(EU) 2017/1485Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 220, 25.8.2017, s. 1-120 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 2. srpna 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. září 2017 Nabývá účinnosti: 14. března 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485

ze dne 2. srpna 2017,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (1), a zejména na čl. 18 odst. 3 písm. d) a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro zajištění bezpečnosti dodávek energie, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění toho, aby všichni spotřebitelé mohli nakupovat energii za dostupné ceny, je nezbytný plně funkční a navzájem propojený vnitřní trh s energií.

(2)

Nařízení (ES) č. 714/2009 stanoví nediskriminační pravidla upravující přístup do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou.

(3)

Měla by být stanovena harmonizovaná pravidla provozu soustav pro provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav a významné uživatele sítě s cílem vymezit jasný právní rámec pro provoz soustav, usnadnit obchod s elektřinou v rámci celé Unie, zajistit bezpečnost provozu soustav, dostupnost a výměnu potřebných dat a informací mezi provozovateli přenosových soustav navzájem a mezi provozovateli přenosových soustav a všemi ostatními zainteresovanými stranami, usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie, umožnit účinnější využívání sítě a zvýšit konkurenci ve prospěch spotřebitelů.

(4)

Pro zajištění bezpečnosti provozu propojených přenosových soustav je třeba stanovit společný soubor minimálních požadavků na provoz soustav v rámci celé Unie, na přeshraniční spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a na využívání relevantních charakteristik připojených provozovatelů distribučních soustav a významných uživatelů sítě.

(5)

Všichni provozovatelé přenosových soustav by měli splňovat společné minimální požadavky týkající se postupů nezbytných k přípravě provozu v reálném čase, vypracování individuálních a předkládání společných modelů sítí, usnadnění účinného a koordinovaného provádění nápravných opatření, která jsou nezbytná pro provoz v reálném čase, aby byla zajištěna bezpečnost provozu, kvalita a stabilita propojených přenosových soustav, a k podpoře účinného fungování evropského vnitřního trhu s elektřinou a snazší integraci obnovitelných zdrojů energie.

(6)

V současnosti existuje řada dobrovolných regionálních iniciativ v oblasti spolupráce při provozu soustav podporovaných provozovateli přenosových soustav, nicméně je nezbytná formalizovaná koordinace provozovatelů přenosových soustav při provozu přenosové soustavy Unie, aby bylo možné řešit problematiku transformace trhu s elektřinou v rámci Unie. Pravidla provozu soustav stanovená v tomto nařízení vyžadují institucionální rámec pro posílenou koordinaci mezi provozovateli přenosových soustav, včetně povinného zapojení provozovatelů přenosových soustav v rámci regionálních bezpečnostních koordinátorů. Společné požadavky na zřízení těchto koordinátorů a stanovení jejich úkolů v tomto nařízení představují první krok k další koordinaci a integraci provozu soustav na regionální úrovni a měly by usnadnit dosažení cílů nařízení (ES) č. 714/2009 a zajistit vyšší standardy bezpečnosti dodávek v Unii.

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit rámec povinné spolupráce provozovatelů přenosových soustav uskutečňované jmenováním regionálních bezpečnostních koordinátorů. Tito koordinátoři by měli vydávat doporučení provozovatelům přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, pro který jsou jmenováni. Provozovatelé přenosových soustav by se měli individuálně rozhodnout, zda se budou doporučeními koordinátora řídit. Provozovatelé přenosových soustav by měli být i nadále odpovědni za udržování bezpečnosti provozu své regulační oblasti.

(8)

Je nezbytné stanovit pravidla provozního výcviku a certifikace, aby zaměstnanci provozovatelů soustav a další provozní pracovníci měli náležité dovednosti a byli dobře vycvičeni a aby zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, byli certifikováni pro bezpečné řízení přenosové soustavy za všech provozních situací. Pravidla výcviku a certifikace posilují a formalizují stávající osvědčené postupy provozovatelů přenosových soustav a zajišťují, aby všichni provozovatelé přenosových soustav v Unii dodržovali minimální normy.

(9)

Požadavky na provádění provozních zkoušek a monitorování provozu mají za cíl zajistit řádné fungování prvků přenosových soustav, distribučních soustav i zařízení uživatelů sítě. Plánování a koordinace provozních zkoušek jsou nezbytné kvůli minimalizaci narušení stability a kvůli provozní a ekonomické účinnosti propojených soustav.

(10)

Vzhledem k tomu, že plánované odstávky mají vliv na stabilitu sítě i mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, každý provozovatel přenosové soustavy by měl v rámci přípravy provozu monitorovat proveditelnost plánovaných odstávek pro každý časový rámec a v případě potřeby koordinovat odstávky s ostatními provozovateli přenosových soustav, provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě a mezi nimi navzájem, mají-li tyto odstávky dopad na přeshraniční toky ovlivňující bezpečnost provozu přenosových soustav.

(11)

Postupy přípravy provozu a plánování výroby, spotřeby a výměn nezbytné k předvídání problémů v oblasti bezpečnosti provozu v reálném čase a k vypracování nápravných opatření zahrnují včasnou a dostatečnou výměnu dat. Proto by této výměně neměly bránit žádné překážky mezi jednotlivými zúčastněnými aktéry.

(12)

Jedním z nejdůležitějších postupů při zajišťování bezpečnosti provozu s vysokou měrou spolehlivosti a vysokou úrovní kvality je řízení výkonové rovnováhy a frekvence. Účinné řízení výkonové rovnováhy a frekvence lze zaručit pouze tehdy, pokud jsou provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav s připojenými zálohami povinni spolupracovat v zájmu fungování propojených přenosových soustav jako jednoho celku a pokud jsou výrobní moduly poskytovatelů a odběrná elektrická zařízení poskytovatelů povinny dodržovat příslušné minimální technické požadavky.

(13)

Ustanovení o řízení výkonové rovnováhy a frekvence a zálohách mají za cíl stanovit jasné, objektivní a harmonizované požadavky pro provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav s připojenými zálohami, pro výrobní moduly poskytovatelů a odběrná elektrická zařízení poskytovatelů, aby byla zajištěna bezpečnost soustavy a podporována nediskriminační, účinná konkurence spolu s účinným fungováním vnitřního trhu s elektřinou. Ustanovení o řízení výkonové rovnováhy a frekvence a zálohách vytvářejí technický rámec nezbytný pro rozvoj přeshraničních vyrovnávacích trhů.

(14)

Pro zajištění kvality jednotné frekvence soustavy je nezbytné, aby byl vymezen společný soubor minimálních požadavků a zásad, pokud jde o řízení výkonové rovnováhy a frekvence a zálohy v rámci celé Unie, jakožto základ pro přeshraniční spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a v případě potřeby pro využití charakteristik připojených výrobních, spotřebních a distribučních soustav. Toto nařízení se proto zaměřuje na pravidla týkající se organizační struktury a fungování řízení výkonové rovnováhy a frekvence, kvalitativní kritéria a cíle, dimenzování záloh, výměnu, sdílení a rozložení záloh a dohled v souvislosti s řízením výkonové rovnováhy a frekvence.

(15)

Synchronně propojené oblasti nekončí na hranicích Unie, a mohou tedy zahrnovat území třetích zemí. Unie, členské státy a provozovatelé přenosových soustav by měli usilovat o bezpečný provoz soustavy uvnitř všech synchronně propojených oblastí v rámci celé Unie. Měli by třetí země podpořit v uplatňování pravidel podobných těm, která jsou obsažena v tomto nařízení. Spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav z Unie a ze třetích zemí v oblasti bezpečného provozu soustavy by měla napomáhat síť ENTSO pro elektřinu.

(16)

Pokud příslušné regulační orgány nedokážou o společných podmínkách nebo metodikách dosáhnout dohody, rozhodne v této věci v souladu s článkem 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (2) Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“).

(17)

Toto nařízení bylo vypracováno v úzké spolupráci s agenturou, sítí ENTSO pro elektřinu a zainteresovanými stranami, aby byla transparentním a participativním způsobem přijata účinná, vyvážená a přiměřená pravidla. V souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 714/2009 povede Komise před tím, než navrhne jakoukoli změnu tohoto nařízení, konzultace s agenturou, sítí ENTSO pro elektřinu a dalšími relevantními zainteresovanými stranami.

(18)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Za účelem zajištění bezpečnosti provozu, kvality frekvence a efektivního využívání propojených soustav a zdrojů stanoví toto nařízení podrobné rámcové pokyny pro:

a)

požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;

b)

pravidla a odpovědnost, pokud jde o koordinaci a výměnu dat mezi provozovateli přenosových soustav, mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav a mezi provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě při přípravě provozu a při provozu blízkém reálnému času;

c)

pravidla pro výcvik a certifikaci zaměstnanců provozovatelů soustav;

d)

požadavky na koordinaci odstávek;

e)

požadavky týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn mezi regulačními oblastmi provozovatelů přenosových soustav a

f)

pravidla mající za cíl vytvoření unijního rámce pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence a pro stanovení regulačních záloh.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Pravidla a požadavky stanovené v tomto nařízení se vztahují na tyto významné uživatele sítě:

a)

stávající a nové výrobní moduly klasifikované nebo potenciálně klasifikované jako moduly typu B, C a D v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení Komise (EU) 2016/631 (3);

b)

stávající a nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;

c)

stávající a nové uzavřené distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

d)

stávající a nová odběrná elektrická zařízení, uzavřené distribuční soustavy a třetí osoby, jestliže poskytují odezvu na straně poptávky přímo provozovateli přenosové soustavy v souladu s kritérii stanovenými v článku 27 nařízení Komise (EU) 2016/1388 (4);

e)

poskytovatele redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a poskytovatele zálohy činného výkonu v souladu s částí IV hlavou 8 tohoto nařízení a

f)

stávající a nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v souladu s kritérii stanovenými v čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2016/1447 (5).

2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny přenosové soustavy, distribuční soustavy a propojení v Unii a regionální bezpečnostní koordinátory, s výjimkou přenosových a distribučních soustav nebo částí přenosových a distribučních soustav nacházejících se na ostrovech členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně se synchronně propojenou oblastí kontinentální Evropa, Velká Británie, severskou oblastí, oblastí Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí.

3.   Existuje-li v členském státě více než jeden provozovatel přenosové soustavy, vztahuje se toto nařízení na všechny provozovatele přenosových soustav v daném členském státě. Jestliže provozovatel přenosové soustavy nemá funkci odpovídající jedné nebo více povinnostem podle tohoto nařízení, mohou členské státy v rámci vnitrostátního regulačního režimu rozhodnout, že odpovědnost provozovatele přenosové soustavy za dodržování jedné, více nebo všech povinností podle tohoto nařízení připadne jednomu nebo více konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

4.   Provozovatelé přenosových soustav z Litvy, Lotyšska a Estonska jsou po dobu a v rozsahu, po kterou, respektive ve kterém jsou tyto soustavy provozovány v synchronním režimu v synchronně propojené oblasti, v níž ne všechny země jsou vázány právními předpisy Unie, vyňati z působnosti ustanovení uvedených v příloze I tohoto nařízení, není-li v dohodě o spolupráci s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustavy podle článku 13 stanoveno jinak.

5.   Má-li požadavky podle tohoto nařízení stanovit příslušný provozovatel soustavy, který není provozovatelem přenosové soustavy, mohou členské státy určit, že je místo něj za stanovení daných požadavků odpovědný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/1222 (6), článku 2 nařízení (EU) 2016/631, článku 2 nařízení (EU) 2016/1388, článku 2 nařízení (EU) 2016/1447, článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/1719 (7), článku 2 nařízení (EU) č. 543/2013 (8) o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (9).

2.   Dále se rozumí:

1)

„bezpečností provozu“ schopnost přenosové soustavy udržet se v normálním stavu nebo se co nejdříve do normálního stavu vrátit, přičemž je tato schopnost charakterizována limity provozní bezpečnosti;

2)

„síťovým omezením“ situace, ve které je třeba připravit a aktivovat nápravné opatření za účelem dodržení limitů provozní bezpečnosti;

3)

„situací N“ situace, kdy není žádný prvek přenosové soustavy nedostupný v důsledku kontingence;

4)

„seznamem kontingencí“ seznam kontingencí, které se simulují při ověřování souladu s limity provozní bezpečnosti;

5)

„normálním stavem“ situace, kdy se soustava nachází v limitech provozní bezpečnosti v situaci N a po výskytu jakékoli kontingence ze seznamu kontingencí, s ohledem na účinek příslušných nápravných opatření;

6)

„zálohami pro automatickou regulaci frekvence“ nebo „FCR“ (Frequency Containment Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k udržení frekvence soustavy při její odchylce;

7)

„zálohami pro regulaci výkonové rovnováhy“ nebo „FRR“ (Frequency Restoration Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnovení frekvence soustavy na jmenovitou frekvenci a v případě synchronně propojené oblasti zahrnující více než jednu oblast LFC k obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;

8)

„zálohami pro náhradu“ nebo „RR“ (Replacement Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnově nebo podpoře požadované úrovně FRR, připravované pro další odchylky frekvence, včetně výrobních záloh;

9)

„poskytovatelem záloh“ právnická osoba s právním nebo smluvním závazkem poskytovat FCR, FRR nebo RR alespoň jednou jednotkou poskytující zálohy nebo skupinou poskytující zálohy;

10)

„jednotkou poskytující zálohy“ samostatný výrobní modul a/nebo odběrná jednotka nebo jejich sdružení připojené ke společnému místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;

11)

„skupinou poskytující zálohy“ sdružení výrobních modulů, odběrných jednotek a/nebo jednotek poskytujících zálohy připojené k více než jednomu místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;

12)

„oblastí řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ nebo „oblastí LFC“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším oblastem LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

13)

„dobou do obnovení frekvence“ v případě synchronně propojené oblasti s pouze jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky odpovídající nejvýše referenční události, v němž se frekvence soustavy vrátí do rozsahu obnovení frekvence, a v případě synchronně propojených oblastí s více než jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky v oblasti LFC, v němž je odchylka kompenzována;

14)

„kritériem (N–1)“ pravidlo, podle něhož jsou prvky, které v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy zůstanou v provozu po vzniku kontingence, schopny zvládnout novou provozní situaci bez překročení limitů provozní bezpečnosti;

15)

„situací (N–1)“ situace v přenosové soustavě, při které nastala jedna z kontingencí ze seznamu kontingencí;

16)

„zálohou činného výkonu“ regulační zálohy, které jsou k dispozici pro udržení frekvence;

17)

„výstražným stavem“ stav soustavy, při kterém je soustava v limitech provozní bezpečnosti, ovšem byla zjištěna kontingence ze seznamu kontingencí, a pokud nastane, dostupná nápravná opatření nejsou k udržení normálního stavu dostatečná;

18)

„blokem řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ nebo „blokem LFC“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším blokům LFC, tvořená jednou nebo více oblastmi LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

19)

„regulační odchylkou oblasti“ součet regulační odchylky výkonu („ΔP“), tj. rozdílu v reálném čase mezi naměřenou skutečnou hodnotou výměny výkonu v reálném čase („P“) a regulačním programem („P0“) určité oblasti LFC nebo určitého bloku LFC, a regulační odchylky frekvence („K*Δf“), tj. součinu výkonového čísla a odchylky frekvence této oblasti nebo bloku, tedy ΔP+K*Δf;

20)

„regulačním programem“ sled zadaných hodnot pro výměnu výkonu oblasti LFC nebo bloku LFC prostřednictvím propojovacích vedení střídavého proudu po vzájemném započtení dílčích hodnot (saldo);

21)

„řízením napětí“ ruční nebo automatická regulace ve výrobním uzlu, koncových uzlech střídavých vedení nebo vysokonapěťových stejnosměrných soustav, na transformátorech nebo jiné způsoby za účelem udržení stanovené napěťové hladiny nebo stanovené hodnoty jalového výkonu;

22)

„stavem blackoutu“ stav soustavy, při kterém je provoz části nebo celé přenosové soustavy znemožněn;

23)

„vnitřní kontingencí“ kontingence v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení;

24)

„vnější kontingencí“ kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy a vyjma propojovacích vedení, jejíž faktor vlivu je vyšší než mezní hodnota vlivu kontingence;

25)

„faktorem vlivu“ číselná hodnota používaná pro vyjádření největšího účinku odstávky prvku přenosové soustavy nacházejícího se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy vyjma propojovacích vedení, pokud jde o změnu toků výkonu nebo napětí způsobenou touto odstávkou, na kterýkoli prvek přenosové soustavy. Čím je tato hodnota vyšší, tím větší je účinek;

26)

„mezní hodnotou vlivu kontingence“ číselná mezní hodnota, s níž se porovnávají jednotlivé faktory vlivu kontingencí, přičemž účinek kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy s faktorem vlivu vyšším než mezní hodnota vlivu kontingence je považován za významný na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy včetně propojovacích vedení;

27)

„kontingenční analýzou“ počítačová simulace kontingencí ze seznamu kontingencí;

28)

„kritickou dobou do odstranění poruchy“ maximální doba trvání poruchy, po kterou si přenosová soustava udrží stabilitu provozu;

29)

„poruchou“ všechny typy zkratů (jedno-, dvou- a třífázový, včetně zemních), přerušený vodič, přerušený obvod nebo přerušované spojení, které mají za následek trvalou nedostupnost dotčeného prvku přenosové soustavy;

30)

„prvkem přenosové soustavy“ jakýkoli komponent přenosové soustavy;

31)

„narušením“ neplánovaná událost, která může způsobit vybočení přenosové soustavy z normálního stavu;

32)

„dynamickou stabilitou“ běžně používaný termín zahrnující úhlovou stabilitu, stabilitu frekvence a stabilitu napětí;

33)

„posouzením dynamické stability“ posouzení bezpečnosti provozu z hlediska dynamické stability;

34)

„stabilitou frekvence“ schopnost přenosové soustavy udržet si stabilní frekvenci jak v situaci N, tak po výskytu narušení;

35)

„stabilitou napětí“ schopnost přenosové soustavy udržet si ve všech uzlech přenosové soustavy přijatelné napětí jak v situaci N, tak po výskytu narušení;

36)

„stavem soustavy“ provozní stav přenosové soustavy s ohledem na limity provozní bezpečnosti, kterým může být normální stav, výstražný stav, nouzový stav, stav blackoutu a stav obnovy;

37)

„nouzovým stavem“ stav soustavy, při kterém jsou překročeny jeden nebo více limitů provozní bezpečnosti;

38)

„stavem obnovy“ stav soustavy, při kterém je cílem všech činností v přenosové soustavě obnovení provozu soustavy a zajištění bezpečnosti provozu po stavu blackoutu nebo nouzovém stavu;

39)

„mimořádnou kontingencí“ současný výskyt více kontingencí se společnou příčinou;

40)

„odchylkou frekvence“ rozdíl mezi skutečnou a jmenovitou frekvencí synchronně propojené oblasti, který může být záporný nebo kladný;

41)

„frekvencí soustavy“ elektrická frekvence soustavy, kterou lze naměřit ve všech částech synchronně propojené oblasti pouze s minimálními rozdíly mezi různými místy měření za předpokladu koherentní hodnoty pro danou soustavu v rámci sekund;

42)

„procesem obnovení frekvence a výkonové rovnováhy“ proces, jehož účelem je obnovení frekvence na jmenovitou frekvenci, a v případě synchronně propojených oblastí zahrnujících více než jednu oblast LFC proces, jehož účelem je obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;

43)

„regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy“ regulační odchylka procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, která se rovná regulační odchylce oblasti pro oblast LFC nebo odchylce frekvence, pokud oblast LFC geograficky odpovídá synchronně propojené oblasti;

44)

„plánem“ referenční soubor hodnot představujících výrobu, spotřebu nebo výměnu elektrické energie pro dané časové období;

45)

„výkonovým číslem oblasti LFC nebo bloku LFC“ hodnota vyjádřená v megawattech na hertz („MW/Hz“), která je pokud možno co nejbližší součtu autoregulace výroby, samoregulace zatížení a příspěvku FCR vztaženému k maximální odchylce frekvence v ustáleném stavu, nebo je vyšší;

46)

„místním stavem“ vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, kdy neexistuje riziko šíření následků mimo regulační oblast včetně propojovacích vedení k ní připojených;

47)

„maximální odchylkou frekvence v ustáleném stavu“ maximální předpokládaná odchylka frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající referenční události nebo menší, při níž má být frekvence soustavy stabilizována;

48)

„sledovanou oblastí“ vlastní přenosová soustava provozovatele přenosové soustavy a příslušné části distribučních soustav a přenosových soustav sousedních provozovatelů přenosových soustav, v nichž provozovatel přenosové soustavy provádí dohled a modelování v reálném čase pro zajištění bezpečnosti provozu ve své regulační oblasti, včetně propojovacích vedení;

49)

„sousedními provozovateli přenosových soustav“ provozovatelé přenosových soustav přímo propojení nejméně jedním střídavým nebo stejnosměrným propojovacím vedením;

50)

„analýzou bezpečnosti provozu“ úplný soubor počítačových, ručních a automatických činností prováděných za účelem posouzení bezpečnosti provozu přenosové soustavy a vyhodnocení nápravných opatření za účelem zajištění bezpečnosti provozu;

51)

„ukazateli bezpečnosti provozu“ ukazatele používané provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu z hlediska stavů soustavy a poruch a narušení ovlivňujících bezpečnost provozu;

52)

„klasifikací bezpečnosti provozu“ klasifikace používaná provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu na základě ukazatelů bezpečnosti provozu;

53)

„provozními zkouškami“ zkoušky prováděné provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy za účelem údržby, vývoje postupů provozu soustavy a výcviku a za účelem získání informací o chování přenosové soustavy za abnormálních podmínek a zkoušky prováděné pro podobné účely významnými uživateli sítě na jejich zařízeních;

54)

„běžnou kontingencí“ výskyt kontingence jedné větve nebo dodávky;

55)

„nedosažitelnou kontingencí“ současný výskyt více kontingencí bez společné příčiny nebo ztráta výrobních modulů s úplnou ztrátou výrobní kapacity přesahující referenční událost;

56)

„gradientem činného výkonu“ rychlost změny činného výkonu výrobního modulu, odběrného elektrického zařízení nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

57)

„zálohou jalového výkonu“ jalový výkon, který je k dispozici pro udržení napětí;

58)

„referenční událostí“ maximální okamžitá kladná nebo záporná odchylka výkonu mezi výrobou a poptávkou v synchronně propojené oblasti, která se bere v úvahu při dimenzování FCR;

59)

„úhlovou stabilitou“ schopnost synchronních strojů zůstat v synchronismu jak za situace N, tak po výskytu narušení;

60)

„plánem bezpečnosti“ plán zahrnující posouzení rizik pro kritická zařízení provozovatele přenosové soustavy z hlediska závažných fyzických a kybernetických hrozeb s posouzením možných dopadů;

61)

„limity stability“ povolené limity pro provoz přenosové soustavy z hlediska dodržení limitů stability napětí, úhlové stability a stability frekvence;

62)

„stavem rozlehlé oblasti“ vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, existuje-li riziko šíření do propojených přenosových soustav;

63)

„plánem obrany soustavy“ technická a organizační opatření, jejichž účelem je zabránit šíření nebo zhoršení narušení v přenosové soustavě, aby nedošlo k narušení ve stavu rozlehlé oblasti a ke stavu blackoutu;

64)

„topologií“ data o možnostech spojení různých prvků přenosové nebo distribuční soustavy v rozvodně, která zahrnují elektrické zapojení a polohy vypínačů a odpojovačů;

65)

„přechodným dovoleným přetížením“ dočasné přetížení prvků přenosové soustavy, které je přípustné na omezenou dobu a které nezpůsobí fyzické poškození prvků přenosové soustavy, jsou-li dodrženy stanovené časy a mezní hodnoty;

66)

„virtuálním propojovacím vedením“ dodatečný vstup regulátorů příslušných oblastí LFC, který má stejný účinek jako měřené fyzické hodnoty propojovacího vedení a umožňuje výměnu elektrické energie mezi příslušnými oblastmi;

67)

„zařízeními FACTS“ zařízení pro přenos střídavého elektrického proudu, jejichž účelem je zvýšení regulovatelnosti a schopnosti přenosu činného výkonu;

68)

„přiměřeností“ schopnost dodávek do oblasti pokrýt zátěž v dané oblasti;

69)

„agregovaným vnějším plánem se vzájemným započtením“ plán představující agregaci všech vnějších plánů provozovatelů přenosových soustav a vnějších obchodních plánů zahrnující dvě oblasti plánování nebo oblast plánování a skupinu jiných oblastí plánování se vzájemným započtením;

70)

„plánem dostupnosti“ kombinace všech plánovaných stavů dostupnosti relevantního zařízení pro dané časové období;

71)

„stavem dostupnosti“ schopnost výrobního modulu, prvku sítě nebo odběrného elektrického zařízení poskytovat službu pro dané časové období, bez ohledu na to, zda je v provozu či nikoli;

72)

výrazem „blízký reálnému času“ časová prodleva nejvýše 15 minut mezi poslední uzávěrkou obchodování na vnitrodenním trhu a reálným časem;

73)

„plánem spotřeby“ plán představující spotřebu odběrného elektrického zařízení nebo skupiny odběrných elektrických zařízení;

74)

„datovým prostředím ENTSO-E pro přípravu provozu“ soubor aplikačních programů a zařízení vyvinutých pro ukládání, výměnu a správu dat používaných při procesu přípravy provozu mezi provozovateli přenosových soustav;

75)

„vnějším obchodním plánem“ plán představující obchodní výměnu elektrické energie mezi účastníky trhu v různých oblastech plánování;

76)

„vnějším plánem provozovatelů přenosových soustav“ plán představující výměnu elektrické energie mezi provozovateli přenosových soustav v různých oblastech plánování;

77)

„nucenou odstávkou“ neplánované odstavení relevantního zařízení z provozu z jakéhokoli naléhavého důvodu, který nepatří k operativnímu řízení provozovatele dotčeného relevantního zařízení;

78)

„plánem výroby“ plán představující výrobu elektrické energie výrobního modulu nebo skupiny výrobních modulů;

79)

„vnitřním obchodním plánem“ plán představující obchodní výměnu elektrické energie v oblasti plánování mezi různými účastníky trhu;

80)

„vnitřním relevantním zařízením“ relevantní zařízení, které je součástí regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, nebo relevantní zařízení nacházející se v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, která je s regulační oblastí tohoto provozovatele přenosové soustavy přímo nebo nepřímo spojena;

81)

„pozicí ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení“ agregace všech vnějších plánů pro střídavé propojení v oblasti po vzájemném započtení;

82)

„regionem pro koordinaci odstávek“ kombinace regulačních oblastí, pro které provozovatelé přenosových soustav stanoví postupy týkající se monitorování a v případě potřeby koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení ve všech časových rámcích;

83)

„relevantním odběrným elektrickým zařízením“ odběrné elektrické zařízení, které se podílí na koordinaci odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

84)

„relevantním zařízením“ jakékoli relevantní odběrné elektrické zařízení, relevantní výrobní modul nebo relevantní prvek sítě, které se účastní koordinace odstávek;

85)

„relevantním prvkem sítě“ jakýkoli komponent přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení, nebo distribuční soustavy, včetně uzavřené distribuční soustavy, jako je například samostatné vedení, samostatný obvod, samostatný transformátor, samostatný transformátor s regulací fázového posunu nebo zařízení pro vyrovnávání napětí, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

86)

„kolizí v plánování odstávek“ stav, ve kterém kombinace stavu dostupnosti jednoho nebo více relevantních prvků sítě, relevantních výrobních modulů a/nebo relevantních odběrných elektrických zařízení a nejlepšího odhadu předpovídaného stavu elektrické sítě vede k překročení limitů provozní bezpečnosti se zohledněním beznákladových nápravných opatření, která má provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

87)

„subjektem pro plánování odstávek“ subjekt, jehož úkolem je plánování stavu dostupnosti relevantního výrobního modulu, relevantního odběrného elektrického zařízení nebo relevantního prvku sítě;

88)

„relevantním výrobním modulem“ výrobní modul, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

89)

„regionálním bezpečnostním koordinátorem“ subjekt nebo subjekty, vlastněné nebo kontrolované provozovateli přenosových soustav, v jednom nebo více regionech pro výpočet kapacity, provádějící úkoly související s regionální koordinací provozovatelů přenosových soustav;

90)

„subjektem pro plánování“ subjekt nebo subjekty, jejichž úkolem je předávání plánů od účastníků trhu provozovatelům přenosových soustav nebo v příslušných případech třetím osobám;

91)

„oblastí plánování“ oblast, v níž platí povinnosti provozovatelů přenosových soustav týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn na základě provozních nebo organizačních potřeb;

92)

výrazem „týdenní“ vztahující se k týdnu před kalendářním týdnem provozu;

93)

výrazem „roční“ vztahující se k roku před kalendářním rokem provozu;

94)

„dotčeným provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy, který potřebuje informace o výměně záloh a/nebo sdílení záloh a/nebo o procesu vzájemné výměny systémových odchylek a/nebo o procesu přeshraniční aktivace pro účely analýzy a zachování bezpečnosti provozu;

95)

„objemem regulačních záloh“ množství FCR, FRR nebo RR, které provozovatel přenosové soustavy potřebuje mít k dispozici;

96)

„výměnou záloh“ možnost přístupu provozovatele přenosové soustavy k objemu regulačních záloh spojených s jinou oblastí LFC, jiným blokem LFC nebo jinou synchronně propojenou oblastí, aby naplnil své potřeby v oblasti záloh vyplývající z jeho procesu dimenzování FCR, FRR nebo RR, je-li tento objem regulačních záloh určen výhradně pro tohoto provozovatele přenosové soustavy a žádný jiný provozovatel přenosové soustavy jej nezohledňuje k naplnění svých potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jeho příslušných procesů dimenzování záloh;

97)

„sdílením záloh“ mechanismus, při němž více než jeden provozovatel přenosové soustavy zohledňuje stejný objem regulačních záloh, ať se jedná o FCR, FRR nebo RR, za účelem naplnění svých příslušných potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jejich procesů dimenzování záloh;

98)

„dobou do spuštění výstražného stavu“ doba před aktivací výstražného stavu;

99)

„automatickými FRR“ FRR, které mohou být aktivovány automatickým regulačním zařízením;

100)

„prodlevou aktivace automatických FRR“ doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a zahájením fyzické dodávky automatických FRR;

101)

„dobou do plné aktivace automatických FRR“ doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a příslušnou aktivací nebo deaktivací automatických FRR;

102)

„daty o průměrné regulační odchylce frekvence a výkonové rovnováhy“ soubor dat obsahující průměrnou hodnotu zaznamenané okamžité regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy oblasti nebo bloku LFC za danou měřenou dobu;

103)

„provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který aktivuje svůj objem regulačních záloh pro provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;

104)

„provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím regulační zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který vypočítává objem regulačních záloh s ohledem na objem regulačních záloh, který je dostupný prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;

105)

„procesem uplatnění kritérií“ proces výpočtu cílových parametrů pro synchronně propojenou oblast, blok LFC a oblast LFC na základě dat získaných procesem sběru a poskytování dat;

106)

„procesem sběru a poskytování dat“ proces shromažďování souboru dat potřebných k uplatnění kritérií pro posouzení kvality frekvence;

107)

„procesem přeshraniční aktivace FRR“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci FRR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu souvisejících procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;

108)

„procesem přeshraniční aktivace RR“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci RR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu příslušného procesu náhrady záloh;

109)

„dimenzovací událostí“ nejvyšší předpokládaná okamžitá odchylka činného výkonu v bloku LFC v kladném i záporném směru;

110)

„elektrickou časovou odchylkou“ časový rozdíl mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem („UTC“);

111)

„odchylkou frekvence pro plnou aktivaci FCR“ jmenovitá hodnota odchylky frekvence, při které jsou FCR v synchronně propojené oblasti plně aktivovány;

112)

„dobou do plné aktivace FCR“ doba mezi výskytem referenční události a příslušnou plnou aktivací FCR;

113)

„přiděleným objemem FCR“ část veškerých FCR, za kterou je odpovědný konkrétní provozovatel přenosové soustavy;

114)

„procesem automatické regulace frekvence“ proces, jehož účelem je stabilizace frekvence soustavy kompenzací odchylek pomocí příslušných záloh;

115)

„procesem frekvenčního propojení“ proces dohodnutý všemi provozovateli přenosových soustav ze dvou synchronně propojených oblastí, který umožňuje sladit aktivaci FCR přizpůsobením toků ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě mezi synchronně propojenými oblastmi;

116)

„určujícím parametrem kvality frekvence“ hlavní proměnné frekvence soustavy, které vymezují zásady kvality frekvence;

117)

„cílovým parametrem kvality frekvence“ hlavní cíl vztahující se k frekvenci soustavy, pomocí něhož se hodnotí chování procesů aktivace FCR, FRR a RR v normálním stavu;

118)

„kritérii pro posouzení kvality frekvence“ soubor výpočtů používajících měření frekvence soustavy, který umožňuje posoudit kvalitu frekvence soustavy na základě cílových parametrů kvality frekvence;

119)

„daty pro posouzení kvality frekvence“ soubor dat, který umožňuje výpočet kritérií pro posouzení kvality frekvence;

120)

„rozsahem zotavení frekvence“ rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie a Irsko a Severní Irsko po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do zotavení frekvence;

121)

„dobou do zotavení frekvence“ pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko maximální předpokládaná doba po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události, během níž se frekvence soustavy vrátí na maximální odchylku frekvence v ustáleném stavu;

122)

„rozsahem obnovení frekvence“ rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a v severské synchronně propojené oblasti po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do obnovení frekvence;

123)

„cílovými parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy“ hlavní cílové proměnné bloku LFC, na jejichž základě se stanoví a posuzují kritéria pro dimenzování FRR a RR bloku LFC a které se používají pro zohlednění chování bloku LFC za normálního provozu;

124)

„výměnou výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu přeshraniční aktivace FRR;

125)

„zadanou hodnotou frekvence“ cílová hodnota frekvence používaná v procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, stanovená jako součet jmenovité frekvence soustavy a hodnoty kompenzace pro snížení elektrické časové odchylky;

126)

„požadavky na dostupnost FRR“ soubor požadavků na dostupnost FRR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;

127)

„pravidly dimenzování FRR“ specifikace procesu dimenzování FRR bloku LFC;

128)

„procesem vzájemné výměny systémových odchylek“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav, který umožňuje zabránit souběžné aktivaci FRR v opačných směrech, při zohlednění příslušných regulačních odchylek frekvence a výkonové rovnováhy i aktivovaných FRR a provedením odpovídající úpravy vstupu příslušných procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;

129)

„výměnou výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu vzájemné výměny systémových odchylek;

130)

„výchozím přiděleným objemem FCR“ množství FCR přidělených provozovateli přenosové soustavy na základě klíče pro sdílení;

131)

„daty o okamžité frekvenci“ soubor měření celkové frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

132)

„okamžitou odchylkou frekvence“ soubor měření celkových odchylek frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

133)

„okamžitými daty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy“ soubor dat regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC s periodou měření rovnou 10 sekundám nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

134)

„rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně“ první rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;

135)

„rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně“ druhý rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;

136)

„dohodou o provozování bloku LFC“ vícestranná dohoda mezi všemi provozovateli přenosových soustav z bloku LFC, je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, a metodika provozování bloku LFC přijatá jednostranně příslušným provozovatelem přenosové soustavy, je-li blok LFC provozován pouze jedním provozovatelem přenosové soustavy;

137)

„výměnou výkonu pro náhradu“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v rámci procesu přeshraniční aktivace RR;

138)

„odchylkami v bloku LFC“ součet regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, aktivace FRR a aktivace RR v rámci bloku LFC a výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a výměny výkonu pro náhradu tohoto bloku s jinými bloky LFC;

139)

„orgánem dohledu bloku LFC“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro daný blok LFC;

140)

„organizační strukturou řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ základní struktura zohledňující všechny příslušné aspekty řízení výkonové rovnováhy a frekvence, zejména s ohledem na příslušnou odpovědnost a povinnosti, jakož i typy a účel záloh činného výkonu;

141)

„organizační strukturou odpovědnosti za procesy“ struktura pro stanovení odpovědnosti a povinností s ohledem na zálohy činného výkonu na základě regulační struktury synchronně propojené oblasti;

142)

„organizační strukturou aktivace procesů“ struktura pro klasifikaci procesů, pokud jde o různé typy záloh činného výkonu z hlediska účelu a aktivace;

143)

„dobou do plné aktivace ručně ovládaných FRR“ doba mezi změnou zadané hodnoty a příslušnou aktivací nebo deaktivací ručně ovládaných FRR;

144)

„maximální okamžitou odchylkou frekvence“ maximální předpokládaná absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající nejvýše referenční události, při jejímž překročení jsou aktivována nouzová opatření;

145)

„monitorovanou oblastí“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším monitorovaným oblastem, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro monitorovanou oblast;

146)

„předběžnou kvalifikací“ proces ověření shody jednotky poskytující zálohy nebo skupiny poskytující zálohy s požadavky stanovenými provozovatelem přenosové soustavy;

147)

„dobou rampování“ doba vymezená pevným počátečním bodem a časovým obdobím, po které se zvyšuje nebo snižuje vstup a/nebo výstup činného výkonu;

148)

„provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za vydání pokynu jednotce poskytující zálohy nebo skupině poskytující zálohy, aby aktivovaly FRR a/nebo RR;

149)

„provozovatelem distribuční soustavy s připojenými zálohami“ provozovatel distribuční soustavy odpovědný za distribuční soustavu, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy, která poskytuje zálohy provozovateli přenosové soustavy;

150)

„provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za monitorovanou oblast, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy;

151)

„provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který se účastní výměny s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami a/nebo jednotkou poskytující zálohy či skupinou poskytující zálohy připojenou k jiné oblasti dohledu nebo oblasti LFC;

152)

„procesem náhrady záloh“ proces obnovení aktivovaných FRR a pro oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko navíc obnovení aktivovaných FCR;

153)

„požadavky na dostupnost RR“ soubor požadavků na dostupnost RR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;

154)

„pravidly dimenzování RR“ specifikace procesu dimenzování RR v bloku LFC;

155)

„standardním rozsahem frekvence“ stanovený symetrický interval kolem jmenovité hodnoty frekvence, ve kterém se má nacházet frekvence soustavy synchronně propojené oblasti;

156)

„standardní odchylkou frekvence“ absolutní hodnota odchylky frekvence, která vymezuje standardní rozsah frekvence;

157)

„odchylkou frekvence v ustáleném stavu“ absolutní hodnota odchylky frekvence po stabilizaci frekvence soustavy v návaznosti na výskyt výkonové nerovnováhy;

158)

„orgánem dohledu synchronně propojené oblasti“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro synchronně propojenou oblast;

159)

„procesem časové regulace“ regulační zásah za účelem vrácení elektrické časové odchylky mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem na nulovou hodnotu.

Článek 4

Cíle a regulační aspekty

1.   Cílem tohoto nařízení je:

a)

stanovit společné požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;

b)

stanovit společné zásady pro přípravu provozu v propojených soustavách;

c)

stanovit společné procesy a organizační struktury řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

d)

zajistit podmínky pro udržování bezpečnosti provozu v celé Unii;

e)

zajistit podmínky pro udržování úrovně kvality frekvence ve všech synchronně propojených oblastech v Unii;

f)

podporovat koordinaci provozu soustav a přípravy provozu;

g)

zajistit a posílit transparentnost a spolehlivost informací o provozu přenosových soustav;

h)

přispět k efektivnímu provozu a rozvoji elektroenergetické přenosové soustavy a elektroenergetiky v Unii.

2.   Členské státy, příslušné orgány a provozovatelé soustav musí při uplatňování tohoto nařízení:

a)

uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;

b)

zajistit transparentnost;

c)

uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d)

zajistit, aby pro zajištění bezpečnosti a stability soustavy provozovatelé přenosových soustav v co největší míře využívali tržní mechanismy;

e)

respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

f)

konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu a

g)

přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

Článek 5

Podmínky nebo metodiky provozovatelů přenosových soustav

1.   Provozovatelé přenosových soustav vypracují podmínky nebo metodiky požadované tímto nařízením a předloží je v odpovídajících lhůtách stanovených v tomto nařízení ke schválení příslušným regulačním orgánům v souladu s čl. 6 odst. 2 a 3 nebo subjektu určenému členským státem v souladu s čl. 6 odst. 4.

2.   Musí-li návrh podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení vypracovat a odsouhlasit více než jeden provozovatel přenosové soustavy, musí zúčastnění provozovatelé přenosových soustav úzce spolupracovat. Provozovatelé přenosových soustav za pomoci sítě ENTSO pro elektřinu pravidelně informují regulační orgány a agenturu o pokroku při vypracovávání těchto podmínek nebo metodik.

3.   Není-li mezi provozovateli přenosových soustav, kteří rozhodující o návrzích podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 2, dosaženo shody, rozhodují kvalifikovanou většinou. Kvalifikovaná většina pro návrhy v souladu s čl. 6 odst. 2 vyžaduje většinu:

a)

provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 55 % dotčených členských států, a

b)

provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

4.   U rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 musí blokační menšinu tvořit provozovatelé přenosových soustav zastupující nejméně čtyři členské státy, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

5.   Jsou-li dotčené regiony složeny z více než pěti členských států a mezi provozovateli přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 3, není dosaženo shody, rozhodují kvalifikovanou většinou. U návrhů podle čl. 6 odst. 3 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:

a)

provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 72 % dotčených členských států, a

b)

provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva dotčeného regionu.

6.   U rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 musí blokační menšinu tvořit alespoň minimální počet provozovatelů přenosových soustav zastupujících více než 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států a navíc provozovatelé přenosových soustav zastupující nejméně jeden další dotčený členský stát, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

7.   Provozovatelé přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 3 ve vztahu k regionům složeným z pěti členských států nebo méně, rozhodují na základě konsenzu.

8.   Při rozhodování provozovatelů přenosových soustav podle odstavců 3 a 4 je každému členskému státu přidělen jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

9.   Nepředloží-li provozovatelé přenosových soustav návrh podmínek nebo metodik regulačním orgánům v souladu s čl. 6 odst. 2 a 3 nebo subjektům určeným členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 4 ve lhůtách stanovených v tomto nařízení, předají příslušným regulačním orgánům a agentuře příslušné pracovní verze podmínek nebo metodik a vysvětlí, proč nebylo dosaženo dohody. Agentura o této skutečnosti informuje Komisi, a pokud o to Komise požádá, prozkoumá ve spolupráci s příslušnými regulačními orgány důvody nepředložení návrhu a o výsledku informuje Komisi. Komise přijme vhodné kroky, aby umožnila přijetí požadovaných podmínek nebo metodik do čtyř měsíců poté, co obdržela informace od agentury.

Článek 6

Schválení podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav

1.   Podmínky nebo metodiky vypracované provozovateli přenosových soustav podle odstavců 2 a 3 schvalují jednotlivé regulační orgány. Podmínky nebo metodiky vypracované provozovateli přenosových soustav podle odstavce 4 schvaluje subjekt určený členským státem. Pokud členský stát nestanoví jinak, je určeným subjektem regulační orgán.

2.   Návrhy následujících podmínek nebo metodik musí schválit všechny regulační orgány Unie, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu podat stanovisko:

a)

klíčové organizační požadavky, úlohy a odpovědnost v souvislosti s výměnou dat týkajících se bezpečnosti provozu v souladu s čl. 40 odst. 6;

b)

metodika vytváření společných modelů sítě v souladu s čl. 67 odst. 1 a článkem 70;

c)

metodika koordinace analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 75.

3.   Návrhy následujících podmínek nebo metodik musí schválit všechny regulační orgány dotčeného regionu, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu podat stanovisko:

a)

metodika, kterou se pro každou synchronně propojenou oblast vymezí v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. b) minimální setrvačnost;

b)

společná ustanovení pro jednotlivé regiony pro výpočet kapacity týkající se regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76;

c)

metodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek, vztahující se alespoň na každou synchronně propojenou oblast, v souladu s článkem 84;

d)

metodiky, podmínky a hodnoty obsažené v dohodách o provozování synchronně propojené oblasti podle článku 118, pokud jde o:

i)

určující parametry kvality frekvence a cílový parametr kvality frekvence v souladu s článkem 127;

ii)

pravidla dimenzování FCR v souladu s článkem 153;

iii)

dodatečné vlastnosti FCR v souladu s čl. 154 odst. 2;

iv)

opatření za účelem zotavení zásobníků energie v souladu s čl. 156 odst. 6 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

v)

minimální dobu aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit v souladu s čl. 156 odst. 10, pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast;

vi)

předpoklady a metodiku pro analýzu nákladů a přínosů v souladu s čl. 156 odst. 11 pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast;

vii)

limity pro výměnu FCR mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 163 odst. 2 pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa v relevantních případech;

viii)

metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 174 odst. 2 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

ix)

limity pro rozsah výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 176 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 177 odst. 1;

x)

limity pro rozsah výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 178 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 179 odst. 1;

e)

metodiky a podmínky obsažené v dohodách o provozování bloku LFC podle článku 119, pokud jde o:

i)

omezení rampování pro činný výkon na výstupu v souladu s čl. 137 odst. 3 a 4;

ii)

koordinační opatření mající za cíl snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 152 odst. 14;

iii)

opatření ke snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy prostřednictvím požadavku na změny ve výrobě nebo spotřebě činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek v souladu s čl. 152 odst. 16;

iv)

pravidla dimenzování FRR v souladu s čl. 157 odst. 1;

f)

opatření ke zmírnění dopadů pro jednotlivé synchronně propojené oblasti nebo bloky LFC v souladu s článkem 138;

g)

společný návrh na stanovení bloků LFC v souladu s čl. 141 odst. 2 pro každou synchronně propojenou oblast.

4.   Nestanoví-li členský stát jinak, následující podmínky nebo metodiky musí individuálně schválit subjekt určený členským státem v souladu s odstavcem 1:

a)

návrh každého provozovatele přenosové soustavy, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu, pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

b)

rozsah výměny dat s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě v souladu s čl. 40 odst. 5;

c)

dodatečné požadavky na skupiny poskytující FCR v souladu s čl. 154 odst. 3;

d)

vyloučení skupin poskytujících FCR z povinnosti poskytovat tyto zálohy v souladu s čl. 154 odst. 4;

e)

návrh týkající se dočasné minimální doby aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, vypracovaný provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 156 odst. 9 pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast;

f)

technické požadavky na FRR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 158 odst. 3;

g)

vyloučení skupin poskytujících FRR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 159 odst. 7;

h)

technické požadavky na připojení jednotek a skupin poskytujících RR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 161 odst. 3 a

i)

vyloučení skupin poskytujících RR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 162 odst. 6.

5.   V případech, kdy jednotlivý příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy musí nebo smí podle tohoto nařízení stanovit požadavky, na které se nevztahuje odstavec 4, nebo se na nich dohodnout, mohou členské státy požadovat, aby tyto požadavky předem schválil příslušný regulační orgán.

6.   Návrh podmínek nebo metodik musí obsahovat návrh harmonogramu jejich zavádění a popis jejich předpokládaného vlivu na cíle tohoto nařízení. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny několika nebo všemi regulačními orgány, se současně s předložením regulačním orgánům předloží agentuře. Na žádost příslušných regulačních orgánů vydá agentura k návrhům podmínek nebo metodik do tří měsíců stanovisko.

7.   Má-li o schválení podmínek nebo metodik rozhodnout více regulačních orgánů, příslušné regulační orgány se navzájem konzultují, úzce mezi sebou spolupracují a koordinují se za účelem dosažení dohody. Vydá-li agentura stanovisko, příslušné regulační orgány toto stanovisko zohlední. O předložených podmínkách nebo metodikách podle odstavců 2 a 3 rozhodnou regulační orgány do šesti měsíců poté, co je dotčený regulační orgán, případně poslední dotčený regulační orgán obdrží.

8.   Pokud regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody ve lhůtě uvedené v odstavci 7 nebo předloží společnou žádost, rozhodne v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 o předložených návrzích podmínek nebo metodik do šesti měsíců agentura.

9.   Má-li o schválení podmínek nebo metodik rozhodnout v souladu s odstavcem 4 jeden určený subjekt, musí tento subjekt rozhodnout do šesti měsíců od jejich obdržení.

10.   Kterákoli strana může podat stížnost na příslušného provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v souvislosti s jeho povinnostmi nebo rozhodnutími podle tohoto nařízení a tuto stížnost může předat regulačnímu orgánu, který jakožto orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení stížnosti. Tuto lhůtu lze prodloužit o další dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu je závazné, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

Článek 7

Změny podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav

1.   V případě, že jeden nebo několik regulačních orgánů podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených v souladu s čl. 6 odst. 2 a 3 provedením změn, předloží příslušní provozovatelé přenosových soustav ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik do dvou měsíců od doby, kdy regulační orgány požadavek na změnu vznesly. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodnou příslušné regulační orgány do dvou měsíců od jejich předložení.

2.   V případě, že určený subjekt podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených v souladu s čl. 6 odst. 4 provedením změn, předloží příslušný provozovatel přenosové soustavy ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik do dvou měsíců od doby, kdy určený subjekt požadavek na změnu vznesl. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodne určený subjekt do dvou měsíců od jejich předložení.

3.   Pokud příslušné regulační orgány nedokážou ve dvouměsíční lhůtě dosáhnout dohody o podmínkách nebo metodikách podle čl. 6 odst. 2 a 3 nebo předloží společnou žádost, rozhodne v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 o změněných podmínkách nebo metodikách do šesti měsíců agentura. Pokud příslušní provozovatelé přenosových soustav návrh změněných podmínek nebo metodik nepředloží, použije se postup podle čl. 5 odst. 7.

4.   Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za vypracování návrhu podmínek nebo metodik nebo regulační orgány či určené subjekty odpovědné za jejich přijetí v souladu s čl. 6 odst. 2, 3 a 4 mohou u těchto podmínek nebo metodik požadovat změny. Návrhy na změnu podmínek nebo metodik se předkládají k případné konzultaci postupem podle článku 11 a schvalují se postupem podle článků 5 a 6.

Článek 8

Zveřejnění na internetu

1.   Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za stanovení podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení je po schválení příslušnými regulačními orgány, nebo po jejich stanovení, pokud není schválení požadováno, zveřejní na internetu, ledaže jsou tyto informace považovány v souladu s článkem 12 za důvěrné.

2.   Zveřejní se rovněž:

a)

rozšíření nástrojů provozování sítě v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. e);

b)

cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s článkem 128;

c)

omezení rampování na úrovni synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 137 odst. 1;

d)

omezení rampování na úrovni bloku LFC v souladu s čl. 137 odst. 3;

e)

opatření přijatá ve výstražném stavu z důvodu nedostatečných záloh činného výkonu v souladu s čl. 152 odst. 11 a

f)

žádost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami poskytovateli FCR, aby zpřístupnil informace v reálném čase v souladu s čl. 154 odst. 11.

Článek 9

Úhrada nákladů

1.   Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2.   Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 10

Zapojení zainteresovaných stran

Agentura v úzké spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o bezpečný provoz soustavy a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, pokud jde o bezpečný provoz soustavy.

Článek 11

Veřejné konzultace

1.   Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za předložení návrhů podmínek nebo metodik nebo jejich změn podle tohoto nařízení konzultují pracovní verze návrhů podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3 se zainteresovanými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu. Doba konzultace nesmí být kratší než jeden měsíc.

2.   Návrhy podmínek nebo metodik, které provozovatelé přenosových soustav předkládají na úrovni Unie, musí být zveřejněny a předloženy k veřejné konzultaci na úrovni Unie. Návrhy, které provozovatelé přenosových soustav předkládají na regionální úrovni, musí být předloženy k veřejné konzultaci přinejmenším na regionální úrovni. Strany, které předkládají návrhy na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, vedou veřejné konzultace alespoň v dotčeném členském státě.

3.   Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za vypracování návrhu podmínek nebo metodik vezmou před předložením návrhu ke schválení regulačními orgány náležitě v úvahu názory zainteresovaných stran vzešlé z konzultací. Ve všech případech musí být předloženo řádné odůvodnění, proč názory vzešlé z konzultací byly či nebyly do návrhu zahrnuty; toto odůvodnění se přiloží k návrhu předkládanému ke schválení a včas se zveřejní před zveřejněním návrhu podmínek nebo metodik, nebo současně s ním.

Článek 12

Povinnost mlčenlivosti

1.   Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2.   Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, na které se vztahuje toto nařízení.

3.   Žádné důvěrné informace, které osoby nebo regulační orgány uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahují vnitrostátní nebo unijní právní předpisy, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 13

Dohody s provozovateli přenosových soustav, na které se toto nařízení nevztahuje

Zahrnuje-li synchronně propojená oblast provozovatele přenosových soustav z Unie i ze třetích zemí, všichni provozovatelé přenosových soustav z Unie v této synchronně propojené oblasti budou usilovat o uzavření dohody s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí, kteří nejsou vázáni tímto nařízením, vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustav a obsahující ujednání, která zajistí, aby provozovatelé ze třetích zemí plnili povinnosti stanovené tímto nařízením, do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 14

Monitorování

1.   Síť ENTSO pro elektřinu sleduje provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009. Monitorování se zaměří alespoň na:

a)

ukazatele bezpečnosti provozu podle článku 15;

b)

řízení výkonové rovnováhy a frekvence podle článku 16;

c)

posouzení regionální koordinace podle článku 17;

d)

zjišťování případných rozdílů ve vnitrostátním provádění tohoto nařízení, pokud jde o podmínky nebo metodiky uvedené v čl. 6 odst. 3;

e)

určení případných dodatečných zlepšení u nástrojů a služeb podle čl. 55 písm. a) a b) nad rámec zlepšení určených provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 55 písm. e);

f)

určení veškerých nezbytných zlepšení ve výroční zprávě založené na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15, která jsou zapotřebí na podporu udržitelné a dlouhodobé bezpečnosti provozu, a

g)

zjišťování případných problémů v oblasti spolupráce na zajišťování bezpečného provozu soustavy s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí.

2.   Ve lhůtě 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost je agentura povinna ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu sestavit seznam relevantních informací, které je síť ENTSO pro elektřinu povinna agentuře předkládat podle čl. 8 odst. 9 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009. Tento seznam lze aktualizovat. Informace, jež si agentura vyžádá, uchovává síť ENTSO pro elektřinu v komplexním archivu digitálních dat ve standardizovaném formátu.

3.   Příslušní provozovatelé přenosových soustav jsou povinni předložit síti ENTSO pro elektřinu informace, jež jsou zapotřebí pro plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Provozovatelé distribučních soustav na základě žádosti regulačního orgánu poskytnou provozovatelům přenosových soustav informace podle odstavce 2, ledaže regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, agentura nebo síť ENTSO pro elektřinu tyto informace již získaly v souvislosti se sledováním provádění tohoto nařízení, aby nedocházelo k duplikování informací.

Článek 15

Výroční zpráva o ukazatelích bezpečnosti provozu

1.   Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu založenou na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí přijaté v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009. Agentura může vydat stanovisko k formátu a obsahu této výroční zprávy, včetně zeměpisného rozsahu hlášených mimořádných událostí, elektrické vzájemné závislosti regulačních oblastí provozovatelů přenosových soustav a všech relevantních informací za uplynulá období.

2.   Provozovatelé přenosových soustav v každém členském státě poskytnou síti ENTSO pro elektřinu každoročně vždy do 1. března data a informace potřebné k vypracování výročních zpráv založených na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí uvedených v odstavci 1. Data poskytovaná provozovateli přenosových soustav se vztahují vždy k předchozímu roku.

3.   Výroční zprávy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro bezpečnost provozu:

a)

počet vypnutých prvků přenosové soustavy za rok a provozovatele přenosové soustavy;

b)

počet vypnutých výroben elektřiny za rok a provozovatele přenosové soustavy;

c)

objem energie nedodané v důsledku neplánovaného odpojení odběrných elektrických zařízení na provozovatele přenosové soustavy za rok;

d)

dobu trvání a počet případů, kdy nastal výstražný a nouzový stav, na provozovatele přenosové soustavy;

e)

dobu trvání a počet událostí, během nichž byl zjištěn nedostatek záloh, na provozovatele přenosové soustavy;

f)

dobu trvání a počet odchylek napětí přesahujících rozsahy uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy II na provozovatele přenosové soustavy;

g)

počet minut mimo standardní rozsah frekvence a počet minut mimo 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu, na synchronně propojenou oblast;

h)

počet rozpadů soustavy na části s různými frekvencemi nebo místních stavů blackoutu a

i)

počet blackoutů zahrnujících dva nebo více provozovatelů přenosových soustav.

4.   Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 musí obsahovat tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro přípravu provozu:

a)

počet událostí, při nichž mimořádná událost uvedená na seznamu kontingencí vedla ke zhoršení provozního stavu soustavy;

b)

počet událostí podle písmene a), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby;

c)

počet událostí, při nichž došlo ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku mimořádné kontingence;

d)

počet událostí podle písmene c), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby, a

e)

počet událostí vedoucích ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku nedostatečných záloh činného výkonu.

5.   Výroční zprávy musí obsahovat vysvětlení důvodů mimořádných událostí, jejichž klasifikace bezpečnosti provozu odpovídá stupňům 2 a 3 podle stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí přijaté sítí ENTSO pro elektřinu. Tato vysvětlení musí vycházet z vyšetření mimořádných událostí provozovateli přenosových soustav, jehož postup se stanoví ve stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí. Provozovatelé přenosových soustav informují dotyčné regulační orgány o vyšetřování s dostatečným předstihem před jeho zahájením. Regulační orgány a agentura se mohou na vlastní žádost vyšetřování zúčastnit.

Článek 16

Výroční zpráva o řízení výkonové rovnováhy a frekvence

1.   Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu o řízení výkonové rovnováhy a frekvence založenou na informacích poskytnutých provozovateli přenosových soustav v souladu s odstavcem 2. Výroční zpráva o řízení výkonové rovnováhy a frekvence obsahuje informace uvedené v odstavci 2 pro každý členský stát.

2.   Počínaje 14. září 2018 provozovatelé přenosových soustav v každém členském státě sdělí každoročně vždy do 1. března síti ENTSO pro elektřinu tyto informace za předchozí rok:

a)

označení bloků LFC, oblastí LFC a monitorovaných oblastí v daném členském státě;

b)

označení bloků LFC, které se nenacházejí celé v daném členském státě a které zahrnují oblasti LFC a monitorované oblasti, které se nacházejí v daném členském státě;

c)

označení synchronně propojených oblastí, k nimž jednotlivé členské státy náleží;

d)

data související s kritérii pro posouzení kvality frekvence pro každou synchronně propojenou oblast a každý blok LFC uvedené v písmenech a), b) a c) pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky;

e)

přidělený objem FCR a výchozí přidělený objem FCR pro každého provozovatele přenosové soustavy působícího v daném členském státě pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky a

f)

popis a datum zavedení veškerých opatření ke zmírnění dopadů a požadavků na rampování ke zmírnění deterministických odchylek frekvence přijatých v předchozím kalendářním roce v souladu s články 137 a 138, na nichž se podíleli provozovatelé přenosových soustav z daného členského státu.

3.   Data poskytovaná provozovateli přenosových soustav se vztahují vždy k předchozímu roku. Informace týkající se synchronně propojených oblastí, bloků LFC, oblastí LFC a monitorovaných oblastí podle písmen a), b) a c) se vykazují jednou. V případě změny těchto oblastí se tyto informace vykáží do 1. března následujícího roku.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti nebo bloku LFC v příslušných případech při sběru dat uvedených v odstavci 2 spolupracují.

Článek 17

Výroční zpráva o posouzení regionální koordinace

1.   Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu o posouzení regionální koordinace založenou na výročních zprávách o posouzení regionální koordinace předložených regionálními bezpečnostními koordinátory v souladu s odstavcem 2, posoudí veškeré otázky týkající se interoperability a navrhne změny vedoucí ke zlepšení účinnosti a efektivity koordinace provozu soustav.

2.   Každoročně vždy do 1. března každý regionální bezpečnostní koordinátor vypracuje a předloží síti ENTSO pro elektřinu výroční zprávu, ve které v souvislosti s úkoly, které vykonává, uvede tyto informace:

a)

počet, průměrnou dobu trvání a důvody případů neplnění funkcí regionálního bezpečnostního koordinátora;

b)

statistiky týkající se síťových omezení, včetně jejich doby trvání, místa a počtu výskytů, společně se souvisejícími aktivovanými nápravnými opatřeními a jejich případně vzniklými náklady;

c)

počet případů, kdy provozovatelé přenosových soustav odmítli zavést nápravná opatření doporučená regionálním bezpečnostním koordinátorem, a důvody jejich odmítnutí;

d)

počet případů kolizí v plánování odstávek zjištěných v souladu s článkem 80 a

e)

popis případů, kdy byla zjištěna nedostatečná regionální přiměřenost, a popis přijatých opatření ke zmírnění dopadů.

3.   Data, která regionální bezpečnostní koordinátoři poskytují síti ENTSO pro elektřinu, se vztahují vždy k předchozímu roku.

ČÁST II

BEZPEČNOST PROVOZU

HLAVA 1

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST PROVOZU

KAPITOLA 1

Stavy soustavy, nápravná opatření a limity provozní bezpečnosti

Článek 18

Klasifikace stavů soustavy

1.   Přenosová soustava se nachází v normálním stavu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25;

b)

frekvence splňuje tato kritéria:

i)

odchylka frekvence soustavy v ustáleném stavu je ve standardním rozsahu frekvence nebo

ii)

absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a není dosaženo limitů frekvence soustavy stanovených pro výstražný stav;

c)

zálohy činného a jalového výkonu jsou dostatečné pro vyřešení kontingencí ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 bez překročení limitů provozní bezpečnosti;

d)

po aktivaci nápravných opatření po výskytu kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 se provoz regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nachází a zůstane v limitech provozní bezpečnosti.

2.   Přenosová soustava se nachází ve výstražném stavu, pokud:

a)

napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a

b)

objem regulačních záloh provozovatele přenosové soustavy je snížen o více než 20 % po dobu delší než 30 minut a neexistuje žádná možnost toto snížení kompenzovat při provozování soustavy v reálném čase nebo

c)

frekvence splňuje tato kritéria:

i)

absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a

ii)

absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu trvale přesahuje 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu po dobu delší, než je doba do spuštění výstražného stavu, nebo standardní rozsah frekvence po dobu delší, než je doba do obnovení frekvence, nebo

d)

alespoň jedna kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 vede i po aktivaci nápravných opatření k překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy.

3.   Přenosová soustava se nachází v nouzovém stavu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

dojde k alespoň jednomu překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy vymezených v souladu s článkem 25;

b)

frekvence nesplňuje kritéria pro normální stav ani pro výstražný stav vymezený v souladu s odstavci 1 a 2;

c)

je aktivováno alespoň jedno opatření z plánu obrany soustavy provozovatele přenosové soustavy;

d)

selže fungování nástrojů, prostředků a zařízení vymezených v souladu s čl. 24 odst. 1, což má za následek nedostupnost těchto nástrojů, prostředků a zařízení po dobu delší než 30 minut.

4.   Přenosová soustava se nachází ve stavu blackoutu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy došlo ke ztrátě více než 50 % odběrů;

b)

v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy zcela chybí napětí po dobu nejméně tří minut, což vede ke spuštění plánů obnovy.

Provozovatel přenosové soustavy v synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko může vypracovat návrh, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu. Provozovatelé přenosových soustav z těchto oblastí o tom informují síť ENTSO pro elektřinu.

5.   Přenosová soustava se nachází ve stavu obnovy, pokud provozovatel přenosové soustavy, která se nachází v nouzovém stavu nebo ve stavu blackoutu, začal aktivovat opatření ze svého plánu obnovy.

Článek 19

Monitorování a určování stavů soustav provozovateli přenosových soustav

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy při provozování v reálném čase určuje stav své přenosové soustavy.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy ve své regulační oblasti monitoruje tyto parametry přenosové soustavy v reálném čase a na základě telemetrických měření v reálném čase nebo vypočítaných hodnot ze sledované oblasti, přičemž zohledňuje strukturální data a data získaná v reálném čase v souladu s článkem 42:

a)

toky činného a jalového výkonu;

b)

napětí na přípojnici;

c)

frekvenci a regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy ve své oblasti LFC;

d)

zálohy činného a jalového výkonu a

e)

výrobu a zatížení.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy za účelem zjišťování stavu soustavy alespoň každých 15 minut provádí kontingenční analýzu a monitoruje přitom parametry přenosové soustavy vymezené v souladu s odstavcem 2 s ohledem na limity provozní bezpečnosti vymezené v souladu s článkem 25 a kritéria pro stavy soustavy vymezená v souladu s článkem 18. Každý provozovatel přenosové soustavy rovněž monitoruje úroveň dostupných záloh s ohledem na objem regulačních záloh. Při provádění kontingenční analýzy každý provozovatel přenosové soustavy zohledňuje účinek nápravných opatření a opatření z plánu obrany soustavy.

4.   Nenachází-li se přenosová soustava v normálním stavu a stav této soustavy je kvalifikován jako stav rozlehlé oblasti, provozovatel této přenosové soustavy:

a)

informuje všechny provozovatele přenosových soustav o stavu své přenosové soustavy prostřednictvím IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni a

b)

poskytne dodatečné informace o prvcích své přenosové soustavy, které jsou součástí sledované oblasti ostatních provozovatelů přenosových soustav, těmto provozovatelům přenosových soustav.

Článek 20

Nápravná opatření v provozu soustavy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, a je odpovědný za vyřešení narušení bezpečnosti provozu. Za účelem dosažení tohoto cíle každý provozovatel přenosové soustavy navrhuje, připravuje a aktivuje nápravná opatření s ohledem na jejich dostupnost, čas a zdroje potřebné k jejich aktivaci a veškeré podmínky mimo přenosovou soustavu, které jsou pro jednotlivá nápravná opatření relevantní.

2.   Nápravná opatření používaná provozovateli přenosových soustav při provozu soustavy v souladu s odstavcem 1 a s články 21 až 23 tohoto nařízení odpovídají nápravným opatřením zohledněným při výpočtu kapacity v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2015/1222.

Článek 21

Zásady a kritéria vztahující se na nápravná opatření

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy se při aktivaci a koordinaci nápravných opatření v souladu s článkem 23 řídí těmito zásadami:

a)

v případě narušení bezpečnosti provozu, která není třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření za účelem obnovení normálního stavu soustavy a zabránění šíření výstražného nebo nouzového stavu mimo svou regulační oblast podle kategorií vymezených v článku 22;

b)

v případě narušení bezpečnosti provozu, která je třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav, kterých se to týká, na základě metodiky koordinované přípravy nápravných opatření podle čl. 76 odst. 1 písm. b) a s ohledem na doporučení regionálního bezpečnostního koordinátora v souladu s čl. 78 odst. 4.

2.   Při výběru vhodných nápravných opatření každý provozovatel přenosové soustavy uplatňuje tato kritéria:

a)

aktivuje nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření;

b)

aktivuje nápravná opatření co nejbližší reálnému času, přičemž zohlední předpokládanou dobu aktivace a naléhavost situace provozu soustavy, kterou hodlá řešit;

c)

vezme v úvahu riziko vzniku poruchy při použití dostupných nápravných opatření a jejich dopad na bezpečnost provozu, například:

i)

riziko vzniku poruchy nebo zkratu v důsledku změny topologie;

ii)

riziko odstávek v důsledku změn činného nebo jalového výkonu na výrobních modulech nebo odběrných elektrických zařízeních a

iii)

riziko závad způsobených chováním zařízení;

d)

upřednostní nápravná opatření, která dávají pro přidělení kapacity k dispozici největší kapacitu mezi zónami, a to při zachování všech limitů provozní bezpečnosti.

Článek 22

Kategorie nápravných opatření

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy používá tyto kategorie nápravných opatření:

a)

úprava doby trvání plánované odstávky nebo obnovení provozu prvků přenosové soustavy za účelem dosažení jejich provozní dostupnosti;

b)

aktivní ovlivnění toků výkonu prostřednictvím:

i)

přepínání odboček výkonových transformátorů;

ii)

přepínání odboček transformátorů s regulací fázového posunu;

iii)

modifikace topologie;

c)

řízení napětí a jalového výkonu prostřednictvím:

i)

přepínání odboček výkonových transformátorů;

ii)

zapínání kondenzátorů a reaktorů;

iii)

přepínání zařízení používaných pro řízení napětí a jalového výkonu, která jsou založena na výkonové elektronice;

iv)

vydání pokynu provozovatelům distribučních soustav, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, a významným uživatelům sítě, aby blokovali automatické řízení napětí a jalového výkonu transformátorů nebo aby na svých zařízeních aktivovali nápravná opatření podle bodů i) až iii), pokud zhoršení napětí ohrožuje bezpečnost provozu nebo může vést k napěťovému kolapsu v přenosové soustavě;

v)

žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu nebo zadané hodnoty napětí synchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;

vi)

žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu konvertorů nesynchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;

d)

nový výpočet denních a vnitrodenních kapacit mezi zónami v souladu s nařízením (EU) 2015/1222;

e)

redispečink uživatelů soustavy připojených k přenosové nebo distribuční soustavě v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, a to mezi dvěma nebo více provozovateli přenosových soustav;

f)

protiobchod mezi dvěma nebo více nabídkovými zónami;

g)

úprava toků činného výkonu prostřednictvím vysokonapěťových stejnosměrných soustav;

h)

aktivace postupů řízení odchylky frekvence;

i)

omezení již přidělené kapacity mezi zónami v nouzové situaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009, jestliže využití kapacity ohrožuje bezpečnost provozu, všichni provozovatelé přenosových soustav pro dané propojovací vedení s touto úpravou souhlasí a redispečink nebo protiobchod nejsou možné, a

j)

je-li to možné, a to i za normálního nebo výstražného stavu, ručně ovládané odlehčování sítě.

2.   V nezbytných a odůvodněných případech může každý provozovatel přenosové soustavy za účelem zachování bezpečnosti provozu připravit a aktivovat přídavná nápravná opatření. V případech aktivace těchto přídavných nápravných opatření tuto skutečnost provozovatel přenosové soustavy oznámí a odůvodní alespoň jednou ročně příslušnému regulačnímu orgánu a v relevantních případech členskému státu. Tato oznámení a odůvodnění se rovněž zveřejní. Evropská komise nebo agentura mohou příslušný regulační orgán požádat o poskytnutí dodatečných informací o aktivaci přídavných nápravných opatření v případech, kdy mají vliv na sousední přenosovou soustavu.

Článek 23

Příprava, aktivace a koordinace nápravných opatření

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy připraví a aktivuje nápravná opatření v souladu s kritérii stanovenými v čl. 21 odst. 2, aby zabránil zhoršování stavu soustavy, na základě těchto součástí:

a)

monitorování a určení stavů soustavy v souladu s článkem 19;

b)

kontingenční analýza při provozu v reálném čase v souladu s článkem 34 a

c)

kontingenční analýza při přípravě provozu v souladu s článkem 72.

2.   Při přípravě a aktivaci nápravného opatření, včetně redispečinku nebo protiobchodu podle článků 25 a 35 nařízení (EU) 2015/1222, nebo postupu z plánu obrany soustavy provozovatele přenosové soustavy, které mají dopad na jiné provozovatele přenosových soustav, příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s danými provozovateli přenosových soustav posoudí jejich dopad uvnitř i vně své regulační oblasti v souladu s čl. 75 odst. 1, čl. 76 odst. 1 písm. b) a čl. 78 odst. 1, 2 a 4 tohoto nařízení a daným provozovatelům přenosových soustav o tomto dopadu poskytne informace.

3.   Při přípravě a aktivaci nápravných opatření, která mají dopad na významné uživatele sítě a provozovatele distribučních soustav připojené k přenosové soustavě, každý provozovatel přenosové soustavy, nachází-li se jeho přenosová soustava v normálním nebo výstražném stavu, posoudí v koordinaci s dotčenými významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav dopad těchto nápravných opatření a zvolí nápravná opatření, která přispějí k zachování normálního stavu a bezpečného provozu pro všechny zúčastněné strany. Každý dotčený významný uživatel sítě a provozovatel distribuční soustavy poskytne provozovateli přenosové soustavy všechny informace nezbytné pro tuto koordinaci.

4.   Při přípravě a aktivaci nápravných opatření každý provozovatel přenosové soustavy, nenachází-li se jeho přenosová soustava v normálním nebo výstražném stavu, koordinuje tato nápravná opatření v nejvyšší možné míře s dotčenými významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě, aby zachoval bezpečnost provozu a celistvost přenosové soustavy.

Pokud provozovatel přenosové soustavy aktivuje nápravné opatření, každý dotčený významný uživatel sítě a provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě vykoná pokyny vydané provozovatelem přenosové soustavy.

5.   Mají-li síťová omezení důsledky pouze na místní stav v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy a není-li narušení bezpečnosti provozu nutné řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy odpovědný za vyřešení tohoto narušení se může rozhodnout, že k jejich odlehčení neaktivuje placená nápravná opatření.

Článek 24

Dostupnost prostředků, nástrojů a zařízení provozovatele přenosové soustavy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostupnost, spolehlivost a redundanci:

a)

zařízení pro monitorování stavu přenosové soustavy, včetně prostředků pro stavovou estimaci, a zařízení pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

b)

prostředků pro řízení spínání vypínačů, příčných spínačů přípojnic, přepínačů odboček transformátorů a dalších zařízení, která slouží k ovládání prvků přenosové soustavy;

c)

prostředků pro komunikaci s dispečerskými pracovišti ostatních provozovatelů přenosových soustav a regionálních bezpečnostních koordinátorů;

d)

nástrojů pro analýzu bezpečnosti provozu a

e)

nástrojů a komunikačních prostředků, které provozovatelé přenosových soustav potřebují k provádění přeshraničních operací na trhu.

2.   Pokud nástroje, prostředky a zařízení provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 1 mají dopad na provozovatele distribučních soustav nebo významné uživatele sítě připojené k přenosové soustavě, kteří se podílejí na udržování výkonové rovnováhy či poskytování podpůrných služeb nebo na obraně či obnově soustavy nebo na poskytování provozních dat v reálném čase podle článků 44, 47, 50, 51 a 52, příslušný provozovatel přenosové soustavy a tito provozovatelé distribučních soustav a významní uživatelé sítě spolupracují a koordinují svou činnost tak, aby specifikovali a zajistili dostupnost, spolehlivost a redundanci těchto nástrojů, prostředků a zařízení.

3.   Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy přijme plán zachování provozu, v němž popíše své reakce na ztrátu kritických nástrojů, prostředků a zařízení a který obsahuje ustanovení týkající se jejich údržby, výměny a rozvoje. Každý provozovatel přenosové soustavy svůj plán zachování provozu nejméně jednou ročně a po každé významné změně kritických nástrojů, prostředků a zařízení nebo příslušných provozních podmínek soustavy přezkoumá a v případě potřeby jej aktualizuje. Části plánu zachování provozu, které mají dopad na provozovatele distribučních soustav a významné uživatele sítě, provozovatel přenosové soustavy s dotčenými provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě sdílí.

Článek 25

Limity provozní bezpečnosti

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví limity provozní bezpečnosti pro každý prvek své přenosové soustavy přinejmenším s ohledem na tyto fyzikální charakteristiky:

a)

napěťové limity v souladu s článkem 27;

b)

limity zkratového proudu v souladu s článkem 30 a

c)

limity proudu z hlediska zatížitelnosti, včetně přechodného dovoleného přetížení.

2.   Při vymezování limitů provozní bezpečnosti každý provozovatel přenosové soustavy zohlední schopnost významných uživatelů sítě zabránit tomu, aby dané rozsahy napětí a frekvenční limity v normálním a výstražném stavu vedly k jejich odpojení.

3.   V případě změn některého z prvků své přenosové soustavy každý provozovatel přenosové soustavy limity provozní bezpečnosti validuje a v případě potřeby je aktualizuje.

4.   Pro každé propojovací vedení se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne se sousedním provozovatelem přenosové soustavy na společných limitech provozní bezpečnosti v souladu s odstavcem 1.

Článek 26

Plán bezpečnosti pro ochranu kritické infrastruktury

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy s ohledem na článek 5 směrnice Rady 2008/114/ES (10) vypracuje plán bezpečnosti, jehož obsah podléhá příslušné ochraně a který obsahuje posouzení rizik zařízení vlastněných nebo provozovaných provozovatelem přenosové soustavy, včetně scénářů hlavních fyzických a kybernetických hrozeb určených členským státem.

2.   Plán bezpečnosti zohlední potenciální dopady na evropské propojené přenosové soustavy a zahrnuje organizační a fyzická opatření za účelem snížení identifikovaných rizik.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy plán bezpečnosti pravidelně přezkoumává, aby zohlednil změny scénářů hrozeb a rozvoj přenosové soustavy.

KAPITOLA 2

Řízení napětí a jalového výkonu

Článek 27

Povinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na napěťové limity

1.   V souladu s článkem 18 každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby za normálního stavu v místech připojení k přenosové soustavě zůstávalo napětí v ustáleném stavu v rozsahu stanoveném v tabulkách 1 a 2 přílohy II.

2.   Požaduje-li příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631, aby výrobní moduly připojené ke jmenovitému napětí od 300 do 400 kV zůstaly připojené v rozsahu napětí od 1,05 do 1,0875 p. j. po neomezenou dobu, zohlední příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku tento dodatečný rozsah napětí při zajišťování souladu s odstavcem 1.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví vztažnou hodnotu napětí pro převod do poměrných hodnot.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby napětí během normálního stavu i po výskytu kontingence setrvalo v širších rozsazích napětí po omezenou dobu provozu, existuje-li dohoda o těchto širších rozsazích napětí s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě, vlastníky výroben elektřiny v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 nebo vlastníky vysokonapěťových stejnosměrných soustav v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2016/1447.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy se dohodne s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě o rozsazích napětí v místech připojení pod 110 kV, jsou-li tyto rozsahy napětí relevantní pro zachování limitů provozní bezpečnosti. Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby napětí setrvalo v dohodnutém rozsahu během normálního stavu i po výskytu kontingence.

Článek 28

Povinnosti významných uživatelů sítě s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy

1.   Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni významní uživatelé sítě, kteří představují výrobní moduly připojené k přenosové soustavě, na něž se nevztahuje článek 16 nařízení (EU) 2016/631, nebo kteří představují vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, na které se nevztahuje článek 18 nařízení (EU) 2016/1447, informují svého provozovatele přenosové soustavy o svých možnostech s ohledem na požadavky týkající se napětí uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2016/631 nebo v článku 18 nařízení (EU) 2016/1447, přičemž mu sdělí své napěťové charakteristiky a odpovídající dobu, po kterou mohou zůstat připojeni.

2.   Významní uživatelé sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení, na něž se vztahují požadavky článku 3 nařízení (EU) 2016/1388, se neodpojí v důsledku narušení, jež se nachází v rozsazích napětí podle článku 27. Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost významní uživatelé sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a na něž se nevztahuje článek 3 nařízení (EU) 2016/1388, informují svého provozovatele přenosové soustavy o svých možnostech s ohledem na požadavky týkající se napětí stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1388, přičemž mu sdělí své napěťové charakteristiky a odpovídající dobu, po kterou mohou zůstat připojeni.

3.   Každý významný uživatel sítě, který představuje odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, udržuje zadané hodnoty jalového výkonu, rozsahy účiníku a zadané hodnoty napětí pro řízení napětí v rozsahu dohodnutém se svým provozovatelem přenosové soustavy v souladu s článkem 27.

Článek 29

Povinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy

1.   Nachází-li se napětí v místě připojení k přenosové soustavě mimo rozsahy stanovené v tabulkách 1 a 2 přílohy II tohoto nařízení, každý provozovatel přenosové soustavy uplatní nápravná opatření za účelem řízení napětí a jalového výkonu v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, aby obnovil napětí v místě připojení v rozsahu stanoveném v příloze II a v časovém intervalu stanoveném v článku 16 nařízení (EU) 2016/631 a článku 13 nařízení (EU) 2016/1388.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy zohlední ve své analýze bezpečnosti provozu hodnoty napětí, při kterých se mohou odpojit významní uživatelé sítě připojení k přenosové soustavě, na něž se nevztahují požadavky nařízení (EU) 2016/631 nebo nařízení (EU) 2016/1388.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí zálohu jalového výkonu o odpovídajícím objemu a s náležitou časovou odezvou, aby napětí ve své regulační oblasti a na propojovacích vedeních udržel v rozsazích stanovených v příloze II.

4.   Provozovatelé přenosových soustav propojení střídavým propojovacím vedením společně stanoví vhodný režim řízení napětí, aby zajistili dodržení společných limitů provozní bezpečnosti stanovených v souladu s čl. 25 odst. 4.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy se v souladu s článkem 15 nařízení (EU) 2016/1388 dohodne s každým provozovatelem distribuční soustavy připojeným k přenosové soustavě na zadaných hodnotách jalového výkonu, rozsazích účiníku a zadaných hodnotách napětí pro řízení napětí v místě připojení mezi provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy. Aby zajistil dodržování těchto parametrů, každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě využívá své zdroje jalového výkonu a je oprávněn vydávat pokyny k řízení napětí významným uživatelům sítě připojeným k distribuční soustavě.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn využívat všechny dostupné kapacity jalového výkonu připojené k přenosové soustavě ve své regulační oblasti k účinnému řízení jalového výkonu a udržení rozsahů napětí stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy II tohoto nařízení.

7.   Každý provozovatel přenosové soustavy přímo nebo případně nepřímo v koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy připojeným k přenosové soustavě řídí zdroje jalového výkonu ve své regulační oblasti, včetně blokování automatického řízení napětí/jalového výkonu transformátorů, snižování napětí a podpěťového odlehčování, aby dodržel limity provozní bezpečnosti a zabránil napěťovému kolapsu přenosové soustavy.

8.   Každý provozovatel přenosové soustavy určí regulační zásahy za účelem řízení napětí v koordinaci s významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav.

9.   Provozovatel přenosové soustavy může v koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy požadovat, aby významný uživatel sítě připojený k distribuční soustavě dodržoval pokyny pro řízení napětí, pokud je to relevantní pro řízení napětí a jalového výkonu přenosové soustavy.

KAPITOLA 3

Řízení zkratového proudu

Článek 30

Zkratový proud

Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví:

a)

maximální zkratový proud, při němž je překročena jmenovitá kapacita vypínačů a dalšího zařízení, a

b)

minimální zkratový proud pro řádný provoz ochran.

Článek 31

Výpočet zkratového proudu a související opatření

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí výpočty zkratového proudu, aby posoudil dopad sousedních provozovatelů přenosových soustav, významných uživatelů sítě připojených k přenosové soustavě a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, na hodnoty zkratového proudu v přenosové soustavě. Má-li distribuční soustava připojená k přenosové soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, dopad na hodnoty zkratového proudu, zahrne se do výpočtů zkratového proudu přenosové soustavy.

2.   Při provádění výpočtů zkratového proudu každý provozovatel přenosové soustavy:

a)

používá nejpřesnější a vysoce kvalitní dostupná data;

b)

zohledňuje mezinárodní normy a

c)

jako základ pro výpočet maximálního zkratového proudu používá takové provozní podmínky, které poskytují co nejvyšší úroveň zkratového proudu, včetně příspěvku zkratového proudu z jiných přenosových soustav a distribučních soustav zahrnujících uzavřené distribuční soustavy.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy uplatňuje provozní nebo jiná opatření, aby zabránil překročení maximálních a minimálních mezních hodnot zkratového proudu podle článku 30 ve všech časových rámcích a pro všechny ochrany. Dojde-li k takovémuto překročení, každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje nápravná opatření nebo přijme jiná opatření, která zajistí návrat do limitů podle článku 30. Překročení těchto limitů je povoleno pouze během provádění manipulací.

KAPITOLA 4

Řízení toku výkonu

Článek 32

Limity toku výkonu

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy udržuje toky výkonu v mezích stanovených limitů provozní bezpečnosti, když je soustava v normálním stavu a po výskytu kontingence ze seznamu kontingencí podle čl. 33 odst. 1.

2.   V situaci (N–1) a za normálního stavu každý provozovatel přenosové soustavy udržuje toky výkonu v mezích přechodného dovoleného přetížení podle čl. 25 odst. 1 písm. c), přičemž má připravena nápravná opatření, která se použijí a uplatní v časovém rámci povoleném pro přechodné dovolené přetížení.

KAPITOLA 5

Kontingenční analýza a řešení kontingencí

Článek 33

Seznamy kontingencí

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje seznam kontingencí zahrnující vnitřní i vnější kontingence v jeho sledované oblasti, přičemž posoudí, zda některá z těchto kontingencí ohrožuje bezpečnost provozu regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy. Seznam kontingencí obsahuje jak běžné, tak mimořádné kontingence určené podle metodiky vypracované v souladu s článkem 75.

2.   Při sestavování seznamu kontingencí každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje jednotlivé kontingence na základě toho, zda jsou běžné, mimořádné nebo nedosažitelné, přičemž zohlední pravděpodobnost výskytu a tyto zásady:

a)

každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje kontingence pro svou vlastní regulační oblast;

b)

pokud provozní nebo klimatické podmínky významně zvyšují pravděpodobnost mimořádné kontingence, každý provozovatel přenosové soustavy zařadí tuto mimořádnou kontingenci do svého seznamu kontingencí, a

c)

aby zohlednil mimořádné kontingence s výrazným dopadem na vlastní přenosovou soustavu nebo sousední přenosové soustavy, zařadí každý provozovatel přenosové soustavy tyto mimořádné kontingence do svého seznamu kontingencí.

3.   Každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě a významný uživatel sítě, který je výrobnou elektřiny, poskytuje všechny informace, které jsou relevantní pro kontingenční analýzu, o které ho provozovatel přenosové soustavy požádá, včetně dat z předpovědí a dat v reálném čase, s případnou agregací dat v souladu s čl. 50 odst. 2.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy koordinuje svou kontingenční analýzu s ohledem na ucelenost seznamů kontingencí v souladu s článkem 75 alespoň s provozovateli přenosových soustav ze své sledované oblasti.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy informuje provozovatele přenosových soustav ve své sledované oblasti o vnějších kontingencích zahrnutých do svého seznamu kontingencí.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy informuje s dostatečným předstihem příslušné provozovatele přenosových soustav ve své sledované oblasti o všech zamýšlených změnách topologie prvků své přenosové soustavy, které jsou zahrnuty jako vnější kontingence v seznamech kontingencí daných provozovatelů přenosových soustav.

7.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostatečnou přesnost dat v reálném čase, která umožní konvergenci výpočtů chodu sítě prováděných v kontingenční analýze.

Článek 34

Kontingenční analýza

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí kontingenční analýzu ve své sledované oblasti, aby určil kontingence, které ohrožují nebo mohou ohrožovat bezpečnost provozu jeho regulační oblasti, a nápravná opatření, jež mohou být nutná k řešení kontingencí, včetně zmírnění dopadu mimořádných kontingencí.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby možná překročení limitů provozní bezpečnosti v jeho regulační oblasti zjištěná při kontingenční analýze neohrožovala bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy nebo propojených přenosových soustav.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí kontingenční analýzu na základě předpovědi provozních dat a provozních dat v reálném čase ze své sledované oblasti. Výchozím bodem pro kontingenční analýzu v situaci N je příslušná topologie přenosové soustavy, která zahrnuje plánované odstávky ve fázích přípravy provozu.

Článek 35

Řešení kontingencí

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy posuzuje rizika spojená s kontingencemi na základě simulace jednotlivých kontingencí ze svého seznamu kontingencí a po vyhodnocení, zda je schopen svou přenosovou soustavu v situaci (N–1) udržet v limitech provozní bezpečnosti.

2.   Pokud provozovatel přenosové soustavy dojde na základě posouzení k závěru, že rizika spojená s kontingencí jsou natolik významná, že by nemusel být schopen včas připravit a aktivovat nápravná opatření, která by zabránila nedodržení kritéria (N–1), nebo že existuje riziko šíření narušení do propojené přenosové soustavy, provozovatel přenosové soustavy připraví a aktivuje co nejdříve nápravná opatření zaručující, aby bylo kritérium (N–1) dodrženo.

3.   V případě situace (N–1) způsobené narušením aktivuje každý provozovatel přenosové soustavy nápravné opatření tak, aby co nejdříve zajistil návrat přenosové soustavy do normálního stavu a aby se situace (N–1) stala novou situací N.

4.   Provozovatel přenosové soustavy nemusí kritérium (N–1) dodržet v těchto situacích:

a)

během provádění manipulací;

b)

během doby potřebné pro přípravu a aktivaci nápravných opatření.

5.   Nestanoví-li členský stát jinak, nemusí provozovatel přenosové soustavy kritérium (N–1) dodržet, pokud to má pouze místní důsledky uvnitř jeho regulační oblasti.

KAPITOLA 6

Chránění

Článek 36

Obecné požadavky na chránění

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provozuje svou přenosovou soustavu s primárními a záložními ochranami, které automaticky zabraňují šíření narušení, jež by mohla ohrozit bezpečnost provozu jeho vlastní přenosové soustavy a propojené soustavy.

2.   Nejméně jednou za pět let každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá svou strategii a koncepci chránění a v případě potřeby je aktualizuje, aby zajistil řádné fungování ochran a zachování bezpečnosti provozu.

3.   Po působení ochran, které mělo dopad mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení, tento provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí, zda ochrany v jeho regulační oblasti pracovaly podle plánu, a v případě potřeby provede úpravy.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví nastavení ochran své přenosové soustavy, které zajistí spolehlivé, rychlé a selektivní odstranění poruchy, včetně záložního chránění pro odstranění poruch v případě závady primárního systému chránění.

5.   Před zprovozněním primárních a záložních ochran nebo po provedení jakýchkoli změn se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne se sousedními provozovateli přenosových soustav na nastavení ochran propojovacích vedení a před změnou nastavení postupuje v koordinaci s těmito provozovateli přenosových soustav.

Článek 37

Zvláštní schémata chránění

Pokud provozovatel přenosové soustavy používá zvláštní schéma chránění (SPS), tak:

a)

zajistí, aby každé zvláštní schéma chránění fungovalo selektivně, spolehlivě a účinně;

b)

při návrhu zvláštního schématu chránění zhodnotí důsledky pro přenosovou soustavu v případě jejího nesprávného fungování a zohlední přitom dopad na dotčené provozovatele přenosových soustav;

c)

ověří, zda je spolehlivost zvláštního schématu chránění srovnatelná se systémy chránění používanými k primárnímu chránění prvků přenosové soustavy;

d)

provozuje přenosovou soustavu podle zvláštního schématu chránění v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a

e)

koordinuje funkce zvláštního schématu chránění, zásady aktivace a nastavení se sousedními provozovateli přenosových soustav a dotčenými provozovateli distribučních soustav, včetně uzavřených distribučních soustav, připojenými k přenosové soustavě a dotčenými významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě.

Článek 38

Monitorování a posuzování dynamické stability

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje dynamickou stabilitu přenosové soustavy prostřednictvím studií prováděných off-line v souladu s odstavcem 6. Každý provozovatel přenosové soustavy si vyměňuje relevantní data pro monitorování dynamické stability přenosové soustavy s ostatními provozovateli přenosových soustav ze své synchronně propojené oblasti.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy nejméně jednou ročně provádí posouzení dynamické stability, jehož prostřednictvím zjišťuje limity stability a potenciální problémy týkající se stability jeho přenosové soustavy. Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti tato posouzení dynamické stability koordinují, přičemž posouzení se vztahují na celou synchronně propojenou oblast nebo její části.

3.   Při provádění koordinovaných posouzení dynamické stability daní provozovatelé přenosových soustav určí:

a)

rozsah koordinovaného posouzení dynamické stability, alespoň pokud jde o společný model sítě;

b)

soubor dat, která si daní provozovatelé přenosových soustav při provádění koordinovaného posouzení dynamické stability vyměňují;

c)

seznam společně dohodnutých scénářů pro koordinované posouzení dynamické stability a

d)

seznam společně dohodnutých kontingencí nebo narušení, jejichž dopad se posoudí prostřednictvím koordinovaného posouzení dynamické stability.

4.   V případě problémů se stabilitou v důsledku nedostatečně tlumených mezioblastních oscilací, které se týkají několika provozovatelů přenosových soustav v synchronně propojené oblasti, se každý provozovatel přenosové soustavy účastní koordinovaného posouzení dynamické stability na úrovni synchronně propojené oblasti, jakmile je to proveditelné, a poskytne data potřebná pro toto posouzení. Toto posouzení zahajují a provádějí daní provozovatelé přenosových soustav nebo síť ENTSO pro elektřinu.

5.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí potenciální vliv na stabilitu napětí, úhlovou stabilitu nebo stabilitu frekvence ve vztahu k ostatním propojeným přenosovým soustavám, daní provozovatelé přenosových soustav koordinují metody používané při posuzování dynamické stability, přičemž poskytují potřebná data a účastní se plánování společných nápravných opatření majících za cíl zlepšení stability, včetně postupů spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav.

6.   Při rozhodování o metodách používaných při posuzování dynamické stability postupuje každý provozovatel přenosové soustavy podle těchto pravidel:

a)

pokud je s ohledem na seznam kontingencí dosaženo limitů ustáleného stavu před limity stability, provozovatel přenosové soustavy vychází při posuzování dynamické stability pouze z off-line studií stability prováděných ve fázi dlouhodobější přípravy provozu;

b)

pokud si jsou limity ustáleného stavu a limity stability za podmínek plánované odstávky s ohledem na seznam kontingencí blízké nebo je limitů stability dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve fázi denní přípravy provozu, pokud tyto podmínky přetrvávají. Provozovatel přenosové soustavy plánuje nápravná opatření tak, aby je bylo možné v případě potřeby uplatnit při provozu v reálném čase, a

c)

pokud se přenosová soustava s ohledem na seznam kontingencí nachází v situaci N a limitů stability je dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve všech fázích přípravy provozu a co nejdříve znovu posoudí limity stability, je-li zjištěna významná změna v situaci N.

Článek 39

Řízení dynamické stability

1.   Pokud posouzení dynamické stability naznačuje, že dochází k překročení limitů stability, provozovatelé přenosových soustav, v jejichž regulační oblasti se překročení vyskytlo, navrhnou, připraví a aktivují nápravná opatření za účelem zachování stability přenosové soustavy. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat významné uživatele sítě.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby doba do odstranění poruchy, která může vést k nestabilitě přenosové soustavy ve stavu rozlehlé oblasti, byla kratší než kritická doba do odstranění poruchy vypočtená provozovatelem přenosové soustavy v posouzení dynamické stability provedeném v souladu s článkem 38.

3.   S ohledem na požadavky na minimální setrvačnost, které jsou relevantní pro stabilitu frekvence na úrovni synchronně propojené oblasti:

a)

všichni provozovatelé přenosových soustav z této synchronně propojené oblasti provedou nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost společnou studii pro každou synchronně propojenou oblast, aby zjistili, zda je třeba určit minimální požadovanou setrvačnost s ohledem na náklady a přínosy a na potenciální alternativy. Všichni provozovatelé přenosových soustav informují o svých studiích své regulační orgány. Všichni provozovatelé přenosových soustav provádějí pravidelný přezkum a tyto studie každé dva roky aktualizují;

b)

pokud studie podle písmene a) prokážou potřebu určit minimální požadovanou setrvačnost, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti společně vypracují metodiku vymezení minimální setrvačnosti nezbytné k zajištění bezpečnosti provozu a zabránění překročení limitů stability. Tato metodika dodržuje zásady účelnosti a proporcionality, je vypracována do šesti měsíců od dokončení studií podle písmene a) a je aktualizována do šesti měsíců od aktualizace a zpřístupnění studií; a

c)

každý provozovatel přenosové soustavy používá ve své vlastní regulační oblasti minimální setrvačnost při provozu v reálném čase v souladu se stanovenou metodikou a výsledky získanými v souladu s písmenem b).

HLAVA 2

VÝMĚNA DAT

KAPITOLA 1

Obecné požadavky na výměnu dat

Článek 40

Organizace, úlohy, odpovědnost a kvalita vyměňovaných dat

1.   Výměna a poskytování dat a informací podle této hlavy musí v co největší míře odrážet reálnou a předpovídanou situaci přenosové soustavy.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za poskytování a používání vysoce kvalitních dat a informací.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy shromažďuje následující data o své sledované oblasti a v rozsahu, který je nezbytný pro provedení analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 72, si je vyměňuje se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav:

a)

výroba;

b)

spotřeba;

c)

plány;

d)

bilance obchodních pozic;

e)

plánované odstávky a topologie rozvoden a

f)

předpovědi.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy uvede informace podle odstavce 3 jako dodávky a odběry výkonu v každém uzlu individuálního modelu sítě provozovatele přenosové soustavy uvedeného v článku 64.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví v koordinaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě uplatnitelnost a rozsah výměny dat na základě těchto kategorií:

a)

strukturální data v souladu s článkem 48;

b)

data týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn a data z předpovědí v souladu s článkem 49;

c)

data v reálném čase v souladu s články 44, 47 a 50 a

d)

poskytování dat v souladu s články 51, 52 a 53.

6.   Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se všichni provozovatelé přenosových soustav společně dohodnou na hlavních organizačních požadavcích, úlohách a odpovědnosti v souvislosti s výměnou dat. Tyto organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky v metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení vypracované v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/1222. Použijí se na všechna ustanovení o výměně dat obsažená v této hlavě a zahrnují organizační požadavky, úlohy a odpovědnost pro následující prvky:

a)

povinnost provozovatelů přenosových soustav neprodleně informovat všechny sousední provozovatele přenosových soustav o veškerých změnách nastavení ochran, limitů zatížitelnosti a technických kapacit v propojovacích vedeních mezi jejich regulačními oblastmi;

b)

povinnost provozovatelů distribučních soustav přímo připojených k přenosové soustavě sdělovat v dohodnutých lhůtách provozovatelům přenosových soustav, ke kterým jsou připojeni, veškeré změny dat a informací podle této hlavy;

c)

povinnost sousedících provozovatelů distribučních soustav a/nebo provozovatele distribuční soustavy nižší napěťové úrovně a provozovatele distribuční soustavy vyšší napěťové úrovně sdělovat si navzájem v dohodnutých lhůtách veškeré změny dat a informací podle této hlavy;

d)

povinnost významných uživatelů sítě sdělovat v dohodnutých lhůtách svým provozovatelům přenosových nebo distribučních soustav veškeré relevantní změny dat a informací podle této hlavy;

e)

podrobný obsah dat a informací podle této hlavy, včetně hlavních zásad, typu dat, komunikačních prostředků, používaného formátu a norem, načasování a odpovědnosti;

f)

opatřování časovou značkou a četnost předávání dat a informací poskytovaných provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě, které použijí provozovatelé přenosových soustav v různých lhůtách. Stanoví se četnost výměn dat pro data v reálném čase, data související s plánováním a aktualizace strukturálních dat; a

g)

formát předávání dat a informací podle této hlavy.

Organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zveřejní síť ENTSO pro elektřinu.

7.   Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne s příslušnými provozovateli distribučních soustav na účinných, účelných a přiměřených postupech poskytování a řízení vzájemné výměny dat, včetně poskytování dat týkajících se distribučních soustav a významných uživatelů sítě, pokud je to nezbytné pro efektivní provoz sítě. Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 6 písm. g), každý provozovatel přenosové soustavy se s příslušnými provozovateli distribučních soustav dohodne na formátu výměny dat.

8.   Významní uživatelé sítě připojení k přenosové soustavě musí mít přístup k datům týkajícím se jejich síťových zařízení v místě připojení uvedených do provozu.

9.   Každý provozovatel přenosové soustavy se s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě dohodne na rozsahu dodatečných vzájemně vyměňovaných dat o síťových zařízeních uvedených do provozu.

10.   Provozovatelé distribučních soustav s místem připojení k přenosové soustavě jsou oprávněni přijímat příslušná strukturální data, data související s plánováním a data v reálném čase od příslušných provozovatelů přenosových soustav a shromažďovat je od sousedních provozovatelů distribučních soustav. Sousední provozovatelé distribučních soustav koordinovaně stanoví rozsah dat, která mohou být vyměňována.

KAPITOLA 2

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav

Článek 41

Výměna strukturálních dat a dat z předpovědí

1.   Sousední provozovatelé přenosových soustav si vyměňují alespoň tato strukturální data týkající se sledované oblasti:

a)

obvyklou topologii rozvoden a další relevantní data podle napěťové hladiny;

b)

technická data týkající se přenosových vedení;

c)

technická data týkající se transformátorů připojujících provozovatele distribučních soustav, významných uživatelů sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení, a blokových transformátorů generátorů významných uživatelů sítě, kteří představují výrobny elektřiny;

d)

maximální a minimální činný a jalový výkon významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly;

e)

technická data týkající se transformátorů s regulací fázového posunu;

f)

technická data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav;

g)

technická data týkající se reaktorů, kondenzátorů a statických kompenzátorů VAR a

h)

limity provozní bezpečnosti stanovené jednotlivými provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 25.

2.   Za účelem koordinace chránění svých přenosových soustav si sousední provozovatelé přenosových soustav vyměňují nastavení ochran vedení, jejichž kontingence jsou zahrnuty do jejich seznamů kontingencí jako vnější kontingence.

3.   Za účelem koordinace analýz bezpečnosti provozu a vytvoření společného modelu sítě v souladu s články 67, 68, 69 a 70 si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje alespoň se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav ze stejné synchronně propojené oblasti alespoň tato data:

a)

topologii přenosových soustav o napětí 220 kV a vyšším v rámci své regulační oblasti;

b)

model nebo ekvivalent přenosové soustavy o napětí nižším než 220 kV s významným dopadem na jeho vlastní přenosovou soustavu;

c)

limity zatížitelnosti prvků přenosové soustavy a

d)

realistický a přesný předpovídaný agregovaný objem dodávek a odběrů výkonu na každý primární zdroj energie v každém uzlu přenosové soustavy pro různé časové rámce.

4.   Pro účely koordinace posouzení dynamické stability podle čl. 38 odst. 2 a 4 a pro účely jejich provádění si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti nebo její příslušné části tato data:

a)

data týkající se významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly, mimo jiné s ohledem na:

i)

elektrické parametry alternátoru potřebné pro posouzení dynamické stability, včetně celkové setrvačnosti;

ii)

modely ochran;

iii)

alternátor a jeho pohonný systém,

iv)

popis blokového transformátoru;

v)

minimální a maximální jalový výkon;

vi)

napěťové modely a modely regulátoru otáček a

vii)

modely pohonných systémů a modely budicích souprav vhodné pro simulaci narušení velkého rozsahu;

b)

data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se přepínačů odboček transformátoru, včetně popisu stávajících přepínačů odboček vinutí transformátoru pod zatížením, a data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se blokových a síťových transformátorů a

c)

data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav a zařízení FACTS, pokud jde o dynamické modely soustavy nebo zařízení a související regulaci vhodnou pro simulaci narušení velkého rozsahu.

Článek 42

Výměna dat v reálném čase

1.   V souladu s články 18 a 19 si každý provozovatel přenosové soustavy pomocí IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni poskytnutého sítí ENTSO pro elektřinu vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti následující data týkající se stavu jeho přenosové soustavy:

a)

frekvenci;

b)

regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy;

c)

měřené výměny činného výkonu mezi oblastmi LFC;

d)

agregovanou dodávku do soustavy;

e)

stav soustavy v souladu s článkem 18;

f)

zadanou hodnotu regulátoru řízení výkonové rovnováhy a frekvence a

g)

výměnu výkonu prostřednictvím virtuálních propojovacích vedení.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy si s ostatními provozovateli přenosových soustav ve své sledované oblasti vyměňuje následující data týkající se jeho přenosové soustavy prostřednictvím výměny dat v reálném čase mezi systémy průmyslového řízení a sběru dat (SCADA) a systémy vyšších energetických funkcí (EMS) těchto provozovatelů přenosových soustav:

a)

skutečnou topologii rozvoden;

b)

činný a jalový výkon v poli vedení, včetně přenosových a distribučních vedení a vedení k připojení významných uživatelů sítě;

c)

činný a jalový výkon v poli transformátorů, včetně přenosových transformátorů, distribučních transformátorů a transformátorů připojujících významné uživatele sítě;

d)

činný a jalový výkon v poli výrobny elektřiny;

e)

polohy odboček transformátorů, včetně transformátorů s regulací fázového posunu;

f)

změřené nebo estimované napětí na přípojnici;

g)

jalový výkon v poli reaktorů a kondenzátorů nebo ze statického kompenzátoru VAR a

h)

omezení schopnosti dodávek činného a jalového výkonu ve vztahu ke sledované oblasti.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn požadovat od všech provozovatelů přenosových soustav ze své sledované oblasti, aby mu v reálném čase poskytli snímky týkající se dat založených na stavové estimaci z regulační oblasti dožádaného provozovatele přenosové soustavy, jsou-li relevantní pro bezpečnost provozu přenosové soustavy dožadujícího provozovatele přenosové soustavy.

KAPITOLA 3

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy

Článek 43

Výměna strukturálních dat

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy určí na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 75 sledovanou oblast distribučních soustav připojených k přenosové soustavě, kterou provozovatel přenosové soustavy potřebuje, aby mohl přesně a účinně určit stav soustavy.

2.   Domnívá-li se provozovatel přenosové soustavy, že distribuční soustava, která není připojena k přenosové soustavě, má s ohledem na napětí, toky výkonu nebo jiné elektrické parametry významný vliv na reprezentaci chování přenosové soustavy, provozovatel přenosové soustavy tuto distribuční soustavu označí v souladu s článkem 75 za součást sledované oblasti.

3.   Strukturální data týkající se sledované oblasti podle odstavců 1 a 2, která každý provozovatel distribuční soustavy poskytuje provozovateli přenosové soustavy, zahrnují alespoň:

a)

rozvodny podle napětí;

b)

vedení, která propojují rozvodny uvedené v písmenu a);

c)

transformátory rozvoden uvedených v písmenu a);

d)

významné uživatele sítě a

e)

reaktory a kondenzátory připojené k rozvodnám uvedeným v písmenu a).

4.   Každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy nejméně jednou za šest měsíců aktualizaci strukturálních dat v souladu s odstavcem 3.

5.   Alespoň jednou ročně každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě poskytne provozovateli přenosové soustavy celkovou agregovanou výrobní kapacitu výrobních modulů typu A, na které se vztahují požadavky nařízení (EU) 2016/631, podle primárních zdrojů energie a nejlepší odhady výrobní kapacity výrobních modulů typu A, na něž se nevztahuje nařízení (EU) 2016/631 nebo pro něž byla z požadavků uvedeného nařízení udělena výjimka, připojených k jeho distribuční soustavě, a příslušné informace o jejich frekvenčním chování.

Článek 44

Výměna dat v reálném čase

Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, poskytuje každý provozovatel distribuční soustavy svému provozovateli přenosové soustavy v reálném čase data týkající se sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy podle čl. 43 odst. 1 a 2, včetně:

a)

aktuální topologie rozvoden;

b)

činného a jalového výkonu v poli vedení;

c)

činného a jalového výkonu v poli transformátorů;

d)

dodávky činného a jalového výkonu v poli výrobny elektřiny;

e)

poloh odboček transformátorů připojených k přenosové soustavě;

f)

napětí na přípojnici;

g)

jalového výkonu v poli reaktorů a kondenzátorů;

h)

nejlepších dostupných dat týkajících se agregované výroby v oblasti provozovatele distribuční soustavy podle primárních zdrojů energie a

i)

nejlepších dostupných dat týkajících se agregované poptávky v oblasti provozovatele distribuční soustavy.

KAPITOLA 4

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a vlastníky propojovacích vedení nebo jiných vedení a výrobních modulů připojených k přenosové soustavě

Článek 45

Výměna strukturálních dat

1.   Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a)

obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;

b)

data týkající se turbíny a výrobny elektřiny, včetně doby studeného a teplého startu;

c)

data pro výpočty zkratového proudu;

d)

data transformátoru výrobny elektřiny;

e)

data týkající se FCR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 154;

f)

data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 158;

g)

data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 161;

h)

data nezbytná pro obnovu přenosové soustavy;

i)

data a modely nezbytné pro provedení dynamické simulace;

j)

data týkající se chránění;

k)

data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;

l)

regulační zálohu pro řízení napětí a jalového výkonu.

2.   Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B nebo C připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a)

obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;

b)

data pro výpočty zkratového proudu;

c)

data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

d)

data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

e)

data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

f)

data týkající se chránění;

g)

regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;

h)

data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;

i)

data nezbytná pro provedení posouzení dynamické stability v souladu s článkem 38.

3.   Provozovatel přenosové soustavy může vlastníka výrobny elektřiny s výrobním modulem připojeným k přenosové soustavě požádat, aby mu v příslušných případech poskytl další data pro analýzu bezpečnosti provozu v souladu s částí III hlavou 2.

4.   Každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data týkající se vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení:

a)

výrobní údaje zařízení;

b)

data týkající se transformátorů;

c)

data týkající se filtrů a soustav filtrů;

d)

data týkající se kompenzace jalového výkonu;

e)

regulační zálohu pro řízení činného výkonu;

f)

regulační zálohu pro řízení jalového výkonu a napětí;

g)

nastavení priority provozního režimu činného nebo jalového výkonu, pokud existuje;

h)

schopnost frekvenční odezvy;

i)

dynamické modely pro dynamickou simulaci;

j)

data týkající se chránění a

k)

schopnost překlenutí poruchy.

5.   Každý vlastník střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a)

výrobní údaje zařízení;

b)

elektrické parametry;

c)

příslušné chránění.

Článek 46

Výměna dat souvisejících s plánováním

1.   Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a)

objem a dostupnost činného výkonu a záloh činného výkonu na výstupu na denní a vnitrodenní bázi;

b)

neprodleně jakoukoli plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu;

c)

jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a

d)

jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

2.   Každý provozovatel vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytuje provozovatelům přenosových soustav alespoň tato data:

a)

plán a dostupnost činného výkonu na denní a vnitrodenní bázi;

b)

neprodleně plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu a

c)

jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu nebo napětí.

3.   Každý provozovatel střídavého propojovacího nebo jiného vedení poskytuje provozovatelům přenosových soustav své údaje o plánované nedostupnosti nebo omezení činného výkonu.

Článek 47

Výměna dat v reálném čase

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D, poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase alespoň tato data:

a)

polohu vypínačů v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy;

b)

činný a jalový výkon v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy a

c)

v případě výrobny elektřiny se spotřebou, která není vlastní spotřebou, čistý činný a jalový výkon.

2.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovatelům přenosových soustav v reálném čase alespoň tato data týkající se místa připojení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení:

a)

polohu vypínačů;

b)

provozní stav a

c)

činný a jalový výkon.

KAPITOLA 5

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav, provozovateli distribučních soustav a výrobními moduly připojenými k distribuční soustavě

Článek 48

Výměna strukturálních dat

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a prostřednictvím agregace podle čl. 2 odst. 1 písm. e) je připojen k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:

a)

obecné údaje o výrobním modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie nebo typu paliva;

b)

data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

c)

data týkající se FRR v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

d)

data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

e)

data týkající se chránění;

f)

regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;

g)

schopnost vzdáleného přístupu k vypínači;

h)

data nezbytná pro provedení dynamické simulace v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/631 a

i)

napěťovou hladinu a polohu jednotlivých výrobních modulů.

2.   Každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e), v dohodnuté lhůtě a nejpozději při prvním uvedení do provozu nebo při jakýchkoli změnách stávajícího zařízení informuje provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o každé změně rozsahu a obsahu dat uvedených v odstavci 1.

Článek 49

Výměna dat souvisejících s plánováním

Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:

a)

svou plánovanou nedostupnost, své plánované omezení činného výkonu a svůj předpovídaný plánovaný činný výkon na výstupu v místě připojení;

b)

jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a

c)

jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

Článek 50

Výměna dat v reálném čase

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data v reálném čase:

a)

stav spínacích zařízení a vypínačů v místě připojení a

b)

toky činného a jalového výkonu, proud a napětí v místě připojení.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s příslušnými provozovateli distribučních soustav stanoví, kteří významní uživatelé sítě mohou být zproštěni povinnosti poskytovat data v reálném čase uvedená v odstavci 1 přímo provozovateli přenosové soustavy. V takových případech se příslušní provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav dohodnou na agregovaných datech vyměňovaných v reálném čase týkajících se dotčených významných uživatelů sítě, která mají být provozovateli přenosové soustavy poskytována.

Článek 51

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav týkajících se významných výrobních modulů

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý provozovatel distribuční soustavy poskytuje svému provozovateli přenosové soustavy data stanovená v článcích 48, 49 a 50 s četností a mírou podrobnosti požadovanou provozovatelem přenosové soustavy.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy zpřístupní provozovateli distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě jsou připojeni významní uživatelé sítě, informace stanovené v článcích 48, 49 a 50 podle požadavků provozovatele distribuční soustavy.

3.   Provozovatel přenosové soustavy může požadovat další data od vlastníka výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, pokud to je nezbytné pro analýzu bezpečnosti provozu a pro validaci modelů.

KAPITOLA 6

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními

Článek 52

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k přenosové soustavě

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato strukturální data:

a)

elektrická data transformátorů připojených k přenosové soustavě;

b)

charakteristiky zatížení odběrného elektrického zařízení a

c)

charakteristiky řízení jalového výkonu.

2.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data:

a)

plánovanou spotřebu činného výkonu a předpovídanou spotřebu jalového výkonu na denní a vnitrodenní bázi, včetně změn těchto plánů nebo předpovědí;

b)

jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu;

c)

v případě účasti na odezvě na straně poptávky plán svého rozsahu strukturálního minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen, a

d)

jako výjimku z písmene a) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

3.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase tato data:

a)

činný a jalový výkon v místě připojení a

b)

rozsah minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen.

4.   Každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě popíše svému provozovateli přenosové soustavy chování tohoto zařízení v rozsazích napětí uvedených v článku 27.

Článek 53

Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k distribuční soustavě nebo třetími osobami, které se účastní odezvy na straně poptávky

1.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který představuje odběrné elektrické zařízení připojené k distribuční soustavě a který se účastní odezvy na straně poptávky jinak než prostřednictvím třetí osoby, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy tato data související s plánováním a data v reálném čase:

a)

strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakéhokoli potenciálního využití tohoto výkonu pro odezvu na straně poptávky;

b)

předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou odezvu na straně poptávky;

c)

činný a jalový výkon v reálném čase v místě připojení a

d)

potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.

2.   Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je třetí osobou účastnící se odezvy na straně poptávky podle článku 27 nařízení (EU) 2016/1388, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy za všechna svá odběrná elektrická zařízení připojená k distribuční soustavě na denní bázi a blízko reálnému času tato data:

a)

strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakékoli potenciální aktivace odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;

b)

předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou úroveň odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;

c)

činný a jalový výkon v reálném čase a

d)

potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.

HLAVA 3

SOULAD

KAPITOLA 1

Úlohy a odpovědnost

Článek 54

Odpovědnost významných uživatelů sítě

1.   Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o všech plánovaných změnách svých technických kapacit, které by mohly mít dopad na jeho soulad s požadavky tohoto nařízení, před jejich provedením.

2.   Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o všech narušeních provozu ve svém zařízení, která by mohla mít dopad na jeho soulad s požadavky tohoto nařízení, co nejdříve po jejich výskytu.

3.   Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o připravovaných plánech a postupech zkoušek, které mají být provedeny za účelem ověření souladu jeho zařízení s požadavky tohoto nařízení, a to s dostatečným předstihem před jejich zahájením. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy předem a včas schválí připravované plány a postupy zkoušek, přičemž nesmí schválení bezdůvodně odepřít. Má-li významný uživatel sítě místo připojení s provozovatelem distribuční soustavy a v souladu s odstavcem 2 spolupracuje pouze s provozovatelem distribuční soustavy, je provozovatel přenosové soustavy oprávněn požadovat od příslušného provozovatele distribuční soustavy všechny výsledky zkoušek souladu, které jsou relevantní pro bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy.

4.   Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 a čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388 provádí významný uživatel sítě zkoušky souladu a simulace souladu podle uvedených nařízení kdykoli v průběhu životnosti svého zařízení, a zejména po jakékoli poruše, úpravě nebo výměně kteréhokoli zařízení, které by mohly mít vliv na soulad zařízení s požadavky tohoto nařízení, pokud jde o schopnost zařízení dosahovat uváděných hodnot, časové požadavky uplatňované na tyto hodnoty a dostupnost nebo smluvní poskytování podpůrných služeb. Třetí osoby poskytující odezvu na straně poptávky přímo provozovateli přenosové soustavy, poskytovatelé redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a další poskytovatelé záloh činného výkonu zajistí, aby zařízení v jejich portfoliu byla v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Článek 55

Úkoly provozovatelů přenosových soustav s ohledem na provoz soustavy

Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za bezpečnost provozu své regulační oblasti, a zejména:

a)

vyvíjí a zavádí nástroje pro provoz sítě, které jsou relevantní pro jeho regulační oblast a souvisejí s provozem v reálném čase a přípravou provozu;

b)

vyvíjí a zavádí nástroje a řešení mající za cíl prevenci a nápravu narušení;

c)

využívá služby poskytované třetími osobami, popřípadě na základě zprostředkování, jako je například redispečink nebo protiobchod, služby řízení přetížení, výrobní zálohy a další podpůrné služby;

d)

dodržuje stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí přijatou sítí ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009 a poskytuje síti ENTSO pro elektřinu informace požadované pro plnění úkolů souvisejících s vytvářením stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí a

e)

každoročně monitoruje vhodnost nástrojů pro provoz sítě zavedených podle písmen a) a b), které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy určí jakákoli vhodná zlepšení těchto nástrojů pro provoz sítě, přičemž zohlední výroční zprávy sítě ENTSO pro elektřinu na základě stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15. Provozovatel přenosové soustavy následně veškerá stanovená zlepšení provede.

KAPITOLA 2

Provozní zkoušky

Článek 56

Účel a odpovědnost

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy a každý provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě připojený k přenosové soustavě může provádět provozní zkoušky svých prvků přenosové soustavy a svých zařízení za simulovaných provozních podmínek a po omezenou dobu trvání. Na tyto zkoušky s dostatečným předstihem před jejich zahájením upozorní a minimalizuje účinek na provoz soustavy v reálném čase. Provozní zkoušky mají za cíl:

a)

prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nový prvek přenosové soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;

b)

prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nové zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;

c)

prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení po každé změně prvku přenosové soustavy nebo zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy relevantní pro provoz soustavy;

d)

posoudit potenciální negativní účinky poruchy, zkratu nebo jiné neplánované a neočekávané mimořádné události v provozu soustavy na prvek přenosové soustavy nebo na zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy.

2.   Výsledky provozních zkoušek uvedených v odstavci 1 využívá provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě následujícím způsobem:

a)

provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil řádné fungování prvků přenosové soustavy;

b)

provozovatel distribuční soustavy a významní uživatelé sítě k tomu, aby zajistili řádné fungování distribučních soustav a zařízení významných uživatelů sítě;

c)

provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby zachovali stávající a vyvíjeli nové provozní postupy;

d)

provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil plnění podpůrných služeb;

e)

provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby získali informace o fungování prvků přenosové soustavy a zařízení významných uživatelů sítě a provozovatelů distribučních soustav za podmínek a v souladu se všemi příslušnými provozními ustanoveními tohoto nařízení, pokud jde o:

i)

řízené používání změn frekvence nebo napětí mající za cíl získání informací o chování přenosové soustavy a jednotlivých prvků a

ii)

zkoušky provozních postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby provozní zkoušky neohrožovaly bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy. Každá provozní zkouška může být odložena nebo přerušena s ohledem na neplánované okolnosti, které v soustavě nastanou, nebo na bezpečnost pracovníků, veřejnosti, testované technologie nebo zařízení či prvků přenosové soustavy nebo zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo významného uživatele sítě.

4.   V případě zhoršení stavu přenosové soustavy, v níž jsou provozní zkoušky prováděny, je provozovatel této přenosové soustavy oprávněn provozní zkoušky přerušit. Pokud má provádění zkoušek dopad na jiného provozovatele přenosové soustavy a stav jeho soustavy se rovněž zhorší, provozovatel přenosové soustavy, významný uživatel sítě nebo provozovatel distribuční soustavy provádějící zkoušky provozní zkoušky okamžitě ukončí, jakmile je informován příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby výsledky příslušných provozních zkoušek provedených společně se všemi souvisejícími analýzami byly:

a)

začleněny do postupu výcviku a certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase;

b)

používány jako vstupy pro výzkum a vývoj prováděný sítí ENTSO pro elektřinu a

c)

používány ke zlepšení provozních postupů, včetně postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.

Článek 57

Provádění provozních zkoušek a analýz

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, s níž má významný uživatel sítě místo připojení, je oprávněn kdykoli v průběhu životnosti zařízení provádět zkoušky souladu významného uživatele sítě s požadavky tohoto nařízení, jeho předpokládaného vstupu nebo výstupu a jeho smluvního poskytování podpůrných služeb. Průběh těchto provozních zkoušek oznámí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy významnému uživateli sítě s dostatečným předstihem před jejich zahájením.

2.   Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, s níž má významný uživatel sítě místo připojení, zveřejní seznam informací a dokumentů, jež mají být poskytnuty, a požadavků, které má významný uživatel sítě při provozních zkouškách souladu splnit. Tento seznam obsahuje alespoň tyto informace:

a)

veškerou dokumentaci a certifikáty zařízení, které poskytne významný uživatel sítě;

b)

podrobná technická data zařízení významného uživatele sítě relevantní pro provoz soustavy;

c)

požadavky na modely pro posouzení dynamické stability a

d)

případně studie významného uživatele sítě ukazující předpokládaný výsledek posouzení dynamické stability.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy případně zveřejní rozdělení odpovědnosti při provozních zkouškách souladu mezi významného uživatele sítě a provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

HLAVA 4

VÝCVIK

Článek 58

Výcvikový program

1.   Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje a přijme:

a)

úvodní výcvikový program pro účely certifikace a průběžný program pro průběžný výcvik zaměstnanců, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase;

b)

výcvikový program pro své zaměstnance, kteří jsou pověřeni přípravou provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracovávání a přijímání výcvikových programů pro zaměstnance příslušných regionálních bezpečnostních koordinátorů;

c)

výcvikový program pro své zaměstnance, kteří řídí udržování výkonové rovnováhy.

2.   Výcvikové programy provozovatele přenosové soustavy zahrnují znalosti o prvcích přenosové soustavy, provozu přenosové soustavy, používání pracovních systémů a postupů, provozu mezi provozovateli přenosových soustav, uspořádání trhu, rozpoznávání a řešení nestandardních situací v provozu soustavy a činnostech a nástrojích pro přípravu provozu.

3.   Zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase, v rámci svého úvodního výcviku absolvují výcvik problematiky interoperability přenosových soustav na základě zkušeností z provozu a zpětné vazby ze společného výcviku prováděného spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 63. Tento výcvik problematiky interoperability zahrnuje přípravu a aktivaci koordinovaných nápravných opatření pro všechny stavy soustavy.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy zařadí do svého výcvikového programu pro zaměstnance, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase, četnost výcviku a tyto části:

a)

popis prvků přenosové soustavy;

b)

provoz přenosové soustavy za všech stavů soustavy, včetně stavu obnovy;

c)

používání pracovních systémů a postupů;

d)

koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav a uspořádání trhu;

e)

rozpoznávání a řešení nestandardních provozních situací;

f)

relevantní oblasti silnoproudé elektrotechniky;

g)

relevantní aspekty vnitřního trhu s elektřinou v Unii;

h)

relevantní aspekty kodexů sítě nebo rámcových pokynů přijatých v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 714/2009;

i)

bezpečnost osob, jaderného i jiného zařízení při provozu přenosové soustavy;

j)

spolupráci a koordinaci mezi provozovateli přenosových soustav při provozu v reálném čase a při přípravě provozu na úrovni hlavních dispečerských pracovišť; tato část proběhne v angličtině, není-li stanoveno jinak;

k)

případný společný výcvik s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě;

l)

pracovní návyky se zvláštním zaměřením na zvládání stresu, lidské jednání v kritických situacích, odpovědnost a motivační dovednosti a

m)

postupy a nástroje pro přípravu provozu, včetně těch, které při přípravě provozu používají příslušní regionální bezpečnostní koordinátoři.

5.   Výcvikový program pro zaměstnance, kteří jsou pověřeni přípravou provozu, musí zahrnovat přinejmenším aspekty uvedené v odst. 4 písm. c), f), g), h), j) a m).

6.   Výcvikový program pro zaměstnance, kteří řídí udržování výkonové rovnováhy, musí zahrnovat přinejmenším aspekty uvedené v odst. 4 písm. c), g) a h).

7.   Každý provozovatel přenosové soustavy si vede záznamy o výcvikových programech zaměstnanců po celou dobu trvání jejich zaměstnání. Na žádost příslušného regulačního orgánu každý provozovatel přenosové soustavy poskytne informace o rozsahu a podrobnostech svých výcvikových programů.

8.   Každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá své výcvikové programy nejméně jednou ročně nebo po významných změnách soustavy. Každý provozovatel přenosové soustavy své výcvikové programy aktualizuje, aby odpovídaly změnám provozních podmínek, tržních pravidel, konfigurace sítě a charakteristik soustavy, se zvláštním zaměřením na nové technologie, změny ve skladbě výroby a poptávky a vývoj trhu.

Článek 59

Podmínky výcviku

1.   Výcvikové programy každého provozovatele přenosové soustavy pro zaměstnance, kteří řídí provoz v reálném čase, zahrnují výcvik na pracovišti a mimo směnu. Výcvik na pracovišti probíhá pod dohledem zkušeného zaměstnance, který řídí provoz v reálném čase. Výcvik mimo směnu probíhá v prostředí, které simuluje dispečerské pracoviště, a s podrobnostmi síťových modelů, které svou úrovní odpovídají úkolům, na které výcvik připravuje.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí výcvik zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase, na základě komplexního databázového modelu své sítě s příslušnými daty z ostatních sítí alespoň ze sledované oblasti a s takovou mírou podrobnosti, která je dostatečná pro simulaci provozních problémů mezi provozovateli přenosových soustav. Scénáře výcviku jsou založeny na skutečných a simulovaných podmínkách soustavy. V relevantních případech se rovněž simuluje úloha ostatních provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav připojených k přenosové soustavě a významných uživatelů sítě, nemohou-li být přímo zastoupeni na společném výcviku.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy uceleně a přiměřeně koordinuje výcvik mimo směnu zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase, s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a významnými uživateli sítě s ohledem na dopad jejich zařízení na provoz přenosové soustavy v reálném čase a zohledňuje přitom aktuální topologii sítě a charakteristiky sekundárních zařízení. V relevantních případech pořádají provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav připojení k přenosové soustavě a významní uživatelé sítě společné výcvikové simulace mimo směnu nebo workshopy.

Článek 60

Výcvikoví koordinátoři a trenéři

1.   Odpovědnost výcvikových koordinátorů zahrnuje navrhování výcvikových programů, dohled nad nimi a jejich aktualizaci, spolu se stanovením:

a)

kvalifikací a postupu výběru zaměstnanců provozovatele přenosové soustavy, kteří mají výcvik absolvovat;

b)

výcviku vyžadovaného pro certifikaci zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase;

c)

postupů pro úvodní a průběžné výcvikové programy, včetně příslušné dokumentace;

d)

postupu certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, a

e)

postupu pro prodloužení délky výcviku a doby platnosti certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy určí dovednosti a úroveň odborné způsobilosti praktických trenérů. Praktičtí trenéři musejí mít odpovídající úroveň zkušeností z provozu po úspěšné certifikaci.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy vede seznam zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase a vykonávají funkci praktických trenérů, a při rozhodování o prodloužení jejich certifikace ověřuje jejich schopnost poskytovat praktický výcvik.

Článek 61

Certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase

1.   Osoba se může stát zaměstnancem, který řídí provoz soustavy v reálném čase, pokud absolvuje výcvik a následně získá certifikaci od jmenovaného zástupce svého provozovatele přenosové soustavy pro příslušné úkoly ve lhůtě stanovené výcvikovým programem. Zaměstnanec, který řídí provoz soustavy v reálném čase, nepracuje na dispečerském pracovišti bez dohledu, nemá-li certifikaci.

2.   Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy definuje a zavede postup pro certifikaci zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, včetně úrovně odborné způsobilosti.

3.   Zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy, kteří řídí provoz v reálném čase, získají certifikaci po úspěšném formálním přezkoušení, které zahrnuje ústní a/nebo písemnou zkoušku, a/nebo po praktickém přezkoušení s předem definovanými kritérii úspěšnosti.

4.   Provozovatel přenosové soustavy si ponechá kopii vydaného certifikátu a výsledky formálního přezkoušení. Na žádost regulačního orgánu provozovatel přenosové soustavy poskytne kopii záznamů z certifikační zkoušky.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy eviduje dobu platnosti certifikace vydané zaměstnanci, který řídí provoz v reálném čase.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví maximální dobu platnosti certifikace, která nepřekračuje pět let, může však být prodloužena na základě kritérií stanovených jednotlivými provozovateli přenosových soustav a může zohlednit účast zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase a mají dostatečné praktické zkušenosti, v programu průběžného výcviku.

Článek 62

Společný jazyk pro komunikaci mezi zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase

1.   Není-li dohodnuto jinak, je společným kontaktním jazykem mezi zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci sousedního provozovatele přenosové soustavy angličtina.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy školí své příslušné zaměstnance, kteří řídí provoz soustavy, aby dosáhli dostatečné úrovně dovedností ve společných kontaktních jazycích dohodnutých se sousedními provozovateli přenosových soustav.

Článek 63

Spolupráce na výcviku mezi provozovateli přenosových soustav

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy organizuje pravidelný výcvik spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav, aby rozšířil znalosti charakteristik sousedních přenosových soustav a zlepšil komunikaci a koordinaci mezi zaměstnanci sousedních provozovatelů přenosových soustav, kteří řídí provoz v reálném čase. Výcvik mezi provozovateli přenosových soustav zahrnuje podrobné znalosti koordinovaných činností vyžadovaných za jednotlivých stavů soustavy.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy ve spolupráci alespoň se sousedním provozovatelem přenosové soustavy určí potřebu a četnost společných výcviků, včetně minimálního obsahu a rozsahu těchto výcviků, s ohledem na úroveň vzájemného vlivu a nezbytnou provozní spolupráci. Tento společný výcvik může mimo jiné zahrnovat společné workshopy a společný výcvik na trenažeru.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy se s ostatními provozovateli přenosových soustav nejméně jednou ročně účastní výcviku týkajícího se řešení problémů mezi provozovateli přenosových soustav při provozu v reálném čase. Četnost se stanoví s ohledem na úroveň vzájemného vlivu přenosových soustav a typ propojení – stejnosměrná/střídavá vedení.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy si vyměňuje zkušenosti z provozu v reálném čase se sousedními provozovateli přenosových soustav, s každým provozovatelem přenosové soustavy, se kterým spolupracuje nebo spolupracoval při provozu soustavy, a s příslušnými regionálními bezpečnostními koordinátory, což zahrnuje i návštěvy a výměnu zkušeností mezi zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase.

ČÁST III

PŘÍPRAVA PROVOZU

HLAVA 1

DATA PRO ANALÝZU BEZPEČNOSTI PROVOZU PŘI PŘÍPRAVĚ PROVOZU

Článek 64

Obecná ustanovení pro individuální a společné modely sítě

1.   Při provádění analýzy bezpečnosti provozu podle hlavy 2 této části každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje v souladu s metodikami stanovenými na základě článku 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článku 18 nařízení (EU) 2016/1719 individuální modely sítě pro každý z následujících časových rámců za použití formátu dat stanoveného v souladu s čl. 114 odst. 2:

a)

roční, v souladu s články 66, 67 a 68;

b)

případně týdenní, v souladu s článkem 69;

c)

denní, v souladu s článkem 70, a

d)

vnitrodenní, v souladu s článkem 70.

2.   Individuální modely sítě zahrnují strukturální informace a data stanovené v článku 41.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy vytváří individuální modely sítě a každý regionální bezpečnostní koordinátor přispívá k vytvoření společných modelů sítě s použitím formátu dat stanoveného podle čl. 114 odst. 2.

Článek 65

Roční scénáře

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společný seznam ročních scénářů, podle nichž posoudí provoz propojené přenosové soustavy v následujícím roce. Tyto scénáře umožní zjistit a posoudit vliv propojené přenosové soustavy na bezpečnost provozu. Scénáře zahrnují tyto proměnné:

a)

poptávku po elektřině;

b)

podmínky související s příspěvkem obnovitelných zdrojů energie;

c)

stanovené importní/exportní pozice, včetně dohodnutých referenčních hodnot umožňujících spojení;

d)

skladba výroby při plně dostupném výrobním parku;

e)

roční výhled rozvoje sítě.

2.   Při vypracovávání společného seznamu scénářů provozovatelé přenosových soustav zohlední tyto prvky:

a)

typickou skladbu přeshraniční výměny pro různé úrovně spotřeby, nasazení obnovitelných zdrojů energie a konvenční výroby;

b)

pravděpodobnost výskytu scénářů;

c)

možné odchylky od limitů provozní bezpečnosti pro každý scénář;

d)

objem výkonů vyrobených a spotřebovaných výrobnami elektřiny a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými do distribučních soustav.

3.   Pokud se provozovatelům přenosových soustav nepodaří vypracovat společný seznam scénářů podle odstavce 1, použijí se tyto výchozí scénáře:

a)

Winter Peak (zimní špička), 3. středa v lednu stávajícího roku, 10:30 SEČ;

b)

Winter Valley (zimní minimum), 2. neděle v lednu stávajícího roku, 3:30 SEČ;

c)

Spring Peak (jarní špička), 3. středa v dubnu stávajícího roku, 10:30 SEČ;

d)

Spring Valley (jarní minimum), 2. neděle v dubnu stávajícího roku, 3:30 SEČ;

e)

Summer Peak (letní špička), 3. středa v červenci předchozího roku, 10:30 SEČ;

f)

Summer Valley (letní minimum), 2. neděle v červenci předchozího roku, 3:30 SEČ;

g)

Autumn Peak (podzimní špička), 3. středa v říjnu předchozího roku, 10:30 SEČ;

h)

Autumn Valley (podzimní minimum), 2. neděle v říjnu předchozího roku, 3:30 SEČ.

4.   Síť ENTSO pro elektřinu každoročně vždy do 15. července zveřejní společný seznam scénářů vytvořený pro následující rok, včetně popisu těchto scénářů a období, v kterých mají být používány.

Článek 66

Roční individuální modely sítě

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy vypočítá roční individuální model sítě pro každý ze scénářů vypracovaných podle článku 65, za použití nejlepších odhadů proměnných definovaných v čl. 65 odst. 1. Každý provozovatel přenosové soustavy zveřejní své roční individuální modely sítě v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu v souladu s čl. 114 odst. 1.

2.   Při stanovování svého ročního individuálního modelu sítě každý provozovatel přenosové soustavy:

a)

dohodne se se sousedními provozovateli přenosových soustav na odhadovaném toku výkonu po vysokonapěťových stejnosměrných soustavách spojujících jejich regulační oblasti;

b)

uvede pro každý scénář do rovnováhy celkové množství/objem:

i)

netto výměn po střídavých vedeních;

ii)

odhadovaných toků výkonu ve vysokonapěťových stejnosměrných soustavách;

iii)

zatížení včetně odhadu ztrát a

iv)

výroby.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy zahrne do svých ročních individuálních modelů sítě agregovaný výkon na výstupu pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav. Tento agregovaný výkon:

a)

odpovídá strukturálním datům poskytnutým v souladu s požadavky článků 41, 43, 45 a 48;

b)

odpovídá scénářům vypracovaným v souladu s článkem 65 a

c)

rozlišuje podle typu primárního zdroje energie.

Článek 67

Roční společné modely sítě

1.   Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky vytváření ročních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě vypracovaných v souladu s čl. 66 odst. 1 a metodiky jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článkem 18 nařízení (EU) 2016/1719, pokud jde o tyto prvky:

a)

lhůty pro shromáždění ročních individuálních modelů sítě, jejich spojení do společného modelu sítě a ukládání individuálních a společných modelů sítě;

b)

kontrolu kvality individuálních a společných modelů sítě, prováděnou za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistence, a

c)

opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene b).

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn požadovat od jiného provozovatele přenosové soustavy veškeré informace o změnách topologie sítě nebo o provozních nastaveních, jako jsou například nastavení ochran nebo schémata chránění soustavy, přehledová schémata a zapojení rozvoden nebo dodatečné modely sítě, které jsou relevantní pro vytvoření přesné reprezentace přenosové soustavy při provádění analýzy bezpečnosti provozu.

Článek 68

Aktualizace ročních individuálních a společných modelů sítě

1.   Pokud provozovatel přenosové soustavy změní své nejlepší odhady proměnných použité pro stanovení ročního individuálního modelu sítě vytvořeného v souladu s čl. 66 odst. 1 nebo zaznamená jejich změnu, která je významná pro bezpečnost provozu, aktualizuje svůj roční individuální model sítě a zveřejní jej v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

2.   Při každé aktualizaci individuálního modelu sítě se odpovídajícím způsobem aktualizuje roční společný model sítě použitím metodiky stanovené v souladu s čl. 67 odst. 1.

Článek 69

Týdenní individuální a společné modely sítě

1.   Pokud to dva nebo více provozovatelů přenosových soustav považují za potřebné, určí nejreprezentativnější scénáře pro koordinaci analýzy bezpečnosti provozu svých přenosových soustav pro týdenní časový rámec a vypracují metodiku spojování individuálních modelů sítě analogickou metodice vytváření ročních společných modelů sítě z ročních individuálních modelů sítě v souladu s čl. 67 odst. 1.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy podle odstavce 1 vytváří nebo aktualizuje své týdenní individuální modely sítě podle scénářů stanovených v souladu s odstavcem 1.

3.   Provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 1 nebo třetí osoby, na něž byl úkol podle odstavce 1 přenesen, vytvářejí týdenní společné modely sítě podle metodiky vypracované v souladu s odstavcem 1 a za použití individuálních modelů sítě vytvořených v souladu s odstavcem 2.

Článek 70

Metodika vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě

1.   Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky pro vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě a pro jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222, pokud jde o tyto prvky:

a)

definici časových značek;

b)

lhůty pro shromáždění individuálních modelů sítě, pro jejich spojení do společného modelu sítě a pro ukládání individuálních a společných modelů sítě. Lhůty odpovídají regionálním postupům stanoveným pro přípravu a aktivaci nápravných opatření;

c)

kontrolu kvality individuálních modelů sítě a společného modelu sítě, které mají být zavedeny, za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistentnosti;

d)

opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene c) a

e)

zpracování doplňkových informací týkajících se provozního uspořádání, jako jsou například nastavení ochran nebo schémata chránění soustavy, přehledová schémata a zapojení rozvoden za účelem dosažení bezpečnosti provozu.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy vytváří denní a vnitrodenní individuální modely sítě v souladu s odstavcem 1 a zveřejňuje je v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

3.   Při vytváření denních nebo vnitrodenních individuálních modelů sítě podle odstavce 2 každý provozovatel přenosové soustavy zahrne:

a)

aktuální předpovědi zatížení a výroby;

b)

dostupné výsledky procesů na denních a vnitrodenních trzích;

c)

dostupné výsledky úkolů souvisejících s plánováním výroby, spotřeby a výměn, které jsou uvedeny v části III hlavě 6;

d)

pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav agregovaný činný výkon na výstupu členěný podle typu primárního zdroje energie, ve shodě s daty poskytovanými v souladu s články 40, 43, 44, 48, 49 a 50;

e)

aktuální topologii přenosové soustavy.

4.   Denní a vnitrodenní individuální modely sítě musí zahrnovat všechna nápravná opatření, o nichž již bylo rozhodnuto, přičemž tato nápravná opatření musí být jasně odlišitelná od dodávek a odběrů výkonu stanovených podle čl. 40 odst. 4 a topologie sítě bez uplatnění nápravných opatření.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy posoudí přesnost proměnných uvedených v odstavci 3 porovnáním s jejich skutečnými hodnotami s ohledem na zásady stanovené v souladu v čl. 75 odst. 1 písm. c).

6.   Pokud se po posouzení podle odstavce 5 provozovatel přenosové soustavy domnívá, že je přesnost proměnných pro vyhodnocení bezpečnosti provozu nedostatečná, určí příčiny nepřesnosti. Pokud tyto příčiny závisejí na postupech provozovatele přenosové soustavy pro vytváření individuálních modelů sítě, provozovatel přenosové soustavy tyto postupy přezkoumá, aby získal přesnější výsledky. Pokud příčiny závisejí na proměnných poskytovaných ostatními stranami, provozovatel přenosové soustavy společně s těmito dalšími stranami usiluje o to, aby byly příslušné proměnné přesné.

Článek 71

Kontrola kvality pro modely sítě

Při stanovení kontrol kvality v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b) a čl. 70 odst. 1 písm. c) všichni provozovatelé přenosových soustav společně určí kontroly, jejichž účelem je ověřit přinejmenším:

a)

koherentnost stavů propojovacích vedení;

b)

zda se hodnoty napětí pro prvky přenosové soustavy, které mají vliv na ostatní regulační oblasti, nacházejí v obvyklých provozních mezích;

c)

koherentnost přechodných dovolených přetížení propojovacích vedení a

d)

zda dodávky nebo odběry činného a jalového výkonu odpovídají obvyklým provozním hodnotám.

HLAVA 2

ANALÝZA BEZPEČNOSTI PROVOZU

Článek 72

Analýza bezpečnosti provozu při přípravě provozu

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí koordinované analýzy bezpečnosti provozu alespoň pro tyto časové rámce:

a)

roční;

b)

týdenní (v příslušných případech v souladu s článkem 69);

c)

denní a

d)

vnitrodenní.

2.   Při provádění koordinované analýzy bezpečnosti provozu provozovatel přenosové soustavy používá metodiku přijatou v souladu s článkem 75.

3.   Při provádění analýzy bezpečnosti provozu každý provozovatel přenosové soustavy v situaci N simuluje jednotlivé kontingence ze svého seznamu kontingencí sestaveného v souladu s článkem 33 a ověří, zda v situaci (N–1) nejsou v jeho regulační oblasti překročeny limity provozní bezpečnosti stanovené v souladu s článkem 25.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí své analýzy bezpečnosti provozu za použití alespoň společných modelů sítě vytvořených v souladu s články 67, 68, 70 a případně 69 a při provádění těchto analýz zohlední plánované odstávky.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy sdílí výsledky svých analýz bezpečnosti provozu alespoň s provozovateli přenosových soustav, jejichž prvky jsou zahrnuty do sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy a v souladu s těmito analýzami bezpečnosti provozu jsou ovlivněny, aby těmto provozovatelům přenosových soustav umožnil ověřit, zda jsou v jejich regulačních oblastech dodržovány limity provozní bezpečnosti.

Článek 73

Roční až týdenní analýza bezpečnosti provozu

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí roční a v příslušných případech týdenní analýzy bezpečnosti provozu, aby zjistil přinejmenším tato síťová omezení:

a)

toky výkonu a napětí přesahující limity provozní bezpečnosti;

b)

překročení limitů stability přenosové soustavy stanovených v souladu s čl. 38 odst. 2 a 6 a

c)

překročení zkratových limitů přenosové soustavy.

2.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí možné síťové omezení, navrhne nápravná opatření v souladu s články 20 až 23. Nejsou-li dostupná beznákladová nápravná opatření a síťové omezení souvisí s plánovanou nedostupností některých relevantních zařízení, pak toto síťové omezení představuje kolizi v plánování odstávek a provozovatel přenosové soustavy iniciuje koordinaci odstávek v souladu s článkem 95 nebo 100, podle toho, v jaké části roku je koordinace iniciována.

Článek 74

Denní a vnitrodenní analýza bezpečnosti provozu a analýza bezpečnosti provozu blízká reálnému času

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí denní a vnitrodenní analýzy bezpečnosti provozu a analýzy bezpečnosti provozu blízké reálnému času, aby zjistil potenciální síťová omezení a připravil a aktivoval nápravná opatření spolu s dalšími provozovateli přenosových soustav, kterých se to týká, a případně dotčenými provozovateli distribučních soustav nebo významnými uživateli sítě.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje předpovědi zatížení a výroby. Když tyto předpovědi naznačují významnou odchylku zatížení nebo výroby, provozovatel přenosové soustavy svou analýzu bezpečnosti provozu aktualizuje.

3.   Při provádění analýzy bezpečnosti provozu blízké reálnému času ve své sledované oblasti každý provozovatel přenosové soustavy používá stavovou estimaci.

Článek 75

Metodika koordinace analýz bezpečnosti provozu

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu. Cílem této metodiky je standardizace analýz bezpečnosti provozu alespoň pro každou synchronně propojenou oblast a zahrnuje přinejmenším:

a)

metody posuzování vlivu prvků přenosové soustavy a významných uživatelů sítě nacházejících se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, aby bylo možné určit prvky, které jsou zahrnuty do sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, a mezní hodnoty vlivu kontingencí, při jejichž překročení znamenají kontingence těchto prvků vnější kontingence;

b)

zásady společného posouzení rizik, které pro kontingence podle článku 33 zahrnují přinejmenším:

i)

příslušnou pravděpodobnost;

ii)

přechodná dovolená přetížení a

iii)

dopad kontingencí;

c)

zásady posuzování a řešení nejistoty výroby a zatížení s ohledem na spolehlivostní zálohu v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2015/1222;

d)

požadavky na koordinaci a výměnu informací mezi regionálními bezpečnostními koordinátory v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 77 odst. 3;

e)

úlohu sítě ENTSO pro elektřinu při řízení společných nástrojů, zlepšování pravidel týkajících se kvality dat, monitorování metodiky koordinované analýzy bezpečnosti provozu a společných ustanovení o regionální koordinaci bezpečnosti provozu v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity.

2.   Metody podle odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, ať se jedná o prvky sítě ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo provozovatelů distribučních soustav, výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě. Tyto metody zohlední následující vlastnosti prvků přenosových soustav a významných uživatelů sítě:

a)

stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků stavové estimace pro regulační oblast provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot;

b)

stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků analýzy bezpečnosti provozu provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot, a

c)

požadavky na zajištění odpovídající reprezentace připojených prvků ve sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy.

3.   Hodnoty uvedené v odst. 2 písm. a) a b) se stanoví na základě situací, které reprezentují různé předpokládané podmínky a jež jsou charakterizovány proměnnými, jako jsou úroveň a skladba výroby, úroveň přeshraniční výměny elektřiny a odstávky zařízení.

4.   Metody uvedené v odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy s těmito charakteristikami:

a)

každý prvek má faktor vlivu na elektrické hodnoty v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, který je větší než běžné mezní hodnoty vlivu kontingencí, což znamená, že odstávka tohoto prvku může významně ovlivnit výsledky kontingenční analýzy provozovatele přenosové soustavy;

b)

výběr mezních hodnot vlivu kontingencí minimalizuje riziko, že by výskyt kontingence zjištěné v regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, která není uvedena v seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy, mohl vést k takovému chování soustavy daného provozovatele přenosové soustavy, které je považováno za nepřijatelné pro kterýkoli prvek z jeho seznamu vnitřních kontingencí, jako například k nouzovému stavu;

c)

posouzení tohoto rizika je založeno na situacích, které jsou reprezentativní pro různé předpokládané podmínky a jež jsou charakterizovány proměnnými, jako jsou úroveň a skladba výroby, úrovně výměn a odstávky zařízení.

5.   Zásady společného posouzení rizik uvedené v odst. 1 písm. b) stanoví kritéria pro posuzování bezpečnosti propojené soustavy. Tato kritéria se stanoví s odkazem na harmonizovanou úroveň maximálně přijatelného rizika mezi analýzami bezpečnosti různých provozovatelů přenosových soustav. Tyto zásady se týkají:

a)

konzistentnosti definice mimořádných kontingencí;

b)

hodnocení pravděpodobnosti a dopadu mimořádných kontingencí a

c)

zohlednění mimořádných kontingencí v seznamu kontingencí provozovatele přenosové soustavy, pokud jejich pravděpodobnost přesahuje běžnou mezní hodnotu.

6.   Zásady posuzování a řešení nejistoty podle odst. 1 písm. c) předpokládají udržení dopadu nejistoty ohledně výroby nebo poptávky pod harmonizovanou maximální úrovní přijatelnou pro analýzu bezpečnosti provozu každého provozovatele přenosové soustavy. Tyto zásady stanoví:

a)

harmonizované podmínky, za nichž jeden provozovatel přenosové soustavy aktualizuje svou analýzu bezpečnosti provozu. Podmínky zohlední relevantní aspekty, jako jsou například časový horizont předpovědí výroby a poptávky, úroveň změny předpovídaných hodnot v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nebo v regulační oblasti jiných provozovatelů přenosových soustav, místo výroby a poptávky a předchozí výsledky jeho analýz bezpečnosti provozu a

b)

minimální četnost aktualizací předpovědí výroby a poptávky v závislosti na jejich proměnlivosti a instalované kapacitě výroby bez možnosti řízení.

Článek 76

Návrh regionální koordinace bezpečnosti provozu

1.   Do tří měsíců po schválení metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu podle čl. 75 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně vypracují návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu, která mají být uplatňována regionálními bezpečnostními koordinátory a provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Návrh respektuje metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu vypracované podle čl. 75 odst. 1 a v případě potřeby doplňuje metodiky vypracované podle článků 35 a 74 nařízení (EU) 2015/1222. Návrh stanoví:

a)

podmínky a četnost vnitrodenní koordinace analýzy bezpečnosti provozu, jakož i aktualizace společného modelu sítě, které provádí regionální bezpečnostní koordinátor;

b)

metodiku přípravy koordinovaně řízených nápravných opatření, u nichž se zohlední jejich přeshraniční význam v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2015/1222, přičemž tato metodika vezme v potaz požadavky článků 20 až 23 a stanoví alespoň

i)

postup výměny informací o dostupných nápravných opatřeních mezi příslušnými provozovateli přenosových soustav a regionálním bezpečnostním koordinátorem;

ii)

klasifikaci síťových omezení a nápravná opatření v souladu s článkem 22;

iii)

určení nejúčinnějších a ekonomicky nejefektivnějších nápravných opatření v případě narušení bezpečnosti provozu podle článku 22;

iv)

přípravu a aktivaci nápravných opatření podle čl. 23 odst. 2;

v)

sdílení nákladů nápravných opatření podle článku 22, kterým se v případě potřeby doplní společná metodika vypracovaná podle článku 74 nařízení (EU) 2015/1222. Obecně platí, že náklady související s přetížením, které nemá přeshraniční význam, nese provozovatel přenosové soustavy odpovědný za danou regulační oblast a náklady na odlehčení, která mají přeshraniční význam, pokryjí provozovatelé přenosových soustav odpovědní za dané regulační oblasti, a to poměrně k zhoršujícímu vlivu výměny energie mezi danými regulačními oblastmi na přetížený prvek sítě.

2.   Při určování, zda má přetížení přeshraniční význam, vezmou provozovatelé přenosových soustav v úvahu přetížení, k němuž by došlo bez výměn energie mezi regulačními oblastmi.

Článek 77

Organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu

1.   Návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu podle čl. 76 odst. 1, vypracovaný všemi provozovateli přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, obsahuje rovněž společná ustanovení týkající se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu, která zahrnují alespoň:

a)

jmenování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, kteří budou pro daný region pro výpočet kapacity plnit úkoly podle odstavce 3;

b)

pravidla týkající se správy a fungování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, která všem zapojeným provozovatelům přenosových soustav zajistí rovné zacházení;

c)

navrhnou-li provozovatelé přenosových soustav v souladu s písmenem a), aby byl jmenován více než jeden regionální bezpečnostní koordinátor:

i)

návrh koherentního rozdělení úkolů mezi regionální bezpečnostní koordinátory, kteří budou v daném regionu pro výpočet kapacity působit. Návrh plně zohlední potřebu koordinace jednotlivých úkolů, které jsou regionálním bezpečnostním koordinátorům přiděleny;

ii)

posouzení, z něhož vyplývá, že jsou navržená struktura regionálních bezpečnostních koordinátorů a rozdělení úkolů účinné a efektivní a že jsou v souladu s regionálním koordinovaným výpočtem kapacity zavedeným podle článků 20 a 21 nařízení (EU) 2015/1222;

iii)

efektivní koordinační a rozhodovací postup k řešení situací, kdy jednotliví regionální bezpečnostní koordinátoři v daném regionu pro výpočet kapacity mají k určité otázce odlišná stanoviska.

2.   Při vypracovávání návrhu společných ustanovení týkajících se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:

a)

pro každého provozovatele přenosové soustavy musí existovat alespoň jeden regionální bezpečnostní koordinátor;

b)

všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby celkový počet regionálních bezpečnostních koordinátorů napříč Unií nebyl vyšší než šest.

3.   Provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity navrhnou v souladu s odstavcem 1 pověření těmito úkoly:

a)

regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 78 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností pro roční, denní a vnitrodenní časové rámce uvedené v čl. 34 odst. 3 a článcích 72 a 74;

b)

vytvoření společného modelu sítě v souladu s článkem 79;

c)

regionální koordinace odstávek v souladu s článkem 80 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností uvedených v článcích 98 a 100;

d)

posouzení regionální přiměřenosti v souladu s článkem 81 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností podle článku 107.

4.   Při plnění svých úkolů bere regionální bezpečnostní koordinátor v potaz data vztahující se minimálně na všechny regiony pro výpočet kapacity, pro něž mu byly svěřeny úkoly, včetně sledovaných oblastí všech provozovatelů přenosových soustav v daných regionech pro výpočet kapacity.

5.   Všichni regionální bezpečnostní koordinátoři spolu koordinují plnění svých úkolů, aby přispěli k naplňování cílů tohoto nařízení. Všichni regionální bezpečnostní koordinátoři zajistí harmonizaci postupů a v případech, kdy duplikování není odůvodněno zabezpečováním efektivity nebo potřebou zajistit kontinuitu činnosti, rovněž tvorbu společných nástrojů k zajištění efektivity vzájemné spolupráce a koordinace.

Článek 78

Regionální koordinace bezpečnosti provozu

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi veškeré informace a data potřebné k provedení koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu, což zahrnuje alespoň:

a)

aktualizovaný seznam kontingencí, vypracovaný v souladu s kritérii vymezenými v metodice koordinace analýz bezpečnosti provozu přijaté v souladu s čl. 75 odst. 1;

b)

aktualizovaný seznam potenciálních nápravných opatření z kategorií uvedených v článku 22, jejichž účelem je přispět ke zmírnění jakéhokoli síťového omezení zjištěného v daném regionu, jakož i jejich předpokládaných nákladů poskytnutých podle článku 35 nařízení (EU) 2015/1222, pokud nápravné opatření zahrnuje redispečink nebo protiobchod, a

c)

limity provozní bezpečnosti stanovené podle článku 25.

2.   Každý regionální bezpečnostní koordinátor:

a)

provádí koordinované regionální posouzení bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76 na základě společných modelů sítě vytvořených v souladu s článkem 79, seznamu kontingencí a limitů provozní bezpečnosti poskytnutých každým provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 1. Výsledky tohoto posouzení poskytuje minimálně všem provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Zjistí-li síťové omezení, doporučí příslušným provozovatelům přenosových soustav nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření, přičemž může rovněž doporučit jiná nápravná opatření než ta, která poskytují provozovatelé přenosových soustav. K tomuto doporučení nápravných opatření se přiloží odůvodnění;

b)

koordinuje přípravu nápravných opatření spolu s provozovateli přenosových soustav a mezi nimi v souladu s čl. 76 odst. 1 písm. b), aby byli provozovatelé přenosových soustav s to zajistit koordinovanou aktivaci nápravných opatření v reálném čase.

3.   Při provádění koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu a určování vhodných nápravných opatření každý regionální bezpečnostní koordinátor postupuje v koordinaci s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

4.   Poté, co provozovatel přenosové soustavy od příslušného regionálního bezpečnostního koordinátora obdrží výsledky koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu s návrhem nápravného opatření, doporučené nápravné opatření zhodnotí z hlediska prvků v něm zahrnutých a nacházejících se v jeho regulační oblasti. Uplatňuje při tom ustanovení článku 20. Provozovatel přenosové soustavy rozhodne, zda doporučené nápravné opatření aplikuje. Rozhodne-li se jej neaplikovat, poskytne regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi vysvětlení. Rozhodne-li se jej aplikovat, aplikuje jej na prvcích nacházejících se v jeho regulační oblasti, ovšem za předpokladu, že je toto opatření slučitelné s podmínkami v reálném čase.

Článek 79

Vytváření společných modelů sítě

1.   Každý regionální bezpečnostní koordinátor kontroluje kvalitu individuálních modelů sítě, aby přispěl k vytvoření společného modelu sítě pro každý uvedený časový rámec v souladu s metodikami podle čl. 67 odst. 1 a čl. 70 odst. 1.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy dá svému regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici individuální model sítě nezbytný k vytvoření společného modelu sítě pro každý časový rámec.

3.   Je-li to nutné, požádá každý regionální bezpečnostní koordinátor dotčené provozovatele přenosových soustav, aby své individuální modely sítě upravili, a zajistili tak jejich soulad s kontrolami kvality a jejich zlepšení.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy své individuální modely sítě, po případném ověření nutnosti úprav, na základě žádosti regionálního bezpečnostního koordinátora nebo jiného provozovatele přenosové soustavy upraví.

5.   V souladu s metodikami podle čl. 67 odst. 1 a čl. 70 odst. 1 a s článkem 28 nařízení (EU) 2015/1222 jmenují všichni provozovatelé přenosových soustav regionálního bezpečnostního koordinátora, aby vytvořil společný model sítě pro každý časový rámec a uložil jej v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

Článek 80

Regionální koordinace odstávek

1.   Regiony pro koordinaci odstávek, v jejichž rámci provozovatelé přenosových soustav provádějí koordinaci odstávek, odpovídají přinejmenším regionům pro výpočet kapacity.

2.   Provozovatelé přenosových soustav dvou nebo více regionů pro koordinaci odstávek se mohou dohodnout, že je spojí do jediného regionu pro koordinaci odstávek. V takovém případě určí regionálního bezpečnostního koordinátora, který bude plnit úkoly podle čl. 77 odst. 3.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro zjišťování a řešení regionálních kolizí v plánování odstávek, které zahrnují alespoň:

a)

plány dostupnosti vnitřních relevantních zařízení provozovatele, uložené v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu;

b)

nejnovější plány dostupnosti pro všechna nerelevantní zařízení v regulační oblasti provozovatele, která jsou:

i)

schopna ovlivnit výsledky analýzy kolizí v plánování odstávek;

ii)

modelována v individuálních modelech sítě používaných k posouzení kolizí v plánování odstávek;

c)

scénáře, s jejichž pomocí se musí zjišťovat kolize v plánování odstávek a které se používají k vytváření odpovídajících společných modelů sítě odvozených od společných modelů sítě pro jednotlivé časové rámce vytvořených v souladu s články 67 a 79.

4.   Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí na základě informací poskytovaných příslušnými provozovateli přenosových soustav regionální analýzy bezpečnosti provozu, aby zjistil případnou kolizi v plánování odstávek. Všem provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro koordinaci odstávek poskytne seznam zjištěných kolizí v plánování odstávek a řešení, která pro tyto případy navrhuje.

5.   Při plnění svých povinností podle odstavce 4 každý regionální bezpečnostní koordinátor koordinuje své analýzy s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

6.   Při plnění svých povinností podle čl. 98 odst. 3 a čl. 100 odst. 4 písm. b) všichni provozovatelé přenosových soustav zohledňují výsledky posouzení poskytnuté regionálním bezpečnostním koordinátorem podle odstavců 3 a 4.

Článek 81

Posouzení regionální přiměřenosti

1.   Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí posouzení regionální přiměřenosti nejméně pro týdenní časový rámec.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro posouzení regionální přiměřenosti podle odstavce 1, včetně:

a)

předpokládaného celkového zatížení a dostupných zdrojů odezvy na straně poptávky;

b)

dostupnosti výrobních modulů a

c)

limitů provozní bezpečnosti.

3.   Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí posouzení přiměřenosti na základě informací poskytnutých příslušnými provozovateli přenosových soustav, aby zjistil situace, ve kterých se očekává nedostatek přiměřenosti v jakékoli z regulačních oblastí nebo na regionální úrovni, s ohledem na případné přeshraniční výměny a limity provozní bezpečnosti. Výsledky společně s jím navrhovanými opatřeními ke snížení rizik předává provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Tato opatření zahrnují návrhy nápravných opatření, která umožní navýšení přeshraničních výměn.

4.   Při posuzování regionální přiměřenosti každý regionální bezpečnostní koordinátor postupuje v koordinaci s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

HLAVA 3

KOORDINACE ODSTÁVEK

KAPITOLA 1

Regiony pro koordinaci odstávek a relevantní zařízení

Článek 82

Cíl koordinace odstávek

Každý provozovatel přenosové soustavy, v případech stanovených tímto nařízením s podporou regionálního bezpečnostního koordinátora, provádí koordinaci odstávek v souladu se zásadami této hlavy, aby mohl monitorovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy.

Článek 83

Regionální koordinace

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně vypracují provozní postup regionální koordinace, jehož cílem je určit provozní aspekty koordinace odstávek v jednotlivých regionech a který zahrnuje:

a)

četnost, rozsah a typ koordinace alespoň pro roční a týdenní časové rámce;

b)

ustanovení o používání posouzení, která provedl regionální bezpečnostní koordinátor podle článku 80;

c)

praktická opatření za účelem validace ročních plánů dostupnosti relevantních prvků sítě podle požadavků článku 98.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy se účastní koordinace odstávek ve svých regionech pro koordinaci odstávek a uplatňuje při tom provozní postupy regionální koordinace stanovené podle odstavce 1.

3.   Pokud se mezi různými regiony pro koordinaci odstávek vyskytnou kolize v plánování odstávek, všichni provozovatelé přenosových soustav a regionální bezpečnostní koordinátoři těchto regionů postupují při řešení těchto kolizí koordinovaně.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje ostatním provozovatelům přenosových soustav ze stejného regionu pro koordinaci odstávek všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy, distribučních soustav, uzavřených distribučních soustav, výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a které mohou mít dopad na provoz regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy v daném regionu pro koordinaci odstávek.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje provozovatelům distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě nacházejícím se v jeho regulační oblasti všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy a které mohou mít dopad na provoz distribuční soustavy těchto provozovatelů distribučních soustav.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje provozovatelům uzavřených distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě nacházejícím se v jeho regulační oblasti všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy a které mohou mít dopad na provoz uzavřené distribuční soustavy těchto provozovatelů uzavřených distribučních soustav.

Článek 84

Metodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují alespoň pro každou synchronně propojenou oblast metodiku posuzování relevantnosti výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení a prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pro účely koordinace odstávek.

2.   Metodika podle odstavce 1 je založena na kvalitativních a kvantitativních aspektech, které určují dopad stavu dostupnosti výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě, které se nacházejí v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, a které jsou přímo nebo nepřímo připojeny k regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy; zejména je založena na:

a)

kvantitativních aspektech vycházejících z hodnocení změn elektrických hodnot, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, na nejméně jednom prvku sítě regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy v důsledku změny stavu dostupnosti potenciálního relevantního zařízení nacházejícího se v jiné regulační oblasti. Toto hodnocení se provádí na základě ročních společných modelů sítě;

b)

prahových hodnotách citlivosti elektrických hodnot podle písmene a), podle nichž se posuzuje relevantnost zařízení. Tyto prahové hodnoty se harmonizují alespoň pro každou synchronně propojenou oblast;

c)

potenciálu potenciálních relevantních výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení, aby se na ně nahlíželo jako na významné uživatele sítě;

d)

kvalitativních aspektech, jako je mimo jiné velikost potenciálních relevantních výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě a jejich blízkost k hranicím regulační oblasti;

e)

systematické relevantnosti všech prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, které propojují různé regulační oblasti, a

f)

systematické relevantnosti všech kritických prvků sítě.

3.   Metodika vypracovaná podle odstavce 1 musí být v souladu s metodami posuzování vlivu prvků přenosové soustavy a významných uživatelů sítě nacházejících se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy stanovenými v souladu s čl. 75 odst. 1 písm. a).

Článek 85

Seznamy relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení

1.   Do tří měsíců po schválení metodiky posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek podle čl. 84 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek na základě této metodiky společně posoudí relevantnost výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení pro účely koordinace odstávek a pro každý region pro koordinaci odstávek sestaví jediný seznam relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek tento seznam relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení daného regionu pro koordinaci odstávek zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy informuje svůj regulační orgán o seznamu relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení pro každý region pro koordinaci odstávek, jehož je součástí.

4.   V případě každého vnitřního relevantního zařízení, které je výrobním modulem nebo odběrným elektrickým zařízením, provozovatel přenosové soustavy

a)

informuje vlastníka relevantního výrobního modulu nebo relevantního odběrného elektrického zařízení o jejich zařazení do seznamu;

b)

informuje provozovatele distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich distribuční soustavě, a

c)

informuje provozovatele uzavřených distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich uzavřené distribuční soustavě.

Článek 86

Aktualizace seznamů relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení

1.   Před 1. červencem každého kalendářního roku všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek společně opětovně posoudí relevantnost výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení pro účely koordinace odstávek na základě metodiky vypracované v souladu s čl. 84 odst. 1.

2.   V případě potřeby všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek rozhodnou o aktualizaci seznamu relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení tohoto regionu pro koordinaci odstávek společně před 1. srpnem každého kalendářního roku.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek tento aktualizovaný seznam tohoto regionu pro koordinaci odstávek zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy v regionu pro koordinaci odstávek informuje strany podle čl. 85 odst. 4 o obsahu tohoto aktualizovaného seznamu.

Článek 87

Seznamy relevantních prvků sítě

1.   Do tří měsíců po schválení metodiky posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek podle čl. 84 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek na základě této metodiky společně posoudí relevantnost prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pro účely koordinace odstávek a pro každý region pro koordinaci odstávek sestaví jediný seznam relevantních prvků sítě.

2.   Seznam relevantních prvků sítě regionu pro koordinaci odstávek obsahuje všechny prvky sítě přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, včetně uzavřené distribuční soustavy, nacházející se v tomto regionu pro koordinaci odstávek, které jsou označeny jako relevantní na základě metodiky stanovené v souladu s čl. 84 odst. 1.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně vypracují seznam relevantních prvků sítě, který zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy informuje svůj regulační orgán o seznamu relevantních prvků sítě pro každý region pro koordinaci odstávek, jehož je součástí.

5.   V případě každého vnitřního relevantního zařízení, které je prvkem sítě, provozovatel přenosové soustavy:

a)

informuje vlastníka relevantního prvku sítě o jeho zařazení do seznamu;

b)

informuje provozovatele distribučních soustav o relevantních prvcích sítě, které jsou připojeny k jejich distribuční soustavě, a

c)

informuje provozovatele uzavřených distribučních soustav o relevantních prvcích sítě, které jsou připojeny k jejich uzavřené distribuční soustavě.

Článek 88

Aktualizace seznamu relevantních prvků sítě

1.   Před 1. červencem každého kalendářního roku všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek na základě metodiky stanovené v souladu s čl. 84 odst. 1 společně opětovně posoudí relevantnost prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pro koordinaci odstávek.

2.   V případě potřeby všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek seznam relevantních prvků sítě tohoto regionu pro koordinaci odstávek ve společné shodě aktualizují, a to před 1. srpnem každého kalendářního roku.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek tento aktualizovaný seznam zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy v regionu pro koordinaci odstávek informuje strany podle čl. 85 odst. 4 o obsahu tohoto aktualizovaného seznamu.

Článek 89

Jmenování subjektů pro plánování odstávek

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy jedná jako subjekt pro plánování odstávek pro každý relevantní prvek sítě, který provozuje.

2.   Pro všechna ostatní relevantní zařízení vlastník jmenuje subjekt pro plánování odstávek pro dotčené relevantní zařízení nebo jedná jako tento subjekt a o této skutečnosti informuje svého provozovatele přenosové soustavy.

Článek 90

Správa relevantních zařízení nacházejících se v distribuční soustavě nebo v uzavřené distribuční soustavě

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy koordinuje s provozovatelem distribuční soustavy plánování odstávek vnitřních relevantních zařízení připojených k jeho distribuční soustavě.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy koordinuje s provozovatelem uzavřené distribuční soustavy plánování odstávek vnitřních relevantních zařízení připojených k jeho uzavřené distribuční soustavě.

KAPITOLA 2

Vypracovávání a aktualizace plánů dostupnosti relevantních zařízení

Článek 91

Odchylky od lhůt pro roční koordinaci odstávek

Všichni provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti se mohou dohodnout, že přijmou a budou uplatňovat časový rámec pro roční koordinaci odstávek, který se odchýlí od časového rámce vymezeného v článcích 94, 97 a 99, není-li tím dotčena koordinace odstávek jiných synchronně propojených oblastí.

Článek 92

Obecná ustanovení týkající se plánů dostupnosti

1.   Každé relevantní zařízení se nachází v jednom z následujících stavů dostupnosti:

a)

„dostupný“, je-li relevantní zařízení schopno a připraveno poskytovat službu bez ohledu na to, zda je či není v provozu;

b)

„nedostupný“, pokud relevantní zařízení není schopno nebo připraveno poskytovat službu;

c)

„zkušební“, probíhají-li zkoušky schopnosti relevantního zařízení poskytovat službu.

2.   „Zkušební“ stav se použije pouze v případě potenciálního dopadu na přenosovou soustavu a pro tyto časové intervaly:

a)

mezi prvním připojením a posledním uvedením relevantního zařízení do provozu a

b)

přímo poté, co proběhla údržba relevantního zařízení.

3.   Plány dostupnosti obsahují alespoň tyto informace:

a)

důvod „nedostupného“ stavu relevantního zařízení;

b)

podmínky, které je třeba splnit před použitím „nedostupného“ stavu relevantního zařízení v reálném čase, jsou-li takové podmínky zjištěny;

c)

doba potřebná na případné opětovné uvedení relevantního zařízení do provozu, aby byla zajištěna bezpečnost provozu.

4.   Stav dostupnosti pro každé relevantní zařízení v ročním časovém rámci je poskytován s denním rozlišením.

5.   Jsou-li provozovateli přenosové soustavy předkládány plány výroby a plány spotřeby podle článku 111, musí časové rozlišení stavů dostupnosti odpovídat těmto plánům.

Článek 93

Dlouhodobé informativní plány dostupnosti

1.   Nejpozději dva roky před zahájením roční koordinace odstávek každý provozovatel přenosové soustavy posoudí příslušné informativní plány dostupnosti pro vnitřní relevantní zařízení předložené subjekty pro plánování odstávek v souladu s články 4, 7 a 15 nařízení (EU) č. 543/2013 a všem dotčeným subjektům pro plánování odstávek poskytne své předběžné připomínky, včetně jakýchkoli zjištěných kolizí v plánování odstávek.

2.   Posouzení informativních plánů dostupnosti pro vnitřní relevantní zařízení podle odstavce 1 provádí každý provozovatel přenosové soustavy každoročně až do zahájení roční koordinace odstávek.

Článek 94

Předkládání návrhů ročních plánů dostupnosti

1.   Před 1. srpnem každého kalendářního roku subjekt pro plánování odstávek jiný než provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy předloží provozovateli, respektive provozovatelům přenosových soustav, který je, respektive kteří jsou součástí regionu pro koordinaci odstávek, a případně provozovateli, respektive provozovatelům distribučních soustav nebo uzavřených distribučních soustav plán dostupnosti na následující kalendářní rok pro každé ze svých relevantních zařízení.

2.   Provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 1 se vynasnaží přezkoumat žádosti o změnu plánu dostupnosti, jakmile je obdrží. Není-li to možné, učiní tak po dokončení roční koordinace odstávek.

3.   Provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 1 přezkoumá, respektive přezkoumají žádosti o změnu plánu dostupnosti po dokončení roční koordinace odstávek

a)

v pořadí, v jakém žádosti o změnu obdržel, a

b)

postupem podle článku 100.

Článek 95

Roční koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení, pro něž subjektem pro plánování odstávek není provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, ani provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy v ročním časovém rámci posoudí, zda kolize v plánování odstávek vyplývají z plánů dostupnosti obdržených podle článku 94.

2.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí kolize v plánování odstávek, postupuje takto:

a)

každý dotčený subjekt pro plánování odstávek informuje o podmínkách, které má splnit za účelem zmírnění zjištěných kolizí v plánování odstávek;

b)

provozovatel přenosové soustavy může požadovat, aby jeden nebo více subjektů pro plánování odstávek předložil alternativní plán dostupnosti splňující podmínky podle písmene a), a

c)

provozovatel přenosové soustavy zopakuje posouzení podle odstavce 1, aby zjistil, zda nějaké kolize v plánování přetrvávají.

3.   Pokud v návaznosti na žádost provozovatele přenosové soustavy v souladu s odst. 2 písm. b) subjekt pro plánování odstávek nepředloží alternativní plán dostupnosti za účelem zmírnění veškerých kolizí v plánování odstávek, provozovatel přenosové soustavy:

a)

vypracuje alternativní plán dostupnosti, který zohlední dopad hlášený dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně i provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy;

b)

omezí změny alternativního plánu dostupnosti na rozsah, který je naprosto nezbytný ke zmírnění kolizí v plánování odstávek, a

c)

informuje svůj regulační orgán, případně dotčené provozovatele distribučních soustav a provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o tomto alternativním plánu dostupnosti, včetně důvodů jeho vypracování, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.

Článek 96

Roční koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení, pro něž je subjektem pro plánování odstávek provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy plánuje stav dostupnosti relevantních prvků sítě propojujících různé regulační oblasti, pro něž jedná jako subjekt pro plánování odstávek, v koordinaci s provozovateli přenosových soustav z téhož regionu pro koordinaci odstávek.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy i provozovatel uzavřené distribuční soustavy plánuje stav dostupnosti relevantních prvků sítě, pro něž vykonává povinnosti subjektu pro plánování odstávek a které nepropojují různé regulační oblasti, na základě plánů dostupnosti vypracovaných v souladu s odstavcem 1.

3.   Při zjišťování stavu dostupnosti relevantních prvků sítě v souladu s odstavci 1 a 2 provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel uzavřené distribuční soustavy:

a)

minimalizuje dopad na trh při současném zachování bezpečnosti provozu a

b)

vychází z plánů dostupnosti předložených a vypracovaných v souladu s článkem 94.

4.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí kolizi v plánování odstávek, je oprávněn navrhnout změnu plánů dostupnosti vnitřních relevantních zařízení, pro něž subjektem pro plánování odstávek není ani provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, ani provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy, a určí v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek, provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav řešení za využití prostředků, které má k dispozici.

5.   Pokud po přijetí opatření v odstavci 4 není plánován „nedostupný“ stav relevantního prvku sítě a absence takovéhoto plánování by ohrozila bezpečnost provozu, provozovatel přenosové soustavy:

a)

přijme nezbytná opatření pro naplánování „nedostupného“ stavu, přičemž současně zajistí bezpečnost provozu a zohlední dopad hlášený provozovateli přenosové soustavy dotčenými subjekty pro plánování odstávek;

b)

oznámí opatření podle písmene a) všem dotčeným stranám a

c)

informuje příslušné regulační orgány, případně dotčené provozovatele distribučních soustav nebo provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o přijatých opatřeních, včetně odůvodnění těchto opatření, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu zpřístupní všechny informace, které má k dispozici, o podmínkách sítě, jež mají být dodržovány, a o nápravných opatřeních, která mají být připravena a aktivována, před tím, než relevantní prvek sítě uvede do stavu dostupnosti „nedostupný“ nebo „zkušební“.

Článek 97

Předkládání předběžných ročních plánů dostupnosti

1.   Před 1. listopadem každého kalendářního roku každý provozovatel přenosové soustavy poskytne všem ostatním provozovatelům přenosových soustav prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu předběžné roční plány dostupnosti na následující kalendářní rok pro všechna vnitřní relevantní zařízení.

2.   Před 1. listopadem každého kalendářního roku poskytne provozovatel přenosové soustavy pro každé vnitřní relevantní zařízení nacházející se v distribuční soustavě provozovateli distribuční soustavy předběžný roční plán dostupnosti.

3.   Před 1. listopadem každého kalendářního roku poskytne provozovatel přenosové soustavy pro každé vnitřní relevantní zařízení nacházející se v uzavřené distribuční soustavě provozovateli uzavřené distribuční soustavy předběžný roční plán dostupnosti.

Článek 98

Validace ročních plánů dostupnosti v regionech pro koordinaci odstávek

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy ověřuje, zda při zohlednění všech předběžných ročních plánů dostupnosti nedochází ke kolizi v plánování odstávek.

2.   Při absenci kolizí v plánování odstávek všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně validují roční plány dostupnosti pro všechna relevantní zařízení v daném regionu pro koordinaci odstávek.

3.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí kolizi v plánování odstávek, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav z příslušného regionu, respektive regionů pro koordinaci odstávek společně určí řešení v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek, provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav a za využití prostředků, které mají k dispozici, přičemž v co největším možném rozsahu dodrží plány dostupnosti předložené subjekty pro plánování odstávek, kteří nejsou ani provozovateli přenosových soustav, již jsou součástí regionu pro koordinaci odstávek, ani provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav, a vypracované v souladu s články 95 a 96. Je-li nalezeno řešení, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušného regionu, respektive regionů pro koordinaci odstávek aktualizují a validují roční plány dostupnosti pro všechna relevantní zařízení.

4.   Není-li pro kolizi v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, každý provozovatel přenosové soustavy, kterého se to týká, po schválení příslušným regulačním orgánem, pokud tak členský stát stanoví,

a)

změní stav relevantních zařízení, jichž se týká kolize v plánování odstávek během příslušné doby, z „nedostupného“ nebo „zkušebního“ na „dostupný“ a

b)

informuje příslušné regulační orgány, případně dotčené provozovatele distribučních soustav nebo provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o přijatých opatřeních, včetně odůvodnění těchto opatření, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušných regionů pro koordinaci odstávek následně aktualizují a validují roční plány dostupnosti pro všechna relevantní zařízení.

Článek 99

Konečné roční plány dostupnosti

1.   Před 1. prosincem každého kalendářního roku každý provozovatel přenosové soustavy:

a)

dokončí roční koordinaci odstávek vnitřních relevantních zařízení a

b)

dokončí roční plány dostupnosti pro vnitřní relevantní zařízení a uloží je v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

2.   Před 1. prosincem každého kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy poskytne svému subjektu pro plánování odstávek konečný roční plán dostupnosti pro každé vnitřní relevantní zařízení.

3.   Před 1. prosincem každého kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy poskytne příslušnému provozovateli distribuční soustavy konečný roční plán dostupnosti pro každé vnitřní relevantní zařízení nacházející se v distribuční soustavě.

4.   Před 1. prosincem každého kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy poskytne příslušnému provozovateli uzavřené distribuční soustavy konečný roční plán dostupnosti pro každé vnitřní relevantní zařízení nacházející se v uzavřené distribuční soustavě.

Článek 100

Aktualizace konečných ročních plánů dostupnosti

1.   Subjekt pro plánování odstávek může zahájit postup změny konečného ročního plánu dostupnosti v době mezi dokončením roční koordinace odstávek a jeho provedením v reálném čase.

2.   Subjekt pro plánování odstávek, jenž není provozovatelem přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, může příslušnému provozovateli, respektive provozovatelům přenosových soustav podat žádost o změnu konečného ročního plánu dostupnosti relevantních zařízení, za něž nese odpovědnost.

3.   V případě žádosti o změnu podle odstavce 2 se použije tento postup:

a)

oslovený provozovatel přenosové soustavy vezme žádost na vědomí a v co nejkratším rozumném termínu posoudí, zda změna nevede ke kolizím v plánování odstávek;

b)

jsou-li zjištěny kolize v plánování odstávek, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně určí řešení v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav za využití prostředků, které mají k dispozici;

c)

není-li zjištěna kolize v plánování odstávek nebo nepřetrvává-li, oslovený provozovatel přenosové soustavy požadovanou změnu validuje a příslušní provozovatelé přenosových soustav o ní následně informují všechny dotčené strany a aktualizují konečný roční plán dostupnosti v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu, a

d)

není-li pro kolize v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, oslovený provozovatel přenosové soustavy požadovanou změnu zamítne.

4.   Pokud provozovatel přenosové soustavy, která je součástí regionu pro koordinaci odstávek, hodlá změnit konečný roční plán dostupnosti relevantního zařízení, pro něž působí jako subjekt pro plánování odstávek, zahájí tento postup:

a)

dožadující provozovatel přenosové soustavy připraví návrh změny konečného ročního plánu dostupnosti včetně posouzení toho, zda by mohl vést ke kolizím v plánování odstávek, a svůj návrh předloží všem ostatním provozovatelům přenosových soustav ze svého regionu, respektive svých regionů pro koordinaci odstávek;

b)

jsou-li zjištěny kolize v plánování odstávek, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav z daného regionu pro koordinaci odstávek společně určí řešení v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav za využití prostředků, které mají k dispozici;

c)

není-li zjištěna kolize v plánování odstávek nebo je-li nalezeno řešení této kolize, daní provozovatelé přenosových soustav požadovanou změnu validují a následně o ní informují všechny dotčené strany a aktualizují konečný roční plán dostupnosti v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu;

d)

není-li pro kolize v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, dožadující provozovatel přenosové soustavy postup přijímání změny zastaví.

KAPITOLA 3

Provádění plánů dostupnosti

Článek 101

Řízení „zkušebního“ stavu relevantních zařízení

1.   Subjekt pro plánování odstávek relevantního zařízení, pro které byl vyhlášen „zkušební“ stav dostupnosti, poskytne provozovateli přenosové soustavy, a je-li zařízení připojeno k distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pak i provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy nejpozději jeden měsíc před zahájením „zkušebního“ stavu tyto podklady:

a)

podrobný plán zkoušek;

b)

informativní plán výroby nebo spotřeby, je-li dotčené relevantní zařízení relevantním výrobním modulem nebo relevantním odběrným elektrickým zařízením, a

c)

změny topologie přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, je-li dotčené relevantní zařízení relevantním prvkem sítě.

2.   Subjekt pro plánování odstávek aktualizuje informace uvedené v odstavci 1, jakmile se jakkoli změní.

3.   Provozovatel přenosové soustavy relevantního zařízení, pro které byl vyhlášen „zkušební“ stav dostupnosti, poskytne informace obdržené v souladu s odstavcem 1 všem ostatním provozovatelům přenosových soustav ze svého regionu, respektive svých regionů pro koordinaci odstávek, a to na jejich žádost.

4.   Je-li relevantní zařízení uvedené v odstavci 1 relevantním prvkem sítě propojujícím dvě nebo více regulačních oblastí, provozovatelé přenosových soustav z příslušných regulačních oblastí se na informacích poskytovaných podle odstavce 1 dohodnou.

Článek 102

Postup řešení nucených odstávek

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje postup pro řešení případu, kdy by nucená odstávka ohrozila jeho bezpečnost provozu. Tento postup umožní provozovateli přenosové soustavy změnit stav ostatních relevantních zařízení v jeho regulační oblasti z „nedostupného“ na „dostupný“ a opačně.

2.   Provozovatel přenosové soustavy se řídí postupem uvedeným v odstavci 1 pouze tehdy, není-li dosaženo dohody se subjekty pro plánování odstávek ohledně řešení nucených odstávek. Provozovatel přenosové soustavy o této skutečnosti informuje regulační orgán.

3.   Při uplatnění tohoto postupu provozovatel přenosové soustavy v co největší míře dodržuje technické limity relevantních zařízení.

4.   Subjekt pro plánování odstávek informuje o nucené odstávce jednoho nebo více svých relevantních zařízení provozovatele přenosové soustavy, a jsou-li tato zařízení připojena k distribuční soustavě nebo uzavřené distribuční soustavě, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele uzavřené distribuční soustavy, a to co nejdříve po zahájení nucené odstávky.

5.   Při oznamování nucené odstávky pro plánování odstávek poskytne tyto informace:

a)

důvod nucené odstávky;

b)

předpokládanou dobu trvání nucené odstávky a

c)

případně dopad nucené odstávky na stav dostupnosti ostatních relevantních zařízení, pro která je subjektem pro plánování odstávek.

6.   Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí, že jedna nebo více nucených odstávek uvedených v odstavci 1 by mohla vychýlit přenosovou soustavu z normálního stavu, informuje dotčený subjekt, respektive dotčené subjekty pro plánování odstávek o lhůtě, po jejímž uplynutí už nebude možné zajistit bezpečnost provozu, pokud se jeho nuceně odstavené, respektive jejich odstavená relevantní zařízení nevrátí do „dostupného“ stavu. Subjekty pro plánování odstávek informují provozovatele přenosové soustavy, zda jsou schopny tuto lhůtu dodržet, a pokud nikoli, poskytnou odůvodněné vysvětlení.

7.   Po jakýchkoli změnách plánu dostupnosti z důvodu nucených odstávek a v souladu s časovým rámcem stanoveným v článcích 7, 10 a 15 nařízení (EU) č. 543/2013 daný provozovatel přenosové soustavy aktualizuje informace v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu tak, aby byly co nejnovější.

Článek 103

Provádění plánů dostupnosti v reálném čase

1.   Každý vlastník výrobny elektřiny zajistí, aby všechny relevantní výrobní moduly, které vlastní a které jsou označeny jako „dostupné“, byly připraveny vyrábět elektřinu podle své jmenovité technické kapacity, pokud je třeba zajistit bezpečnost provozu, s výjimkou případů nucených odstávek.

2.   Každý vlastník výrobny elektřiny zajistí, aby žádné relevantní výrobní moduly, které vlastní a které jsou označeny jako „nedostupné“, nevyráběly elektřinu.

3.   Každý vlastník odběrného elektrického zařízení zajistí, aby žádná relevantní odběrná elektrická zařízení, která vlastní a která jsou označena jako „nedostupná“, nespotřebovávala elektřinu.

4.   Každý vlastník relevantního prvku sítě zajistí, aby všechny relevantní prvky sítě, které vlastní a které jsou označeny jako „dostupné“, byly schopny přenášet elektřinu podle své jmenovité technické kapacity, pokud je třeba zajistit bezpečnost provozu, s výjimkou případů nucených odstávek.

5.   Každý vlastník relevantního prvku sítě zajistí, aby žádné relevantní prvky sítě, které vlastní a které jsou označeny jako „nedostupné“, nepřenášely elektřinu.

6.   Platí-li pro vyhlášení „nedostupného“ nebo „zkušebního“ stavu relevantního prvku sítě zvláštní síťové podmínky v souladu s čl. 96 odst. 6, příslušný provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy splnění těchto podmínek posoudí před vyhlášením tohoto stavu. Nejsou-li tyto podmínky splněny, vydá vlastníkovi relevantního prvku sítě pokyn, aby pro tento prvek nevyhlašoval „nedostupný“ nebo „zkušební“ stav nebo ho vyhlásil jen částečně.

7.   Zjistí-li provozovatel přenosové soustavy, že vyhlášení „nedostupného“ nebo „zkušebního“ stavu relevantního zařízení vychyluje nebo by mohlo vychýlit přenosovou soustavu z normálního stavu, vydá vlastníkovi relevantního zařízení, je-li připojeno k přenosové soustavě, nebo provozovateli distribuční soustavy či provozovateli uzavřené distribuční soustavy, je-li připojeno k distribuční soustavě nebo k uzavřené distribuční soustavě, pokyn, aby vyhlášení „nedostupného“ nebo „zkušebního“ stavu tohoto relevantního zařízení odložil a aby v co největší míře dodržoval technické a bezpečnostní limity.

HLAVA 4

PŘIMĚŘENOST

Článek 104

Předpověď pro účely analýzy přiměřenosti regulační oblasti

Každý provozovatel přenosové soustavy zpřístupní jakoukoli předpověď používanou pro analýzy přiměřenosti regulační oblasti v souladu s článkem 105 a článkem 107 všem ostatním provozovatelům přenosových soustav prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

Článek 105

Analýza přiměřenosti regulační oblasti

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí analýzu přiměřenosti regulační oblasti tak, že vyhodnocuje možnost, zda by celková výroba v rámci jeho regulační oblasti a kapacity přeshraničního importu odpovídaly celkovému zatížení v jeho regulační oblasti při různých provozních scénářích, přičemž zohlední požadovanou úroveň záloh činného výkonu podle článků 118 a 119.

2.   Při provádění analýzy přiměřenosti regulační oblasti podle odstavce 1 každý provozovatel přenosové soustavy:

a)

používá nejnovější plány dostupnosti a nejnovější dostupná data týkající se:

i)

kapacity výrobních modulů, poskytovaná podle čl. 43 odst. 5 a článků 45 a 51;

ii)

kapacity mezi zónami;

iii)

potenciální odezvy na straně poptávky, poskytovaná podle článků 52 a 53;

b)

zohlední příspěvky výroby z obnovitelných zdrojů energie a zatížení;

c)

posoudí pravděpodobnost a předpokládanou dobu trvání nepřiměřenosti a předpokládaný objem energie, který nebude v důsledku této nepřiměřenosti dodán.

3.   Co nejdříve poté, co posouzení poukáže na nepřiměřenost v rámci jeho regulační oblasti, každý provozovatel přenosové soustavy o této nepřiměřenosti informuje svůj regulační orgán, nebo stanoví-li tak výslovně vnitrostátní předpisy, jiný příslušný orgán, a případné dotčené strany.

4.   Co nejdříve poté, co posouzení poukáže na nepřiměřenost v rámci jeho regulační oblasti, každý provozovatel přenosové soustavy informuje všechny provozovatele přenosových soustav prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

Článek 106

Přiměřenost regulační oblasti až po týdenní časový rámec včetně

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy přispívá k celoevropským každoročním výhledům přiměřenosti letní a zimní výroby za použití metodiky přijaté sítí ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. f) nařízení (ES) č. 714/2009.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí, dvakrát ročně, analýzu přiměřenosti regulační oblasti pro následující léto a zimu, přičemž zohlední celoevropské scénáře odpovídající celoevropským každoročním výhledům přiměřenosti letní a zimní výroby.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy aktualizuje své analýzy přiměřenosti regulační oblasti, pokud zjistí jakékoli pravděpodobné změny stavu dostupnosti výrobních modulů, odhadů zatížení, odhadů obnovitelných zdrojů energie nebo kapacit pro přenos mezi zónami, které by mohly předpokládanou přiměřenost významně ovlivnit.

Článek 107

Přiměřenost regulační oblasti v denním a vnitrodenním časovém rámci

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provádí analýzu přiměřenosti regulační oblasti v denním a vnitrodenním časovém rámci na základě:

a)

plánů podle článku 111;

b)

předpovídaného zatížení;

c)

předpovídané výroby z obnovitelných zdrojů energie;

d)

záloh činného výkonu v souladu s daty poskytnutými podle čl. 46 odst. 1 písm. a);

e)

importních a exportních kapacit regulační oblasti odpovídajících kapacitám pro přenos mezi zónami, případně vypočítaným v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2015/1222;

f)

kapacit výrobních modulů v souladu s daty poskytnutými podle čl. 43 odst. 4, článku 45 a článku 51 a jejich stavy dostupnosti a

g)

kapacit odběrných elektrických zařízení s odezvou na straně poptávky v souladu s daty poskytnutými podle článků 52 a 53 a jejich stavy dostupnosti.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy posoudí:

a)

minimální úroveň importu a maximální úroveň exportu slučitelnou s přiměřeností jeho regulační oblasti;

b)

předpokládanou dobu trvání potenciální nepřiměřenosti a

c)

objem energie, který při nepřiměřenosti nebude dodán.

3.   Je-li na základě analýzy podle odstavce 1 zjištěno, že přiměřenost není zajištěna, každý provozovatel přenosové soustavy o této nepřiměřenosti informuje svůj regulační orgán nebo jiný příslušný orgán. Provozovatel přenosové soustavy poskytne svému regulačnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu analýzu příčin nepřiměřenosti a navrhne opatření ke zmírnění situace.

HLAVA 5

PODPŮRNÉ SLUŽBY

Článek 108

Podpůrné služby

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje dostupnost podpůrných služeb.

2.   Pokud jde o služby činného a jalového výkonu, každý provozovatel přenosové soustavy a v příslušných případech i v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav:

a)

navrhne, zavede a zajistí zajišťování podpůrných služeb;

b)

na základě dat poskytovaných podle části II hlavy 2 monitoruje, zda úroveň a umístění dostupných podpůrných služeb umožňují zajištění bezpečnosti provozu, a

c)

používá všechny dostupné, ekonomicky efektivní a přiměřené prostředky pro zajištění potřebné úrovně podpůrných služeb.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy zveřejní úrovně objemu regulačních záloh nezbytných pro zajištění bezpečnosti provozu.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy na požádání informuje ostatní provozovatele přenosových soustav o dostupné úrovni záloh činného výkonu.

Článek 109

Podpůrné služby jalového výkonu

1.   Pro každý časový rámec přípravy provozu každý provozovatel přenosové soustavy na základě svých předpovědí posoudí, zda jsou jeho dostupné podpůrné služby jalového výkonu dostatečné pro zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy.

2.   Pro zvýšení účinnosti provozu prvků své přenosové soustavy každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje:

a)

dostupné rozsahy jalového výkonu výroben elektřiny;

b)

dostupné rozsahy jalového výkonu odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě;

c)

dostupné rozsahy jalového výkonu provozovatelů distribučních soustav;

d)

dostupná zařízení připojená k přenosové soustavě určená k poskytování jalového výkonu a

e)

poměry činného a jalového výkonu na rozhraní mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami připojenými k přenosové soustavě.

3.   Není-li úroveň podpůrných služeb jalového výkonu dostatečná pro zajištění bezpečnosti provozu, každý provozovatel přenosové soustavy:

a)

informuje sousední provozovatele přenosových soustav a

b)

připraví a aktivuje nápravná opatření v souladu s článkem 23.

HLAVA 6

PLÁNOVÁNÍ VÝROBY, SPOTŘEBY A VÝMĚN

Článek 110

Zavádění postupů týkajících se plánování výroby, spotřeby a výměn

1.   Při zavádění postupu týkajícího se plánování výroby, spotřeby a výměn provozovatelé přenosových soustav zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení vypracované v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/1222.

2.   Pokrývá-li nabídková zóna pouze jednu regulační oblast, odpovídá zeměpisný rozsah oblasti plánování nabídkové zóně. Pokrývá-li regulační oblast několik nabídkových zón, odpovídá zeměpisný rozsah oblasti plánování nabídkové zóně. Pokrývá-li nabídková zóna několik regulačních oblastí, provozovatelé přenosových soustav v této nabídkové zóně se mohou společně rozhodnout používat společný postup týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn; v opačném případě je každá regulační oblast v této nabídkové zóně považována za samostatnou oblast plánování.

3.   Pro každou výrobnu elektřiny a odběrné elektrické zařízení, na které se vztahují požadavky na plánování výroby, spotřeby a výměn podle vnitrostátních podmínek, příslušný vlastník jmenuje subjekt pro plánování nebo jako tento subjekt jedná.

4.   Každý účastník trhu a převodní zprostředkovatel, na něhož se vztahují požadavky na plánování výroby, spotřeby a výměn podle vnitrostátních podmínek, jmenuje subjekt pro plánování nebo jako tento subjekt jedná.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy provozující oblast plánování vytvoří mechanismus potřebný ke zpracování plánů poskytovaných subjekty pro plánování.

6.   Pokrývá-li oblast plánování více než jednu regulační oblast, provozovatelé přenosových soustav odpovědní za regulační oblasti se dohodnou, který provozovatel přenosové soustavy bude oblast plánování provozovat.

Článek 111

Oznamování plánů v oblastech plánování

1.   Každý subjekt pro plánování, s výjimkou subjektů pro plánování převodních zprostředkovatelů, předkládá provozovateli přenosové soustavy provozujícímu oblast plánování, pokud o to požádá, a v příslušných případech třetí osobě tyto plány:

a)

plány výroby;

b)

plány spotřeby;

c)

vnitřní obchodní plány a

d)

vnější obchodní plány.

2.   Každý subjekt pro plánování převodního zprostředkovatele nebo v příslušných případech centrální protistrany předkládá provozovateli přenosové soustavy provozujícímu oblast plánování, na kterou se vztahuje propojení trhů, pokud o to požádá, a v příslušných případech třetí osobě tyto plány:

a)

vnější obchodní plány, jako jsou:

i)

mnohostranné výměny mezi oblastí plánování a skupinou jiných oblastí plánování;

ii)

dvoustranné výměny mezi oblastí plánování a jinou oblastí plánování;

b)

vnitřní obchodní plány mezi převodním zprostředkovatelem a centrálními protistranami;

c)

vnitřní obchodní plány mezi převodním zprostředkovatelem a jinými převodními zprostředkovateli.

Článek 112

Soulad plánů

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provozující oblast plánování kontroluje, zda jsou plány výroby, plány spotřeby, vnější obchodní plány a vnější plány provozovatelů přenosových soustav v jeho oblasti plánování v souhrnu vyvážené.

2.   Na hodnotách vnějších plánů provozovatelů přenosových soustav se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne s odpovídajícím provozovatelem přenosové soustavy. Nepodaří-li se dosáhnout dohody, použije se nižší hodnota.

3.   Pro účely dvoustranných výměn mezi dvěma oblastmi plánování se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne s odpovídajícím provozovatelem přenosové soustavy na vnějších obchodních plánech. Nepodaří-li se ohledně hodnot obchodních plánů dosáhnout dohody, použije se nižší hodnota.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav provozující oblasti plánování kontrolují, aby byly všechny agregované vnější plány se vzájemným započtením mezi všemi oblastmi plánování v dané synchronně propojené oblasti vyvážené. Jestliže vznikne nesoulad a provozovatelé přenosových soustav se nedohodnou na hodnotách agregovaných vnějších plánů se vzájemným započtením, použijí se nižší hodnoty.

5.   Každý subjekt pro plánování převodního zprostředkovatele nebo v příslušných případech centrální protistrany poskytuje provozovatelům přenosových soustav na jejich žádost hodnoty vnějších obchodních plánů každé oblasti plánování, která je součástí propojení trhů, ve formě agregovaných vnějších plánů se vzájemným započtením.

6.   Každý subjekt pro výpočet plánované výměny poskytne provozovatelům přenosových soustav na jejich žádost hodnoty plánovaných výměn pro oblasti plánování, které se účastní propojení trhů, v podobě agregovaných vnějších plánů se vzájemným započtením, včetně dvoustranných výměn mezi dvěma oblastmi plánování.

Článek 113

Poskytování informací ostatním provozovatelům přenosových soustav

1.   Provozovatel přenosové soustavy na žádost jiného provozovatele přenosové soustavy vypočte a poskytne:

a)

agregované vnější plány se vzájemným započtením a

b)

pozici ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení, pokud je oblast plánování propojena s ostatními oblastmi plánování prostřednictvím střídavých přenosových vedení.

2.   Je-li to zapotřebí při vytváření společných modelů sítě v souladu s čl. 70 odst. 1, každý provozovatel přenosové soustavy provozující oblast plánování jakémukoli provozovateli přenosové soustavy na vyžádání poskytne:

a)

plány výroby a

b)

plány spotřeby.

HLAVA 7

DATOVÉ PROSTŘEDÍ ENTSO-E PRO PŘÍPRAVU PROVOZU

Článek 114

Obecná ustanovení týkající se datového prostředí ENSTSO-E pro přípravu provozu

1.   Do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost síť ENTSO pro elektřinu v souladu s články 115, 116 a 117 zavede a začne provozovat datové prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu sloužící k ukládání, výměně a správě všech relevantních informací.

2.   Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav vymezí harmonizovaný formát pro výměnu dat, který bude nedílnou součástí datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav a regionální bezpečnostní koordinátoři mají přístup ke všem informacím obsaženým v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4.   Do doby, než bude datové prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu zavedeno, si mohou všichni provozovatelé přenosových soustav relevantní data vyměňovat mezi sebou a s regionálními bezpečnostními koordinátory.

5.   Síť ENTSO pro elektřinu vypracuje plán zachování provozu, který se použije v případě nedostupnosti datového prostředí pro přípravu provozu.

Článek 115

Individuální modely sítě, společné modely sítě a analýza bezpečnosti provozu

1.   Datové prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu uchovává všechny individuální modely sítě a příslušné relevantní informace pro všechny příslušné časové rámce uvedené v tomto nařízení, v čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2015/1222 a v článku 9 nařízení (EU) 2016/1719.

2.   Informace o individuálních modelech sítě obsažené v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu umožní jejich spojování do společných modelů sítě.

3.   Společný model sítě vytvořený pro jednotlivé časové rámce se zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4.   Pro roční časový rámec jsou v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici tyto informace:

a)

roční individuální model sítě pro každého provozovatele přenosové soustavy a každý scénář stanovený v souladu s článkem 66 a

b)

roční společný model sítě pro každý scénář stanovený v souladu s článkem 67.

5.   Pro denní a vnitrodenní časové rámce jsou v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici tyto informace:

a)

denní a vnitrodenní individuální modely sítě pro každého provozovatele přenosové soustavy a v souladu s časovým rozlišením stanoveným podle čl. 70 odst. 1;

b)

plánované výměny v příslušných časech pro každou oblast plánování nebo každou hranici oblasti plánování, kterou provozovatelé přenosových soustav považují za relevantní, a pro každou vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu spojující oblasti plánování;

c)

společné denní a vnitrodenní modely sítě v souladu s časovým rozlišením stanoveným podle čl. 70 odst. 1 a

d)

seznam připravených a dohodnutých nápravných opatření za účelem řešení síťových omezení s přeshraničním významem.

Článek 116

Koordinace odstávek

1.   Datové prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu obsahuje modul pro ukládání a výměnu všech relevantních informací pro koordinaci odstávek.

2.   Informace podle odstavce 1 zahrnují přinejmenším stav dostupnosti relevantních zařízení a informace o plánech dostupnosti podle článku 92.

Článek 117

Přiměřenost soustavy

1.   Datové prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu obsahuje modul pro ukládání a výměnu všech relevantních informací pro provádění koordinované analýzy přiměřenosti.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují přinejmenším:

a)

data týkající se přiměřenosti soustavy na příští sezónu poskytnutá každým provozovatelem přenosové soustavy;

b)

zprávu o analýze celoevropské přiměřenosti soustavy na příští sezónu;

c)

předpovědi pro účely stanovení přiměřenosti v souladu s článkem 104 a

d)

informace o nepřiměřenosti v souladu s čl. 105 odst. 4.

ČÁST IV

ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE A STANOVENÍ REGULAČNÍCH ZÁLOH

HLAVA 1

DOHODY O PROVOZOVÁNÍ

Článek 118

Dohody o provozování synchronně propojené oblasti

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti společně vypracují společné návrhy, pokud jde o:

a)

pravidla dimenzování FCR v souladu s článkem 153;

b)

dodatečné vlastnosti FCR v souladu s čl. 154 odst. 2;

c)

určující parametry kvality frekvence a cílové parametry kvality frekvence v souladu s článkem 127;

d)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každý blok LFC v souladu s článkem 128;

e)

metodiku posouzení rizik a vývoje rizika vyčerpání FCR synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 131 odst. 2;

f)

orgán dohledu synchronně propojené oblasti v souladu s článkem 133;

g)

výpočet regulačního programu z pozice ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení se společnou dobou rampování pro účely výpočtu regulační odchylky oblasti pro synchronně propojenou oblast s více než jednou oblastí LFC v souladu s článkem 136;

h)

případně omezení činného výkonu na výstupu vysokonapěťových stejnosměrných propojovacích vedení mezi synchronně propojenými oblastmi v souladu s článkem 137;

i)

strukturu řízení výkonové rovnováhy a frekvence v souladu s článkem 139;

j)

případně metodiku snížení elektrické časové odchylky v souladu s článkem 181;

k)

je-li synchronně propojená oblast provozována více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v souladu s článkem 141;

l)

provozní postupy v případě vyčerpání FCR v souladu s čl. 152 odst. 7;

m)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko opatření za účelem zotavení zásobníků energie v souladu s čl. 156 odst. 6 písm. b);

n)

provozní postupy pro snížení odchylky frekvence systému za účelem obnovení normálního stavu soustavy a omezení rizika přechodu do nouzového stavu v souladu s čl. 152 odst. 10;

o)

úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav při provádění vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR nebo procesu přeshraniční aktivace RR v souladu s čl. 149 odst. 2;

p)

požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury v souladu s čl. 151 odst. 2;

q)

obecná pravidla pro provoz v normálním stavu a výstražném stavu v souladu s čl. 152 odst. 6 a opatření podle čl. 152 odst. 15;

r)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast minimální dobu aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, v souladu s čl. 156 odst. 10;

s)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů v souladu s čl. 156 odst. 11;

t)

v příslušných případech pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa limity pro výměnu FCR mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 163 odst. 2;

u)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o výměnu FRR a RR, vymezené v souladu s čl. 165 odst. 1;

v)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení FRR a RR, vymezené v souladu s čl. 166 odst. 1;

w)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy, dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro výměnu záloh mezi synchronně propojenými oblastmi, provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi, vymezené v souladu s čl. 171 odst. 2;

x)

metodiku určování limitů pro rozsah sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 174 odst. 2;

y)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR podle čl. 174 odst. 2 písm. b);

z)

metodiku určování limitů pro rozsah výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 176 odst. 1 a metodiku určení limitů pro rozsah sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 177 odst. 1 a

aa)

metodiku určování limitů pro rozsah výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 178 odst. 1 a metodiku určení limitů pro rozsah sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 179 odst. 1.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předloží metodiky a podmínky uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. d) ke schválení všemi regulačními orgány dotčené synchronně propojené oblasti. Do jednoho měsíce od jejich schválení uzavřou všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti dohodu o provozování synchronně propojené oblasti, která vstoupí v platnost 3 měsíce po schválení uvedených metodik a podmínek.

Článek 119

Dohody o provozování bloku LFC

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC společně vypracují společné návrhy, pokud jde o:

a)

je-li blok LFC tvořen více než jednou oblastí LFC, cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každou oblast LFC stanovené v souladu s čl. 128 odst. 4;

b)

orgán dohledu bloku LFC podle čl. 134 odst. 1;

c)

omezení rampování pro činný výkon na výstupu v souladu s čl. 137 odst. 3 a 4;

d)

je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v daném bloku v souladu s čl. 141 odst. 9;

e)

v příslušných případech jmenování provozovatele přenosové soustavy odpovědného za úkoly uvedené v čl. 145 odst. 6;

f)

dodatečné požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury stanovené v souladu s čl. 151 odst. 3;

g)

provozní postupy v případě vyčerpání FRR nebo RR v souladu s čl. 152 odst. 8;

h)

pravidla dimenzování FCR stanovená v souladu s čl. 157 odst. 1;

i)

pravidla dimenzování RR stanovená v souladu s čl. 160 odst. 2;

j)

je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti stanovené v souladu s čl. 157 odst. 3 a případně konkrétní rozdělení odpovědnosti stanovené v souladu s čl. 160 odst. 6;

k)

eskalační proceduru stanovenou v souladu s čl. 157 odst. 4 a v příslušných případech eskalační proceduru stanovenou v souladu s čl. 160 odst. 7;

l)

požadavky na dostupnost FRR, požadavky na kvalitu regulace stanovené v souladu s čl. 158 odst. 2 a případně požadavky na dostupnost RR a požadavky na kvalitu regulace stanovené v souladu s čl. 161 odst. 2;

m)

v příslušných případech limity pro výměnu FCR mezi oblastmi LFC různých bloků LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a výměnu FRR nebo RR mezi oblastmi LFC bloku LFC synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC stanovené v souladu s čl. 163 odst. 2, článkem 167 a čl. 169 odst. 2;

n)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro výměnu FRR a/nebo RR s provozovateli přenosových soustav z jiných bloků LFC stanovené v souladu s čl. 165 odst. 6;

o)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro účely sdílení FRR a RR stanovené v souladu s čl. 166 odst. 7;

p)

úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro účely sdílení FRR a RR mezi synchronně propojenými oblastmi v souladu s čl. 175 odst. 2;

q)

koordinační opatření mající za cíl snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 152 odst. 14 a

r)

opatření za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na základě požadovaných změn ve výrobě nebo spotřebě činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek v souladu s čl. 152 odst. 16.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC předloží metodiky a podmínky uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. e) ke schválení všemi regulačními orgány dotčeného bloku LFC. Do jednoho měsíce od jejich schválení uzavřou všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC dohodu o provozování bloku LFC, která vstoupí v platnost během 3 měsíců po schválení uvedených metodik a podmínek.

Článek 120

Dohoda o provozování oblasti LFC

Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé oblasti LFC uzavřou dohodu o provozování oblasti LFC, která obsahuje alespoň:

a)

konkrétní rozdělení odpovědností mezi provozovatele přenosových soustav v oblasti LFC v souladu s čl. 141 odst. 8;

b)

jmenování provozovatele přenosové soustavy odpovědného za provádění a řízení procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 143 odst. 4.

Článek 121

Dohoda o provozování monitorované oblasti

Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé monitorované oblasti uzavřou dohodu o provozování monitorované oblasti, která obsahuje alespoň rozdělení odpovědností mezi provozovatele přenosových soustav v téže monitorované oblasti v souladu s čl. 141 odst. 7.

Článek 122

Dohoda o vzájemné výměně systémových odchylek

Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu vzájemné výměny systémových odchylek uzavřou dohodu o vzájemné výměně systémových odchylek, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.

Článek 123

Dohoda o přeshraniční aktivaci FRR

Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu přeshraniční aktivace FRR uzavřou dohodu o přeshraniční aktivaci FRR, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.

Článek 124

Dohoda o přeshraniční aktivaci RR

Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu přeshraniční aktivace RR uzavřou dohodu o přeshraniční aktivaci RR, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.

Článek 125

Dohoda o sdílení

Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu sdílení FCR, FRR nebo RR uzavřou dohodu o sdílení, která obsahuje alespoň:

a)

v případě sdílení FRR nebo RR v synchronně propojené oblasti úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy a dotčených provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 165 odst. 3 nebo

b)

v případě sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy v souladu s čl. 171 odst. 4 a postupy pro případ, že sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi není v reálném čase v souladu s čl. 171 odst. 9 uskutečněno.

Článek 126

Dohoda o výměně

Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejné výměny FCR, FRR nebo RR uzavřou dohodu o výměně, která obsahuje alespoň:

a)

v případě výměny FRR nebo RR v synchronně propojené oblasti úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelů přenosových soustav přijímajících zálohy v souladu s čl. 165 odst. 3 nebo

b)

v případě výměny záloh mezi synchronně propojenými oblastmi úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelů přenosových soustav přijímajících zálohy v souladu s čl. 171 odst. 4 a postupy pro případ, že výměna záloh mezi synchronně propojenými oblastmi není v reálném čase v souladu s čl. 171 odst. 9 uskutečněna.

HLAVA 2

KVALITA FREKVENCE

Článek 127

Určující a cílové parametry kvality frekvence

1.   Určujícími parametry kvality frekvence jsou:

a)

jmenovitá frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;

b)

standardní rozsah frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;

c)

maximální okamžitá odchylka frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;

d)

maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu pro všechny synchronně propojené oblasti;

e)

doba do obnovení frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;

f)

doba do zotavení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

g)

rozsah obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast;

h)

rozsah zotavení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a

i)

doba do spuštění výstražného stavu pro všechny synchronně propojené oblasti.

2.   Jmenovitá frekvence činí 50 Hz pro všechny synchronně propojené oblasti.

3.   Výchozí hodnoty určujících parametrů kvality frekvence uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v tabulce 1 přílohy III.

4.   Cílovým parametrem kvality frekvence je maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence na rok a synchronně propojenou oblast a jeho výchozí hodnota pro každou synchronně propojenou oblast je stanovena v tabulce 2 přílohy III.

5.   Hodnoty určujících parametrů kvality frekvence uvedené v tabulce 1 přílohy III a cílového parametru kvality frekvence uvedeného v tabulce 2 přílohy III platí, pokud všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti nenavrhnou jiné hodnoty v souladu s odstavci 6, 7 a 8.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti jsou oprávněni v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti navrhnout hodnoty odlišné od hodnot stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy III, pokud jde o:

a)

dobu do spuštění výstražného stavu;

b)

maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko jsou oprávněni v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti navrhnout hodnoty odlišné od hodnot stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy III, pokud jde o:

a)

dobu do obnovení frekvence;

b)

dobu do spuštění výstražného stavu a

c)

maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence.

8.   Návrh změny hodnot podle odstavců 6 a 7 vychází z posouzení zaznamenaných hodnot frekvence soustavy za období nejméně jednoho roku a z rozvoje synchronně propojené oblasti a splňuje tyto podmínky:

a)

navrhovaná změna určujících parametrů kvality frekvence uvedených v tabulce 1 přílohy III nebo cílového parametru kvality frekvence uvedeného v tabulce 2 přílohy III zohledňuje:

i)

velikost soustavy na základě spotřeby a výroby synchronně propojené oblasti a setrvačnosti synchronně propojené oblasti;

ii)

referenční událost;

iii)

strukturu sítě a/nebo topologii soustavy;

iv)

chování zatížení a výroby;

v)

počet a odezvu výrobních modulů s omezeným frekvenčně závislým režimem při nadfrekvenci a omezeným frekvenčně závislým režimem při podfrekvenci v souladu s čl. 13 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/631;

vi)

počet a odezvu odběrných jednotek s aktivovanou odezvou na straně poptávky – regulací systémové frekvence nebo odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu ve smyslu článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/1388 a

vii)

technické schopnosti výrobních modulů a odběrných jednotek;

b)

všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti vedou veřejné konzultace týkající se dopadu navrhované změny určujících parametrů kvality frekvence uvedených v tabulce 1 přílohy III nebo cílového parametru kvality frekvence uvedeného v tabulce 2 přílohy III na zainteresované strany.

9.   Všichni provozovatelé přenosových soustav usilují o dodržování hodnot určujících parametrů kvality frekvence nebo cílového parametru kvality frekvence. Všichni provozovatelé přenosových soustav nejméně jednou ročně ověřují dodržování cílového parametru kvality frekvence.

Článek 128

Cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti nejméně jednou ročně stanoví v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti hodnoty rozsahu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně a rozsahu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně pro každý blok LFC těchto synchronně propojených oblastí.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti, jsou-li tvořeny více než jedním blokem LFC, zajistí, aby rozsahy regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně a rozsahy regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně bloků LFC těchto synchronně propojených oblastí byly úměrné druhé odmocnině součtu výchozího přiděleného objemu FCR provozovatelů přenosových soustav tvořících bloky LFC v souladu s článkem 153.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti usilují o to, aby byly dodrženy následující cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti:

a)

počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně za rok v časovém intervalu odpovídajícím době do obnovení frekvence je nižší než 30 % časových intervalů za daný rok a

b)

počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně za rok v časovém intervalu odpovídajícím době do obnovení frekvence je nižší než 5 % časových intervalů za daný rok.

4.   Je-li blok LFC tvořen více než jednou oblastí LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav z daného bloku v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví hodnoty cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každou oblast LFC.

5.   Pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko je rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně roven 200 mHz nebo více a rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně je roven 500 mHz nebo více.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko usilují o to, aby byly dodrženy následující cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti:

a)

maximální počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně musí být roven hodnotě uvedené v tabulce přílohy IV nebo menší, vyjádřeno jako procentní podíl časových intervalů za rok;

b)

maximální počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně musí být roven hodnotě uvedené v tabulce přílohy IV nebo menší, vyjádřeno jako procentní podíl časových intervalů za rok.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav nejméně jednou ročně ověřují, zda jsou cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy dodrženy.

Článek 129

Proces uplatnění kritérií

Proces uplatnění kritérií zahrnuje:

a)

sběr dat pro posouzení kvality frekvence a

b)

výpočet kritérií pro posouzení kvality frekvence.

Článek 130

Data pro posouzení kvality frekvence

1.   Data pro posouzení kvality frekvence jsou:

a)

pro synchronně propojenou oblast:

i)

data o okamžité frekvenci a

ii)

data o okamžité odchylce frekvence;

b)

pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti: okamžitá data regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy.

2.   Přesnost měření dat o okamžité frekvenci a okamžitých dat regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy je v případě jednotky Hz rovna 1 mHz nebo lepší.

Článek 131

Kritéria pro posouzení kvality frekvence

1.   Kritéria pro posouzení kvality frekvence zahrnují:

a)

pro synchronně propojenou oblast během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 měsíčně, pokud jde o data o okamžité frekvenci:

i)

střední hodnotu;

ii)

směrodatnou odchylku;

iii)

1., 5., 10., 90., 95. a 99. percentil;

iv)

celkovou dobu, po kterou byla absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence větší než standardní odchylka frekvence, s rozlišením mezi zápornými a kladnými okamžitými odchylkami frekvence;

v)

celkovou dobu, po kterou byla absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence větší než maximální okamžitá odchylka frekvence, s rozlišením mezi zápornými a kladnými okamžitými odchylkami frekvence;

vi)

počet událostí, při kterých absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence synchronně propojené oblasti přesáhla 200 % standardní odchylky frekvence a okamžitá odchylka frekvence se v době do obnovení frekvence nevrátila na 50 % standardní odchylky frekvence pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a do rozsahu obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast. Údaje rozlišují mezi zápornými a kladnými odchylkami frekvence;

vii)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko počet událostí, při kterých se absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence nacházela mimo rozsah zotavení frekvence a v době do zotavení frekvence se do rozsahu zotavení frekvence nevrátila, s rozlišením mezi zápornými a kladnými odchylkami frekvence;

b)

pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa nebo severské synchronně propojené oblasti během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2, a to měsíčně:

i)

pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v časových intervalech odpovídající době do obnovení frekvence:

střední hodnotu;

směrodatnou odchylku;

1., 5., 10., 90., 95. a 99. percentil;

počet časových intervalů, ve kterých se průměrná hodnota regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy nacházela mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy, a

počet časových intervalů, ve kterých se průměrná hodnota regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy nacházela mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy;

ii)

pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v minutových intervalech: počet událostí měsíčně, při kterých regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy přesáhla 60 % objemu FRR a v době do obnovení frekvence se nevrátila na 15 % objemu FRR, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy;

c)

pro bloky LFC synchronně propojené oblasti Velká Británie nebo Irsko a Severní Irsko během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 měsíčně a pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v minutových intervalech: počet událostí, při kterých absolutní hodnota regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy přesáhla maximální odchylku frekvence v ustáleném stavu a regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy se v době do obnovení frekvence nevrátila na 10 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví společnou metodiku posouzení rizik a vývoje rizika vyčerpání FCR v synchronně propojené oblasti. Tato metodika se použije alespoň jednou ročně a vychází z dat o okamžité frekvenci soustavy za nejméně jeden rok. Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti poskytnou pro toto posouzení příslušná vstupní data.

Článek 132

Proces sběru a poskytování dat

1.   Proces sběru a poskytování dat zahrnuje:

a)

měření frekvence soustavy;

b)

výpočet dat pro posouzení kvality frekvence a

c)

poskytnutí dat pro posouzení kvality frekvence pro účely procesu uplatnění kritérií.

2.   Proces sběru a poskytování dat provádí orgán dohledu synchronně propojené oblasti jmenovaný v souladu s článkem 133.

Článek 133

Orgán dohledu synchronně propojené oblasti

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti jmenují v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti jednoho provozovatele z dané synchronně propojené oblasti jejím orgánem dohledu.

2.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti provádí proces sběru a poskytování dat ze synchronně propojené oblasti podle článku 132.

3.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti provádí proces uplatnění kritérií v souladu s článkem 129.

4.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti provádí sběr dat pro posouzení kvality frekvence ze své synchronně propojené oblasti a provádí proces uplatnění kritérií, včetně výpočtu kritérií pro posouzení kvality frekvence, každé tři měsíce a do tří měsíců po skončení analyzovaného období.

Článek 134

Orgán dohledu bloku LFC

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC jmenují v dohodě o provozování tohoto bloku jednoho provozovatele z daného bloku jeho orgánem dohledu.

2.   Orgán dohledu bloku LFC provádí sběr dat pro posouzení kvality frekvence pro daný blok v souladu s procesem uplatnění kritérií podle článku 129.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy v oblasti LFC poskytuje orgánu dohledu bloku LFC v oblasti LFC měření potřebná pro sběr dat pro posouzení kvality frekvence pro daný blok.

4.   Orgán dohledu bloku LFC poskytuje data pro posouzení kvality frekvence z daného bloku LFC a jeho oblastí LFC každé tři měsíce a do dvou měsíců po skončení analyzovaného období.

Článek 135

Informace o chování zatížení a výroby

V souladu s článkem 40 je každý připojující provozovatel přenosové soustavy oprávněn požadovat od významných uživatelů sítě informace potřebné pro účely monitorování chování zatížení a výroby v souvislosti s odchylkami. Tyto informace mohou zahrnovat:

a)

zadanou hodnotu činného výkonu s časovou značkou pro provoz v reálném čase a budoucí provoz a

b)

celkový činný výkon na výstupu s časovou značkou.

Článek 136

Doba rampování v synchronně propojené oblasti

Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti s více než jednou oblastí LFC stanoví v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti společnou dobu rampování agregovaných vnějších plánů se vzájemným započtením mezi oblastmi LFC v synchronně propojené oblasti. Výpočet regulačního programu z pozice ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení pro účely výpočtu regulační odchylky oblasti se provádí se společnou dobou rampování.

Článek 137

Omezení rampování pro činný výkon na výstupu

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze dvou synchronně propojených oblastí jsou oprávněni určit v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti omezení pro činný výkon na výstupu v případě vysokonapěťových stejnosměrných propojovacích vedení mezi synchronně propojenými oblastmi, aby omezili jejich vliv na dosažení cílových parametrů kvality frekvence synchronně propojené oblasti, a to tak, že stanoví kombinovaný maximální gradient činného výkonu pro všechna vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení, která připojují jednu synchronně propojenou oblast k jiné.

2.   Omezení podle odstavce 1 neplatí pro vzájemnou výměnu systémových odchylek, frekvenčního propojení a přeshraniční aktivaci FRR a RR přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

3.   Všichni připojení provozovatelé přenosových soustav v rámci vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení jsou oprávněni v dohodě o provozování bloku LFC stanovit společná omezení činného výkonu na výstupu v případě tohoto vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení, aby omezili jeho vliv na splnění cílového parametru regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy připojených bloků LFC, a to tak, že se dohodnou na dobách rampování a/nebo maximálních gradientech činného výkonu pro toto vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení. Tato společná omezení neplatí pro vzájemnou výměnu systémových odchylek, frekvenční propojení a přeshraniční aktivaci FRR a RR přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení. Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti tato opatření v rámci synchronně propojené oblasti koordinují.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC jsou oprávněni v dohodě o provozování tohoto bloku stanovit následující opatření na podporu plnění cílového parametru regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC a ke zmírnění deterministických odchylek frekvence, přičemž přihlédnou k technickým omezením výrobních modulů a odběrných jednotek:

a)

povinnosti výrobních modulů a/nebo odběrných jednotek týkající se dob rampování a/nebo maximálních gradientů činného výkonu;

b)

povinnosti výrobních modulů a/nebo odběrných jednotek v bloku LFC týkající se individuální doby spuštění rampování a

c)

koordinace rampování mezi výrobními moduly, odběrnými jednotkami a spotřebou činného výkonu v bloku LFC.

Článek 138

Zmírňování dopadu

Jestliže se hodnoty vypočítané pro období jednoho kalendářního roku, které odpovídají cílovým parametrům kvality frekvence nebo cílovým parametrům regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, nacházejí mimo cíle stanovené pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti nebo příslušného bloku LFC:

a)

analyzují, zda se cílové parametry kvality frekvence nebo cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy budou i nadále nacházet mimo cíle stanovené pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC, a pokud existuje odůvodněné riziko, že k tomu může dojít, analyzují příčiny a vypracují doporučení, a

b)

vypracují opatření ke zmírnění dopadu, aby bylo v budoucnu možné dodržet cíle pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC.

HLAVA 3

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE

Článek 139

Základní struktura

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví organizační strukturu řízení výkonové rovnováhy a frekvence pro synchronně propojenou oblast. Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za zavedení organizační struktury řízení výkonové rovnováhy a frekvence ve své synchronně propojené oblasti a její provozování v souladu s touto strukturou.

2.   Organizační struktura řízení výkonové rovnováhy a frekvence každé synchronně propojené oblasti zahrnuje:

a)

organizační strukturu aktivace procesu v souladu s článkem 140 a

b)

organizační strukturu odpovědnosti za procesy v souladu s článkem 141.

Článek 140

Organizační struktura aktivace procesů

1.   Organizační struktura aktivace procesů zahrnuje:

a)

proces automatické regulace frekvence podle článku 142;

b)

proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy podle článku 143 a

c)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa proces časové regulace podle článku 181.

2.   Organizační struktura aktivace procesů může zahrnovat:

a)

proces náhrady záloh podle článku 144;

b)

proces vzájemné výměny systémových odchylek v souladu s článkem 146;

c)

proces přeshraniční aktivace FRR v souladu s článkem 147;

d)

proces přeshraniční aktivace RR v souladu s článkem 148 a

e)

pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa proces časové regulace podle článku 181.

Článek 141

Organizační struktura odpovědnosti za procesy

1.   Při stanovování organizační struktury odpovědnosti za procesy všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti zohlední alespoň tato kritéria:

a)

velikost a celkovou setrvačnost, včetně umělé setrvačnosti, synchronně propojené oblasti;

b)

strukturu sítě a/nebo topologii soustavy a

c)

chování zatížení, výroby a připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav.

2.   Do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti vypracují společný návrh na stanovení bloků LFC, který splňuje tyto požadavky:

a)

monitorovaná oblast odpovídá pouze jedné oblasti LFC nebo je součástí pouze jedné takové oblasti;

b)

oblast LFC odpovídá pouze jednomu bloku LFC nebo je součástí pouze jednoho takového bloku;

c)

blok LFC odpovídá pouze jedné synchronně propojené oblasti nebo je součástí pouze jedné takové oblasti a

d)

každý prvek sítě je součástí pouze jedné monitorované oblasti, pouze jedné oblasti LFC a pouze jednoho bloku LFC.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé monitorované oblasti nepřetržitě vypočítávají a monitorují výměnu činného výkonu v monitorované oblasti v reálném čase.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé oblasti LFC:

a)

nepřetržitě monitorují regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC;

b)

provádějí a řídí proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy pro oblast LFC;

c)

usilují o plnění cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC v souladu s článkem 128 a

d)

jsou oprávněni provést jeden nebo několik procesů v souladu s čl. 140 odst. 2.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC:

a)

usilují o plnění cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC, jak jsou vymezeny v článku 128, a

b)

dodržují pravidla dimenzování FRR podle článku 157 a pravidla dimenzování RR podle článku 160.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti:

a)

provádějí a řídí proces automatické regulace frekvence pro synchronně propojenou oblast;

b)

dodržují pravidla dimenzování FCR podle článku 153 a

c)

usilují o plnění cílových parametrů kvality frekvence podle článku 127.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé monitorované oblasti v dohodě o provozování monitorované oblasti stanoví rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v monitorované oblasti pro účely plnění povinností uvedených v odstavci 3.

8.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé oblasti LFC v dohodě o provozování oblasti LFC stanoví rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v oblasti LFC pro účely plnění povinností podle odstavce 4.

9.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v daném bloku pro účely plnění povinností podle odstavce 5.

10.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v synchronně propojené oblasti pro účely plnění povinností podle odstavce 6.

11.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze dvou nebo více vzájemně propojených oblastí LFC jsou oprávněni vytvořit blok LFC, jsou-li splněny požadavky na tento blok podle odstavce 5.

Článek 142

Proces automatické regulace frekvence

1.   Regulačním cílem procesu automatické regulace frekvence je stabilizace frekvence soustavy prostřednictvím aktivace FCR.

2.   Obecná charakteristika aktivace FCR v synchronně propojené oblasti musí odrážet monotónní snižování aktivace FCR v závislosti na odchylce frekvence.

Článek 143

Proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy

1.   Regulačním cílem procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy je:

a)

regulovat regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy v době do obnovení frekvence směrem k nule;

b)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast postupně nahradit aktivované FCR prostřednictvím aktivace FRR v souladu s článkem 145.

2.   Regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy je:

a)

regulační odchylka oblasti LFC, jestliže v synchronně propojené oblasti existuje více než jedna oblast LFC, nebo

b)

odchylka frekvence, jestliže jedna oblast LFC odpovídá bloku LFC a synchronně propojené oblasti.

3.   Regulační odchylka oblasti LFC se vypočítá tak, že se součin výkonového čísla oblasti LFC a odchylky frekvence sečte s rozdílem:

a)

celkového toku činného výkonu v reálném a virtuálním propojovacím vedení a

b)

regulačního programu v souladu s článkem 136.

4.   Je-li oblast LFC tvořena více než jednou monitorovanou oblastí, všichni provozovatelé přenosových soustav z dané oblasti LFC v dohodě o provozování oblasti LFC jmenují jednoho provozovatele přenosové soustavy odpovědného za provádění a řízení procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy.

5.   Je-li oblast LFC tvořena více než jednou monitorovanou oblastí, proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy této oblasti LFC umožní regulaci výměny činného výkonu každé monitorované oblasti na hodnotu, která byla na základě analýzy bezpečnosti provozu v reálném čase stanovena jako bezpečná.

Článek 144

Proces náhrady záloh

1.   Regulačním cílem procesu náhrady záloh je splnění nejméně jednoho z následujících cílů prostřednictvím aktivace RR:

a)

postupná obnova aktivovaných FRR;

b)

podpora aktivace FRR;

c)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko postupná obnova aktivovaných FCR a FRR.

2.   Proces náhrady záloh se řídí pokyny pro aktivaci ručně ovládaných RR za účelem splnění regulačního cíle v souladu s odstavcem 1.

Článek 145

Automatický a ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy v každé oblasti LFC provádí automatický i ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy.

2.   Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost mohou provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko svým příslušným regulačním orgánům individuálně předložit návrh se žádostí o neprovádění automatického procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy. Tento návrh obsahuje analýzu nákladů a přínosů dokládající, že provádění automatického procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy by mělo za následek náklady převyšující přínosy. V případě schválení návrhu příslušnými regulačními orgány tito provozovatelé přenosových soustav a regulační orgány toto rozhodnutí nejméně každé čtyři roky přehodnotí.

3.   Je-li oblast LFC tvořena více než jednou monitorovanou oblastí, všichni provozovatelé přenosových soustav z dané oblasti LFC v dohodě o provozování oblasti LFC stanoví postup provádění automatického a ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy. Je-li blok LFC tvořen více než jednou oblastí LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav z daných oblastí LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví postup provádění ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy.

4.   Automatický proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy se provádí v uzavřené smyčce, kde vstupem je regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy a výstupem je zadaná hodnota pro automatickou aktivaci FRR. Zadanou hodnotu pro automatickou aktivaci FRR vypočítá jeden regulátor výkonové rovnováhy řízený provozovatelem přenosové soustavy v rámci jeho oblasti LFC. Pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast regulátor výkonové rovnováhy:

a)

představuje automatické regulační zařízení navržené pro účely snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na nulu;

b)

je proporcionálně-integrační;

c)

má regulační algoritmus, který zabraňuje integrační části proporcionálně-integračního regulátoru hromadit regulační odchylky a způsobit překmit, a

d)

má funkce pro mimořádné provozní režimy pro výstražný a nouzový stav.

5.   Ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy se řídí pokyny pro aktivaci ručně ovládaných FRR za účelem splnění regulačního cíle v souladu s čl. 143 odst. 1.

6.   Kromě zavedení automatického procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC jsou všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC, který je tvořen více než jednou oblastí LFC, oprávněni v dohodě o provozování tohoto bloku jmenovat jednoho provozovatele přenosové soustavy z daného bloku, který:

a)

vypočítává a monitoruje regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy celého bloku LFC a

b)

kromě regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy své oblasti LFC zohledňuje při výpočtu zadané hodnoty pro aktivaci automatických FRR v souladu s čl. 143 odst. 3 také regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy celého bloku LFC.

Článek 146

Proces vzájemné výměny systémových odchylek

1.   Regulačním cílem procesu vzájemné výměny systémových odchylek je snížení množství souběžných, protichůdně působících aktivací FRR z různých zúčastněných oblastí LFC prostřednictvím výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn provádět proces vzájemné výměny systémových odchylek pro oblasti LFC ve stejném bloku LFC, mezi různými bloky LFC nebo mezi různými synchronně propojenými oblastmi na základě uzavření dohody o vzájemné výměně systémových odchylek.

3.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces vzájemné výměny systémových odchylek tak, aby neovlivňoval:

a)

stabilitu procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu vzájemné výměny systémových odchylek;

b)

stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a

c)

bezpečnost provozu.

4.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek mezi oblastmi LFC synchronně propojené oblasti alespoň jedním z těchto způsobů:

a)

stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;

b)

nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

5.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek mezi oblastmi LFC různých synchronně propojených oblastí úpravou toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

6.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek v oblasti LFC tak, aby nebyl překročen skutečný objem aktivace FRR, který je zapotřebí k regulaci regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy této oblasti LFC směrem k nule bez výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se téhož procesu vzájemné výměny systémových odchylek zajistí, aby byl součet všech výměn výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek roven nule.

8.   Proces vzájemné výměny systémových odchylek musí zahrnovat záložní mechanismus, který zajišťuje, aby výměna výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek každé oblasti LFC byla rovna nule nebo omezena na hodnotu, pro kterou lze zaručit bezpečnost provozu.

9.   Je-li blok LFC tvořen více než jednou oblastí LFC a objem FRR a RR se vypočítává na základě odchylky v bloku LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav ze stejného bloku LFC provádějí proces vzájemné výměny systémových odchylek a vyměňují si s dalšími oblastmi LFC téhož bloku LFC maximální objem výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek podle odstavce 6.

10.   Je-li proces vzájemné výměny systémových odchylek prováděn pro oblasti LFC různých synchronně propojených oblastí, všichni provozovatelé přenosových soustav si vyměňují maximální objem výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek podle odstavce 6 s dalšími provozovateli přenosových soustav ze stejné synchronně propojené oblasti, kteří se účastní procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

11.   Je-li proces vzájemné výměny systémových odchylek prováděn pro oblasti LFC, které nejsou součástí téhož bloku LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav z dotčených bloků LFC dodržují povinnosti uvedené v čl. 141 odst. 5 bez ohledu na výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek.

Článek 147

Proces přeshraniční aktivace FRR

1.   Regulační cíl procesu přeshraniční aktivace FRR umožňuje provozovateli přenosové soustavy provádět regulaci výkonové rovnováhy prostřednictvím výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy mezi oblastmi LFC.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn provádět proces přeshraniční aktivace FRR pro oblasti LFC ve stejném bloku LFC, mezi různými bloky LFC nebo mezi různými synchronně propojenými oblastmi na základě uzavření dohody o přeshraniční aktivaci FRR.

3.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces přeshraniční aktivace FRR tak, aby nebyla ovlivněna:

a)

stabilita procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu přeshraniční aktivace FRR;

b)

stabilita procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a

c)

bezpečnost provozu.

4.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy mezi oblastmi LFC stejné synchronně propojené oblasti jedním z těchto způsobů:

a)

stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, je-li aktivace FRR automatická;

b)

nastavením regulačního programu nebo stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení mezi oblastmi LFC, je-li aktivace FRR ovládána ručně, nebo

c)

nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

5.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy mezi oblastmi LFC různých synchronně propojených oblastí nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se téhož procesu přeshraniční aktivace FRR zajistí, aby byl součet veškerého vyměňovaného výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy roven nule.

7.   Proces přeshraniční aktivace FRR musí zahrnovat záložní mechanismus, který zajišťuje, aby výměna výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy každé oblasti LFC byla rovna nule nebo omezena na hodnotu, pro kterou lze zaručit bezpečnost provozu.

Článek 148

Proces přeshraniční aktivace RR

1.   Regulační cíl procesu přeshraniční aktivace RR umožňuje provozovateli přenosové soustavy provádět proces náhrady záloh prostřednictvím regulačního programu mezi oblastmi LFC.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn provádět proces přeshraniční aktivace RR pro oblasti LFC ve stejném bloku LFC, mezi různými bloky LFC nebo mezi různými synchronně propojenými oblastmi na základě uzavření dohody o přeshraniční aktivaci RR.

3.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces přeshraniční aktivace RR tak, aby nebyla ovlivněna:

a)

stabilita procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu přeshraniční aktivace RR;

b)

stabilita procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a

c)

bezpečnost provozu.

4.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí regulační program mezi oblastmi LFC stejné synchronně propojené oblasti alespoň jedním z těchto způsobů:

a)

stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;

b)

nastavením regulačního programu nebo

c)

nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

5.   Provozovatelé přenosových soustav provádějí regulační program mezi oblastmi LFC různých synchronně propojených oblastí nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní téhož procesu přeshraniční aktivace RR, zajistí, aby součet všech regulačních programů byl roven nule.

7.   Proces přeshraniční aktivace RR musí zahrnovat záložní mechanismus, který zajišťuje, aby regulační program každé oblasti LFC byl roven nule nebo omezen na hodnotu, pro kterou lze zaručit bezpečnost provozu.

Článek 149

Obecné požadavky týkající se přeshraničních regulačních procesů

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní výměny nebo sdílení FRR nebo RR, provádějí podle potřeby proces přeshraniční aktivace FRR nebo RR.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav provádějících proces vzájemné výměny systémových odchylek, proces přeshraniční aktivace FRR nebo proces přeshraniční aktivace RR mezi oblastmi LFC různých bloků LFC nebo různých synchronně propojených oblastí.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní téhož procesu vzájemné výměny systémových odchylek, přeshraniční aktivace FRR nebo přeshraniční aktivace RR, v příslušných dohodách stanoví úlohy a odpovědnost všech provozovatelů přenosových soustav, včetně:

a)

poskytování všech vstupních dat potřebných pro:

i)

výpočet výměny výkonu s ohledem na limity provozní bezpečnosti a

ii)

provedení analýzy bezpečnosti provozu v reálném čase účastnícími se a dotčenými provozovateli přenosových soustav;

b)

odpovědnosti za výpočet výměny výkonu a

c)

provedení provozních postupů za účelem zajištění bezpečnosti provozu.

4.   Aniž je dotčen čl. 146 odst. 9, 10 a 11, jsou všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní stejného procesu vzájemné výměny systémových odchylek, přeshraniční aktivace FRR nebo přeshraniční aktivace RR, oprávněni stanovit v rámci dohod podle článků 122, 123 a 124 postupné kroky výpočtu výměny výkonu. Postupný výpočet výměny výkonu umožňuje jakékoli skupině provozovatelů přenosových soustav provozujících propojené oblasti LFC nebo bloky LFC provádět výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, pro regulaci výkonové rovnováhy nebo pro náhradu záloh nejprve mezi sebou, a teprve poté s ostatními provozovateli přenosových soustav.

Článek 150

Oznámení provozovatele přenosové soustavy

1.   Provozovatelé přenosových soustav, kteří chtějí uplatnit nárok na provedení procesu vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR, procesu přeshraniční aktivace RR, výměny záloh nebo sdílení záloh, tři měsíce před uplatněním tohoto nároku informují všechny ostatní provozovatele přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti o:

a)

účastnících se provozovatelích přenosových soustav;

b)

předpokládaném objemu výměny výkonu při procesu vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR nebo procesu přeshraniční aktivace RR;

c)

typu záloh a maximálním objemu výměny nebo sdílení záloh a

d)

časovém harmonogramu výměny nebo sdílení záloh.

2.   Je-li proces vzájemné výměny systémových odchylek, přeshraniční aktivace FRR nebo přeshraniční aktivace RR prováděn pro oblasti LFC, které nejsou součástí stejného bloku LFC, každý provozovatel přenosové soustavy z příslušných synchronně propojených oblastí je oprávněn prohlásit se za dotčeného provozovatele přenosové soustavy ve vztahu ke všem provozovatelům přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti, a to na základě analýzy bezpečnosti provozu a do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle odstavce 1.

3.   Dotčený provozovatel přenosové soustavy je oprávněn:

a)

požadovat, aby byly v reálném čase poskytnuty hodnoty výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a regulačního programu, které jsou nezbytné pro analýzu bezpečnosti provozu v reálném čase, a

b)

požadovat provedení provozního postupu, který dotčenému provozovateli přenosové soustavy umožní stanovit limity pro výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměnu výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a regulační program mezi příslušnými oblastmi LFC na základě analýzy bezpečnosti provozu v reálném čase.

Článek 151

Infrastruktura

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav posoudí, jaká technická infrastruktura je nezbytná pro zavádění a řízení procesů podle článku 140 a považovaná za kritickou v souladu s plánem bezpečnosti podle článku 26.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví minimální požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury podle odstavce 1, včetně:

a)

přesnosti, rozlišení, dostupnosti a redundance měření toku činného výkonu a virtuálního propojovacího vedení;

b)

dostupnosti a redundance digitálních regulačních systémů;

c)

dostupnosti a redundance komunikační infrastruktury a

d)

komunikačních protokolů.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví dodatečné požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury v dohodě o provozování tohoto bloku.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy oblasti LFC:

a)

zajistí dostatečnou kvalitu a dostupnost výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;

b)

dohlíží na kvalitu výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v reálném čase;

c)

přijme opatření v případě nesprávného výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy a

d)

je-li regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy stanovena na základě regulační odchylky oblasti, provádí následné monitorování kvality výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na základě srovnání regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy s referenčními hodnotami nejméně jednou ročně.

HLAVA 4

ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE

Článek 152

Stavy soustavy související s frekvencí soustavy

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy provozuje svou regulační oblast s dostatečnou kladnou a zápornou zálohou činného výkonu, která může zahrnovat sdílené nebo vyměňované zálohy, aby mohl řešit nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou v rámci své regulační oblasti. Každý provozovatel přenosové soustavy reguluje regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy ve smyslu článku 143 tak, aby v synchronně propojené oblasti ve spolupráci se všemi provozovateli přenosových soustav v téže synchronně propojené oblasti dosáhl požadované kvality frekvence.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy dohlíží na plány výroby a výměny, toky výkonu, dodávky a odběry výkonu v uzlech blízké reálnému času a další parametry ve své regulační oblasti, které jsou relevantní pro předvídání rizika odchylky frekvence, a v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav ze své synchronně propojené oblasti přijímá opatření za účelem omezení jejich negativních vlivů na rovnováhu mezi výrobou a poptávkou.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti stanoví výměnu dat v reálném čase podle článku 42, která zahrnuje:

a)

stav přenosové soustavy podle článku 18 a

b)

data z měření v reálném čase týkající se regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloků a oblastí LFC synchronně propojené oblasti.

4.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti určí stav soustavy s ohledem na frekvenci soustavy v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2.

5.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti zajistí, aby všichni provozovatelé přenosových soustav ze všech synchronně propojených oblastí byli informováni v případě, že odchylka frekvence soustavy splňuje některé z kritérií pro výstražný stav uvedený v článku 18.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví společná pravidla pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence v normálním stavu a ve výstražném stavu.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví provozní postupy pro případ vyčerpání FCR. V těchto provozních postupech jsou provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti oprávněni požadovat změny výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek.

8.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví provozní postupy pro případ vyčerpání FRR nebo RR. V těchto provozních postupech jsou provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC oprávněni požadovat změny výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek.

9.   Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC usilují o to, aby se vyhnuli regulačním odchylkám frekvence a výkonové rovnováhy, které trvají déle, než je doba do obnovení frekvence.

10.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví provozní postupy pro výstražný stav v důsledku překročení limitů frekvence soustavy. Provozní postupy se zaměří na omezení odchylky frekvence soustavy za účelem obnovení normálního stavu soustavy a omezení rizika přechodu do nouzového stavu. Provozní postupy musí provozovatele přenosových soustav opravňovat k tomu, aby se odchýlili od povinnosti stanovené v čl. 143 odst. 1.

11.   Nachází-li se soustava ve výstražném stavu v důsledku nedostatečných záloh činného výkonu v souladu s článkem 18, provozovatelé přenosových soustav z příslušných bloků LFC v úzké spolupráci s ostatními provozovateli přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti a provozovateli přenosových soustav z jiných synchronně propojených oblastí jednají tak, aby potřebné úrovně záloh činného výkonu obnovili a nahradili. Za tímto účelem jsou provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC oprávněni požadovat změny výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek ve své regulační oblasti, aby omezili nebo odstranili porušování požadavků na zálohy činného výkonu.

12.   Jestliže jednominutový průměr regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC přesahuje rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně alespoň během doby potřebné k obnovení frekvence a provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC neočekávají, že regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy bude dostatečně snížena přijetím opatření uvedených v odstavci 15, jsou provozovatelé přenosových soustav oprávněni požadovat změny výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek ve svých příslušných oblastech za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s odstavcem 16.

13.   Pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast platí, že jestliže regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC přesahuje 25 % referenční události synchronně propojené oblasti po dobu delší než 30 po sobě následujících minut a provozovatelé přenosových soustav z tohoto bloku LFC neočekávají dostatečné snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v rámci opatření přijatých podle odstavce 15, provozovatelé přenosových soustav požadují změny výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek ve svých příslušných oblastech za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s odstavcem 16.

14.   Orgán dohledu bloku LFC je odpovědný za zjišťování jakýchkoli překročení limitů podle odstavců 12 a 13 a:

a)

o zjištěných porušeních informuje ostatní provozovatele přenosových soustav z bloku LFC a

b)

společně s provozovateli přenosových soustav z bloku LFC provádí koordinovaná opatření za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, která se stanoví v dohodě o provozování tohoto bloku.

15.   Pro případy uvedené v odstavcích 11 až 13 všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví opatření, která provozovatelům přenosových soustav v bloku LFC umožní aktivně snížit odchylku frekvence prostřednictvím přeshraniční aktivace záloh. V případech uvedených v odstavcích 11 až 13 provozovatelé přenosových soustav synchronně propojené oblasti usilují o to, aby umožnili provozovatelům přenosových soustav z příslušného bloku LFC snížit svou regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy.

16.   Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví opatření za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy prostřednictvím změn výroby nebo spotřeby činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek ve své oblasti.

HLAVA 5

ZÁLOHY PRO AUTOMATICKOU REGULACI FREKVENCE (FCR)

Článek 153

Dimenzování FCR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti nejméně jednou ročně stanoví objem FCR potřebný pro synchronně propojenou oblast a výchozí přidělený objem FCR každého provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavcem 2.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví pravidla dimenzování v souladu s těmito kritérii:

a)

objem FCR potřebný pro synchronně propojenou oblast pokrývá přinejmenším referenční událost a pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast výsledky postupu dimenzování FCR založeného na pravděpodobnosti provedeného podle písmene c);

b)

velikost referenční události se stanoví v souladu s těmito podmínkami:

i)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa je referenční událost 3 000 MW v kladném směru a 3 000 MW v záporném směru;

ii)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast je referenční událostí největší odchylka, jaká může být důsledkem okamžité změny činného výkonu jednoho výrobního modulu, jednoho odběrného elektrického zařízení nebo jednoho vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení nebo důsledkem vypnutí střídavého vedení, nebo je referenční událostí maximální okamžitá ztráta spotřeby činného výkonu v důsledku vypnutí jednoho nebo dvou míst připojení. Referenční událost je stanovena samostatně pro kladný a záporný směr;

c)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast jsou všichni provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti oprávněni stanovit postup dimenzování FCR založený na pravděpodobnosti s ohledem na skladbu zatížení, výroby a setrvačnosti včetně umělé setrvačnosti i dostupné prostředky pro zajištění minimální setrvačnosti v reálném čase v souladu s metodikou podle článku 39 s cílem snížit pravděpodobnost nedostatečných FCR na jednou nebo méně než jednou za 20 let, a

d)

podíly na objemu FCR potřebné pro každého provozovatele přenosové soustavy jako výchozí přidělený objem FCR jsou založeny na součtu čisté výroby a spotřeby regulační oblasti tohoto provozovatele děleno součtem čisté výroby a spotřeby synchronně propojené oblasti za období jednoho roku.

Článek 154

Minimální technické požadavky na FCR

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami zajistí, aby FCR splňovaly vlastnosti uvedené pro jeho synchronně propojenou oblast v tabulce přílohy V.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti jsou oprávněni v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanovit společné dodatečné vlastnosti FCR potřebné k zajištění bezpečnosti provozu v synchronně propojené oblasti pomocí souboru technických parametrů a v rozsazích uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/631 a článcích 27 a 28 nařízení (EU) 2016/1388. Tyto společné dodatečné vlastnosti FCR zohledňují instalovanou kapacitu a strukturu a skladbu spotřeby a výroby synchronně propojené oblasti. Provozovatelé přenosových soustav použijí pro zavedení dodatečných vlastností přechodnou dobu, vymezenou po konzultaci s dotčenými poskytovateli FCR.

3.   Za účelem zajištění bezpečnosti provozu je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami oprávněn stanovit dodatečné požadavky pro skupiny poskytující FCR v rozsazích uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/631 a článcích 27 a 28 nařízení (EU) 2016/1388. Tyto dodatečné požadavky jsou založeny na technických důvodech, jako je například zeměpisné rozložení výrobních modulů nebo odběrných jednotek náležejících ke skupině poskytující FCR. Poskytovatel FCR zajistí, aby bylo možné aktivaci FCR jednotkami poskytujícími FCR ve skupině poskytující zálohy monitorovat.

4.   Za účelem zajištění bezpečnosti provozu je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami oprávněn určité skupiny poskytující FCR z poskytování těchto záloh vyloučit. Toto vyloučení musí být založeno na technických důvodech, jako je například zeměpisné rozložení výrobních modulů nebo odběrných jednotek náležejících ke skupině poskytující FCR.

5.   Každá jednotka a skupina poskytující FCR má pouze jednoho provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami.

6.   Každá jednotka a skupina poskytující FCR musí splňovat vlastnosti požadované pro tyto zálohy podle tabulky přílohy V a veškeré dodatečné vlastnosti nebo požadavky stanovené v souladu s odstavci 2 a 3 a musí aktivovat dohodnuté FCR pomocí proporcionálního regulátoru, který reaguje na odchylky frekvence, nebo alternativně na základě monotónní, po částech lineární závislosti výkonu na frekvenci v případě FCR aktivovaných pomocí relé. Musí být schopny FCR aktivovat ve frekvenčních rozsazích stanovených v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2016/631.

7.   Každý provozovatel přenosové soustavy ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa zajistí, aby kombinovaná reakce FCR oblasti LFC splňovala tyto požadavky:

a)

aktivace FCR nesmí být uměle zpožďována a musí začít co nejdříve po výskytu odchylky frekvence;

b)

v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí být nejpozději po 15 sekundách dodáváno nejméně 50 % celkové kapacity FCR;

c)

v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí být nejpozději po 30 sekundách dodáváno 100 % celkové kapacity FCR;

d)

v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí aktivace celkové kapacity FCR v době od 15. do 30. sekundy růst alespoň lineárně a

e)

v případě odchylky frekvence menší než 200 mHz musí být příslušná aktivovaná kapacita FCR přinejmenším úměrná chování ve stejném čase podle písmen a) až d).

8.   Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami monitoruje svůj příspěvek k procesu automatické regulace frekvence a svou aktivaci FCR s ohledem na svůj přidělený objem FCR, včetně jednotek a skupin poskytujících FCR. Každý poskytovatel FCR poskytne provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami za každou ze svých jednotek a skupin poskytujících FCR alespoň tyto informace:

a)

stav s časovou značkou uvádějící, zda jsou FCR připraveny k poskytnutí, nebo nikoli;

b)

data týkající se činného výkonu s časovou značkou, která jsou zapotřebí k ověření aktivace FCR, včetně okamžitého činného výkonu s časovou značkou;

c)

statika regulátoru pro výrobní moduly typu C a D ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2016/631, které fungují jako jednotky poskytující FCR, nebo jeho ekvivalentní parametr pro skupiny poskytující FCR tvořené výrobními moduly typu A a/nebo typu B ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2016/631, a/nebo odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu ve smyslu článku 28 nařízení (EU) 2016/1388.

9.   Každý poskytovatel FCR je oprávněn příslušná data pro více než jednu jednotku poskytující FCR agregovat, je-li maximální výkon agregovaných jednotek nižší než 1,5 MW a lze-li aktivaci FCR jasně ověřit.

10.   Na žádost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami zpřístupní poskytovatel FCR informace uvedené v odstavci 9 v reálném čase s časovým rozlišením nejméně 10 sekund.

11.   Na žádost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami a v případě potřeby pro účely ověření aktivace FCR poskytovatel FCR zpřístupní data uvedená v odstavci 9 týkající se technických instalací, které jsou součástí téže jednotky poskytující FCR.

Článek 155

Postup předběžné kvalifikace FCR

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje postup předběžné kvalifikace v případě FCR a podrobnosti o tomto postupu zveřejní.

2.   Potenciální poskytovatel FCR provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami prokáže, že splňuje technické a dodatečné požadavky stanovené v článku 154, tím, že úspěšně absolvuje postup předběžné kvalifikace potenciálních jednotek nebo skupin poskytujících FCR popsaný v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

3.   Potenciální poskytovatel FCR předloží provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami formální žádost společně s požadovanými informacemi o potenciálních jednotkách poskytujících FCR nebo skupinách poskytujících FCR. Do osmi týdnů od obdržení žádosti provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami potvrdí, zda je žádost úplná. Pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami dojde k závěru, že je žádost neúplná, je potenciální poskytovatel FCR povinen ve lhůtě čtyř týdnů od obdržení žádosti o další informace tyto další požadované informace předložit. Pokud potenciální poskytovatel FCR požadované informace v této lhůtě neposkytne, je žádost považována za vzatou zpět.

4.   Do tří měsíců od potvrzení, že je žádost úplná, provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami poskytnuté informace posoudí a rozhodne, zda potenciální jednotky nebo skupiny poskytující FCR splňují kritéria pro předběžnou kvalifikaci v případě FCR. Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami informuje o svém rozhodnutí potenciálního poskytovatele FCR.

5.   Pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami již ověřil shodu s některými požadavky podle tohoto nařízení, tato skutečnost se v předběžné kvalifikaci uzná.

6.   Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících FCR se opětovně posoudí:

a)

nejméně jednou za pět let;

b)

v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení a

c)

v případě modernizace zařízení souvisejícího s aktivací FCR.

Článek 156

Poskytování FCR

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostupnost přinejmenším svého přiděleného objemu FCR dohodnutého mezi všemi provozovateli přenosových soustav ve stejné synchronně propojené oblasti v souladu s články 153, 163, 173 a 174.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti nejméně jednou ročně stanoví velikost výkonového čísla synchronně propojené oblasti, přičemž zohlední přinejmenším tyto faktory:

a)

objem FCR děleno maximální odchylkou frekvence v ustáleném stavu;

b)

autoregulace výroby;

c)

samoregulace zatížení s ohledem na příspěvek v souladu s články 27 a 28 nařízení (EU) 2016/1388;

d)

frekvenční odezva vysokonapěťových stejnosměrných propojovacích vedení podle článku 172 a

e)

aktivace omezeného frekvenčně závislého režimu (LFSM) a frekvenčně závislého režimu (FSM) v souladu s články 13 a 15 nařízení (EU) 2016/631.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti, která je tvořena více než jednou oblastí LFC, stanoví v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti podíly výkonového čísla pro jednotlivé oblasti LFC, které vycházejí přinejmenším z těchto faktorů:

a)

výchozí přidělené objemy FCR;

b)

autoregulace výroby;

c)

samoregulace zatížení;

d)

frekvenční propojení prostřednictvím vysokonapěťové stejnosměrné soustavy mezi synchronně propojenými oblastmi;

e)

výměna FCR.

4.   Poskytovatel FCR zaručí po dobu, kdy je povinen tyto zálohy poskytovat, jejich nepřetržitou dostupnost, s výjimkou nucené odstávky jednotky poskytující FCR.

5.   Každý poskytovatel FCR co nejdříve informuje svého provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami o změnách skutečné úplné či částečné dostupnosti své jednotky a/nebo skupiny poskytující FCR, které jsou relevantní pro výsledky předběžné kvalifikace.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí nebo požaduje, aby jeho poskytovatelé FCR zajistili, že ztráta jednotky poskytující FCR neohrozí bezpečnost provozu, a to tak, že:

a)

omezí podíl poskytovaných FCR na jednotku poskytující FCR na 5 % objemu těchto regulačních záloh potřebného jednak pro celou synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa, jednak pro celou severskou synchronně propojenou oblast;

b)

vyloučí FCR poskytované jednotkou, která vymezuje referenční událost dané synchronně propojené oblasti, z procesu dimenzování pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast a

c)

nahradí FCR, které jsou nedostupné v důsledku nucené odstávky nebo nedostupnosti jednotky nebo skupiny poskytující FCR, jakmile je to technicky možné a v souladu s podmínkami, které stanoví provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami.

7.   Jednotka nebo skupina poskytující FCR se zásobníkem energie, který neomezuje její schopnost poskytovat FCR, aktivuje své FCR po dobu trvání odchylky frekvence. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, jednotka nebo skupina poskytující FCR se zásobníkem energie, který neomezuje její schopnost poskytovat FCR, aktivuje své FCR do doby, než aktivuje své FRR, nebo po dobu stanovenou v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti.

8.   Jednotka nebo skupina poskytující FCR se zásobníkem energie, který omezuje její schopnost poskytovat FCR, aktivuje své FCR po celou dobu trvání odchylky frekvence, není-li zásobník energie v kladném nebo záporném směru vyčerpán. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, jednotka nebo skupina poskytující FCR se zásobníkem energie, který omezuje její schopnost poskytovat FCR, aktivuje své FCR do doby, než aktivuje své FRR, nebo po dobu stanovenou v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti.

9.   Pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, každý poskytovatel FCR zajistí, aby FCR z jeho jednotek nebo skupin poskytujících tyto zálohy s omezenými zásobníky energie byly během normálního stavu nepřetržitě dostupné. Pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, každý poskytovatel FCR počínaje spuštěním výstražného stavu a během něj zajistí, aby jeho jednotky nebo skupiny poskytující FCR s omezenými zásobníky energie byly schopny tyto zálohy plně aktivovat nepřetržitě po dobu stanovenou podle odstavců 10 a 11. Nebyla-li doba podle odstavců 10 a 11 stanovena, každý poskytovatel FCR zajistí, aby jeho jednotky nebo skupiny poskytující FCR s omezenými zásobníky energie byly schopny plně aktivovat FCR nepřetržitě po dobu nejméně 15 minut nebo v případě odchylek frekvence, které jsou menší než odchylka frekvence vyžadující plnou aktivaci FCR, po ekvivalentní dobu anebo po dobu stanovenou jednotlivými provozovateli přenosových soustav, která nesmí být delší než 30 ani kratší než 15 minut.

10.   Pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, všichni provozovatelé přenosových soustav vypracují návrh týkající se minimální doby aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit. Stanovená doba nesmí být delší než 30 ani kratší než 15 minut. Návrh plně zohlední výsledky analýzy nákladů a přínosů provedené podle odstavce 11.

11.   Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti navrhnou předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů, která má být provedena, aby posoudili dobu, po kterou musí jednotky nebo skupiny poskytující FCR s omezenými zásobníky energie zůstat během výstražného stavu dostupné. Do dvanácti měsíců poté, co tyto předpoklady a metodiku schválí všechny regulační orgány dotčeného regionu, předloží provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti výsledky své analýzy nákladů a přínosů dotčeným regulačním orgánům, přičemž navrhnou dobu, která nebude delší než 30 ani kratší než 15 minut. V analýze nákladů a přínosů se zohlední alespoň:

a)

získané zkušenosti s různými časovými rozsahy a podíly vznikajících technologií v jednotlivých blocích LFC;

b)

vliv stanovené doby na celkové náklady na FCR v dané synchronně propojené oblasti;

c)

vliv stanovené doby na rizika pro stabilitu soustavy, zejména v důsledku déletrvajících nebo opakovaných událostí spojených s odchylkou frekvence;

d)

vliv na rizika pro stabilitu soustavy a na celkové náklady na FCR v případě zvyšujícího se celkového objemu těchto záloh;

e)

vliv technického rozvoje na náklady spojené s dobami, po které musí být FCR od příslušných jednotek nebo skupin poskytujícími FCR s omezenými zásobníky energie dostupné.

12.   Poskytovatel FCR specifikuje omezení zásobníku energie svých jednotek nebo skupin poskytujících FCR v postupu předběžné kvalifikace v souladu s článkem 155.

13.   Poskytovatel FCR, který používá jednotky nebo skupiny poskytující FCR se zásobníkem energie, který omezuje jejich schopnost poskytovat FCR, zajistí zotavení zásobníků energie v kladném nebo záporném směru v souladu s těmito kritérii:

a)

v případě synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko poskytovatel FCR uplatní metody stanovené v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti;

b)

v případě synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti poskytovatel FCR zajistí zotavení zásobníků energie co nejdříve, a to do dvou hodin od skončení výstražného stavu.

HLAVA 6

ZÁLOHY PRO REGULACI VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY (FRR)

Článek 157

Dimenzování FRR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví pravidla dimenzování FRR v dohodě o provozování tohoto bloku.

2.   Pravidla dimenzování FRR zahrnují přinejmenším následující:

a)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti stanoví požadovaný objem FRR bloku LFC na základě soustavných záznamů za uplynulé období obsahujících alespoň minulé hodnoty odchylky v daném bloku. Vzorek těchto záznamů za uplynulé období pokrývá přinejmenším dobu do obnovení frekvence. Časové období těchto záznamů je reprezentativní a zahrnuje období nejméně jednoho celého roku, které nekončí dříve než šest měsíců před datem, kdy byl proveden výpočet;

b)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti stanoví takový objem FRR bloku LFC, který je dostatečný pro dodržení aktuálních cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy uvedených v článku 128 pro dobu uvedenou v písmenu a), a to alespoň na základě metodiky založené na pravděpodobnosti. Při používání metodiky založené na pravděpodobnosti provozovatelé přenosových soustav zohledňují omezení stanovená v dohodách o sdílení nebo výměně záloh v důsledku potenciálních narušení bezpečnosti provozu a požadavky na dostupnost FRR. Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zohlední předpokládané významné změny distribuce odchylek v bloku LFC nebo zohlední jiné relevantní ovlivňující faktory, které se vztahují na zvažovanou dobu;

c)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví poměr automatických a ručně ovládaných FRR a dobu do plné aktivace těchto automatických a ručně ovládaných záloh, aby splnili požadavky podle písmene b). Za tímto účelem nesmí být doba do plné aktivace automatických ani ručně ovládaných FRR bloku LFC delší než doba do obnovení frekvence;

d)

provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví velikost referenční události, jež představuje největší odchylku, která může nastat v důsledku okamžité změny činného výkonu jednoho výrobního modulu, jednoho odběrného elektrického zařízení nebo jednoho vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení nebo v důsledku vypnutí střídavého vedení v bloku LFC;

e)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví kladný objem FRR, který není menší než kladná dimenzovací událost v bloku LFC;

f)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví záporný objem FRR, který není menší než záporná dimenzovací událost bloku LFC;

g)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví objem FRR daného bloku, veškerá případná zeměpisná omezení v daném bloku a veškerá případná zeměpisná omezení pro jakoukoli výměnu záloh nebo sdílení záloh s jinými bloky za účelem dodržení limitů provozní bezpečnosti;

h)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby kladný objem FRR nebo kombinace objemu FRR a RR byl dostatečný pro pokrytí kladné odchylky v bloku LFC po nejméně 99 % času na základě záznamů za uplynulá období podle písmene a);

i)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby záporný objem FRR nebo kombinace objemu FRR a RR byl dostatečný pro pokrytí záporné odchylky v bloku LFC po nejméně 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a);

j)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit kladný objem FRR bloku LFC vyplývající z procesu dimenzování FRR tak, že uzavřou dohodu o sdílení FRR s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8. Pro tuto dohodu o sdílení platí následující požadavky:

i)

pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast je snížení kladného objemu FRR bloku LFC omezeno na rozdíl – je-li kladný – mezi velikostí kladné dimenzovací události a objemem FRR potřebným k pokrytí kladných odchylek v bloku LFC po 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a). Omezení kladného objemu regulačních záloh nepřesahuje 30 % velikosti kladné dimenzovací události;

ii)

pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko jsou kladný objem FRR a riziko neposkytnutí v důsledku sdílení nepřetržitě posuzovány provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;

k)

všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit záporný objem FRR bloku LFC vyplývající z procesu dimenzování FRR tak, že uzavřou dohodu o sdílení těchto záloh s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8. Pro tuto dohodu o sdílení platí následující požadavky:

i)

pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, je omezení záporného objemu FRR bloku LFC omezeno na rozdíl – je-li kladný – mezi velikostí záporné dimenzovací události a objemem FRR potřebným k pokrytí záporných odchylek v bloku LFC po 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a);

ii)

pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC tento záporný objem FRR a toto riziko neposkytnutí v důsledku sdílení nepřetržitě posuzují.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC, pokud blok zahrnuje více než jednoho provozovatele přenosové soustavy, v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví konkrétní rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v oblastech LFC za účelem plnění povinností stanovených odstavci 2.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mají kdykoli k dispozici dostatečný objem FRR v souladu s pravidly dimenzování FRR. Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví eskalační proceduru pro případ závažného rizika nedostatečného objemu FRR v daném bloku.

Článek 158

Minimální technické požadavky na FRR

1.   Na FRR se vztahují tyto minimální technické požadavky:

a)

každá jednotka a skupina poskytující FRR musí být připojena pouze k jednomu provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami;

b)

jednotka nebo skupina poskytující FRR aktivuje FRR v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;

c)

provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatel přenosové soustavy jmenovaný provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně FRR podle čl. 165 odst. 3 nebo čl. 171 odst. 4;

d)

prodleva aktivace automatických FRR jednotky nebo skupiny poskytující FRR nepřesáhne 30 sekund;

e)

poskytovatel FRR zajistí, aby aktivace FRR jednotek poskytujících FRR v rámci skupiny poskytující zálohy mohla být monitorována. Za tímto účelem je poskytovatel FRR schopen poskytovat provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovateli přenosové soustavy povelujícímu zálohy měření v reálném čase z místa připojení nebo jiného místa interakce dohodnutého s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami, pokud jde o:

i)

plánovaný činný výkon na výstupu s časovou značkou;

ii)

okamžitý činný výkon s časovou značkou pro:

každou jednotku poskytující FRR;

každou skupinu poskytující FRR a

každý výrobní modul nebo odběrnou jednotku skupiny poskytující FRR s maximálním činným výkonem na výstupu rovným nebo větším než 1,5 MW;

f)

jednotka nebo skupina poskytující automatické FRR musí být schopna aktivovat svůj celkový objem automatických FRR v době do plné aktivace těchto automatických záloh;

g)

jednotka nebo skupina poskytující ručně ovládané FRR musí být schopna aktivovat svůj celkový objem ručně ovládaných FRR v době do plné aktivace těchto ručně ovládaných záloh;

h)

poskytovatel FRR musí splňovat požadavky na dostupnost těchto záloh a

i)

jednotka nebo skupina poskytující FRR musí splňovat požadavky na gradient činného výkonu bloku LFC.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví požadavky na dostupnost FRR a na kvalitu regulace jednotek a skupin poskytujících FRR pro svůj blok v dohodě o provozování tohoto bloku podle článku 119.

3.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami schválí technické požadavky na připojení jednotek a skupin poskytujících FRR, aby tak zajistil, že dodávka FRR bude bezpečná a spolehlivá.

4.   Každý poskytovatel FRR:

a)

zajistí, aby jeho jednotky a skupiny poskytující FRR splňovaly minimální technické požadavky na tyto zálohy, požadavky na jejich dostupnost a požadavky na gradient činného výkonu podle odstavců 1 až 3, a

b)

co nejdříve informuje svého provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy o omezení aktuální dostupnosti své jednotky nebo skupiny poskytující FRR či její části.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy zajistí dohled nad dodržováním minimálních technických požadavků na FRR podle odstavce 1, požadavků na dostupnost těchto záloh podle odstavce 2, požadavků na gradient činného výkonu podle odstavce 1 a požadavků na připojení podle odstavce 3 jednotkami a skupinami poskytujícími FRR tohoto provozovatele.

Článek 159

Postup předběžné kvalifikace FRR

1.   Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje postup předběžné kvalifikace v případě FRR a objasní a zveřejní jeho podrobnosti.

2.   Potenciální poskytovatel FRR provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovateli přenosové soustavy jmenovanému provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně FRR prokáže, že splňuje minimální technické požadavky na tyto zálohy podle čl. 158 odst. 1, požadavky na jejich dostupnost podle čl. 158 odst. 2, požadavky na gradient činného výkonu podle čl. 158 odst. 1 a požadavky na připojení podle čl. 158 odst. 3, tím, že úspěšně absolvuje postup předběžné kvalifikace potenciálních jednotek nebo skupin poskytujících FRR popsaný v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

3.   Potenciální poskytovatel FRR předloží příslušnému provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovanému provozovateli přenosové soustavy formální žádost společně s požadovanými informacemi o potenciálních jednotkách nebo skupinách poskytujících FRR. Do osmi týdnů od obdržení žádosti provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy potvrdí, zda je žádost úplná. Pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy dojde k závěru, že je žádost neúplná, požádá o další informace a potenciální poskytovatel FRR je povinen tyto další požadované informace ve lhůtě čtyř týdnů od obdržení žádosti předložit. Pokud potenciální poskytovatel FRR požadované informace v této lhůtě neposkytne, je žádost považována za vzatou zpět.

4.   Do tří měsíců od okamžiku, kdy provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy potvrdí, že je žádost úplná, provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy posoudí poskytnuté informace a rozhodne, zda potenciální jednotky nebo skupiny poskytující FRR splňují kritéria pro předběžnou kvalifikaci FRR. Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy informuje o svém rozhodnutí potenciálního poskytovatele FRR.

5.   Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících FRR udělená provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaným provozovatelem přenosové soustavy platí pro celý blok LFC.

6.   Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících FRR se opětovně posoudí:

a)

nejméně jednou za pět let a

b)

v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení.

7.   Za účelem zajištění bezpečnosti provozu je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami oprávněn určité skupiny poskytující FRR z poskytování těchto záloh vyloučit, a to na základě technických důvodů, jako je například zeměpisné rozložení výrobních modulů nebo odběrných jednotek patřících k dané skupině.

HLAVA 7

ZÁLOHY PRO NÁHRADU (RR)

Článek 160

Dimenzování RR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC jsou oprávněni provádět proces náhrady záloh.

2.   Aby byly dodrženy cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy podle článku 128, všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC s procesem náhrady záloh, kteří provádějí kombinovaný proces dimenzování FRR a RR za účelem splnění požadavků uvedených v čl. 157 odst. 2, stanoví pravidla dimenzování RR v dohodě o provozování tohoto bloku.

3.   Pravidla dimenzování RR zahrnují přinejmenším tyto požadavky:

a)

pro severskou synchronně propojenou oblast a synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa existuje dostatečný kladný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství kladných FRR. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, musí existovat dostatečný kladný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství kladných FCR a kladných FRR;

b)

pro severskou synchronně propojenou oblast a synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa existuje dostatečný záporný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství záporných FRR. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, musí existovat dostatečný záporný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství záporných FCR a záporných FRR;

c)

existuje dostatečný objem RR, je-li zohledňována při dimenzování objemu FRR za účelem dodržení kvalitativního cíle regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na příslušné období, a

d)

je dodržena bezpečnost provozu v bloku LFC s cílem stanovit objem RR.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit kladný objem RR bloku LFC, který vyplývá z procesu dimenzování RR, tak, že s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8 části IV uzavřou dohodu o sdílení RR pro tento kladný objem RR. Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy omezí snížení svého kladného objemu RR, aby zaručil, že:

a)

dokáže nadále dodržovat své cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v článku 128;

b)

nebude ohrožena bezpečnost provozu a

c)

snížení kladného objemu RR nepřesáhne zbývající kladný objem RR bloku LFC.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit záporný objem RR bloku LFC, který vyplývá z procesu dimenzování RR, tak, že s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8 části IV uzavřou dohodu o sdílení RR pro tento záporný objem RR. Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy omezí snížení svého objemu RR, aby zaručil, že:

a)

dokáže nadále dodržovat své cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v článku 128;

b)

bezpečnost provozu není ohrožena a

c)

omezení záporného objemu RR nepřesahuje zbývající záporný objem RR bloku LFC.

6.   Je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy a tento proces je pro daný blok nezbytný, všichni provozovatelé přenosových soustav z tohoto bloku v dohodě o provozování bloku stanoví rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav z různých oblastí LFC za účelem provádění pravidel dimenzování podle odstavce 3.

7.   Provozovatel přenosové soustavy má neustále k dispozici dostatečný objem RR v souladu s pravidly dimenzování RR. Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví eskalační proceduru pro případ závažného rizika nedostatečného objemu RR v daném bloku.

Článek 161

Minimální technické požadavky na RR

1.   Jednotky a skupiny poskytující RR musí splňovat tyto minimální technické požadavky:

a)

jednotka či skupina je připojena pouze k jednomu provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami;

b)

RR se aktivují v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;

c)

provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatel přenosové soustavy, který je jmenován provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně RR podle čl. 165 odst. 3 nebo čl. 171 odst. 4;

d)

celkový objem RR je aktivován v době pro aktivaci stanovené povelujícím provozovatelem přenosové soustavy;

e)

RR jsou deaktivovány v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;

f)

poskytovatel RR zajistí, aby aktivace RR jednotek poskytujících RR v rámci skupiny poskytující zálohy mohla být monitorována. Za tímto účelem je poskytovatel RR schopen poskytovat provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovateli přenosové soustavy povelujícímu zálohy měření v reálném čase z místa připojení nebo jiného místa interakce dohodnutého s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami, pokud jde o:

i)

plánovaný činný výkon na výstupu s časovou značkou pro každou jednotku a skupinu poskytující RR, jakož i pro každý výrobní modul nebo odběrnou jednotku skupiny poskytující RR s maximálním činným výkonem na výstupu rovným nebo větším než 1,5 MW;

ii)

okamžitý činný výkon s časovou značkou pro každou jednotku a skupinu poskytující RR a pro každý výrobní modul nebo odběrnou jednotku skupiny poskytující RR s maximálním činným výkonem na výstupu rovným nebo větším než 1,5 MW;

g)

splnění požadavků na dostupnost RR.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví požadavky na dostupnost RR a požadavky na kvalitu regulace jednotek a skupin poskytujících RR v dohodě o provozování tohoto bloku.

3.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami schválí technické požadavky na připojení jednotek a skupin poskytujících RR, aby tak zajistil, že dodávka RR uvedená v popisu postupu předběžné kvalifikace bude bezpečná a spolehlivá.

4.   Každý poskytovatel RR:

a)

zajistí, aby jeho jednotky a skupiny poskytující RR splňovaly minimální technické požadavky na RR a požadavky na dostupnost RR uvedené v odstavcích 1 až 3, a

b)

co nejdříve informuje svého provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy o omezení aktuální dostupnosti nebo nucené odstávce své jednotky a skupiny poskytující RR nebo její části.

5.   Každý provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy zajistí dodržování technických požadavků na RR, požadavků na dostupnost RR a požadavků na připojení uvedených v tomto článku ve vztahu ke svým jednotkám poskytujícím RR a skupinám poskytujícím RR.

Článek 162

Postup předběžné kvalifikace RR

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy z bloku LFC, který zavedl proces náhrady záloh, vypracuje do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost postup předběžné kvalifikace v případě RR a vysvětlí a zveřejní jeho podrobnosti.

2.   Potenciální poskytovatel RR provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovateli přenosové soustavy jmenovanému provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně RR prokáže, že splňuje minimální technické požadavky na RR, požadavky na dostupnost RR a požadavky na připojení uvedené v článku 161, tak, že úspěšně absolvuje postup předběžné kvalifikace potenciálních jednotek nebo skupin poskytujících RR, popsaný v odstavcích 3 až 6.

3.   Potenciální poskytovatel RR předloží příslušnému provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovanému provozovateli přenosové soustavy formální žádost společně s požadovanými informacemi o potenciálních jednotkách poskytujících RR nebo skupinách poskytujících RR. Do osmi týdnů od obdržení žádosti provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy potvrdí, zda je žádost úplná. Pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy dojde k závěru, že je žádost neúplná, je potenciální poskytovatel RR povinen ve lhůtě čtyř týdnů od obdržení žádosti o další informace tyto další požadované informace přeložit. Pokud potenciální poskytovatel RR požadované informace v této lhůtě neposkytne, je žádost považována za vzatou zpět.

4.   Do tří měsíců od potvrzení, že je žádost úplná, provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy poskytnuté informace posoudí a rozhodne, zda potenciální jednotky nebo skupiny poskytující RR splňují kritéria pro předběžnou kvalifikaci v případě RR. Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo jmenovaný provozovatel přenosové soustavy informuje o svém rozhodnutí potenciálního poskytovatele RR.

5.   Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících RR se opětovně posoudí:

a)

nejméně jednou za pět let a

b)

v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení.

6.   Za účelem zajištění bezpečnosti provozu je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami oprávněn poskytování RR skupinami poskytujícími tyto zálohy zamítnout na základě technických důvodů, jako je například zeměpisné rozložení výrobních modulů nebo odběrných jednotek patřících k dané skupině.

HLAVA 8

VÝMĚNA A SDÍLENÍ ZÁLOH

KAPITOLA 1

Výměna a sdílení záloh v synchronně propojené oblasti

Článek 163

Výměna FCR v synchronně propojené oblasti

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní výměny FCR v synchronně propojené oblasti, splňují požadavky podle odstavců 2 až 9. Výměna FCR předpokládá převod přiděleného objemu těchto záloh z provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy na provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, pokud jde o odpovídající objem FCR.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní výměny FCR v synchronně propojené oblasti, dodržují limity a požadavky týkající se výměny FCR v synchronně propojené oblasti stanovené v tabulce přílohy VI.

3.   V případě výměny FCR provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy tuto skutečnost oznamují v souladu s článkem 150.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy nebo dotčený provozovatel přenosové soustavy, kteří se účastní výměny FCR, mohou výměnu těchto záloh odmítnout, pokud by měla za následek takové toky výkonu, které při aktivaci objemu FCR, jenž je předmětem výměny těchto záloh, překračují limity provozní bezpečnosti.

5.   Každý dotčený provozovatel přenosové soustavy ověří, zda je jeho spolehlivostní záloha stanovená v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2015/1222 dostatečná pro toky výkonu, které jsou důsledkem aktivace objemu FCR, jenž je předmětem výměny těchto záloh.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z oblasti LFC nastaví parametry svého výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy tak, aby zohlednily výměnu FCR.

7.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami je odpovědný za požadavky podle článku 154 a článku 156, které se týkají objemu FCR, jenž je předmětem výměny těchto záloh.

8.   Jednotka nebo skupina poskytující FCR nese vůči provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami odpovědnost za aktivaci FCR.

9.   Daní provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby výměna FCR nebránila žádnému provozovateli přenosové soustavy ve splnění požadavků na zálohy podle článku 156.

Článek 164

Sdílení FCR v synchronně propojené oblasti

Provozovatel přenosové soustavy nesdílí FCR s ostatními provozovateli přenosových soustav ze své synchronně propojené oblasti, aby dosáhl přiděleného objemu FCR a snížil celkový objem FCR synchronně propojené oblasti v souladu s článkem 153.

Článek 165

Obecné požadavky na výměnu FRR a RR v synchronně propojené oblasti

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti vymezí úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o výměnu FRR a/nebo RR.

2.   Dochází-li k výměně FRR či RR, provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy oznámí tuto výměnu v souladu s požadavky na oznamování uvedenými v článku 150.

3.   Provozovatelé přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelé přenosových soustav přijímající zálohy, kteří se účastní výměny FRR či RR, v dohodě o výměně těchto záloh stanoví své úlohy a odpovědnost, včetně:

a)

odpovědnosti provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy za objem FRR a RR, který je předmětem výměny FRR či RR;

b)

objemu FRR a RR, který je předmětem výměny FRR či RR;

c)

provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;

d)

minimálních technických požadavků na FRR či RR, které se týkají procesu přeshraniční aktivace FRR či RR, pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami není provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy;

e)

provádění předběžné kvalifikace FRR či RR pro objem těchto regulačních záloh, který je předmětem výměny, v souladu s články 159 a 162;

f)

odpovědnosti za dohled nad plněním technických požadavků na FRR či RR a požadavků na dostupnost FRR či RR v případě objemu těchto regulačních záloh, který je předmětem výměny, v souladu s čl. 158 odst. 5 a čl. 161 odst. 5 a

g)

postupů zajišťujících, aby výměna FRR či RR nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy nebo dotčený provozovatel přenosové soustavy, který se účastní výměny FRR nebo RR, může výměnu podle odstavce 2 odmítnout, pokud by měla za následek takové toky výkonu, které při aktivaci objemu FRR a RR, jenž je předmětem výměny těchto záloh, překračují limity provozní bezpečnosti.

5.   Daní provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby výměna FRR či RR nebránila žádnému provozovateli přenosové soustavy ve splnění požadavků na zálohy stanovených v pravidlech dimenzování těchto záloh podle článků 157 a 160.

6.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku vymezí úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o výměnu FRR a/nebo RR s provozovateli přenosových soustav z jiných bloků.

Článek 166

Obecné požadavky na sdílení FRR a RR v synchronně propojené oblasti

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti vymezí úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení FRR či RR.

2.   Dochází-li ke sdílení FRR či RR, provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy oznámí toto sdílení v souladu s požadavky na oznamování uvedenými v článku 150.

3.   Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy, kteří se účastní sdílení FRR či RR, v dohodě o sdílení FRR či RR specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:

a)

objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR;

b)

provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;

c)

postupů zajišťujících, aby aktivace objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.

4.   Každý provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy, provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy nebo dotčený provozovatel přenosové soustavy, který se účastní sdílení FRR či RR, může sdílení FRR či RR odmítnout, pokud by mělo za následek takové toky výkonu, které při aktivaci objemu FRR a RR, jenž je předmětem sdílení FRR či RR, překračují limity provozní bezpečnosti.

5.   V případě sdílení FRR či RR provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy dá provozovateli přenosové soustavy přijímajícímu regulační zálohy k dispozici podíl svého vlastního objemu FRR a RR potřebný ke splnění svých požadavků na FRR a/nebo RR, které vyplývají z pravidel dimenzování těchto záloh podle článků 157 a 160. Provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy může být:

a)

provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy pro objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nebo

b)

provozovatel přenosové soustavy, který má přístup ke svému objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, prostřednictvím zavedeného procesu přeshraniční aktivace FRR či RR coby součásti dohody o výměně FRR či RR.

6.   Každý provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy je odpovědný za řešení mimořádných událostí a odchylek v případě, že objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, je nedostupný v důsledku:

a)

omezení týkajících se poskytování obnovy frekvence nebo úpravy regulačního programu v souvislosti s bezpečností provozu a

b)

částečného nebo plného využití objemu FRR a RR provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy.

7.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku specifikují své úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení FRR a RR s provozovateli přenosových soustav z jiných bloků LFC.

Článek 167

Výměna FRR v synchronně propojené oblasti

Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC, kteří se účastní výměny FRR v dané synchronně propojené oblasti, musí dodržovat požadavky a limity pro výměnu těchto záloh stanovené v tabulce přílohy VII.

Článek 168

Sdílení FRR v synchronně propojené oblasti

Každý provozovatel přenosové soustavy z bloku LFC je oprávněn sdílet FRR s ostatními bloky LFC ve své synchronně propojené oblasti v rozsahu limitů, které jsou dány pravidly dimenzování těchto záloh podle čl. 157 odst. 1 a v souladu s článkem 166.

Článek 169

Výměna RR v synchronně propojené oblasti

Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC, kteří se účastní výměny RR v dané synchronně propojené oblasti, musí dodržovat požadavky a limity pro výměnu těchto záloh stanovené v tabulce přílohy VIII.

Článek 170

Sdílení RR v synchronně propojené oblasti

Každý provozovatel přenosové soustavy z bloku LFC je oprávněn sdílet RR s ostatními bloky LFC stejné synchronně propojené oblasti v rozsahu limitů, které jsou dány pravidly dimenzování těchto záloh podle čl. 160 odst. 4 a 5 a v souladu s článkem 166.

KAPITOLA 2

Výměna a sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi

Článek 171

Obecné požadavky

1.   Každý provozovatel a/nebo vlastník vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení, které propojuje synchronně propojené oblasti, poskytuje připojeným provozovatelům přenosových soustav kapacitu potřebnou k výměně a sdílení FCR, FRR a RR, je-li tato technologie instalována.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o výměnu záloh, jakož i úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi.

3.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy nebo provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy informuje o výměně nebo sdílení FCR, FRR nebo RR v souladu s článkem 150.

4.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, kteří se účastní výměny záloh, v dohodě o výměně specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:

a)

odpovědnosti provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy za objem regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh;

b)

objemu regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh;

c)

provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;

d)

provádění předběžné kvalifikace pro objem regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh, v souladu s články 155, 159 a 162;

e)

odpovědnosti za dohled nad dodržováním technických požadavků a požadavků na dostupnost objemu regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh, podle čl. 158 odst. 5 a čl. 161 odst. 5 a

f)

postupů zajišťujících, aby výměna záloh nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.

5.   Provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy, kteří se účastní sdílení záloh, v dohodě o sdílení specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:

a)

objemu regulačních záloh, který je předmětem sdílení záloh;

b)

provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148 a

c)

postupů zajišťujících, aby sdílení záloh nevedlo k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.

6.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, kteří se účastní výměny záloh, nebo provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy, kteří se účastní sdílení záloh, vypracují a přijmou dohodu o provozování a koordinaci vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení s vlastníky a/nebo provozovateli těchto vedení nebo s právnickými osobami, které vlastníky a/nebo provozovatele těchto vedení zahrnují, včetně:

a)

interakcí napříč všemi harmonogramy, včetně plánování a aktivace;

b)

koeficientu citlivosti vyjádřeného v MW/Hz, lineární/dynamické nebo statické/krokové funkce odezvy každého vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení mezi synchronně propojenými oblastmi a

c)

podílu/interakce těchto funkcí napříč vícečetnými vysokonapěťovými stejnosměrnými propojeními mezi synchronně propojenými oblastmi.

7.   Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy, provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy nebo dotčený provozovatel přenosové soustavy účastnící se výměny nebo sdílení záloh může výměnu nebo sdílení záloh odmítnout, pokud by měly za následek takové toky výkonu, které při aktivaci objemu regulačních záloh, jenž je předmětem výměny nebo sdílení záloh, překračují limity provozní bezpečnosti.

8.   Zúčastnění provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby výměna záloh mezi synchronně propojenými oblastmi nebránila žádnému provozovateli přenosové soustavy ve splnění požadavků na zálohy uvedených v článcích 153, 157 a 160.

9.   Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy v dohodě o výměně nebo v dohodě o sdílení stanoví postupy pro případ, kdy výměna nebo sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi nemůže být provedena v reálném čase.

Článek 172

Frekvenční propojení mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí spojených vysokonapěťovým stejnosměrným propojovacím vedením jsou oprávněni provádět proces frekvenčního propojení za účelem poskytnutí provázané frekvenční odezvy. Proces frekvenčního propojení mohou používat provozovatelé přenosových soustav, aby umožnili výměnu a/nebo sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti specifikují technický plán procesu frekvenčního propojení v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti. Proces frekvenčního propojení zohlední:

a)

provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;

b)

stabilitu procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti;

c)

schopnost provozovatelů přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence vymezené podle článku 127 a

d)

bezpečnost provozu.

3.   Každý provozovatel vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení reguluje tok činného výkonu přes vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení v souladu s prováděným procesem frekvenčního propojení.

Článek 173

Výměna FCR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti, která se účastní procesu frekvenčního propojení, jsou oprávněni používat proces výměny FCR k výměně FCR mezi synchronně propojenými oblastmi.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí, kteří se účastní výměny FCR mezi synchronně propojenými oblastmi, organizují tuto výměnu tak, aby provozovatelé přenosových soustav z jedné synchronně propojené oblasti obdrželi z jiné synchronně propojené oblasti podíl celkového objemu FCR potřebného pro jejich synchronně propojenou oblast podle článku 153.

3.   Podíl celkového objemu FCR potřebného pro synchronně propojenou oblast, s níž výměna probíhá, se poskytne ve druhé synchronně propojené oblasti nad rámec celkového objemu FCR potřebného pro tuto druhou synchronně propojenou oblast v souladu s článkem 153.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví limity pro výměnu FCR.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti vypracují dohodu o výměně FCR, ve které stanoví podmínky pro výměnu těchto záloh.

Článek 174

Sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti, která se účastní procesu frekvenčního propojení, jsou oprávněni používat tento proces ke sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví limity pro sdílení FCR v souladu s těmito kritérii:

a)

pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby součet FCR poskytovaných v synchronně propojené oblasti a z jiných synchronně propojených oblastí v rámci výměny FCR pokrýval přinejmenším referenční událost;

b)

pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, všichni provozovatelé přenosových soustav stanoví metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR v dané synchronně propojené oblasti.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze zúčastněných synchronně propojených oblastí stanoví podmínky sdílení FCR mezi zúčastněnými synchronně propojenými oblastmi ve svých příslušných dohodách o provozování synchronně propojené oblasti.

Článek 175

Obecné požadavky na sdílení FRR a RR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   V případě sdílení FRR nebo RR provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy dá provozovateli přenosové soustavy přijímajícímu regulační zálohy k dispozici podíl svého vlastního objemu FRR a RR potřebný ke splnění požadavků na FRR a/nebo RR, které vyplývají z pravidel dimenzování FRR či RR podle článků 157 a 160. Provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy může být:

a)

provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy pro objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nebo

b)

provozovatel přenosové soustavy, který má přístup ke svému objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, prostřednictvím zavedeného procesu přeshraniční aktivace FRR či RR coby součásti dohody o výměně FRR či RR.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v dohodě o provozování tohoto bloku stanoví své úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení FRR a RR s provozovateli přenosových soustav jiných bloků LFC v jiných synchronně propojených oblastech.

Článek 176

Výměna FRR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro výměnu FRR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohlední:

a)

provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;

b)

stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti;

c)

schopnost provozovatelů přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a

d)

bezpečnost provozu.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, které se účastní výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi, organizují tuto výměnu tak, aby provozovatelé přenosových soustav z bloku v první synchronně propojené oblasti mohli obdržet podíl celkového objemu FRR potřebného pro jejich blok v souladu s čl. 157 odst. 1 z bloku ve druhé synchronně propojené oblasti.

3.   Podíl celkového objemu FRR potřebného pro blok LFC v synchronně propojené oblasti, v níž výměna probíhá, se poskytne z bloku LFC ve druhé synchronně propojené oblasti nad rámec celkového objemu FRR potřebného pro tento druhý blok LFC v souladu s čl. 157 odst. 1.

4.   Každý provozovatel vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení reguluje tok činného výkonu přes vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení na základě pokynů provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy v souladu s minimálními technickými požadavky na FRR uvedenými v článku 158.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, ke kterým patří provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, stanoví podmínky výměny FRR v dohodě o výměně těchto záloh.

Článek 177

Sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodiku určování limitů pro sdílení FRR s ostatními synchronně propojenými oblastmi. Tato metodika zohlední:

a)

provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;

b)

stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti;

c)

maximální snížení FRR, které lze zohlednit při dimenzování těchto záloh v souladu s článkem 157 v důsledku sdílení těchto záloh;

d)

schopnost synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a

e)

bezpečnost provozu.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, které se účastní sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi, organizují toto sdílení tak, aby provozovatelé přenosových soustav z bloku v první synchronně propojené oblasti mohli obdržet podíl celkového objemu FRR potřebného pro jejich blok v souladu s čl. 157 odst. 1 z bloku ve druhé synchronně propojené oblasti.

3.   Každý provozovatel vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení reguluje tok činného výkonu přes vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení na základě pokynů provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy nebo provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy v souladu s minimálními technickými požadavky na FRR uvedenými v čl. 158 odst. 1.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, k nimž patří provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatelé přenosových soustav přijímající regulační zálohy, stanoví podmínky sdílení FRR v dohodě o sdílení těchto záloh.

Článek 178

Výměna RR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro výměnu RR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohledňuje:

a)

provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;

b)

stabilitu procesu náhrady záloh synchronně propojené oblasti;

c)

schopnost synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a

d)

bezpečnost provozu.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, které se účastní výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi, organizují tuto výměnu tak, aby provozovatelé přenosových soustav bloku v první synchronně propojené oblasti mohli obdržet podíl celkového objemu RR potřebného pro jejich blok v souladu s čl. 160 odst. 2 z bloku ve druhé synchronně propojené oblasti.

3.   Podíl celkového objemu RR potřebného pro blok LFC v synchronně propojené oblasti, v níž výměna probíhá, se poskytne z bloku LFC ve druhé synchronně propojené oblasti nad rámec celkového objemu RR potřebného pro tento druhý blok LFC v souladu s čl. 160 odst. 2.

4.   Každý provozovatel vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení reguluje tok činného výkonu přes vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení na základě pokynů provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy v souladu s minimálními technickými požadavky na RR uvedenými v článku 161.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, ke kterému patří provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, stanoví podmínky výměny RR v dohodě o výměně těchto záloh.

Článek 179

Sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro sdílení RR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohlední:

a)

provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;

b)

stabilitu procesu náhrady záloh synchronně propojené oblasti;

c)

maximální snížení RR, které lze zohlednit v pravidlech dimenzování RR v souladu s článkem 160 v důsledku sdílení RR;

d)

schopnost provozovatelů přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence vymezené v souladu s článkem 127 a schopnost bloků LFC dodržovat cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy vymezené v souladu s článkem 128 a

e)

bezpečnost provozu.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloků LFC, které se účastní sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi, organizují toto sdílení tak, aby provozovatelé přenosových soustav z bloku v první synchronně propojené oblasti mohli obdržet podíl celkového objemu RR potřebného pro jejich blok v souladu s čl. 160 odst. 2 z bloku ve druhé synchronně propojené oblasti.

3.   Každý provozovatel vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení reguluje tok činného výkonu přes vysokonapěťové stejnosměrné propojovací vedení na základě pokynů provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy nebo provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy v souladu s minimálními technickými požadavky na RR uvedenými v článku 161.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC, ke kterému patří provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy, stanoví podmínky sdílení RR v dohodě o sdílení těchto záloh.

KAPITOLA 3

Proces přeshraniční aktivace FRR nebo RR

Článek 180

Proces přeshraniční aktivace FRR nebo RR

Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní přeshraniční aktivace FRR a RR ve stejných nebo různých synchronně propojených oblastech dodržují, požadavky stanovené v článcích 147 a 148.

HLAVA 9

PROCES ČASOVÉ REGULACE

Článek 181

Proces časové regulace

1.   Regulačním cílem procesu elektrické časové regulace je regulace průměrné hodnoty frekvence soustavy na jmenovitou frekvenci.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti v relevantních případech stanoví metodiku korekce elektrické časové odchylky, která zahrnuje:

a)

časové intervaly, ve kterých se provozovatelé přenosových soustav snaží udržovat elektrickou časovou odchylku;

b)

úpravy zadané hodnoty frekvence za účelem vrácení elektrické časové odchylky na nulu a

c)

opatření za účelem zvýšení nebo snížení průměrné frekvence soustavy pomocí záloh činného výkonu.

3.   Orgán dohledu synchronně propojené oblasti:

a)

monitoruje elektrickou časovou odchylku;

b)

vypočítává zadanou hodnotu frekvence a

c)

koordinuje opatření v rámci procesu časové regulace.

HLAVA 10

SPOLUPRÁCE S PROVOZOVATELI DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

Článek 182

Skupiny nebo jednotky poskytující zálohy připojené k síti provozovatele distribuční soustavy

1.   Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav spolupracují, aby zjednodušili a umožnili dodávku záloh činného výkonu skupinami nebo jednotkami poskytujícími zálohy, které se nacházejí v distribučních soustavách.

2.   Pro účely postupů předběžné kvalifikace pro FCR podle článku 155, FRR podle článku 159 a RR podle článku 162 každý provozovatel přenosové soustavy v dohodě se svými provozovateli distribučních soustav s připojenými zálohami a zprostředkujícími provozovateli distribučních soustav vypracuje a stanoví podmínky výměny informací, které jsou pro tyto postupy předběžné kvalifikace pro jednotky nebo skupiny poskytující zálohy nacházející se v distribučních soustavách a pro dodávku záloh činného výkonu zapotřebí. Postup předběžné kvalifikace v případě FCR podle článku 155, v případě FRR uvedený podle 159 a v případě RR podle článku 162 stanoví informace sdělované potenciálními jednotkami nebo skupinami poskytujícími zálohy, které zahrnují:

a)

napěťové hladiny a místa připojení jednotek nebo skupin poskytujících zálohy;

b)

typ záloh činného výkonu;

c)

maximální objem regulačních záloh poskytovaný jednotkami nebo skupinami poskytujícími zálohy v každém místě připojení a

d)

maximální rychlost výměny činného výkonu pro jednotky nebo skupiny poskytující zálohy.

3.   Postup předběžné kvalifikace je založen na dohodnutých lhůtách a pravidlech pro výměnu informací a dodávku záloh činného výkonu mezi provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem distribuční soustavy s připojenými zálohami a zprostředkujícími provozovateli distribučních soustav. Postup předběžné kvalifikace trvá nanejvýš tři měsíce od podání úplné formální žádosti jednotkou nebo skupinou poskytující zálohy.

4.   Během předběžné kvalifikace jednotky nebo skupiny poskytující zálohy připojené k jeho distribuční soustavě je každý provozovatel distribuční soustavy s připojenými zálohami a každý zprostředkující provozovatel distribuční soustavy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy oprávněn stanovit limity pro dodávku nebo vyloučit dodávku záloh činného výkonu nacházejících se v jeho distribuční soustavě na základě technických důvodů, jako je například zeměpisné umístění jednotek a skupin poskytujících zálohy.

5.   Každý provozovatel distribuční soustavy s připojenými zálohami a každý zprostředkující provozovatel distribuční soustavy je oprávněn ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy stanovit před aktivací záloh dočasné limity pro dodávku záloh činného výkonu nacházejících se v jeho distribuční soustavě. Příslušní provozovatelé přenosových soustav se se svými provozovateli distribučních soustav s připojenými zálohami a zprostředkujícími provozovateli distribučních soustav dohodnou na příslušných postupech.

HLAVA 11

TRANSPARENTNOST INFORMACÍ

Článek 183

Obecné požadavky na transparentnost

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby informace uvedené v této hlavě byly zveřejněny v takové lhůtě a v takovém formátu, které nevytvářejí skutečnou nebo možnou konkurenční výhodu nebo nevýhodu pro jakoukoli jednotlivou stranu nebo kategorii stran a náležitě zohledňují citlivé obchodní informace.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy používá dostupné znalosti a nástroje k překonání technických limitů a zajištění dostupnosti a přesnosti informací poskytovaných síti ENTSO pro elektřinu v souladu s článkem 16 a čl. 185 odst. 3.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostupnost a přesnost informací poskytovaných síti ENTSO pro elektřinu v souladu s články 184 až 190.

4.   Veškeré materiály určené ke zveřejnění uvedené v článcích 184 až 190 se síti ENTSO pro elektřinu poskytnou alespoň v angličtině. Síť ENTSO pro elektřinu zveřejňuje tyto materiály prostřednictvím platformy pro transparentnost informací vytvořené v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 543/2013.

Článek 184

Informace o dohodách o provozování

1.   Každý provozovatel přenosové soustavy sdělí obsah své dohody o provozování synchronně propojené oblasti svému regulačnímu orgánu nebo v relevantních případech jinému příslušnému orgánu nejpozději jeden měsíc před jejím vstupem v platnost.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají obsah své dohody o provozování synchronně propojené oblasti síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejpozději jeden týden po jejím vstupu v platnost.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy v každém bloku LFC sdělí obsah své dohody o provozování bloku LFC svému regulačnímu orgánu nebo v relevantních případech jinému příslušnému orgánu.

Článek 185

Informace o kvalitě frekvence

1.   Navrhnou-li provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti změnu hodnot určujících parametrů kvality frekvence nebo cílového parametru kvality frekvence podle článku 127, předají tyto změněné hodnoty síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně jeden měsíc před vstupem dohody o provozování synchronně propojené oblasti v platnost.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v relevantních případech předají hodnoty cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každý blok LFC a každou oblast LFC síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně jeden měsíc před datem jejich použitelnosti.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají metodiku stanovení rizika vyčerpání FCR síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem použitelnosti dohody o provozování synchronně propojené oblasti.

4.   Orgán dohledu každé synchronně propojené oblasti předá výsledky procesu uplatnění kritérií pro svou synchronně propojenou oblast síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění do tří měsíců po poslední časové značce periody měření, nejméně však čtyřikrát ročně. Tyto výsledky zahrnují alespoň:

a)

hodnoty kritérií pro posouzení kvality frekvence vypočítané pro synchronně propojenou oblast a pro každý blok LFC v synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 133 odst. 3 a

b)

rozlišení měření, přesnost měření a způsob výpočtu stanovený v souladu s článkem 132.

5.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti sdělí dobu rampování stanovenou v souladu s článkem 136 síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem její použitelnosti.

Článek 186

Informace o organizační struktuře řízení výkonové rovnováhy a frekvence

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem použitelnosti dohody o provozování synchronně propojené oblasti tyto informace:

a)

informace o organizační struktuře aktivace procesů v dané synchronně propojené oblasti, které zahrnují alespoň informace o stanovených monitorovaných oblastech, oblastech LFC a blocích LFC a jejich příslušných provozovatelích přenosových soustav a

b)

informace o organizační struktuře odpovědnosti za procesy v synchronně propojené oblasti, které zahrnují alespoň informace o postupech vypracovaných v souladu s čl. 140 odst. 1 a 2.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav implementující proces vzájemné výměny systémových odchylek zveřejní o tomto procesu informace, které zahrnují alespoň seznam zúčastněných provozovatelů přenosových soustav a datum zahájení využívání tohoto procesu.

Článek 187

Informace o FCR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají postup dimenzování FCR pro svou synchronně propojenou oblast v souladu s čl. 153 odst. 2 síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně jeden měsíc před datem jeho použitelnosti.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v relevantních případech sdělí celkový objem FCR a podíly na tomto objemu potřebné pro každého provozovatele přenosové soustavy stanovené v souladu s čl. 153 odst. 1 jako výchozí přidělený objem těchto záloh síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně jeden měsíc před datem jejich použitelnosti.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají vlastnosti FCR stanovené pro jejich synchronně propojenou oblast v souladu s čl. 154 odst. 2 a dodatečné požadavky pro skupiny poskytující tyto zálohy v souladu s čl. 154 odst. 3 síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem jejich použitelnosti.

Článek 188

Informace o FRR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC předají požadavky na dostupnost FRR a na kvalitu regulace stanovené v souladu s čl. 158 odst. 2 a technické požadavky na připojení stanovené v souladu s čl. 158 odst. 3 pro svůj blok LFC síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem jejich použitelnosti.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC předají pravidla dimenzování FRR stanovená pro jejich blok LFC v souladu s čl. 157 odst. 1 síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem použitelnosti dohody o provozování tohoto bloku.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti každoročně vždy do 30. listopadu předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění výhled objemů FRR každého bloku LFC na příští rok.

4.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti do 30 dnů od konce čtvrtletí předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění skutečné objemy FRR každého bloku LFC za uplynulé čtvrtletí.

Článek 189

Informace o RR

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC, který používá proces náhrady záloh, předají požadavky na dostupnost RR stanovené v souladu s čl. 161 odst. 2 a technické požadavky na připojení stanovené v souladu s čl. 161 odst. 3 pro svůj blok LFC síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem jejich použitelnosti.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti každoročně vždy do 30. listopadu předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění výhled objemů RR každého bloku LFC na příští rok.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti do 30 dnů od konce čtvrtletí předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění skutečné objemy RR každého bloku LFC za uplynulé čtvrtletí.

Článek 190

Informace o sdílení a výměně

1.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají každoroční souhrny dohod o sdílení FRR a o sdílení RR za každý blok LFC v synchronně propojené oblasti síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění v souladu s čl. 188 odst. 3 a čl. 189 odst. 2. Tyto souhrny musí obsahovat následující informace:

a)

identifikaci bloků LFC, pro které existuje dohoda o sdílení FRR nebo RR, a

b)

podíl FRR a RR snížený v důsledku jednotlivých dohod o sdílení těchto záloh.

2.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají informace o sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění v souladu s čl. 187 odst. 1. Tyto informace musí zahrnovat:

a)

objem FCR sdílený mezi provozovateli přenosových soustav, kteří uzavřeli dohody o sdílení těchto záloh, a

b)

vliv sdílení FCR na objem FCR zúčastněných provozovatelů přenosových soustav.

3.   Všichni provozovatelé přenosových soustav v relevantních případech zveřejní informace o výměně FCR, FRR a RR.

ČÁST V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 191

Změny smluv a všeobecných podmínek

Všechna příslušná ustanovení obsažená ve smlouvách a všeobecných podmínkách provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav a významných uživatelů sítě týkající se provozu soustav musí splňovat požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem se tyto smlouvy a všeobecné podmínky náležitým způsobem upraví.

Článek 192

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení článků 41 až 53 se použijí po uplynutí 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Předpokládají-li jiné články poskytnutí nebo použití dat popsaných v článcích 41 až 53, použijí se v období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a začátkem použitelnosti článků 41 až 53 poslední dostupná ekvivalentní data, a to ve formátu, který stanoví subjekt odpovědný za jejich poskytnutí, pokud se dohodou nestanoví jinak.

Ustanovení čl. 54 odst. 4 se použije ode dne použitelnosti čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 a čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. srpna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby (Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10).

(5)  Nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(7)  Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (Úř. věst. L 259, 27.9.2016 s. 42).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(10)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).


PŘÍLOHA I

Ustanovení, která se v souladu s čl. 2 odst. 4 nevztahují na provozovatele přenosových soustav z Litvy, Lotyšska a Estonska:

1)

čl. 16 odst. 2 písm. d), e) a f);

2)

čl. 38 odst. 2;

3)

čl. 39 odst. 3;

4)

článek 118;

5)

článek 119;

6)

článek 125;

7)

článek 126;

8)

čl. 127 odst. 1 písm. i), odst. 3, 4, 5 a 9;

9)

čl. 128 odst. 4 a 7;

10)

čl. 130 odst. 1 písm. b);

11)

článek 131;

12)

čl. 132 odst. 2;

13)

články 133 až 140;

14)

čl. 141 odst. 1, 2, odst. 4 písm. c), odst. 5, 6, 9, 10 a 11;

15)

článek 142;

16)

čl. 143 odst. 3;

17)

čl. 145 odst. 1, 2, 3, 4 a 6;

18)

čl. 149 odst. 3;

19)

článek 150;

20)

čl. 151 odst. 2;

21)

články 152 až 181;

22)

čl. 184 odst. 2;

23)

článek 185;

24)

čl. 186 odst. 1;

25)

článek 187;

26)

čl. 188 odst. 1 a 2 a

27)

čl. 189 odst. 1.


PŘÍLOHA II

Rozsahy napětí podle článku 27:

Tabulka 1

Rozsahy napětí v místě připojení mezi 110 kV a 300 kV

Synchronně propojená oblast

Rozsah napětí

Kontinentální Evropa

0,90 p. j. – 1,118 p. j.

Severská

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

Velká Británie

0,90 p. j. – 1,10 p. j.

Irsko a Severní Irsko

0,90 p. j. – 1,118 p. j.

Pobaltí

0,90 p. j. – 1,118 p. j.


Tabulka 2

Rozsahy napětí v místě připojení mezi 300 kV a 400 kV

Synchronně propojená oblast

Rozsah napětí

Kontinentální Evropa

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

Severská

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

Velká Británie

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

Irsko a Severní Irsko

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

Pobaltí

0,90 p. j. – 1,097 p. j.


PŘÍLOHA III

Určující parametry kvality frekvence podle článku 127:

Tabulka 1

Určující parametry kvality frekvence jednotlivých synchronně propojených oblastí

 

Kontinentální Evropa

Velká Británie

Irsko a Severní Irsko

Severská

Standardní rozsah frekvence

± 50 mHz

± 200 mHz

± 200 mHz

± 100 mHz

Maximální okamžitá odchylka frekvence

800 mHz

800 mHz

1 000 mHz

1 000 mHz

Maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu

200 mHz

500 mHz

500 mHz

500 mHz

Doba do zotavení frekvence

nepoužívá se

1 minuta

1 minuta

nepoužívá se

Rozsah zotavení frekvence

nepoužívá se

± 500 mHz

± 500 mHz

nepoužívá se

Doba do obnovení frekvence

15 minut

15 minut

15 minut

15 minut

Rozsah obnovení frekvence

nepoužívá se

± 200 mHz

± 200 mHz

± 100 mHz

Doba do spuštění výstražného stavu

5 minut

10 minut

10 minut

5 minut

Cílové parametry kvality frekvence podle článku 127:

Tabulka 2

Cílové parametry kvality frekvence jednotlivých synchronně propojených oblastí

 

Kontinentální Evropa

Velká Británie

Irsko a Severní Irsko

Severská

Maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence

15 000

15 000

15 000

15 000


PŘÍLOHA IV

Cílové parametry regulační odchylky obnovení frekvence podle článku 128:

Tabulka

Cílové parametry regulační odchylky obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko

 

Velká Británie

Irsko a Severní Irsko

První úroveň

3 %

3 %

Druhá úroveň

1 %

1 %


PŘÍLOHA V

Minimální technické požadavky na FCR podle článku 154:

Tabulka

Vlastnosti FCR v jednotlivých synchronně propojených oblastech

Minimální přesnost měření frekvence

kontinentální Evropa, Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a severská

10 mHz nebo odvětvový standard, je-li lepší

Maximální kombinovaný účinek inherentní necitlivosti frekvenční odezvy a potenciálního záměrného pásma necitlivosti frekvenční odezvy regulátoru jednotek poskytujících FCR nebo skupin poskytujících FCR

kontinentální Evropa

10 mHz

Velká Británie

15 mHz

Irsko a Severní Irsko

15 mHz

severská

10 mHz

Doba do plné aktivace FCR

kontinentální Evropa

30 s

Velká Británie

10 s

Irsko a Severní Irsko

15 s

severská

30 s, je-li frekvence soustavy mimo standardní rozsah frekvence

Odchylka frekvence pro plnou aktivaci FCR

kontinentální Evropa

± 200 mHz

Velká Británie

± 500 mHz

Irsko a Severní Irsko

dynamické FCR: ± 500 mHz

 

statické FCR: ± 1 000 mHz

severská

± 500 mHz


PŘÍLOHA VI

Limity a požadavky týkající se výměny FCR podle článku 163:

Tabulka

Limity a požadavky týkající se výměny FCR

Synchronně propojená oblast

Vzájemnou výměnu FCR smějí provádět:

Limity pro výměnu FCR

Synchronně propojená oblast kontinentální Evropa

provozovatelé přenosových soustav ze sousedících bloků LFC

Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby nejméně 30 % jejich celkového kombinovaného výchozího přiděleného objemu FCR bylo fyzicky poskytnuto uvnitř jejich bloku, a

objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence, který se fyzicky nachází v bloku LFC v důsledku výměny FCR s jinými bloky, nesmí přesáhnout:

30 % celkového kombinovaného výchozího přiděleného objemu FCR provozovatelů přenosových soustav z daného bloku LFC, k němuž je objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence fyzicky připojen, a

objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence ve výši 100 MW.

provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC

Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu FCR mezi oblastmi LFC ve stejném bloku LFC, aby

při aktivaci FCR nedocházelo k vnitřnímu přetížení,

bylo pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení objemu regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence a

nebyla ovlivněna stabilita procesu automatické regulace frekvence nebo bezpečnost provozu.

Ostatní synchronně propojené oblasti

provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti

Provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti jsou oprávněni stanovit v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti limity pro výměnu FCR, aby

při aktivaci FCR nedocházelo k vnitřnímu přetížení,

bylo pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení FCR a

nebyla ovlivněna stabilita procesu automatické regulace frekvence nebo bezpečnost provozu.


PŘÍLOHA VII

Požadavky a limity týkající se výměny FRR v synchronně propojené oblasti podle článku 167:

Tabulka

Požadavky a limity týkající se výměny FRR v synchronně propojené oblasti

Synchronně propojená oblast

Vzájemnou výměnu FRR smějí provádět:

Limity pro výměnu FRR

Všechny synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC

provozovatelé přenosových soustav z různých bloků LFC

Provozovatelé přenosových soustav z daného bloku LFC zajistí, aby se nejméně 50 % jejich celkového kombinovaného objemu regulačních záloh pro regulaci výkonové rovnováhy, který vyplývá z pravidel dimenzování FRR podle čl. 157 odst. 1, před případným snížením plynoucím ze sdílení těchto záloh podle čl. 157 odst. 2, nacházelo v jejich bloku.

provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC

Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni v případě potřeby stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu FRR mezi oblastmi LFC daného bloku, aby

v důsledku aktivace objemu regulačních záloh pro regulaci výkonové rovnováhy, který je předmětem výměny FRR, nedocházelo k vnitřnímu přetížení,

bylo v synchronně propojené oblasti a blocích LFC pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení FRR,

nebyla ovlivněna stabilita procesu obnovení frekvence nebo bezpečnost provozu.


PŘÍLOHA VIII

Požadavky a limity týkající se výměny RR v synchronně propojené oblasti podle článku 169:

Tabulka

Požadavky a limity týkající se výměny RR v synchronně propojené oblasti

Synchronně propojená oblast

Vzájemnou výměnu RR smějí provádět:

Limity pro výměnu RR

Všechny synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC

provozovatelé přenosových soustav z různých bloků LFC

Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, zajistí, aby se nejméně 50 % jejich celkového kombinovaného objemu regulačních záloh pro náhradu, který vyplývá z pravidel dimenzování RR podle čl. 160 odst. 3, před případným snížením objemu regulačních záloh pro náhradu plynoucím ze sdílení těchto záloh podle čl. 160 odst. 4 a 5, nacházelo v jejich bloku LFC.

provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC

Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni v případě potřeby stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu RR mezi oblastmi LFC daného bloku, aby

v důsledku aktivace objemu regulačních záloh pro náhradu, který je předmětem výměny RR, nedocházelo k vnitřnímu přetížení;

bylo v synchronně propojené oblasti pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení RR a

nebyla ovlivněna stabilita procesu náhrady záloh nebo bezpečnost provozu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU