(EU) 2017/2177Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2177 ze dne 22. listopadu 2017 o přístupu k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou (Text s významem pro EHP. )

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2177

ze dne 22. listopadu 2017

o přístupu k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (1), a zejména na čl. 13 odst. 9 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Základní pravidla směrnice 2012/34/EU týkající se přístupu k zařízením služeb a využívání služeb poskytovaných v těchto zařízeních, jako jsou ustanovení o právech přístupu, hlavní procesní pravidla o vyřizování žádostí a požadavky na zveřejnění informací, se vztahuji na všechna zařízení služeb. Směrnice 2012/34/EU rovněž stanoví různá pravidla pro různé typy služeb poskytovaných v zařízeních služeb. Tato rozlišení by se měla odrážet také v tomto nařízení. S ohledem na účel a oblast působnosti směrnice 2012/34/EU by se ustanovení o přístupu k službám poskytovaným v zařízeních služeb měla vztahovat pouze na služby, které souvisí s poskytováním služeb železniční dopravy.

(2)

Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži provozovatelů méně významných zařízení služeb, zdá se být vhodné poskytnout regulačním subjektům možnost vyjmout provozovatele zařízení služeb z působnosti všech nebo některých ustanovení tohoto nařízení, pokud se regulační subjekt domnívá, že jde o zařízení bez strategického významu pro fungování trhu, s výjimkou určitých ustanovení týkajících se povinnosti zveřejnit popis zařízení služeb. Je-li příslušný trh zařízení služeb charakterizován rozmanitostí provozovatelů poskytujících srovnatelné služby ve vzájemné soutěži nebo se regulační subjekt domnívá, že by konkrétní ustanovení tohoto nařízení mohla mít negativní dopad na fungování trhu zařízení služeb, měl by být regulační subjekt rovněž oprávněn udělit takové výjimky. Mohlo by tomu tak být například tehdy, poskytuje-li železniční podnik služby jinému železničnímu podniku s cílem pomoci mu v odlehlých oblastech v rámci spolupráce, jež je nezbytná vzhledem k ekonomickým nákladům, které by mu jinak vznikly. Regulační subjekty by měly žádosti o osvobození posuzovat jednotlivě, případ od případu. Pokud se po stížnosti týkající se přístupu k dotčenému zařízení služeb nebo k dotčené službě související s železniční dopravou regulační subjekt domnívá, že došlo ke změně okolností tak, že dříve udělená výjimka má negativní dopad na trh služeb železniční dopravy, měl by výjimku přezkoumat a mohl by ji zrušit. Regulační subjekty by měly zajistit jednotné uplatňování výjimek ve všech členských státech; měly by vypracovat společné zásady pro uplatňování ustanovení týkajících se výjimek do data použitelnosti článku 2. Podle čl. 57 odst. 8 směrnice 2012/34/EU může, je-li to třeba, opatření, kterými se takové zásady stanoví, přijmout Komise. Provozovatelé zařízení služeb, jež byla osvobozena od uplatňování ustanovení tohoto nařízení, nadále podléhají všem jiným pravidlům pro přístup k zařízením služeb a využívání služeb souvisejících s železniční dopravou stanoveným ve směrnici 2012/34/EU.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (2) zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů. Toto nařízení, které stanoví podrobnosti postupu a kritéria, která mají dodržovat provozovatelé zařízení služeb a žadatelé, by se mělo uplatňovat také na zařízení přímořských i vnitrozemských přístavů související s činnostmi železniční dopravy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 (3) definuje povinnosti subjektu odpovědného za údržbu. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení uvedené směrnice.

(4)

Transparentnost ohledně podmínek pro přístup k zařízením služeb a službám souvisejícím s železniční dopravou a informacím o poplatcích je předpokladem pro umožnění přístupu všech žadatelů k zařízením služeb a službám poskytovaným v těchto zařízeních nediskriminačním způsobem. Skryté slevy, jež jsou sjednávané jednotlivě s každým žadatelem bez dodržování stejných zásad, by narušovaly zásadu nediskriminačního přístupu k zařízením služeb a službám souvisejícím s železniční dopravou. Informace o zásadách systémů slev poskytované v popisu zařízení služeb by však měly zohlednit požadavky na obchodní tajemství.

(5)

Směrnice 2012/34/EU požaduje, aby provozovatelé zařízení služeb poskytovali nediskriminační přístup k zařízením služeb a k službám poskytovaným v těchto zařízeních. Tato směrnice se použije v případech dodávky služeb z vlastních zdrojů stejně jako v případech služeb dodávaných provozovatelem zařízení služeb. Pokud je nezbytné napravit narušení trhu nebo nežádoucí vývoj na trhu, měl by mít regulační subjekt možnost požadovat, aby provozovatel zařízení služeb otevřel zařízení pro dodávky z vlastních zdrojů, je-li to právně a technicky proveditelné a neohrožuje-li to bezpečnost provozu.

(6)

Je-li pro přístup k zařízení služeb nezbytné projet soukromou železniční přípojkou nebo vlečkou, měl by provozovatel zařízení služeb poskytovat informace o soukromé železniční přípojce či vlečce. Takové informace by měly žadateli umožňovat pochopit koho kontaktovat, s cílem vyžádat si přístup k dané přípojce podle článku 10 směrnice 2012/34/EU.

(7)

Provozovatelé infrastruktury by měli usnadňovat sběr informací o zařízeních služeb a zmírňovat administrativní zátěž provozovatelů zařízení služeb poskytnutím vzoru na snadno přístupném místě, jako je jejich internetový portál. Tento vzor by měl být vypracován železničním odvětvím a regulačními subjekty po konzultaci s provozovateli zařízení služeb. Provozovatelé zařízení služeb mají povinnost poskytnout provozovatelům infrastruktury všechny příslušné informace podle čl. 31 odst. 10 a přílohy IV bodu 6 směrnice 2012/34/EU. Hlavním provozovatelem infrastruktury, kterému má být poskytnut popis zařízení služeb v případě, že provozovatel infrastruktury, k jehož síti je dotčené zařízení napojeno, je osvobozen od povinnosti zveřejňovat zprávu o síti, by měl být provozovatel stanovený členským státem za účelem zapojení do sítě uvedené v článku 7f směrnice 2012/34/EU.

(8)

Za rozhodování o podmínkách přístupu k zařízení služeb, přidělování kapacity v zařízení služeb a dodávání služeb souvisejících s železniční dopravou v zařízení mohou být odpovědné různé subjekty. V takových případech je nutné považovat všechny dotčené subjekty za provozovatele zařízení služeb ve smyslu směrnice 2012/34/EU. Kromě toho by každý z nich měl splňovat požadavky tohoto nařízení na část, za kterou je odpovědný. Pokud zařízení vlastní, řídí a provozuje několik subjektů, měly by být za provozovatele zařízení služeb považovány pouze subjekty přímo odpovědné za poskytování informací a rozhodování o žádostech o přístup k zařízení služeb a používání služeb souvisejících s železniční dopravou.

(9)

Současná praxe ukazuje, že v mnoha případech žádají o přístup k zařízením služeb žadatelé, jako jsou zasilatelé a dopravci. Železniční podnik určený žadatelem však často nemá s provozovatelem zařízení služeb smluvní vztah. Mělo by proto být objasněno, že pokud vnitrostátní právo stanovuje tuto možnost, měly by mít zapodmínek stanovených v tomto nařízení právo žádat o přístup k zařízením služeb nejen železniční podniky, ale rovněž jiní žadatelé. Provozovatelé takových zařízení služeb by měli být tímto nařízením vázáni bez ohledu na to, zda jsou ve smluvním vztahu s železničním podnikem nebo s jiným žadatelem oprávněným požadovat kapacitu v zařízení služeb v souladu s vnitrostátním právem.

(10)

Trasy vlaků a kapacita v zařízeních služeb jsou často přidělovány různými subjekty. Je proto důležité, aby tyto subjekty mezi sebou komunikovaly, aby se ujistily, že plánované trasy vlaků a plánované časy v zařízení služeb jsou v souladu, aby umožňovaly hladký a účinný provoz vlaků. Totéž by mělo platit pro situace, kdy žadatel požaduje v zařízení služby související s železniční dopravou, jež jsou poskytovány různými poskytovateli. Pro služby, které přímo nesouvisejí s kapacitou infrastruktury, by taková spolupráce nebyla požadována.

(11)	Výměna údajů o sledování polohy a pohybu a předpokládaných časech příjezdu a odjezdu mezi subjekty, které objednávají služby dopravy, železničními podniky a terminály by měla přispět k lepší kvalitě služeb a nákladové efektivnosti v logistickém řetězci.

(12)

Požadavek zpřístupnit orientační informace o dostupné kapacitě zařízení služeb v reálném čase na společném internetovém portálu by mohl být splněn poskytováním informací, zda je zařízení plné, má omezenou zbývající kapacitu nebo má dostatečnou zbývající kapacitu, aby vyhovělo všem typům žádostí. Pro služby jako je údržba, při kterých musí být vozidlo vyřazeno z provozu po delší dobu, nemusí být takové informace potřebné. Maximální provozní kapacita může být nižší než maximální teoretická kapacita. Důvodem je, že odpovídající dodatečný čas může být potřeba pro umožnění spolehlivých služeb za situací, jakými jsou např. opožděný příjezd vlaku do zařízení nebo narušení provozu. Údaj o kapacitě by měl odkazovat na dostupnou provozní kapacitu.

(13)

Provozovatelé zařízení služeb by neměli zavazovat žadatele, aby zakoupili služby nabízené v zařízení, které žadatel nepotřebuje. Tato zásada by však neměla znamenat, že žadatel může provozovatele zařízení nutit, aby ve svých prostorách, kde nabízí příslušnou službu způsobem, který je v souladu se směrnicí 2012/34/EU a tímto nařízením, souhlasil s dodávkami z vlastních zdrojů.

(14)

Když provozovatel zařízení služeb obdrží žádost, která je v rozporu s jinou žádostí nebo již přidělenou kapacitou, měl by nejprve ověřit, zda by bylo možné další žádosti vyhovět navržením jiného času, změnou přiděleného času, pokud s tím dotčený žadatel souhlasí, nebo přijetím opatření, která umožní zvýšit kapacitu zařízení. Provozovatel by neměl být povinen přijímat opatření, jako jsou změna provozní doby nebo opatření, která by pro zvýšení kapacity zařízení vyžadovala investici. Pokud se však žadatel zaručí, že uhradí náklady na investici nebo další vzniklé náklady na provoz, provozovatel zařízení služeb by měl tuto možnost zvážit.

(15)

Neumožnil-li koordinační postup sladění kolidujících žádostí, může provozovatel zařízení služeb k rozhodnutí mezi kolidujícími žádostmi použít kritéria přednosti. Tato kritéria by měla být nediskriminační a transparentní a měla by být zveřejněna v popisu zařízení služeb, jenž podléhá přezkumu regulačního subjektu.

(16)

Pojem „přijatelná alternativa“ zahrnuje různé prvky, včetně zejména fyzikálních a technických vlastností, jakými jsou umístění zařízení, přístup po silnici, železnici, vodní cestou nebo veřejnou dopravou, průjezdný průřez, délka tratě a elektrifikace; provozních vlastností jako provozní doby, kapacity v zařízení a jeho okolí, požadavků na školení řidičů, rozsahu a typu nabízených služeb; přitažlivosti a konkurenceschopnosti služeb dopravy, k nimž patří trasy, návaznosti na jiné druhy dopravy a doba přepravy; a ekonomické aspekty jako dopad na provozní náklady a ziskovost zamýšlených služeb.

(17)

Vybudování zařízení služeb vyžaduje značné investice a síťový charakter železnic znamená, že existují omezení toho, kde lze zařízení postavit; v důsledku toho nelze mnohá zařízení služeb snadno duplikovat. Pokud by žádostem o přístup k zařízení nebylo po koordinačním postupu možno vyhovět a zařízení by bylo blízko přetížení, regulační subjekty by měly mít možnost žádat provozovatele zařízení služeb, aby zavedli opatření s cílem optimalizovat využívání zařízení. Provozovatel zařízení služeb by měl stanovit vhodná opatření pro dosažení tohoto cíle. Ta by mohla zahrnovat například finanční sankce, jež zaplatí žadatelé, kteří nevyužijí udělených práv přístupu, nebo požadavek na žadatele, aby se vzdali práv přístupu k zařízení služeb nebo k službám souvisejícím s železniční dopravou, pokud těchto práv opakovaně a úmyslně nevyužili nebo způsobili narušení provozu zařízení služeb či jiného žadatele.

(18)

S cílem co nejlépe využívat stávajících zařízení by provozování zařízení, která nebyla využívána po dobu nejméně dvou let, mělo být veřejně nabídnuto k nájmu nebo pronájmu, vyjádří-li železniční podnik zájem o využívání dotčeného zařízení na základě prokázaných potřeb. Zúčastnit se zadávacích řízení a předložit nabídku na převzetí provozování zařízení by měly mít možnost všechny hospodářské subjekty, které mají zájem dotyčné zařízení provozovat. Zadávací řízení však nemusí být zahájeno, probíhá-li formální postup s cílem zrušit přidělení areálu pro účely železnice a zařízení je rekonstruováno pro jiné účely než využívání jako zařízení služeb.

(19)

Toto nařízení stanoví soubor nových pravidel pro provozovatele zařízení služeb. Uvedení provozovatelé potřebují čas, aby upravili své stávající vnitřní postupy za účelem zajištění plného dodržování všech požadavků tohoto nařízení. Nařízení by se proto mělo uplatňovat teprve od 1. června 2019. To znamená, že popis zařízení služeb vyžadovaný podle článku 4 nebo odkaz na příslušné informace bude muset být poprvé připraven a zahrnut do zprávy o síti teprve pro jízdní řád začínající v prosinci 2020.

(20)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro jednotný evropský železniční prostor,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobný postup a kritéria, která se mají dodržovat pro přístup k službám, jež mají být poskytovány v zařízeních služeb uvedených v příloze II bodech 2, 3 a 4 směrnice 2012/34/EU.

Odkazují-li ustanovení tohoto nařízení na žadatele, rozumí se tím odkaz na železniční podniky. Opravňuje-li vnitrostátní právo žádat přístup k zařízením služeb a službám souvisejícím s železniční dopravou jiné žadatele než železniční podniky, použijí se příslušná ustanovení tohoto nařízení v souladu s vnitrostátním právem rovněž na tyto žadatele.

Článek 2

Výjimky

1.   Provozovatelé zařízení služeb uvedených v odstavci 2 mohou žádat o osvobození od uplatňování všech nebo některých ustanovení tohoto nařízení s výjimkou čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) a m) a článku 5.

Provozovatelé zařízení služeb, která slouží výhradně pro využívání provozovateli historických železnic pro jejich vlastní účely, mohou žádat o osvobození od uplatňování všech ustanovení tohoto nařízení.

Tyto žádosti se předkládají regulačnímu subjektu a musí být řádně zdůvodněné.

2.   Regulační subjekty se mohou rozhodnout osvobodit provozovatele zařízení služeb, kteří provozují tato zařízení služeb nebo poskytují tyto služby:

—	zařízení služeb nebo služby, jež nemají žádný strategický význam pro fungování trhu se službami železniční dopravy, zejména pokud jde o míru využití zařízení, typ a objem dopravy, na něž by to mohlo mít vliv, a typ služeb nabízených v zařízení,

—	zařízení služeb nebo služby, jež jsou provozovány nebo poskytovány v konkurenčním tržním prostředí s rozmanitostí konkurentů poskytujících srovnatelné služby,

—	zařízení služeb nebo služby, u kterých by uplatňování tohoto nařízení mohlo mít negativní dopad na fungování trhu se zařízeními služeb.

3.   Regulační subjekty zveřejní všechna rozhodnutí udělující výjimku uvedenou v odstavci 2 na svých internetových stránkách do dvou týdnů po přijetí rozhodnutí.

4.   Nejsou-li kritéria pro udělení výjimky uvedená v odstavci 2 již plněna, regulační subjekt výjimku zruší.

5.   Regulační subjekty vypracují a zveřejní společné zásady rozhodování pro uplatnění kritérií uvedených v odstavci 2.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„základní službou“ se rozumí služba poskytovaná v kterémkoli ze zařízení služeb uvedeném v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU;

2)	„službou související s železniční dopravou“ se rozumí základní, doplňková nebo pomocná služba uvedená v příloze II bodech 2, 3 a 4 směrnice 2012/34/EU;

3)	„popisem zařízení služeb“ se rozumí dokument, který obsahuje podrobné informace nezbytné pro přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou;

4)	„kapacitou zařízení služeb“ se rozumí kapacita používání zařízení služeb a poskytování služeb za určitou dobu s přihlédnutím k času potřebnému pro přístup a opuštění zařízení služeb;

5)	„koordinačním postupem“ se rozumí postup, pomocí kterého se provozovatel zařízení služeb a žadatelé pokoušejí řešit situace, v nichž se potřeby přístupu k zařízení služeb nebo k službám souvisejícím s železniční dopravou týkají stejné kapacity zařízení služeb a jsou v rozporu;

6)	„propojenými zařízeními služeb“ se rozumí zařízení služeb, jež spolu sousedí a vyžadují průjezd jedním z nich, aby se dosáhlo druhého;

7)

„kontrolujícím subjektem“ se rozumí subjekt nebo podnik, který vykonává přímou či nepřímou kontrolu nad provozovatelem zařízení služeb a je rovněž aktivní a má dominantní postavení na vnitrostátních trzích služeb železniční dopravy, pro něž je zařízení využíváno, nebo vykonává přímou či nepřímou kontrolu nad provozovatelem zařízení služeb a železničním podnikem, který má takové postavení;

8)

„dodávkou služeb z vlastních zdrojů“ se rozumí situace, kdy železniční podnik sám provádí službu související s železniční dopravou v prostorách zařízení služeb provozovatele za předpokladu, že přístup k využívání zařízení železničním podnikem pro dodávky služeb z vlastních zdrojů je právně a technicky proveditelný, neohrožuje bezpečnost provozu a provozovatel dotčeného zařízení služeb takovou možnost nabízí;

9)	„přeměnou“ se rozumí formální postup, kterým se mění účel zařízení služeb pro využívání jiné než poskytování služeb souvisejících s železniční dopravou;

10)	„žádostí ad hoc“ se rozumí žádost o přístup k zařízení služeb nebo ke službě související s železniční dopravou, která je spojená s ad hoc žádostí o trasu pro jednotlivou trasu vlaku uvedenou v čl. 48 odst. 1 směrnice 2012/34/EU;

11)	„pozdní žádostí“ se rozumí žádost o přístup k zařízení služeb nebo ke službě související s železniční dopravou předložená po uplynutí lhůty pro předkládání žádostí stanovené provozovatelem daného zařízení.

Článek 4

Popis zařízení služeb

1.   Provozovatelé zařízení služeb vypracují popis zařízení služeb pro zařízení služeb a služby, za které jsou odpovědní.

2.   Popis zařízení služeb zahrnuje v míře vyžadované tímto nařízením nejméně tyto informace:

a)	seznam všech zařízení, ve kterých jsou poskytovány služby související s železniční dopravou včetně informací o jejich umístění a provozní době;

b)	hlavní kontaktní údaje provozovatele zařízení služeb;

c)

popis technických vlastností zařízení služeb, jako jsou vlečky nebo posunovací a seřaďovací tratě, technické vybavení pro nakládku a vykládku, mytí a údržbu a dostupná skladovací kapacita; informace o soukromých železničních přípojkách a vlečkách, jež nejsou součástí železniční infrastruktury, ale jsou potřebné k získání přístupu k zařízením služeb, která mají zásadní význam pro poskytování služeb železniční dopravy;

d)	popis všech služeb souvisejících s železniční dopravou, jež jsou v zařízení poskytovány, a jejich typu (základní, doplňkové nebo pomocné);

e)	možnost dodávky služeb souvisejících s železniční dopravou z vlastních zdrojů a podmínky, které pro ni platí;

f)	informace o postupech pro vyžádání přístupu k zařízení služeb nebo k službám poskytovaným v zařízení či k obojímu, včetně lhůt pro předkládání žádostí a pro jejich zpracování;

g)	u zařízení služeb provozovaných několika provozovateli nebo kde jsou služby související s železniční dopravou poskytovány několika provozovateli údaj, zda musí být předloženy samostatné žádosti pro přístup k zařízením a k dotčeným službám;

h)	informace o minimálním obsahu a formátu žádosti o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou nebo vzor takové žádosti;

i)	přinejmenším v případě zařízení služeb provozovaných a služeb souvisejících s železniční dopravou poskytovaných provozovateli přímo nebo nepřímo ovládanými kontrolujícím subjektem vzorové smlouvy o přístupu a všeobecné podmínky;

j)	v příslušných případech informace o podmínkách používání IT systémů provozovatele, musí-li žadatelé tyto systémy používat, a pravidla týkající se ochrany citlivých a obchodních údajů;

k)	popis koordinačního postupu a regulačních opatření uvedených v článku 10 a kritérií přednosti uvedených v článku 11;

l)	informace o změnách technických vlastností a dočasných omezeních kapacity zařízení služeb, jež by mohly mít zásadní dopad na provoz zařízení služeb včetně naplánovaných prací;

m)	informace o poplatcích za získání přístupu k zařízením služeb a za využití každé služby související s železniční dopravou, která je v nich poskytována;

n)	informace o zásadách systémů slev nabízených žadatelům při dodržení požadavků na obchodní tajemství.

Článek 5

Zveřejnění popisu zařízení služeb

1.   Provozovatelé zařízení služeb bezplatně zveřejní popis zařízení služeb jedním z těchto způsobů:

a)	zveřejněním na svém internetovém portálu nebo na společném internetovém portálu a poskytnutím odkazu, jenž má být zahrnut ve zprávě o síti, provozovatelům infrastruktur;

b)	poskytnutím příslušných informací připravených ke zveřejnění, které mají být zahrnuty ve zprávě o síti, provozovatelům infrastruktur.

Je-li provozovatel infrastruktury, k jehož síti je zařízení napojeno, osvobozen od povinnosti zveřejnit zprávu o síti podle čl. 2 odst. 3 nebo 4 směrnice 2012/34/EU, provozovatel zařízení služeb poskytne příslušný odkaz nebo informace připravené ke zveřejnění hlavnímu provozovateli infrastruktury.

2.   Provozovatelé infrastruktury uvedou ve zprávě o síti nebo na svém internetovém portálu lhůtu pro poskytnutí informací nebo odkazu, jenž má být zveřejněn ve zprávě o síti, aby mohly být zveřejněny do data uvedeného v čl. 27 odst. 4 směrnice 2012/34/EU.

Provozovatelé infrastruktury poskytnou společný vzor, jenž mohou provozovatelé zařízení služeb používat pro předložení informací a který do 30. června 2018 vypracuje železniční odvětví ve spolupráci s regulačními subjekty. Vzor bude podle potřeby revidován a aktualizován.

3.   Provozovatelé zařízení služeb aktualizují popis zařízení služeb dle potřeby. Informují včas žadatele, kteří již požádali o přístup nebo se zaregistrovali k odběru jedné nebo více služeb v zařízení služeb, o všech příslušných změnách v popisu zařízení.

4.   V případě zařízení služeb provozovaného několika provozovateli zařízení služeb, nebo kde jsou služby v zařízení poskytovány několika dodavateli, musí se tito provozovatelé nebo dodavatelé navzájem koordinovat, aby:

a)	zpřístupnili své popisy zařízení služeb na jednom místě; nebo

b)	uvedli ve svých popisech zařízení služeb všechny provozovatele zařízení služeb odpovědné za rozhodování o žádostech o přístup k zařízení nebo k službám souvisejícím s železniční dopravou poskytovaným v tomtéž zařízení služeb.

Není-li koordinace úspěšná, může regulační subjekt přijmout rozhodnutí určující jednoho z provozovatelů zařízení služeb, aby dodržel požadavek stanovený v prvním pododstavci. Veškeré příslušné náklady se rozdělí mezi všechny dotčené provozovatele zařízení služeb.

5.   Povinnost uvedená v odstavci 1 a článku 4 se splní způsobem, který je přiměřený velikosti, technickým vlastnostem a významu dotčeného zařízení služeb.

Článek 6

Doplňující informace

1.   Regulační subjekt může vyžadovat, aby provozovatelé zařízení služeb zdůvodnili, proč určují službu související s železniční dopravou jako základní, doplňkovou nebo pomocnou.

2.   Na požádání žadatele poskytnou provozovatelé zařízení služeb uvedených v příloze II bodě 2 písm. a) až g) směrnice 2012/34/EU orientační informace o dostupné kapacitě zařízení služeb.

3.   Pokud je to s vynaložením přiměřeného ekonomického úsilí technicky možné, zpřístupní provozovatelé zařízení služeb informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku a informace uvedené v čl. 4 odst. 2 bodě l v reálném čase prostřednictvím společného internetového portálu.

Článek 7

Spolupráce při přidělování kapacity zařízení služeb a jejím využívání

1.   Žadatelé předloží své žádosti o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou v souladu s lhůtami stanovenými provozovateli zařízení služeb. Při stanovení těchto lhůt věnují provozovatelé zařízení služeb uvedených v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU v příslušných případech náležitou pozornost harmonogramům a kritériím přednosti stanoveným provozovateli infrastruktury pro proces plánování, aby se zabránilo nesrovnalostem.

2.   Pokud je to nezbytné, provozovatelé zařízení služeb uvedených v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU a provozovatelé infrastruktury spolupracují s cílem zajistit, aby přidělování kapacity infrastruktury a zařízení služeb byla v souladu. Povinnost spolupráce platí také pro provozovatele propojených zařízení služeb. Dotčení žadatelé se mohou na požádání na této spolupráci podílet. Žadatelé mohou rovněž požadovat účast subjektů odpovědných za poskytování přístupu k soukromým železničním přípojkám a vlečkám potřebným k získání přístupu k zařízením služeb, která mají zásadní význam pro poskytování služeb železniční dopravy, jež jsou předmětem spolupráce.

Požaduje-li žadatel poskytnutí doplňkových nebo pomocných služeb uvedených v příloze II bodech 3 a 4 směrnice 2012/34/EU nabízených v zařízení jedním nebo několika provozovateli zařízení služeb jinými než provozovatel odpovědný za poskytování přístupu k zařízení, žadatel může požadovat účast všech provozovatelů zařízení služeb na spolupráci na poskytování těchto služeb.

Dokud probíhá proces plánování prováděný provozovatelem infrastruktury, žádosti o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou nesmí být zamítány z důvodu, že požadovaná trasa vlaku ještě nebyla přidělena. Dotčení provozovatelé zařízení služeb uvedených v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU a provozovatelé infrastruktury se však musí snažit o soulad svých příslušných rozhodnutí.

3.   Provozovatelé zařízení služeb, provozovatelé infrastruktury a žadatelé v příslušných případech spolupracují na zajištění účinného provozu vlaků do a ze zařízení služeb. V případě vlaků využívajících terminály železniční přepravy, včetně vlaků v námořních nebo vnitrozemských přístavech, zahrnuje tato spolupráce výměnu informací o sledování polohy a pohybu vlaku a – jsou-li k dispozici – o předpokládaných časech příjezdu a odjezdu v případě zpoždění a narušení.

4.   Provozovatelé zařízení služeb na požádání regulačního subjektu písemně prokazují za poslední tři roky, že splnili požadavky na spolupráci v souladu s tímto článkem.

Článek 8

Žádosti o přístup k zařízením služeb a využití služeb souvisejících s železniční dopravou

1.   Žádosti o přístup k zařízením služeb a využití služeb souvisejících s železniční dopravou mohou předkládat žadatelé.

2.   Ve svých žádostech uvedou žadatelé zařízení služeb nebo služby související s železniční dopravou, ke kterým žádají přístup, či obojí. Provozovatelé zařízení služeb nesmí podmiňovat přístup k zařízení nebo poskytnutí služby související s železniční dopravou povinným nákupem jiných služeb, které nesouvisejí s požadovanou službou.

3.   Provozovatel zařízení služeb potvrdí přijetí žádosti bez zbytečného odkladu. Neobsahuje-li žádost všechny informace vyžadované podle popisu zařízení služeb a nezbytné k přijetí rozhodnutí, provozovatel dotčeného zařízení služeb o tom informuje žadatele a stanoví přiměřenou lhůtu pro předložení chybějících informací. Nejsou-li tyto informace předloženy v uvedené lhůtě, žádost může být zamítnuta.

Článek 9

Odpověď na žádosti

1.   Po obdržení všech nezbytných informací odpoví provozovatel zařízení služeb na žádosti o přístup k poskytnutí služeb v zařízeních služeb uvedených v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU v přiměřené lhůtě stanovené regulačním subjektem podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2012/34/EU. Pro různé typy zařízení služeb a/nebo služby mohou být stanoveny různé lhůty.

2.   Odpověděl-li provozovatel zařízení služeb nabídkou přístupu k zařízení služeb, dotyčná nabídka musí platit po přiměřenou dobu, kterou uvádí a která zohlední podnikatelské potřeby žadatele.

3.   Regulační subjekty stanoví lhůty pro odpověď na žádosti předložené žadateli podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2012/34/EU před zveřejněním první zprávy o síti s výhradou pravidel tohoto prováděcího nařízení, aby zajistily soulad s čl. 27 odst. 4 směrnice 2012/34/EU.

4.   Při stanovení lhůt podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2012/34/EU pro žádosti ad hoc týkající se přístupu k zařízením služeb a službám uvedených v příloze II bodě 2 písm. a) až d) a f) až i) přihlédnou regulační subjekty ke lhůtám stanoveným v čl. 48 odst. 1 směrnice 2012/34/EU. Nedefinovaly-li regulační subjekty lhůty pro tyto ad hoc žádosti, provozovatel zařízení služeb odpoví na žádosti ve lhůtách stanovených v čl. 48 odst. 1 směrnice.

Definoval-li provozovatel zařízení služeb roční lhůtu pro předkládání žádostí o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou uvedeným v příloze II bodě 2 písm. a) až d) a f) až i), lhůty pro odpověď na pozdní žádosti definované regulačním subjektem zohlední lhůty použité provozovateli infrastruktury pro zpracování těchto žádostí.

Pro zařízení služeb a služby související s železniční dopravou uvedené v příloze II bodě 2 písm. e) začíná lhůta běžet, jakmile byla posouzena technická kompatibilita vozového parku s těmito zařízeními a vybavením a žadatel o tom byl informován.

5.   Provozovatelé zařízení služeb poskytující doplňkové a pomocné služby uvedené v příloze II bodech 3 a 4 směrnice 2012/34/EU odpovídají na žádosti o tyto služby ve lhůtě stanovené regulačním subjektem nebo – pokud tato lhůta nebyla stanovena – v přiměřené lhůtě. Pokud žadatel předloží žádosti ad hoc o několik služeb souvisejících s železniční dopravou poskytovaných v jednom zařízení služeb a uvede, že použitelné je pouze jejich souběžné přidělení, všichni dotčení provozovatelé zařízení služeb včetně dodavatelů doplňkových a pomocných služeb uvedených v příloze II bodech 3 a 4 odpoví na tyto žádosti v přiměřené lhůtě uvedené v odstavci 4.

Pro služby související s železniční dopravou uvedené v příloze II bodě 4 písm. e) začíná lhůta běžet, jakmile byla posouzena technická kompatibilita vozového parku se zařízeními a vybavením a žadatel o tom byl informován.

6.   Se souhlasem dotčeného žadatele mohou být lhůty uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 prodlouženy.

7.   Práva přístupu k železniční infrastruktuře a službám souvisejícím s železniční dopravou se nesmí převádět na jiné žadatele.

8.   Nemá-li žadatel v úmyslu využít práva přístupu k zařízení služeb nebo ke službě související s železniční dopravou uděleného provozovatelem zařízení služeb, informuje bez zbytečného odkladu dotčeného provozovatele.

Článek 10

Koordinační postup

1.   Obdrží-li provozovatel zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU žádost o přístup k zařízení služeb nebo poskytnutí služby, jež je v rozporu s jinou žádostí nebo se týká již přidělené kapacity zařízení služeb, pokusí se zajistit nejlepší možné uspokojení všech žádostí pomocí diskuze a koordinace s dotčenými žadateli. Jsou-li tyto služby v zařízení nabízeny a požadovány žadatelem, zapojí tato koordinace rovněž dodavatele doplňkových a pomocných služeb uvedených v příloze II bodech 3 a 4 směrnice 2012/34/EU. Jakákoli změna již udělených práv přístupu podléhá souhlasu dotčeného žadatele.

2.   Provozovatelé zařízení služeb uvedených v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU nesmí zamítnout žádosti o přístup ke svým zařízením služeb nebo poskytnutí služby ani uvádět žadateli přijatelné alternativy, je-li kapacita, která odpovídá potřebám žadatele, dostupná v jejich zařízení služeb nebo se očekává, že se stane dostupnou během koordinačního postupu či po něm.

3.   Provozovatelé zařízení služeb posoudí různé možnosti, které jim umožní vyhovět kolidujícím žádostem o přístup k zařízení služeb nebo poskytnutí služby v zařízení služeb. Tyto možnosti zahrnou v případě nutnosti opatření pro maximalizaci kapacity dostupné v zařízení v míře, ve které to nevyžaduje dodatečné investice do zdrojů nebo zařízení. Tato opatření mohou zahrnovat:

—	návrh alternativního harmonogramu,

—	je-li to možné, změnu provozní doby nebo rozvržení práce na směny,

—	umožnění přístupu k zařízení pro dodávky služeb z vlastních zdrojů.

4.   Žadatelé a provozovatelé zařízení služeb mohou společně požádat regulační subjekt, aby se zapojil do koordinačního postupu jako pozorovatel.

5.   Nebylo-li možno žádosti o přístup k zařízení služeb uvedenému v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU po koordinačním postupu vyhovět a zařízení služeb je blízko přetížení, regulační subjekt může provozovatele zařízení služeb požádat, aby přijal opatření s cílem umožnit vyhovění dalším žádostem o přístup k jeho zařízení. Taková opatření musí být transparentní a nediskriminační.

Článek 11

Kritéria přednosti

Provozovatelé zařízení služeb mohou stanovit kritéria přednosti pro přidělování kapacity v případě kolidujících žádostí o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou, nemůže-li být těmto žádostem vyhověno po koordinačním postupu.

Tato kritéria přednosti musí být nediskriminační a objektivní a musí být zveřejněna v popisu zařízení služeb v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. k). Zohlední účel zařízení, účel a povahu dotčených služeb železniční dopravy a cíl zajištění účinného využívání dostupné kapacity.

Kritéria přednosti mohou rovněž zohlednit následující aspekty:

—	stávající smlouvy,

—	záměr a schopnost vyžít požadovanou kapacitu, včetně dřívějšího nevyužití, došlo-li k němu, veškeré přidělené kapacity nebo její části a důvodů nevyužití,

—	již přidělené trasy vlaků spojené s požadovanými službami;

—	kritéria přednosti pro přidělování tras vlaků,

—	včasné předložení žádostí.

Článek 12

Přijatelné alternativy

1.   Nemůže-li být žádosti o přístup k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou po koordinačním postupu vyhověno, provozovatel zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU informuje bez zbytečného odkladu dotčeného žadatele a na jeho žádost regulační subjekt. Členské státy mohou vyžadovat, aby regulační subjekt byl informován i bez této žádosti.

2.   Nelze-li žádosti vyhovět, provozovatel zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU a žadatel společně posuzují, zda existují přijatelné alternativy umožňující provozovat příslušnou nákladní či osobní dopravu po stejných nebo alternativních trasách za ekonomicky přijatelných podmínek. Od žadatele se nepožaduje, aby prozradil svou obchodní strategii.

3.   Provozovatel zařízení služeb uvede pro účely odstavce 2 možné alternativy, v příslušných případech včetně v jiných členských státech, na základě jiných popisů zařízení služeb, informací zveřejněných na společném internetovém portálu podle článku 5 a veškerých informací poskytnutých žadatelem. Při navrhování možných alternativ se v míře, ve které je může posoudit provozovatel zařízení služeb, zohlední přinejmenším tato kritéria:

—	nahraditelnost provozních vlastností alternativním zařízením služeb,

—	nahraditelnost fyzikálních a technických vlastností alternativním zařízením služeb,

—	jasný dopad na přitažlivost a konkurenceschopnost služby železniční dopravy zamýšlenou žadatelem,

—	předpokládané dodatečné náklady žadatele.

Provozovatel zařízení služeb respektuje obchodní tajemství, pokud jde o informace poskytnuté žadatelem.

4.   Nejsou-li informace o kapacitě navrhované alternativy veřejně dostupné, žadatel si je ověří.

Žadatel posoudí, zda by mu využití navrhované alternativy umožnilo provozovat zamýšlenou dopravní službu za ekonomicky přijatelných podmínek. Informuje provozovatele zařízení služeb o výsledku svého posouzení ve společně dohodnuté lhůtě.

5.   Žadatel může požádat provozovatele zařízení služeb, aby neuváděl přijatelné alternativy a neprováděl přípravu na společné posouzení.

Článek 13

Zamítnutí přístupu

1.   Dojdou-li provozovatel zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU a žadatel k závěru, že neexistuje žádná přijatelná alternativa a po koordinačním postupu není možné vyhovět žádosti o přístup k zařízení služeb nebo poskytnutí služby v něm, může provozovatel zařízení služeb žádost zamítnout.

Nemohou-li se provozovatel zařízení služeb a žadatel shodnout na přijatelné alternativě, může provozovatel zařízení služeb žádost zamítnout a uvést alternativy, které považuje za přijatelné.

Žadatel může podat stížnost regulačnímu subjektu podle čl. 13 odst. 5 směrnice 2012/34/EU.

2.   Pokud provozovatel zařízení služeb a žadatel společně určili přijatelné alternativy, provozovatel zařízení služeb může žádost zamítnout.

3.   Provozovatelé zařízení služeb uvedeného v čl. 13 odst. 3 směrnice 2012/34/EU zdůvodní žadateli písemně, proč žádosti nebylo možno po koordinačním postupu vyhovět a proč se na základě dostupných informací domnívají, že každá navrhovaná alternativa splňuje požadavky žadatele a je přijatelná.

4.   Provozovatel zařízení služeb, který zamítne žádost, doloží regulačnímu subjektu a žadateli na požádání důvody zamítnutí, včetně posuzovaných alternativ a výsledku koordinačního postupu.

5.   V případech uvedených v čl. 12 odst. 5 může provozovatel zařízení služeb žádost zamítnout bez splnění požadavků stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

6.   Pokud žadatel opakovaně neplatil za již udělená a využívaná práva přístupu, provozovatel zařízení služeb může požadovat finanční záruky, aby chránil svá oprávněná očekávání ohledně budoucích výnosů a využití zařízení. Informace o těchto zárukách se zveřejní v popisu zařízení služeb.

Článek 14

Stížnosti

Podá-li žadatel stížnost regulačnímu subjektu podle čl. 13 odst. 5 směrnice 2012/34/EU, dotyčný regulační subjekt zohlední při posuzování dopadu každého rozhodnutí, které může přijmout, aby žadateli udělil přiměřenou část kapacity, přinejmenším tyto skutečnosti, jsou-li v daném případě relevantní:

—	smluvní povinnosti a životaschopnost obchodních modelů ostatních dotčených uživatelů zařízení služeb,

—	celkový objem kapacity zařízení služeb již přidělený ostatním dotčeným uživatelům,

—	investice vložené do zařízení ostatními dotčenými uživateli;

—	dostupnost přijatelných alternativ jak vyhovět potřebám ostatních dotčených uživatelů, včetně alternativ v jiných členských státech v případě mezinárodní železniční dopravy,

—	životaschopnost obchodního modelu provozovatele zařízení služeb,

—	práva přístupu k propojující infrastruktuře.

Článek 15

Nevyužívaná zařízení

1.   Zařízení služeb uvedená v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU, jež nebyla využívána po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích let, podléhají vyjádření zájmu a nájmu nebo pronájmu. Informace o nevyužívaných zařízeních se zveřejní v souladu s článkem 5.

2.   Dvouleté období uvedené v odstavci 1 začne dnem následujícím po dni, ve kterém byla v dotčeném zařízení služeb naposled poskytnuta služba související s železniční dopravou.

3.   Žadatel, který má zájem o využívání zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU, jež nebylo využíváno po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích let, vyjádří svůj zájem písemně provozovateli dotčeného zařízení a informuje o tom regulační subjekt. Takové vyjádření zájmu prokazuje potřeby dotyčného železničního podniku. Provozovatel zařízení služeb se může rozhodnout obnovit provoz způsobem, který uspokojuje prokázané potřeby železničního podniku.

4.   Neprovozuje-li dotyčné zařízení vlastník zařízení služeb, provozovatel dotyčného zařízení informuje vlastníka o vyjádření zájmu do deseti dnů po jeho obdržení. Vlastník zařízení učiní veřejnou nabídku na jeho provozování formou nájmu nebo pronájmu, v celém rozsahu nebo částečně, pokud se provozovatel zařízení služeb po vyjádření zájmu nerozhodl obnovit provoz.

5.   Před takovým zveřejněním může vlastník zařízení služeb umožnit provozovateli zařízení služeb, aby do čtyř týdnů předložil své připomínky k danému zveřejnění. Provozovatel může proti tomuto zveřejnění vznést námitku předložením dokumentů prokazujících, že probíhá proces přeměny, který byl zahájen před vyjádřením zájmu.

6.   Vlastník informuje regulační subjekt o procesu přeměny a může od provozovatele požadovat dokumenty, aby posoudil věrohodnost procesu.

Je-li posouzení neuspokojivé, regulační subjekt požaduje veřejnou nabídku na provozování zařízení formou nájmu nebo pronájmu, v celém rozsahu nebo částečně.

7.   Aniž jsou dotčena platná pravidla zadávání veřejných zakázek, vlastník zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU zveřejní na svém internetovém portálu oznámení o nájmu nebo pronájmu dotčeného zařízení služeb a informuje o tom regulační subjekt a provozovatele infrastruktury, do jehož sítě je zařízení napojeno. Zveřejnění zahrnuje všechny informace nezbytné pro to, aby podnik, které mají zájem, mohly předložit nabídku na převzetí provozování zařízení, v celém rozsahu nebo částečně. Tyto informace zahrnují zejména:

a)	podrobnosti výběrového řízení, jež musí být transparentní a nediskriminační a zohlednit cíl zajistit optimální účelné využívání kapacity zařízení;

b)	kritéria výběru;

c)	hlavní vlastnosti technického vybavení zařízení služeb;

d)	adresu a lhůtu pro předkládání nabídek, jež bude nejméně 30 dní od zveřejnění oznámení.

8.   Dotčený provozovatel infrastruktury rovněž zveřejní na svém internetovém portálu informace uvedené v odstavci 7.

9.   Aniž jsou dotčena platná pravidla zadávání veřejných zakázek, vlastník zařízení služeb uvedeného v příloze II bodě 2 směrnice 2012/34/EU zvolí úspěšného kandidáta a bez zbytečného odkladu učiní přiměřenou nabídku.

10.   Členské státy mohou uplatňovat stávající postupy pro regulační kontrolu vyřazování zařízení služeb z provozu. V tomto případě může regulační subjekt udělovat výjimky z uplatňování ustanovení tohoto článku.

Článek 16

Přezkum

Komise posoudí do 1. června 2024 uplatňování tohoto nařízení a v případě potřeby je na základě výsledku tohoto posouzení přezkoumá.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2019.

Článek 2 se však použije ode dne 1. ledna 2019.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).

---