(EU) 2018/781Nařízení Komise (EU) 2018/781 ze dne 29. května 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu „podobný léčivý přípravek“ (Text s významem pro EHP. )

a)

zrušeno;

b)

„podobným léčivým přípravkem“ se rozumí léčivý přípravek obsahující účinnou látku nebo látky podobné těm, které obsahuje v současnosti registrovaný léčivý přípravek pro vzácná onemocnění, a stanovený pro stejnou léčebnou indikaci;

c)

„podobnou účinnou látkou“ se rozumí totožná účinná látka nebo účinná látka se stejnými hlavními charakteristikami molekulové struktury (ale ne nezbytně všemi stejnými charakteristikami molekulové struktury), která účinkuje stejným mechanismem. Avšak v případě léčivých přípravků pro moderní terapii, u nichž hlavní charakteristiky molekulové struktury nelze zcela určit, se podobnost mezi dvěma účinnými látkami posoudí na základě biologických a funkčních vlastností.

Pro účely uplatňování písmene c) uvedeného výše se použijí tyto požadavky pro:

1.   Chemické léčivé přípravky

Hlavními charakteristikami molekulové struktury jsou významné strukturní složky účinné látky. Mohou být celou molekulou nebo její částí. To, zda jsou hlavní charakteristiky molekulové struktury mezi dvěma nebo více molekulami stejné, se určí srovnáním jejich struktur.

1.1.   Izomery, směsi izomerů, komplexy, estery, ethery, soli a deriváty původní účinné látky nebo účinná látka, která se liší od původní účinné látky jen s ohledem na malé změny molekulové struktury, jako je strukturní analog, se považují za podobné.

1.2.   Syntetické polynukleotidy, jednovláknové nebo dvouvláknové, sestávající ze dvou nebo více odlišných nukleotidů, pokud:

2.   Biologické léčivé přípravky (jiné než léčivé přípravky pro moderní terapii)

Hlavními charakteristikami molekulové struktury jsou strukturní složky účinné látky, které jsou významné pro funkční vlastnosti uvedené látky. Hlavní charakteristiky molekulové struktury mohou být složeny z účinné složky nebo z účinné složky v kombinaci s doplňkovým strukturním prvkem/doplňkovými strukturními prvky zásadním způsobem přispívajících k funkčním vlastnostem účinné látky.

Takový doplňkový strukturní prvek/takové doplňkové strukturní prvky mohou být s účinnou složkou konjugované nebo spojené nebo na ni jiným způsobem navázané nebo mohou být prodloužením proteinového skeletu účinné složky prostřednictvím dalších aminokyselin. Látky se strukturními prvky, u nichž jsou použity podobné metody technologie modifikace či konjugace, běžně vedou k podobným látkám.

Biologické účinné látky, které se liší od původní biologické látky jen s ohledem na malé změny molekulové struktury, se považují za podobné.

2.1.   Bílkovinné látky:

2.2.   Polysacharidy:

3.   Léčivé přípravky pro moderní terapii

3.1.   Léčivé přípravky pro moderní terapii pocházející z buněk: Dva příbuzné léčivé přípravky pocházející z buněk nejsou podobné, pokud:

3.2.   Léčivé přípravky pro genovou terapii: Dva léčivé přípravky pro genovou terapii se nepovažují za podobné, pokud jsou mezi nimi rozdíly v léčebné sekvenci, virovém vektoru, systému přenosu, regulačních sekvencích nebo výrobní technologii, které mají zásadní vliv na biologické vlastnosti a/nebo biologický účinek významné pro zamýšlený léčebný účinek a/nebo atributy bezpečnosti daného přípravku.

Rozdíly v léčebné sekvenci, které nemají zásadní vliv na zamýšlený léčebný účinek, nejsou dostačující na podporu tvrzení, že dva léčivé přípravky pro genovou terapii jsou nepodobné.

3.3.   Geneticky modifikované buňky. Použijí se kritéria podle bodů 3.1 a 3.2.

4.   Radiofarmaka

Stejná účinná látka radiofarmaka nebo látka lišící se od původní radionuklidem, ligandem, místem značení nebo mechanismem včlenění radionuklidu do molekuly za předpokladu, že účinkuje stejným mechanismem, se považují za podobné látky.“