32018D1125Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1125 ze dne 10. srpna 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/740 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu

Publikováno: Úř. věst. L 204, 13.8.2018, s. 48-52 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 10. srpna 2018 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 13. srpna 2018 Nabývá účinnosti: 13. srpna 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/1125

ze dne 10. srpna 2018,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/740 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 7. května 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/740 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu (1).

(2)

Dne 13. července 2018 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2428 (2018), kterou se zejména uvaluje zbrojní embargo a doplňují dvě osoby na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

(3)

Rozhodnutí (SZBP) 2015/740 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2015/740 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rovněž se zakazuje:

a)

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské služby nebo jiné služby, včetně poskytování vyzbrojených žoldnéřů, související s vojenskou činností nebo s položkami uvedenými v odstavci 1 nebo s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním těchto položek jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Jižním Súdánu nebo pro použití v této zemi;

b)

přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc v souvislosti s vojenskou činností nebo s položkami uvedenými v odstavci 1, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru, včetně pojištění a zajištění, pro jakýkoli prodej, dodávání, převod nebo vývoz těchto položek nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli právnické nebo fyzické osobě, subjektu nebo orgánu v Jižním Súdánu nebo pro použití v této zemi;

c)

vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení opatření uvedených v písmenu a) nebo b).“

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Článek 1 se nevztahuje na prodej, dodávky, převod nebo vývoz:

a)

zbraní a souvisejícího materiálu, jakož i odborné přípravy a pomoci, které jsou určeny výlučně k podpoře nebo pro potřeby personálu OSN, včetně mise OSN v Jihosúdánské republice (UNMISS) a prozatímních bezpečnostních sil OSN pro oblast Abyei (UNISFA);

b)

nesmrtícího vojenského vybavení určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely a související technickou pomoc nebo výcvik, které byly předem oznámeny výboru Rady bezpečnosti zřízenému podle rezoluce č. 2206 (2015) (dále jen „výbor“);

c)

ochranných oděvů, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Jižního Súdánu zaměstnanci OSN, zástupci sdělovacích prostředků a pracovníky humanitárních a rozvojových organizací a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu;

d)

zbraní a souvisejícího materiálu dočasně vyvážených do Jižního Súdánu ozbrojenými silami státu, jež provádí akce, v souladu s mezinárodním právem, aby byla výhradně a přímo umožněna ochrana nebo evakuace jeho státních příslušníků a osob, jež jsou v jeho konzulární působnosti v Jižním Súdánu, jež byly oznámeny výboru;

e)

zbraní a souvisejícího materiálu a technického výcviku a pomoci pro potřeby nebo na podporu regionálních jednotek Africké unie, které jsou určeny výhradně pro regionální operace proti Armádě božího odporu, jež byly předem oznámeny výboru;

f)

zbraní a souvisejícího materiálu a technického výcviku a pomoci, výlučně na podporu plnění podmínek mírové dohody, které byly výborem předem schváleny;

g)

jiný prodej nebo dodávky zbraní a souvisejícího materiálu nebo poskytování pomoci či personálu, které byly výborem předem schváleny.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní

„Článek 2a

„1.   Ve shodě se svými vnitrostátními orgány a v souladu se svými právními předpisy a s mezinárodním právem kontrolují členské státy na svém území, včetně přístavů a letišť, každý náklad směřující do Jižního Súdánu, jestliže mají k dispozici informace, které opravňují k domněnce, že náklad obsahuje věci, jejichž dodávky, prodej, převod či vývoz jsou zakázány podle článku 1.

2.   Pokud členské státy objeví věci, jejichž dodávky, prodej, převod či vývoz jsou zakázány podle článku 1, zajistí je a odstraní (například zničením, znehodnocením, uskladněním nebo převozem za účelem odstranění do státu, který není státem původu ani určení).“

4)

V čl. 3 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

osobám označeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s body 6, 7, 8 a 9 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) a s bodem 14 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2428 (2018), jak jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí;“.

5)

V čl. 6 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

osobám a subjektům označeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s body 6, 7, 8 a 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2206 (2015) a s bodem 14 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2428 (2018), jak jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí;“.

Článek 2

Příloha I rozhodnutí (SZBP) 2015/740 se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Příloha II rozhodnutí (SZBP) 2015/740 se mění v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. srpna 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/740 ze dne 7. května 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení rozhodnutí 2014/449/SZBP (Úř. věst. L 117, 8.5.2015, s. 52).


PŘÍLOHA I

Na seznam uvedený v příloze I rozhodnutí (SZBP) 2015/740 se doplňují tyto osoby:

„7.   Malek REUBEN RIAK RENGU (také znám jako: a) Malek Ruben)

hodnost: generálporučík

funkce: a) zástupce náčelníka generálního štábu pro logistiku; b) zástupce velitele generálního štábu a generálního inspektora armády

datum narození: 1. ledna 1960

místo narození: Yei, Jižní Súdán

státní příslušnost: Jižní Súdán

datum označení ze strany OSN: 13. července 2018

Další informace: Jako zástupce náčelníka generálního štábu SPLA (Súdánské lidově osvobozenecké armády) pro logistiku byl Malek Reuben Riak jedním z vyšších úředníků vlády Jižního Súdánu, kteří plánovali a koordinovali ofenzivu ve státě Unity v roce 2015, jež způsobila rozsáhlé škody a vedla k vysídlení velkého počtu obyvatel.

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Malek Ruben Riak byl zařazen na seznam dne 13. července 2018 na základě bodu 6, bodu 7 písm. a) a bodu 8 rezoluce č. 2206 (2015), jak bylo opětovně potvrzeno v rezoluci č. 2418 (2018), za „činnosti nebo politiky, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu Jižního Súdánu“; „činnosti nebo politiky, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu …,“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se zapojili do těchto činností“, a na základě bodu 14 písm. e) této rezoluce za „plánování, řízení či páchání činů zahrnujících sexuální a genderově podmíněné násilí v Jižním Súdánu“.

Podle zprávy skupiny odborníků o Jižním Súdánu z ledna 2016 (S/2016/70) byl Riak jedním ze skupiny vyšších bezpečnostních úředníků, kteří naplánovali ofenzívu ve státě Unity proti Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armádě (SPLM-IO) počínající v lednu 2015, a následně – od konce dubna 2015 – na provádění této ofenzívy dohlížel. Počátkem roku 2015 začala vláda Jižního Súdánu vyzbrojovat mladé lidi z Bul Nuer s cílem usnadnit jejich účast na ofenzivě. Většina mladých lidí z Bul Nuer již měla přístup k automatickým puškám typu AK, avšak k pokračování jejich operací bylo třeba zajistit střelivo. Skupina odborníků poskytla důkazy, včetně svědectví ze strany vojenských zdrojů, že skupinám mladých lidí dodávalo střelivo konkrétně pro danou ofenzivu velitelství Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA). Riak byl v té době zástupcem náčelníka štábu SPLA pro logistiku. Výsledkem ofenzivy bylo systematické ničení vesnic a infrastruktury, nucené vysídlení místního obyvatelstva, bezohledné zabíjení a mučení civilistů, rozsáhlé používání sexuálního násilí, a to i vůči starším osobám a dětem, únosy a nábory dětí jako vojáků a vysídlení velkého počtu obyvatel. Poté, co byla ve velké míře zničena jižní a střední část daného státu, zveřejnila řada sdělovacích prostředků a humanitárních organizací, jakož i mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) zprávy o rozsahu zneužívání, k němuž docházelo.

8.   Paul MALONG AWAN (také znám jako: a) Paul Malong Awan Anei, b) Paul Malong, c) Bol Malong)

hodnost: generál

funkce: a) bývalý náčelník štábu Súdánské lidově osvobozenecké armády (SPLA), b) bývalý guvernér státu Northern Bahr el-Ghazal

datum narození: a) 1962, b) 4. prosince 1960, c) 12. dubna 1960

místo narození: Malualkon, Jižní Súdán

státní příslušnost: a) Jižní Súdán, b) Uganda

pas č.: a) jihosúdánské číslo S00004370, b) jihosúdánské číslo D00001369, c) súdánské číslo 003606, d) súdánské číslo 00606, e) súdánské číslo B002606

datum označení ze strany OSN: 13. července 2018

Další informace: Jako náčelník generálního štábu SPLA Malong porušoval dohodu o ukončení nepřátelských akcí a dohodu o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu (ARCSS) z roku 2015, a tím šířil a prodlužoval konflikt v Jižním Súdánu. Údajně stál v čele úsilí, jehož cílem bylo zabít opozičního předáka Rieka Machara. Jednotkám SPLA vydal rozkaz, aby bránily přepravě humanitární pomoci. Pod vedením Malonga útočila SPLA na civilisty, školy a nemocnice; nutila civilní obyvatelstvo k vysídlování; měla na svědomí nedobrovolná mizení; svévolně zadržovala civilisty a páchala akty mučení a znásilňování. Malong zmobilizoval kmenovou milici Mathiang Anyoor Dinka, která používá dětské vojáky. Pod jeho vedením omezila SPLA přístup mise UNMISS, smíšené monitorovací a hodnotící komise (JMEC) a monitorovacího mechanismu pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM) na místa, kde měly být vyšetřovány a zdokumentovány případy zneužívání.

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Paul Malong Awan byl zařazen na seznam dne 13. července 2018 na základě bodu 6, bodu 7 písm. a), b), c), d) a f) a bodu 8 rezoluce č. 2206 (2015), jak bylo opětovně potvrzeno v rezoluci č. 2418 (2018), za „činnosti nebo politiky, jejichž účelem či účinkem je šíření nebo prodlužování konfliktu v Jižním Súdánu nebo bránění procesům usmíření a mírovým rozhovorům, včetně porušování dohody o ukončení nepřátelských akcí“; „činností nebo politik, které ohrožují prozatímní dohody nebo oslabují politický proces v Jižním Súdánu“; „útoky na civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí, prostřednictvím páchání aktů násilí (včetně zabíjení, těžkých ublížení na zdraví, mučení, znásilnění nebo sexuálního násilí), únosů, nuceného vysídlení, násilných zmizení nebo útoků na školy, nemocnice, náboženská místa nebo místa, v nichž civilisté hledají útočiště, nebo prostřednictvím jednání, které by představovalo vážné zneužívání či porušování lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva“; plánování, řízení či páchání činů porušujících platné mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo nebo činů, které představují porušování lidských práv v Jižním Súdánu“; „Používání nebo najímání dětí ozbrojenými skupinami nebo ozbrojenými silami v kontextu ozbrojeného konfliktu v Jižním Súdánu; „bránění činnostem mezinárodních mírových, diplomatických a humanitárních misí v Jižním Súdánu, včetně činností monitorovacího a ověřovacího mechanismu úřadu IGAD nebo bránění dodávkám a distribuci humanitární pomoci a přístupu k ní“ a jakožto vedoucí představitel „subjektu, včetně jakékoliv subjektu jihosúdánské vlády, opozice, milicí nebo jiné skupiny, která se zapojila do kterékoliv z činností popsaných v bodech 6 a 7, nebo jejíž členové se do těchto činností zapojili“.

Malong vykonával od 23. dubna 2014 do května 2017 funkci náčelníka generálního štábu SPLA. Při výkonu své bývalé funkce náčelníka generálního štábu Malong porušoval dohodu o ukončení nepřátelských akcí a dohodu o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu (ARCSS) z roku 2015, a tím šířil či prodlužoval konflikt v Jižním Súdánu. Od počátku srpna 2016 stál Malong údajně v čele úsilí, jehož cílem bylo zabít jihosúdánského opozičního předáka Rieka Machara. Malong, konající vědomě v rozporu s pokyny prezidenta Salvy Kiira, vydal dne 10. července 2016 rozkaz, aby na Macharův dům a na základnu Súdánské opoziční lidově osvobozenecké armády (SPLM-IO) v Jebelu zaútočily tanky a pěchota a aby byly ostřelovány z vrtulníků. Malong osobně z velitelství SPLA dohlížel na operaci, jejímž cílem bylo zjistit, kde se Machar pohybuje. Na začátku srpna 2016 Malong rozhodl, aby byl okamžitě proveden útok na místo, kde se měl Machar údajně nacházet, a informoval velitele SPLA, že Machar nemá být ponechán naživu. Podle informací měl dále Malong na začátku roku 2016 přikázat jednotkám SPLA, aby zabránily přepravě humanitární pomoci přes řeku Nil, kde trpěly hladem desítky tisíc civilistů, s tím, že potravinová pomoc by se místo k civilnímu obyvatelstvu dostala k ozbrojeným skupinám. V důsledku Malongových rozkazů nebylo možné po dobu nejméně dvou týdnů potravinovou pomoc přes řeku Nil přepravovat.

Během výkonu své funkce náčelníka generálního štábu SPLA byl Malong odpovědný za závažné zneužívání včetně útoků na civilní obyvatelstvo, nuceného vysídlování, nedobrovolného mizení, svévolného zadržování, mučení a znásilňování, jež páchaly SPLA a její spojenecké síly. Pod vedením Malonga prováděla SPLA útoky na civilní obyvatelstvo a úmyslně zabíjela neozbrojené civilisty na útěku. Pouze v oblasti Yei zdokumentovala OSN 114 případů zabití civilistů příslušníky SPLA a jejích spojeneckých sil, k nimž došlo v době mezi červencem 2016 a lednem 2017. SPLA záměrně napadala školy a nemocnice. V dubnu 2017 Malong údajně přikázal SPLA vyklidit oblast kolem Wau, aby v ní nezůstaly žádné osoby, včetně civilistů. Malong podle informací neodrazoval jednotky SPLA od toho, aby zabíjely civilní obyvatelstvo, přičemž za legitimní cíle byly považovány osoby podezřelé z ukrývaní povstalců.

Podle zprávy vyšetřovací komise Africké unie pro Jižní Súdán ze dne 15. října 2014 byl Malong odpovědný za rozsáhlou mobilizaci kmenové milice Mathiang Anyoor Dinka, která, jak zdokumentoval monitorovací mechanismus pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM), používá dětské vojáky.

V době, kdy Malonga stál v čele SPLA, omezovaly vládní síly pravidelně přístup mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS), smíšené monitorovací a hodnotící komise (JMEC) a monitorovacího mechanismu pro příměří a přechodná bezpečnostní opatření (CTSAMM) v okamžiku, kdy se snažily vyšetřit a zdokumentovat případy zneužívání. Například 5. dubna 2017 se společná hlídka OSN a CTSAMM snažila vstoupit do Pajoku, ale vojáci SPLA jí v tom zabránili.“


PŘÍLOHA II

V příloze II rozhodnutí (SZBP) 2015/740 se vypouštějí položky týkající se těchto osob:

1.

Paul Malong;

3.

Malek Reuben Riak.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU