(EU) 2018/1002Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1002 ze dne 16. července 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/1153 za účelem objasnění a zjednodušení postupu korelace a přizpůsobení změnám nařízení (EU) 2017/1151 (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 180, 17.7.2018, s. 10-15 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 16. července 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. července 2018 Nabývá účinnosti: 24. července 2018
Platnost předpisu: Ano (od 1. ledna 2025 zrušen předpisem (EU) 2021/392) Pozbývá platnosti: 1. ledna 2025
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1002

ze dne 16. července 2018,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/1153 za účelem objasnění a zjednodušení postupu korelace a přizpůsobení změnám nařízení (EU) 2017/1151

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (1), a zejména na čl. 13 odst. 7 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě zkušeností získaných při provádění nařízení Komise (EU) 2017/1151 (2) a prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1153 (3) se ukázalo, že některé prvky nařízení Komise (EU) 2017/1153 by měly být změněny.

(2)

Je nezbytné doplnit stávající metodu určování koncových bodů interpolační křivky používané pro výpočet hodnoty emisí CO2 podle NEDC pro jednotlivé vozidlo. Tyto koncové body, které představují zkušební vozidlo s nejvyššími hodnotami emisí CO2 a zkušební vozidlo s nejnižšími hodnotami, by měly být stanoveny tak, aby rozdíl mezi oběma zkušebními vozidly s vysokými a nízkými hodnotami činil alespoň 5 g CO2/km.

(3)

Aby se zabránilo určování hodnot emisí CO2 jednotlivých vozidel na základě interpolačních křivek, které neuvádějí minimální rozdíl, měla by tato změna vstoupit v platnost neprodleně.

(4)

Pokud se pro účely schválení typu podle nařízení (EU) 2017/1151 používají rodiny podle matice jízdního zatížení, měl by být výpočet hodnoty emisí CO2 pro jednotlivé vozidlo náležející k takové rodině zjednodušen odvozením koeficientů jízdního zatížení pro výpočet hodnoty CO2 podle NEDC z koeficientů jízdního zatížení jednotlivého vozidla stanovených podle nařízení (EU) 2017/1151.

(5)

S cílem zajistit spolehlivý výsledek korelace je vhodné doplnit počet válců jako vstupní údaj pro korelační nástroj.

(6)

Je rovněž třeba využít této příležitosti a opravit některé redakční chyby v textu.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2017/1153 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1153 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro stanovení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změny v regulačním zkušebním postupu (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 679).


PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)

třetí odstavec bodu 2.3.1. se nahrazuje tímto:

 

„MRO je hmotnost vozidla H, L, respektive R v provozním stavu stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 443/2009.“;

2)

bod 2.3.8.1. se nahrazuje tímto:

„2.3.8.1.   V případě, že se jízdní zatížení při WLTP stanoví podle bodů 1 až 4 a 6 dílčí přílohy 4 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151

Koeficienty jízdního zatížení při NEDC se vypočítají podle vzorců uvedených v bodě 2.3.8.1.1. (pro vozidlo H) a v bodě 2.3.8.1.2. (pro vozidlo L) a podle níže uvedených písmen a) a b).

Pokud není uvedeno jinak, uvedené vzorce se použijí jak v případě simulace, tak v případě fyzických zkoušek vozidla.

Schvalovací orgán nebo v příslušných případech technická zkušebna ověří, zda zařízení aerodynamického tunelu uvedené v bodě 3.2.3.2.2.3. dílčí přílohy 7 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151 je způsobilé pro přesné stanovení hodnot Δ(Cd × Af). Není-li zařízení aerodynamického tunelu způsobilé, použije se pro všechna vozidla v dané rodině nejvyšší hodnota aerodynamického odporu.

a)

Hodnoty koeficientů jízdního zatížení a zkušební hmotnosti při WLTP uvedené ve vzorcích v bodech 2.3.8.1.1 a 2.3.8.1.2 odpovídají hodnotám odvozeným od vozidel H a L stanoveným pro danou interpolační rodinu v souladu s bodem 5 dílčí přílohy 7 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151.

b)

Bez ohledu na písmeno a), pokud energetická náročnost cyklu WLTP vozidla H a/nebo L neodpovídá nejvyšší, resp. nejnižší energetické náročnosti cyklu vozidla H a/nebo L při NEDC, stanoví se koeficienty jízdního zatížení při NEDC v souladu s jedním z těchto postupů:

i)

na základě jednotlivého vozidla v interpolační rodině s nejvyšší, resp. nejnižší energetickou náročností cyklu NEDC;

ii)

na základě kombinace nejvyšší, resp. nejnižší hodnoty ze všech relevantních charakteristik jízdního zatížení, tj. aerodynamického odporu, valivého odporu a hmotnosti u jakéhokoli jednotlivého vozidla v interpolační rodině.

Výrobce vybere jeden z postupů uvedených v bodech i) nebo ii).

Písmeno b) se použije pro nová schválení typu z hlediska emisí vydaná od 1. ledna 2019 nebo od dřívějšího data na žádost výrobce.“;

3)

v bodě 2.3.8.1.1. se vkládá tento první odstavec:

„Pokud se tento postup výpočtu použije pro jednotlivé vozidlo v souladu s bodem 4.2.1.4.2., použijí se hodnoty jízdního zatížení a zkušební hmotnosti při WLTP odpovídající jednotlivému vozidlu při NEDC, přičemž se odečte účinek volitelného vybavení.“;

4)

v bodě 2.3.8.1.1. písm. c) se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„kde faktor F*2w,H je koeficient jízdního zatížení F2 stanovený pro zkoušku WLTP vozidla H, od kterého byl odečten účinek veškerého volitelného vybavení.“;

5)

v bodě 2.3.8.1.2. písm. c) se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„kde faktor F*2w,L je koeficient jízdního zatížení F2 stanovený pro zkoušku WLTP vozidla L, od kterého byl odečten účinek veškerého volitelného vybavení.“;

6)

v bodě 2.3.8.2.1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)   koeficienty jízdního zatížení při NEDC, kde nejsou použity tabulkové hodnoty NEDC

V případě vozidel konstruovaných pro maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla rovnající se 3 000 kg nebo vyšší mohou být koeficienty jízdního zatížení při NEDC na žádost výrobce určeny v souladu s bodem 2.3.8.1.“;

7)

doplňuje se nový bod 2.3.8.3, který zní:

„2.3.8.3.   Rozšíření schválení typu z hlediska emisí udělených podle nařízení (EU) 2017/1151

V případě, že je schválení typu z hlediska emisí podle nařízení (EU) 2017/1151 rozšířeno v důsledku přidání nových vozidel do interpolační rodiny CO2, jejichž emise CO2 při NEDC jsou vyšší než u vozidla H nebo nižší než u vozidla L, použije se pro účely korelace toto:

a)

Pokud rozdíl mezi vozidlem H a L dotčené interpolační rodiny při NEDC činí alespoň 5 g CO2/km, může být interpolační křivka při NEDC stanovená pro uvedenou rodinu rozšířena za předpokladu, že emise CO2 při NEDC stanovené podle bodu 3 této přílohy na základě vstupních údajů ze zkoušky WLTP podle bodu 3.1.1. přílohy I nařízení (EU) 2017/1151 jsou stejné nebo nižší než emise CO2 stanovené na základě interpolační křivky při NEDC;

b)

Pokud je rozdíl mezi vozidlem H a L při NEDC nižší než 5 g CO2/km, interpolační křivka nesmí být rozšířena.

V případě a) se referenční hodnoty emisí CO2 stanoví bez výběru možností uvedených v bodech 3.1.1.2 a 3.2.6 této přílohy.

V případě b), nebo v případě, že referenční emise CO2 uvedené v písmenu a) jsou vyšší než stávající interpolační křivka, stanoví se vozidla H a L při NEDC v souladu s body 2 a 3 této přílohy.

Písmeno a) se použije pro rozšíření o nové typy vydaná od 1. ledna 2019 nebo od dřívějšího data na žádost výrobce.“;

8)

tabulka 1 v bodě 2.4 se mění takto:

a)

v položce 66 se znění uvedené v prvním sloupci nahrazuje tímto:

„Identifikační číslo interpolační rodiny“

b)

doplňuje se nová položka 68, která zní:

„68

Počet válců

Prohlášení výrobce

Počet (uvede se nejpozději od 1. ledna 2019)

9)

v bodě 3.1.1.1. písm. c) se podbod i) nahrazuje tímto:

„i)

identifikačního čísla interpolační rodiny“

10)

bod 3.3.4 se zrušuje;

11)

bod 4.2.1.4. se nahrazuje tímto:

„4.2.1.4.   Výpočet jízdního zatížení pro jednotlivé vozidlo v interpolační rodině WLTP

4.2.1.4.1.   Koeficienty jízdního zatížení odvozené od vozidla H a L při NEDC

Koeficienty jízdního zatížení F0,n, F1,n a F2,n pro vozidla H a L stanovené podle bodu 2.3.8. se příslušně označí jako F0n,H, F1n,H a F2n,H a F0n,L, F1n,L a F2n,L r.

Koeficienty jízdního zatížení f0n,ind, f1n,ind a f2n,ind pro jednotlivé vozidlo se vypočítají podle tohoto vzorce:

vzorec 1(a)

Formula

U nových schválení typu z hlediska emisí vydaných od 1. ledna 2019 nebo před tímto datem na žádost výrobce se koeficienty jízdního zatížení vypočítají podle tohoto vzorce:

vzorec 1(b)

Formula

nebo, pokud (TMn,H · RRn,H – TMn,L · RRn,L) = 0, nebo v příslušných případech (RMn,H · RRn,H – RMn,L · RRn,L) = 0, použije se vzorec 2:

vzorec 2

f0n,ind = F0n,H – ΔF0n

f1n,ind = F1n,H

Formula

nebo, je-li Δ[Cd · Af]LH,n = 0, použije se vzorec 3:

vzorec 3

f2n,ind = F2n,H – ΔF2n

kde

ΔF0,n = F0n,H – F0n,L

ΔF2,n = F2n,H – F2n,L

4.2.1.4.2.   Koeficienty jízdního zatížení odvozené z koeficientů jízdního zatížení jednotlivých vozidel podle WLTP

Od 1. ledna 2019 pro nová schválení typu a od 1. ledna 2020 pro všechna nová vozidla uváděná do provozu, nebo na žádost výrobce před těmito daty, se jízdní zatížení při NEDC jednotlivého vozidla odvozuje z koeficientů jízdního zatížení WLTP uvedeného vozidla v kterémkoli z těchto případů:

a)

pokud se hodnota emisí CO2, energetická náročnost cyklu nebo jakýkoli z koeficientů jízdního zatížení f0, f1 nebo f2 vypočítaných podle bodu 4.2.1.4.1. má extrapolovat z vozidla H nebo L při NEDC;

b)

pokud jsou koeficienty jízdního zatížení pro vozidla H a L při NEDC odvozeny z různých rodin jízdního zatížení;

c)

pokud jednotlivé vozidlo patří do jiné rodiny jízdního zatížení než vozidlo H a/nebo L při NEDC;

d)

pokud jednotlivé vozidlo patří do rodiny podle matice jízdního zatížení.

Koeficienty jízdního zatížení při NEDC v případech a) až d) se vypočítají za použití vzorců uvedených v bodě 2.3.8.1.1., pokud se odkazy na vozidlo H považují za odkazy na jednotlivé vozidlo.

V případě a) je možné extrapolaci CO2 provést pouze, činí-li rozdíl mezi vozidlem H a L při NEDC alespoň 5 g CO2/km. Interpolační křivku je v uvedeném případě možné extrapolovat maximálně o hodnotu 3 g CO2/km nad hodnotu emisí CO2 vozidla H nebo pod hodnotu emisí CO2 vozidla L. Přesahuje-li extrapolace hodnotu 3 g CO2/km nebo je-li rozdíl mezi vozidlem H a L při NEDC nižší než 5 g CO2/km, výrobce stanoví pro tuto interpolační rodinu novou interpolační křivku podle bodu 2 a 3 této přílohy.“;

12)

bod 4.2.1.4a. se zrušuje.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU