(EU) 2018/989Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/989 ze dne 18. května 2018 o změně a opravě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP.)

„1.2.2.

a)

první odstavec se nahrazuje tímto:

„Výrobce motoru nesmí nikdy uvádět, že určitý typ motoru nebo rodina motorů smí být provozována v Unii s jinými běžně prodávanými palivy, než jsou ta, která splňují požadavky tohoto bodu, pokud výrobce navíc nesplňuje požadavek bodu 1.2.3:“;

b)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„6.2.3.1.

„3.1.3.

Zkušební motor musí reprezentovat ty vlastnosti rodin motorů týkající se zhoršování emisí, u kterých se pro účel schvalování typu použijí výsledné faktory zhoršení. Výrobce motorů vybere jeden motor reprezentující rodinu motorů, skupinu rodin motorů nebo rodinu motorů se stejným systémem následného zpracování určený podle bodu 3.1.2 pro zkoušení v rámci programu akumulace doby provozu podle bodu 3.2.2 a před zahájením zkoušek o něm informuje schvalovací orgán.

3.1.4.

Pokud schvalovací orgán rozhodne, že nejhorší případ emisí rodiny motorů, skupiny rodin motorů nebo rodiny motorů se stejným systémem následného zpracování by mohl lépe charakterizovat jiný zkušební motor, pak zkušební motor vybere společně schvalovací orgán s výrobcem motorů.“;

„3.2.6.1.1.

„2.2.3.1.

Bez ohledu na bod 2.2.3 u (pod)kategorií motorů nepodléhajících nesilničním zkušebním cyklům v neustáleném stavu pro účely EU schválení typu může základní strategie pro regulaci emisí rozpoznat, jestliže nastanou neustálené provozní podmínky, a aplikovat odpovídající strategii pro regulaci emisí. V tom případě se tato strategie pro regulaci emisí uvede v přehledu základní strategie pro regulaci emisí, který je vyžadován bodem 1.4 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2017/656 a v důvěrných informacích o strategii pro regulaci emisí podle dodatku 2 k uvedené příloze.

2.2.4.

Výrobce technické zkušebně během zkoušky EU schválení typu prokáže, že provádění základní strategie pro regulaci emisí je v souladu s ustanoveními tohoto oddílu na základě dokumentace uvedené v bodě 2.6.“;

„2.6.1.

Výrobce musí dodržet požadavky na dokumentaci stanovené v bodě 1.4 části A přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2017/656 a v dodatku 2 k uvedené příloze.

2.6.2.

Výrobce zajistí, aby všechny dokumenty použité k tomuto účelu byly označeny identifikačním číslem a datem vydání. Výrobce schvalovací orgán informuje o veškerých změnách zaznamenaných údajů. V takovém případě vydá buď aktualizovanou verzi dotčených dokumentů, kde jsou příslušné stránky jasně označeny spolu s datem revize a povahou změny, nebo novou konsolidovanou verzi, jejíž součástí je index s podrobným popisem a datem každé změny.“;

a)

bod 2.2.1 se nahrazuje tímto:

b)

vkládají se nové body, které znějí:

c)

vkládá se nový bod, který zní:

d)

bod 2.3.2.3 se nahrazuje tímto:

e)

vkládají se nové body, které znějí:

f)

body 2.3.3, 2.3.3.1, a 2.3.3.2 se zrušují;

g)

v bodě 5.2.1.1 se vkládá nové písmeno, které zní:

h)

bod 9.5 se nahrazuje tímto:

i)

body 10.3.1 až 10.3.3.1 se nahrazují tímto:

10.3.1.   Shodnost aktivace systému varování se prokazuje vykonáním dvou zkoušek: nedostatek činidla a jedna kategorie poruchy uvedená v oddílech 7, 8 nebo 9.

10.3.2.   Výběr poruchy ke zkoušení z poruch uvedených v oddílech 7, 8 nebo 9

10.3.2.1.   Schvalovací orgán vybere jednu kategorii poruchy. Je-li vybrána porucha z bodů 7 nebo 9, platí další požadavky uvedené v bodě 10.3.2.2, případně 10.3.2.3.

10.3.2.2.   Pro účely prokázání aktivace systému varování v případě špatné jakosti činidla se vybere činidlo s přinejmenším takovým naředěním účinné látky, jako je naředění sdělené výrobcem v souladu s požadavky bodů 7. až 7.3.3.

10.3.2.3.   K prokázání aktivace systému varování v případě poruch, jež mohou být důsledkem nedovolených zásahů a jsou definovány v oddílu 9, musí být výběr proveden v souladu s těmito požadavky:

10.3.3.   Prokázání

10.3.3.1.   Pro účely tohoto prokázání se provede samostatná zkouška na nedostatek činidla a na poruchu vybranou v souladu s body 10.3.2 až 10.3.2.3.2.“;

j)

vkládají se nové body, které znějí:

„10.5.   Dokumentace prokázání

10.5.1.   Prokázání je dokumentováno protokolem o prokazování funkce systému NCD. Protokol musí:

k)

body 11.4.1.1 a 11.4.1.1.1 se nahrazují tímto:

l)

doplňují se nové body, které znějí:

„13.4.   Dokumentace prokázání

13.4.1.   Prokázání je dokumentováno protokolem o prokazování nejnižší přípustné koncentrace činidla. Protokol musí:

a)

body 2. až 4.5 se nahrazují tímto:

„2.   Obecné požadavky

Požadavky dodatku 1 se použijí na motory v oblasti působnosti tohoto dodatku, není-li stanoveno jinak v bodě 3 a 4 tohoto dodatku.

3.   Výjimky z požadavků dodatku 1

Z důvodu bezpečnosti se systém upozornění operátora popsaný v bodech 5 a 11.3 dodatku 1 nepoužije pro motory v oblasti působnosti tohoto dodatku. Požadavek na ukládání údajů do protokolu palubního počítače uvedený v bodě 4 tohoto dodatku se použije vždy tehdy, kdy by bylo došlo k aktivaci upozornění podle bodů 2.3.2.3.2, 6.3, 7.3, 8.4 a 9.4 dodatku 1.

4.   Požadavek na ukládání incidentů provozu motoru s nedostatečným vstřikováním činidla nebo nedostatečnou jakostí činidla

4.1.   Protokol palubního počítače zaznamená do energeticky nezávislé paměti počítače nebo do počitadel celkový počet a dobu trvání všech incidentů, kdy je motor v provozu s nedostatečným vstřikováním činidla nebo nedostatečnou jakostí činidla, přičemž musí být zajištěno, že tyto informace nelze záměrně vymazat.

4.1.1.   Vnitrostátní kontrolní orgány musí mít možnost číst tyto záznamy čtecím nástrojem.

4.1.2.   Dokumentace výrobce podle části A přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2017/656 musí obsahovat popis připojení a metodu čtení těchto záznamů.

4.2.   Doba trvání incidentu „nedostatečná úroveň činidla“ zaznamenaného do protokolu palubního počítače podle bodu 4.1 namísto upozornění podle bodu 6.3 dodatku 1 začíná buď ve chvíli, kdy se nádrž na činidlo vyprázdní, tj. když dávkovací systém nemůže čerpat z nádrže další činidlo, nebo při jakékoliv hladině nižší než 2,5 % jejího plného jmenovitého objemu, podle volby výrobce.

4.3.   Doba trvání incidentu zaznamenaného do protokolu palubního počítače podle bodu 4.1 namísto upozornění podle bodů 6.3, 7.3, 8.4 a 9.4 dodatku 1 začíná ve chvíli, kdy příslušné počitadlo dosáhne hodnoty pro důrazné upozornění uvedené v tabulce 4.4 dodatku 1.

4.4.   Doba trvání incidentu zaznamenaného do protokolu palubního počítače podle bodu 4.1 namísto upozornění podle bodu 2.3.2.3.2 dodatku 1 začíná ve chvíli, kdy by bylo začalo upozornění.

4.5.   Doba trvání incidentu zaznamenaného do protokolu palubního počítače podle bodu 4.1 končí, jakmile je incident odstraněn.“;

b)

vkládá se nový bod, který zní:

a)

bod 2.2.1 se nahrazuje tímto:

b)

bod 3.1 se nahrazuje tímto:

c)

vkládá se nový bod, který zní:

d)

bod 9.2.1 se nahrazuje tímto:

„9.2.1.

V případě, kdy motory rodiny motorů patří do rodiny motorů s PCD, která již získala EU schválení typu podle bodu 2.3.6 (obrázek 4.8), se shodnost této rodiny motorů považuje za prokázanou bez dalších zkoušek, pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že monitorovací systémy nezbytné ke splnění požadavků tohoto dodatku jsou v rámci posuzované rodiny motorů a rodiny motorů s PCD obdobné. Obrázek 4.8 Dříve prokázaná shodnost rodiny motorů s PCD Rodiny motorů s PCD 1 Rodiny motorů 2 Rodiny motorů 1 Shoda rodiny motorů s PCD 1 byla prokázána pro rodinu motorů 2 Shoda rodiny motorů 1 je považována za prokázanou “;

e)

v bodě 9.3.3.6.2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

f)

doplňují se nové body, které znějí:

„9.3.6.   Dokumentace prokázání

9.3.6.1.   Prokázání je dokumentováno protokolem o prokazování funkce systému PCD. Protokol musí:

a)

obrázek 5.2 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 5.2

Kontrolní rozsah pro motory s proměnnými otáčkami kategorie NRE s maximálním netto výkonem < 19 kW a motory s proměnnými otáčkami kategorie IWA s maximálním netto výkonem < 300 kW, otáčkami C < 2 400 ot/min

Točivý moment (% maxima)

Otáčky (%)

Legenda:

b)

obrázek 5.3 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 5.3

Kontrolní rozsah pro motory s proměnnými otáčkami kategorie NRE s maximálním netto výkonem < 19 kW a motory s proměnnými otáčkami kategorie IWA s maximálním netto výkonem < 300 kW, rychlostí C ≥ 2 400 ot/min

Točivý moment (% maxima)

Otáčky (%)

Legenda:

„3.1.

a)

uvozující věta se nahrazuje tímto:

„Zkouška se provede bezprostředně po NRSC následujícím způsobem:“;

b)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

c)

písmena e) a f) se nahrazují tímto:

a)

motor se nechá běžet tak, aby regenerace proběhla až do konce a případně aby se v systému následného zpracování pevných částic obnovil úsad sazí;

b)

v souladu s bodem 7.8.1.1 přílohy VI se provede zahřátí motoru;

c)

postup zkoušky v bodě 4 se zopakuje, počínaje krokem v bodě 4 písm. b).“

a)

emisí z klikové skříně určených podle bodu 6.10, je-li to relevantní,

b)

korekčního faktoru pro občasnou regeneraci systému následného zpracování určeného podle bodu 6.6, je-li to relevantní, a

c)

faktoru zhoršení určeného podle přílohy III jako posledního kroku výpočtu,

a)

výpočet na základě hodnot nízkých a vysokých otáček:

kde:

b)

výpočet na základě nejdelšího vektoru:

kde:

Existují-li jediné otáčky, při kterých se (n 2 norm i  + P 2 norm i ) rovná 98 % maximální hodnoty (n 2 norm i  + P 2 norm i ), pak:

kde:

kde:

Provede se lineární interpolace zmapovaných hodnot pro určení:

a)

první odstavec se nahrazuje tímto:

„Jmenovité otáčky jsou definovány v čl. 3 bodě 29 nařízení (EU) 2016/1628. Jmenovité otáčky pro motory s proměnlivými otáčkami podléhající zkoušce emisí, kromě motorů zkoušených v cyklu NRSC s konstantními otáčkami definovaném v čl. 1 bodě 31 tohoto nařízení, se určí podle platného postupu mapování stanoveného v bodě 7.6 této přílohy. Jmenovité otáčky pro motory s proměnnými otáčkami zkoušené v cyklu NRSC s konstantními otáčkami udá výrobce podle vlastností motoru. Jmenovité otáčky pro motory s konstantními otáčkami udá výrobce podle vlastností regulátoru. Je-li předmětem zkoušky emisí typ motoru s alternativními otáčkami, jak dovoluje čl. 3 bod 21 nařízení (EU) 2016/1628, udávají a zkouší se veškeré alternativní otáčky.“;

b)

třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„U motorů kategorie NRSh musí být 100 % zkušební otáčky v rozmezí ± 350 ot/min od jmenovitých otáček udaných výrobcem.“;

a)

úvodní část prvního odstavce se nahrazuje tímto:

„Je-li to vyžadováno, otáčky při maximálním točivém momentu určené z křivky maximálního točivého momentu, jež byla stanovena na základě příslušného postupu mapování motoru podle bodu 7.6.1 nebo 7.6.2, jsou jedny z těchto:“;

b)

v posledním odstavci se slova „motory kategorie NRS nebo NRSh“ nahrazují slovy „motory kategorie NRS“;

a)

během zkoušky se musí na vstupu do chladiče přeplňovacího vzduchu udržovat teplota chladiva nejméně 293 K (20 °C);

b)

při jmenovitých otáčkách a plném zatížení se průtok chladiva musí nastavit tak, aby bylo dosaženo teploty vzduchu za výstupem z chladiče přeplňovacího vzduchu v rozmezí ± 5 K (± 5 °C) od hodnoty stanovené výrobcem. Teplota vzduchu na výstupu se měří v místě specifikovaném výrobcem. Toto nastavení průtoku chladiva se musí použít během celé zkoušky;

c)

jestliže výrobce motoru specifikuje mezní hodnoty poklesu tlaku při průchodu chladicím systémem přeplňovacího vzduchu, musí se zajistit, aby pokles tlaku při průchodu chladicím systémem přeplňovacího vzduchu za podmínek motoru stanovených výrobcem byl v mezích specifikovaných výrobcem. Pokles tlaku se měří v místech určených výrobcem.“;

a)

poslední věta prvního odstavce se nahrazuje tímto:

„Přesný postup určení této frekvence se dohodne mezi výrobcem motoru a schvalovacím orgánem na základě osvědčeného odborného úsudku.“;

b)

název obrázku 6.1 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 6.1

Schéma občasné regenerace s počtem měření n a počtem měření během regenerace nr “;

c)

rovnice (6-9) a vysvětlivky k ní se nahrazují tímto:

kde:

d)

rovnice (6-10) a (6-11) se nahrazují tímto:

„b)

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„7.3.1.1   Obecné požadavky na stabilizaci odběrného systému a motoru“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Motory vybavené systémem následného zpracování mohou být před stabilizací specifickou pro cyklus popsanou v bodech 7.3.1.1.1 až 7.3.1.1.4 v chodu, aby došlo k regeneraci systému následného zpracování a případně k obnově úsadu sazí v systému následného zpracování pevných částic.“;

a)

v průběhu 8 hodin předcházejících odběru emisí podle bodu 8.1.8.7 se přezkouší těsnost systému;

b)

pro odběr vzorků v dávkách se připojí čistá úložná média, jako jsou vyprázdněné vaky nebo filtry, u nichž byla změřena jejich hmotnost tara;

c)

spustí se všechny měřicí přístroje podle instrukcí výrobce přístrojů a osvědčeného technického úsudku;

d)

nastartují se ředicí systémy, odběrná čerpadla, chladicí ventilátory a systém pro shromažďování údajů;

e)

seřídí se průtoky vzorků na požadované úrovně, s použitím obtoků, je-li to žádoucí;

f)

výměníky tepla v systému odběru vzorků se předehřejí nebo předchladí, aby se nalézaly ve svých provozních rozsazích teplot pro zkoušku;

g)

vyhřívané nebo chlazené součásti, jako jsou odběrná potrubí, filtry, chladiče a čerpadla se stabilizují na své provozní teploty;

h)

systém k ředění toku výfukových plynů se uvede do činnosti nejméně 10 minut před začátkem sledu zkoušek;

i)

provede se kalibrace analyzátorů plynu a vynulují se kontinuální analyzátory podle postupu v bodě 7.3.1.5;

j)

všechna elektronická integrační zařízení se před začátkem každého intervalu zkoušky vynulují nebo znovu vynulují.

a)

v prvním odstavci se písmeno h) nahrazuje tímto:

b)

obrázek 6.4 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 6.4

Sled zkoušek

Vytvořit referenční zkušební cyklus v neustáleném stavu

Stanovit zkušební cyklus v ustáleném stavu

Nepoužije-li se cyklus v neustáleném stavu, sestavit mapu motoru (křivu max. toč. momentu nebo přímku provozoru za konstantních otáček)

Výpočet emisí

1) Sběr údajů 2) Postupy po zkoušce 3) Vyhodnocení

Fáze zkoušení emisí při startu za tepla

Zkouška emisí z výfuku

Stabilizace a zahřátí motoru

Stabilizace motoru

Je-li použit cyklus v ustáleném stavu a cyklus v neustáleném stavu

Najet cvičný cyklus (nebo podle potřeby vice cycklů) pro kontrolu/vyzkoušení motoru

Sestavit mapu motoru (křivu max. toč. momentu)

Neustálený stav (NRTC a LSI-NRTC)

Ustálený stav (diskrétní a RMC)

NRTC

LSI-NRTC

Odstavení za tepla

Fáze zkoušení emisí při startu za studena

Připrava všech systémů na odběr vzorků (vč. kalibrace analyzátorů) a sběr údajů

Přirozené či nucené vychladnutí

„a)

pokud se motor zastaví kdykoli v průběhu jízdy v cyklu NRTC se startem za studena, je neplatná celá zkouška;

b)

pokud se motor zastaví kdykoli v průběhu jízdy v cyklu NRTC se startem za tepla, je neplatná pouze tato jízda. Motor se odstaví podle bodu 7.8.3 a jízda se startem za tepla se zopakuje. V tomto případě se jízda se startem za studena nemusí opakovat;“;

a)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

Doba zkušebních režimů se zaznamená a uvede v protokolu.“;

b)

v písmenu c) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„U emisí PM lze odběr vzorků PM provádět metodou jediného filtru nebo metodou více filtrů. Protože výsledky těchto metod se mohou poněkud lišit, uvede se spolu s výsledky i použitá metoda.“;

a)

řádek odkazující na bod 8.1.11.4 se nahrazuje tímto:

b)

řádek odkazující na bod 8.1.12.1 se nahrazuje tímto:

„iv)

„b)

„b)

a)

v písmenu b) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Při průtocích paliva pro FID a vzduchu nastavených podle doporučení výrobce se do analyzátoru zavede kalibrační plyn pro plný rozsah.“;

b)

písmeno c) se mění takto:

a)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

b)

v písmenu f) se poslední věta nahrazuje tímto: „Vysoušeč vzorku musí projít ověřením podle bodu 8.1.12;“;

i)

propojení se vytvoří z potrubí z polytetrafluorethylenu (PTFE) nebo z nerezavějící oceli;

ii)

N2 nebo čištěný vzduch se zvlhčí probubláváním destilovanou vodou v utěsněné nádobě, kde se zvlhčuje plyn na nejvyšší rosný bod vzorku odhadovaný v průběhu odběru vzorků;

iii)

zvlhčený plyn se zavede před vysoušeč vzorku plynu;

iv)

teplota zvlhčeného plynu za nádobou se udržuje nejméně o 5 K (5 °C) nad jeho rosným bodem;

v)

rosný bod (T dew) a tlak (p total) zvlhčeného plynu se měří co nejblíže vstupu vysoušeče vzorku, aby se ověřilo, že tento rosný bod je nejvyšší odhadovaný v průběhu odběru vzorku emisí;

vi)

rosný bod (T dew) a tlak (p total) zvlhčeného plynu se měří co nejblíže výstupu vysoušeče vzorku plynu;

vii)

vysoušeč vzorku plynu je pozitivně ověřen, pokud výsledek v písm. d) podbodě vi) tohoto bodu je nižší než rosný bod odpovídající specifikacím vysoušeče vzorku plynu určeným v bodě 9.3.2.3.1 plus 2 K (2 °C), nebo pokud molární podíl podle písm. d) podbodu vi) je menší než odpovídající specifikace vysoušeče vzorku plynu plus 0,002 mol/mol, nebo 0,2 % objemových. U tohoto ověření je rosný bod vzorku plynu vyjádřen v absolutní teplotě, tj. v kelvinech.“;

a)

nezávislé ověření vlastností váhy na částice v období 370 dnů před vážením filtru;

b)

vynulování váhy a její kalibrování na plný rozsah v období 12 hodin před vážením filtru;

c)

ověření, že určení hmotnosti referenčních filtrů před vážením filtrů a po něm je nižší než specifikovaná dovolená odchylka.

a)

manuální proces vyžaduje, aby se použila váha, které se vynuluje a kalibruje na plný rozsah nejméně jedním kalibračním závažím. Pokud se střední hodnoty normálně získávají tím, že se opakuje vážení s cílem zlepšit správnost a přesnost měření PM, použije se stejný postup i pro ověření vlastností vah;

b)

automatizovaný proces probíhá s použitím interních kalibračních závaží, která vlastnosti váhy ověřují automaticky. Tato interní kalibrační závaží musí splňovat specifikace podle bodu 9.5.2.

a)

Minimálně dvě nepoužitá média se vzorky částic se ponechají v prostředí stabilizujícím částice. Budou použita jako referenční média. Nepoužité filtry ze stejného materiálu a o stejné velikosti se zvolí za referenční.

b)

Referenční filtry jsou stabilizovány v prostředí, které stabilizuje částice. Referenční filtry se považují za stabilizované, pokud se nacházely v prostředí stabilizujícím částice po dobu nejméně 30 minut a prostředí stabilizující částice bylo v podmínkách stanovených v bodě 9.3.4.4 po dobu nejméně 60 předcházejících minut.

c)

Provede se několik vážení referenčních vzorků bez zaznamenání hodnot.

d)

Váha se vynuluje a zkalibruje na plný rozsah. Na váhu se umístí zkušební zátěž (např. kalibrační závaží) a pak se odebere a zkontroluje se, zda se váha za normální dobu stabilizace vynulovala na přijatelnou úroveň.

e)

Každé z referenčních médií (např. filtrů) se zváží a jeho hmotnost se zaznamená. Pokud se střední hodnoty normálně získávají tím, že se opakuje vážení s cílem zlepšit správnost a přesnost hmotností referenčních médií (např. filtrů) částic, použije se tentýž postup i pro změření středních hodnot hmotností médií se vzorkem (např. filtrů).

f)

Zaznamenají se rosný bod, teplota okolí a atmosférický tlak v okolí váhy.

g)

Zaznamenané podmínky okolí slouží ke korigování výsledků vztlakem podle popisu v bodě 8.1.13.2. Zaznamená se hmotnost každého z referenčních médií korigovaná vztlakem.

h)

Hmotnost korigovaná o vztlak každého z referenčních médií (např. filtrů) se odečte od dříve změřené a zaznamenané hmotnosti korigované o vztlak.

i)

Jsou-li zjištěné změny hmotnosti u některých referenčních filtrů větší, než povoluje tento oddíl, stávají se všechna určení hmotnosti částic vykonaná od posledního potvrzení správnosti hmotnosti referenčního média (např. filtru) neplatnými. Referenční filtry částic lze vyřadit, pokud se změnila pouze jedna z hmotností filtrů o více, než je dovolená hodnota, a je možné jednoznačně identifikovat zvláštní příčinu změny hmotnosti tohoto filtru, která by neovlivnila jiné filtry tohoto procesu. Potvrzení správnosti lze tudíž považovat za úspěšné. V takovém případě nejsou kontaminovaná referenční média součástí určování, zda je dosaženo souladu s písm. j) tohoto bodu, ale dotyčný referenční filtr se vyřadí a nahradí.

j)

Pokud se některá z referenčních hmotností změní o více, než povoluje bod 8.1.13.1.4, všechny výsledky měření částic, které byly zjištěny mezi dvěma časy, při nichž se určovaly referenční hmotnosti, se stanou neplatnými. Pokud se referenční médium se vzorkem částic podle písm. i) vyřadí, je nutné, aby zůstal minimálně jeden rozdíl referenčních hmotností, který splňuje kritéria podle bodu 8.1.13.1.4. V opačném případě se výsledky měření částic vykonaného mezi těmito dvěma časy, při nichž se určily hmotnosti referenčních médií (např. filtrů), stanou neplatnými.

a)

u borosilikátového skla pokrytého PTFE činí hustota odběrného média 2 300 kg/m3;

b)

u média s membránou (filmem) z PTFE s integrálním nosným kruhem z polymethylpentenu, který má 95 % hmotnosti média, činí hustota odběrného média 920 kg/m3;

c)

u média s membránou (filmem) z PTFE s integrálním nosným kruhem z PTFE činí hustota odběrného média 2 144 kg/m3.

m cor

je hmotnost filtru pro odběr částic korigovaná vztlakem

m uncor

je hmotnost filtru pro odběr částic nekorigovaná vztlakem

ρ air

je hustota vzduchu v prostředí váhy

ρ weight

je hustota kalibračního závaží použitého ke kalibraci váhy

ρ media

je hustota filtru pro odběr částic

p abs

je absolutní tlak v prostředí váhy

M mix

je molární hmotnost vzduchu v prostředí váhy

R

je molární plynová konstanta

T amb

je absolutní teplota okolního vzduchu v prostředí váhy“;

„b)

a)

měřením teploty na výstupu vysoušeče vzorku nebo

b)

měřením vlhkosti v místě těsně před CLD nebo

c)

provedením ověřovacího postupu podle bodu 8.1.12.“;

a)

podbod i) se nahrazuje tímto:

b)

v tabulce 6.9 v podbodě iii) se třetí řádek nahrazuje tímto:

„i)

„b)

a)

v bodě 1.3.4 se první věta nahrazuje tímto:

„U měření počtu částic se k řízení systému s ředěním části toku za účelem získání vzorku proporcionálního k hmotnostnímu toku výfukového plynu použije hmotnostní průtok výfukového plynu určený kteroukoli z metod popsaných v bodech 2.1.6.1 až 2.1.6.4 přílohy VII.“;

b)

v bodě 2.1.3.3.3 se první věta nahrazuje tímto:

„regulovat vyhřívané fáze na konstantní jmenovité provozní teploty v rozsahu specifikovaném v bodě 2.1.3.3.2, s dovolenou odchylkou ± 10 K (± 10 °C).“;

c)

v bodě 2.1.4 se obrázek 6.10 nahrazuje tímto:

„Obrázek 6.10

Schéma doporučeného systému k odběru vzorků částic – odběr z plného toku

a)

v bodě 4.2.7 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Musí se zaznamenat datum expirace kalibračních plynů.“;

b)

v bodě 4.2.8 se písmeno j) nahrazuje tímto:

a)

v bodě 2.4 se obrázek 6-11 nahrazuje tímto:

„Obrázek 6-11

Znázornění odezev systému

Odezva

Čas

Doba náběhu

Doba zpoždění

Doba transformace

Doba odezvy

Cas vstupního kroku

b)

vkládá se nový bod, který zní:

„w C

=

obsah uhlíku v palivu [% hmot.] (viz rovnice (7-82) v bodě 3.3.3.1 nebo tabulka 7.3)“;

„M da,w

=

molární hmotnost ředicího vzduchu [g/mol] (viz rovnice (7-144) v bodě 3.9.3)

M r,w

=

molární hmotnost surového výfukového plynu [g/mol] (viz dodatek 2 bod 5)“;

a)

pod vysvětlivky k rovnici (7-59) se doplňuje nový řádek, který zní:

b)

ve vysvětlivkách k rovnici (7-60) se řádek odpovídající termínu „Ti, AUX“ nahrazuje tímto:

a)

řádek odpovídající termínu „Pi“ se nahrazuje tímto:

b)

doplňuje se nový řádek, který zní:

a)

rovnice (7-66) se nahrazuje tímto:

b)

vysvětlivky k rovnici (7-66) se mění takto:

c)

rovnice (7-67) se nahrazuje tímto:

d)

vysvětlivky k rovnici (7-67) se mění takto:

a)

u kontinuálního odběru vzorků a variabilního průtoku se hmotnost plynných emisí vypočte pomocí rovnice (7-106):

kde:

b)

u kontinuálního odběru vzorků a konstantního průtoku se hmotnost plynných emisí vypočte pomocí rovnice (7-107):

kde:

c)

u odběru vzorků po dávkách a bez ohledu na to, zda je průtok variabilní nebo konstantní, se hmotnost plynných emisí vypočte pomocí rovnice (7-108):

kde:

d)

V případě zředěného výfukového plynu se vypočtené hodnoty hmotnosti znečišťujících látek korigují odečtením hmotnosti emisí pozadí pro zohlednění ředicího vzduchu:

Pro případy v) a vi) se použijí rovnice (7-115) a (7-116):

kde:

a)

v podbodě i) se úvodní část nahrazuje tímto:

„Molární průtok metodou PDP. Na základě otáček, při kterých pracuje objemové dávkovací čerpadlo (PDP) během zkušebního intervalu, se pro výpočet molárního průtoku ṅ [mol/s] pomocí rovnice (7-117) použije příslušný sklon a 1 a průsečík a 0 [–], vypočtené podle postupu kalibrace v bodě 3.9.2:“;

b)

v podbodě ii) se úvodní část nahrazuje tímto:

„Molární průtok metodou SSV. Na základě rovnice popisující závislost mezi C d a R e # určené podle bodu 3.9.4 se molární průtok Venturiho trubicí s podzvukovým prouděním (SSV) během zkoušky emisí ṅ [mol/s] vypočte pomocí rovnice (7-119):“;

c)

v podbodě iii) se úvodní část nahrazuje tímto:

„Molární průtok metodou CFV. Pro výpočet molárního průtoku jednou Venturiho trubicí či kombinací Venturiho trubic se použijí jeho střední hodnoty C d a další konstanty určené podle bodu 3.9.5. Molární průtok ṅ [mol/s] během zkoušky emisí se vypočítá pomocí rovnice (7-120):“;

a)

rovnice (7-126) se nahrazuje tímto:

b)

pod vysvětlivky k rovnici (7-126) se doplňuje nový řádek, který zní:

c)

vysvětlivky k rovnici (7-127) se nahrazují tímto:

„kde:

a)

řádek odpovídající termínu „Pi“ se nahrazuje tímto:

b)

doplňuje se nový řádek, který zní:

a)

rovnice (7-133) se nahrazuje tímto:

b)

vysvětlivky k rovnici (7-133) se mění takto:

a)

rovnice (7-134) se nahrazuje tímto:

b)

vysvětlivky k rovnici (7-134) se mění takto: