(EU) 2018/540Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/540 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

Publikováno:	Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 38-58	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	23. listopadu 2017	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	26. dubna 2018	Nabývá účinnosti:	26. dubna 2018
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2022/869	Pozbývá platnosti:	23. června 2022

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/540

ze dne 23. listopadu 2017,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 347/2013 stanoví rámec pro určování, plánování a provádění projektů společného zájmu (dále jen „PSZ“), které jsou nezbytné k realizaci devíti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o elektřinu, plyn a ropu, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury, které se týkají inteligentních sítí, elektrických dálnic a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

(2)	Podle nařízení (EU) č. 347/2013 je Komise zmocněna stanovit unijní seznam PSZ (dále jen „seznam Unie“).

(3)	Projekty navrhované k zařazení na seznam Unie byly posouzeny regionálními skupinami a splňují kritéria stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 347/2013.

(4)

Návrhy regionálních seznamů PSZ byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. Po obdržení kladných stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) dne 10. října 2017 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech přijaly rozhodovací orgány regionálních skupin regionální seznamy dne 17. října 2017. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 347/2013 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, na jejichž území se projekty vztahují.

(5)	Projekty navržené k zařazení na seznam Unie byly konzultovány s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, organizací spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí.

(6)	Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) č. 347/2013. Seznam Unie by neměl obsahovat žádné řazení projektů.

(7)	Projekty společného zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné PSZ, nebo v rámci seskupení několika PSZ, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo (potenciálně) konkurenční.

(8)	Seznam Unie se stanoví každé dva roky, a proto seznam Unie stanovený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 (2) již není nadále platný a měl by být nahrazen.

(9)	Nařízení (EU) č. 347/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. L 19, 27.1.2016, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se nahrazuje tímto:

„

PŘÍLOHA VII

UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU („SEZNAM UNIE“) PODLE ČL. 3 ODST. 4

A. ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE

1) Seskupení projektů společného zájmu

Některé projekty společného zájmu (PSZ) tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Jsou stanoveny následující typy seskupení PSZ:

seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako „seskupení X, obsahující následující PSZ:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a

seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ.

Na všechny PSZ se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 347/2013.

2) Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic

Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice v oblasti zemního plynu jsou považovány za součásti projektů společného zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné PSZ a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 347/2013.

3) Projekty, které již nejsou považovány za PSZ, a projekty, které se staly součástí jiných PSZ

Několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených nařízením (EU) č. 1391/2013 a nařízením (EU) 2016/89 již není považováno za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

—	projekt již byl uveden do provozu nebo má být uveden do provozu v blízké budoucnosti, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013,

—	podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria,

—	předkladatel projekt znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie, nebo

—	projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ.

U těchto projektů (s výjimkou projektů již uvedených do provozu) lze uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.

Tyto projekty sice nejsou projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v příloze VII části C uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které již nejsou považovány za PSZ“.

Kromě toho několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených v nařízení (EU) č. 1391/2013 a nařízení (EU) 2016/89 se během procesu jejich provádění stalo nedílnou součástí jiných (seskupení) PSZ.

Tyto projekty se sice již nepovažují za samostatné projekty společného zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou na seznamu v části C této přílohy uvedeny s jejich původními čísly PSZ jako „projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ“.

4) Definice slovního spojení „PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice“

Slovním spojením „PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice“ se rozumí PSZ, které patří do jednoho z prioritních koridorů pro přenos elektřiny a zároveň do prioritní tematické oblasti elektrických dálnic.

B. UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

1) Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Č.

Definice

1.1

Seskupení projektů Belgie – Spojené království [v současné době označované jako „NEMO“] obsahující následující PSZ:

1.1.1

Propojení Gezelle (BE) s okolím místa Richborough (UK)

1.1.2

Vnitrostátní vedení mezi okolím místa Richborough a Canterbury (UK)

1.3

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Niebüll (DE)

1.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Niebüll a Brunsbüttel (DE)

1.4

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.4.1

Propojení mezi místy Kassø (DK) a Audorf (DE)

1.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Audorf a Hamburg/Nord (DE)

1.4.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Hamburg/Nord a Dollern (DE)

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]

1.7

Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.7.1

Propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako „FAB“]

1.7.2

Propojení mezi místy Tourbe (FR) a Chilling (UK) [v současné době označované jako „IFA2“]

1.7.3

Propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako „ElecLink“]

1.7.4

Propojení mezi místy Le Havre (FR) a Lovedean (UK) [v současné době označované jako „AQUIND“]

1.7.5

Propojení okolí místa Dunkerque (FR) s okolím místa Kingsnorth (UK) [v současné době označované jako „Gridlink“]

1.8

Seskupení projektů Německo – Norsko [v současné době označované jako „NordLink“]

1.8.1

Propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO)

1.8.2

Posílení vnitrostátního vedení v jižním Norsku

1.9

1.9.1

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Wexford (IE) a Pembroke, Wales (UK) [v současné době označované jako „Greenlink“]

1.10

Seskupení projektů Spojené království – Norsko – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.10.1

Propojení mezi místy Blythe (UK) a Kvilldal (NO) [v současné době označované jako „North Sea Link“]

1.10.2

Propojení mezi místy Peterhead (UK) a Simadalen (NO) [v současné době označované jako „NorthConnect“]

1.12

Seskupení zařízení na skladování elektřiny ve Spojeném království obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.12.1

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Larne

1.12.2

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Cheshire

1.12.3

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Middlewich [v současné době označované jako „CARES“]

1.12.4

Přečerpávací vodní elektrárna v Cruachan II

1.12.5

Přečerpávací vodní elektrárna v Coire Glas

1.13

Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako „Ice Link“]

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako „Viking Link“]

1.15

Propojení oblasti Antverpy (BE) s okolím místa Kemsley (UK)

1.16

Propojení Nizozemsko – Spojené království

1.17

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu v Zuidwending (NL)

1.18

Příbřežní přečerpávací vodní elektrárna v Belgii [v současné době označovaná jako „iLand“]

2) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Č.

Definice

2.2

2.2.1

První propojení mezi místy Lixhe (BE) a Oberzier (DE) [v současné době označované jako „ALEGrO“]

2.2.4

Druhé propojení Belgie – Německo

2.4

Propojení mezi místy Codrongianos (IT), Lucciana (Korsika, FR) a Suvereto (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“]

2.5

2.5.1

Propojení mezi místy Grande Ile (FR) a Piossasco (IT) [v současné době označované jako „Savoie-Piemont“]

2.7

Propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako „Biskajský záliv“]

2.9

Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]

2.10

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel – Grοβgartach a místy Wilster – Grafenrheinfeld (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Suedlink“]

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující následující PSZ:

2.13.1

Propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK)

2.13.2

Propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK)

2.14

Propojení mezi místy Thusis/Sils (CH) a Verderio Inferiore (IT) [v současné době označované jako „Greenconnector“]

2.15

2.15.1

Propojení mezi místy Airolo (CH) a Baggio (IT)

2.16

Seskupení projektů vnitrostátních vedení obsahující následující PSZ:

2.16.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Pedralva a Sobrado (PT), dříve určené mezi místy Pedralva a Alfena (PT)

2.16.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Vieira do Minho, Ribeira de Pena a Feira (PT), dříve určené mezi místy Frades B, Ribeira de Pena a Feira (PT)

2.17

Portugalsko – Španělsko – propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) (dříve Vila Fria/Viana do Castelo) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT) (dříve Vila do Conde) (PT) včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT)

2.18

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertal, Tyrolsko (AT)

2.23

Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator včetně napájecí stanice v Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“]

2.24

Vnitrostátní páteřní vedení na západě Belgie mezi místy Horta a Mercator (BE)

2.27

2.27.1

Propojení mezi místy Aragón (ES) a Pyrénées-Atlantiques (FR)

2.27.2

Propojení mezi místy Navarra (ES) a Landes (FR)

2.28

2.28.1

Přečerpávací vodní elektrárna Mont-Negre (ES)

2.28.2

Přečerpávací vodní elektrárna Navaleo (ES)

2.28.3

Přečerpávací vodní elektrárna Girones & Raïmats (ES)

3) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Č.

Definice

3.1

Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující PSZ:

3.1.1

Propojení mezi místy St. Peter (AT) a Isar (DE)

3.1.2

Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Tauern (AT)

3.1.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Westtirol a Zell-Ziller (AT)

3.2

3.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Lienz a Obersielach (AT)

3.4

Propojení mezi místy Wurmlach (AT) a Somplago (IT)

3.7

Seskupení projektů Bulharsko – Řecko mezi místy Marica East 1 a N. Santa a potřebná posílení vnitrostátní sítě v Bulharsku obsahující následující PSZ:

3.7.1

Propojení mezi místy Marica East 1 (BG) a N. Santa (EL)

3.7.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Plovdiv (BG)

3.7.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Marica East 3 (BG)

3.7.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Burgas (BG)

3.8

Seskupení projektů Bulharsko – Rumunsko za účelem posílení kapacity [v současné době označované jako „Černomořský koridor“] obsahující následující PSZ:

3.8.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Dobrudža a Burgas (BG)

3.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Cernavoda a Stalpu (RO)

3.8.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Gutinas a Smardan (RO)

3.9

3.9.1

Propojení mezi místy Žerjavenec (HR)/Hévíz (HU) a Cirkovce (SI)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia, Kréta (EL)

3.10.3

Vnitrostátní vedení mezi místem Korakia, Kréta a regionem Attica (EL)

3.11

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v České republice obsahující následující PSZ:

3.11.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov (CZ)

3.11.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice (CZ)

3.11.3.

Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín (CZ)

3.11.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka (CZ)

3.11.5

Vnitrostátní vedení mezi místem Mírovka a vedením V413 (CZ)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy

3.14

Posílení vnitrostátní sítě v Polsku [součást seskupení v současné době označovaného jako „GerPol Power Bridge“] obsahující následující PSZ:

3.14.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Baczyna (PL)

3.14.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Mikułowa a Świebodzice (PL)

3.14.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Baczyna a Plewiska (PL)

3.16

3.16.1

Propojení Maďarsko – Slovensko mezi místy Gabčíkovo (SK), Gönyű (HU) a Veľký Ďur (SK)

3.17

Propojení Maďarsko – Slovensko mezi místy Sajóvánka (HU) a Rimavská Sobota (SK)

3.21

Propojení mezi místy Salgareda (IT) a Divača – region Bericevo (SI)

3.22

Seskupení projektů Rumunsko – Srbsko [v současné době označované jako „Středokontinentální východní koridor“] a Itálie – Černá Hora obsahující následující PSZ:

3.22.1

Propojení mezi místy Resita (RO) a Pancevo (RS)

3.22.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Portile de Fier a Resita (RO)

3.22.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Resita a Timisoara/Sacalaz (RO)

3.22.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Arad a Timisoara/Sacalaz (RO)

3.22.5

Propojení mezi místy Villanova (IT) a Lastva (ME)

3.23

Přečerpávací vodní elektrárna v Yadenitsa (BG)

3.24

Přečerpávací vodní elektrárna v Amfilochia (EL)

3.27

Propojení uzlu Sicíle (IT) a Tunisko (TU) [v současné době označované jako „ELMED“]

4) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Č.

Definice

4.1

Dánsko – Německo – propojení mezi místy Ishøj/Bjæverskov (DK) a Bentwisch (DE) přes příbřežní větrné elektrárny Kriegers Flak (DK) a Baltic 1 a 2 (DE) [v současné době označované jako „Kriegers Flak Combined Grid Solution“]

4.2

Seskupení projektů Estonsko – Lotyško mezi místy Kilingi-Nõmme a Riga [v současné době označované jako „Třetí propojení“] obsahující následující PSZ:

4.2.1

Propojení mezi místem Kilingi-Nõmme (EE) a napájecí stanicí Riga CHP2 (LV)

4.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Harku a Sindi (EE)

4.2.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Riga CHP 2 a Riga HPP (LV)

4.4

4.4.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Ventspils, Tume a Imanta (LV)

4.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Ekhyddan a Nybro/Hemsjö (SE)

4.5

4.5.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Ostrołęka (PL)

4.6

Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku

4.7

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kruonis (LT)

4.8

Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující PSZ:

4.8.1

Propojení mezi místy Tartu (EE) a Valmiera (LV)

4.8.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Balti a Tartu (EE)

4.8.3

Propojení mezi místy Tsirguliina (EE) a Valmiera (LV)

4.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Eesti a Tsirguliina (EE)

4.8.5

Vnitrostátní vedení mezi napájecí stanicí v Litvě a státní hranicí (LT)

4.8.7

Vnitrostátní vedení mezi místy Paide a Sindi (EE)

4.8.8

Vnitrostátní vedení mezi místy Vilnius a Neris (LT)

4.8.9

Další aspekty synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi týkající se infrastruktury

4.10

Seskupení projektů Finsko – Švédsko [v současné době označované jako „Třetí propojení Finsko – Švédsko“] obsahující následující PSZ:

4.10.1

Propojení mezi severním Finskem a severním Švédskem

4.10.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Keminmaa a Pyhänselkä (FI)

5) Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Č.

Definice

5.1

5.1.1

Fyzický zpětný tok v propojovacím bodě Moffat (IE/UK)

5.1.2

Modernizace plynovodu SNIP (ze Skotska do Severního Irska) za účelem přizpůsobení fyzickému zpětnému toku mezi místy Ballylumford a Twynholm

5.1.3

Rozvoj podzemních zásobníků plynu Islandmagee v lokalitě Larne (Severní Irsko)

5.3

Terminál LNG Shannon a propojovací plynovod (IE)

5.4

5.4.1

Propojení ES–PT (3. propojení) – 1. fáze

5.4.2

Propojení ES–PT (3. propojení) – 2. fáze

5.5

5.5.1

South Transit East Pyrenees [v současné době označované jako „STEP“]

5.5.2

Východní plynová osa Španělsko – Francie, propojovací bod mezi Iberským poloostrovem a Francií včetně kompresorových stanic v místech St-Avit, Palleau a St. Martin de Crau [v současné době označovaný jako „Midcat“]

5.10

Propojení zpětného toku u plynovodu TENP v Německu

5.11

Propojení zpětného toku mezi Itálií a Švýcarskem v propojovacím bodě Passo Gries

5.19

Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – na plynovod s Itálií v bodě Gela

5.21

Nahrazení plynu s nízkou výhřevnou hodnotou plynem s vysokou výhřevnou hodnotou ve Francii a Belgii

6) Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Č.

Definice

6.2

Propojení mezi Polskem, Slovenskem, Českou republikou a Maďarskem se souvisejícím posílením vnitrostátních sítí obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.2.1

Propojení Polsko – Slovensko

6.2.2

Severojižní plynový koridor ve východním Polsku

6.2.10

Propojení Polsko – Česká republika [v současné době označované jako „Stork II“]

6.2.11

Severojižní plynový koridor v západním Polsku

6.2.12

Plynovod Tvrdonice–Libhošť, včetně modernizace kompresorové stanice Břeclav (CZ)

a následujících PSZ:

6.2.13

Zvýšení přenosové kapacity propojení Slovensko – Maďarsko

6.2.14

Modernizace maďarské přepravní soustavy mezi místy Vecsés a Városföld nezbytné pro zvýšení kapacity propojení Slovensko – Maďarsko

6.4

PSZ – obousměrné propojení Rakousko – Česká republika (BACI) mezi místy Baumgarten (AT) – Reinthal (CZ/AT) – Břeclav (CZ) o kapacitě až 6,57 miliardy krychlových metrů ročně (1)

6.5

Seskupení projektů Krk – terminál LNG a propojovací a odčerpávací plynovody vedoucí do Maďarska a dále obsahující následující PSZ:

6.5.1

Rozvoj terminálu LNG v místě Krk (HR), a to až do výše 2,6 miliardy krychlových metrů ročně – fáze I a propojovací plynovod Omišalj – Zlobin (HR)

6.5.5

„Kompresorová stanice 1“ v rámci chorvatské plynovodní soustavy

6.5.6

Rozšíření terminálu LNG v místě Krk (HR) nad 2,6 miliardy krychlových metrů plynu ročně – fáze II a odčerpávací plynovody Zlobin – Bosiljevo – Sisak – Kozarac – Slobodnica (HR)

6.8

Seskupení projektů – propojení Řecko – Bulharsko a potřebné posílení v Bulharsku obsahující následující PSZ:

6.8.1

Propojení Řecko – Bulharsko [v současné době označované jako „IGB“] mezi místy Komotini (EL) a Stara Zagora (BG) a kompresorovou stanicí v místě Kipi (EL)

6.8.2

Renovace, modernizace a rozšíření bulharské přepravní soustavy

6.9

6.9.1

Terminál LNG v severním Řecku.

6.10

PSZ – plynovodní propojení mezi Bulharskem a Srbskem [v současné době označované jako „IBS“]

6.20

Seskupení projektů ke zvýšení skladovací kapacity v jihovýchodní Evropě obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.20.2

Rozšíření podzemních zásobníků plynu v místě Chiren (BG)

6.20.3

Podzemní zásobník plynu a měřicí a regulační stanice jižní Kavala (EL)

a jeden z následujících PSZ:

6.20.4

Zásobníky Depomures v Rumunsku

6.20.6

Podzemní zásobníky plynu Sarmasel v Rumunsku

6.23

Propojení Maďarsko – Slovinsko (Nagykanizsa – Tornyiszentmiklós (HU) – Lendava (SI) – Kidričevo)

6.24

Seskupení projektů – postupné zvýšení kapacity obousměrného přepravního koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (v současné době označované jako „ROHUAT/BRUA“), aby umožňoval přepravu 1,75 miliardy krychlových metrů plynu ročně v první fázi a 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně ve druhé fázi, včetně nových zdrojů z Černého moře ve druhé a/nebo třetí fázi:

6.24.1

ROHUAT/BRUA – 1. fáze včetně těchto prvků:

—	Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 1. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota

—	Modernizace přenosové kapacity v Rumunsku z místa Podișor do místa Recas, včetně nového plynovodu, měřicí stanice a tří nových kompresorových stanic v místech Podisor, Bibesti a Jupa

—	Kompresorová stanice v rámci úpravny plynu Mosonmagyarovar (rozvoj na rakouské straně)

6.24.4

ROHUAT/BRUA – 2. fáze včetně těchto prvků:

—	Plynovod Városföld-Ercsi– Győr (HU)

—	Plynovod Ercsi-Százhalombatta (HU)

—	Kompresorová stanice Városföld (HU)

—	Rozšíření přepravní kapacity v Rumunsku z místa Recas do místa Horia směrem do Maďarska až na 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně a rozšíření kompresorových stanic v místech Podisor, Bibesti a Jupa

—	Plynovod pobřeží Černého Moře – Podișor (RO) – pro příjem plynu z Černého moře

—	Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 2. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota nebo Algyő (HU)

6.24.10

ROHUAT/BRUA – 3. fáze včetně těchto prvků:

—	Modernizace rumunské přepravní soustavy mezi Onesti – Isaccea a zpětného toku v místě Isaccea

—	Modernizace rumunské přepravní soustavy mezi Onesti – Nadlac

—	Rozšíření rumunské přepravní soustavy pro příjem plynu z pobřeží Černého moře

6.25

Seskupení projektů – infrastruktura pro přepravu nového plynu do oblasti střední a jihovýchodní Evropy s cílem diverzifikace obsahující následující PSZ vypracované koordinovaným a účinným způsobem:

6.25.1

Plynovodní soustava z Bulharska na Slovensko přes Rumunsko a Maďarsko [v současné době označovaná jako „Eastring“]

6.25.4

Infrastruktura umožňující rozvoj bulharského plynárenského uzlu

6.26

6.26.1

Seskupení projektů Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko v místě Rogatec obsahující následující prvky:

—	Propojení Chorvatsko – Slovinsko (Lučko – Zabok – Rogatec)

—	Kompresorová stanice Kidričevo, 2. fáze modernizace (SI)

—	Kompresorové stanice 2 a 3 v rámci chorvatské plynovodní soustavy

—	GCA 2015/08: Entry/Exit Murfeld (AT)

—	Modernizace propojení mezi místy Murfeld a Ceršak (AT/SI)

—	Modernizace propojení v místě Rogatec

7) Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Č.

Definice

7.1

Seskupení PSZ v oblasti integrované, vyhrazené a stupňovitě rozšiřitelné přepravní infrastruktury a souvisejícího vybavení pro přepravu minimálně 10 miliard krychlových metrů plynu ročně z nových zdrojů v Kaspickém regionu přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko na trhy EU v Řecku a Itálii, obsahující následující PSZ:

7.1.1

Plynovod do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko [v současné době označovaný jako kombinace „transkaspického plynovodu“ (TCP), „budoucího rozšíření jihokavkazského plynovodu“ (SCPFX) a „transanatolského plynovodu“ (TANAP)]

7.1.3

Plynovod z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře [v současné době označovaný jako „transjadranský plynovod“ (TAP)] včetně měřicí a regulační stanice a kompresorové stanice v Nea Messimvria

7.3

Seskupení PSZ – infrastruktura pro přepravu nového plynu z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří obsahující:

7.3.1

Plynovod z z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Krétu [v současné době označovaný jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli

a na něj vázané následující PSZ:

7.3.3

Příbřežní plynovod propojující Řecko a Itálii [v současné době označovaný jako „plynovod Poseidon“]

7.3.4

Posílení severojižních vnitrostátních přenosových kapacit v Itálii [v současné době označované jako „Adriatica Line“]

7.5

Rozvoj infrastruktury v oblasti plynu na Kypru [v současné době označovaný jako „Cyprus Gas2EU“]

8) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Č.

Definice

8.1

8.1.1

Propojení Estonsko – Finsko [v současné době označované jako „Balticconnector“]

8.2

Seskupení projektů v oblasti modernizace infrastruktury ve východní části Baltského moře obsahující následující PSZ:

8.2.1

Posílení propojení mezi Lotyšskem a Litvou

8.2.2

Posílení propojení mezi Estonskem a Lotyšskem

8.2.4

Modernizace podzemních zásobníků plynu v místě Inčukalns (LV)

8.3

Seskupení projektů v oblasti infrastruktury obsahující následující PSZ:

8.3.1

Posílení propojení Nybro — Polsko/Dánsko

8.3.2

Propojení Polsko – Dánsko [v současné době označované jako „baltský plynovod“]

8.5

Propojení Polsko – Litva [v současné době označované jako „GIPL“]

8.6

Terminál LNG Gothenburg ve Švédsku

8.7

Rozšíření kapacity terminálu LNG Świnoujście v Polsku

9) Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Č.

Definice

9.1

Ropovod Adamowo – Brody: ropovod spojující manipulační zařízení JSC společnosti Uktransnafta v místě Brody (Ukrajina) a nádrže v místě Adamowo (Polsko)

9.2

Ropovod Bratislava – Schwechat: ropovod spojující Schwechat (Rakousko) a Bratislavu (Slovenská republika)

9.4

Ropovod Litvínov (Česká republika) – Spergau (Německo): projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau

9.5

Seskupení projektů – pomořanský ropovod (Polsko) obsahující následující PSZ:

9.5.1.

Výstavba ropného terminálu v Gdaňsku (fáze II)

9.5.2.

Rozšíření pomořanského ropovodu: druhá linka ropovodu

9.6

TAL Plus: zvýšení kapacity ropovodu TAL mezi Terstem (Itálie) a Ingolstadtem (Německo)

10) Prioritní tematická oblast – realizace inteligentních sítí

Č.	Definice
10.3	SINCRO.GRID (Slovinsko, Chorvatsko) – Inovativní začlenění synergetických řešení založených na vyspělých technologiích s cílem zvýšit bezpečnost provozu elektrických soustav Slovinska a Chorvatska současně
10.4	ACON (Česká republika, Slovensko) – Hlavním cílem projektu ACON (Again COnnected Networks) je podpořit integraci českého a slovenského trhu s elektřinou
10.5	ALPGRID (Rakousko, Itálie) – Inovativní začlenění synergetických řešení založených na vyspělých technologiích s cílem zvýšit provozní účinnost italských a rakouských regionálních elektrických soustav
10.6	Iniciativa „Inteligentní hranice“ (Francie, Německo) – Iniciativa „Inteligentní hranice“ propojí politiky vypracované Francií a Německem s cílem podpořit jejich města a území při provádění strategií transformace energetiky a integraci evropských trhů

11) Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Seznam PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice

Č.

Definice

Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

1.1

1.1.1

Propojení Gezelle (BE) s okolím místa Richborough (UK)

1.3

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Niebüll (DE)

1.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Niebüll a Brunsbüttel (DE)

1.4

Seskupení projektů Dánsko – Německo obsahující následující PSZ:

1.4.1

Propojení mezi místy Kassø (DK) a Audorf (DE)

1.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Audorf a Hamburg/Nord (DE)

1.4.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Hamburg/Nord a Dollern (DE)

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]

1.7

Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.7.1

Propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako „FAB“]

1.7.2

Propojení mezi místy Tourbe (FR) a Chilling (UK) [v současné době označované jako „IFA2“]

1.7.3

Propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako „ElecLink“]

1.7.4

Propojení mezi místy Le Havre (FR) a Lovedean (UK) [v současné době označované jako „AQUIND“]

1.7.5

Propojení okolí místa Dunkerque (FR) s okolím místa Kingsnorth (UK) [v současné době označované jako „Gridlink“]

1.8

Seskupení projektů Německo – Norsko [v současné době označované jako „NordLink“]

1.8.1

Propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO)

1.8.2

Posílení vnitrostátního vedení v jižním Norsku

1.10

Seskupení projektů Spojené království – Norsko – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.10.1

Propojení mezi místy Blythe (UK) a Kvilldal (NO) [v současné době označované jako „North Sea Link“]

1.10.2

Propojení mezi místy Peterhead (UK) a Simadalen (NO) [v současné době označované jako „NorthConnect“]

1.13

Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako „Ice Link“]

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako „Viking Link“]

1.15

Propojení oblasti Antverpy (BE) s okolím místa Kemsley (UK)

1.16

Propojení Nizozemsko – Spojené království

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

2.2

2.2.1

První propojení mezi místy Lixhe (BE) a Oberzier (DE) [v současné době označované jako „ALEGrO“]

2.2.4

Druhé propojení Belgie – Německo

2.4

Propojení mezi místy Codrongianos (IT), Lucciana (Korsika, FR) a Suvereto (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“]

2.5

2.5.1

Propojení mezi místy Grande Ile (FR) a Piossasco (IT) [v současné době označované jako „Savoie-Piemont“]

2.7

Propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako „Biskajský záliv“]

2.9

Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]

2.10

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující následující PSZ:

2.13.1

Propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK)

2.13.2

Propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK)

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia, Kréta (EL)

3.10.3

Vnitrostátní vedení mezi místem Korakia, Kréta a regionem Attica (EL)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy

3.27

Propojení uzlu Sicíle (IT) a Tunisko (TU) [v současné době označované jako „ELMED“]

Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

4.1

Dánsko – Německo – propojení mezi místy Tolstrup Gaarde (DK) a Bentwisch (DE) přes příbřežní větrné elektrárny Kriegers Flak (DK) a Baltic 1 a 2 (DE) [v současné době označované jako „Kriegers Flak Combined Grid Solution“]

12) Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého

Č.	Definice
12.1	Centrum pro CO2 v Teesside (Spojené království, v dalších fázích Nizozemsko, Belgie, Německo)
12.2	Projekt v oblasti přepravy a infrastruktury CO2-Sapling (Spojené království, v dalších fázích Nizozemsko, Norsko)
12.3	Rotterdam Nucleus (Nizozemsko a Spojené království)
12.4	Přeshraniční spojení pro přepravu CO2 mezi zdroji emisí ve Spojeném království a Nizozemsku a úložištěm v Norsku

C. SEZNAMY „PROJEKTŮ, KTERÉ JIŽ NEJSOU POVAŽOVÁNY ZA PSZ“, A „PROJEKTŮ, KTERÉ JSOU NYNÍ NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JINÝCH PSZ“

1) Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

1.1.3

1.2

1.5

1.9.2

1.9.3

1.9.4

1.9.5

1.9.6

1.11.1

1.11.2

1.11.3

1.11.4

2) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

2.2.2

2.2.3

2.3.1

2.3.2

2.5.2

2.6

2.8

2.11.1

2.11.2

2.11.3

2.12

2.15.2

2.15.3

2.15.4

2.16.2

2.19

2.20

2.21

2.22

2.25.1

2.25.2

2.26

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
2.1	3.1.4

3) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě („NSI East Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

3.1.3

3.2.1

3.2.3

3.3

3.5.1

3.5.2

3.6.1

3.6.2

3.8.2

3.8.3

3.8.6

3.9.2

3.9.3

3.9.4

3.13

3.14.1

3.15.1

3.15.2

3.16.2

3.16.3

3.18.1

3.18.2

3.19.2

3.19.3

3.20.1

3.20.2

3.25

3.26

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
3.19.1	3.22.5

4) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií („BEMIP Electricity“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

4.5.1

4.5.3

4.5.4

4.5.5

4.8.6

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
4.3	4.8.9
4.9	4.8.9

5) Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě („NSI West Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

5.2

5.6

5.7.1

5.7.2

5.9

5.12

5.13

5.14

5.15.1

5.15.2

5.15.3

5.15.4

5.15.5

5.16

5.17.1

5.17.2

5.18

5.20

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
5.8.1	5.5.2
5.8.2	5.5.2

6) Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

6.3

6.5.3

6.5.4

6.7

6.8.3

6.9.2

6.9.3

6.11

6.12

6.16

6.17

6.19

6.20.1

6.20.5

6.21

6.22.1

6.22.2

6.25.2

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
6.1.1	6.2.10
6.1.2	6.2.11
6.1.3	6.2.11
6.1.4	6.2.11
6.1.5	6.2.11
6.1.6	6.2.11
6.1.7	6.2.11
6.1.8	6.2.2
6.1.9	6.2.11
6.1.10	6.2.2
6.1.11	6.2.2
6.1.12	6.2.12
6.2.3	6.2.2
6.2.4	6.2.2
6.2.5	6.2.2
6.2.6	6.2.2
6.2.7	6.2.2
6.2.8	6.2.2
6.2.9	6.2.2
6.5.2	6.5.6
6.6	6.26.1
6.8.4	6.25.4
6.13.1	6.24.4
6.13.2	6.24.4
6.13.3	6.24.4
6.14	6.24.1
6.15.1	6.24.10
6.15.2	6.24.10
6.18	7.3.4
6.24.2	6.24.1
6.24.3	6.24.1
6.24.5	6.24.4
6.24.6	6.24.4
6.24.7	6.24.4
6.24.8	6.24.4
6.24.9	6.24.4
6.25.3	6.24.10
6.26.2	6.26.1
6.26.3	6.26.1
6.26.4	6.26.1
6.26.5	6.26.1
6.26.6	6.26.1

7) Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

7.1.2

7.1.5

7.1.7

7.2.1

7.2.2

7.2.3

7.4.1

7.4.2

Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných PSZ
Původní číslo PSZ	Číslo PSZ, do nějž je projekt nyní začleněn
7.1.6	7.1.3
7.1.4	7.3.3
7.3.2	7.5

8) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem („BEMIP Gas“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

8.1.2.1

8.1.2.2

8.1.2.3

8.1.2.4

8.2.3

8.4

8.8

9) Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě („OSC“)

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

9.3

10) Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

10.1

10.2

11) Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Čísla PSZ, které již nejsou považovány za PSZ

1.5

“

(1) Provádění projektu BACI jako PSZ bude záviset na výsledku pilotního projektu „Trading Regional Upgrade“.

Zavřít

(EU) 2018/540Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/540 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání