(EU) 2017/1970Nařízení Rady (EU) 2017/1970 ze dne 27. října 2017, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020 pro všechny populace ryb.

(4)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy (TAC) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Omezení odlovů v případě populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři je na rok 2018 vhodné stanovit tak, aby se dosáhlo cílů plánu.

(6)

V plánu se uvádí, že naznačuje-li vědecké poradenství, že úroveň biomasy reprodukující se populace je u jakékoli dotčené populace nižší než referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, jak je stanoven v příloze II nařízení (EU) 2016/1139, mají být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může produkovat maximální udržitelný výnos. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) uvedla, že biomasa populace tresky obecné (Gadus morhua) a sledě obecného (Clupea harengus) v západní části Baltského moře je pod úrovní referenčních bodů pro zachování zdrojů, jak jsou stanoveny v příloze II zmíněného nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit rybolovná práva na tresku obecnou a sledě obecného v západní části Baltského moře pod rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem, jak je uvedeno ve sloupci B přílohy I nařízení (EU) 2016/1139, na úrovni přihlížející k poklesu biomasy. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Pokud jde o tresku obecnou v západní části Baltského moře, měla by být přijata další nápravná opatření. Zachováním zákazu rybolovu, který v současné době trvá osm týdnů, by zůstaly chráněny ryby v období tření. Z vědeckých doporučení vyplývá, že rekreační rybolov tresky obecné v západní části Baltského moře u této populace významně přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem. Vzhledem k současnému stavu této populace je vhodné zachovat určitá aktuálně uplatňovaná opatření pro rekreační rybolov. Mělo by se uplatňovat denní omezení množství úlovků na rybáře, které by mělo být v období tření ještě zpřísněno. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov.

(8)

Pokud jde o tresku obecnou (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře, rada ICES nemohla vzhledem k biologickým změnám této populace stanovit biologické referenční body. Aby se napomohlo dosažení cílů plánu, je proto vhodné stanovit pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře TAC v souladu s přístupem předběžné opatrnosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Dále by mělo být zavedeno osmitýdenní období zákazu rybolovu s cílem zajistit ochranu lokalit tření tresky obecné ve východní části Baltského moře v subdivizích 25–26.

(9)

Tím, že plavidla o celkové délce menší než 12 metrů budou moci lovit v oblastech, ve kterých je hloubka menší než 20 metrů, se omezenému počtu rybářů umožní pokračovat v jejich rybolovné činnosti a zaměřit se na druhy jiné než treska obecná. Je proto přiměřené udělit plavidlům o celkové délce menší než 12 metrů právo provádět rybolov v oblastech s hloubkou menší než 20 metrů.

(10)

Pokud jde o sledě obecného v Botnickém zálivu, rada ICES vyhodnotila jeho populaci na základě posledních údajů a nejnovějších informací a revidovala rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu. Třebaže existuje rozpor mezi rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem, která jsou stanovena ve vědeckých doporučeních a v plánu (jenž také vycházel z nejlepších vědeckých doporučení dostupných v době jeho přijetí), je plán právně závazný a platný, a je tedy třeba se jím při stanovování rybolovných práv k této populaci řídit. Vzhledem k tomu, že biomasa reprodukující se populace je u této populace ryb vyšší než referenční bod pro zachování biomasy stanovený ve sloupci A přílohy II nařízení (EU) 2016/1139, je vhodné stanovit TAC v souladu s rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenými ve sloupci B přílohy I příslušného nařízení, aby se tak omezily rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. c) příslušného nařízení. Kromě toho se TAC pro tuto populaci nyní vztahuje na subdivize 30 a 31. Protože víceletý plán pro Baltské moře nevymezuje rozmezí pro subdivizi 31, v souladu s vědeckým doporučením se pro tuto oblast použije přístup založený na maximálním udržitelném výnosu.

(11)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (3), a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které budou členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(12)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (4) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě v článcích 3 a 4 v souvislosti s preventivními a analytickými TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziročníflexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, by se měly články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použít na analytické TAC jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(13)

Na základě nového vědeckého doporučení by se měl stanovit předběžný TAC pro tresku Esmarkovu v oblasti ICES 3a a ve vodách Unie oblastí ICES 2a a podoblasti ICES 4 na období od 1. listopadu 2017 do 31. října 2018. Nařízení Rady (EU) 2017/127 (5) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2018. Pokud jde o tresku Esmarkovu, mělo by být toto nařízení na ni použitelné od 1. listopadu 2017. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

1)

„subdivizí“ subdivize ICES v Baltském moři ve smyslu přílohy I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 (6);

2)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství ryb z každé populace, které může být uloveno během období jednoho roku;

3)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

4)

„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely.

a)

výměny prováděné podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení prováděné podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

množství převáděná v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 nebo čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.