července 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/1152 za účelem objasnění a zjednodušení postupu korelace a přizpůsobení změnám nařízení (EU) 2017/1151 (Text s významem pro EHP.)

1)

bod 2.3.8.1. se nahrazuje tímto:

„2.3.8.1.   V případě, že se jízdní zatížení při WLTP stanoví podle bodů 1 až 4 a 6 dílčí přílohy 4 přílohy XXI nařízení (EU) 2017/1151

Koeficienty jízdního zatížení při NEDC pro úplná vozidla kategorie N1 se vypočítají podle vzorců uvedených v bodě 2.3.8.1.1. (pro vozidlo H) a v bodě 2.3.8.1.2. (pro vozidlo L) a v souladu s níže uvedenými písmeny a) a b).

Pokud není uvedeno jinak, uvedené vzorce se použijí jak v případě simulace, tak v případě fyzických zkoušek vozidla.

Schvalovací orgán nebo v příslušných případech technická zkušebna ověří, zda zařízení aerodynamického tunelu uvedené v bodě 3.2.3.2.2.3. dílčí přílohy 7 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151 je způsobilé pro přesné stanovení hodnot Δ(Cd × Af). Není-li zařízení aerodynamického tunelu způsobilé, použije se pro všechna vozidla v dané rodině nejvyšší hodnota aerodynamického odporu.

Písmeno b) se použije pro nová schválení typu z hlediska emisí vydaná od 1. ledna 2019 nebo od dřívějšího data na žádost výrobce.“;

2)

v bodě 2.3.8.1.1. se vkládá tento první odstavec:

„Pokud se tento postup výpočtu použije pro jednotlivé vozidlo v souladu s bodem 4.2.1.4.2., použijí se hodnoty jízdního zatížení a zkušební hmotnosti při WLTP odpovídající jednotlivému vozidlu při NEDC, přičemž se odečte účinek volitelného vybavení.“;

3)

v bodě 2.3.8.1.1. písm. c) se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„kde faktor F*2w,H je koeficient jízdního zatížení F2 stanovený pro zkoušku WLTP vozidla H, od kterého byl odečten účinek veškerého volitelného vybavení.“;

4)

v bodě 2.3.8.1.2. písm. c) se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„kde faktor F*2w,L je koeficient jízdního zatížení F2 stanovený pro zkoušku WLTP vozidla L, od kterého byl odečten účinek veškerého volitelného vybavení.“;

5)

v bodě 2.3.8.2.1. se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)   koeficienty jízdního zatížení při NEDC, kde nejsou použity tabulkové hodnoty NEDC

V případě vozidel konstruovaných pro maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla rovnající se 3 000 kg nebo vyšší mohou být koeficienty jízdního zatížení při NEDC na žádost výrobce určeny v souladu s bodem 2.3.8.1.“;

6)

bod 2.3.8.2.2. se nahrazuje tímto:

„2.3.8.2.2.   Stanovení jízdního zatížení pro neúplná vozidla kategorie N1 podle bodu 2.2 přílohy XII nařízení (EU) 2017/1151

V případě neúplného vozidla kategorie N1, pokud bylo jízdní zatížení reprezentativního vozidla stanoveno podle bodu 2.2 přílohy XII a bodu 5.1 dílčí přílohy 4 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151, jízdní zatížení při NEDC, které má být použito jako vstup pro simulaci pomocí korelačního nástroje, se stanoví takto:

kde

V případě fyzické zkoušky vozidla se zkouška provádí s použitím koeficientů vozidlového dynamometru při NEDC pro vozidlo R stanovených podle tabulky 3 přílohy 4a předpisu EHK OSN č. 83.“;

7)

doplňuje se nový bod 2.3.8.3 písm. a), který zní:

„2.3.8.3 a)   Rozšíření schválení typu z hlediska emisí udělených podle nařízení (EU) 2017/1151

V případě, že je schválení typu z hlediska emisí podle nařízení (EU) 2017/1151 rozšířeno v důsledku přidání nových vozidel do interpolační rodiny CO2, jejichž emise CO2 při NEDC jsou vyšší než u vozidla H nebo nižší než u vozidla L, použije se pro účely korelace toto:

V případě a) se referenční hodnoty emisí CO2 stanoví bez výběru možností uvedených v bodech 3.1.1.2 a 3.2.6.

V případě b) nebo v případě, že referenční emise CO2 uvedené v písmenu a) jsou vyšší než interpolační křivka, stanoví se vozidla H a L při NEDC v souladu s body 2 a 3 této přílohy.

Písmeno a) se použije pro nová rozšíření o nové typy vydaná od 1. ledna 2019 nebo od dřívějšího data na žádost výrobce.“;

8)

tabulka 1 v bodě 2.4 se mění takto:

9)

v bodě 3.1.1.1. písm. c) se podbod i) nahrazuje tímto:

10)

v bodě 3.1.4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě neúplných vozidel kategorie N1 se simulovaná zkouška NEDC reprezentativního vozidla (vozidlo RMSV) provede s použitím korelačního nástroje a příslušných vstupních údajů popsaných v tabulce v bodě 2.4, které se vztahují na vozidla H nebo L s množstvím energie za cyklus, které nejvíce odpovídá množství energie za cyklus zjištěnému pro reprezentativní vozidlo v souladu s bodem 4.2.1.5.“

11)

v bodě 3.3.1 se definice uvedená v posledním odstavci nahrazuje tímto:

12)

v bodě 3.3.2 se definice uvedená v posledním odstavci nahrazuje tímto:

13)

v bodě 3.3.3 se definice uvedená v posledním odstavci nahrazuje tímto:

14)

bod 4.2.1.4 se nahrazuje tímto:

„4.2.1.4.   Výpočet jízdního zatížení pro jednotlivé vozidlo v interpolační rodině WLTP

4.2.1.4.1.   Koeficienty jízdního zatížení odvozené od vozidla H a L při NEDC

Koeficienty jízdního zatížení F0,n, F1,n a F2,n pro vozidla H a L stanovené podle bodu 2.3.8. se příslušně označí jako F0n,H, F1n,H a F2n,H a F0n,L, F1n,L a F2n,L.

Koeficienty jízdního zatížení f0n,ind, f1n,ind a f2n,ind pro jednotlivé vozidlo se vypočítají podle tohoto vzorce:

vzorec 1(a)

U nových schválení typu z hlediska emisí vydaných od 1. ledna 2019 nebo před tímto datem na žádost výrobce se koeficienty jízdního zatížení vypočítají podle tohoto vzorce:

vzorec 1(b)

nebo, je-li (TMn,H · RRn,H – TMn,L · RRn,L) = 0, nebo v příslušných případech (RMn,H · RRn,H – RMn,L · RRn,L) = 0, použije se vzorec 2:

vzorec 2

f0n,ind = F0n,H – ΔF0n

f1n,ind = F1n,H

nebo, je-li Δ[Cd · Af]LH,n = 0, použije se vzorec 3:

vzorec 3

f2n,ind = F2n,H – ΔF2n

kde

4.2.1.4.2.   Koeficienty jízdního zatížení odvozené z koeficientů jízdního zatížení jednotlivých vozidel při WLTP

Od 1. ledna 2019 pro nová schválení typu a od 1. ledna 2020 pro všechna nová vozidla uváděná do provozu, nebo na žádost výrobce před tímto datem, se jízdní zatížení při NEDC jednotlivého vozidla odvozuje z koeficientů jízdního zatížení WLTP uvedeného vozidla v kterémkoli z těchto případů:

Koeficienty jízdního zatížení při NEDC v případech a) až d) se vypočítají za použití vzorců uvedených v bodě 2.3.8.1.1., pokud se odkazy na vozidlo H považují za odkazy na jednotlivé vozidlo.

V případě a) je možné extrapolaci CO2 provést pouze, činí-li rozdíl mezi vozidlem H a L při NEDC alespoň 5 g CO2/km. Interpolační křivku je v uvedeném případě možné extrapolovat maximálně o hodnotu 3 g CO2/km nad hodnotu emisí CO2 vozidla H nebo pod hodnotu emisí CO2 vozidla L. Přesahuje-li extrapolace hodnotu 3 g CO2/km nebo je-li rozdíl mezi vozidlem H a L při NEDC nižší než 5 g CO2/km, výrobce stanoví pro tuto rodinu novou interpolační křivku podle bodů 2 a 3 této přílohy.“

15)

bod 4.2.1.6 se zrušuje.