(EU) 2017/1230Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1230 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují další objektivní kritéria pro uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině či institucionálním systému ochrany (Text s významem pro EHP. )

(1)

Uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině nebo v institucionálním systému ochrany, kterou upravují články 29 a 34 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (2), je omezeno na případy, kdy jsou zavedeny všechny nezbytné záruky a kdy dotčené příslušné orgány vydají předchozí souhlas. Tyto záruky jsou upraveny v čl. 29 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 v podobě dalších objektivních kritérií, která musí být v případě příslušných transakcí splněna. Tyto záruky by měly být dále upřesněny, aby byly přesně vymezeny podmínky, za nichž jsou tyto záruky dodrženy.

(2)

Mělo by být zajištěno, aby uplatnění takovýchto preferenčních sazeb neohrožovalo zdravou likviditní pozici poskytovatele likvidity a aby příjemci likvidity účinně pomáhalo dodržet ukazatel krytí likvidity. Nízký profil rizika likvidity by měl být prokázán tím způsobem, že úvěrové instituce dodržují ukazatel krytí likvidity a případné další požadavky a opatření dohledu v oblasti likvidity, které jsou uplatňovány podle hlavy VII kapitoly 2 oddílů III a IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), a současně tím způsobem, že příslušné orgány na základě posledního procesu dohledu a hodnocení dospějí posouzením k závěru, že likviditní pozice dané instituce představuje nízkou míru rizika, přičemž uvedený ukazatel a likviditní pozice představují objektivní charakteristiky likviditních pozic těchto institucí.

(3)

Účinnost přeshraniční podpory likvidity v rámci skupiny nebo institucionálního systému ochrany by měl zaručovat řádný smluvní rámec, doložený právním posudkem, jejž schválí vedoucí orgán daných úvěrových institucí. Minimální zbytková doba splatnosti dané linky by měla zajišťovat, že se daný závazek neváže k jedné konkrétní transakci, nýbrž že trvá po určité minimální období.

(4)

Mělo by být zajištěno, aby poskytovatel likvidity byl s to poskytnout jejímu příjemci potřebnou podporu likvidity včas, a to i během krizového období. Pro tyto účely by měl poskytovatel likvidity sledovat likviditní pozici příjemce a plány pohotovostního financování poskytovatele a příjemce likvidity by se měly zabývat tím, jaké účinky by mělo případné uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity.

(5)

Podmínky pro splnění dalších objektivních kritérií uvedených v čl. 29 odst. 2 a v čl. 34 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 by měly mít za cíl dostatečně odůvodnit předpoklad, že ve skupině nebo systému institucionální ochrany dojde za krizových podmínek k přeshraničnímu toku likvidity, který je vyšší než obvykle, a současně nebránit efektivitě a účinnosti modelu, v jehož rámci je likvidita za běžných podmínek řízena centrálně. V určitých zvláštních případech, kdy uvedené podmínky splněny nejsou, jmenovitě kdy poskytovatel či příjemce likvidity nedodržuje ukazatel krytí likvidity nebo požadavky či opatření dohledu v oblasti likvidity anebo kdy jejich nedodržení předpokládá anebo kdy zbytková splatnost likviditní či úvěrové linky klesne pod předepsané minimum anebo kdy je tato linka vypovězena, by dotčené příslušné orgány měly opětovně posoudit, zda lze preferenční sazbu odtoku či přítoku likvidity i nadále uplatňovat, tak aby se zamezilo nezamýšleným důsledkům v podobě procyklických účinků a šíření krize, k nimž by mohlo vést automatické pozastavení preferenčního přístupu.

(6)

Upřesnění dalších objektivních kritérií by nemělo měnit odpovědnost, kterou úvěrové instituce jakožto poskytovatelé, resp. příjemci likvidity nesou za obezřetné řízení vlastního rizika likvidity.

(7)

Dalším cílem tohoto upřesnění by mělo být vybavit příslušné orgány nástroji dostatečnými k tomu, aby mohly určit, kdy se preferenční sazba odtoku či přítoku uplatní.

(8)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(9)

O návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4) a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,

a)

poskytovatel i příjemce likvidity průběžně a nejméně po dobu dvanácti měsíců předtím, než získají povolení uplatňovat na nevyčerpané úvěrové či likviditní přísliby preferenční sazbu odtoku či přítoku likvidity podle čl. 29 odst. 1 a čl. 34 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, dodržují požadovanou hodnotu ukazatele krytí likvidity, který je upraven v článcích 4 a 38 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, jakož i veškeré požadavky či opatření dohledu v oblasti likvidity uplatňované podle hlavy VII kapitoly 2 oddílů III a IV směrnice 2013/36/EU,

b)

podle závěrů posledního procesu dohledu a hodnocení provedeného v souladu s hlavou VII kapitolou 2 oddílem III směrnice 2013/36/EU představuje likviditní pozice poskytovatele i příjemce likvidity nízkou míru rizika.

a)

u dané úvěrové nebo likviditní linky se jedná o závaznou linku, která je právně i prakticky dostupná z jiného členského státu kdykoli po dobu trvání daného příslibu, a to i během krizového období. Je speciálně určena na uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity podle článků 29 a 34 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 a je dostupná na požádání. Pro tyto účely provedly úvěrové instituce dostatečný právní přezkum, který se opírá o písemné odůvodněné právní stanovisko, jež schválily jejich vedoucí orgány a jež potvrzuje právní platnost a vymahatelnost dohody nebo závazku, jejichž předmětem je daná úvěrová nebo likviditní linka, ve všech příslušných jurisdikcích;

b)

měnová denominace této závazné úvěrové nebo likviditní linky odpovídá struktuře čistého odtoku likvidity u příjemce podle jednotlivých měn, přičemž tento odtok likvidity a tato linka spolu nesouvisejí;

c)

výše závazné úvěrové nebo likviditní linky a náklady na ni jsou přesně stanoveny v příslušné smlouvě;

d)

dohody a závazky neobsahují žádné ustanovení, které by poskytovatele likvidity opravňovalo

e)

úvěrová či likviditní linka má zbytkovou splatnost trvale delší než šest měsíců. Je-li úvěrová či likviditní linka sjednána bez data splatnosti, činí její výpovědní lhůta nejméně šest měsíců.

a)

poskytovatel likvidity denně sleduje likviditní pozici příjemce a dohlíží na ni. V případě korespondenčního bankovnictví lze sledování likviditní pozice příjemce likvidity a dohled nad ní omezit na zůstatky vostro účtů příjemce;

b)

poskytovatel i příjemce likvidity plně zvažují účinky preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity a promítají je do svých plánů pohotovostního financování, jež zohledňují potenciální překážky převodu této likvidity a posuzují dobu potřebnou k provedení takového převodu. Pro tyto účely je poskytovatel likvidity povinen dotčeným příslušným orgánům prokázat, že lze důvodně předpokládat, že bude likviditní příslib poskytovat příjemci likvidity i nadále, a to i během krizového období, aniž by to mělo podstatný nepříznivý dopad na jeho vlastní likviditní pozici. Plán pohotovostního financování poskytovatele likvidity zajišťuje, aby se tento poskytovatel nespoléhal na likviditu potřebnou k tomu, aby příjemci likvidity poskytoval závaznou úvěrovou či likviditní linku;

c)

plán pohotovostního financování poskytovatele likvidity zohledňuje preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity s cílem zajistit, aby byl poskytovatel schopen poskytovat potřebnou likviditu v případě potřeby.