(EU) 2017/1141Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1141 ze dne 27. června 2017 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

V dubnu 2011 na základě antisubvenčního šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 405/2011 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie.

(2)

Konečným nařízením bylo uloženo vyrovnávací clo ve výši mezi 3,3 % a 4,3 % na dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 4,0 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 4,3 % pro všechny ostatní společnosti v Indii.

(3)

V červenci 2013 za základě částečného prozatímního přezkumu (dále jen „prozatímní přezkum“) Rada prováděcím nařízením (EU) č. 721/2013 (3) (dále jen „pozměňující nařízení“) změnila celní sazbu použitelnou pro indického vyvážejícího výrobce Viraj Profiles Limited, Palghar, Maháráštra a Mumbai, Maháráštra (dále jen „společnost Viraj“) z 4,3 % na 0 % a revidovala celní sazbu pro všechny ostatní společnosti z 4,3 % na 4,0 %.

(4)

V červnu 2015 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření týkajících se tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (4).

(5)

Dne 28. ledna 2016 Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“), jenž představuje více než 25 % celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Evropské unii (dále jen „Unie“), podal žádost o přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (5).

(6)

Eurofer svou žádost odůvodnil tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 27. dubna 2016 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (6).

(8)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly.

(9)

Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala Eurofer; známé výrobce v Unii a jejich sdružení; známé dovozce a uživatele tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii; jakož i indickou vládu a známé vyvážející výrobce v Indii a vyzvala je k účasti.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(12)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(13)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přezkoumán, se zajištěním zeměpisného rozložení.

(14)

Předběžně vybraný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(15)

Komisi bylo oznámeno, že jeden výrobce v Unii vykázal prodej mezi členy skupiny jako prodej v Unii, a tudíž byl nahrazen jiným výrobcem v Unii. Konečný vzorek rovněž zahrnoval přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii.

(16)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace nezbytné k tomu, aby se mohlo rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Přihlásili se dva dovozci.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala orgány Indie, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Informace požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu pro účely výběru vzorku poskytlo čtrnáct vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců, kteří představují přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli do Unie. Komise zařadila do vzorku tři vyvážející výrobce/skupiny vyvážejících výrobců s největším objemem prodeje na vývoz do Unie (představující 62 % objemu vývozu spolupracujících společností), který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(19)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s indickými orgány. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(20)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení.

(21)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(22)

Jednalo se o indickou vládu, tři vyvážející výrobce v Indii zařazené do vzorku, tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, dva dovozce uvedené v 16. bodě odůvodnění výše, Eurofer a další sdružení výrobců v Unii.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, od Euroferu, od indické vlády a od tří vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a přetrvávání nebo obnovení újmy, a zda by zachování vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

(25)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách indické vlády v Dillí a v prostorách Euroferu v Bruselu a u těchto společností:

(26)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(27)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(28)

Dotčený výrobek je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v původním šetření, totiž tyče a pruty z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracované, jiné než tyče a pruty s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(29)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvávání subvencování, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(32)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(33)

Režimy uvedené výše v písmenech a), c), d), g) a i) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období tohoto přezkumného šetření se týkají dva dokumenty o politice zahraničního obchodu: Politika zahraničního obchodu na období 2009–2014 (dále jen „FTP (Foreign Trade Policy) 09–14“) a Politika zahraničního obchodu na období 2015–2020 (dále jen „FTP 15–20“). Druhý dokument vstoupil v platnost v dubnu 2015. V „Příručce postupů, díl I, 2009–2014“ (dále jen „HOP (Handbook of Procedures) I 04–09“) a „Příručce postupů, díl I, 2015–2020“ (dále jen „HOP I 15–20“) vláda Indie stanovila také postupy, kterými se řídí příslušně FTP 09–14 a FTP 15–20. Příručky postupů se pravidelně aktualizují.

(34)

Režim navracení cla (DDS) uvedený výše v písmeni b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby tohoto navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(35)

Režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků uvedený v písmeni e) výše vychází ze zákona o dani z úroků z roku 1974.

(36)

Režim ECS uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(37)

Režim záruk za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády uvedený v písmeni h) podléhá vládní politice v oblasti záruk.

(38)

Režim PSI uvedený v písmeni j), použitelný od 1. dubna 2013, vychází z usnesení č. PSI–2013/(CR–54)/IND–8 vydaného ministerstvem průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra.

(39)

Režimy regionálních subvencí uvedené v písmeni k) podléhají regionálním vládám.

(40)

Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09–14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09–14 a také v odstavcích 4.03 až 4.24 FTP 15–20 a v kapitolách 4.04 až 4.52 příručky HOP I 15–20.

(41)

Režim předběžného povolení sestává z šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno v 42. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 7.02 dokumentu FTP 15-20, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského back-to-back akreditivu.

(42)

Režim AAS může být vydán pro:

(43)

Komise zjistila, že spolupracující vyvážející výrobci využívající tohoto režimu získali úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení (AAS) během období přezkumného šetření. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(44)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.47 a 4.51 a dodatek 4H HOP I 15-20), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(45)

Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku.

(46)

Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(47)

Komise zjistila, že neexistuje úzká spojitost mezi dováženými vstupy a vyváženými hotovými výrobky. Způsobilé vstupní materiály jsou dováženy a používány také pro jiné výrobky než dotčený výrobek. Kromě toho licence pro různé výrobky mohou být spojovány. To znamená, že na základě vývozu jednoho výrobku v rámci licence AAS může vzniknout nárok na bezcelní dovoz vstupů v rámci licence AAS pro jiný výrobek.

(48)

Během inspekce na místě, kterou Komise provedla, jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že kvůli této chybějící jasné spojitosti je spotřeba vstupů vykazována na základě norem SION. Další vyvážející výrobce využívající tohoto režimu uvedl, že má systém pro sledování, jenž sleduje vstupy dovezené v rámci režimu až ke konečnému výrobku. Společnost však nebyla schopna předložit žádný popis tohoto systému ve svých interních dokumentech. Tento systém nebyl nikdy auditován.

(49)

Jeden z vyvážejících výrobců nebyl schopen doložit dodatky 4H k licencím AAS. Další vyvážející výrobce byl schopen předložit jeden formulář dodatku 4H prokazující absenci nadměrné úlevy. Z prohlášení účetního znalce v dodatku 4H je jasné, že přezkum účetního znalce je omezen na to, zda údaje v příslušném dodatku 4H odpovídají podnikové evidenci, což potvrdila i indická vláda během inspekce na místě. Kromě toho jeden vyvážející výrobce potvrdil, že účetní znalec se zaměřuje na to, zda vývozní povinnost odpovídá povolenému dovozu podle norem SION v rámci příslušných licencí. Nezpochybňuje ani ve skutečnosti nezkoumá, zda skutečná spotřeba odpovídá příslušné normě SION. V důsledku toho účetní znalec neověřuje, zda záznamy samy o sobě vykazují pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů. Je rovněž nutné poznamenat, že během inspekce na místě a po ní nebyla indická vláda schopna Komisi poskytnout exemplář jediného formuláře dodatku 4H, který jí předložili vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Celkově Komise dospěla k závěru, že obě společnosti využívající tohoto režimu nebyly schopny prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FTP byla splněna.

(50)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu.

(51)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto režimu.

(52)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem systém ani postup pro ověřování, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(53)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

(54)

Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupních materiálů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné celní úlevy za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky ale v daném případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(55)

Jak je vysvětleno v 47. bodě odůvodnění výše, nárok na výhodu (tj. vývoz na základě licence) a poskytnutí výhody (tj. bezcelní dovoz vstupů) spolu souvisejí jen volně. Nemusí k nim dojít v určitém pořadí nebo časové blízkosti. Je tedy možné, že zatímco nárok vznikne během období přezkumného šetření, související výhoda může být poskytnuta před obdobím přezkumného šetření i po něm. Kromě toho nárok na výhodu na základě licence pro jeden výrobek může být spojením převeden tak, že v konečném důsledku poskytuje výhodu jinému výrobku.

(56)

V konečném nařízení byla výše subvence získané z režimu AAS vypočtena na základě ušlého dovozního cla na veškerý dovezený materiál pro výrobky z tyčí a prutů z nerezavějící oceli v rámci tohoto režimu během období původního šetření. Výše této subvence byla poté přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období původního šetření.

(57)

Dva vyvážející výrobci využívající režimu AAS souhlasili s posouzením Komise uvedeným v 55. bodě odůvodnění výše a potvrdili, že u vývozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření jim vznikl nárok na výhodu, jejíž část byla nebo bude poskytnuta mimo období přezkumného šetření. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že s ohledem na způsob provádění procesu tavení během období přezkumného šetření nelze vyloučit, že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli skončily v jiných produktech a že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro jiné produkty skočily v tyčích a prutech z nerezavějící oceli. V důsledku toho vyvážející výrobce souhlasil, že zohlednění pouze ušlého cla na dovoz v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření by neodráželo skutečnou výhodu poskytnutou u vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během uvedeného období v rámci režimu. Komise kvůli nedostatku vhodných údajů nemohla vypočítat výši subvence na základě ušlého dovozního cla na veškerý materiál pro všechny tyče a pruty z nerezavějící oceli dovezené v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření jako v původním šetření.

(58)

Za těchto okolností souhlasily obě společnosti s výpočtem výše subvence na základě všech vývozních transakcí zúčtovaných během období přezkumného šetření v rámci licencí AAS souvisejících s dotčeným výrobkem. Každá společnost navrhla metodiku vhodnou s ohledem na svou konkrétní situaci (v tomto případě v závislosti na škále surovin dovážených pro výrobu dotčeného výrobku). S použitím norem SION nebo průměrné přidané hodnoty v rámci všech předchozích licencí pro dotčený výrobek mohla být výše ušetřeného cla na dovezené vstupní materiály spolehlivě vypočítána. Komise tyto metodiky považovala za vhodné a uznala je.

(59)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(60)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,88 % u společnosti Chandan Steel Limited a 1,56 % u společnosti Isinox Steel Limited.

(61)

Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.

(62)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(63)

Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty „vyplaceně loď“ (dále jen „FOB“ – free-on-board) výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Během období přezkumného šetření činila sazba DDS 1,9 % do 22. listopadu 2015, poté 2 % s maximální hodnotou 3,2 INR/kg do 10. února 2016 a poté 2 % s maximální hodnotou 4,3 INR/kg.

(64)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(65)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (dále jen „BRC“ – Bank Realisation Certificate). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(66)

Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(67)

V souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.

(68)

Komise zjistila, že všichni spolupracující vyvážející výrobci během období přezkumného šetření dále využívali režim DDS.

(69)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu I) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(70)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin.

(71)

Během inspekce na místě indická vláda tvrdila, že existuje dostatečná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin. Indická vláda totiž při určování sazeb navraceného cla bere v úvahu průměrné množství nebo hodnotu materiálů použitých jako vstupy při výrobě dotčeného výrobku a rovněž průměrnou výši cla zaplaceného za vstupy.

(72)

Komise se však nedomnívá, že údajná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin postačuje k tomu, aby tento režim byl v souladu s pravidly stanovenými v příloze I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména výše dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(73)

Platbu v podobě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je tudíž třeba považovat za přímý grant indické vlády závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(74)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považuje se za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(75)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(76)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,02 % u společnosti Chandan Steel Limited, 0,66 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,82 % u skupiny Venus group.

(77)

Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

(78)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

(79)

Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

(80)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

(81)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

(82)

Šetřením bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezískal záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády, jež by poskytly výhodu během období přezkumného šetření, a proto nebylo další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

(83)

Podrobný popis režimu MEIS je uveden v kapitole 3 dokumentu FTP 15–20 a v kapitole 3 příručky HOP I 15–20.

(84)

Režim MEIS je následnickým režimem 5 dalších režimů (Focus Market Scheme, Focus Product Scheme, Market Linked Focus Product Scheme, Agricultural Infrastructure Incentive Scrip a VKGUY).

(85)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(86)

Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které byly rozděleny do skupiny A („Tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupina C („Ostatní trhy“). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v tabulce 1 a tabulce 2 dodatku 3B dokumentu FTP 15–20. Ke konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi různými trhy zrušeno a režim se stal dostupný pro všechny.

(87)

Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty vývozu FOB. V případě tyčí a prutů z nerezavějící oceli se zjistilo, že na začátku období přezkumného šetření tento procentní podíl činil 2 % pro vývoz do zemí skupiny B a 0 % pro vývoz do zemí skupiny A a C. Jak bylo uvedeno výše v 86. bodě odůvodnění, na konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi skupinami zemí zrušeno a 2 % sazba se stala použitelná pro všechny země. Na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.

(88)

Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání. Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků, ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby.

(89)

Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit on-line na webové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K on-line žádosti musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění vývozu a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.

(90)

Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během období přezkumného šetření využívali výhod v rámci režimu MEIS.

(91)

Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci MEIS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(92)

Kromě toho režim MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(93)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupy jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu MEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu MEIS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu MEIS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.

(94)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu.

(95)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(96)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,31 % u společnosti Chandan Steel Limited, 1,33 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,00 % u skupiny Venus group.

(97)

Po poskytnutí informací jedna strana tvrdila, že by měla být napadena pouze výhoda poskytnutá s ohledem na prodej do Unie během období přezkumného šetření. Jak je však uvedeno v 95. bodě odůvodnění výše, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel. Výše výhody přepočtené na obrat vývozu do Unie byla poté napadena.

(98)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

(99)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali těchto režimů žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jejich napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

(100)

Výše napadnutelných subvencí podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, byly u spolupracujícího vyvážejícího výrobce následující:

Tabulka 1

Napadnutelné subvence

(101)

Celková výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(102)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(103)

Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění 31 až 101 výše, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů.

(104)

Režimy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Subvencování v rámci režimu DDS a MEIS se během období přezkumného šetření totiž zvýšilo. Sazba a maximální hodnota se v rámci režimu DDS zvýšily a režim MEIS, jenž byl na začátku období přezkumného šetření dostupný pro vývoz do určité skupiny zemí (nezahrnující členské státy), se k jeho konci stal dostupný pro všechny země. Díky této poslední změně se zvýšila atraktivita vývozu do Unie.

(105)

Ačkoli ceny tyčí a prutů z nerezavějící oceli při dovozu do Unie jsou podobné jako při dovozu na třetí trhy, mají všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku značnou volnou kapacitu v rozmezí od 14 % do 66 %. Využití kapacity všech spolupracujících vyvážejících výrobců (představujících přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie) činí přibližně 42 %. Volná kapacita jen těchto výrobců představuje přibližně 156 000 tun, tj. 50 % celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že toto číslo nezahrnuje volnou kapacitu vyvážejících výrobců představujících dalších 54 % z celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie ani těch indických výrobců, kteří nevyvážejí do Unie, jde o střízlivý odhad celkové volné kapacity v Indii.

(106)

Podle indického návrhu vnitrostátní politiky v oblasti ocelářství z roku 2017 byla Indie v roce 2015 jedinou velkou ekonomikou na světě, kde poptávka po oceli i nadále vykazovala kladný růst ve výši 5,3 %. Zatímco výroba pro domácí spotřebu u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se během období přezkumného šetření pohybovala od 1 % do 17 % celkové výroby, nadměrná kapacita spolupracujících vyvážejících výrobců činí přibližně 58 %. V důsledku toho i kdyby růst domácí spotřeby zůstal na úrovni roku 2015, trvalo by několik let, aby se absorbovala nadměrná kapacita.

(107)

Trh Unie je atraktivní, a to navzdory opatřením. Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku jsou orientovaní na vývoz, přičemž vyvážejí mezi 83 % a 99 % své celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli. Nehledě na platná opatření zůstala Unie pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku důležitou destinací vývozu a představovala 35 % až 53 % jejich veškerého vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření. Pokud by opatření byla zrušena, je pravděpodobné, že by objemy vývozu do Unie, které jsou během období přezkumného šetření již vysoké, vzrostly. Jak je totiž dále popsáno ve 183. bodě odůvodnění níže, dobře to dokládá příklad jednoho vyvážejícího výrobce, jehož sazba byla snížena na 0 % na základě prozatímního přezkumu v roce 2013.

(108)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že přetrvávání subvencování je pravděpodobné.

(109)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 25 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(110)

Újma byla posouzena na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Unie a trendů týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získávat kapitál a investice, akcií, návratnosti investic a mezd shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(111)

Během posuzovaného období, s výjimkou roku 2013, převládaly pozitivní tržní podmínky se zvýšením spotřeby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii. Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, v roce 2013 byla na základě prozatímního přezkumu snížena celní sazba použitelná pro společnost Viraj na 0 %.

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočítáním:

(113)

Spotřeba tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(114)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 16 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční pokles o 4 % mezi lety 2012 a 2013 a následné postupné zvyšování o 20 procentních bodů neboli o více než 55 tisíc tun v období od roku 2014 do konce období přezkumného šetření.

(115)

Komise stanovila objem dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie na základě údajů Eurostatu a podílu dovozu na trhu srovnáním těchto objemů dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(116)

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(117)

Objem dovozu z Indie do Unie se během posuzovaného období výrazně zvýšil, a to o 64 % neboli téměř o 18 000 tun. Meziroční analýza ukazuje počáteční nevýrazný pokles v roce 2013 a následné zvýšení o 57 procentních bodů v roce 2014, další zvýšení o 7 procentních bodů do roku 2015 a období přezkumného šetření.

(118)

Původně byl mezi lety 2012 a 2013 dovoz z Indie stabilní, zatímco spotřeba v Unii klesla o 3 %. Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se dovoz z Indie zvýšil o 64 %. zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 20 %. Jelikož bylo zvýšení dovozu z Indie vyšší než zvýšení spotřeby v Unii, zvýšil se podíl tohoto dovozu na trhu z 10 % na 14 %.

(119)

Komise použila ceny dovozu z Indie na základě údajů Eurostatu.

(120)

Průměrné ceny dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z Indie

(121)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily o 14 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2012 a 2013. Snížily se o 11 % v roce 2013 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2014, v roce 2015 vzrostly o 5 procentních bodů a dále se v období přezkumného šetření snížily o 3 procentní body.

(122)

Ačkoli tento pokles odpovídal sestupnému trendu cen surovin, Komise poznamenala, že během celého posuzovaného období byla průměrná jednotková cena dovozu z Indie výrazně nižší než průměrná jednotková prodejní cena i průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 9, což vedlo k silnému cenovému tlaku na ceny prodeje účtované subjekty v Unii.

(123)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(124)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(125)

Srovnání u spolupracujících vyvážejících výrobců ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 12 %.

(126)

Komise stanovila objem dovozu ze zemí jiných než Indie na základě údajů Eurostatu a podílu tohoto dovozu na trhu srovnáním objemů dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(127)

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z dalších zemí do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z dalších zemí

(128)

Objem dovozu ze třetích zemí jiných než Indie se snížil o 8 % ve srovnání s 64 % zvýšením objemu dovozu z Indie.

(129)

V posuzovaném období se podíl dovozu ze zemí jiných než Indie na trhu snížil z 8 % na 6 %, zatímco podíl dovozu z Indie na trhu se zvýšil z 10 % na 14 %.

(130)

Podíl na trhu dvou největších dovážejících zemí po Indii se v posuzovaném období snížil: u Švýcarska se podíl na trhu snížil ze 4 % na 3 % a u Ukrajiny ze 2 % na 1 %.

(131)

V kontextu nárůstu spotřeby Unie o 16 % a poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 3 % během posuzovaného období to znamená, že dovoz z Indie získal podíl na trhu nejen od výrobního odvětví Unie, ale též od jiného dovozu.

(132)

Průměrné dovozní ceny z ostatních třetích zemí se snižovaly mnohem pomaleji než ceny dovozu z Indie. Tyto ceny klesly o 6 %, zatímco dovozní ceny z Indie se snížily o 14 %.

(133)

Ceny dovozu ze Švýcarska a Ukrajiny jsou v průměru podstatně vyšší než ceny dovozu z Indie po celé posuzované období. Tyto ceny však nemusí být přímo srovnatelné, protože průměrné ceny ovlivňuje odlišná skladba sortimentu.

(134)

Kromě toho objemy dovozu ze Švýcarska (+ 7 %) a zejména z Ukrajiny (– 16 %) nebo ze všech ostatních třetích zemí (– 8 %) obecně nevykazovaly tak silný nárůst jako objemy dovozu z Indie (+ 64 %).

(135)

Zatímco objem dovozu z Indie vzrostl během posuzovaného období o více než 17 000 tun, objem dovozu z Ukrajiny se snížil přibližně o 700 tun, ze Švýcarska se zvýšil přibližně o 700 tun a ze všech ostatních třetích zemí (včetně Švýcarska a Ukrajiny) o přibližně 1 700 tun.

(136)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k mnohem menšímu objemu dovozu ze Švýcarska a Ukrajiny ve srovnání s dovozem z Indie nenasvědčuje nic tomu, že by dovoz z těchto dvou zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(137)

Dovoz ze zemí jiných než Indie (včetně Švýcarska a Ukrajiny) je v průměru dražší než dovoz z Indie a během posuzovaného období vykazoval ztrátu podílu na trhu ve výši 2 %.

(138)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení Komise posoudila dopad subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzením všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(139)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění výše, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(140)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(141)

Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů v žádosti o přezkum, údajů poskytnutých sdružením Eurofer a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(142)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě ověřených údajů v odpovědích na dotazník, obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(143)

Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(144)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše napadnutelných subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(145)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(146)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(147)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %. Meziroční analýza ukazuje, že se nejprve snížil o 6 % v roce 2013 a poté se postupně zvýšil o 16 procentních bodů v roce 2014 a o další 4 procentní body v roce 2015 a v období přezkumného šetření zůstal na stejné úrovni.

(148)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 4 %.

(149)

V důsledku zvýšení objemu výroby se využití kapacity výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období zvýšilo o 10 %.

(150)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(151)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil přibližně o 13 % neboli o více než 28 000 tun, což je méně než 16 % růst trhu, jak je uvedeno v tabulce 2.

(152)

Meziroční analýza ukazuje počáteční snížení o 4 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 12 procentních bodů v roce 2014, o 3 procentní body v roce 2015 a o další 2 procentní body v období přezkumného šetření.

(153)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 3 % během posuzovaného období, z 82 % v roce 2012 a 2013 na 79 % během období mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření.

(154)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 16 % neboli o více než 44 000 tun. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se zvýšil o 13 % neboli o více než 23 000 tun, což se nicméně promítlo do snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 4 procentní body.

(155)

Zaměstnanost a produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(156)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zůstala během posuzovaného období na stejné úrovni.

(157)

V důsledku zvýšení výroby o 14 % během posuzovaného období se produktivita v průběhu stejného období rovněž zvýšila o 14 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční snížení o 6 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 16 procentních bodů v roce 2014 a o další 4 procentní body v roce 2015 a v období přezkumného šetření byla zachována stejná úroveň.

(158)

Komise zjistila, že dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie i nadále přichází na trh Unie za subvencované ceny. Subvenční rozpětí stanovené v případě Indie bylo během období přezkumného šetření podstatně vyšší než nepatrné, jak je popsáno ve 100. bodě odůvodnění výše.

(159)

V téže době došlo ke snížení cen dovozu z Indie o 14 % během posuzovaného období. V důsledku toho nedokázalo výrobní odvětví Unie plně využít platných vyrovnávacích opatření, jelikož se jeho podíl na trhu snížil o 4 % a jeho ziskovost poklesla o téměř 5 procentních bodů.

(160)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(161)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, postupně klesla v průběhu posuzovaného období o 22 % a v období přezkumného šetření dosahovala 2 482 EUR/t. Výrobní odvětví Unie muselo upravit své ceny směrem dolů, aby reflektovalo všeobecné snížení prodejních cen na trhu tyčí a prutů z nerezavějící oceli.

(162)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily méně výrazně, a to o 18 %. Hlavním faktorem, který ovlivnil snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles cen surovin, avšak též zvyšující se produktivita.

(163)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(164)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období u výrobního odvětví Unie zvýšily nepatrně – o 3 %.

(165)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(166)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 16 %. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 5 % jeho výroby.

(167)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(168)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(169)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se postupně snižovala z 8,1 % v roce 2012 na 3,3 % v období přezkumného šetření, což představuje snížení o 59 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční prudké snížení o 53 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 32 procentních bodů v roce 2014, další mírné snížení o 3 procentní body v roce 2015 a další prudké snížení o 35 procentních bodů v období přezkumného šetření.

(170)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 42 %. Meziroční analýza ukazuje nepředvídatelný vývoj tohoto ukazatele. Prudké snížení o 66 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 60 procentních bodů v roce 2014, další mírné zvýšení o 6 procentních bodů v roce 2015 a následné prudké snížení o 42 procentních bodů v období přezkumného šetření.

(171)

Podstatné snížení peněžního toku výrobního odvětví Unie lze vysvětlit především výrazným snížením ziskovosti, jak je popsáno výše ve 169. bodě odůvodnění.

(172)

Během posuzovaného období se roční investice do obdobného výrobku vynaložené výrobním odvětvím Unie snížily o 9 %, tj. ze 7,7 milionu EUR v roce 2012 na 7 milionů EUR v období přezkumného šetření.

(173)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie z výroby a prodeje obdobného výrobku se během posuzovaného období snížila o 47 %.

(174)

Šetření ukázalo, že nehledě na platná opatření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila.

(175)

Podíl na trhu výrobního odvětví Unie se snížil o 4 % a jeho zisky průběžně klesaly, stejně tak došlo ke snížení peněžního toku, investic a návratnosti investic.

(176)

Tento negativní vývoj byl zaznamenán současně s výrazným zvýšením spotřeby v Unii o 16 % během posuzovaného období. Zároveň neustále rostl objem a podíl na trhu Unie u dovozu z Indie.

(177)

Tento subvencovaný dovoz z Indie se vůči cenám výrobního odvětví Unie podbízel o 12 % v období přezkumného šetření, čímž vyvíjel cenový tlak. Cenový tlak v období přezkumného šetření byl totiž vyšší než při původním šetření, kdy cenové podbízení bylo nižší než 2 %.

(178)

Výrobní odvětví Unie bylo proto nuceno snížit své prodejní ceny ve snaze omezit ztrátu podílu na trhu. V důsledku toho jeho zisk, ačkoli v období přezkumného šetření stále ještě kladný (3,3 %), byl pod 9,5 % cílového zisku stanoveného v původním šetření.

(179)

Zároveň, jak je uvedeno výše ve 133. bodě odůvodnění, dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli ze zemí jiných než Indie byl dražší než dovoz z Indie a během posuzovaného období vykazoval ztrátu podílu na trhu ve výši 2 %.

(180)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie bylo během posuzovaného období a během období přezkumného šetření nadále působena újma.

(181)

Za účelem určení pravděpodobnosti přetrvávání újmy, pokud by opatření vůči Indii byla zrušena, Komise analyzovala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, vývoz z Indie do jiných zemí a atraktivitu trhu Unie.

(182)

Jak je vysvětleno výše ve 105. bodě odůvodnění, indická volná kapacita se střízlivě odhaduje na více než 156 000 tun v období přezkumného šetření, což představovalo již 50 % spotřeby v Unii během téhož období.

(183)

Komise rovněž poznamenala, že v návaznosti na snížení celní sazby společnosti Viraj na 0 % v roce 2013 v důsledku přezkumu uvedeného ve 3. bodě odůvodnění výše tento výrobce významně zvýšil svou přítomnost na trhu Unie.

(184)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření totiž společnost Viraj získala většinový podíl na indickém dovozu do Unie. Dovoz společnosti Viraj se během tohoto období téměř ztrojnásobil, přičemž jeho podíl vzrostl o více než 60 %.

(185)

Ve stejném období se objem indického dovozu zvýšil o 64 % a jeho podíl na trhu Unie se zvýšil o 40 %. Převážnou většinu tohoto zvýšení zapříčinil výrazný nárůst dovozu společnosti Viraj. To poukazuje na vysokou atraktivitu trhu Unie pro indické výrobce. Během téhož období se snížil podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 3 procentní body a jeho ziskovost téměř o 5 procentních bodů, což vedlo ke zhoršení jeho situace.

(186)

Cenová úroveň indického vývozu do jiných zemí byla srovnatelná s úrovní indického vývozu do Unie.

(187)

V důsledku atraktivity trhu Unie popsané výše ve 105., 182. a 183. bodě odůvodnění bude s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této volné kapacity přesměrována na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Jak je popsáno v 107. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou rovněž silně orientováni na vývoz.

(188)

Dovoz z Indie se podbízí prodejním cenám Unie o 12 %. Je to náznak, jaká by mohla být pravděpodobná cenová hladina dovozu z Indie, pokud by opatření byla zrušena. Na základě toho je pravděpodobné, že by se tlak na ceny na trhu Unie značně zvýšil, pokud by opatření bylo zrušeno, takže by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(189)

Na základě toho je pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a za subvencované ceny, které by se značně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nebudou-li opatření v platnosti.

(190)

Vytvořilo by to zvýšený tlak na ceny na trhu Unie s negativním dopadem na ziskovost a finanční situaci výrobního odvětví Unie, čímž by se dále zhoršila jeho hospodářská situace.

(191)

Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvávání újmy.

(192)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie.

(193)

Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení.

(194)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání subvencování a přetrvávání újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(195)

Jak je vysvětleno ve 153. bodě odůvodnění výše, opatření nezabránila tomu, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztratilo 4 % podílu na trhu.

(196)

Ve 188. bodě odůvodnění Komise současně také vyvodila závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila, pokud by vyrovnávací opatření vůči Indii pozbyla platnosti.

(197)

Komise tedy učinila závěr, že zachování opatření vůči Indii by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(198)

Komise zaslala dotazníky dvěma spolupracujícím dovozcům. Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění výše, žádný z nich neodpověděl ani jinak při tomto šetření nespolupracoval. Žádní další dovozci se nepřihlásili.

(199)

Komise proto dospěla k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(200)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění výše, po zahájení přezkumu se nepřihlásili ani jinak při tomto šetření nespolupracovali žádní uživatelé v Unii.

(201)

Tyče a pruty z nerezavějící oceli se používají v širokém spektru aplikací včetně automobilového průmyslu, domácích spotřebičů, lékařských a laboratorních nástrojů atd.

(202)

Jak však Komise zjistila v původním šetření, uživatelé jsou pouze zprostředkovatelskými subjekty, které vyrábějí a dodávají díly pro uvedené aplikace.

(203)

Takto jsou tito uživatelé v postavení, kdy mohou přenést celé nebo téměř celé zvýšení cen v důsledku vyrovnávacího cla na konečné uživatele, přičemž se připomíná, že pro tyto konečné uživatele je dopad takových opatření zanedbatelný.

(204)

Tato zjištění byla potvrzena ve stávajícím přezkumu, neboť šetření neodhalilo žádné náznaky, jež by oslabily toto původní zjištění pro období po uložení platných opatření.

(205)

Kromě toho, přestože jsou tato opatření uplatňována již od roku 2011, odebírají uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i z Indie. Uživatelé nepředložili žádné informace, které by ukazovaly, že se vyskytly těžkosti v hledání jiných zdrojů dodávek, a šetření takové informace rovněž neodhalilo.

(206)

Na základě toho a v souladu se závěry původního šetření dospěla Komise k závěru, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele.

(207)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie rozšířit stávající vyrovnávací opatření na dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie.

(208)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo vyrovnávací opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(209)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že by vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie uložená konečným nařízením ve znění pozměňujícího nařízení měla být v souladu s článkem 18 základního nařízení zachována.

(210)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(211)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba zaslat Komisi (7) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(212)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (8),