(EU) 2017/1505Nařízení Komise (EU) 2017/1505 ze dne 28. srpna 2017, kterým se mění přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Text s významem pro EHP. )

a)

zainteresované strany, které jsou relevantní pro systém environmentálního řízení;

b)

relevantní potřeby a očekávání (tj. požadavky) těchto zainteresovaných stran;

c)

které z těchto potřeb a očekávání se stanou povinnostmi dodržovat požadavky.

a)

externí a interní záležitosti uvedené v A.4.1;

b)

povinnosti dodržovat požadavky uvedené v A.4.2;

c)

své organizační jednotky, funkce a fyzické hranice;

d)

své činnosti, výrobky a služby;

e)

svoji pravomoc a schopnost řídit a ovlivňovat.

a)

přijetím odpovědnosti za účinnost systému environmentálního řízení;

b)

zajištěním, že jsou stanoveny environmentální politika a obecné environmentální cíle a že jsou v souladu se strategickým zaměřením a kontextem organizace;

c)

zajištěním integrace požadavků systému environmentálního řízení do obchodních procesů organizace;

d)

zajištěním, že jsou dostupné zdroje potřebné pro systém environmentálního řízení;

e)

komunikováním o důležitosti účinného environmentálního řízení a o dosažení shody s požadavky na systém environmentálního řízení;

f)

zajištěním, aby systém environmentálního řízení dosahoval zamýšlených výstupů;

g)

nasměrováním a podporováním osob, aby přispívaly k účinnosti systému environmentálního řízení;

h)

podporou neustálého zlepšování;

i)

podporou ostatních příslušných rolí při řízení k prokázání jejich vůdčí úlohy v oblastech, za které odpovídají.

Poznámka:

V této mezinárodní normě může být výraz „obchodní“ interpretován v širším smyslu, míní se tím činnosti, které jsou hlavním smyslem existence organizace.

a)

je vhodná pro účely a kontext organizace, včetně povahy, rozsahu a dopadů na životní prostředí jejích činností, výrobků a služeb;

b)

poskytuje rámec pro stanovování obecných environmentálních cílů;

c)

obsahuje závazek k ochraně životního prostředí, včetně prevence znečištění, a jiný specifický závazek (závazky), který je relevantní pro kontext organizace;

d)

obsahuje závazek k splnění povinností dodržovat požadavky;

e)

obsahuje závazek k neustálému zlepšování systému environmentálního řízení pro zvýšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

—

udržována jako dokumentovaná informace;

—

sdělována v rámci organizace;

—

dostupná zainteresovaným stranám.

a)

zajišťování, že systém environmentálního řízení odpovídá požadavkům této mezinárodní normy;

b)

podávání zpráv nejvyššímu vedení o výkonnosti systému environmentálního řízení, včetně vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

—

záležitosti uvedené ve 4.1;

—

požadavky uvedené ve 4.2;

—

rozsah systému environmentálního řízení; a určí rizika a příležitosti vztahující se k:

—

a dalším záležitostem a požadavkům podle 4.1 a 4.2, které je třeba řešit, aby se:

—

rizik a příležitostí, které je třeba řešit;

—

procesů potřebných podle 6.1.1 až 6.1.4 v míře nezbytné pro zajištění důkazu, že se procesy provádějí tak, jak je naplánováno.

a)

změnu, včetně plánovaných a nových vývojových postupů a nových nebo upravených činností, výrobků a služeb;

b)

abnormální podmínky a rozumně předvídatelné mimořádné události.

—

environmentálních aspektech a souvisejících dopadech na životní prostředí;

—

kritériích použitých při určování významných environmentálních aspektů;

—

významných environmentálních aspektech.

Poznámka:

Významné environmentální aspekty mohou mít za následek rizika a příležitosti související buď s nepříznivými dopady na životní prostředí (hrozbami), nebo s příznivými dopady na životní prostředí (příležitostmi).

a)

určuje povinnosti dodržovat požadavky vztahující se k environmentálním aspektům a mít k nim přístup;

b)

určuje, jak se tyto povinnosti týkají organizace;

c)

bere tyto povinnosti v úvahu, když stanovuje, zavádí, udržuje a neustále zlepšuje svůj systém environmentálního řízení.

Poznámka:

Povinnosti dodržovat požadavky mohou vést k rizikům a příležitostem pro organizaci.

a)

přijetí opatření pro řešení svých

b)

jak

1)

určily veškeré příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkající se životního prostředí a jsou seznámeny s jejich důsledky pro organizaci;

2)

zajišťují dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí včetně povolení a povolených hodnot a předloží příslušné důkazy;

3)

zavedly postupy, které organizaci umožňují soustavně dodržovat právní předpisy v oblasti životního prostředí.

A.6.2

Obecné environmentální cíle a plánování jejich dosažení

a)

v souladu s environmentální politikou;

b)

měřitelné (je-li to prakticky možné);

c)

monitorovány;

d)

sdělovány;

e)

podle potřeby aktualizovány.

a)

co se bude dělat;

b)

jaké zdroje budou požadovány;

c)

kdo bude odpovědný;

d)

kdy to bude dokončeno;

e)

jak se budou hodnotit výsledky, včetně indikátorů pro monitorování pokroku směrem k dosažení měřitelných obecných environmentálních cílů (viz 9.1.1).

a)

určit potřebnou odbornou způsobilost osoby (osob), jejíž práce je řízena organizací a ovlivňuje vliv činnosti organizace na životní prostředí a schopnost plnit povinnosti týkající se dodržování požadavků dané organizace;

b)

zajistit, aby tyto osoby byly kompetentní na základě vhodného vzdělání, výcviku a zkušeností;

c)

určit potřeby výcviku související s environmentálními aspekty a systémem environmentálního řízení;

d)

tam, kde je to použitelné, přijímat opatření pro získání potřebné způsobilosti a hodnotit účinnost přijatých opatření.

Poznámka:

Příslušná opatření mohou zahrnovat například poskytování výcviku v současné době zaměstnaným osobám, jejich mentorování nebo jejich přeřazení nebo přijetí kompetentních osob na přechodnou dobu nebo na základě smlouvy.

1)

Organizace by měla uznat, že aktivní zapojení zaměstnanců je hnací silou a předpokladem neustálého a úspěšného zlepšování životního prostředí a navíc i klíčovým zdrojem pro zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí a zároveň správnou metodou pro úspěšné ukotvení systému environmentálního řízení a auditu v organizaci.

2)

„Zapojením zaměstnanců“ je třeba rozumět jak přímou účast zaměstnanců, tak poskytování informací zaměstnancům a jejich zástupcům. Proto by na všech úrovních organizace měl existovat program účasti zaměstnanců. Organizace by měla uznat, že prokázání angažovanosti, schopnosti reagovat a aktivní podpory ze strany vedení je předpokladem úspěchu těchto procesů. V této souvislosti by mělo vedení poskytovat zaměstnancům odpovídající zpětnou vazbu.

3)

Kromě těchto požadavků je třeba zapojit zaměstnance nebo jejich zástupce do procesu neustálého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí prostřednictvím

4)

Za tímto účelem by měly být použity vhodné formy účasti, jako například systém zlepšovacích návrhů, skupinová projektová práce nebo výbory pro životní prostředí. Organizace vezmou na vědomí pokyny Komise týkající se osvědčených postupů v této oblasti. Pokud o to požádají, zapojí se také zástupci zaměstnanců.

a)

environmentální politice;

b)

významných environmentálních aspektech a o skutečných nebo potenciálních dopadech na životní prostředí souvisejících s jejich prací;

c)

svém přínosu k účinnosti systému environmentálního řízení včetně přínosů ze zlepšeného vlivu činnosti organizace na životní prostředí;

d)

dopadech nesplnění požadavků systému environmentálního řízení, včetně neplnění povinností organizace týkajících se dodržování požadavků.

a)

o čem se má komunikovat;

b)

kdy se má komunikovat;

c)

s kým se má komunikovat;

d)

jak se má komunikovat.

—

vzít v úvahu své povinnosti dodržovat požadavky;

—

zajistit, aby sdělované environmentální informace byly v souladu s informacemi vytvářenými v rámci systému environmentálního řízení a aby byly spolehlivé.

a)

interně sdělovat informace týkající se systému environmentálního řízení různým úrovním a funkcím v organizaci, včetně změn systému environmentálního řízení, je-li to vhodné;

b)

zajistit, aby proces nebo procesy komunikace umožňoval osobám, jejichž práce je řízena organizací, přispívat k neustálému zlepšování.

1)

Organizace musí být schopny prokázat, že s veřejností, orgány a jinými zainteresovanými stranami, včetně místních společenství a zákazníků, vedou otevřený dialog o dopadech svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí.

2)

K zajištění vysoké úrovně transparentnosti a budování důvěry se zainteresovanými stranami musí organizace zaregistrované v systému EMAS zveřejnit konkrétní environmentální informace, jak jsou vymezeny v příloze IV Podávání zpráv o vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

a)

dokumentované informace požadované touto mezinárodní normou;

b)

dokumentované informace, které organizace určí jako nezbytné pro účinnost systému environmentálního řízení.

Poznámka:

Rozsah dokumentovaných informací pro systém environmentálního řízení se může v jednotlivých organizacích lišit v závislosti na

a)

vhodnou identifikaci a popis (např. název, datum, autor nebo referenční (jednací) číslo);

b)

vhodný formát (např. jazyk, verze softwaru, grafika) a média (např. papírová, elektronická);

c)

přezkoumání a schválení z hlediska vhodnosti a přiměřenosti.

a)

dostupnost a vhodnost pro použití, kde a kdy je to zapotřebí;

b)

přiměřená ochrana (např. proti ztrátě důvěrnosti, nevhodnému použití nebo ztrátě integrity).

—

distribuci, přístup, vyhledávání a používání;

—

ukládání a ochranu včetně ochrany čitelnosti;

—

řízení změn (např. řízení verzí);

—

uchovávání a vyřazování (skartaci).

Poznámka:

Přístup může znamenat rozhodnutí týkající se povolení pouze nahlížet do dokumentovaných informací nebo povolení a pravomoc nahlížet do dokumentovaných informací a měnit je.

—

stanovuje provozní kritéria pro proces nebo procesy;

—

uskutečňuje řízení procesu nebo procesů v souladu s provozními kritérii.

Poznámka:

Řízení může zahrnovat technické kontroly a postupy. Řízení může být prováděno podle určité hierarchie (např. eliminace, substituce, administrativa) a může být používáno jednotlivě nebo v kombinaci.

a)

stanovit řídicí činnosti, je-li to vhodné, aby zajistila, že environmentální požadavky jsou řešeny v procesu návrhu a vývoje výrobku nebo služby, přičemž se musí zvážit každá etapa životního cyklu;

b)

určit environmentální požadavky pro pořizování výrobků a služeb, je-li to vhodné;

c)

sdělit externím poskytovatelům, včetně smluvních partnerů, příslušný environmentální požadavek (požadavky);

d)

zvážit potřebu poskytnout informace o možných významných dopadech na životní prostředí

a)

připravit reakci pomocí plánování opatření, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí způsobeným mimořádnými událostmi nebo aby se tyto dopady zmírnily;

b)

reagovat na aktuální mimořádné události;

c)

přijmout opatření pro zabránění nebo zmírnění následků mimořádných události, které bude odpovídat rozsahu mimořádné události a možnému dopadu na životní prostředí;

d)

pravidelně testovat opatření pro plánované reakce, je-li to prakticky možné;

e)

pravidelně přezkoumávat a podle potřeby revidovat proces nebo procesy a opatření pro plánované reakce, zejména po výskytu mimořádných událostí nebo po testech;

f)

poskytnout relevantní informace a výcvik zaměřený na připravenost na mimořádné události a reakci, je-li to vhodné, relevantním zainteresovaným stranám, včetně osob, jejichž práce je řízena organizací.

a)

co je třeba monitorovat a měřit;

b)

metody monitorování, měření, analyzování a hodnocení, je-li to vhodné, s cílem zajistit platné výsledky;

c)

kritéria, podle nichž bude organizace hodnotit vliv své činnosti na životní prostředí, a vhodné indikátory;

d)

kdy se musí provádět monitorování a měření;

e)

kdy se musí výsledky monitorování a měření analyzovat a vyhodnocovat.

a)

určit četnost hodnocení dodržování požadavků;

b)

vyhodnotit dodržování požadavků a podle potřeby přijímat opatření;

c)

udržovat znalosti a vědomosti o zajišťování stavu dodržování požadavků.

a)

odpovídá

b)

je účinně zaveden a udržován.

a)

stanovit kritéria auditu a předmět každého auditu;

b)

vybírat auditory a provádět audity tak, aby byla zajištěna objektivita a nestrannost procesu auditu;

c)

zajistit, aby výsledky auditů byly předány ve formě zprávy příslušnému vedení.

a)

stavu opatření vyplývajících z předchozích přezkumů vedením organizace;

b)

změnách

c)

míry, nakolik byly dosaženy obecné environmentální cíle;

d)

informacích o vlivu činnosti organizace na životní prostředí, včetně trendů v případě

e)

přiměřenosti zdrojů;

f)

relevantním sdělení nebo sděleních od zainteresovaných stran, včetně stížností;

g)

příležitostech k neustálému zlepšování.

—

závěry týkající se neustálé vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti systému environmentálního řízení;

—

rozhodnutí týkající se příležitostí k neustálému zlepšování;

—

rozhodnutí týkající se jakékoli potřeby změn systému environmentálního řízení, včetně potřeb zdrojů;

—

opatření, jsou-li zapotřebí, když nebyly obecné environmentální cíle splněny;

—

příležitosti ke zlepšování integrace systému environmentálního řízení s jinými obchodními procesy, je-li to zapotřebí;

—

důsledky týkající se strategického nasměrování organizace.

a)

reagovat na neshodu a případně

b)

hodnotit potřebu přijmout opatření pro odstranění příčin neshody, aby se tato neshoda neopakovala nebo se nevyskytla někde jinde, a to

c)

realizovat potřebné opatření;

d)

přezkoumat účinnost přijatých nápravných opatření;

e)

provést změny v systému environmentálního řízení, je-li to zapotřebí.

—

povaze neshod a přijatých následných opatřeních;

—

výsledcích nápravných opatření.