(EU) 2018/186Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/186 ze dne 7. února 2018 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 10. srpna 2017 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1444 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) podle článku 7 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 9. prosince 2016 (3) na základě podnětu, který podalo dne 25. října 2016 Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 53 % celkové výroby určitých korozivzdorných ocelí v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Komise zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1238 (4) celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR. Celní evidence dovozu byla ukončena dne 11. srpna 2017 uložením prozatímních opatření.

(5)

Po poskytnutí nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(6)

V konečné fázi šetření proběhlo dne 13. listopadu 2017 slyšení s Mezinárodním obchodním sdružením oceli (International Steel Trade Association, dále jen „ISTA“) a dne 17. listopadu 2017 s Čínským sdružením železa a oceli (Chinese Iron and Steel Association, dále jen „CISA“).

(7)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Kvůli zajištění informací týkajících se celní evidence dovozu byli výrobci v Unii zařazení do vzorku, Eurofer a všichni známí dovozci požádáni o poskytnutí doplňujících údajů. Odpovědi na dotazník předložili výrobci v Unii zařazení do vzorku, Eurofer a šest dovozců.

(8)

Za účelem ověření odpovědí na dotazník, které jsou zmíněny výše v 7. bodě odůvodnění, byly na místě provedeny inspekce údajů předložených:

(9)

Jak bylo oznámeno v 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v konečné fázi byly provedeny inspekce na místě v prostorách níže uvedených obchodníků/dovozců, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci v ČLR zařazenými do vzorku:

Skupina Hebei Iron and Steel (HBIS):

(10)

Komise všem stranám sdělila nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR do Unie a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska. Po poskytnutí konečných informací požádala jedna strana o doplňující vysvětlení týkající se jednotlivých společností a tato vysvětlení obdržela. Komise k těmto doplňujícím vysvětlením neobdržela žádné připomínky.

(11)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(12)

V 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že o individuální zacházení podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádaly tři skupiny vyvážejících výrobců v ČLR. Důvody, proč během prozatímní fáze nebylo možné prošetřit tyto žádosti, byly vysvětleny v 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření skupina společností zmíněná v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že by její žádost o individuální zacházení měla být prošetřena v konečné fázi i) s odůvodněním, že byla jediným čínským vyvážejícím výrobcem dodávajícím určité výrobky na trh Unie, ii) kvůli zvláštnostem jejích výrobků, což je bez nových skutečností na podporu tohoto tvrzení opakováním předešlého tvrzení, jímž se opětovně zabýval 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení, a iii) protože právo WTO ukládá povinnost stanovit individuální dumpingová rozpětí pro každého známého výrobce (pokud nenastane omezený počet výjimek). Strana rovněž uvedla, že celkový počet vývozců nelze považovat za „tak velký“, aby stanovení individuálních rozpětí nebylo proveditelné.

(14)

Pokud jde o první dvě tvrzení, bylo potvrzeno, že se škála výrobků již zahrnutých do vzorku považuje za reprezentativní, neboť se vzorek považuje za reprezentativní vzhledem k tomu, že představuje téměř polovinu celkového čínského dovozu do Unie.

(15)

Pokud jde o třetí tvrzení, Komise potvrzuje závěr, kterého bylo dosaženo v prozatímní fázi, že počet žádostí o individuální zacházení (od tří skupin vyvážejících výrobců v ČLR, které tvoří několik jednotlivých podniků) byl tak velký, že by individuální zjišťování představovalo nepatřičnou zátěž a znemožnilo by dokončit šetření včas. Po posouzení pracovní zátěže, jejíž vznik se předpokládá v důsledku žádostí, Komise skutečně rozhodla, že není možné v konečné fázi přiznat individuální zacházení, neboť počet subjektů, u nichž by bylo potřeba provést dodatečné šetření, a počet různých míst, která by bylo potřeba za účelem kontroly navštívit, by představoval nepatřičnou zátěž a znemožnil by ukončit šetření včas, pokud jde o časový plán šetření a zdroje dostupné na straně Komise. Komise v rámci vzorku již provedla šetření u 22 subjektů na sedmi různých místech.

(16)

Mimoto, jak se uvádí výše v 9. bodě odůvodnění, důležité kontroly, které se obvykle provádějí v prozatímní fázi šetření, již musely být odloženy na konečnou fázi šetření kvůli rozsahu případu a počtu zúčastněných stran, u nichž je v tomto případě potřeba provést šetření, což pro šetření představuje další zátěž.

(17)

Dále se připomíná, že vzorek vyvážejících výrobků představuje během období šetření téměř polovinu celkového objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie. Skupiny požadující individuální zacházení by představovaly dohromady méně než 5 % celkového dovozu.

(18)

A konečně se Komise rovněž odvolává na zásadu nediskriminace, která by mohla být porušena, kdyby bylo individuální zjišťování provedeno pouze u jedné další skupiny, a nikoli u ostatních dvou do vzorku nezařazených společností/skupin, které rovněž požadovaly individuální zjišťování.

(19)

Po poskytnutí konečných informací skupina společností zmíněná výše v 13. bodě odůvodnění znovu zopakovala svoji žádost o individuální zjišťování z důvodu, že i) je neintegrovaným výrobcem dotčeného výrobku s odlišnou strukturou nákladů a složením zisku ve srovnání s vyvážejícími výrobci ve vzorku; ii) Komise údajně nezamýšlela vydat dřívější rozhodnutí o individuálním zjišťování, aby připravila zúčastněné strany o možnost vznést k této otázce připomínky; iii) podle práva WTO by zamítnutí žádostí o individuální zjišťování mělo být výjimkou; iv) Komise provedla ověření všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do dubna 2017 a v) zásada nediskriminace není problémem, protože podle judikatury měla Komise posoudit žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství od ostatních dvou do vzorku nezařazených společností/skupin, které rovněž požádaly o individuální zjišťování.

(20)

Žádný z důvodů uvedených výše nevyvrací celkový závěr, že zkoumání žádostí o individuální zjišťování není možné. Zaprvé údajný rozdíl ve struktuře nákladů a složení zisku nemůže sám o sobě odůvodnit žádost o individuální zjišťování. Všechny společnosti, které požádaly o individuální zjišťování, se naopak nacházejí ve stejné faktické a právní situaci. Kromě toho může společnost vždy požádat o vrácení peněz nebo prozatímní přezkum, jsou-li splněny platné podmínky. Zadruhé Komise nikdy nebránila zúčastněným stranám v předkládání připomínek k této otázce. Zatřetí Komise připomíná, že právo WTO v článku 6.10 antidumpingové dohody jasně uvádí, že v případech, v nichž je počet zúčastněných [vývozců] tak velký, že takové [individuální zjišťování] není možné, úřady mohou omezit jejich přezkoumání na rozumný počet zúčastněných stran s použitím vzorků. Uplatnění tohoto pravidla nebrání dobrovolným odpovědím. Začtvrté Komise dokončila inspekci skupin zařazených do vzorku teprve v říjnu 2017. Kromě toho Komise konstatuje, že zátěž související s prováděním analýzy žádostí od tří dalších společností/skupin byla rozpracována ve velkém rozsahu v prozatímním nařízení a výše v 15. až 17. bodě odůvodnění.

(21)

Jelikož ohledně individuálního zjišťování nebyly podány žádné další připomínky, prozatímní zjištění uvedená v 21. až 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(22)

V 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uvádí, že dvě skupiny do vzorku nezařazených spolupracujících výrobců v ČLR předložily formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství v rámci své žádosti o individuální zacházení. Vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla těmto skupinám nepřiznat individuální zacházení, jejich žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nebyly posuzovány.

(23)

Jelikož ohledně zacházení jako v tržním hospodářství nebyly podány žádné připomínky, prozatímní zjištění uvedená v 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(24)

Definice dotčeného výrobku je uvedena v 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Definice se s konečnou platností potvrzuje. Jak se uvádí v 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jisté strany i nadále požadovaly objasnění definice dotčeného výrobku. Tato objasnění byla v jednotlivých případech vydána.

(25)

Objasňuje se, že kód TARIC 7225990035, který byl uveden v 31. bodě odůvodnění a v článku 1 prozatímního nařízení, by se měl zrušit, protože byl uveden omylem, neboť již byl přidělen jinému výrobku, na který se vztahují opatření. Tento kód není používán dovozci dotčeného výrobku na trh Unie.

(26)

Jelikož k dotčenému výrobku a k obdobnému výrobku nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry učiněné v 31. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 40. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Po uložení prozatímních opatření sdružení CISA tvrdilo, že rozdíl mezi rozpětím újmy a dumpingovým rozpětím vyvolává pochybnosti ohledně správnosti zjištění a výpočtů Komise nebo volby srovnatelné země. Sdružení CISA odhadovalo, že běžná hodnota ve srovnatelné zemi byla o 21 % vyšší než cílová cena pro výrobní odvětví Unie a že průměrná prodejní cena výrobce ve srovnatelné zemi byla vyšší než (již tak vysoké) ceny v Brazílii. Podle sdružení CISA skutečnost, že byla běžná hodnota vypočtena pro většinu prodeje vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, rovněž vyvolávala pochyby o volbě srovnatelné země nebo kvalitě údajů získaných v Brazílii. V konečném důsledku sdružení CISA žádalo Komisi o zrušení výběru Brazílie jako srovnatelné země.

(29)

Poslední tvrzení se zdá být v rozporu s prohlášením sdružení CISA ze dne 24. března 2017, že se Brazílie jevila „být nejlepší volbou mezi několika kandidátskými zeměmi, tj. Kanadou, Austrálií a Brazílií, zejména po srovnání velikosti jednotlivých trhů a tržní síly spolupracujících výrobců“.

(30)

Brazílie je v podstatě konkurenčním trhem se třemi domácími výrobci a značným objemem dovozu, zejména z Číny, který představuje podíl na brazilském domácím trhu asi 15 %. Nemá žádná platná antidumpingová ani vyrovnávací opatření a její podniky fungují za běžných podmínek hospodářské soutěže. Brazílie je tudíž vhodnou volbou.

(31)

Pokud jde o kvalitu údajů a výpočtů, správnost údajů výrobců ze srovnatelné země se ověřuje a údaje byly shledány spolehlivými. Výpočty jsou prováděny v souladu s platnými právními pravidly základního nařízení. Věcně jsou správné.

(32)

Po poskytnutí prozatímních zjištění poukázala jedna do vzorku zařazená skupina vyvážejících výrobců na to, že běžná hodnota musela být vypočtena pro více než 75 % jejího objemu prodeje do Unie, a uvedla, že to vyvolává vážné pochybnosti o srovnatelnosti typů výrobku prodávaných na domácím trhu ve srovnatelné zemi.

(33)

V tomto ohledu je třeba uvést, že definice výrobku zahrnuje velkou škálu typů výrobku majících různé charakteristiky. Skutečnost, že určité typy brazilských výrobků nebyly prodávány v dostatečném množství nebo neodpovídaly typům čínských výrobků vyvážených do Unie, neznamená, že brazilské typy výrobku nebyly srovnatelné. Typy výrobku vyráběné brazilským výrobcem skutečně patří do stejné skupiny výrobků a do určité míry odpovídaly výrobkům vyváženým do Unie čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Dále pak byla u vyvážených výrobků, které přímo neodpovídaly brazilským běžným hodnotám, běžná hodnota upravena s přihlédnutím ke všem fyzickým rozdílům (zejména s ohledem na šířku, kvalitu povrchu a nátěrovou hmotu) na základě ceníku výrobce ze srovnatelné země, který takové rozdíly ve skutečnosti předvídal. To rovněž znamená, že typy výrobku, u kterých byla běžná hodnota vypočtena, byly skutečně součástí portfolia výrobků výrobce ze srovnatelné země, stejně jako tomu bylo v případě čínských stran zařazených do vzorku. Po poskytnutí konečných informací dotčená strana udělala další krok a požadovala přesnou hodnotu každé z úprav provedených pro fyzické rozdíly. Tato námitka je řešena níže v 35. bodě odůvodnění.

(34)

Tatáž strana tvrdila, že nebyly poskytnuty žádné relevantní údaje týkající se běžné hodnoty. Strana rovněž požadovala přístup k veškerým údajům prostřednictvím svých právních zástupců na základě toho, že zásada práva na obhajobu vyžaduje, aby osoby, jimž jsou určena rozhodnutí, která významně ovlivňují jejich zájmy, byly postaveny do pozice, ve které mohou účinně vyjádřit svoje stanovisko ohledně důkazů, na kterých se napadené rozhodnutí zakládá.

(35)

Výpočet běžné hodnoty vychází z údajů týkajících se prodeje a nákladů výrobce ze srovnatelné země. Výrobce ze srovnatelné země požadoval a odůvodnil důvěrné zacházení se svými údaji o prodeji a nákladech pro účely tohoto šetření, neboť zveřejnění těchto informací by mohlo poškodit konkurenceschopnost společnosti. Kromě toho by zveřejnění běžné hodnoty mohlo konkurentovi poskytnout možnost zpětně odvodit ceny a náklady výrobce ve srovnatelné zemi. Výpočtům běžné hodnoty se tudíž přiznává důvěrné zacházení. Ustanovení 50. bodu odůvodnění prozatímního nařízení používalo k poskytnutí údajů o zisku a prodejních, správních a režijních nákladů výrobce ze srovnatelné země procentuální rozmezí. Vyvážející výrobci dále obdrželi konkrétní informace, které obsahují běžnou hodnotu pro jednotlivé typy výrobku v rozmezích. A konečně v této souvislosti byla zúčastněná strana informována, že má možnost obrátit se na úředníka pro slyšení v obchodních řízeních podle článku 15 jeho mandátu (5). Dotčená strana úředníka pro slyšení v této věci nekontaktovala.

(36)

Po poskytnutí konečných informací strana uvedla, že plně chápe důvěrnost údajů pro stanovení běžné hodnoty a že si je vědoma souvisejících obav výrobce ze srovnatelné země ohledně nechráněného zveřejnění jeho údajů. Znovu tudíž zopakovala svoji žádost o přístup k výpočtu běžné hodnoty prostřednictvím svého právního zástupce „v rámci ochranných opatření“ nebo v rámci „jiného konstruktivního řešení“. Komise konstatovala, že v základním nařízení není žádné ustanovení umožňující během šetření přístup k informacím, u kterých si poskytovatel vyžádal důvěrné zacházení.

(37)

Po poskytnutí konečných informací strana uvedla, že rozmezí uvedená v poskytnutých konkrétních informacích pro běžnou hodnotu podle typů výrobku postrádala smysl. Komise konstatovala, že strana nepřišla s tímto tvrzením v době poskytnutí prozatímních zjištění, přestože dotčená rozmezí byla naprosto stejná v prozatímních zjištěních a v konečných informacích. Komise se v každém případě domnívá, že použitá rozmezí jsou nezbytná pro zajištění důvěrného zacházení s příslušnými údaji poskytnutými výrobcem ze srovnatelné země a postačují k náležitému pochopení důvěrně předložených informací.

(38)

Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebyla předložena žádná další stanoviska, potvrzují se zjištění uvedená v 40. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny jsou uvedeny v 52. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Skupina Shagang uvedla, že Komise nezveřejnila právní základ pro odvození prodejních, správních a režijních nákladů a zisku jejích obchodníků ve spojení, kteří se nacházejí v Hongkongu a Singapuru. Kromě toho skupina Shagang tvrdila, že by měla být spolu se svými společnostmi ve spojení považována za jediný hospodářský subjekt, a že proto vznesla námitky proti výše uvedeným úpravám. Strana tvrdila, že její obchodníci ve spojení nacházející se v Hongkongu a Singapuru hráli v celém procesu prodeje okrajovou úlohu a jednoduše plnili pokyny jiné právnické osoby.

(41)

Komise objasnila, že právním základem dotyčných úprav byl čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, neboť odkazuje na přirážku společnosti ve spojení, která plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.

(42)

V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) Komise analyzovala různé faktory a mimo jiné dospěla k závěru, že: i) s ohledem na písemné smlouvy společnost ve spojení v ČLR účtovala stálou přirážku obchodníkům v zahraničí, se kterými byla ve spojení; ii) dotyčné písemné smlouvy naznačovaly, že obchodníci nesli riziko neplacení zákazníků; iii) hlavní činnost obchodníků ve spojení, která představovala více než 95 % jejich obratu, spočívala v obchodování s jinými výrobky, než je dotčený výrobek, včetně obchodních činností se stranami, které nejsou ve spojení; iv) obchodníci vypláceli náhradu v případě reklamací předložených zákazníky z důvodu jakosti; v) obchodníci hradili námořní přepravu a bankovní poplatky při prodeji dotčeného výrobku na vývoz do Unie; vi) v živnostenském oprávnění jednoho z obchodníků ve spojení se jeho hlavní činnost popisuje jako „zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, např. služby komisionářů“; vii) na základě ověřeného výkazu zisku a ztráty byly příslušné kancelářské výdaje hrazeny z vlastního zisku obchodníků; viii) obchodníci se nenacházeli v prostorách nebo v blízkosti výrobců a uchovávali svoje účetní záznamy ve svých prostorách. Komise tudíž dospěla k závěru, že obchodníci ve spojení plnili funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení proto byly potvrzeny.

(43)

Po poskytnutí konečných informací strana zpochybnila zjištění, že dva obchodníci ve spojení v Hongkongu a Singapuru a vyvážející výrobce netvořili jediný hospodářský subjekt. Zpochybnila výše uvedené prvky a nepovažovala je za relevantní pro stanovení, zda jsou funkce dotyčných dvou obchodníků ve spojení podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího činnost za úplatu formou provize.

(44)

Komise se domnívala, že žádný z argumentů předložených dotyčnou stranou nemůže vést k jinému závěru, než je ten, k němuž se dospělo výše v 42. bodě odůvodnění. Dotyčná strana ve svém podání naopak potvrdila následující skutečnosti:

(45)

Kromě toho šetření ukázalo, že Jiangsu Shagang International Trade Co. Ltd prodává přímo na trzích třetích zemí a na čínském domácím trhu. To potvrzuje, že skupina Shagang má své vlastní prodejní oddělení, a to i pro prodej na vývoz. Z výše uvedených důvodů obchodníci ve spojení v Hongkongu a Singapuru jednají jako obchodní zástupci vykonávající svou činnost za úplatu formou provize.

(46)

Proto v souladu s ustálenou judikaturou (6) byla vzhledem k tomu, že u běžné hodnoty nebyla uplatněna žádná provize nebo přirážka, úprava vývozní ceny odůvodněná v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(47)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se vývozní ceny, 52. až 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(48)

Ustanovení 54. až 56. bodu odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlují, jak bylo provedeno srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou.

(49)

Skupina Shagang zpochybnila metodiku pro úpravu o DPH popsanou v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že běžná hodnota je vyšší než vývozní cena, strana tvrdila, že Komise by měla vývozní cenu upravit o vykázanou ušlou částku DPH.

(50)

V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení Komise mohla o rozdíl v nepřímém zdanění, v tomto případě DPH, která je částečně vrácena u prodeje na vývoz, řádně upravit pouze běžnou hodnotu, a nikoli vývozní cenu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(51)

Ustanovení 56. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se objasňuje následovně. Komise vzala běžnou hodnotu i vývozní ceny včetně DPH a upravila běžnou hodnotu tak, aby odpovídala sazbě DPH uplatňované u vývozu po případném vrácení.

(52)

Po poskytnutí konečných informací skupina Shagang zpochybnila metodiku pro úpravu o DPH popsanou v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Podle této strany se čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení vztahuje na situaci, kdy byl DPH na domácím trhu zatížen obdobný výrobek, a nikoli výrobky vyvážené do Unie. Strana opakovala svoje tvrzení, že by neměla být upravena běžná hodnota, nýbrž vývozní cena, a alternativně navrhla úpravu běžné hodnoty připočtením DPH, kdy by se DPH vypočetla na základě množství u jednotlivých typů výrobku. Toto tvrzení bylo zamítnuto. Komise se domnívá, že metodika použitá v jejích výpočtech je v souladu s požadavky základního nařízení podle výkladu v judikatuře.

(53)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se srovnání, potvrzuje se platnost 54. až 55. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a objasňuje se 56. bod odůvodnění.

(54)

Podrobnosti výpočtu dumpingu jsou uvedeny v 57. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Po poskytnutí prozatímních zjištění skupina Shagang uvedla, že výpočet dumpingového rozpětí by vzhledem k výraznému kolísání ceny železné rudy (61,9 % od prosince 2015 do srpna 2016 podle citovaného zdroje), které ovlivnilo vývozní cenu dotčeného výrobku, měl být prováděn za měsíc.

(56)

Komise vypočetla dumpingové rozpětí na základě srovnání vážené běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou za celé období šetření. V tomto případě se prodej na vývoz neomezuje výhradně na určitou krátkou část období šetření. Potenciální dopad kolísání cen železné rudy by byl během období šetření rovnoměrně rozložen. Nebylo by to tudíž důvodem pro provádění měsíčních výpočtů. Tvrzení bylo dále zamítnuto vzhledem k tomu, jak pozdě byl požadavek vznesen, vzhledem k různé úrovni integrace vyvážejících výrobců, k tomu, že jiné zdroje vykazují jiné kolísání a že žádná jiná strana podobné obavy nevznesla. Rovněž se konstatuje, že v konkrétních příkladech uvedených dotyčnou stranou byly cenové rozdíly u hotových výrobků mnohem nižší než kolísání cen železné rudy v dotčeném období.

(57)

Po poskytnutí konečných informací skupina Shagang znovu zopakovala, že výpočty dumpingového rozpětí by měly být prováděny za měsíc. Požadavek nebyl doplněn o nové prvky, které by odůvodnily měsíční výpočty, a tudíž nemohl být přijat.

(58)

Po inspekcích na místě provedených v Duferco Deutschland GmbH a Duferco SA musely být revidovány jisté informace týkající se prodeje a nákladů v Unii.

(59)

Po výše zmíněné revizi a opravě administrativní chyby jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením následující:

Tabulka 1

Dumpingová rozpětí, ČLR

(60)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, závěry uvedené v 62. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(61)

Údaje o spotřebě v Unii byly upraveny mírně směrem dolů v důsledku opravy dovážených objemů z dotčené země vysvětlené níže v 64. až 66. bodě odůvodnění. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba na volném trhu (v tunách)

(62)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila o 25 %. K tomuto zvýšení došlo zejména vlivem růstu poptávky v hlavních odběratelských odvětvích.

(63)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 65. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Po poskytnutí prozatímních zjištění předložilo sdružení Eurofer v podání ze dne 20. října 2017 důkaz v podobě průzkumu trhu, který zahrnoval všechny významné trhy pro korozivzdornou ocel, o tom, že byl dovoz z ČLR v prozatímním nařízení za posuzované období nadhodnocen až o 15 %. Sdružení Eurofer se dotázalo svých členů, kterými jsou společnosti přítomné na všech významných trzích v Unii, na objem dovozu výrobků na trh v Unii, kdy tyto výrobky nejsou dotčenými výrobky, ale byly deklarovány pod stejným kódy KN. Všichni žadatelé s použitou metodikou a dosaženými závěry souhlasili: podle nejlepšího odhadu mělo být 15 % čínského dovozu považováno za dovoz jiného než dotčeného výrobku. Neexistoval důkaz, že to ovlivnilo dovoz z dalších zemí. Sdružení CISA rovněž poukázalo v podání na to, že statistika dovozu korozivzdorné oceli mohla být nadhodnocena.

(65)

V prozatímní fázi Komise neměla ve spisu dostatek důkazů pro to, aby mohla dospět k závěru, že byl dovoz nadhodnocen nebo v jakém rozsahu k tomu došlo, jak se uvádí v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Ve světle nových důkazů ve spisu přijala Komise tvrzení jako oprávněné a upravila dovoz z ČLR o 15 %. Komise považovala úpravu o 15 % za přiměřenou, neboť představovala přiměřený odhad na základě důkladné analýzy dovozního trhu. Komise rovněž zohlednila důvěrné statistické údaje, které byly shromážděny během konečné fáze šetření a které opět potvrdily, že ne všechen dovoz pod výše uvedenými kódy KN představoval dovoz dotčeného výrobku. Strany byly o úpravě informovány a byla jim dána příležitost vyjádřit své stanovisko. Komise neobdržela žádné připomínky.

(67)

V souladu s tím se dovoz z ČLR do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(68)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se dovoz z ČLR během posuzovaného období zvýšil o 146 %. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě dumpingového dovozu do Unie během posuzovaného období o 9,8 procentního bodu.

(69)

Upravené dovozní statistiky nadále ukazují velké zvýšení dovozu v absolutním vyjádření i z hlediska podílu na trhu. Dokonce i v případě, že by nebyla provedena úprava dovozu v letech 2013–2015, simulace ukázala, že objemy dovozu by se zvýšily o 109 % a podíl na trhu o 70 %.

(70)

Pokud jde o cenové podbízení, hodnota dovozu CIF dvou ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla přepočítána po inspekcích na místě u dovozců ve spojení. Revize těchto hodnot CIF byly rovněž provedeny po připomínkách obdržených od vyvážejícího výrobce po poskytnutí prozatímních zjištění (jak bylo vysvětleno výše v oddíle 2.2). Konečná rozpětí cenového podbízení byla tudíž upravena a činí pro ČLR 8,1 % až 15,1 %.

(71)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dovozu z dotčené země, potvrzují se závěry uvedené v 73. až 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že kvůli použití indexovaných hodnot u mikroekonomických ukazatelů došlo k porušení jejích práv na obhajobu. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, indexování bylo použito kvůli ochraně důvěrnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří pocházejí ze dvou skupin. Zúčastněná strana obdržela doplňující informace, které bylo možné poskytnout a vyjádřit v rozmezích, aniž by došlo k ohrožení důvěrného zacházení. Indexování se každopádně považuje za vhodný přístup, protože ochránilo důvěrnost údajů, ale poskytuje také zúčastněným stranám smysluplné informace. Kromě toho byl tento přístup použit pouze v nezbytném rozsahu, konkrétně jen pro mikroekonomické ukazatele. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(73)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací dotčená zúčastněná strana (sdružení CISA) zpochybnila podobu poskytnutých mikroekonomických údajů. Sdružení CISA uvedlo, že i nadále nechápe, proč jsou mikroekonomické údaje důvěrné, protože se týkají čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak bylo vysvětleno výše v 72. bodě odůvodnění, tyto údaje, přestože se jedná o konsolidaci čtyř výrobců zařazených do vzorku, se ve skutečnosti týkají výrobců, kteří jsou součástí pouze dvou skupin. Pokud by došlo k zveřejnění těchto údajů, každá skupina by pak mohla vypočítat údaje druhé skupiny. Tvrzení, že poskytnutí informací porušilo práva sdružení CISA na obhajobu, bylo tudíž zamítnuto.

(74)

Jak vyplývá z výše zmíněné úpravy dovozu z dotčené země, podíl výrobního odvětví Unie se na volném trhu vyvíjel následujícím způsobem.

Tabulka 4

Podíl na volném trhu

(75)

Je třeba uvést, že přestože byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu po úpravě objemu dovozu z ČLR v posuzovaném období přehodnocen na o něco vyšší úroveň, podíly na trhu se i tak snížily téměř o 13 procentních bodů nebo o 16 %.

(76)

Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že výrobní odvětví Unie investovalo do nové kapacity, což je spíše známka zdraví než újmy. Tímto bodem se již zabýval 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Připomíná se, že aby výrobní odvětví Unie přežilo, muselo si udržet svoji efektivitu a produktivitu při nižší kapacitě. Objasňuje se, že většina investic do výrobních linek byla provedena za účelem nahrazení stávajících linek. Toto tvrzení je proto zamítnuto jako nepodložené.

(77)

Sdružení CISA uvedlo, že ceny dovozu z ČLR do Unie se v době po období šetření výrazně zvýšily. Sdružení CISA provedlo srovnání období květen až červen 2017 s obdobím šetřením a zjistilo zvýšení o 35 %. Uvedlo, že tento vývoj znamená, že opatření již nejsou nadále nutná. Sdružení Eurofer vysvětlilo, že ceny surovin (železné rudy, šrotu a koksovatelného uhlí) se rovněž zvýšily v rozsahu od 10 do 100 % a to u výrobního odvětví Unie minimalizovalo případné zlepšení ziskovosti. Sdružení Eurofer konstatovalo, že výrobní odvětví Unie od roku 2008 nedosahuje zisku.

(78)

Jak bylo uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzeno výše v 3. bodě odůvodnění, šetření újmy se vztahovalo na období šetření od 1. října 2015 do 30. září 2016 a zkoumání vývojových tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření. K informacím, které se týkají období po skončení období šetření, se v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení zpravidla nepřihlíží. Šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by odůvodnily odklon od tohoto přístupu. Za takové odůvodnění se nepovažuje v tomto případě vývoj cen, protože například neexistuje žádný náznak, že měl trvalý dopad. Toto tvrzení je proto rovněž zamítnuto. Základní nařízení každopádně předpokládá možnost zahájit prozatímní přezkumy, je-li to odůvodněno podstatnou změnou okolností.

(79)

S ohledem na upravené údaje o dovozu pro dotčenou zemi a jejich dopad na spotřebu a podíly trhu byl závěr o újmě v konečné fázi přehodnocen.

(80)

Tendence v oblasti objemu dovozu ukazuje zvýšení o téměř 150 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se za posuzované období zvýšil o 9,8 procentního bodu nebo o téměř 100 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu rovněž vykazoval velmi silnou tendenci směřující ke vzniku újmy.

(81)

Některé zúčastněné strany argumentovaly, že analýza újmy vykazovala nedostatky, protože mnoho ukazatelů ukazuje pozitivní vývoj, a objevilo se tvrzení, že Komise se při vyvozování svého závěru spoléhala pouze na dva ukazatele.

(82)

Toto tvrzení je nutné zamítnout, neboť závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, vycházel z posouzení všech ukazatelů a žádný z oněch ukazatelů neměl rozhodující váhu. Přestože některé mikroekonomické a makroekonomické ukazatele skutečně vykazují pozitivní vývoj, dostatečně se zdůvodnilo, jak bylo zjištění o podstatné újmě dosaženo.

(83)

Tato strana dále uváděla, že určité ukazatele objemu vykazují pozitivní tendenci (například výroba, využití kapacity a objem prodeje) a že těmto tendencím nebyla při stanovení újmy přičítána dostatečná váha. K těmto tendencím se však plně přihlédlo v prozatímním nařízení (ve 121. bodě odůvodnění) spolu se všemi ukazateli újmy a tyto tendence byly analyzovány v řádných souvislostech. Za tímto účelem se konstatuje, že tyto objemy byly prodány v situaci snižujících se a ztrátových cen, což vedlo k snížení podílu na trhu. Toto tvrzení je proto zamítnuto jako nepodložené.

(84)

S přihlédnutím k těmto skutečnostem a nezměněným ukazatelům újmy uvedeným v prozatímním nařízení bylo s konečnou platností potvrzeno, že výrobní odvětví Unie během období šetření utrpělo podstatnou újmu.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že v této věci nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, se potvrzuje závěr o situaci výrobního odvětví Unie popsaný v 82. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Účinek dumpingového dovozu je popsán v oddíle 5.1 prozatímního nařízení. Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma nemůže být přičítána na vrub dumpingovému dovozu z dotčené země a že příčinnou souvislost narušily jiné faktory. Některá z těchto tvrzení pouze opakovala tvrzení projednaná již v prozatímním nařízení a neobsahovala žádné nové skutečnosti. Připomínky, které předtím nebyly vzneseny, jsou rozebrány níže spolu s posouzením případných doplňujících údajů shromážděných po poskytnutí prozatímních zjištění.

(87)

V důsledku úpravy provedené u dovozu z ČLR, která je popsána výše v 64. až 66. bodě odůvodnění, byla provedena úprava podílů výrobního odvětví Unie na trhu a dovozu z ČLR. Čínský podíl na trhu se změnil z 10,2 na 20,0 % (namísto z 11,7 % na 22,7 %, jak se uvádí v 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), zatímco podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu se snížil z 80,2 na 67,5 % (namísto z 78,8 % na 65,2 % v témže bodě odůvodnění). V důsledku toho se 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení odpovídajícím způsobem mění. Tyto změny byly, jak je vysvětleno výše, relativně nevýznamné a měly dokonce ještě menší dopad z hlediska analýzy tendencí. To je způsobeno tím, že tendence, pokud jde o objem dovozu z ČLR, zůstává nezměněna a tendence jeho podílu na trhu stále ukazuje zvýšení o více než 90 %. Tyto změny neměly podstatný vliv na analýzu příčinných souvislostí popsanou v 124. až 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Objemy dovozu z třetích zemí se v absolutním vyjádření nezměnily, ale jejich podíl na trhu se mírně změnil v důsledku úpravy u dovozu z ČLR popsané výše v 64. až 66. bodě odůvodnění. Tyto změny byly nevýznamné a z hlediska analýzy tendencí měly dokonce ještě menší dopad. Důvodem je, že se podíl třetích zemí na trhu po úpravě zvýšil z 9,6 % na 12,5 %, namísto z 9,5 % na 12,1 %, jak se uvádí v 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto změny neměly podstatný vliv na analýzu příčinných souvislostí popsanou v 129. až 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(89)

Jeden čínský vyvážející výrobce uvedl, že dovoz z třetích zemí nebyl v prozatímním nařízení posouzen správně. Tato strana zpochybňuje prozatímní posouzení korejských cen (na základě průměrných cen podle Eurostatu), protože není zmíněn přesný typ dovážených výrobků. Analýza v rámci šetření skutečně vychází z průměrných cen, neboť ve statistice Eurostatu byly k dispozici údaje na této úrovni.

(90)

Vyvážející výrobce každopádně neposkytl žádné informace o typech výrobku nebo o sortimentu výrobků dovážených z Koreje a nevysvětlil, proč je přístup vycházející z průměrných cen chybný. Tvrzení je proto zamítnuto jako neopodstatněné.

(91)

Sdružení CISA uvedlo, že Komise neprovedla v analýze příčinných souvislostí řádné posouzení dopadu snížení nákladů na suroviny. Jak je vysvětleno v 103. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 20 %. Pokles cen surovin sehrál v tomto vývoji nejdůležitější úlohu. Sdružení CISA tvrdí, že pokles nákladů na suroviny způsobil snížení cen výrobního odvětví Unie o 18 %. Je však potřeba uvést, že se ceny čínského dovozu snížily o 22 %, jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Je rovněž třeba připomenout, že 111. a 71. bod odůvodnění objasňuje souvislosti výše uvedeného vývoje s tím, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období bylo ztrátové a spotřeba na volném trhu v Unii se zvýšila o 27 %.

(92)

Je zřejmé, že výrobní odvětví Unie v průběhu analyzovaného období usilovalo o zvýšení svých cen ve snaze opět dosahovat zisku. Nepodařilo se mu toho dosáhnout, přestože se spotřeba zvýšila o 27 %. Důvodem je vliv dumpingového čínského dovozu, jehož objem, jak je vysvětleno výše v 67. bodě odůvodnění, se zvýšil téměř o 150 % a podíl na trhu o 96 %. Pokud jde o ceny, došlo u tohoto dovozu k poklesu přesahujícímu o 22 % snížení nákladů.

(93)

Vzhledem k tomu, že pokles nákladů na suroviny byl nižší než pokles cen čínského dovozu, je zřejmé, že převládající příčinou újmy byl cenový tlak vyvíjený čínským dovozem. Přestože měl pokles nákladů na suroviny výrobnímu odvětví Unie pomoci se zotavit, toto odvětví se během posuzovaného období nacházelo v situaci, kdy bylo ztrátové. Ztráty v období šetření nebyly tak vysoké jako v období let 2013–2015, ale v důsledku ztrát vzniklých v období šetření se situace očividně zhoršovala a nikoli zlepšovala. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(94)

Vývojová tendence ziskovosti během posuzovaného období uvedená v 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dokládá, že jsou ztráty menší na konci posuzovaného období, kdy jsou objemy čínského dovozu největší. Sdružení CISA tvrdí, že tento vývoj narušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. Ztráty však vznikaly po celé posuzované období a malé zlepšení v tomto období nestačilo ke zmírnění utrpěné újmy. Dále je z analýzy Komise zřejmé, že na trhu Unie, jak se uvádí v 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, docházelo během celého posuzovaného období k stlačování cen. Toto tvrzení by proto mělo být zamítnuto jako neopodstatněné.

(95)

Úprava objemů dovozu z ČLR znamenala, že závěr týkající se příčinné souvislosti bylo v konečné fázi šetření nutné přehodnotit. Výše popsané úpravy objemů dovozu a podílů na trhu Unie byly relativně nevýznamné a při rozboru v rámci analýzy tendencí měly dokonce ještě menší dopad.

(96)

Žádná z připomínek vznesených zúčastněnými stranami dále nevedla ke změně posouzení faktorů provedeného v prozatímní fázi.

(97)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, se potvrzují závěry uvedené ve 138. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(98)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 142. až 147. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(99)

Po poskytnutí prozatímních zjištění poskytli dovozci a uživatelé další informace. Úroveň spolupráce ze strany dovozců a uživatelů je stále považovaná za nízkou.

(100)

Na dotazník o celní evidenci dovozu odpovědělo konkrétně šest dovozců. Inspekce na místě byla provedena ve středisku služeb pro ocelářský průmysl. Dne 13. listopadu 2017 se konalo slyšení se sdružením ISTA, kde sdružení oznámilo svá stanoviska, a jeden velký uživatel v odvětví potřeb pro domácnost rovněž v písemném podání předložil svá stanoviska.

(101)

Střediska služeb pro ocelářský průmysl obvykle prodávají korozivzdornou ocel v lehce odlišné podobě oproti oceli dovážené (tj. rozříznutím svitků a řezáním plechů do tvarů požadovaných menšími zákazníky). Bylo však objasněno, že tento důležitý uživatelský segment je schopen přecházet od jednoho zdroje dodávek k jinému a případné zvýšené náklady přenést na své zákazníky. Jejich obrat, ziskovost a zaměstnanost tudíž nejsou opatřeními podstatnou měrou ohroženy.

(102)

Na slyšení dne 17. listopadu 2017 sdružení CISA konstatovalo, že Komise prošetřuje vývoj struktury výrobního odvětví Unie v době po období šetření. Toto tvrzení poukazovalo na memorandum o porozumění mezi ThyssenKrupp a Tata Steel a na fúzi mezi Ilva a ArcelorMittal jako na důkaz toho, že uložení cel na čínský dovoz není v zájmu Unie. Přestože lze očekávat, že se v důsledku takové koncentrace zvýší vyjednávací síla největších výrobců v Unii, v okamžiku přijetí tohoto nařízení dosud nebylo přijato ve vztahu k těmto ujednáním rozhodnutí o povolení, které by Komisi umožnilo posoudit jejich význam pro stávající případ. Základní nařízení každopádně stanoví možnost v odůvodněných případech změny okolností řešit a v souladu s tím zahájit prozatímní přezkumy.

(103)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací sdružení CISA zopakovalo svoje tvrzení týkající se změn hospodářské soutěže na trhu Unie. Komise však nadále zastává názor, že základní nařízení dává možnost v odůvodněných případech změny okolností řešit, avšak že v tomto konkrétním případě neobdržela žádný důkaz o tom, že je zahájení přezkumu nezbytné.

(104)

Sdružení CISA dále tvrdilo, že vzhledem k tomu, že se situace na trhu od stanovení období šetření změnila, existuje nyní situace, která odůvodňuje pozastavení opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Důvody, které sdružení CISA uvedlo, jsou zvýšení cen dotčeného výrobku, údajně nedostatečná nabídka a probíhající šetření spojení podniků prováděné Komisí. Zaprvé Komise nemá žádný důkaz, že zvýšení cen situaci výrobního odvětví Unie podstatným způsobem změnilo. Zadruhé je tvrzení o nedostatečné nabídce nepřesvědčivé, jak vysvětluje 111. bod odůvodnění. Zatřetí Komise nemá žádný důkaz, že došlo ke změnám podmínek hospodářské soutěže na trhu Unie, popřípadě v jakém rozsahu k tomu došlo. Dále neexistuje žádný důkaz o tom, že není pravděpodobné, aby se v důsledku pozastavení opatření obnovila újma. Komise se tudíž domnívá, že by pozastavení opatření nebylo odůvodněné.

(105)

Sdružení CISA rovněž poznamenalo, že konečná antidumpingová cla by kvůli údajným významným nepříznivým dopadům na dovozce a uživatele měla být uložena spíše ve formě minimální ceny, a nikoli valorických cel uložených prozatímním nařízením. Bylo zdůrazněno, že se u dvou nedávných případů dospělo k závěru, že to bylo odůvodněné. Změnu formy opatření navrhovalo také sdružení ISTA zastupující dovozce v Unii. V tomto konkrétním případě sdružení Eurofer vzneslo námitky vůči zavedení minimálních cen kvůli možným dohodám o vyrovnání v tomto tržním segmentu.

(106)

Je třeba uvést, že forma opatření se stanoví pro každý případ zvlášť. V tomto případě Komise nesouhlasila s argumentem sdružení CISA, že uložení valorických cel bude mít významné nepříznivé dopady na dovozce a uživatele. Ve skutečnosti bylo v 148. až 156. bodě odůvodnění prozatímního nařízení prokázáno, že dovozci byli schopní přenést antidumpingová cla na své zákazníky a měli jiné zdroje dodávek. Pokud jde o hlavní uživatelská odvětví, zavedení minimální ceny by nesnížilo jejich náklady, neboť výsledný efekt minimální ceny i valorických cel by byl stejný.

(107)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací sdružení CISA zopakovalo svůj argument týkající se formy opatření spolu s tvrzením, že by v zájmu uživatelů a dovozců v Unii měly být zavedeny určité systémy minimálních cen nebo pevně stanovené clo. Sdružení CISA popsalo, že se uživatelé v Unii nacházejí v „obtížné situaci“ z důvodu údajné koncentrace vyjednávací síly na úrovni výrobního odvětví Unie.

(108)

Jak však bylo vysvětleno výše v 100. bodě odůvodnění a v oddíle 6.2 prozatímního nařízení, spolupráce uživatelů a dovozců v tomto šetření je na nízké úrovni. Ve skutečnosti poskytl požadované údaje za období šetření pouze jeden uživatel a/nebo dovozce v Unii. Komise tudíž nebyla schopna přesně určit situaci, v jaké se tyto sektory nacházejí, avšak dostupné informace rozhodně neodpovídají obtížné situaci zmíněné sdružením CISA. Sdružení CISA dále nikterak nedoložilo finanční situaci uživatelů/dovozců a dopad údajné koncentrace. Komise tudíž nemohla dospět k závěru, že existují důkazy pro změnu formy opatření v zájmu uživatelů a dovozců. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(109)

Proto byl učiněn závěr, že neexistují přesvědčivé důkazy ve prospěch změny formy opatření.

(110)

Sdružení ISTA zastupující dovozce v Unii uvedlo, že uložení opatření způsobí problémy s nabídkou na trhu, protože výrobci v Unii nebudou schopni zvýšit objem výroby. Dále tvrdí, že v důsledku opatření přestane být čínský dovoz konkurenceschopný. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo v období šetření pouze na úrovni 79 % míry využití kapacity a že existuje řada zdrojů dovozu, uživatelé mají k dispozici různé zdroje a není důvod se domnívat, že nemohou přejít k jinému dodavateli. Přestože dočasné problémy s nabídkou nelze vyloučit, je nepravděpodobné, že by opatření způsobila obecný nedostatek, protože výrobní odvětví Unie není ve stavu plné kapacity a může při zvýšení objednávek zvýšit výrobu.

(111)

Sdružení ISTA a společnost Electrolux tvrdily, že se při uložení opatření zvýší náklady uživatelů. Hlavní uživatelská odvětví však při šetření nespolupracovala. Ve skutečnosti žádná společnost nepředložila údaje, které by prokazovaly, že cla uložená na dotčený výrobek povedou k podstatnému zvýšení nákladů na jejich hotové výrobky nebo způsobí významné snížení zisků. Tvrzení je proto zamítnuto jako nepodložené.

(112)

Společnost Electrolux rovněž uvedla, že případné zvýšení cen dotčeného výrobku/obdobného výrobku v důsledku tohoto šetření povede k tomu, že budou méně konkurenceschopní v porovnání s jinými výrobci potřeb pro domácnost v třetích zemích. Nicméně v období šetření začalo zvyšování cen a probíhá po celém světě, a tudíž nesouvisí pouze s tímto šetřením. Nelze však vyloučit, že v důsledku uložení cel může dojít k určité ztrátě konkurenceschopnosti. Jak bylo ale vysvětleno výše, společnost Electrolux ani jiný výrobce zboží pro domácnost neposkytli odpověď na dotazník ani informace týkající se významu korozivzdorné oceli v konečných nákladech na jejich výrobky. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto, protože nebylo doloženo. Jak bylo uvedeno výše, v každém případě existují různé zdroje dodávek dotčeného výrobku.

(113)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, je potvrzen závěr uvedený v 157. až 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují přesvědčivé důvody, které by prokazovaly, že uložení opatření není v zájmu Unie.

(114)

Jak se uvádí výše v 4. bodě odůvodnění, dovoz dotčeného výrobku podléhal celní evidenci od 8. července 2017 do data uložení prozatímních opatření, tj. do dne 11. srpna 2017, za účelem možného uložení opatření se zpětnou působností v případě evidovaného dovozu.

(115)

Během konečné fáze šetření byly posouzeny údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí a byla provedena analýza, zda jsou splněna kritéria uvedená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uložení opatření se zpětnou působností.

(116)

V době celní evidence dovozu údaje dostupné na úrovni kódu KN ukazovaly, že došlo k podstatnému zvýšení dovozu. Následně však byly Komisi zpřístupněny údaje na úrovni TARIC, které prokázaly, že nedošlo k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu oproti úrovni dovozu během období šetření. Tato podmínka uvedená v čl. 10 odst. 4 písm. d) tudíž není splněna.

(117)

Dále nebyly při zkoumání faktorů způsobujících újmu výrobnímu odvětví Unie zjištěny žádné důkazy, že byl v době po období šetření ohrožen nápravný účinek opatření. Dospělo se proto k závěru, že toto kritérium nebylo splněno.

(118)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že uložení opatření se zpětnou působností není v tomto případě odůvodněno.

(119)

Po poskytnutí prozatímních zjištění některé strany vznesly námitku proti použití cílového zisku na úrovni 7,4 % při výpočtu rozpětí újmy v prozatímní fázi. Jednalo se o zisk skutečně dosažený výrobním odvětvím Unie v roce 2008, jak je vysvětleno v 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(120)

Sdružení Eurofer považovalo cílový zisk za příliš nízký, neboť poslední čtvrtletí roku 2008 bylo počátkem finanční krize. Čínští vyvážející výrobci argumentovali, že úroveň 7,4 % je příliš vysoká a že by měly být použity informace z jiných zdrojů, jako jsou předešlé antidumpingové případy nebo databáze BACH.

(121)

Usuzuje se, že by případné zhoršení ziskovosti v posledním čtvrtletí roku 2008 bylo pociťováno zejména v roce 2009. Kromě toho se jedná o nejlepší dostupné informace pro tento účel, a to vzhledem k tomu, že údaj vychází ze skutečných údajů o ziskovosti dotčeného výrobku. Nebyly k dispozici žádné další informace zpochybňující analýzu a závěr v 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Dále nebylo potřeba nahlédnout do databáze BACH (nebo jiného vnějšího zdroje), protože byly v rámci šetření k dispozici ověřené konkrétní údaje za výrobní odvětví Unie. Ziskovost na úrovni 7,4 % dosažená v roce 2008 tudíž zůstává reprezentativní pro účely tohoto šetření a potvrzuje se 162. až 165. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(122)

Jeden vyvážející výrobce vznesl připomínku k cílovému zisku ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací. Podle uvedeného tvrzení nebyl rok 2008 reprezentativním rokem pro stanovení cílového zisku, neboť po tomto roce následovalo několik let, během kterých výrobní odvětví Unie pociťovalo dopady různých příčinných faktorů. Vzhledem k tomu, že se situace roku 2008 následně neopakovala, zvolení cílového zisku na základě roku 2008 je považováno za nereprezentativní a jeho použití vyvolává podezření, že Komise připisovala dumpingovému dovozu újmu způsobenou jinými faktory.

(123)

Protože byl rok 2008 prvním rokem před hospodářskou krizí, Komise ho považovala za reprezentativní rok, kdy zisk v něm dosažený lze považovat za zisk, kterého bylo dosaženo bez dumpingového dovozu a bez jiných faktorů, jako je hospodářská krize. Použití takového cílového zisku tudíž újmu způsobenou krizí nepřisuzuje dumpingovému dovozu, ba právě naopak. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(124)

Sdružení Eurofer poskytlo další údaje na podporu svého tvrzení, že rok 2008 nebyl reprezentativním rokem, protože ziskovost v posledním čtvrtletí byla zkreslena finanční krizí. Jednalo se o makroekonomické údaje o počátku finanční krize, údaje vypracované Německou ocelářskou federací (German Steel Federation) a tiskovou zprávu od řeckého výrobce. Komise však rok 2008 použila jako reprezentativní rok v předchozích antidumpingových případech, včetně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, které jsou výrobkem předcházejícím korozivzdorné oceli (7). Stanoviskem Komise bylo, že dopad finanční krize na ziskovost bude pociťován hlavně v roce 2009. Přestože určitý dopad na ziskovost mohl být pociťován na konci roku 2008, Komise byla přesvědčena, že rok 2008 jako celek byl reprezentativním rokem.

(125)

Někteří vyvážející výrobci zpochybnili použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení pro výpočet újmy a uvedli, že toto ustanovení patří mezi dumpingová ustanovení základního nařízení a nelze jej použít analogicky pro výpočet újmy. Tvrdili, že příslušná použitá cena by měla vycházet z ceny, kterou dovozci ve spojení v Unii skutečně účtují prvním nezávislým odběratelům v Unii.

(126)

Jak je vysvětleno v 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, při výpočtu rozpětí újmy se vychází z dovozní ceny na úrovni s dodáním na hranice Unie upravené na úroveň srovnatelnou s cenou výrobního odvětví Unie ze závodu. Je-li prodej realizován prostřednictvím dovozců ve spojení, dovozní cena musí být stanovena na základě ceny dalšího prodeje prvnímu nezávislému odběrateli, vhodně upravené tak, aby byly řádně vyňaty dovozní náklady a prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozců ve spojení a aby cena byla spolehlivá. Takový je ve skutečnosti princip pro stanovení vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Neexistuje žádný důvod, proč by stejný princip pro stanovení vývozní ceny v případě prodeje prostřednictvím dovozců ve spojení neplatil pro účely výpočtu újmy pro dovozní cenu v případě prodeje ve spojení. Rozpětí dumpingu a rozpětí újmy je nakonec srovnáváno za účelem uplatnění pravidla nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(127)

Mimo to, jestliže dovozní cena v případě prodeje ve spojení pro účely výpočtu újmy vychází z ceny, kterou dovozci ve spojení v Unii skutečně účtují prvním nezávislým odběratelům v Unii, jak dotyčná strana navrhuje, pak by tato cena zahrnovala prodejní, správní a režijní náklady a zisk z dalšího prodeje v Unii po proclení, zatímco v případě, že vyvážející výrobce prodává přímo nezávislým dovozcům, cena by takové náklady nezahrnovala. To by vedlo k nerovnému zacházení mezi vyvážejícími výrobci, kteří prodávají prostřednictvím dovozců ve spojení, a mezi těmi, kteří prodávají přímo nezávislým dovozcům, což je neodůvodněné. Tvrzení je proto zamítnuto jako nepodložené.

(128)

Jeden vyvážející výrobce vznesl připomínku, že nebyl uveden zdroj pro náklady po dovozu, a zpochybnil použitý údaj ve výši 7 EUR za tunu. Vzhledem k podobnostem výrobků patřících do stejného odvětví a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné údaje, tato výše vycházela z jiného šetření (8). Po uložení prozatímních opatření a mírném zlepšení spolupráce s dovozci byl údaj ověřen u dovozce, který není ve spojení, a na základě údajů tohoto dovozce byla uvedená výše považována za přiměřenou. Přesná výše nákladů dotyčného dovozce po dovozu zde není uváděna z důvodů důvěrnosti informací. Toto tvrzení se zamítá.

(129)

Dotčený vyvážející výrobce uvedl, že stále nechápe povahu nákladů po dovozu, a požadoval rozpis. Náklady po dovozu jsou určitá tolerance poskytnutá ve prospěch vyvážejících výrobců s cílem zajistit spravedlivé srovnání mezi jejich vývozními cenami a cenami výrobního odvětví Unie ze závodu. Vztahovaly se k běžným manipulačním, skladovacím a dokumentárním poplatkům v přístavu při vstupu na trh Unie (s výjimkou další přepravy). Tyto náklady existují u veškerého dovozu a jsou u všech druhů dovozu oceli podobné. Částku 7 EUR za tunu navrhl čínský vyvážející výrobce ve výše zmíněném případě. Komise je tudíž přesvědčena, že výše uvedená částka je přiměřená, zejména pak vzhledem k výše zmíněné kontrole u dovozce dotčeného výrobku v probíhajícím šetření. Nakonec je potřeba uvést, že 7 EUR za tunu odpovídá asi 1 % dovozní ceny CIF dotčeného výrobku. Komisi se v tomto šetření dostalo spolupráce pouze od jednoho tradičního dovozce, který není ve spojení, a z důvodů důvěrnosti není v postavení, kdy by mohla poskytnout podrobný rozpis nákladů požadovaný vyvážejícím výrobcem. Tvrzení, že přístup Komise porušil práva této strany na obhajobu, bylo tudíž zamítnuto.

(130)

Byly provedeny určité úpravy cen CIF některých vyvážejících výrobců. Upravené ceny CIF byly sděleny dotčeným vyvážejícím výrobcům v konečné fázi šetření.

(131)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, potvrzují se 162. až 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(132)

Na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země by měla být uložena konečná antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(133)

Na základě výše uvedeného jsou konečná rozpětí újmy a rozpětí dumpingu vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením a konečné celní sazby vyplývající z pravidla nižšího cla následující.

Tabulka 6

Konečná rozpětí a sazby konečného cla

(134)

Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyrobeného uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, jejíž název není výslovně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, by se tyto sazby neměly vztahovat a takový výrobek by měl podléhat celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(135)

Jakákoli žádost týkající se použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo obchodních subjektů) by měla být zaslána Komisi (9) s veškerými relevantními údaji, zejména pak údaji o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. Toto nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(136)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení, má se za to, že je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových opatření. Tato zvláštní opatření jsou následující: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá celní sazbě, která platí pro všechny ostatní společnosti.

(137)

Vzhledem k nejnovější judikatuře Soudního dvora (10) je vhodné stanovit sazbu úroků z prodlení placenou v případě úhrady konečných cel, protože příslušná platná celní ustanovení takovou úrokovou sazbu neupravují a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným rozdílům mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát je zvolen pro účely proclení.

(138)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(139)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036,

—

z nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli a rychlořezné oceli,

—

po válcování za tepla nebo za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných.