(EU) 2017/1972Nařízení Komise (EU) 2017/1972 ze dne 30. října 2017, kterým se mění přílohy I a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o program dohledu nad chronickým chřadnutím u jelenovitých v Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku, a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/182/ES (Text s významem pro EHP. )

Publikováno:	Úř. věst. L 281, 31.10.2017, s. 14-20	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	30. října 2017	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	20. listopadu 2017	Nabývá účinnosti:	20. listopadu 2017
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1972

ze dne 30. října 2017,

kterým se mění přílohy I a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o program dohledu nad chronickým chřadnutím u jelenovitých v Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku, a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/182/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen „TSE“) u skotu, ovcí a koz. Uvedené nařízení se použije na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Chronické chřadnutí (dále jen „CWD“) je TSE, která postihuje jelenovité a která je velmi rozšířena v Severní Americe. Na území Unie doposud CWD nebylo hlášeno; v dubnu roku 2016 však bylo poprvé zaznamenáno v případě jednoho soba v Norsku. Norsko v souvislosti s tím zintenzivnilo program dohledu nad CWD u jelenovitých a zaznamenalo řadu dalších případů CWD u sobů a losů.

(3)

Dne 2. prosince 2016 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko ohledně chronického chřadnutí u jelenovitých (dále jen „stanovisko EFSA“) (2). Stanovisko EFSA předkládá doporučení pro provádění tříletého programu dohledu nad CWD u jelenovitých v Estonsku, Finsku, na Islandu, v Lotyšsku, Litvě, Norsku, Polsku a Švédsku, tedy v zemích Unie a EHP s populací sobů a/nebo losů. Stanovisko EFSA zdůrazňuje, že cílem tohoto tříletého programu dohledu nad CWD je potvrdit nebo vyloučit přítomnost CWD v zemích, v nichž tato nákaza nikdy dříve zaznamenána nebyla, a v zemích, v nichž CWD zaznamenáno bylo (doposud pouze Norsko), a to za účelem odhadnout výskyt a zeměpisné rozložení CWD.

(4)	V čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001 se stanoví, že každý členský stát provede roční program sledování TSE založený na aktivním a pasivním dohledu v souladu s přílohou III uvedeného nařízení.

(5)

Požadavky na tříletý program dohledu nad CWD v Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku by tedy měly být doplněny v kapitole A přílohy III nařízení (ES) č. 999/2001 na základě doporučení obsažených ve stanovisku EFSA. Tyto požadavky by měly být považovány za minimální požadavky, které musí být splněny dotčenými členskými státy. Tyto členské státy však mohou své programy dohledu nad CWD přizpůsobovat své konkrétní situaci.

(6)	Kromě toho by měly být v části III kapitoly A přílohy III uvedeny také laboratorní protokoly a zkušební metody, které mají být použity pro účely programu dohledu nad CWD, jakož i opatření, které je třeba přijmout po testování na CWD.

(7)

Jak je doporučeno ve stanovisku EFSA, tříletý program dohledu nad CWD by měl být zaměřen na jelenovité ve farmovém chovu a v zajetí na jedné straně a na volně žijící a polodomestikované jelenovité na straně druhé. Za účelem zajištění právní jistoty by měla být definice pojmů „jelenovití ve farmovém chovu a v zajetí“, „volně žijící jelenovití“ a „polodomestikovaní jelenovití“ vložena do přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001.

(8)

V čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 999/2001 se stanoví, že členské státy Komisi předloží výroční zprávy o svých činnostech, pokud jde o dohled nad TSE. Oddíl A části I kapitoly B přílohy III uvedeného nařízení stanoví informace, které mají členské státy zahrnout ve svých výročních zprávách prostřednictvím pravidelných příspěvků do databáze EU o TSE a/nebo zahrnutím do výroční zprávy. Část II uvedené kapitoly stanoví, že EFSA analyzuje informace zahrnuté členskými státy v jejich výročních zprávách a že každoročně zveřejní zprávu o trendech a zdrojích TSE v Unii. Aby bylo zajištěno, že údaje získané z tohoto programu jsou dotčenými členskými státy vkládány do databáze EU o TSE, a že tedy mohou být zařazeny a analyzovány v souhrnné výroční zprávě EU o dohledu na TSE, kterou vypracuje EFSA v souladu s částí II uvedené kapitoly, měly by být do oddílu A části I kapitoly B přílohy III vloženy požadavky na podávání zpráv, které se budou týkat tříletého programu dohledu nad CWD.

(9)

Rozhodnutí Komise 2007/182/ES (3) stanoví požadavky pro průzkum týkající se CWD u jelenovitých, který byl proveden mezi lety 2007 až 2010. Vzhledem k tomu, že tento průzkum byl dokončen, a za účelem předejít rozdílným definicím, pokud jde o dohled nad CWD, mezi těmi, které stanoví příloha I uvedeného rozhodnutí, a těmi, které stanoví toto nařízení, by mělo být rozhodnutí 2007/182/ES zrušeno. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a III nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Rozhodnutí 2007/182/ES se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(2) Scientific Opinion on Chronic wasting disease (CWD) in cervids, The EFSA Journal (2017);15(1):46.

(3) Rozhodnutí Komise 2007/182/ES ze dne 19. března 2007 o průzkumu týkajícím se chronického chřadnutí u jelenovitých (Úř. věst. L 84, 24.3.2007, s. 37).

PŘÍLOHA

Přílohy I a III nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

V příloze I se k bodu 2 doplňují nové položky, které znějí:

„o)	„jelenovitými ve farmovém chovu a v zajetí“ zvířata čeledi Cervidae, která jsou lidmi chována na uzavřeném území;

p)	„volně žijícími jelenovitými“ zvířata čeledi Cervidae, která lidmi chována nejsou;

q)	„polodomestikovanými jelenovitými“ zvířata čeledi Cervidae, která jsou lidmi chována, ale nikoli na uzavřeném území.“

Příloha III se mění takto:

V kapitole A se část III nahrazuje tímto:

„III. DOHLED NAD JELENOVITÝMI

A. Tříletý program dohledu nad chronickým chřadnutím (CWD)

1. Všeobecně

1.1.

Členské státy, které mají losí a/nebo sobí populaci volně žijící a/nebo ve farmovém chovu a/nebo polodomestikovanou (Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko), provedou tříletý program dohledu nad CWD u jelenovitých, a to ode dne 1. ledna 2018 do dne 31. prosince 2020. Testy TSE prováděné za účelem tohoto programu dohledu se vykonají mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2020, odběr vzorků za účelem programu dohledu ale může začít v roce 2017.

1.2.

Tříletý program dohledu nad CWD musí pokrývat následující druhy jelenovitých:

—	Sob evropský (Rangifer tarandus tarandus);

—	Sob karelský (Rangifer tarandus fennicus);

—	Los evropský (Alces alces);

—	Srnec obecný (Capreolus capreolus);

—	Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus);

—	Jelen lesní (Cervus elaphus).

1.3.

Odchylně od bodu 1.2 může členský stát na základě zdokumentovaného posouzení rizik předloženého Evropské komisi vybrat pro tříletý program dohledu nad CWD pouze některé z druhů vyjmenovaných v uvedeném bodě.

2. Koncepce odběru vzorků

2.1.

Členské státy uvedené v bodě 1.1 určí primární výběrové jednotky (dále jen „PSU“), které budou zahrnovat všechna území, na nichž se nacházejí populace jelenovitých, a to alespoň pomocí následujících prvků:

a)	v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí bude každá farma a každé zařízení, v němž jsou jelenovití chováni na uzavřeném území, považována za PSU;

v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých bude PSU zeměpisně definována na základě následujících kritérií:

i)	území, na nichž se volně žijící a polodomestikovaná zvířata druhů, na které se vztahuje program dohledu, shromažďují alespoň v určitém období v roce;

ii)	pokud se druh nikde neshromažďuje, území vymezená přírodními nebo umělými překážkami, na nichž se zdržují zvířata druhů, na které se vztahuje program dohledu;

iii)	území, na nichž jsou lovena zvířata druhů, na něž se vztahuje program dohledu, a území, která jsou spojena s dalšími relevantními aktivitami spojenými s druhy, na něž se vztahuje program dohledu.

2.2.

Členské státy uvedené v bodě 1.1 vyberou pro testy TSE jelenovité ve farmovém chovu, v zajetí, volně žijící a polodomestikované za pomoci následujícího dvoufázového přístupu k odběru vzorků:

v první fázi uvedené členské státy:

v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:

—	za účelem zajištění geografické reprezentativnosti náhodně vyberou 100 PSU, na něž se bude vztahovat tříleté období programu dohledu, přičemž v příslušných případech přihlédnou k relevantním rizikovým faktorům, o nichž bude hovořit zdokumentované posouzení rizik provedené členským státem, nebo

—	vyberou všechny určené PSU v případě, že členský stát nebyl schopen určit 100 PSU pro jelenovité ve farmovém chovu a v zajetí;

ii)

v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:

—	za účelem zajištění geografické reprezentativnosti náhodně vyberou 100 PSU, na něž se bude vztahovat tříleté období programu dohledu, přičemž v příslušných případech přihlédnou k relevantním rizikovým faktorům, o nichž bude hovořit zdokumentované posouzení rizik provedené členským státem, nebo

—	vyberou všechny určené PSU v případě, že členský stát nebyl schopen určit 100 PSU pro volně žijící a polodomestikované jelenovité;

ve druhé fázi:

v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:

—

členský stát, který určil 100 PSU, odebere během tříletého období vzorky všech zvířat náležejících do cílových skupin vyjmenovaných v bodě 2.4 písm. a) v každé vybrané PSU, dokud nebude dosažen cíl 30 zvířat na PSU. Pokud ovšem některé PSU nejsou vzhledem k omezenému objemu populace jelenovitých během tříletého období schopny dosáhnout cíle 30 testovaných zvířat, odběr vzorků zvířat náležejících do cílových skupin podle bodu 2.4. písm. a) může ve větších PSU po dosažení cíle 30 testovaných zvířat pokračovat, a to s cílem dosáhnout celkového počtu až 3 000 jelenovitých ve farmovém chovu nebo v zajetí testovaných na vnitrostátní úrovni během tříletého období programu dohledu, je-li to možné,

—

členský stát, který určil méně než 100 PSU, odebere během tříletého období vzorky všech zvířat náležejících do cílových skupin vyjmenovaných v bodě 2.4 písm. a) ve všech PSU, a to s cílem přiblížit se celkovému počtu až 3 000 jelenovitých ve farmovém chovu nebo v zajetí testovaných na vnitrostátní úrovni během tříletého období programu dohledu, je-li to možné;

ii)

v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:

—

členský stát, který určil 100 PSU, odebere během tříletého období vzorky všech zvířat náležejících do cílových skupin vyjmenovaných v bodě 2.4 písm. b) v každé vybrané PSU, dokud nebude dosažen cíl 30 testovaných zvířat na PSU, a to s cílem dosáhnout celkového počtu až 3 000 volně žijících či polodomestikovaných jelenovitých testovaných na vnitrostátní úrovni během tříletého období programu dohledu,

—

členský stát, který určil méně než 100 PSU, odebere během tříletého období vzorky všech zvířat náležejících do cílových skupin vyjmenovaných v bodě 2.4 písm. b) ve všech PSU, a to s cílem přiblížit se celkovému počtu 3 000 volně žijících či polodomestikovaných jelenovitých testovaných na vnitrostátní úrovni během tříletého období programu dohledu.

2.3.

Všichni vybraní jelenovití musí být starší než 12 měsíců. Věk se odhaduje podle chrupu, zjevných známek dospělosti nebo jiných spolehlivých údajů.

2.4.

Jelenovití musí být vybráni z následujících cílových skupin:

v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:

uhynulí/poražení jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, čímž se rozumí jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří byli nalezeni mrtví na uzavřeném území, na němž jsou chováni, během přepravy nebo na jatkách, jakož i jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří byli usmrceni z důvodů zdraví/stáří;

ii)	kliničtí/nemocní jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, čímž se rozumějí jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří vykazují abnormální znaky v chování a/nebo poruchy pohyblivosti a/nebo jsou obecně ve špatném stavu;

iii)	poražení jelenovití ve farmovém chovu, kteří byli prohlášeni za nevhodné pro lidskou spotřebu;

iv)	poražení jelenovití ve farmovém chovu považovaní za vhodné pro lidskou spotřebu, pokud členský stát určí méně než 3 000 jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí ze skupin uvedených v bodech i) až iii);

v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:

i)	uhynulí/poražení volně žijící nebo polodomestikovaní jelenovití, čímž se rozumí jelenovití nalezení mrtví v přírodě, jakož i polodomestikovaní jelenovití, kteří byli nalezeni mrtví, anebo byli usmrceni z důvodů zdraví/stáří;

ii)	jelenovití zranění nebo usmrcení při dopravních nehodách nebo predátorem, čímž se rozumí volně žijící nebo polodomestikovaní jelenovití, kteří byli sraženi silničními vozidly, vlaky nebo se stali obětí útoku predátorů;

iii)	kliničtí/nemocní volně žijící a polodomestikovaní jelenovití, čímž se rozumí volně žijící a polodomestikovaní jelenovití, kteří dle pozorování vykazují abnormální znaky v chování a/nebo poruchy pohyblivosti a/nebo jsou obecně ve špatném zdravotním stavu;

iv)	ulovení volně žijící jelenovití a poražení polodomestikovaní jelenovití, kteří byli prohlášeni za nevhodné pro lidskou spotřebu;

v)	ulovená volně žijící zvěř a poražení polodomestikovaní jelenovití považovaní za vhodné pro lidskou spotřebu, pokud členský stát určí méně než 3 000 volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých ze skupin uvedených v bodech i) až iv).

2.5.

V případě pozitivního výskytu TSE u jelenovitého musí být na základě posouzení provedeného dotčeným členským státem zvýšen počet vzorků z jelenovitých odebraných v zóně, v níž byl nalezen pozitivní výskyt TSE.

3. Odběr vzorků a laboratorní vyšetření

3.1.

U každého vybraného jelenovitého se v souladu s bodem 2 odebere vzorek obexu a testován na TSE.

Je-li to možné, odebere se navíc vzorek jedné z tkání podle následujícího pořadí preferencí:

a)	zahltanové lymfatické uzliny;

mandle;

c)	další lymfatické uzliny v oblasti hlavy.

Pro účely rychlých testů se v čerstvém nebo zmraženém stavu předloží hemisekce obexu. Zbývající hemisekce by měla být zafixována. Lymfatické uzliny a mandle by po odběru měly být zafixovány.

Pro případ, že by byl vyžadován biotest, se uchová čerstvá část každého vzorku zmrazená, dokud není získán negativní výsledek.

3.2.

Do té doby, než budou referenční laboratoří EU pro TSE zveřejněny pokyny pro testování TSE u jelenovitých, použije se pro účely programu dohledu nad CWD následující laboratorní metoda:

rychlé testy:

Rychlé testy, uvedené v bodě 4 kapitoly C přílohy X, používané pro zjištění TSE v obexu skotu nebo malých přežvýkavců se považují za vhodné pro použití ke zjištění TSE v obexu jelenovitých. Rychlé testy, uvedené v bodě 4 kapitoly C přílohy X, používané pro zjištění TSE v lymfatických uzlinách skotu nebo malých přežvýkavců se považují za vhodné pro použití ke zjištění TSE v lymfatických uzlinách jelenovitých. Členské státy mohou pro screeningové účely rovněž použít imunohistochemii a v takovém případě musí splnit test odborné způsobilosti, který organizuje referenční laboratoř EU pro TSE.

potvrzující testy:

Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, vzorek se podrobí potvrzujícím vyšetřením za pomoci alespoň jedné z následujících metod a protokolů, které stanoví nejnovější vydání Příručky Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata:

—	imunohistochemická metoda (IHC),

—	Western blot.

Pokud členský stát není schopen potvrdit pozitivní výsledek rychlého testu, zašle vhodnou tkáň pro potvrzení referenční laboratoři EU.

c)	určení izolátu: V případě pozitivního nálezu na TSE by mělo být při konzultaci s referenční laboratoří EU pro TSE provedeno další určení izolátu.

3.3.

U každého pozitivního nálezu TSE u jelenovitých se určí genotyp prionové bílkoviny.

Kromě toho se u každého jelenovitého, který byl testován a shledán negativní na TSE, buď:

—	určí genotyp prionové bílkoviny zvířete, které bylo testováno a shledáno negativní na TSE, nebo

—	uchová ve zmraženém stavu alespoň do dne 31. prosince 2021 vzorek tkáně, jíž může být obex, a to aby bylo možné provést genotypizaci, pokud tak bude rozhodnuto.

B. Další dohled nad jelenovitými

Členské státy musí na základě posouzení rizik nad TSE u jelenovitých provádět doplňkový dohled, který může brát v úvahu zjištění TSE u jelenovitých v téže oblasti či v sousedících oblastech.

Členské státy mimo ty, které byly zmíněny v bodě 1.1 části A, mohou dohled nad TSE u jelenovitých provádět na základě dobrovolnosti.

Po skončení tříletého programu dohledu zmíněného v části A mohou členské státy zmíněné v bodě 1.1 provádět dohled nad TSE u jelenovitých na základě dobrovolnosti.“

b)	V kapitole A se doplňuje nová část IV, která zní: „IV. DOHLED NAD JINÝMI DRUHY ZVÍŘAT Členské státy mohou na základě dobrovolnosti provádět dohled nad TSE u živočišných druhů jiných než skot, ovce, kozy a jelenovití.“

V kapitole B části I oddílu A se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.	U jiných zvířat než u skotu, ovcí a koz, jakož i u jelenovitých mimo ty, na něž se vztahuje tříletý program dohledu nad CWD zmíněný v oddílu A části III kapitoly A této přílohy, počet vzorků a potvrzených případů TSE pro každý druh.“

V kapitole B části I oddílu A se doplňuje nový bod 9, který zní:

„9.

U členských států, na něž se vztahuje tříletý program dohledu nad CWD uvedený v oddílu A části III kapitoly A této přílohy musí výroční zpráva pro roky 2018, 2019 a 2020 obsahovat:

Počet vzorků jelenovitých podrobených testům, rozdělených do cílových skupin podle těchto kritérií:

—	identifikátor primární výběrové jednotky (PSU),

—

druh,

—	systém řízení: ve farmovém chovu, v zajetí, volně žijící nebo polodomestikovaní,

—	cílová skupina,

—

pohlaví.

b)	Výsledky rychlých a potvrzujících testů (počet pozitivních a negativních) a případně další určení izolátu, tkáň odebranou jako vzorek a metody použité při rychlých a potvrzujících testech.

c)	Zeměpisná poloha, včetně země původu, v níž byly pozitivní případy TSE zjištěny, pokud není totožná se členským státem, který zprávu předkládá.

d)	Genotyp a druh všech jelenovitých, jejichž nálezy jsou pozitivní na TSE.

e)	Pokud byl testován, pak genotyp jelenovitých, kteří byli testováni a shledáni negativní na TSE.“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání