(EU) 2017/1444Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1444 ze dne 9. srpna 2017, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 9. prosince 2016 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, kterou podalo dne 25. října 2016 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „sdružení Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 53 % celkové výroby korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Na základě žadatelova podnětu ze dne 24. května 2017 položeného požadovanými důkazy zveřejnila Komise dne 8. července 2017 prováděcí nařízení (EU) 2017/1238 (3), kterým se zavádí celní evidence dovozu některých výrobků z korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR, které od 9. července 2017 podléhají celní evidenci.

(4)

Komise má dostatečné důkazy prima facie odůvodňující potřebu celní evidence dovozu, neboť objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu se po zahájení šetření prudce zvýšil, a dospěla k závěru, že podmínky stanovené v čl. 14 odst. 5 základního nařízení byly splněny.

(5)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Za účelem výběru srovnatelné země se Komise obrátila také na výrobce v Brazílii, Kanadě, Indii, Japonsku, Jižní Korei, na Tchaj-wanu, v Turecku, na Ukrajině a v USA, informovala o zahájení řízení a vyzvala je k účasti.

(8)

V oznámení o zahájení řízení Komise informovala zúčastněné strany, že prozatímně vybrala Kanadu jako třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(9)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento předběžný vzorek tvořili čtyři výrobci v Unii, kteří mají své sídlo ve čtyřech různých členských státech a na které připadá více než 30 % výroby korozivzdorných ocelí v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(11)

Dvě společnosti písemně sdělily, že potřebný dotazník nemohou vyplnit. Podání podnětu sice podpořily, ale svou účast v předběžném vzorku odřekly.

(12)

Komise posoudila dopad neúčasti těchto dvou společností ve vzorku a dospěla k závěru, že při účasti dvou zbývajících společností zůstává vzorek reprezentativním ukazatelem situace průmyslu v Unii.

(13)

Největší ze dvou společností, které požádaly o vyřazení ze vzorku, ve své žádosti uvedla, že podléhá státní kontrole a je v rámci veřejného nabídkového řízení na prodej. Vzhledem k těmto skutečnostem Komise usoudila, že zahrnutí společnosti do vzorku by výrazně negativním způsobem ovlivnilo jeho finanční mikroukazatele, a to zejména s ohledem na značně vysoký objem výroby a prodeje, o něž se v daném případě jednalo.

(14)

Druhá společnost vysvětlila svou neúčast tím, že aktivně spolupracuje v rámci jiných antidumpingových řízení, a uvedla, že na zajištění své účasti v této věci nemá dostatek prostředků. Vzhledem k tomu, že společnost mohla být nahrazena bez omezení reprezentativnosti vzorku, dospěla Komise k závěru, že vyhovět žádosti této společnosti o vyřazení ze vzorku je opodstatněné a přiměřené.

(15)

Komise proto strany vyrozuměla, že do vzorku byly zařazeny obě zbývající společnosti, a opětovně vyzvala zúčastněné strany k jejich vyjádření.

(16)

Sdružení Eurofer předložilo připomínky, ve kterých navrhl, aby do vzorku byla zařazena ještě jedna pátá společnost, aby byl ze zeměpisného hlediska reprezentativnější. Komise tyto připomínky analyzovala a na základě této analýzy dospěla k závěru, že revidovaný vzorek je dostatečně reprezentativní, jelikož představuje 29 % výroby korozivzdorných ocelí v Unie a zahrnuje výrobce nacházející se ve čtyřech různých členských státech. Navržená společnost navíc nepředstavovala odlišnou skupinu společností oproti těm, které byly již ve vzorku zahrnuty. Pátá navržená společnost neměla také dostatečný objem výroby a prodeje, který by odůvodňoval její zařazení do vzorku. Komise proto potvrdila složení revidovaného vzorku tvořeného čtyřmi společnostmi. Uvedená společnost byla nicméně navštívena v zájmu získání většího vhledu do vysoce konkurenčních a měnících se podmínek na italském trhu, kde místním výrobcům konkurují jak jiní výrobci z Unie, tak dovozy z Číny.

(17)

Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, o poskytnutí informací stanovených v oznámení o zahájení šetření, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(18)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze dva dovozci. Bylo proto rozhodnuto výběr vzorku neprovádět a oběma společnostem byl zaslán dotazník. Odpověď na dotazník poskytl pouze jeden z nich.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Požadované informace ve stanovené lhůtě poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šestnáct (skupin) vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Tři skupiny vyvážejících výrobců v ČLR, tvořené několika jednotlivými podniky, požádaly o individuální zacházení podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(22)

Vzhledem k velkému počtu společností, u nichž bylo třeba provést šetření, k počtu různých míst, které bylo třeba navštívit, časovému plánu šetření a množství dostupných prostředků na straně Komise nebylo možné tyto žádosti o individuální zacházení během předběžné fáze vyšetřování prošetřit. Jak je uvedeno níže v oddíle 1.9, Komise prověřila již celkem 17 společností, které jsou částí tří skupin zařazených do vzorku. Vzhledem k výslednému pracovnímu vytížení nebylo rovněž možné v předběžné fázi prověřit dotazníkové odpovědi významných dovozců týkajících se jedné ze stran zařazený do vzorku, a tyto odpovědi bude proto třeba prověřit v pozdější fázi. Posuzování tří dalších skupin společností by v této fázi vytvořilo nepatřičnou zátěž a znemožnilo by dokončit šetření v pevných časových lhůtách, které ukládá základní nařízení.

(23)

Jedna ze skupinových společností požadujících individuální zacházení uvedla, že Komisí vybraný vzorek neodráží škálu jejích výrobků. K tomu je třeba poznamenat, že škála výrobků zahrnutých do vzorku je pro dotčené dovážené výrobky reprezentativní.

(24)

Komise rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(25)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení rozeslala Komise všem vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, i do vzorku nezařazeným spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, kteří si přáli podat žádost o individuální dumpingové rozpětí, formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Žádná ze tří skupin vyvážejících výrobců, které byly zařazeny do vzorku, formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nevrátila. Žádosti o individuální zjišťování byly předběžně zamítnuty, Komise nicméně posoudí formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, které předložily dvě skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, pokud v konečné fázi rozhodne, že je možné jejich žádosti o individuální zjišťování vyhovět.

(26)

Komise odeslala dotazníky žadateli, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům či uživatelům, kteří se přihlásili, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a vyvážejícím výrobcům, kteří požádali o individuální zjišťování, jakož i potenciálním výrobcům ve srovnatelné zemi.

(27)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od sdružení Eurofer, čtyř výrobců v Unii a jednoho dovozce / uživatele, tří skupin vyvážejících výrobců v ČLR, tří skupin spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, kteří požádali o individuální zjišťování, a jedné skupiny výrobců ve srovnatelné zemi.

(28)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení přítomnosti dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností/sdružení:

(29)

Komise nenavštívila prostory tří vývozců ve spojení spolupracujících čínských společností sídlících v Hongkongu a Singapuru, totiž společností Xinsha International PTE, Ltd a Shagang South-Asia (Hongkong) Trading Co., Ltd. (spojení vývozci skupiny Ša-kang) a Shougang Holding Trade (Hongkong) Ltd. (spojení vývozci skupiny Šou-kang). Jejich složky a účetnictví v tom rozsahu, o jaký Komise požádala, však byly k dispozici pro účely inspekce během návštěvy na místě v prostorách jejich výrobců ve spojení v ČLR.

(30)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání vývojových tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(31)

Dotčeným výrobkem je určité korozivzdorné ocele. Jedná se o ploché válcované výrobky ze železa nebo z legované oceli nebo nelegované oceli; desoxidované hliníkem, potažené nebo žárově pokovené výhradně zinkem a/nebo hliníkem a žádným jiným kovem, podrobené chemické pasivaci, s obsahem nejméně: 0,015 % hmotnostních, ale nejvýše 0,170 % hmotnostních uhlíku, nejméně 0,015 % hmotnostních, ale nejvýše 0,100 % hmotnostních hliníku, nejvýše 0,045 % hmotnostních niobu, nejvýše 0,010 % hmotnostních titanu a nejvýše 0,010 % hmotnostních vanadu; dodávané ve formě svitků, plechů zkracovaných na míru a úzkých pásů.

Nejsou v něm zahrnuty následující výrobky:

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN ex 7210 41 00, ex 7210 49 00, ex 7210 61 00, ex 7210 69 00, ex 7212 30 00, ex 7212 50 61, ex 7212 50 69, ex 7225 92 00, ex 7225 99 00, ex 7226 99 30 a ex 7226 99 70 (kódů TARIC: 7210410020, 7210490020, 7210610020, 7210690020, 7212300020, 7212506120, 7212506920, 7225920020, 7225990022, 7225990035, 7225990092, 7226993010, 7226997094) a původem z ČLR.

(32)

Korozivzdorná ocel se vyrábí potahováním plochých válcovaných svitků, tabulí a pásů jejich ponořením do lázně s roztaveným kovem nebo kovovou slitinou zinku. Povrchový kov se díky metalurgické reakci spojí s ocelovým podkladem a vytvoří vícevrstevnatou strukturu slitin, takže vznikne potah, který je s ocelí metalurgicky spojen. Povrch výrobku se dále upravuje chemickou pasivací, aby byl chráněn před účinky vlhkosti a aby se snížilo riziko vznikání korozních produktů během skladování a přepravy.

(33)

Korozivzdorná ocel se používá hlavně ve stavebnictví pro různé obkladové stavební hmoty, ale i pro výrobu domácích spotřebičů, procesy hlubokého tažení a ražení a menší bezešvé duté profily.

(34)

Komise obdržela celou řadu otázek týkajících se vyjasnění charakteristiky, že dotčený výrobek by měl podroben chemické pasivaci, přičemž šlo především o to, že korozivzdorná ocel, která je za účelem povrchové ochrany pouze olejována, není předmětem šetření, a příslušná opatření se na ni proto nemohou vztahovat. Některé strany uvádějí, že toto ustanovení vybízí k „obcházení“ opatření.

(35)

Komise potvrzuje, že olejovaná korozivzdorná ocel nespadá do oblasti působnosti šetření, pokud je pouze olejovaná (tedy aniž by byla zároveň podrobena chemické pasivaci a olejována).

(36)

Co se týče tvrzení, že s vyloučením olejované korozivzdorné oceli z oblasti působnosti šetření by mohlo být spojeno riziko obcházení opatření, šetření tuto obavu nepotvrdilo. Některé strany uvedly, že uživatelé musejí svitky z korozivzdorné oceli před použitím rozvinovat a odstranit olejovou vrstvu, což je postup, který vyžaduje instalaci zvláštního zařízení, a že kdyby čínští vyvážející výrobci tímto úkolem pověřili subdodavatele, byl by tento postup ještě složitější, protože subdodavatel by musel čistou korozivzdornou ocel znovu svinout, aby ji mohl dodávat uživateli. Jiné strany uvedly, že uživatelé mohou olej snadno odstranit při podélném rozřezávání svitků za použití zvláštního absorpčního materiálu.

(37)

Komise v této fázi šetření konstatovala, že vzhledem k potřebě zvláštních logistických opatření a k nákladům s nimi spojených nehrozí, že by olejování svitků z korozivzdorné oceli namísto jejich chemické pasivace umožňovalo obcházení povinnosti platit antidumpingová cla. Proto se toto tvrzení předběžně zamítá.

(38)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(39)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(40)

Jelikož žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nepožádal o zacházení jako v tržním hospodářství, běžná hodnota byla určena na základě cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty v třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(41)

V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Kanadě jako o třetí zemi s tržní ekonomikou ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Dvě strany vznesly proti výběru Kanady námitku kvůli údajnému rozdílu v cenách obdobného výrobku a kvůli vztahu mezi možným spolupracujícím výrobcem v Kanadě a jedním z žadatelů.

(42)

Komise zaslala všem známým výrobcům v zemích uvedených v oznámení o zahájení řízení dotazníky, které zaslala rovněž do jiných zemí, o kterých je známo, že se v nich vyrábí a prodává obdobný výrobek. Oslovila navíc i příslušné orgány těchto zemí. Z celkového počtu oslovených 25 výrobců a čtyř sdružení v Kanadě, Austrálii, Brazílii, Indii, Korejské republice, Norsku, Turecku a na Tchaj-wanu vyjádřili tři výrobci z různých zemí (Austrálie, Brazílie a Kanada) ochotu ke spolupráci.

(43)

Vzhledem ke konkurenčním podmínkám a velikost těchto tří trhů, jakož i vzhledem k připomínkám, které vznesly zúčastněné strany, Komise rozhodla, že jako srovnatelnou zemi předběžně vybere Brazílii. Brazílie má otevřený trh se třemi výrobci, významným objemem dovozu, dovozními cly od 12 % do 14 % a během období šetření nepodléhal dovoz korozivzdorné oceli žádným antidumpingovým ani vyrovnávacím clům.

(44)

O tom, že jako srovnatelnou zemi předběžně vybrala Brazílii, informovala Komise zúčastněné strany dne 14. března 2017. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto výběru vyjádřily. Žádná strana nevznesla námitky proti tomu, že ze tří zemí, které nabídly spolupráci, je Brazílie nejvhodnější volbou, vyvážející výrobce i Čínské sdružení výrobců železa a oceli (CISA) však mělo určité připomínky. Obě strany upozornily na vztah mezi brazilským spolupracujícím výrobcem a jedním z žadatelů a sdružení CISA poukázalo rovněž na prohlášení ze dne 23. června 2008 učiněné jinou stranou v rámci podobného šetření (4), podle něhož se brazilští výrobci žárově zinkovaného plechu chovali v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. V tomto ohledu neexistují žádné důkazy o tom, že by se brazilští výrobci korozivzdorné oceli v období šetření chovali v rozporu s pravidly hospodářské soutěže (například objem dovozu korozivzdorné oceli je značný). Pokud jde o vztah mezi výrobcem ze srovnatelné země a výrobcem v Unii, nedokázaly strany vysvětlit, jakým způsobem by zmiňované spojení mohlo ovlivnit spolehlivost údajů. Toto spojení podle názoru Komise neruší platnost, ani neovlivňuje určení běžné hodnoty, které se zakládá na patřičně ověřených údajích.

(45)

Brazilský spolupracující výrobce poslal vyplněný dotazník v řádném formátu i lhůtě.

(46)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující výrobce prodává obdobný výrobek na domácím trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(47)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové tehdy, když jednotková cena byla během období šetření rovna nebo vyšší než výrobní náklady brazilského výrobce.

(48)

U typů výrobků, u nichž se více než 80 % objemu prodeje daného typu na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu, bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.

(49)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období šetření.

(50)

U typů výrobků, které nebyly ziskové nebo nebyly na domácím trhu prodávány v dostatečném množství, byla běžná hodnota určena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů brazilského výrobce navýšených o prodejní, správní a režijní náklady (10 %–20 %) a zisk (10 %–20 %), jež má brazilský výrobce u typů výrobků, které jsou ziskové. Početně zjištěná běžná hodnota byla při výpočtu použita u 77 % – 99,6 % objemu prodeje výrobků dodávaných do Unie, různě u různých čínských vyvážejících výrobců.

(51)

Některé typů výrobků vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci nebyly srovnatelné s typy výrobků prodávaných spolupracujícím výrobcem ze srovnatelné země na brazilském domácím trhu. Proto musela být běžná hodnota neodpovídajících typů výrobku stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů výrobce ze srovnatelné země. Komise následně přidala přiměřenou částku na prodejní, správní a režijní náklady (10 %-20 %) na základě skutečných dat o výrobě a prodeji, jak to upravuje čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Nakonec přidala přiměřenou výši zisku (10 %-20 %) použitím průměrného ziskového rozpětí prodeje ziskových výrobků.

(52)

U transakcí, v rámci kterých vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem. Úpravy byly provedeny podle skutečných výdajů dovozců ve spojení na dopravu do EU, bankovní poplatky, manipulační a vedlejší náklady, náklady na úvěry, provize, jakož i prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozců ve spojení. Výše úprav se pohybovala v rozpětí 5 % – 10 %. Všichni čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří v EU obchodovali prostřednictvím dovozců ve spojení, obdrželi ve zvláštním dokumentu podrobné výpočty úprav.

(53)

V případě ostatních transakcí byly vývozní ceny založeny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na cenách dotčeného výrobku skutečně zaplacených nebo splatných.

(54)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.

(55)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy zohledňovaly dopravu, pojištění, bankovní poplatky, manipulační a vedlejší náklady, náklady na úvěry, provize a objem obchodu. Výše úprav domácích cen ve srovnatelné zemi se pohybovala v rozpětí 10 % – 15 %. Vývozní cena se pohybovala v rozpětí 8,5 % – 20 % v závislosti na příslušném vyvážejícím výrobci a distribučním řetězci. Všichni čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku obdrželi ve zvláštním dokumentu podrobné výpočty úprav.

(56)

Čína v případě vývozu uplatňuje politiku jen částečného vrácení DPH, přičemž v tomto případě se DPH ve výši 4 % nevrací. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, byla tato hodnota upravena směrem nahoru o tu část DPH zaplacené při vývozu dotčeného výrobku, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela (5).

(57)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(58)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočítáno jako vážený průměr na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(59)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingová rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla změřena na základě posouzení podílu objemu vývozu spolupracujících výrobců dodávajících své výrobky do Unie na celkovém objemu vývozu z dotčené země do Unie, jak je uveden ve statistikách Eurostatu o dovozu.

(60)

Úroveň spolupráce je vysoká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 76 % celkového vývozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(61)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(62)

V rámci Unie poskytlo při ověřování postavení údaje o výrobě a prodeji 16 společností, které uvedly, že vyráběly obdobný výrobek během období šetření. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu vyrábí v Unii obdobný výrobek nejméně 5 dalších výrobců v Unii. Těchto 21 výrobců představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a dále se na ně bude odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(63)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 9,9 mil. tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě informací, které jí poskytlo výrobní odvětví Unie a žadatel.

(64)

Spolupracující výrobci v Unii představují 64 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(65)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění č. (29), výrobky z korozivzdorných ocelí se zařazují do několika kódů KN včetně některých kódů ex. Aby se spotřeba v Unii nepodhodnotila, objemy dovozu kódů ex KN byly pro účely stanovení spotřeby v Unii plně zohledněny.

(66)

Jelikož je výrobní odvětví Unie z větší části vertikálně integrované a výrobky z korozivzdorné oceli jsou považovány za primární surovinu pro výrobu výrobků z oceli s organickým povlakem, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.

(67)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je důležité pro analýzu újmy, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem a převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik. Naopak výroba určená pro volný trh přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou cenami na volném trhu.

(68)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti v oblasti korozivzdorné oceli a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 32 % celkové výroby výrobců v Unii je určeno k využití pro vlastní spotřebu na trhu Unie.

(69)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Vlastní spotřeba v Unii (v tunách)

(70)

V průběhu posuzovaného období se vlastní spotřeba v Unii zvýšila přibližně o 5 %. Tento přírůstek byl vyvolán zejména růstem poptávky na závislých trzích, především po plechu s organickým povlakem.

(71)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie, b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba na volném trhu (v tunách)

(72)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila o 27 %. K tomuto zvýšení došlo zejména vlivem růstu poptávky v hlavních odběratelských odvětvích.

(73)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(74)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že číselné údaje Eurostatu zahrnují čínský dovoz výrobků automobilového průmyslu, které nepředstavující dotčený výrobek. Z odpovědí, které v dotaznících uvedli čínští vyvážející výrobci, vyšlo najevo, že menší podíl vývozu určeného pro trh Unie skutečně tvořily výrobky automobilového průmyslu, a i když objem tohoto dovozu byl skutečně zahrnut do údajů o dovozu z ČLR, jak je uvedeno v bode odůvodnění č. 57, měla tato skutečnost jen okrajový dopad, a spolehlivost číselných údajů Eurostatu tudíž nezpochybňovala.

(75)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(76)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se dovoz z ČLR během posuzovaného období zvýšil o 146 %. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě dumpingového dovozu do Unie během posuzovaného období o 11 procentních bodů.

(77)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Přesnost těchto cen byla potvrzena křížovou kontrolou údajů získaných od spolupracujících vyvážejících výrobců. Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(78)

Průměrné ceny dumpingového dovozu klesly z 595 EUR za tunu v roce 2013 na 465 EUR za tunu během období šetření. Během posuzovaného období činil pokles průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu 22 %.

(79)

Cenové podbízení během období šetření posoudila Komise na základě srovnání:

(80)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření.

(81)

Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že se dumpingový dovoz z ČLR podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 9–15 % v závislosti na vyvážejícím výrobci.

(82)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo přezkoumání dopadů dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(83)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, zásoby, růst, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žadatelem, porovnaných s údaji poskytnutými výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami (Eurostat).

(84)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení se zakládalo na jejich údajích, které byly řádně ověřeny.

(85)

U některých ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie Komise analyzovala samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej a podíl na trhu, jednotkové ceny, jednotkové náklady a ziskovost. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině ve vztahu k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisejí na celé činnosti, ať už je výroba určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, peněžní tok, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita, zásoby a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, protože příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.

(86)

Jedna zainteresovaná strana poukázala na to, že Komise by svá zjištění týkající se újmy měla opírat o údaje, které se vztahují výlučně k dotčenému výrobku. Podle této zúčastněné strany je tato připomínka na místě, neboť výrobní odvětví Unie vyrábí i jiné výrobky z korozivzdorné oceli, například výrobky automobilového průmyslu. Komise potvrzuje, že údaje poskytnuté výrobním odvětví Unie nezahrnují výrobky automobilového průmyslu, nýbrž pouze výrobky, které jsou předmětem šetření. Jak je objasněno v bodě odůvodnění č. 57, v případě určitých kódů ex KN, které jsou předmětem šetření, vzala Komise při stanovení spotřeby v úvahu veškeré údaje o kódech KN. Tento postup měl jen okrajový dopad na odhadovanou výši spotřeby a nijak neovlivnil žádný z ostatních faktorů způsobujících újmu.

(87)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(88)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Unie o 4 %. Oznámené hodnoty kapacity se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy týkající se doby potřebné pro nastavení, údržby atd. Výše uvedené hodnoty kapacity zohledňují skutečnost, že v dotčených ocelárnách se na týchž výrobních linkách vyrábějí i jiné žárově zinkované výrobky, a analýza se omezila pouze na dotčený výrobek. Produktivita na základě toho v posuzovaném období klesla o 1 %.

(89)

Přírůstek míry využití kapacity byl výsledkem zvýšení objemu výroby, k němuž došlo zejména v důsledku zvýšení spotřeby, a mírného snížení kapacity.

(90)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu (volný trh)

(91)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 5 %, zhruba z 6 mil. tun v roce 2013 zhruba na 6,3 mil. tun během období šetření.

(92)

Toto zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Unie však nestačilo na to, aby si zachovalo svůj podíl na volném trhu. V průběhu posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 78,8 % na 65,2 %, což znamená propad o 17 %.

(93)

Pokud jde o závislý trh, objem prodeje / převodů pro vlastní potřebu a podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu

(94)

Objem pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie (složený z využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje) na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 5 %, ze zhruba 3,0 mil. tun v roce 2013 na 3,2 mil. tun během období šetření.

(95)

Podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu vyjádřený v procentech celkové spotřeby (závislý i volný trh) se však v posuzovaném období snížil o 13 %.

(96)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(97)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období mírně klesla o 2 %. V letech 2014 a 2015 v něm pracovalo mnohem méně pracovníků na plný pracovní úvazek, což bylo hlavně důsledkem zaměstnávání nestatutárních zaměstnanců za účelem snižování výrobních nákladů a zvyšovaní efektivity kvůli rostoucí konkurenci na trhu v podobě dumpingového dovozu. V důsledku toho a s ohledem na zvyšování objemu výroby (+ 4 %) v průběhu posuzovaného období se růst produktivity pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřené jako výstup na zaměstnance na rok, zvýšil o 7 %. Z toho je patrné, že výrobní odvětví Unie bylo ochotné přizpůsobit se měnícím se tržním podmínkám, aby bylo i nadále konkurenceschopné.

(98)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(99)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 9 %. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nebyly u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrdila to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, tento ukazatel zůstal relativně stabilní na úrovni přibližně 6 – 8 % objemu výroby.

(100)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem ke značnému objemu a nízkým cenám dovozu z ČLR nebyl dopad skutečných vysokých dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(101)

Spotřeba na volném trhu v Unii vzrostla během posuzovaného období zhruba o 27 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se zvýšil o pouhých 5 %. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl o 17 %, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z ČLR a jenž se během posuzovaného období zvýšil o 93 %.

(102)

Vzorek výrobního odvětví Unie sestává ze čtyř společností, které jsou součástí dvou skupin. S ohledem na požadavky týkající se důvěrnosti údajů jsou níže uvedené mikroekonomické ukazatele prezentovány ve formě indexu. Indexy vycházejí z roku 2013, který je roven 100. Je-li hodnota v roce 2013 záporná, je odpovídající hodnota pro rok 2013 rovna – 100.

(103)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny v Unii

(104)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na volném trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. V průběhu posuzovaného období se prodejní ceny v Unii snížily o 18 %. Prodejní ceny navíc byly během posuzovaného období v průměru nižší než jednotkové výrobní náklady.

(105)

Aby výrobci v Unii omezili ztrátu podílu na trhu, byli nuceni přizpůsobit se spirále poklesu cen a podstatně snížit své prodejní ceny. Snižování výrobních nákladů lze na druhé straně vysvětlit hlavně snižováním cen surovin. Nebýt tlaku na snižování prodejních cen, který vytvářel dumpingový čínský dovoz, snižování nákladů na suroviny by výrobnímu odvětví umožnilo obnovit ziskovost.

(106)

Většina výrobků z korozivzdorné oceli pro vlastní spotřebu byly u výrobců zařazených do vzorku převáděny v rámci téhož hospodářského subjektu, a nebyla tudíž vystavena žádná faktura. Ostatní výrobky byly prodávány za převodní ceny za použití odlišných cenových politik. Z vývoje cen, pokud jde o využití pro vlastní spotřebu, nebylo proto možné vyvodit žádný významný závěr.

(107)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že prodejní ceny žárově zinkovaných výrobků se v období od února 2016 do března 2017 ve skutečnosti zdvojnásobily, což prokazuje, že k žádné újmě nedošlo. Tento nárůst cen s sebou údajně nesl automatické zvýšení ziskových rozpětí výrobního odvětví Unie, která se tak dostala do kladných čísel.

(108)

Šetření nemohlo platnost tohoto tvrzení podpořit, protože zahrnovala širokou škálu výrobků, z nichž většina nebyla součástí dotčeného výrobku. Dodané důkazní informace, které měly toto tvrzení podpořit, zahrnovaly navíc šestiměsíční období, které nespadá do období šetření, a poskytnuté srovnání cen bylo vyhodnoceno jako nevhodné pro účely šetření, protože nebylo dostatečně podrobné, takže v něm chyběly například údaje o nákladech na suroviny a dopadech na ziskovost.

(109)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na FTE

(110)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance zvýšila o 2 %. Jak je patrné z tabulky 8, míra zaměstnanosti mírně poklesla. Tento vývoj dokládá, že výrobní odvětví si udržovalo kontrolu nad svými náklady na zaměstnance, což mu předtím, v roce 2014 a zvláště pak v roce 2015, působilo potíže.

(111)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(112)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii tak, že čistou ztrátu před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(113)

Ziskovost byla po celé posuzované období záporná, z čehož je zřejmé, že výrobní odvětví Unie bylo v nepříznivém stavu. Mírně se zlepšující tržní podmínky s sebou sice nesly snižování ztrát, bylo však konstatováno, že z hlediska ziskovosti byla situace během posuzovaného období neudržitelná.

(114)

Tržní podmínky byly nicméně ideální pro obnovení ziskovosti, protože značně klesly náklady na suroviny. Tlak čínského dovozu na snižování cen však donutil výrobní odvětví Unie k tomu, aby své ceny snížilo na úroveň, která umožnila ztráty pouze snížit, nikoli jim zamezit.

(115)

Ztráty v roce 2013 částečně souvisejí s evropskou dluhovou krizí a s následnou hospodářskou krizí. Bylo nicméně zřejmé, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno obnovit situaci, ve které by bylo ziskové, nebo využít (v nějaké významnější míře) pozvolného oživení evropského hospodářství.

(116)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejnou tendenci jako vývoj zisku z obratu: po celé posuzované období byl záporný, ale mírně se zlepšoval. Tentýž vývoj vykazovala i návratnost investic.

(117)

Po celé posuzované období však výrobní odvětví Unie nepřestávalo investovat. Spíše než zvyšování výstupu bylo účelem těchto investic zachování efektivity a produktivity.

(118)

Přestože výrobci v Unii zařazení do vzorku byli součástí větších mezinárodních skupin, tvrdili, že jejich schopnost získat kapitál v rámci skupinových zdrojů se snížila. Investice nicméně během posuzovaného období vzrostly.

(119)

Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období v nepříznivém stavu. Tuto situaci dokládají jak závislý, tak volný trh. Závislý trh představoval v období šetření zhruba 25 % celkového objemu prodeje.

(120)

Situace výrobního odvětví Unie na volném trhu se v období šetření ve srovnání s rokem 2013 zhoršila. Třebaže z hlediska objemu výroby a objemu prodeje se situace mírně zlepšila, ztratilo výrobní odvětví Unie 17 % svého podílu na trhu. Výkonnostní ukazatele zisku z obratu, návratnosti investic a peněžního toku byly po celé posuzované období záporné, a i když se zlepšovaly, v důsledku tlaku na snižování cen, který vytvářel dovoz čínských výrobků za dumpingové ceny, nebyl tento vývoj dostatečně výrazný. K tomuto vývoji došlo navzdory opatřením, která byla přijímána za účelem zlepšení efektivity snížením pracovní síly, zvýšení produktivity, zlepšení využívání kapacit a udržením pevné kontroly nad náklady na výrobu.

(121)

Jedna zúčastněná strana poukázala na to, že na základě údajů uvedených v žádosti lze soudit, že některé faktory způsobující újmu svědčí o tom, že situace působící újmu nenastala. Mezi tyto faktory patří objem prodeje, využití kapacity, zaměstnanost a zásoby. Vývoj v těchto oblastech byl během šetření posouzen na základě ověřených údajů. Některé ukazatele, mezi nimiž byly i některé z oněch zmíněných v souvislosti s výše uvedeným tvrzením, vskutku vykazovaly pozitivní trend. Vzhledem k tomu, že volný trh vzrostl o 27 %, jak je vysvětleno v tabulce 2, je nicméně zřejmé, že některé ukazatele budou vykazovat pozitivní vývoj situace. Leč z důvodů konstatovaných v analýze situace výrobního odvětví Unie a v tomto závěru je třeba tyto pozitivní trendy vidět ve světle důležitějších negativních trendů, pokud jde například o podíl na trhu a prodejní ceny, a na pozadí záporných výsledků. Je-li při jejich posuzování zohledněn správný kontext, tj. jsou-li zohledněny všechny ostatních faktory způsobující újmu, je zřejmé, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu.

(122)

Na základě výše uvedeného lze dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie, analyzované v jeho dvou segmentech a jako celek, utrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu.

(123)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být ve stejnou dobu poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobců v Unii.

(124)

Jak bylo již výše zmíněno, dovoz z Číny se během analyzovaného období zvýšil o 146 %. Ceny za tunu díky nim poklesly o 22 %, což předčilo dokonce i 20 % pokles cen surovin. Tyto dovozy se výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie: o 17–28 %. Vzhledem k tomu, že korozivzdorná ocel je cenově citlivá komodita, jedná se o značně vysoká rozpětí, která mají na výrobní odvětví Unie velmi škodlivé účinky.

(125)

Z oživení trhu, který během analyzovaného období vzrostl o 27 %, tak v důsledku toho dokázala těžit pouze Čína: čínský dovoz zvýšil její podíl na trhu z 11,7 % na 22,7 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie se zvýšil pouze o 5 %, přičemž jeho podíl na trhu se snížil ze 78,8 % na 65,2 %.

(126)

I přesto, že v průběhu analyzovaného období byly podmínky na trhu příznivé, neboť klesly ceny surovin a zvýšila se spotřeba, vlivem tlaku na snižování cen a zvyšování objemu čínského dovozu nepřestávalo být výrobní odvětví Unie po celé toto období ztrátové.

(127)

Postupující zpomalování čínské ekonomiky a podle spisu velmi značná nadměrná kapacita čínského ocelářského průmyslu přiměly čínské výrobce oceli přesměrovat přebytečnou výrobu na vývozní trhy, a trh Unie je atraktivní vývozní destinací.

(128)

Vzhledem k výše uvedenému bylo konstatováno, že dumpingový dovoz je odpovědný za situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(129)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz z ostatních zemí – objem v tunách, cena CIF za tunu a podíl na trhu

(130)

Dovoz z ČLR představuje 65 % veškerého dovozu do Unie. Dovoz z jiných zemí (jak je zřejmé z výše uvedené tabulky 13) se během posuzovaného období zvýšil o 33 %. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl z 9,5 % v roce 2013 na 12,1 % v období šetření.

(131)

Dovoz z Korejské republiky vzrostl během posuzovaného období o 68 %. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl ze 4,6 % v roce 2013 na 6,0 % v období šetření.

(132)

Dovoz z Indie vzrostl během posuzovaného období o 93 %. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl ze 1,1 % v roce 2013 na 1,6 % v období šetření.

(133)

Vzhledem k těmto objemovým nárůstům Komise zkoumala, zda dovoz z těchto zemí přispěl k újmě výrobního odvětví Unie. Z údajů Eurostatu, které jsou uvedeny výše v tabulce 13 je nicméně zřejmé, že i když se podíl korejského dovozu na trhu zvýšil, ceny CIF těchto výrobků byly mnohem vyšší než ceny výrobků z čínského dovozu nebo ceny výrobního odvětví Unie. Indické dovozní ceny byly také vyšší než čínské dovozní ceny a podíl indického dovozu na trhu byl ve všech letech nižší než 2 %. Ani dovoz z jiných třetích zemí nezpůsoboval žádnou újmu, protože dovozní cena byla vyšší než čínské dovozní ceny a ceny výrobního odvětví Unie.

(134)

Bylo proto konstatováno, že dovoz ze třetích zemí, ať už byl posuzován jednotlivě, nebo zkoumán samostatně, neměl žádný větší dopad na výrobní odvětví Unie a v žádném případě pak nemohl být jeho dopad takový, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(135)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost

(136)

Od roku 2013 do období šetření poklesl objem vývozu o 14 %. Ceny klesly během posuzovaného období v důsledku poklesu cen surovin o 12 %.

(137)

Avšak vzhledem k tomu, že objem vývozu představoval pouze asi 6 % výroby, a s přihlédnutím k poklesu cen, který je méně výrazný než na trhu Unie, se Komise nedomnívala, že by vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie jakkoli významným způsobem přispěla k utrpěné újmě.

(138)

Byla prozatímně stanovena příčinná souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z dotčené země.

(139)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Další zjištěné činitele, jako je dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobců v Unii, podle předběžného zjištění nenarušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich případného společného účinku. Dovoz ze třetích zemí mohl mít na újmu určitý menší dopad, ale stav výrobního odvětví Unie by jistě nebyl v tak významné míře ovlivněn. Zejména by ceny prodeje neklesly na tak nízkou úroveň a bylo by dosaženo lepší ziskovosti.

(140)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z dotčené země a že ostatní činitelé, brány jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušují.

(141)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(142)

Výrobní odvětví Unie se nachází přinejmenším v 15 členských státech a v oblasti výroby korozivzdorných ocelí zaměstnává více než 8 000 zaměstnanců.

(143)

Při šetření spolupracovalo šestnáct výrobců. Žádný ze známých výrobců nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak bylo prokázáno výše při analýze ukazatelů újmy, v celém výrobním odvětví Unie došlo ke zlepšení situace, které však nebylo tak výrazné, jak by bylo možné očekávat, protože bylo vystaveno negativnímu vlivu dumpingového dovozu.

(144)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí stlačování cen a umožní výrobnímu odvětví Unie zvýšit své ceny. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň považovanou pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou. Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR.

(145)

I když se několik objemových ukazatelů, jako je objem výroby a objem prodeje, jeví pozitivně, situace výrobního odvětví Unie se nezlepšila tak, jak by odpovídalo zvýšení spotřeby. Z toho je patrné, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno využít oživení trhu v Unii tak, jak by toho bylo schopno nebýt dumpingového čínského dovozu. Zejména ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je například ziskovost a návratnost investic, byly závažně ovlivněny. Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo alespoň na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli všichni jednotliví výrobci působit na trhu Unie za spravedlivých obchodních podmínek. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné. Špatná výkonnost v segmentu korozivzdorné oceli by měla rovněž dopad na předcházející (organická povrchová úprava) a navazující segmenty (za tepla válcované svitky) řady výrobců v Unii, jelikož využití kapacity v těchto segmentech je úzce spojeno s produkcí výrobku, který je předmětem šetření. Dopad by byl citelný i na úrovni dalších žárově zinkovaných výrobků, jak jsou výrobky určené pro automobilový průmysl.

(146)

Žárově zinkované výrobky obecně se typicky prodávají zhruba do 10 % integrovaných oceláren. Skutečná hodnota je u různých výrobců různá. Tyto výrobky se však nacházejí téměř na konci hodnotového řetězce. Strategií ocelářského odvětví Unie je dosáhnout co nejvyššího objemu prodeje výrobků s vysokou přidanou hodnotou, protože tyto výrobky tradičně vynášejí nadprůměrné zisky, neboť na světě není tolik společností, které jsou schopny na trhu s těmito výrobky s vysokou přidanou hodnotou konkurovat. Skutečnost, že toto výrobní odvětví Unie nedosahovalo během analyzovaného období zisků, tudíž dokazuje, že toto odvětví má závažný problém spočívající v tom, že je ohrožena jeho strategie a vyhlídky do budoucna.

(147)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie. Uložení antidumpingových opatření by umožnilo, aby výrobní odvětví Unie překonalo účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

(148)

Jak bylo uvedeno výše bodě odůvodnění č. (15), předložil pouze jeden dovozce vyplněný dotazník. Tímto dovozcem byla skupina společností, které dotčený výrobek používaly k výrobě výrobků používaných ve stavebnictví. Další dovozci a uživatelé se přihlásili jako zúčastněné strany. Připomínky k šetření dodalo rovněž jedno sdružení dovozců.

(149)

Spolupracující dovozce / uživatel uvedl, že dotčený výrobek je důležitou součástí jeho výrobních nákladů, a vyjádřil obavu ze zvyšování nákladů, k němuž by mohlo vést uvalení cel. I když šetření podpořilo tvrzení týkající se důležitosti dotčeného výrobku z hlediska jeho nákladů, je třeba poznamenat, že existují i jiné dodavatelské zdroje, které tento dovozce fakticky již využíval, z čeho plyne, že případné přijetí opatření by na výši jeho nákladů a na jeho konkurenceschopnost neměly mít závažnější dopad.

(150)

Ve skutečnosti neexistují mezi dovozci žádné důkazy o tom, že by dovozci či střediska služeb pro ocelářský průmysl nemohli přenést zvýšení cen na odběratele. Navíc také mohou dovážet z jiných zemí, které nejsou předmětem tohoto šetření.

(151)

Sdružení zastupující dovozce prohlásilo, že z důvodu nedostatečné kapacity nebylo výrobní odvětví Unie vždy schopno zajistit svým členům dodávky dotčeného výrobku. Toto prohlášení nebylo nijak podloženo. Vzhledem k tomu, že sdružení nepředložilo žádné důkazy, jimiž by toto tvrzení doložilo, a že z tabulky 5 je zřejmé, že využití kapacity výrobního odvětví Unie nepřekročilo během posuzovaného období hranici 80 %, neshledala Komise žádný argument, na jehož základě by bylo možné soudit, že toto tvrzení je pravdivé.

(152)

Další zúčastněná strana ve svých připomínkách uvedla, že jeden výrobce v Unii má problémy se zajišťováním dodávek pro své zákazníky kvůli „poklesu“. Toto tvrzení se však týkalo jednoho určitého problému jednoho výrobce v Unii, a nebylo tudíž reprezentativní pro dodavatelskou situaci v celém výrobním odvětví. I kdyby taková situace v dané době nastala, existovaly i alternativní dodavatelské zdroje a žádné informace ve spise nesvědčily o tom, že by dodávky byly pro dovozce a obchodníky obecným problémem. Jak navíc ukázalo toto šetření, jeden z důvodů, proč výrobci v Unii mají problémy, souvisí s dumpingovými cenami ocelářských výrobků pocházejících mimo jiné z čínských zdrojů.

(153)

Hlavní koncoví uživatelé výrobků z korozivzdorných ocelí jsou hlavně ve stavebnictví, kde se z nich vyrábějí různé obkladové stavební hmoty, ale i v odvětví výroby domácích spotřebičů a používají se v procesech hlubokého tažení a ražení a k výrobě menších bezešvých duté profilů. Jak bylo uvedeno výše, spolupráci v tomto řízení nabídl pouze jeden uživatel.

(154)

Uložení opatření by sice mělo na některé uživatele negativní dopady v podobě zvýšení nákupních cen, žádné informace ve spise však neprokázaly, že by neúměrně ovlivnilo ziskovost uživatelů nebo se stalo podnětem k přemísťování větších průmyslových skupin. Výši navrhovaných cel také nelze považovat za prohibitivní.

(155)

Je třeba poznamenat, že cla by měla přispět k trvalému zabezpečení dodávek pro distributory a jejich odběratele. Bez cel by možná někteří výrobci korozivzdorných ocelí v Unii museli ukončit/omezit svou výrobu korozivzdorných ocelí a řada uživatelů v Unii by pak měla k dispozici omezenější zdroje dodávek. Kromě toho úroveň opatření zajistí rovné podmínky, přičemž stále umožní dovoz z dotčené země (za spravedlivé ceny) a jiných zdrojů.

(156)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření by nemělo mít na zájem dovozců a uživatelů v Unii významný nepříznivý dopad.

(157)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen předběžný závěr, že uložení opatření by přispělo k oživení výrobního odvětví Unie, protože by umožnilo zvýšení cen, díky němuž by celé toto odvětví mohlo obnovit ziskovost. Tento segment s vysokou přidanou hodnotou má zásadní význam pro celkovou strategii ocelářského průmyslu v Unii a pro jeho budoucí vyhlídky i prosperitu.

(158)

Dopad opatření na několik dalších stran v Unii, které se přihlásily, nelze považovat za podstatný. Šetření neprokázalo, že by potenciální dopad na jiné subjekty (které se nepřihlásily) mohl převážit nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. Opatření byla shledána jako přínosná pro dodavatelská odvětví, jako jsou dodavatelé surovin a výrobci strojních zařízení, která nedodávala (nebo dodávala v omezeném rozsahu) výrobcům v dotčené zemi.

(159)

Uložení opatření na navrhované úrovni má pouze omezený dopad na ceny v dodavatelském řetězci a výkonnost uživatelů. Úroveň opatření zajistí rovné podmínky, nicméně stále umožní dovoz z dotčené země za spravedlivé ceny. Co se týče dovozců, ti budou moci přenést zvýšení cen na zákazníky nebo změnit zdroje dodávek.

(160)

Po důkladné úvaze dospěla Komise v této fázi šetření k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody domnívat se, že uložení prozatímních opatření na dovoz výrobků z korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR by nebylo v zájmu Unie.

(161)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(162)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(163)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout při prodeji obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(164)

Za účelem stanovení cílového zisku vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který se používá pro účely stanovení úrovně pro odstranění újmy. Komise shledala, že ziskovost výrobního odvětví Unie byla během celého posuzovaného období záporná. Navíc byl po celé toto období na trhu Unie významně zastoupen levný dovoz z ČLR. Komise tudíž dospěla k závěru, že cílový zisk nelze stanovit na základě posuzovaného období. Žadatel ve svém podnětu Komisi žádal, aby použila jako přiměřené ziskové rozpětí nepůsobící újmu alespoň 10–15 % obratu. V rámci posouzení tohoto podnětu provedla Komise analýzu ziskovosti výrobců v Unii zařazených do vzorku za období deseti let, aby určila, jaká reprezentativní úroveň zisku byla dosahována v situaci neovlivněné dumpingem. Zjistila, že posledním ziskovým rokem byl rok 2008, kdy zisk dosahoval 7,4 %. Na základě toho dospěla Komise k závěru, že nejvhodnějším cílovým ziskem je zisk reálně dosahovaný v roce 2008.

(165)

Komise tak vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že k výrobním nákladům, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období šetření, připočítala výše uvedené ziskové rozpětí ve výši 7,4 %.

(166)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie známými výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež vyplynuly z tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(167)

Na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(168)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(169)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážely tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(170)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(171)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musejí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(172)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(173)

Jak je uvedeno výše v bodě odůvodnění (3), Komise zavedla prováděcím nařízením (EU) 2017/1238 celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR. Tato evidence byla zavedena s ohledem na možné uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(174)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(175)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

—

z nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli a rychlořezné oceli,

—

po válcování za tepla nebo za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.