(EU) 2018/607Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/607 ze dne 19. dubna 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 40-63 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 19. dubna 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 21. dubna 2018 Nabývá účinnosti: 21. dubna 2018
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2016/1036 Pozbývá platnosti: 21. dubna 2023
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/607

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny. Na uvedená opatření se bude dále odkazovat jako na „původní opatření“ a na šetření, na jehož základě byla nařízením (ES) č. 1796/1999 uložena opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě šetření podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (3) bylo následně zjištěno, že původní opatření týkající se dovozu z Ukrajiny a z ČLR jsou obcházena prostřednictvím dodávek přes Moldavsko, respektive přes Maroko. Konečné antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny proto Rada nařízením (ES) č. 760/2004 (4) rozšířila na dovoz týchž výrobků odesílaných z Moldavska. Obdobně bylo antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR rozšířeno nařízením Rady (ES) č. 1886/2004 (5) na dovoz týchž výrobků zasílaných z Maroka.

(3)

Nařízením (ES) č. 1858/2005 (6) zachovala Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 původní opatření na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Mexika vypršela dne 18. srpna 2004 (7). Jelikož se Maďarsko a Polsko staly dne 1. května 2004 členy Evropské unie, platnost opatření byla v uvedený den ukončena.

(4)

V květnu 2010 rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010 (8) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, na základě šetření zaměřeného na obcházení antidumpingových opatření podle článku 13 základního nařízení. Některým korejským vyvážejícím výrobcům bylo přiznáno osvobození od rozšířeného cla, jelikož nebylo zjištěno, že by konečná antidumpingová cla obcházeli.

(5)

Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Indie vypršela dne 17. listopadu 2010 (9).

(6)

V lednu 2012 zachovala Rada prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012 (10) po přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (11) antidumpingové clo týkající se ČLR rozšířené na Maroko a Korejskou republiku a antidumpingové clo týkající se Ukrajiny rozšířené na Moldavsko. Na uvedená opatření se bude dále odkazovat jako na „platná opatření“ a na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uzavřené prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012 se bude dále odkazovat jako na „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“.

(7)

Týmž nařízením Rada rovněž ukončila řízení, pokud jde o Jižní Afriku. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Jižní Afriky vypršela dne 9. února 2012.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost o přezkum“).

(9)

Žádost o přezkum podal dne 7. listopadu 2016 styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví ocelových lan (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že by pozbytí platnosti opatření s ohledem na ČLR pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Žadatel neposkytl dostatečné důkazy o tom, že by pozbytí platnosti platných opatření vůči Ukrajině pravděpodobně mělo za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy.

1.3.   Zahájení přezkumu

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. února 2017 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Vzhledem k tomu, že nebyla podána řádně odůvodněná žádost o přezkum před pozbytím platnosti ohledně dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny, Komise oznámila, že platnost antidumpingového opatření s ohledem na Ukrajinu bude ukončena. Antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny tedy pozbylo platnosti dne 10. února 2017 (14).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření dne 31. prosince 2016 (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise navíc oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány ČLR.

(14)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5.1.   Výběr vzorku

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.5.1.1.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(16)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všech 21 známých vyvážejících výrobců v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Mezi požadované informace patřily údaje o objemu výroby a výrobní kapacitě. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Pouze jedna skupina vyvážejících výrobců odpověděla, že je ochotna spolupracovat. Na tuto skupinu, která sice pokrývá 100 % veškerého vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie, připadalo méně než 2 % celkové výroby těchto výrobků v Číně. Vzhledem k tomu, že spolupracovat byla ochotna pouze jedna skupina vyvážejících výrobců, nebylo nutné uplatnit výběr vzorku.

1.5.1.2.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(19)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 17 základního nařízení byl vzorek vybrán na základě objemu prodeje obdobného výrobku. Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 50,5 % celkové výroby výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

1.5.1.3.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech údaje požadované v příloze II tohoto oznámení o zahájení přezkumu.

(21)

Kromě toho Komise ve fázi zahájení přezkumu kontaktovala 44 dovozců uvedených v žádosti o přezkum a vyzvala je, aby objasnili svou činnost a vyplnili výše uvedenou přílohu.

(22)

Přihlásilo se pouze sedm dovozců, ale podle jejich odpovědí šest z nich ocelová lana a kabely během období přezkumného šetření nedováželo. Proto nebyl výběr vzorku nutný.

1.5.2.   Dotazníky

(23)

Komise zaslala dotazníky spolupracující skupině vyvážejících výrobců, kteří odpověděli na formulář pro výběr vzorku, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, deseti uživatelům, kteří se přihlásili po zahájení šetření, a 50 známým výrobcům v potenciálních třetích zemích s tržním hospodářstvím (Kanada, Indie, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Rusko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, Ukrajina a Spojené státy americké (dále jen „Spojené státy“ nebo „USA“)).

(24)

Odpověď na dotazník poskytla zmíněná skupina vyvážejících výrobců a pět výrobců v Unii. Odpověď na dotazník neposkytl žádný dovozce a žádný uživatel.

(25)

Odpověď na dotazník poskytli dva výrobci ze třetí země s tržním hospodářstvím, z nichž jeden sídlil v Turecku a jeden v USA.

1.5.3.   Inspekce na místě

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii

Bridon International Ltd, Doncaster, Spojené království

Casar Drahtseilwerk Saar GmbH, Kirkel, Německo

Drumet Liny i Druty sp z o.o., Wloclawek, Polsko

Gustav Wolf GmbH, Guetersloh, Německo

Redaelli Tecna Spa, Milán, Itálie

 

Vyvážející výrobce v ČLR

Fasten Group Imp. & Exp. Co., Ltd., Jiangyin City, Wuxi, provincie Ťiang-su

 

Výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím

WireCo World Group, Prairie Village, KS, USA

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(27)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, pocházející z ČLR (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98.

2.2.   Obdobný výrobek

(28)

Ocelová lana a kabely vyráběné v ČLR a vyvážené do Unie, ocelová lana a kabely vyráběné a prodávané na domácím trhu třetí země s tržním hospodářstvím USA a ocelová lana a kabely vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejná konečná použití a stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(29)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

3.1.   Předběžné poznámky

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(31)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, při tomto šetření spolupracovala pouze jedna skupina vyvážejících výrobců, připadalo méně než 2 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v ČLR. Tato skupina je složena ze sedmi společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě a prodeji ocelových lan a kabelů. Vzhledem k tomu, že uvedená skupina pokrývala 100 % vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie během období přezkumného šetření, dospěla Komise k závěru, že má dostatek informací k posouzení vývozní ceny a dumpingového rozpětí během období přezkumného šetření (oddíl 3.2.).

(32)

Bylo však zjištěno, že údaje, které poskytla uvedená jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, pokud jde o prodej na vývoz do jiných třetích zemí, jsou nedostatečné: čtyři společnosti, které jsou ve spojení s touto skupinou a jsou zapojeny do výroby a prodeje ocelových lan a kabelů, nepředložily samostatnou odpověď na dotazník, jak bylo požadováno. Tím, že nepředložily požadovanou odpověď, neposkytly žádné informace o svém prodeji na vývoz do jiných třetích zemí. Kromě toho jedna společnost ve spojení z této skupiny, přestože poskytla odpověď na dotazník, neuvedla informace o svém prodeji na vývoz do jiných třetích zemí na základě typu výrobku pro jednotlivé transakce.

(33)

V důsledku toho Komise informovala jedinou spolupracující skupinu vyvážejících výrobců, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, pokud jde o prodej na vývoz do třetích zemí, a této skupině byla poskytnuta příležitost předložit připomínky v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.

(34)

Spolupracující skupina vyvážejících výrobců ve svých připomínkách nezpochybnila, že neposkytla odpověď na dotazník pro své čtyři společnosti ve spojení. Tvrdila však, že bylo nepřiměřené požadovat informace o prodeji na vývoz do třetích zemí informace podle kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) na základě jednotlivých transakcí. Tento argument nelze uznat. Požadované informace byly považovány za nezbytné, jelikož (aby bylo možné předvídat budoucí chování výrobců v ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti) je důležité mít k dispozici přesné a úplné znalosti o jejich současném chování při vývozu ocelových lan a kabelů do jiných třetích zemí. Pokud, jak je tomu v tomto případě, strana nevynakládá maximální úsilí, aby poskytla úplný soubor požadovaných údajů, ale pouze jejich část, a tyto údaje navíc nejsou dostatečně podrobné a nelze je ověřit, není možné takové částečné informace považovat za dostatečně přesné a úplné, aby Komisi umožnily náležitě a s plnou znalostí posoudit chování čínských výrobců při vývozu ocelových lan a kabelů do jiných třetích zemí.

(35)

Zjištění uvedená v oddílu 3.3.2 byla tedy založena na dostupných údajích. Za tímto účelem byly pro vytvoření úplné představy o antidumpingových opatřeních platných na jiných důležitých trzích třetích zemí pro ocelová lana a kabely použity informace, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, kromě prodeje do třetích zemí, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, podání žadatelů, informace z čínské vývozní statistiky (15) (dále jen „databáze ČLR“), informace od Světové banky a další veřejně dostupné informace, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění.

3.2.   Dumping

(36)

Dumping pro vývoz z ČLR v průběhu období přezkumného šetření byl stanoven na základě informací, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, která představovala veškerý vývoz ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie během období přezkumného šetření (viz 18. bod odůvodnění).

Třetí země s tržním hospodářstvím

(37)

Žádnému z vyvážejících výrobců z ČLR nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení se běžná hodnota pro všechny vyvážející výrobce proto určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(38)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím označila Turecko. V oznámení o zahájení přezkumu bylo rovněž uvedeno, že k výrobě obdobného výrobku možná dochází v jiných třetích zemích s tržním hospodářstvím, jako je Thajsko, Vietnam a Malajsie. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k výběru třetí země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(39)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda opravdu docházelo k výrobě a prodeji obdobného výrobku v uvedených třetích zemích s tržním hospodářstvím, u nichž existovaly takové náznaky. Kromě toho na základě informací v žádosti o přezkum a dostupných statistických informací (Eurostat) určila Komise tyto další potenciální třetí země s tržním hospodářstvím: Kanada, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Mexiko, Rusko, Jižní Afrika, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina a USA. Komise určila 50 potenciálních výrobců v uvedených zemích, oslovila je a vyzvala, aby poskytli nezbytné informace.

(40)

Přihlásil se však pouze jeden výrobce v Turecku a jeden v USA, kteří poskytli požadované informace.

Výběr třetí země s tržním hospodářstvím

(41)

V USA existovalo celkem 15 potenciálních výrobců obdobného výrobku. Bylo rovněž zjištěno, že trh USA je otevřený trh, kde během období přezkumného šetření došlo ke značnému objemu dovozu a vývozu ocelových lan a kabelů. V USA nebylo v platnosti žádné dovozní clo nebo antidumpingová/vyrovnávací cla na dovoz ocelových lan a kabelů. Objem výroby spolupracujícího výrobce v USA byl významný ve srovnání s celkovou odhadovanou výrobu v USA (činil přibližně [15 % až 25 %] z celkové odhadované domácí výroby USA).

(42)

Proto se dospělo k závěru, že USA je otevřený a velký trh s mnoha domácími výrobci a dovozem, které si navzájem konkurují. Bylo zjištěno, že úroveň hospodářské soutěže je v USA vyšší než v Turecku. Kromě toho byly údaje, které poskytl výrobce v Turecku, velmi nedostačující a chyběly v nich základní prvky pro stanovení běžné hodnoty, a naopak odpověď výrobce v USA byla dostatečně úplná, aby bylo možné na jejím základě stanovit spolehlivou běžnou hodnotu. Komise proto vybrala USA jako vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(43)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily své připomínky k vhodnosti výběru USA jako třetí země s tržním hospodářstvím. Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky.

(44)

Na tomto základě se Komise rozhodla vybrat pro tento přezkum USA jako třetí zemi s tržním hospodářstvím.

Běžná hodnota

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu výrobcem z třetí země s tržním hospodářstvím během období přezkumného šetření reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující výrobce z USA prodává obdobný výrobek na domácím trhu v reprezentativním množství v porovnání s výrobkem, který je předmětem přezkumu, vyváženým do Unie čínským vyvážejícím výrobcem.

(46)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové tehdy, když se jednotková cena během období šetření rovnala výrobním nákladům výrobce z USA nebo byla vyšší.

(47)

Komise identifikovala ty typy výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu převyšující náklady a vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu se rovnala jednotkovým výrobním nákladům, nebo byla vyšší. V uvedených případech byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočtena jako vážený průměr skutečných cen na domácím trhu veškerého prodeje daného typu bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli. Tak tomu bylo u přibližně 50 % typů výrobku vyvážených do Unie.

(48)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážená průměrná cena pouze u ziskového domácího prodeje daného typu, který se uskutečnil během období šetření. Tak tomu bylo u přibližně 50 % typů výrobku vyvážených do EU.

(49)

Proto byla běžná hodnota u všech typů výrobku založena na cenách domácího prodeje.

(50)

Běžná hodnota byla v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) a s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení stanovena na základě cen prodeje ocelových lan a kabelů spolupracujícího výrobce v USA.

Vývozní cena

(51)

Vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení založena na informacích, které poskytla spolupracující skupina vyvážejících výrobců z ČLR, tedy na vývozních cenách skutečně zaplacených či splatných při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, kterým byl dovozce, který není ve spojení.

Srovnání

(52)

Vzhledem k neexistenci odpovídajících typů výrobku na úrovni úplného PCN mezi typy výrobku vyváženými skupinou spolupracujících vyvážejících výrobců a prodávanými na domácím trhu ve třetí zemi s tržním hospodářstvím byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nejpodobnějšího typu výrobku na domácím trhu v uvedené třetí zemi s tržním hospodářstvím. Aby se zohlednily rozdíly mezi typy výrobku, bylo při určení běžné hodnoty přihlédnuto k vlastnostem daného typu výrobku, jak jsou vymezeny PCN: kategorie výrobku, vlastnosti drátů, druh lana, vnější průměr a pevnost v tahu. Byly provedeny úpravy v rozmezí [5 % až 15 %] tak, aby byly zohledněny rozdíly mezi typy výrobku v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(53)

Vývoz z ČLR podléhal částečně vratné vývozní dani z přidané hodnoty (DPH), zatímco v USA se vrací všechny daně týkající se domácího prodeje. Komise proto provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o rozdíl v DPH mezi prodejem na vývoz z ČLR do Unie (v jehož případě je účtována 17 % DPH na vývoz a 5 % z této daně se následně vrací), aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání a soulad s ustálenou judikaturou (16).

(54)

Kromě toho byly rovněž provedeny úpravy běžné hodnoty o rozdíly v nákladech na balení (méně než 2 %) a vnitrostátní nákladní dopravu (v rozmezí 2 % až 10 %) podle čl. 2 odst. 10 písm. e) a f) základního nařízení. Byly rovněž provedeny úpravy vývozní ceny o náklady na manipulaci a nakládku (méně než 1 %), vnitrostátní dopravu v ČLR (v rozmezí 1 % až 5 %, námořní dopravu (v rozmezí 1 % až 5 %) a pojištění (méně než 1 %) v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Kromě toho byly od vývozní ceny také odečteny náklady na úvěr (méně než 1 %) a bankovní poplatky (méně než 1 %) podle čl. 2 odst. 10 písm. g) a k) základního nařízení.

(55)

Kromě toho se prodej na vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím prodejních společností ve spojení v Číně. Komise nezkoumala, zda by u uvedeného prodeje bylo žádoucí provést úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Důvodem je to, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti není stanovit přesná dumpingová rozpětí, ale určit, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

Dumpingové rozpětí

(56)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní ceny, vypočtené ve 45. až 51. bodě odůvodnění, s cílem zajistit srovnatelnost cen, a to pro každý typ výrobku. Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku ve třetí zemi s tržním hospodářstvím srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(57)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) na hranice Unie před proclením 16,7 %.

3.3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(58)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby opatření byla zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, chování čínských výrobců při vývozu do jiných třetích zemí, obcházení opatření a atraktivita trhu Unie.

(59)

Jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců představovala méně než 3 % celkové výrobní kapacity a méně než 2 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v ČLR. Vzhledem k tomu, že žádný další výrobce ocelových lan a kabelů v ČLR nespolupracoval, bylo zkoumání pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu za účelem posouzení vývoje dovozu v případě zrušení opatření založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, na žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, informacích z databáze ČLR, informacích od Světové banky a dalších veřejně dostupných informacích, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění, s cílem vytvořit úplnou představu o antidumpingových opatřeních platných na jiných důležitých trzích třetích zemí pro ocelová lana a kabely.

3.3.1.   Výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(60)

Jelikož nebyly k dispozici žádné další informace týkající se spisu, vycházela Komise při svých zjištěních z žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která obsahovala analytickou studii s názvem „Supply and Demand-side Developments in the Chinese Steel Wire Rope Industry 2012–2016 as well as in the Near Future“ (dále jen „studie“). Na základě těchto informací byla výrobní kapacita pro ocelová lana a kabely v ČLR odhadnuta na 5,8 milionu tun ročně, skutečná výroba byla odhadnuta na přibližně 4,0 milionu tun ročně, a v důsledku toho byla volná kapacita v ČLR odhadnuta na přibližně 1,8 milionu tun v roce 2016, což do značné míry (více než desetinásobně) převyšuje celkovou spotřebu ocelových lan a kabelů v Unii během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění.

(61)

Studie ukázala, že domácí spotřeba v ČLR činí přibližně 3,8 milionu tun ročně. Šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v Číně v blízké budoucnosti. Totéž platí i pro čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí, jelikož nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly významný nárůst poptávky po ocelových lanech a kabelech ve světě.

(62)

Pokud jde o žádost o přezkum před pozbytím platnosti, a konkrétně o studii, je třeba poukázat na to, že informace v ní obsažené žádná zúčastněná strana nezpochybnila. Kromě toho, jak je uvedeno v 17. a 18. bodě odůvodnění, je rovněž třeba připomenout, že většina čínských výrobců vyvážejících ocelová lana a kabely neposkytla nezbytné požadované informace a že spolupracovala a příslušné informace poskytla pouze jedna spolupracující skupina vyvážejících výrobců, na kterou připadá méně než 3 % celkové čínské výrobní kapacity.

(63)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, má se za to, že ani domácí poptávky, ani celosvětová poptávka po ocelových lanech a kabelech nebude schopna absorbovat značnou volnou kapacitu, která je dostupná v Číně.

3.3.2.   Chování při vývozu do jiných třetích zemí

(64)

Jak je vysvětleno ve 32. až 35. bodě odůvodnění, k řádnému posouzení chování čínských vyvážejících výrobců při vývozu do jiných třetích zemí nebylo možné použít informace, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců. Za účelem posouzení tohoto chování tedy musela Komise vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem použila Komise databázi ČLR, stejně jako u předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (17).

(65)

Je však třeba poznamenat, že databáze ČLR pokrývá širší definici výrobku, než je výrobek, který je předmětem přezkumu, jelikož zahrnuje rovněž splétaná lanka, lana a kabely z nerezavějící oceli a ocelová lana a kabely s největším průřezem nepřevyšujícím 3 mm. Proto nebylo možné na základě informací obsažených v databázi ČLR provést smysluplnou analýzu množství vyvezeného na jiné trhy. Databázi ČLR však bylo možné použít pro analýzu cen. Analýza cen vychází z přiměřených odhadů vzhledem k podobným vlastnostem ostatních výrobků, jež mohly být do analýzy zahrnuty.

(66)

Na tomto základě Komise zjistila, že při srovnání čínských vývozních cen pro pět hlavních vývozních trhů mimo Unii (kterými jsou Indie, Jižní Korea, Thajsko, USA a Vietnam) s běžnou hodnotou stanovenou ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, jak je popsáno ve 45. až 50. bodě odůvodnění, se dumpingová rozpětí během období přezkumného šetření pohybovala od 129 % do 314 %. Čínský vývoz ocelových lan a kabelů na uvedených pět dalších trhů představuje podle odhadu 40 % celkového čínského vývozu uvedených výrobků do celého světa. Na tomto základě činilo dumpingové rozpětí pro prodej do Unie 97 %.

(67)

U vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do jiných třetích zemí proto pravděpodobně docházelo k dumpingu na ještě vyšší úrovni než v případě prodeje na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Jelikož nebyly k dispozici žádné další informace, lze úroveň cen při vývozu do jiných třetích zemí považovat za ukazatel pravděpodobné úrovně cen u prodeje na vývozu do Unie, kdyby byla opatření zrušena. S ohledem na nízkou úroveň cen pro trhy třetích zemí byl rovněž vyvozen závěr, že existuje značný prostor ke snížení vývozních cen pro Unii, což může vést ke zvýšení dumpingu.

(68)

Kromě toho z veřejně dostupných údajů (18) vyplývá, že antidumpingová opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR v jsou platnosti rovněž v Turecku (19), Mexiku (20) a Brazílii (21). Kolumbie nedávno zahájila antidumpingové šetření dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Číny (22) a v prosinci 2017 byla uložena prozatímní antidumpingová opatření ve výši 15 %. To jasně ukazuje, že ocelová lana a kabely od čínských vyvážejících výrobců byly vyváženy na jiné trhy rovněž za dumpingové ceny. Naznačuje to také, že čínský vývoz ocelových lan a kabelů na uvedené trhy je nebo bude omezené a že čínští vyvážející výrobci těchto výrobků budou muset nalézt alternativní trhy pro svou volnou kapacitu.

3.3.3.   Atraktivita trhu Unie

(69)

Na základě dostupných informací, jak bylo objasněno v 66. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci z ČLR mohou na trhu Unii dosáhnout vyšších cen než v jiných třetích zemích. Podle databáze ČLR činila průměrná vývozní cena FOB (vyplaceně loď) do Unie během období přezkumného šetření 1 688 EUR za tunu, zatímco pro pět hlavních trhů třetích zemí činila v průměru pouze 1 191 EUR za tunu. Proto byly čínské vývozní ceny do třetích zemí přibližně o 30 % nižší než vývozní ceny do Unie (bez zohlednění antidumpingových cel placených na trhu Unie). To svědčí o tom, že trh Unie je atraktivní, jelikož čínští vyvážející výrobci mohou generovat vyšší zisky z prodeje do Unie než z prodeje na jiných vývozních trzích.

3.3.4.   Závěr

(70)

Dumpingové rozpětí stanovené v období přezkumného šetření, značná volná kapacita, která je dostupná v ČLR, zjištěná atraktivita trhu Unie a chování výrobců při vývozu do jiných třetích zemí naznačují, že by zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a že dumpingový vývoz bude vstupovat na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je přetrvání dumpingu pravděpodobné.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(71)

V období přezkumného šetření vyrábělo ocelová lana a kabely v Unii více než 22 výrobců/skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(72)

Celková výroba v Unii v období přezkumného šetření byla stanovena na 168 701 tun, a sice na základě žádosti o přezkum, doplňujících údajů poskytnutých žadatelem a odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(73)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek šesti výrobců/skupin výrobců. Komise obdržela a ověřila odpovědi na dotazník od pěti výrobců v Unii. Na těchto pět výrobců připadalo přibližně 43 % celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření. Vzorek byl proto shledán dostatečně reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

4.2.   Spotřeba v Unii

(74)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu ze třetích zemí do Unie, a sice na základě údajů oznámených Komisi členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a ověřených údajů od skupiny spolupracujících čínských vyvážejících výrobců.

(75)

Tabulka 1 uvádí, jak se vyvíjela spotřeba v Unii v posuzovaném období.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2013

2014

2015

OPŠ

Celková spotřeba (v tunách)

175 589

175 675

170 454

164 446

Index (2013 = 100)

100

100

97

94

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(76)

Spotřeba v Unii byla v období let 2013 až 2014 stabilní a od roku 2014 do období přezkumného šetření se snížila o 6 %.

4.3.   Dovoz z ČLR

4.3.1.   Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu

(77)

Komise stanovila objem dovozu z ČLR na základě ověřené odpovědi na dotazník od spolupracující skupiny vyvážejících výrobců a údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 v průběhu posuzovaného období.

(78)

Na tomto základě se dovoz do Unie z ČLR a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

2 697

1 780

3 207

2 005

Index (2013 = 100)

100

66

119

74

Podíl na trhu (%)

1,5

1,0

1,9

1,2

Index (2013 = 100)

100

66

122

79

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(79)

Během posuzovaného období vykazoval objem dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR výkyvy z roku na rok. Po poklesu o 34 % v letech 2013–2014 následoval nárůst o 80 % v letech 2014–2015 (23). V období přezkumného šetření poklesl objem dovozu z 2 697 tun v roce 2013 na 2 005 tun. Celkově se objem dovozu během posuzovaného období snížil o 26 %.

(80)

Podíl dovozu z ČLR na trhu sledoval podobný trend. Celkově za posuzované období poklesl z 1,5 % na 1,2 %.

4.3.2.   Ceny dovozu z ČLR

(81)

Komise stanovila ceny dovozu na základě ověřené odpovědi na dotazník od spolupracující čínské skupiny vyvážejících výrobců a údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 v průběhu posuzovaného období. Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Průměrná cena dovozu z ČLR

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrná cena bez cla (v EUR za tunu)

1 712

1 360

1 669

2 474

Index (2013 = 100)

100

79

98

145

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(82)

Během posuzovaného období vykazovala průměrná cena dováženého výrobku z ČLR výkyvy z roku na rok. Ceny se nejprve v roce 2014 snížily o 21 %. V roce 2015 se ceny zvýšily a dosáhly téměř úrovně z roku 2013 a v období přezkumného šetření se dále zvyšovaly. Celkově se ceny v posuzovaném období zvýšily o 45 %.

4.4.   Cenové podbízení

(83)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

a)

vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených ve vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen dovozu od spolupracující čínské skupiny vyvážejících výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, podle typu výrobku, stanovených na základě CIF (cost, insurance, freight). Výrobní odvětví Unie neprodávalo žádný z osmi typů výrobku vyvážených jedinou spolupracující skupinou vyvážejících výrobců do Unie. V zájmu zajištění odpovídajících typů výrobku byly typy výrobku zjednodušeny odstraněním kritéria pevnosti v tahu (24) a zprůměrováním cenové složky o rozdíly v průměru (25). Použitím této metody byla zajištěna 100 % shoda.

(84)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny v Unii během období přezkumného šetření. Neexistence cenového podbízení naznačuje, že opatření jsou účinná. Kdyby opatření pozbyla platnosti a čínští vyvážející výrobci ocelových lan a kabelů by zachovali své vývozní ceny na obdobné úrovni, rozpětí cenového podbízení by bylo možné vypočítat odečtením antidumpingového cla z dovozní ceny. Takto stanovené rozpětí cenového podbízení by činilo 36,3 %. To se považuje za přiměřenou indicii možných budoucích úrovní cen vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.5.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(85)

Dovoz z jiných třetích zemí než z ČLR pochází hlavně z Korejské republiky, Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie.

(86)

Objem tohoto dovozu do Unie je uveden v tabulce 4, stejně jako jeho podíl na trhu a průměrné ceny:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

63 381

65 336

63 747

63 798

Index (2013 = 100)

100

103

101

101

Podíl na trhu (v %)

36,1

37,2

37,4

38,8

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 712

1 588

1 624

1 488

Index (2013 = 100)

100

93

95

87

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(87)

Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí zůstal během posuzovaného období poměrně stabilní, s mírným zvýšením o 1 %.

(88)

Vzhledem k tomu, že celková spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila, tento nárůst se promítl v podobě zvýšení jeho podílu na trhu z 36,1 % na 38,8 % v průběhu tohoto období.

(89)

Během posuzovaného období vykazovala průměrná cena dováženého výrobku z třetích zemí jiných než ČLR výkyvy z roku na rok. Ceny se nejprve v roce 2014 snížily o 7 %. V roce 2015 se ceny zvýšily o 2 % a v období přezkumného šetření se znovu snížily o 8 %. Celkově se ceny v posuzovaném období snížily o 13 %.

4.5.1.   Dovoz ze zemí, na něž byla opatření rozšířena

Korejská republika

(90)

Během posuzovaného období měla Korejská republika druhý největší podíl na trhu Unie hned po výrobním odvětví Unie.

(91)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, docházelo k obcházení původních opatření uložených na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR zasíláním přes Korejskou republiku. Antidumpingové clo uložené na dovoz pocházející z ČLR bylo proto v roce 2010 rozšířeno na dovoz téhož výrobku zasílaného z Korejské republiky, s výjimkou výrobků vyráběných 15 skutečnými korejskými vyvážejícími výrobci.

(92)

Prakticky veškerý dovoz ocelových lan a kabelů z Korejské republiky do Unie v období přezkumného šetření pocházel od vyvážejících výrobců osvobozených od rozšířeného antidumpingového cla; jednalo se o 99,98 % veškerého korejského dovozu.

(93)

Tabulka 5 uvádí, jak se v posuzovaném období vyvíjel objem korejského dovozu do Unie, jeho podíl na trhu a průměrné ceny:

Tabulka 5

Objem korejského dovozu, jeho podíl na trhu a průměrná cena

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

36 800

34 157

30 274

32 928

Index (2013 = 100)

100

93

82

89

Podíl na trhu (%)

21,0

19,4

17,8

20,0

Index (2013 = 100)

100

93

85

96

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 559

1 621

1 646

1 506

Index (2013 = 100)

100

104

106

97

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6.

(94)

Objem dovozu z Korejské republiky se v průběhu posuzovaného období snížil o 11 %, a sice o něco více než klesající spotřeba.

(95)

Vzhledem k tomu, že snižování objemu dovozu bylo vyšší než snižování spotřeby, podíl na trhu se během posuzovaného období snížil pouze mírně, a to z 21,0 % na 20,0 %.

(96)

Průměrná cena dovozu se v letech 2013 až 2015 zvýšila o 6 % a v období přezkumného šetření klesla o 9 %, což představuje celkové snížení o 3 % v průběhu posuzovaného období. Průměrná cena (CIF, žádné clo) byla o 48 % nižší než průměrná cena (EXW) výrobního odvětví Unie.

Maroko

(97)

Bylo zjištěno, že v posuzovaném období se dovoz pocházející nebo zasílaný z Maroka blížil nule. Nebyla proto zapotřebí žádná další analýza.

4.5.2.   Dovoz ze třetích zemí, na něž se v průběhu posuzovaného období vztahovala antidumpingová cla

Ukrajina a Moldavsko

(98)

Během posuzovaného období stále platilo antidumpingové clo ve výši 51,8 % vztahující se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny, rozšířené na dovoz téhož výrobku odesílaného z Moldavska, bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Moldavska či nikoli.

(99)

Platnost uvedených opatření vypršela dne 10. února 2017, jak je vysvětleno v 11. bodě odůvodnění.

(100)

Bylo zjištěno, že v posuzovaném období se dovoz pocházející nebo zasílaný z Ukrajiny a Moldavska blížil nule. Nebyla proto zapotřebí žádná další analýza pro posuzované období.

4.5.3.   Dovoz z jiných třetích zemí

(101)

Dovoz ze zbývajících třetích zemí pocházel zejména z Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie. Tabulka 6 uvádí, jak se tento dovoz vyvíjel:

Tabulka 6

Dovoz z jiných třetích zemí

 

2013

2014

2015

OPŠ

Turecko

Dovoz (v tunách)

6 814

8 608

7 508

7 028

Index (2013 = 100)

100

126

110

103

Podíl na trhu (v %)

3,9

4,9

4,4

4,3

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 384

1 322

1 328

1 255

Index (2013 = 100)

100

95

96

91

Thajsko

Dovoz (v tunách)

5 206

6 514

6 268

6 122

Index (2013 = 100)

100

125

120

118

Podíl na trhu (v %)

3,0

3,7

3,7

3,7

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 445

1 391

1 656

1 468

Index (2013 = 100)

100

96

115

102

Rusko

Dovoz (v tunách)

1 639

3 541

5 063

4 838

Index (2013 = 100)

100

216

309

295

Podíl na trhu (v %)

0,9

2,0

3,0

2,9

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 341

1 150

1 135

1 057

Index (2013 = 100)

100

86

85

79

Malajsie

Dovoz (v tunách)

4 525

4 377

5 932

4 530

Index (2013 = 100)

100

97

131

100

Podíl na trhu (v %)

2,6

2,5

3,5

2,8

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 552

1 416

1 437

1 343

Index (2013 = 100)

100

91

93

87

Ostatní země

Dovoz (v tunách)

8 257

8 061

8 701

8 294

Index (2013 = 100)

100

98

105

100

Podíl na trhu (v %)

4,7

4,6

5,1

5,0

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 951

2 180

2 196

1 967

Index (2013 = 100)

100

96

108

100

Celkem

Dovoz (v tunách)

26 441

31 102

33 472

30 812

Index (2013 = 100)

100

118

127

117

Podíl na trhu (v %)

15

18

20

19

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 912

1 552

1 605

1 471

Index (2013 = 100)

100

81

84

77

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6.

(102)

Celkový dovoz z jiných třetích zemí se v období 2013–2015 zvýšil o 27 %. V období přezkumného šetření se dovoz snížil o 10 %. Celkový dovoz se v posuzovaném období zvýšil o 17 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba během posuzovaného období poklesla, jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění, podíl jiných třetích zemí na trhu za stejné období vzrostl z 15 % na 19 %.

(103)

Dovoz z Turecka v průběhu posuzovaného období kolísal, ale v období přezkumného šetření dosáhl podobné úrovně jako v roce 2013 (na začátku posuzovaného období), tj. 7 028 tun. Celkově zůstal jejich podíl na trhu relativně stabilní, pouze s mírným nárůstem o 0,4 procentního bodu během posuzovaného období, a to z 3,9 % v roce 2013 na 4,3 % během období přezkumného šetření. Průměrná cena se snížila o 9 %.

(104)

Dovoz z Thajska vzrostl v letech 2013 až 2014 o 25 %, ale poté se neustále snižoval a v období přezkumného šetření dosáhl 6 122 tun, ve srovnání s 5 206 tunami v roce 2013. Celkově dovoz v posuzovaném období vzrostl o 18 %. Podíl na trhu se v roce 2014 rovněž zvýšil a až do období přezkumného šetření zůstal stabilní. Průměrná dovozní cena během období 2014–2015 kolísala (– 4 %, + 15 %) a v období přezkumného šetření dosáhla úrovně o 2 % nad úrovní v roce 2013.

(105)

Dovoz z Ruska se během posuzovaného období výrazně zvýšil, avšak po celé posuzované období zůstal na poměrně nízké úrovni. Jeho tržní podíl rovněž vzrostl, a sice z 0,9 % na 2,9 %. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 21 %.

(106)

Dovoz z Malajsie od počátku posuzovaného období kolísal, ale v období přezkumného šetření dosáhl téměř stejné úrovně jako v roce 2013, tj. 4 530 tun. V průběhu posuzovaného období se navzdory kolísání podíl dovozu ocelových lan a kabelů z Malajsie zvýšil, celkově pouze mírně, tj. o 0,2 procentního bodu. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 13 %.

(107)

V období přezkumného šetření byly ceny dovozu ocelových lan a kabelů z Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie v průměru nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie (o 49 %–63 %). Byly rovněž nižší než ceny dovozu z ČLR (o 41 %–57 %).

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné poznámky

(108)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(109)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, porovnaných s údaji poskytnutými řadou výrobců v Unii v období před zahájením šetření a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(110)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(111)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(112)

Tabulka 7 uvádí, jak se v průběhu posuzovaného období vyvíjela celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2013

2014

2015

OPŠ

Výroba (v tunách)

206 053

203 763

193 757

168 701

Index (2013 = 100)

100

99

94

82

Výrobní kapacita (v tunách)

290 092

299 773

301 160

305 550

Index (2013 = 100)

100

103

104

105

Využití kapacity (%)

71

68

64

55

Index (2013 = 100)

100

96

91

78

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(113)

Celkový objem výroby zůstal během období 2013–2014 relativně stabilní a v roce 2015 poklesl o 5 %. V období přezkumného šetření se však objem výroby dále snížil, a sice o 12 %. Celkově poklesl objem výroby v posuzovaném období o 18 %.

(114)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období mírně zvýšila, celkově pouze o 5 %.

(115)

V důsledku toho se míra využití kapacity snížila ze 71 % v roce 2013 na 55 % v období přezkumného šetření. Míra využití kapacity se v důsledku snížení objemu výroby snížila v posuzovaném období celkově o 22 %.

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(116)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

OPŠ

Objem prodeje (v tunách)

109 511

108 559

103 499

98 643

Index (2013 = 100)

100

99

95

90

Podíl na trhu (%)

62,4

61,8

60,7

60,0

Index (2013 = 100)

100

99

97

96

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(117)

Objem prodeje sledoval trend objemu výroby. Během období 2013–2014 zůstal relativně stabilní a v roce 2015 poklesl o 5 %. V období přezkumného šetření se objem výroby dále snížil, a sice o 5 %. Celkově poklesl objem prodeje v posuzovaném období o 10 %.

(118)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 2,4 procentního bodu, a to z 62,4 % na 60,0 % během posuzovaného období.

4.6.2.3.   Růst

(119)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 6 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl v ještě větší míře, a sice o 10 %. V důsledku toho utrpělo výrobní odvětví Unie ztrátu 2,4 procentního bodu, pokud jde o podíl na trhu. Pokles objemu prodeje se odrazil i ve využití kapacity, která se snížila o 22 %.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(120)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

 

2013

2014

2015

OPŠ

Počet zaměstnanců

3 329

3 309

3 238

3 026

Index (2013 = 100)

100

99

97

91

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

62

62

60

56

Index (2013 = 100)

100

99

97

90

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(121)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie klesl v posuzovaném období o 9 %, přičemž k největšímu poklesu došlo v období přezkumného šetření. Sledoval tak pokles výroby a objemu prodeje, jak je popsáno ve 113. a 117. bodu odůvodnění.

(122)

V důsledku vyšší míry snížení výroby v porovnání s poklesem počtu zaměstnanců se produktivita v posuzovaném období snížila o 10 %.

4.6.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(123)

V 57. bodě odůvodnění šetření stanovilo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR na trh Unie byl i nadále dumpingový, přičemž úroveň dumpingu činila 16,7 %. Objem dovozu byl nízký z důvodu účinnosti platných antidumpingových opatření. Nicméně čínský dovoz byl i nadále přítomen na trhu Unie a zachoval si v období přezkumného šetření podíl na trhu ve výši 1,2 % (viz tabulka 2).

(124)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Během posuzovaného období se proces překonání účinků dumpingu zpomalil a hlavní ukazatele újmy vykazovaly klesající trend. Nižší poptávka po volně ložených komoditách a snižování cen ropy kromě toho vedly k omezení činnosti v odvětví těžby ropy a plynu. To pak mělo negativní dopad na poptávku po ocelových lanech a kabelech, což vedlo k 6 % poklesu spotřeby během posuzovaného období (viz tabulka 1).

(125)

Kvůli postupnému snižování cen v Unii v průběhu posuzovaného období nemohlo výrobní odvětví Unie pokračovat ve svém zotavování se z účinků dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(126)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

3 297

3 133

2 950

2 887

Index (2013 = 100)

100

95

89

88

Jednotkové výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

2 774

2 866

3 072

3 138

Index (2013 = 100)

100

103

111

113

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(127)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 12 %.

(128)

Zároveň se průměrné jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 13 %. Toto zvýšení jednotkových nákladů bylo způsobeno především poklesem objemu výroby a prodeje (o 18 %, resp. 10 % v posuzovaném období, viz 113. bod odůvodnění (tabulka 7) a 117. bod odůvodnění (tabulka 8)). Je třeba poznamenat, že k tomuto nárůstu jednotkových nákladů došlo navzdory snížení celkových výrobních nákladů během posuzovaného období. Přestože se tedy výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit celkové výrobní náklady, nebylo schopno snížit jednotkové náklady v důsledku rozsáhlého poklesu objemu výroby a prodeje.

4.6.3.2.   Náklady práce

(129)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance

48 708

48 277

51 586

50 021

Index (2013 = 100)

100

99

106

103

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(130)

Celkově průměrné náklady práce během posuzovaného období mírně vzrostly, a to o 3 %, po malých výkyvech během posuzovaného období.

4.6.3.3.   Zásoby

(131)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 12

Zásoby

 

2013

2014

2015

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

15 191

15 889

15 260

14 796

Index (2013 = 100)

100

105

100

97

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

16,7

17,4

17,4

23,0

Index (2013 = 100)

100

104

105

138

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(132)

Stav zásob se v posuzovaném období mírně snížil, a to o 3 %. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie musí za účelem okamžitého pokrytí poptávky udržovat určitou minimální úroveň zásob nejběžnějších typů ocelových lan a kabelů, zásoby nebylo možné dále snižovat a v důsledku toho se jejich hodnota jako procentní podíl výroby zvýšila o 38 %.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2013

2014

2015

OPŠ

Ziskovost celkového prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (%)

7,5

6,1

2,6

– 1,6

Index (2013 = 100)

100

81

34

– 21

Peněžní tok (v tisících EUR)

42 881

36 692

33 631

8 885

Index (2013 = 100)

100

86

78

21

Investice (v tisících EUR)

12 014

8 843

9 003

5 950

Index (2013 = 100)

100

74

75

50

Návratnost investic (%)

33,3

20,8

8,6

– 5,2

Index (2013 = 100)

100

62

26

– 16

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(134)

Ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesla, a to od zisku 7,5 % v roce 2013 do ztráty 1,6 % v období přezkumného šetření.

(135)

Peněžní tok se v průběhu posuzovaného období výrazně snížil (o 79 %). To je dalším ukazatelem nedostatečné výkonnosti výrobního odvětví Unie v oblasti provozních činností a nedostatku likvidity, kterému muselo čelit.

(136)

Následně se v posuzovaném období snížily investice o 50 %. Kvůli snižujícím se ziskovým rozpětím a velkému tlaku na ceny byly investice většinou omezeny na plnění požadavků na ochranu životního prostředí nebo na bezpečnost. V téže době se jen málo investovalo do provozu a technologie výroby s cílem zvýšit efektivitu a produktivitu v období šetření.

(137)

Návratnost investic měří zisk nebo ztrátu plynoucí z investic v poměru k množství investovaných peněz. Během posuzovaného období klesla návratnost investic z 33,3 % na – 5,2 %.

4.6.4.   Závěr o újmě

(138)

Kvůli zavedeným antidumpingovým clům se výrobní odvětví Unie během prvních dvou let posuzovaného období (2013–2014) i nadále zotavovalo z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu a podařilo se mu udržet ziskové rozpětí převyšující cílový zisk o 5 %.

(139)

Nižší poptávka po volně ložených komoditách a snižování cen ropy však vedly k omezení činnosti v odvětví těžby ropy a plynu. V důsledku toho došlo během posuzovaného období ke snížení poptávky po ocelových lanech a kabelech. Výrobní odvětví Unie bylo tímto poklesem poptávky přímo postiženo, což vedlo k poklesu objemu jeho výroby a prodeje i jeho podílu na trhu. Podíl levných ocelových lan a kabelů se zároveň zvýšil a vedl ke snížení cen v Unii a dalšímu zhoršení finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie. Proto se téměř všechny ukazatele újmy zhoršily. Na tomto základě byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(140)

Dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR měl omezený negativní vliv na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie. V důsledku platných opatření byl jeho podíl na trhu v posuzovaném období malý. Čínský dovoz ocelových lan a kabelů však byl nadále přítomen na trhu Unie.

(141)

Dovoz z jiných třetích zemí zaujímal v téže době celkový podíl na trhu ve výši 38,8 % s mírně rostoucím trendem během posuzovaného období (viz tabulka 4). Průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí vykazovaly klesající tendenci a jejich úrovně byly výrazně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Uvedený dovoz měl proto značný vliv na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie. Jak již bylo analyzováno v 85.–89. bodě odůvodnění, v průběhu posuzovaného období se tomuto dovozu podařilo nejen zachovat si svůj podíl na trhu, ale dokonce jej zvýšit. Ve stejném období se navíc snížila průměrná dovozní cena (viz 89. bod odůvodnění), což způsobilo další tlak na snižování cen v Unii a vedlo ke snížení cen v Unii o 12 % během celého posuzovaného období (viz 127. bod odůvodnění) a k dalšímu zhoršení finanční výkonnosti odvětví.

(142)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z původních opatření, jelikož se během prvních dvou let posuzovaného období (2013–2014) i nadále zotavovalo z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu. Proces překonání účinků dumpingu se však v důsledku výše uvedených faktorů zastavil.

4.7.   Pravděpodobnost obnovení újmy působené čínským dovozem

4.7.1.   Předběžné poznámky

(143)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by se obnovila podstatná újma působená čínským dovozem, kdyby opatření proti ČLR pozbyla platnosti. Z šetření vyplynulo, že k dovozu z ČLR v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny (viz 57. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, kdyby opatření pozbyla platnosti (viz 70. bod odůvodnění).

(144)

Ke zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu, kdyby opatření pozbyla platnosti, iii) chování čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí, iv) atraktivita trhu Unie a v) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.7.1.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita dostupná v ČLR

(145)

Jak je objasněno v 60. bodě odůvodnění, výrobci v ČLR disponují v Číně významnou výrobní kapacitou, a v důsledku toho i volnou kapacitou, která do značné míry převyšuje nejen množství vyvezené do Unie během období přezkumného šetření, ale i celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(146)

Kromě toho, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, neexistují žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po ocelových lanech a kabelech na trhu ČLR nebo jakékoli jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

4.7.1.2.   Možné úrovně cen čínského dovozu

(147)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců v ČLR však neuvedla informace o svém prodeji na vývoz na trhy jiných třetích zemí. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné jiné informace, byla ke stanovení čínských vývozních cen na trhy jiných třetích zemí použita databáze ČLR.

(148)

Úrovně cen tohoto vývozu byly rovněž považovány za přiměřený odhad možných budoucích úrovní cen do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(149)

Jak je objasněno v 69. bodě odůvodnění, vývozní ceny z ČLR pro ostatní vývozní trhy byly v průměru podstatně nižší než vývozní ceny do Unie, tj. přibližně o 30 %. Na tomto základě byl vyvozen závěr, že výrobci v ČLR mají k dispozici značný prostor ke snížení vývozních cen do Unie.

(150)

Kromě toho se dovozní ceny spolupracující skupiny vyvážejících výrobců bez zohlednění antidumpingových cel podbízely během období přezkumného šetření vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 36,3 %, jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění. To se považuje za přiměřenou indicii možných budoucích úrovní cen pro Unii, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.7.1.3.   Chování čínských vyvážejících výrobců ocelových lan a kabelů na trzích jiných třetích zemí

(151)

Vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací byla ke stanovení čínských vývozních cen pro trhy jiných třetích zemí použita databáze ČLR, jak je vysvětleno v 64. a 65. bodě odůvodnění.

(152)

Podle uvedených informací bylo zjištěno, že čínské vývozní ceny ocelových lan a kabelů na jiných třetích trzích byly v průměru přibližně o 40 % až 80 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, v závislosti na vývozním trhu.

(153)

Tři nejčastější destinace vývozu čínských ocelových lan a kabelů, pokud jde o objem, byly v období přezkumného šetření Korejská republika (123 891 tun, tj. 11 % jejich celkového vývozu), USA (97 936 tun, tj. 9 % jejich celkového vývozu) a Vietnam (76 344 tun, tj. 7 % jejich celkového vývozu). Průměrné ceny vývozu na uvedené trhy činily 1 107 EUR za tunu, 1 444 EUR za tunu, resp. 781 EUR za tunu. Průměrné ceny pro uvedené země tak byly o 50 % až přibližně 80 % nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie.

4.7.1.4.   Atraktivita trhu Unie

(154)

S přihlédnutím k analýze cen v předchozím bodě odůvodnění platí, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by měli k dispozici značný prostor ke snížení svých vývozních cen pro trh Unie a zároveň by na trhu Unie stále účtovali vyšší ceny než na trzích jiných třetích zemí. Čínští vyvážející výrobci tedy mají značnou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by měli motivaci k vývozu alespoň části své volné kapacity za nízké ceny na trh Unie.

(155)

Dalším ukazatelem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že od zavedení opatření došlo ze strany čínských vývozců k pokusům o obcházení, jež byly zjištěny a neutralizovány, jak je vysvětleno v 2. a 4. bodě odůvodnění.

(156)

Atraktivitu trhu Unie potvrzuje rovněž přítomnost dumpingového dovozu z ČLR navzdory opatřením platným od roku 1999.

(157)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v ČLR mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu ocelových lan a kabelů do Unie za dumpingové ceny, které se významně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie.

4.7.2.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(158)

Pokud jde o výrobní odvětví Unie, i pokud dokáže udržet stávající úroveň cen, nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil. K tomu by s největší pravděpodobností došlo na úkor výrobního odvětví Unie, jelikož úroveň jeho cen je nejvyšší. Ztráta objemu prodeje by vedla k ještě nižší míře využití a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a ke ztrátové situaci, která již nastala v období přezkumného šetření.

(159)

Kdyby se však výrobní odvětví Unie rozhodlo dále snížit úrovně svých cen ve snaze udržet si svůj objem prodeje a podíl na trhu, téměř okamžitě by došlo ke zhoršení jeho finanční situace a ztrátová situace pozorovaná během období přezkumného šetření by se výrazně zhoršila.

(160)

V obou případech bude mít pozbytí platnosti opatření pravděpodobně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, zejména na zaměstnanost. Již v průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit zaměstnanost v souvislosti s danými výrobky o 9 % (viz tabulka 9). Další zhoršení situace výrobního odvětví Unie by mohlo způsobit uzavření celých výrobních jednotek.

(161)

Lze proto vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů a že situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie již nyní se bude pravděpodobně bude dále zhoršovat.

(162)

V průběhu posuzovaného období (2007–2010) předchozího přezkumu před pozbytím platnosti se hospodářská situace výrobního odvětví Unie vyvíjela pozitivně. Výrobnímu odvětví Unie se podařilo udržet svou ziskovost, jež se blížila cílovému zisku ve výši 5 %, a to i během prvních dvou let posuzovaného období, tj. 2013–2014. Výrobní odvětví Unie tedy prokázalo, že je ze strukturálního hlediska životaschopným odvětvím, které je schopno zvrátit ztrátovou situaci. Během posuzovaného období stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti se však výrobní odvětví Unie znovu ocitlo v nejisté finanční situaci, která se podle odhadů bude ještě více zhoršovat, kdyby opatření pozbyla platnosti. Výrobní odvětví Unie by pak nebylo schopno zotavit se ze současné situace působící újmu, a namísto toho by utrpělo další újmu kvůli velmi pravděpodobnému nárůstu čínského dovozu ocelových lan a kabelů za dumpingové ceny.

(163)

Uznává se, že dovoz ocelových lan a kabelů z Korejské republiky a jiných třetích zemí, s ohledem na jeho objem a nízkou úroveň cen, jsou faktory, které přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Toto šetření však bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení omezeno na posouzení, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů za ceny působící újmu, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k nestabilní situaci výrobního odvětví Unie by jakýkoli významný nárůst čínského dovozu uvedenou situaci zhoršil, a sice kvůli značné volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie a možným nízkým úrovním cen čínského vývozu ocelových lan a kabelů do Unie.

(164)

Skutečnost, že čínský dovoz ocelových lan a kabelů v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem menším množství než před uložením opatření, ukazuje, že současná antidumpingová cla úspěšně obnovila nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, a výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že dovoz z Korejské republiky a jiných třetích zemí se podbízel vůči dovozu z Číny, není v rozporu s povinností Komise omezit se na rámce tohoto šetření. Jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, Komise prokázala, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k obnovení újmy.

4.7.3.   Závěr

(165)

Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu ocelových lan a kabelů za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

5.   ZÁJEM UNIE

(166)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(167)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(168)

Je nutno připomenout, že se v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(169)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(170)

Šetření rovněž prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie a jeho stávající nestabilní finanční situace by se ještě zhoršila. Pozbytí platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie a donutilo by výrobce v Unii k ukončení provozu, čímž by se trh Unie stal zcela závislým na dovozu ocelových lan a kabelů.

(171)

V minulosti výrobní odvětví Unie prokázalo, že je životaschopným odvětvím s pozitivními hospodářskými a finančními výsledky. Podařilo se mu udržet si ziskovost a jeho ziskové rozpětí převyšovalo cílový zisk.

(172)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

5.2.   Zájem dovozců

(173)

Jak je uvedeno v 20. až 22. a 24. bodě odůvodnění, žádný z dovozců při tomto šetření nespolupracoval ani neposkytl požadované informace. Připomíná se, že v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak, lze odpovídajícím způsobem potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na jejich finanční situaci a že zachování opatření nebude mít na dovozce nepříznivý vliv.

5.3.   Zájem uživatelů

(174)

Ocelová lana a kabely se používají k mnoha různým účelům, například v rybolovu, v námořním loďstvu, ropném a plynařském, průmyslu, hornictví, lesnictví, letecké dopravě, inženýrském stavitelství a ostatním stavebnictví a ve výtazích.

(175)

Jak je uvedeno v 23. a 24. bodě odůvodnění, žádný uživatel při tomto šetření nespolupracoval ani neposkytl požadované informace. Někteří uživatelé, kteří se přihlásili, uvedli, že ocelová lana a kabely používají pouze okrajově. Proto byl učiněn závěr, stejně jako v předchozích šetřeních, že v současnosti platná opatření neměla žádný podstatný negativní dopad na hospodářskou situaci uživatelů, což znamená, že zachování opatření by nemělo mít žádný nepříznivý vliv na situaci uživatelských výrobních odvětví.

5.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(176)

Komise proto dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(177)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním. Nebyla doručena žádná připomínka od žádné zúčastněné strany.

(178)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, platná antidumpingová cla uložená na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR byla rozšířena tak, aby zahrnovala dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka nebo Korejské republiky, či nikoli. Antidumpingové clo, které má být zachováno v případě dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR, by mělo být nadále rozšířeno tak, aby zahrnovalo dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka a Korejské republiky, či nikoli. Vyvážející výrobce v Maroku, který byl osvobozen od opatření, jež byla rozšířena nařízením (ES) č. 1886/2004, by měl být osvobozen i od opatření uložených tímto nařízením. Od opatření uložených tímto nařízením by mělo být osvobozeno rovněž 15 vyvážejících výrobců v Korejské republice, kteří byli osvobození od opatření, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010.

(179)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (26) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(180)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (kódy TARIC 7312108112, 7312108113, 7312108119, 7312108312, 7312108313, 7312108319, 7312108512, 7312108513, 7312108519, 7312108912, 7312108913, 7312108919, 7312109812, 7312109813 a 7312109819).

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, činí pro výrobek popsaný v odstavci 1 a pocházející z ČLR 60,4 %.

3.   Konečné antidumpingové clo použitelné na dovoz pocházející z ČLR, jak je stanoveno v odstavci 2, se rozšiřuje na dovoz týchž ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka (kódy TARIC 7312108112, 7312108312, 7312108512, 7312108912 a 7312109812), s výjimkou ocelových lan a kabelů vyráběných společností Remer Maroc SARL, Zone Industrielle, Tranche 2, Lot 10, Settat, Maroko (doplňkový kód TARIC A567), a na dovoz týchž ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky (kódy TARIC 7312108113, 7312108313, 7312108513, 7312108913 a 7312109813), s výjimkou ocelových lan a kabelů vyráběných níže uvedenými společnostmi:

Země

Společnost

Doplňkový kód TARIC

Korejská republika

Bosung Wire Rope Co., Ltd, 568,Yongdeok-ri, Hallim-myeon, Gimae-si, Gyeongsangnam-do, 621-872

A969

Chung Woo Rope Co., Ltd, 1682-4, Songjung-Dong, Gangseo- Gu, Busan

A969

CS Co., Ltd, 31-102, Junam maeul 2-gil, Yangsan, Gyeongsangnam-do

A969

Cosmo Wire Ltd, 4-10, Koyeon-Ri, Woong Chon-Myon Ulju- Kun, Ulsan

A969

Dae Heung Industrial Co., Ltd, 185 Pyunglim – Ri, Daesan- Myun, Haman – Gun, Gyungnam

A969

Daechang Steel Co., Ltd, 1213, Aam-daero, Namdong-gu, Incheon

C057

DSR Wire Corp., 291, Seonpyong-Ri, Seo-Myon, Suncheon-City, Jeonnam

A969

Goodwire MFG. Co. Ltd, 984-23, Maegok-Dong, Yangsan-City, Kyungnam

B955

Kiswire Ltd, 37, Gurak-Ro, 141 Beon-Gil, Suyeong-Gu, Busan, Korea 48212

A969

Manho Rope & Wire Ltd, Dongho Bldg, 85-2 4 Street Joongang- Dong, Jong-gu, Busan

A969

Line Metal Co. Ltd, 1259 Boncho-ri, Daeji-Myeon, Changnyeong-gun, Gyeongnam

B926

Seil Wire and Cable, 47-4, Soju-Dong, Yangsan-Si, Kyungsangnamdo

A994

Shin Han Rope Co., Ltd, 715-8, Gojan-Dong, Namdong-gu, Incheon

A969

Ssang Yong Cable Mfg. Co., Ltd, 1559-4 Song-Jeong Dong, Gang-Seo Gu, Busan

A969

Young Heung Iron & Steel Co., Ltd, 71-1 Sin-Chon Dong, Changwon City, Gyungnam

A969

Článek 2

Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1796/1999 ze dne 12. srpna 1999 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky (Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 760/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1796/1999 na dovozy ocelových lan a kabelů pocházejících, mimo jiné, z Ukrajiny, na dovozy ocelových lan a kabelů odesílaných z Moldavska, ať již jsou prohlášeny za pocházející z Moldavska či nikoli (Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1886/2004 ze dne 25. října 2004, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1796/1999 z dovozu ocelových lan a kabelů, pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, ať již jsou prohlášené za pocházející z Maroka či nikoliv, a kterým se zastavuje šetření týkající se dovozu od jednoho marockého vývozce (Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1858/2005 ze dne 8. listopadu 2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Jihoafrické republiky a Ukrajiny na základě přezkumu nařízení před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 1).

(7)  Oznámení o ukončení platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 203, 11.8.2004, s. 4).

(8)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 400/2010 ze dne 26. dubna 2010, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu výrobků zasílaných z Malajsie (Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 1).

(9)  Oznámení o pozbytí platnosti určitých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 311, 16.11.2010, s. 16).

(10)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012 ze dne 27. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, Moldavska a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 36, 9.2.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(12)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 180, 19.5.2016, s. 2).

(13)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 41, 8.2.2017, s. 5).

(14)  Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 41, 8.2.2017, s. 4).

(15)  http://info.hktdc.com/chinastat/gcb/index2.htm (poslední přístup dne 28.9.2017)

(16)  Rozsudek Soudního dvora ve věci C-15/12 P, rozsudek ze dne 19. září 2013, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada, EU:C:2013:572, body 34–35.

(17)  Viz 51. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 102/2012.

(18)  Bown, Chad P. (2016) „Global Antidumping Database“, The World Bank, červen, zdroj: http://econ.worldbank.org/ttbd/gad/

(19)  Výše cla činí 1 000 USD za tunu.

(20)  Výše cla činí 2 580 USD za tunu.

(21)  Výše cla činí 124,33 USD za tunu až 627 USD za tunu.

(22)  http://www.mincit.gov.co/loader.php?lServicio=Documentos&lFuncion=verPdf&id=82791&name=Resolucion_220_del_15_de_diciembre_de_2017__Preliminar_cables_y_torones_....pdf&prefijo=file (poslední přístup dne 2.2.2018).

(23)  Procentní růst objemu dovozu, tabulka 2: (119 – 66)/66 = 0,80 * 100 = 80 %.

(24)  Pevnost kabelu v tahu uvádí jeho schopnost odolávat určitému napětí.

(25)  i) průměr dvou PCN s co možná nejpodobnějším průměrem (o 1 mm méně a 1 mm více), který byl uplatněn na údaje o výrobním odvětví Unie za předpokladu, že všechny ostatní číslice struktury PCN byly stejné (platí pro 6. a 7. PCN); ii) jednotková cena nejpodobnějšího průměru a použití poměru představujícího cenový rozdíl daného průměru v porovnání s veškerým prodejem stejných průměrů ze strany výrobního odvětví Unie, uplatněno na údaje o výrobním odvětví Unie.

(26)  Rozsudek ve věci Wortmann, C-365/15, EU:C:2017:19, body 35 až 39.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU