(EU) 2018/637Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/637 ze dne 20. dubna 2018, kterým se mění rozhodnutí 2009/766/ES o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1800 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací ve Společenství, pokud jde o příslušné technické podmínky pro internet věcí (oznámeno pod číslem C(2018) 2261) (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 105, 25.4.2018, s. 27-30 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 20. dubna 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. dubna 2018 Nabývá účinnosti: 23. dubna 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/637

ze dne 20. dubna 2018,

kterým se mění rozhodnutí 2009/766/ES o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací ve Společenství, pokud jde o příslušné technické podmínky pro internet věcí

(oznámeno pod číslem C(2018) 2261)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Členské státy přezkoumaly účinné využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz se záměrem pokrýt další technologie a zároveň vhodnými prostředky zajistit technickou kompatibilitu se systémem GSM a dalšími bezdrátovými širokopásmovými systémy v souladu se směrnicí Rady 87/372/EHS (2).

(2)

Internetem věcí (IoT) se obecně rozumí vzájemné propojení zařízení, která jsou zabudována do předmětů každodenní potřeby, prostřednictvím internetu, což umožňuje, aby si tyto předměty vyměňovaly data. Bezdrátový internet věcí může být rovněž realizován prostřednictvím služeb elektronických komunikací založených na buňkových technologiích, které zpravidla využívají licencované spektrum. Bezdrátové aplikace internetu věcí se využívají v celé řadě průmyslových odvětví, jako jsou energetika nebo automobilový průmysl, a jsou závislé na dostupnosti spektra.

(3)

Ve svém plánu týkajícím se spektra pro IoT (3) zastává Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) zřízená rozhodnutím Komise 2002/622/ES (4) stanovisko, že pro vznikající aplikace a služby internetu věcí lze využít kmitočtová pásma vymezená pro služby elektronických komunikací (mobilní sítě). Kmitočtová pásma využívaná k poskytování zemských bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních sítí a harmonizovaná na úrovni Unie tedy mohou být důležitým zdrojem pro bezdrátový internet věcí. Skupina pro politiku rádiového spektra dospěla k závěru, že v souladu se zásadou technologické neutrality by harmonizované technické podmínky pro využívání těchto pásem měly zohledňovat požadavky bezdrátového internetu věcí.

(4)

Komise dne 14. července 2017 vydala podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o rádiovém spektru pověření pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) k přezkumu harmonizovaných technických podmínek pro využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz zemskými bezdrátovými širokopásmovými službami elektronických komunikací s cílem umožnit jejich využívání též internetem věcí. Toto pověření zejména uvádí, že podle zprávy č. 266 Výboru pro elektronické komunikace CEPT k tomu, aby se umožnilo využívání internetu věcí, není třeba upravovat technické podmínky založené na duplexním režimu s kmitočtovým dělením a nejméně omezujících technických podmínkách (spektrálních maskách hran bloků) v žádném jiném kmitočtovém pásmu harmonizovaném na úrovni Unie.

(5)

Na základě tohoto pověření CEPT dne 13. března 2018 předložila Komisi svou zprávu č. 66 (dále jen „zpráva CEPT“), v níž byly v souvislosti s mobilními širokopásmovými (např. buňkovými) komunikačními systémy uvedeny následující bezdrátové technologie internetu věcí, k nimž Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) nedávno vypracoval specifikace (5): EC-GSM-IoT (Extended Coverage GSM IoT), LTE-MTC (LTE Machine Type Communications), LTE-eMTC (LTE evolved Machine Type Communications) a NB-IoT (Narrowband IoT). Zpráva CEPT neuvádí relevantní bezdrátové technologie internetu věcí týkající se systémů UMTS.

(6)

Výše uvedené buňkové technologie internetu věcí lze nasadit ve třech režimech: a) nezávisle na poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz mimo přidělené pásmo“), b) vyčleněním části zdrojů v rámci kmitočtového bloku využívaného k poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz v přiděleném pásmu“) nebo c) po straně kmitočtového bloku využívaného k poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz v ochranném pásmu“).

(7)

Podle zprávy CEPT je technologie EC-GSM-IoT integrovanou součástí systému GSM podle směrnice 87/372/EHS. Její spektrální charakteristiky z podstaty odpovídají systému GSM a lze ji provozovat v přiděleném pásmu nebo mimo přidělené pásmo. Technologie EC-GSM-IoT tudíž splňuje technické podmínky platné pro systém GSM, aniž by bylo třeba tyto podmínky měnit.

(8)

Pokud jde o technologie LTE-MTC a LTE-eMTC, zpráva CEPT zdůrazňuje, že tyto dvě technologie využívají pouze režim provozu v přiděleném pásmu, kdy jsou požadavky na vysílač stejné jako v případě systému LTE, nebo přísnější. Technologie LTE-MTC a LTE-eMTC tudíž splňují technické podmínky platné pro systém LTE, aniž by bylo třeba tyto podmínky měnit.

(9)

Pokud jde o technologii NB-IoT, zpráva CEPT dospěla k závěru, že je možné ji provozovat ve všech třech režimech, tj. v režimu provozu mimo přidělené pásmo, režimu provozu v přiděleném pásmu nebo režimu provozu v ochranném pásmu. Zpráva CEPT doporučuje změnu technických podmínek pro využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz, pokud jde o režim provozu mimo přidělené pásmo a režim provozu v ochranném pásmu.

(10)

ETSI přijal harmonizované normy, které dávají předpoklad shody s ustanoveními čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (6) („směrnice o rádiových zařízeních“), za účelem zahrnutí bezdrátových technologií internetu věcí v uvedených třech režimech provozu.

(11)

Zpráva CEPT nepoukazuje na žádné nezvládnutelné problémy v přeshraniční koordinaci mezi členskými státy, které by mohly vyplynout ze zavedení výše uvedených bezdrátových technologií internetu věcí v kmitočtových pásmech 900 MHz a 1 800 MHz.

(12)

Výsledky práce vykonané v souladu s vydaným pověřením pro CEPT by měly být začleněny do práva Unie, a to vzhledem k rostoucí tržní poptávce po bezdrátových aplikacích internetu věcí co nejdříve, pokud buňkové využití kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro internet věcí zajistí patřičnou ochranu stávajících systémů v přilehlých pásmech.

(13)

Rozhodnutí Komise 2009/766/ES (7), které se vztahuje na druhy zemských systémů, které mohou využívat pásma 900 MHz a 1 800 MHz, by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2009/766/ES se mění takto:

1)

v článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

„systémem GSM“ se rozumí síť elektronických komunikací specifikovaná normami ETSI, zejména normami EN 301 502, EN 301 511 a EN 301 908-18, včetně EC-GSM-IoT (Extended Coverage GSM IoT);“;

2)

v článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pásmo 1 800 MHz se vymezuje a dává k dispozici pro:

a)

systémy GSM kromě EC-GSM-IoT dnem 9. listopadu 2009;

b)

EC-GSM-IoT dnem 30. září 2018.“;

3)

vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Pásmo 900 MHz se vymezuje a dává k dispozici pro EC-GSM-IoT dnem 30. září 2018.“;

4)

příloha rozhodnutí 2009/766/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 20. dubna 2018.

Za Komisi

Mariya GABRIEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 87/372/EHS ze dne 25. června 1987 o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (Úř. věst. L 196, 17.7.1987, s. 85).

(3)  Dokument RSPG17-006 final ze dne 9. listopadu 2016.

(4)  Rozhodnutí Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49).

(5)  Odpovídají normám 3GPP až do verze 13 včetně.

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(7)  Rozhodnutí Komise 2009/766/ES ze dne 16. října 2009 o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 32).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA

SEZNAM ZEMSKÝCH SYSTÉMŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 3 A ČL. 4 ODST. 2

Následující technické parametry se použijí jako jedna z hlavních podmínek nezbytných k zajištění koexistence, pokud mezi sousedními sítěmi neexistují dvoustranné nebo vícestranné dohody, aniž by se bránilo použití méně přísných technických parametrů za předpokladu dohody mezi operátory těchto sítí.

Systémy

Technické parametry

Lhůta pro provedení

UMTS dle specifikace v normách ETSI, zejména normách EN 301 908-1, EN 301 908-2, EN 301 908-3 a EN 301 908-11

1.

Odstup nosných kmitočtů nejméně 5 MHz mezi dvěma sousedními sítěmi UMTS.

2.

Odstup nosných kmitočtů nejméně 2,8 MHz mezi sítí UMTS a sousední sítí GSM.

9. května 2010

LTE (1) dle specifikace v normách ETSI, zejména normách EN 301 908-1, EN 301 908-13, EN 301 908-14, EN 301 908-15 a EN 301 908-18

1.

Odstup nejméně 200 kHz mezi hranou kanálu LTE a hranou kanálu nosného kmitočtu GSM mezi sousedícími sítěmi LTE a GSM.

2.

Mezi hranou kanálu LTE a hranou kanálu nosného kmitočtu UMTS mezi sousedícími sítěmi LTE a UMTS se kmitočtový odstup nepožaduje.

3.

Mezi hranami kanálů LTE dvou sousedících sítí LTE se kmitočtový odstup nepožaduje.

31. prosince 2011, resp. 30. září 2018 v případě LTE-MTC a LTE-eMTC

WiMAX dle specifikace v normách ETSI, zejména normách EN 301 908-1, EN 301 908-21 a EN 301 908-22

1.

Odstup nejméně 200 kHz mezi hranou kanálu WiMAX a hranou kanálu nosného kmitočtu GSM mezi sousedícími sítěmi WiMAX a GSM.

2.

Mezi hranou kanálu WiMAX a hranou kanálu nosného kmitočtu UMTS mezi sousedícími sítěmi WiMAX a UMTS se kmitočtový odstup nepožaduje.

3.

Mezi hranami kanálů WiMAX dvou sousedících sítí WiMAX se kmitočtový odstup nepožaduje.

31. prosince 2011

NB-IoT (Narrowband IoT) dle specifikace v normách ETSI, zejména normách EN 301 908-1, EN 301 908 -13, EN 301 908-14, EN 301 908-15 a EN 301 908-18

1.

Režim provozu mimo přidělené pásmo:

odstup nejméně 200 kHz mezi hranou samostatného kanálu NB-IoT v síti a hranou kanálu UMTS/LTE v sousedící síti,

odstup nejméně 200 kHz mezi hranou samostatného kanálu NB-IoT v síti a hranou kanálu GSM v sousedící síti.

2.

Režim provozu v přiděleném pásmu: použijí se stejné parametry jako u LTE.

3.

Režim provozu v ochranném pásmu: odstup nejméně 200 kHz mezi hranou kanálu NB-IoT a hranou bloku provozovatele, přičemž se zohlední stávající ochranná pásma mezi hranami bloků operátorů nebo u hrany provozního pásma (sousedícího s jinými službami).

30. září 2018


(1)  Včetně technologií LTE-MTC (LTE Machine Type Communications) a LTE-eMTC (LTE evolved Machine Type Communications) provozovaných za stejných technických podmínek jako systém LTE.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU