(EU) 2017/942Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/942 ze dne 1. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 142, 2.6.2017, s. 53-83 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 1. června 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. června 2017 Nabývá účinnosti: 3. června 2017
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2016/1036 Pozbývá platnosti: 3. června 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/942

ze dne 1. června 2017

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

Nařízením Rady (EHS) č. 2737/90 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33 % na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) („původní šetření“). Rozhodnutím 90/480/EHS (3) přijala Komise závazky dvou hlavních vývozců týkající se výrobku, který je předmětem opatření.

(2)

Po odvolání závazků dvěma dotčenými čínskými vývozci pozměnila Rada nařízením Rady (ES) č. 610/95 (4) nařízení (EHS) č. 2737/90 a uložila na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu konečné clo ve výši 33 %.

(3)

Nařízením Rady (ES) č. 771/98 (5) byla tato opatření po přezkumu před pozbytím platnosti prodloužena na další pětileté období.

(4)

Nařízením Rady (ES) č. 2268/2004 (6) uložila Rada po přezkumu před pozbytím platnosti na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z ČLR antidumpingové clo ve výši 33 %.

(5)

Nařízením Rady (ES) č. 1275/2005 (7) pozměnila Rada definici výrobku tak, aby zahrnovala rovněž karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem.

(6)

Po přezkumu podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (8), prodloužila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 287/2011 (9) („předchozí šetření před pozbytím platnosti“) opatření na další pětileté období.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (10) stávajících opatření obdržela Komise dne 7. prosince 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „žádost o přezkum“).

(8)

Žádost byla podána jménem šesti výrobců v Unii (dále jen „žadatel“), kteří představují více než 25 % celkové výroby karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem (dále jen „karbid wolframu“) v Unii.

(9)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 23. března 2016 vyhlásila oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (11) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(11)

Několik uživatelů tvrdilo, že Komisi před zahájením stávajícího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti požádali, aby byl v případě zahájení šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti současně zahájen i prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Toto tvrzení bylo zopakováno i po poskytnutí informací.

(12)

V rozporu s tímto tvrzením nebyla Komisi žádná takováto žádost předložena. Dotyčné strany se Komise pouze dotázaly, zda jsou dosud platná předchozí zjištění týkající se dumpingu a újmy. Tyto dotazy nebyly spojeny s žádostí o zahájení prozatímního přezkumu a tyto strany nepředložily důkazy prokazující trvalou změnu okolností. Za platnou žádost lze považovat pouze žádost, která je doložena dostatečnými důkazy, jež prokazují takovouto trvalou změnu okolností.

1.4.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněným stranám bylo umožněno písemně vyjádřit své stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. Zúčastněné strany měly také možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(15)

Během šetření se uskutečnila čtyři slyšení: dvě s řadou uživatelů, jedno s výrobci v Unii a jedno s jedním dovozcem/uživatelem za přítomnosti úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

a)   Výběr vzorku

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(17)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Informace pro účely výběru vzorku poskytlo osm vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nacházejících se v ČLR.

(20)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise původně vzorek tří vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci/skupinami vyvážejících výrobců a orgány v ČLR. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Dotazníky byly zaslány třem vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, žádný z nich však Komisi neposkytl požadované informace. Za účelem získání potřebných informací ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání či obnovení dumpingu a újmy proto útvary Komise považovaly za nezbytné požádat o spolupráci zbývající vyvážející výrobce/skupiny vyvážejících výrobců, kteří poskytli informace pro účely výběru vzorku. Nový vzorek byl projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci/skupinami vyvážejících výrobců a orgány v ČLR. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Zbývajícím vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců byly proto zaslány dotazníky. Žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců však Komisi neposkytl požadované informace.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(22)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Podle žádosti o přezkum existuje v Unii devět výrobců karbidu wolframu, přičemž šest z nich vyrábí pro volný trh a tři především pro vlastní spotřebu. Během tohoto šetření se přihlásilo všech šest výrobců v Unii/skupin výrobců v Unii, kteří vyrábějí pro volný trh a kteří představují 65 % celkové výroby v Unii. Komise se rozhodla zařadit do vzorku všech šest výrobců. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(23)

Tři výrobci vyrábějící především pro závislý trh sice nespolupracovali, proti šetření však nevznesli námitky.

Výběr vzorku dovozců/uživatelů

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, kontaktovala deset známých dovozců/uživatelů a požádala je, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(25)

Ve stanovených lhůtách se přihlásilo sedm společností a všem těmto společnostem byly zaslány dotazníky. Ve všech případech se jednalo o uživatele.

b)   Odpovědi na dotazník

(26)

Komise zaslala dotazníky šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, sedmi známým uživatelům, osmi vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců v ČLR a 20 známým výrobcům v možných srovnatelných zemích (Kanada, Japonsko a Spojené státy americké).

(27)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od šesti výrobců v Unii, osmi uživatelů (dvou ve spojení), jednoho výrobce ve Spojených státech amerických jakožto možné srovnatelné země a jednoho výrobce v Japonsku jakožto možné srovnatelné země. Žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců na dotazník neodpověděl.

(28)

Přihlásilo se jedno německé sdružení výrobců neželezných kovů, jež zachování opatření podpořilo.

c)   Inspekce na místě

(29)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii

Eurotungstène poudres SA, Grenoble, Francie

Global Tungsten & Powders spol. s r.o, Bruntál, Česká republika

H. C. Starck GmbH & Co. KG, Goslar, Německo

Tikomet Oy, Jyväskylä, Finsko

Treibacher Industrie AG, Althofen, Rakousko

Wolfram Bergbau und Hütten-GmbH Nfg.KG., St Peter, Rakousko

 

Uživatelé

Atlas Copco Secoroc AB, Fagersta, Švédsko

Betek GmbH & Co. KG, Aichhalden, Německo

Gühring KG, Albstadt, Německo

Konrad Friedrichs GmbH & Co. KG, Kulmbach, Německo

Technogenia SAS, Sait-Jorioz, Francie

 

Výrobce ve srovnatelné zemi

Global Tungsten & Powders Corp., Towanda, Spojené státy americké

1.5.   Období šetření a posuzované období

(30)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(31)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 2849 90 30 a ex 3824 30 00 (kód TARIC 3824300010).

(32)

Karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem jsou sloučeniny uhlíku a wolframu vyrobené tepelným zpracováním. U těchto výrobků se jedná o meziprodukty používané jako vstupní materiály při výrobě součástek z tvrdých kovů, například řezných nástrojů a vysoce odolných součástek ze slinutého karbidu, povlaků odolných proti opotřebení, hrotů nástrojů pro ropné vrty a těžbu nerostných surovin a lisovacích forem a hrotů pro tažení a tvarování kovů.

(33)

Během posuzovaného období se výrobek, který je předmětem přezkumu, v Unii vyráběl z „prvotních“ surovin (ruda, koncentrát, parawolframan amonný a oxid) v procesu nazvaném „výroba z prvotních surovin“ a z odpadu v procesu nazvaném „výroba recyklací“. Tvrdokovový odpad vzniká ve výrobním procesu společností vyrábějících tvrdé kovy, v procesu výroby nástrojů a u konečných uživatelů výrobků z tvrdého kovu. V odvětví wolframu lze odpad recyklovat pomocí chemické recyklace nebo v procesu regenerace zinku.

(34)

Nový karbid wolframu a chemicky recyklovaný karbid wolframu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Ve výrobním procesu se mimoto karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin neodděluje od karbidu wolframu vyrobeného z odpadu.

(35)

V procesu regenerace zinku vzniká karbid wolframu smíšený s kovovými prášky, jako je například kobalt. Tento výrobní proces představuje proces fyzikálně-mechanické recyklace a jakost karbidu wolframu určuje kvalita vstupu (použitého odpadu).

(36)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se toto šetření nemělo vztahovat na regenerovaný zinkový prášek, a to kvůli rozdílným výrobním nákladům, jiné úrovni poptávky, odlišným odběratelům a jiným použitím v porovnání s karbidem wolframu získaným z prvotních surovin.

(37)

Regenerovaný zinkový prášek spadá do popisu karbidu wolframu smíšeného s kovovými prášky, což je jeden ze tří typů výrobků, jichž se šetření týká. V rámci stávajícího šetření bylo zjištěno, že regenerovaný zinkový prášek má nižší chemickou čistotu a větší distribuci velikosti zrn než karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin nebo z wolframového odpadu prostřednictvím chemické recyklace. Jakost získaného prášku závisí na kvalitě vstupního odpadu. Ačkoli regenerovaný zinkový prášek nelze použít ve všech aplikacích jako karbid wolframu, používá se k výrobě některých nástrojů z tvrdého kovu jako karbid wolframu. Byl proto vyvozen závěr, že tento typ karbidu wolframu má podobné fyzické a chemické vlastnosti a podobné použití jako karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin nebo z odpadu prostřednictvím chemické recyklace. Ostatní prvky zmíněné v (36). bodě odůvodnění, jako jsou výrobní náklady a poptávka, nejsou mimoto pro definici výrobku, který je předmětem přezkumu, jako takové podstatné. Co se týká údajně odlišných odběratelů regenerovaného zinkového prášku, při šetření bylo zjištěno, že tři ze zúčastněných stran, které toto tvrzení předložily, jsou ve skutečnosti odběratelé jak tohoto typu výrobku, tak i karbidu wolframu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(38)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se stávající šetření nemělo vztahovat na karbid wolframu vyrobený z odpadu. Uvádělo se, že výrobek, který je předmětem přezkumu, dovážený z ČLR je vyráběn téměř výhradně z prvotních surovin, zatímco výrobní odvětví Unie vyrábí karbid wolframu rovněž z recyklovaného materiálu. Tyto strany tvrdily, že se náklady na výrobu karbidu wolframu liší v závislosti na použitých surovinách a že sběr, přeprava a zpracování odpadu má za následek jinou strukturu nákladů.

(39)

Výrobní náklady závisející na použitých vstupech (prvotní suroviny nebo odpad) nejsou jako takové pro definici výrobku podstatné, důležité jsou spíše technické, fyzické a chemické vlastnosti a základní použití výrobku. Jak bylo potvrzeno během posouzení výrobního procesu výrobního odvětví Unie, nedochází k oddělování karbidu wolframu vyrobeného z prvotních surovin a karbidu wolframu vyrobeného z odpadu. Někteří výrobci v Unii používají ve výrobním procesu pouze prvotní suroviny, zatímco jiní využívají i odpad. Jak je zmíněno v (34). bodě odůvodnění, karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník každopádně neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit jejich výrobní proces a typy výrobků, které jsou vyváženy do Unie. Tvrzení, že by se stávající šetření nemělo vztahovat na karbid wolframu vyrobený z odpadu, bylo proto zamítnuto.

(40)

Jeden uživatel tvrdil, že by se při šetření měly vzít v úvahu různé jakostní vlastnosti karbidu wolframu, jelikož různé jakosti karbidu wolframu (např. velmi jemné, standardní jakosti a nauhličované při vysoké teplotě) mají dopad na ceny a jejich srovnatelnost. Rovněž bylo uvedeno, že se čínští vyvážející výrobci specializují na výrobu standardních jakostí, zatímco výrobní odvětví Unie vyrábí všechny jakosti.

(41)

Toto tvrzení nebylo doloženo a během šetření nemohlo být potvrzeno. Dotyčný uživatel nepředložil žádné důkazy, které by naznačovaly významný rozdíl v cenách jednotlivých typů/jakostí výrobků. Toto tvrzení nemohlo být potvrzeno informacemi, které byly během šetření získány. Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit mimo jiné typ výrobků, který vyrábějí, jejich strukturu nákladů a jejich prodejní ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

2.2.   Obdobný výrobek

(42)

Šetření dospělo k závěru, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný do Unie vyvážejícími výrobci je z hlediska fyzických a chemických vlastností a použití shodný s výrobkem vyráběným výrobci v Unii a prodávaným na trhu Unie či s výrobkem vyráběným a prodávaným ve srovnatelné zemi.

(43)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky představují obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1.   Dumping

Srovnatelná země

(44)

Žádnému z čínských vyvážejících výrobců nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro všechny vyvážející výrobce určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(45)

V předchozích přezkumech před pozbytím platnosti byly jako srovnatelná země vybrány Spojené státy americké (dále jen „USA“). V oznámení o zahájení tohoto přezkumu navrhla Komise použít jako srovnatelnou zemi opět USA a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(46)

Komise hledala spolupráci v jiných možných srovnatelných zemích, kontaktovala známé výrobce karbidu wolframu v Japonsku a Kanadě a vyzvala je, aby poskytli potřebné informace. Komise kontaktovala orgány v Izraeli, Japonsku, USA, Kanadě, Korejské republice, Indii a Ruské federaci a požádala je, aby poskytly informace o výrobě karbidu wolframu v příslušných zemích. Komise obdržela od Kanady, Japonska a USA informace o přibližně dvaceti známých výrobcích obdobného výrobku v těchto zemích a tito výrobci byli kontaktováni a vyzváni, aby odpověděli na dotazník. Přihlásil se pouze jeden výrobce v USA a jeden výrobce v Japonsku, kteří poskytli požadované informace.

(47)

Oba trhy, v USA a Japonsku, byly podobné z hlediska počtu domácích výrobců, neexistence platných antidumpingových opatření a významného množství dovozu z Číny. To naznačovalo, že oba trhy jsou konkurenční.

(48)

Zatímco však japonský výrobce prodával na svém domácím trhu pouze zanedbatelné množství obdobného výrobku, výrobce z USA prodával v období přezkumného šetření na svém domácím trhu množství značné.

(49)

Ačkoli řada stran podotkla, že výrobce v USA je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, samotná tato skutečnost nepředstavuje překážku pro výběr USA jako srovnatelné země. Žádná strana nepředložila důkazy o tom, že v daném případě měl tento vztah dopad na ceny na domácím trhu v USA, a že v důsledku toho nejsou USA vhodnou srovnatelnou zemí.

(50)

Několik zúčastněných stran rovněž tvrdilo, že se nebraly v potaz výrobní metody používané v USA, zejména to, zda se karbid wolframu vyrábí z prvotních surovin nebo z odpadu (jak bylo vysvětleno v (33). bodě odůvodnění). Dotyčné strany uváděly, že tyto rozdílné výrobní metody mají dopad na poptávku a ceny na trhu v USA, což je nutno vzít v úvahu. Tyto strany také tvrdily, že ceny v USA jsou obzvláště vysoké, jelikož výrobci v USA uzavřeli s americkou armádou smlouvy s vysokými cenami.

(51)

Jak již bylo zmíněno v (34). bodě odůvodnění, karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto ani v USA se ve výrobním procesu neodděluje karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu. Šetření mimoto ukázalo, že výrobní proces nemá žádný dopad na poptávku a ceny.

(52)

Ačkoli se karbid wolframu skutečně používá pro vojenské účely, na základě informací získaných během šetření nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že případná spolupráce s vládou má dopad na cenu výrobce ze srovnatelné země na domácím trhu.

(53)

Tyto zúčastněné strany mimoto nenavrhly jinou srovnatelnou zemi.

(54)

Tvrzení zpochybňující vhodnost USA jako srovnatelného trhu byla proto zamítnuta.

(55)

Na základě výše uvedených skutečností, s přihlédnutím k množství prodávanému na domácích trzích výrobců v možných srovnatelných zemích v době výběru a s ohledem na skutečnost, že USA byly použity jako srovnatelná země i v původním šetření a že Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky, které by mohly zpochybnit vhodnost USA jako srovnatelné země, se USA považovaly za vhodnou srovnatelnou zemi.

(56)

Zúčastněné strany byly o tomto výběru informovány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

Běžná hodnota

(57)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu výrobcem ze srovnatelné země během období přezkumného šetření reprezentativní. Tento prodej se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje nezávislým odběratelům představoval alespoň 5 % celkového objemu čínského prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie (jak je stanoveno níže v (111). bodě odůvodnění) v období přezkumného šetření. Na tomto základě byl prodej obdobného výrobku výrobcem ze srovnatelné země na domácím trhu reprezentativní.

(58)

Komise poté u výrobce ve srovnatelné zemi zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku na domácím trhu v období přezkumného šetření ziskový, a zda jej lze tudíž považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(59)

Objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku, běžná hodnota byla proto založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

Vývozní cena

(60)

Jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na dostupných údajích, tj. na informacích Eurostatu, které byly revidovány podle údajů obdržených od uživatelů, kteří dováželi karbid wolframu z Číny.

(61)

Vývoz z Číny se uskutečnil v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (12) i v rámci běžného režimu. Jak je uvedeno v (111). bodě odůvodnění, jelikož vývoz uskutečněný v rámci běžného režimu představoval v období přezkumného šetření pouze 0,1 % podílu na trhu Unie, považoval se za zanedbatelný a výpočty byly provedeny pouze na základě vývozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Srovnání

(62)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Úpravy byly provedeny s ohledem na náklady na dopravu (domácí a námořní přeprava) a vývozní daň ve výši 5 % (která byla v květnu 2015 zrušena), a to na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. žádosti o přezkum.

(63)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že čínští výrobci mají s ohledem na cenu suroviny, konkrétně parawolframanu amonného, komparativní výhodu, a tudíž nižší výrobní náklady. Toto tvrzení bylo zopakováno i po poskytnutí informací. Tyto strany rovněž uvedly, že čínští vyvážející výrobci mají efektivnější výrobu a dosahují úspor z rozsahu. Tyto prvky by se měly vzít při výpočtu dumpingového rozpětí v úvahu.

(64)

Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců neposkytl Komisi odpověď na dotazník. Žádná z těchto zúčastněných stran navíc nepředložila důkazy, které by toto tvrzení podpořily. Nebylo proto možné posoudit údajnou komparativní výhodu ve výrobním procesu čínských výrobců v porovnání s výrobcem ve srovnatelné zemi. Tento argument byl proto zamítnut.

(65)

Po poskytnutí informací několik uživatelů tvrdilo, že při výpočtu dumpingového rozpětí je třeba vzít v úvahu rozdíly v jakosti pro použití, výrobních nákladech a prodeji.

(66)

Jak bylo vysvětleno v (34). a (37). bodě odůvodnění, tři typy výrobků mají podobné fyzické a chemické vlastnosti a podobné použití. Jak bylo navíc uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit mimo jiné typ výrobků, který vyrábějí, rozdíly v jejich jakosti a v jejich konečném užití, strukturu nákladů a jejich prodejní ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(67)

Po poskytnutí informací několik uživatelů rovněž uvedlo, že nepoužitím kontrolních čísel výrobků při tomto šetření se Komise odchýlila od své obvyklé praxe.

(68)

V původním šetření bylo zjištěno, že k rozlišování v rámci typů výrobků mimo jiné za účelem výpočtu dumpingových rozpětí není nutné použít různá kontrolní čísla výrobků.

(69)

Stávající šetření potvrdilo, že nedošlo ke změně skutkových okolností, jež by odůvodňovala odchýlení se od původní metodiky. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, nebylo možné srovnání mezi výrobkem vyráběným a prodávaným na srovnatelném trhu a výrobkem vyváženým z Číny do Unie podle typů výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Dumpingové rozpětí

(70)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(71)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením více než 40 %.

(72)

Řada zúčastněných stran tvrdila, že vzhledem k přechodu čínských vyvážejících výrobců na výrobu navazujících výrobků je vysoce nepravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny.

(73)

Je třeba uvést, že dumpingové rozpětí zjištěné v (71). bodě odůvodnění bylo v souladu s metodikou stanovenou v článku 2 základního nařízení. Žádný z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval a neposkytl příslušné informace pro výpočet dumpingových rozpětí. Dotyčné strany nepředložily žádné důkazy k doložení svého tvrzení. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(74)

Řada zúčastněných stran uvedla, že údaje vyžádané od čínských vyvážejících výrobců a od výrobce ze srovnatelné země nebyly úplné a neumožnily náležité srovnání podle typu výrobků. Tyto strany tvrdily, že se měly shromáždit údaje na základě jednotlivých typů výrobků.

(75)

Toto tvrzení nebylo doloženo. Šetřením bylo zjištěno (stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se téhož výrobku), že rozdíly v typech/jakostech karbidu wolframu nemají významný dopad na náklady a ceny. Dotyčné zúčastněné strany nepředložily rovněž žádné důkazy, které by naznačovaly takovýto významný rozdíl v ceně jednotlivých typů/jakostí výrobků. Jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců neposkytl odpověď na dotazník, a Komise proto nemohla zjistit typ výrobků vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci a případný dopad na náklady a ceny. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

3.2.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(76)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení dumpingu v případě zrušení opatření byly analyzovány tyto prvky: i) výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, ii) hromadění zásob surovin a vývozní daň z wolframového koncentrátu a iii) čínský vývoz a atraktivita trhu Unie, iv) vývoj spotřeby v Číně a na jejích ostatních hlavních vývozních trzích.

3.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(77)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byly výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, a to na základě těchto zdrojů: i) informace získané během výběru vzorku vyvážejících výrobců, ii) informace uvedené v žádosti o přezkum (vycházející z průzkumu trhu provedeného žadatelem) a iii) veřejně dostupné údaje, tj. Metal Bulletin specializující se na tržní informace o světových trzích oceli, neželezných kovů a kovového odpadu.

(78)

Během období přezkumného šetření se výroba karbidu wolframu v Číně odhadovala přibližně na 30 000 tun, výrobní kapacita v rozmezí od 42 000 do 50 000 tun, a volná kapacita byla tudíž v rozmezí od 12 000 do 20 000 tun. Odhadovaná volná kapacita proto během období přezkumného šetření představovala 94 % až 156 % spotřeby Unie (stanovené v (107). bodě odůvodnění).

3.2.2.   Hromadění zásob surovin a vývozní daň z wolframového koncentrátu

(79)

Na základě veřejně dostupných údajů (13) Komise zjistila, že během období přezkumného šetření a posléze měla Čína zásobu surovin (tj. parawolframanu amonného a wolframových koncentrátů), z níž by bylo možno vyrobit více než 25 000 tun karbidu wolframu, a tudíž vytvořit značný objem, který je dostupný během krátké doby. Šetření neodhalilo žádné náznaky vyšší celosvětové poptávky po výrobě karbidu wolframu z těchto surovin.

(80)

ČLR mimoto kontroluje 60 % světových zásob wolframové rudy a současně vybírá vývozní daň z wolframového koncentrátu ve výši 20 % (14).

3.2.3.   Čínský vývoz a atraktivita trhu Unie

(81)

Objemy čínského vývozu a atraktivita trhu Unie byly zjištěny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, a to na základě těchto zdrojů: i) databáze čínské vývozní statistiky, ii) informace Eurostatu, které byly revidovány podle údajů obdržených od uživatelů, kteří dováželi karbid wolframu z Číny, jak je popsáno v (106). bodě odůvodnění, iii) informace získané během výběru vzorku vyvážejících výrobců, iv) informace o cenách na čínském spotovém trhu shromážděné během šetření a v) čínská cenová nabídka pro Japonsko získaná během šetření.

(82)

Hlavní známí čínští vyvážející výrobci vyváželi přibližně 20 % své výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, a podíl vývozu do Unie a do ostatních třetích zemí (Japonsko, Korejská republika, USA atd.) činil zhruba 1:3.

(83)

Čínský vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do ostatních třetích zemí navíc během posuzovaného období vzrostl o 10 %.

(84)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením byla Čína i nadále největším vývozcem karbidu wolframu do Unie. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny představoval v období přezkumného šetření více než pětinásobek dovozu v roce 2012 (tj. 406 %), což znamená nárůst o 6,9 procentního bodu z hlediska podílu na trhu Unie (stanoveného v (109). bodě odůvodnění, z 2,0 % v roce 2012 na 8,9 % v období přezkumného šetření). To potvrzuje přetrvávající čínský zájem o trh Unie. Po Japonsku je Unie pro Čínu druhým největším vývozním trhem pro karbid wolframu.

(85)

K posouzení atraktivity trhu Unie z hlediska cen byly čínské vývozní ceny do Unie porovnány s čínskými cenami na domácím trhu a čínskými vývozními cenami do ostatních třetích zemí.

(86)

Průměrné čínské ceny na domácím trhu byly v období přezkumného šetření až o 19 % nižší než čínské vývozní ceny do Unie.

(87)

Čínské vývozní ceny účtované na ostatních třetích trzích v období přezkumného šetření byly až o 25 % nižší než čínské vývozní ceny do Unie.

(88)

Skutečnost, že během období přezkumného šetření byly čínské vývozní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, na trhu Unie vyšší než čínské ceny na domácím trhu a čínské vývozní ceny na ostatních třetích trzích, výrazně naznačuje, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní.

(89)

Mimoto je třeba uvést, že i při neexistenci antidumpingových cel v ostatních třetích zemích je Unie pro Čínu stále druhým největším vývozním trhem pro karbid wolframu za Japonskem, jak bylo uvedeno v (84). bodě odůvodnění. Ve svém podání po poskytnutí informací mimoto několik uživatelů souhlasilo s tím, že na trhu Unie bude čínský výrobek vždy požadován.

(90)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že úroveň atraktivity trhu Unie pro čínské výrobce je poměrně nízká. Tyto strany tvrdily, že to potvrzuje skutečnost, že za posledních deset let se čínští vyvážející výrobci neuchýlili k metodám obcházení či absorpce, že čínští vyvážející výrobci nezvýšili významně svůj vývoz nebo podíly na trhu Unie ani nesnížili své vývozní ceny do Unie.

(91)

Ačkoli postupy obcházení nebo absorpce jsou přesvědčivými ukazateli, které udávají, zda navzdory platným opatřením mohou mít někteří vyvážející výrobci zájem o určitý trh, nejsou jako takové při zjišťování atraktivity tohoto trhu pro dovoz ze třetí země nezbytně nutné. Další tvrzení těchto stran nebylo možno potvrdit zjištěními vyplývajícími z tohoto šetření, které (jak je objasněno v (109). a (114). bodě odůvodnění) zjistilo zvýšení podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu a pokles jejich vývozních cen do Unie během posuzovaného období. Tento argument byl proto zamítnut.

(92)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že na ostatních trzích antidumpingová cla vztahující se na karbid wolframu neexistují, pokud by tudíž opatření pozbyla platnosti, není pravděpodobné, že část této volné kapacity bude využita k zvýšení vývozu do Unie.

(93)

Čínští vyvážející výrobci již mohli za prvé do těchto ostatních třetích zemí vyvážet bez antidumpingových cel. Za druhé, jak je uvedeno v (107). bodě odůvodnění, spotřeba na trhu Unie v posuzovaném období vzrostla o 15 %. Za třetí, jak je objasněno v (111). až (112). bodě odůvodnění, většina dovozu z ČLR se uskutečnila v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (bez cla), který se v posuzovaném období zvýšil o 477 %. Pokud by byla antidumpingová cla zrušena, čínský vývoz do EU by proto pravděpodobně vzrostl. Tento argument byl zamítnut.

3.2.4.   Vývoj spotřeby v Číně a na jejích ostatních hlavních vývozních trzích

(94)

Pokud jde o pravděpodobný vývoj domácí spotřeby v Číně, šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v Číně v blízké budoucnosti. Na základě zvýšení čínského vývozu karbidu wolframu do Unie (406 %) a ostatních třetích zemí (10 %) (jak je uvedeno v (83). a (84). bodě odůvodnění) vyvodila Komise závěr, že domácí poptávka v Číně nemůže dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

(95)

Co se týká pravděpodobného vývoje spotřeby na ostatních hlavních čínských vývozních trzích (Japonsko, Korejská republika a USA), šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky na těchto trzích. Nárůst objemu čínského vývozu do těchto zemí v posuzovaném období činil 8 %, objem čínského vývozu do USA však v témže období klesl o 35 %. Vzhledem ke skutečnosti, že Čína je hlavním světovým producentem wolframu (jak je vysvětleno v (192). bodě odůvodnění), a třebaže nejsou známy údaje těchto zemí týkající se domácí výroby a dovozu, dospěla Komise k závěru, že tyto trhy nemohou absorbovat významnou úroveň dostupné volné kapacity, která v Číně existuje.

3.2.5.   Závěr

(96)

Dumpingové rozpětí stanovené v období přezkumného šetření, značná volná kapacita, která je dostupná v Číně, a zjištěná atraktivita trhu Unie naznačují, že by zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu a že dumpingový vývoz bude vstupovat na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je pravděpodobné přetrvávání dumpingu.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(97)

V Unii vyrábí obdobný výrobek devět společností nebo skupin společností, z toho šest společností vyrábí a prodává na volném trhu a zbývající tři společnosti vyrábějí karbid wolframu především jako vstup pro navazující výrobky („použití pro vlastní spotřebu“). Proto se má za to, že tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(98)

Jeden uživatel upozornil na skutečnost, že jeden z výrobců v Unii používá při prodeji svých výrobků v Unii jiný kód KN (8101 10 00), jehož se toto šetření netýká. To tudíž znamená, že by tento výrobce v Unii neměl být součástí výrobního odvětví Unie, jak bylo definováno v (97). bodě odůvodnění.

(99)

Kódy KN používané při prodeji výrobků v Unii nejsou pro definici výrobku, který je předmětem přezkumu, a pro definici výrobního odvětví Unie podstatné. Rozhodující je skutečnost, zda výrobek vyráběný výrobci v Unii spadá do definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno v (31). bodě odůvodnění. Šetřením bylo zjištěno, že výrobek vyráběný tímto výrobcem v Unii skutečně spadá do zmíněné definice. Tento výrobce v Unii je proto součástí výrobního odvětví Unie, jak je vymezeno v (97). bodě odůvodnění.

4.2.   Spotřeba v Unii

(100)

Jak je uvedeno v (97). bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, především pro vlastní spotřebu jako primární surovinu při výrobě různých navazujících výrobků, a proto byla spotřeba na závislém a volném trhu analyzována zvlášť.

(101)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, a převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik, a nejsou proto spolehlivé. Naproti tomu výroba určená pro volný trh podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem výrobku, který je předmětem přezkumu, a ceny jsou cenami na volném trhu.

(102)

Na základě údajů získaných od spolupracujících výrobců v Unii a žadatele pro veškerou činnost výrobního odvětví Unie (závislý a volný trh) Komise stanovila, že pro vlastní spotřebu je určeno přibližně 31 % celkové výroby v Unii.

(103)

Na volném trhu vyrábí mimoto výrobní odvětví Unie na základě běžných dohod (výrobní odvětví Unie vlastní surovinu) a na základě dohod o poplatcích (vlastníkem suroviny je odběratel karbidu wolframu, který výrobcům v Unii hradí poplatek za zpracování, tj. za přeměnu suroviny na karbid wolframu). Dohody o poplatcích se využívají u činností v oblasti recyklace, jelikož odběratelé dodávají výrobnímu odvětví Unie odpad ke zpracování. V období přezkumného šetření bylo 23 % celkového objemu výroby zhotoveno na základě dohody o poplatcích, přičemž přibližně 89 % bylo určeno pro trh Unie. Z toho vyplývá, že běžná výroba pro volný trh představuje přibližně 46 % celkové výroby.

4.2.1.   Vlastní spotřeba

(104)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Vlastní spotřeba

 

2012

2013

2014

OPŠ

Vlastní spotřeba (v tunách)

2 249

2 461

2 599

2 653

Index (2012 = 100)

100

109

116

118

Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat.

(105)

V posuzovaném období vzrostla vlastní spotřeba v Unii o 18 % a v období přezkumného šetření dosáhla 2 653 tun.

4.2.2.   Spotřeba na volném trhu

(106)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě: a) prodeje všech známých výrobců v Unii na volném trhu a b) celkového objemu dovozu do Unie podle údajů Eurostatu. Pokud jde o ČLR, údaje Eurostatu o objemu dovozu byly revidovány s přihlédnutím k ověřeným odpovědím na dotazník, které poskytli spolupracující uživatelé, jelikož ti udávali v porovnání s Eurostatem vyšší objemy dovozu.

(107)

Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba na volném trhu

 

2012

2013

2014

OPŠ

Spotřeba na volném trhu (v tunách)

11 151

11 778

13 815

12 814

Index (2012 = 100)

100

106

124

115

Zdroj: odpovědi na dotazník a Eurostat.

(108)

Spotřeba Unie na volném trhu mezi roky 2012 a 2014 vzrostla o 24 %, načež se v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2014 snížila o 7 % a dosáhla 12 814 tun. Celkově se spotřeba na volném trhu v posuzovaném období zvýšila o 15 %.

4.3.   Dovoz z dotčené země

4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a její podíl na trhu

(109)

Komise stanovila objem dovozu na základě revidovaných údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím na dotazník, které poskytli spolupracující uživatelé, jelikož ti udávali v porovnání s Eurostatem vyšší celkové objemy dovozu, jak je zmíněno rovněž v (106). bodě odůvodnění. Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

 

2012

2013

2014

OPŠ

Čínský dovoz (v tunách)

225

303

905

1 140

Index (2012 = 100)

100

135

402

506

Čínský podíl na trhu (%)

2,0

2,6

6,6

8,9

Index (2012 = 100)

100

127

325

441

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(110)

Dovoz z ČLR v posuzovaném období značně vzrostl. V období přezkumného šetření bylo z ČLR dovezeno 1 140 tun, tj. více než pětinásobek objemu dovozu z ČLR na počátku posuzovaného období (225 tun). Zvýšení objemu dovozu překročilo nárůst spotřeby, a čínský podíl na trhu se proto v posuzovaném období zvýšil o 6,9 procentního bodu, z 2,0 % v roce 2012 na 8,9 % během období přezkumného šetření.

4.3.1.1.   Dovozní režimy

(111)

Objem z ČLR byl dovážen v rámci běžného režimu a režimu aktivního zušlechťovacího styku, jak je uvedeno níže:

Tabulka 4

Objem dovozu a podíl na trhu podle dovozního režimu

 

2012

2013

2014

OPŠ

Běžný dovozní režim

Čínský dovoz (v tunách)

29

8

10

10

Index (2012 = 100)

100

27

34

33

Čínský podíl na trhu (%)

0,3

0,1

0,1

0,1

Index (2012 = 100)

100

25

28

29

Aktivní zušlechťovací styk

Čínský dovoz (v tunách)

196

295

895

1 131

Index (2012 = 100)

100

151

457

577

Čínský podíl na trhu (%)

1,8

2,5

6,5

8,8

Index (2012 = 100)

100

143

369

502

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(112)

Téměř všechen dovoz z ČLR se uskutečňuje v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku a v posuzovaném období jeho objem vzrostl skoro pětinásobně. Dovoz v rámci běžného režimu byl v celém posuzovaném období zanedbatelný (podíl na trhu nižší než 0,1 %), a dokonce vykazoval klesající tendenci.

4.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(113)

Komise stanovila trend cen čínského dovozu na základě údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím spolupracujících uživatelů na dotazník. Jelikož objemy dovozu z ČLR v rámci běžného dovozního režimu byly zanedbatelné, při stanovení průměrné dovozní ceny a při výpočtu cenového podbízení se k nim nepřihlíželo.

(114)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/tuna) v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku

 

2012

2013

2014

OPŠ

Čínské dovozní ceny (EUR/tuna)

39 418

35 465

34 414

33 327

Index (2012 = 100)

100

90

87

85

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(115)

Průměrná cena výrobku dováženého v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku se v posuzovaném období snížila o 15 %. Tento pokles cen kopíroval snížení ceny surovin.

(116)

Na základě informací, které poskytli spolupracující uživatelé, a dovozních režimů používaných při dovozu z ČLR se veškerý dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR uskutečňuje na základě běžných dohod. Za účelem správného srovnání se proto při výpočtu cenového podbízení nepřihlíželo k prodeji výrobního odvětví Unie, který se uskutečnil na základě dohod o poplatcích. Jak je uvedeno v (113). bodě odůvodnění, dovoz v rámci běžného režimu byl v celém posuzovaném období zanedbatelný, a proto se nebral v potaz. Výpočet cenového podbízení tudíž vycházel pouze z dovozních cen v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(117)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

váženého průměru prodejních cen karbidu wolframu prodávaného výrobci v Unii, které jsou účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle běžných dohod a upraveny na úroveň ceny ze závodu, a

odpovídajících vážených průměrných cen dovozu podle údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím spolupracujících uživatelů na dotazník, s příslušnými úpravami o náklady po dovozu.

(118)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření a činil v průměru 13,2 %. Tento výpočet bere v úvahu skutečnost, že se regenerovaný zinkový prášek v období přezkumného šetření z ČLR nedovážel, a byl tudíž vyloučen.

4.4.   Dovoz z ostatních třetích zemí

(119)

Objem dovozu do Unie z jiných třetích zemí, než je dotčená země, je uveden v následující tabulce. Množství a cenový trend vycházejí z údajů Eurostatu a vztahují se na všechny dovozní režimy (běžný režim, aktivní zušlechťovací styk a pasivní zušlechťovací styk). Většina objemu dovozu ze třetích zemí je dovážena v rámci běžného režimu.

Tabulka 6

Dovoz z ostatních třetích zemí

 

2012

2013

2014

OPŠ

Dovoz (v tunách)

1 896

1 402

1 724

1 359

Index (2012 = 100)

100

74

91

72

Podíl na trhu (%)

17,0

11,9

12,5

10,6

Podíl USA na trhu (%)

4,2

2,8

4,7

4,8

Průměrná cena (v EUR/tuna)

54 525

52 342

40 543

39 878

Index (2012 = 100)

100

96

74

73

Podíl Jižní Koreje na trhu (%)

1,4

2,3

2,0

2,4

Průměrná cena (v EUR/tuna)

49 249

38 022

39 256

41 316

Index (2012 = 100)

100

77

80

84

Podíl Vietnamu na trhu (%)

1,3

1,0

1,1

0,9

Průměrná cena (v EUR/tuna)

44 633

35 110

36 869

37 352

Index (2012 = 100)

100

79

83

84

Zdroj: Eurostat.

(120)

Celkový dovoz ze třetích zemí se za posuzované období snížil o 28 %. Jeho tendence nekopírovala celkový tržní trend v důsledku rostoucí spotřeby, jak je popsáno v (108). bodě odůvodnění. Pouze v roce 2014 objem dovozu v porovnání s rokem 2013 vzrostl o 23 %, poté se však v období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížil o 21 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se tudíž během posuzovaného období snížil z 17,0 % na 10,6 %.

(121)

USA a Jižní Korea tento celkový trend nesledovaly a v posuzovaném období zaznamenaly mírný nárůst, v období přezkumného šetření však dosáhly v porovnání s čínským dovozem nižší úrovně. Průměrná dovozní cena z USA a Jižní Koreje mimoto v posuzovaném období klesla, byla však trvale vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu dovezeného v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(122)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo přezkoumání dopadů dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(123)

Jak je uvedeno v (97). bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie tvoří devět společností nebo skupin společností, z toho šest společností vyrábí a prodává na volném trhu a zbývající tři společnosti vyrábějí především pro vlastní spotřebu. Tři výrobci v Unii, kteří působí na volném trhu, a tři výrobci na závislém trhu jsou integrovaní na navazujícím trhu. Jak je uvedeno v (22). bodě odůvodnění, Komise se rozhodla prověřit všech šest výrobců v Unii, kteří působí na volném trhu, za účelem zjištění možné újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(124)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které poskytl žadatel. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě údajů, jež výrobci v Unii zařazení do vzorku uvedli ve svých odpovědích na dotazník, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(125)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, vytížení kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(126)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(127)

U některých makroekonomických ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie analyzovala Komise samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej a podíl na trhu. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině ve vztahu k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisí na celé činnosti, ať už je výroba určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, vytížení kapacity, peněžní tok, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, jelikož příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.

(128)

U některých mikroekonomických ukazatelů (průměrná jednotková cena, průměrné jednotkové náklady a ziskovost) rozlišovala analýza mezi běžnými dohodami a dohodami o poplatcích. Důvodem byla skutečnost, že dohody o poplatcích nezahrnují náklady na suroviny a ceny představují ve skutečnosti poplatky za zpracování.

(129)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že by se šetření nemělo na činnost na základě dohod o poplatcích vztahovat, a tvrdilo, že vzhledem k tomu, že odběratel je vlastníkem surovin, je sporné, kdo je skutečným výrobcem. Rovněž se uvádělo, že náklady na výrobu na základě dohod o poplatcích jsou nižší než u běžné výroby, kdy je výrobní odvětví Unie vlastníkem surovin (jelikož v dohodách o poplatcích nejsou zahrnuty náklady na suroviny), a v analýze újmy by se tyto dva obchodní modely neměly směšovat.

(130)

Při šetření bylo zjištěno, že ve výrobním procesu výrobců v Unii nelze oddělit karbid wolframu vyrobený na základě běžných dohod od karbidu wolframu vyrobeného podle dohod o poplatcích. Odběratelé nevědí, zda byl karbid wolframu, který obdrží, získán z odpadu nebo z prvotních surovin. Pouze proces regenerace zinku pracuje s dávkami a v tomto případě obdrží odběratel karbid wolframu vyrobený z jeho vlastního odpadu. Objemy vyrobené v procesu regenerace zinku na základě dohod o poplatcích však byly velmi nízké (méně než 3 %) v porovnání s celkovou výrobou výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Množství vyrobené v tomto procesu na základě dohod o poplatcích proto nenarušilo celkové posouzení výroby v Unii. Podíl výroby na základě dohod o poplatcích na celkové výrobě v Unii se mimoto v jednotlivých letech liší v závislosti na dostupnosti surovin na trhu.

(131)

Co se týká rozdílu mezi náklady na výrobu podle dohod o poplatcích a výrobními náklady při běžné výrobě, ten není důvodem pro vyloučení činnosti na základě dohod o poplatcích z analýzy újmy. Tento rozdíl je každopádně v analýze zohledněn. Tvrzení, že by se šetření nemělo na dohody o poplatcích vztahovat, je proto zamítnuto.

4.5.2.   Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(132)

Celková výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

 

2012

2013

2014

OPŠ

Výroba (v tunách)

12 667

13 903

15 068

14 668

Index (2012 = 100)

100

110

119

116

Výrobní kapacita (v tunách)

19 225

20 100

21 245

21 565

Index (2012 = 100)

100

105

111

112

Vytížení kapacity (%)

66

69

71

68

Index (2012 = 100)

100

105

108

103

Zdroj: odpovědi na dotazník a informace poskytnuté žadatelem.

(133)

Údaje uvedené v tabulce zahrnují výrobu na základě běžných dohod i dohod o poplatcích, a to pro výrobky vyrobené z prvotních surovin i výrobky získané recyklací.

(134)

Celkový objem výroby mezi roky 2012 a 2014 vzrostl o 16 %, načež od roku 2014 do období přezkumného šetření klesl o 3 % a dosáhl 14 668 tun. Celkově objem výroby v posuzovaném období vzrostl o 16 %.

(135)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období zvýšila o 12 % a v období přezkumného šetření dosáhla 21 565 tun. Řada výrobců v Unii rovněž v příštích třech až čtyřech letech plánuje další zvýšení výrobní kapacity.

(136)

Míra vytížení kapacity mezi roky 2012 a 2014 vzrostla o 8 % a poté v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2012 mírně klesla. Míra vytížení kapacity v posuzovaném období celkově vzrostla o 3 % a v období přezkumného šetření dosáhla 68 %.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(137)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje na volném trhu a podíl na trhu

 

2012

2013

2014

OPŠ

Objem prodeje na volném trhu Unie (v tunách)

9 030

10 073

11 186

10 314

Index (2012 = 100)

100

112

124

114

Podíl na trhu (%)

81,0

85,5

81,0

80,5

Index (2012 = 100)

100

106

100

99

Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat.

(138)

Objem prodeje na volném trhu se mezi roky 2012 a 2014 zvýšil o 24 % a poté mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření klesl o 8 %. Objem prodeje se v posuzovaném období celkově zvýšil o 14 % a v období přezkumného šetření dosáhl 10 314 tun. Tento vývoj sledoval růst spotřeby Unie v témže období.

(139)

Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu se mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 4,5 procentního bodu, načež do konce období přezkumného šetření klesl o 5 procentních bodů a dosáhl 80,5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období celkově mírně snížil o 0,5 procentního bodu.

(140)

Pokud jde o závislý trh, objem a podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu

 

2012

2013

2014

OPŠ

Vlastní spotřeba (v tunách)

2 249

2 461

2 599

2 653

Index (2012 = 100)

100

109

116

118

Podíl na trhu (ze závislého a volného trhu celkem) (%)

17

17

16

17

Index (2012 = 100)

100

103

94

102

Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat

(141)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na závislém trhu (sestávajícím z vlastní spotřeby a prodeje výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu) v posuzovaném období vzrostl o 18 %, o něco více než činil nárůst celkové spotřeby na závislém i volném trhu. V důsledku toho byl podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu vyjádřený jako procentní podíl celkové spotřeby (závislý i volný trh) v posuzovaném období téměř stálý a činil 17 %.

4.5.2.3.   Růst

(142)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu věrně kopíroval vývoj spotřeby Unie a během posuzovaného období se zvýšil o 14 %. Výrobní odvětví Unie si proto zachovalo poměrně stálý podíl na trhu, a to v celém posuzovaném období s výjimkou roku 2013, kdy v porovnání s rokem 2012 jeho podíl vzrostl o 4,5 procentního bodu.

4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(143)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

 

2012

2013

2014

OPŠ

Počet zaměstnanců

681

687

700

704

Index (2012 = 100)

100

101

103

103

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

19

20

22

21

Index (2012 = 100)

100

109

116

112

Zdroj: odpovědi na dotazník a informace poskytnuté žadatelem.

(144)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období mírně vzrostl o 3 % na 704 zaměstnanců v období přezkumného šetření. V důsledku vyššího růstu výroby vzrostla v posuzovaném období produktivita o 12 %.

4.5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(145)

V (71). bodě odůvodnění šetření stanovilo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR na trh Unie se i nadále uskutečňoval za značně dumpingové ceny.

(146)

Výrobní odvětví Unie velkou měrou překonalo účinky dřívějšího dumpingu a ukázalo se, že platná antidumpingová opatření jsou účinná. Výrobní odvětví Unie tudíž zvýšilo objem prodeje o 14 %. Jeho podíl na volném trhu se v posuzovaném období mírně snížil o 0,5 procentního bodu.

4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(147)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na základě běžných dohod se na volném trhu Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Vážená průměrná jednotková prodejní cena

 

2012

2013

2014

OPŠ

Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)

47 296

41 686

41 118

36 160

Index (2012 = 100)

100

88

87

76

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(148)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie u objemů na základě běžných dohod během posuzovaného období klesly o 24 %. Pokles cen kopíroval snížení ceny surovin.

(149)

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování účtovaný výrobci v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na základě dohod o poplatcích se na volném trhu Unie v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování

 

2012

2013

2014

OPŠ

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování v Unii (EUR/tuna)

12 792

13 497

13 669

13 452

Index (2012 = 100)

100

106

107

105

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(150)

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování účtovaný výrobním odvětvím Unie za objemy založené na dohodách o poplatcích v posuzovaném období vzrostl o 5 %.

(151)

Co se týká výrobních nákladů výrobního odvětví Unie a jeho nákladů na zpracování, Komise musela tyto údaje uvést ve formě indexů, jelikož se jedná o důvěrné obchodní informace.

(152)

Vážené průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se u běžných dohod v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Vážené průměrné jednotkové výrobní náklady u běžných dohod

 

2012

2013

2014

OPŠ

Index (2012 = 100)

100

82

85

78

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(153)

Během posuzovaného období se vážené průměrné jednotkové náklady na výrobu na základě běžných dohod snížily o 22 %. Výrobní náklady kopírovaly snížení ceny surovin.

(154)

Vážené průměrné jednotkové náklady na zpracování účtované výrobním odvětvím Unie na základě dohod o poplatcích se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Vážené průměrné jednotkové náklady na zpracování u dohod o poplatcích

 

2012

2013

2014

OPŠ

Index (2012 = 100)

100

105

97

99

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(155)

Během posuzovaného období se vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování u výroby na základě dohod o poplatcích snížil o 1 %.

4.5.3.2.   Náklady práce

(156)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 15

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2012

2013

2014

OPŠ

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

65 626

70 243

73 736

71 898

Index (2012 = 100)

100

107

112

110

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(157)

Průměrné náklady práce mezi roky 2012 a 2014 vzrostly o 12 % a pak se v období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížily o 2 %. Celkově se průměrné náklady práce během posuzovaného období zvýšily o 10 %.

4.5.3.3.   Zásoby

(158)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 16

Zásoby

 

2012

2013

2014

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

1 201

1 095

923

1 069

Index (2012 = 100)

100

91

77

89

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

9

9

7

8

Index (2012 = 100)

100

91

77

89

Zdroj: odpovědi na dotazník

(159)

Stav zásob se v posuzovaném období snížil o 11 %. Zásoby představovaly v období přezkumného šetření 8 % objemu výroby a bylo zjištěno, že jsou na obvyklé úrovni.

4.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 17

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2012

2013

2014

OPŠ

Ziskovost celkového prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení – běžné dohody a dohody o poplatcích (% obratu z prodeje)

11,9

16,8

13,6

11,6

Index (2012 = 100)

100

140

114

97

Peněžní tok (v EUR)

63 654 025

57 060 905

54 583 859

40 680 386

Index (2012 = 100)

100

90

86

64

Investice (v EUR)

19 902 447

21 890 061

25 810 548

15 752 867

Index (2012 = 100)

100

110

130

79

Návratnost investic (%)

37,1

46,0

35,9

20,1

Index (2012 = 100)

100

124

97

54

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(161)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje pro celkovou činnost výrobního odvětví Unie (výroba na základě běžných dohod a dohod o poplatcích). Ziskovost běžné činnosti, která v období přezkumného šetření představovala 77 % celkové výroby, byla nižší než ziskovost činnosti na základě dohod o poplatcích. Mimoto je třeba uvést, že ziskovost běžné činnosti byla nižší než cílový zisk ve výši 10 %.

(162)

Výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období ziskové, přičemž míra ziskovosti kolísala. V roce 2013 ziskovost oproti roku 2012 vzrostla o 4,8 procentního bodu a dosáhla 16,8 %, načež v období přezkumného šetření klesla o 5,1 procentního bodu na 11,6 %. Celkově se v průběhu posuzovaného období ziskovost snížila o 0,3 procentního bodu.

(163)

Peněžní tok, což je schopnost výrobců v Unii samofinancovat své činnosti, byl v posuzovaném období i nadále kladný. V posuzovaném období se však významně snížil o 36 %.

(164)

Investice mezi roky 2012 a 2014 vzrostly o 30 % a poté se do konce období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížily o 39 %. V posuzovaném období klesly investice celkem o 21 %. Během posuzovaného období překročily investice výrobního odvětví Unie 80 milionů EUR. Investice se uskutečnily s cílem dosáhnout lepšího využití surovin, a tudíž docílit snížení výrobních nákladů, jako je lepší třídění, zlepšení recyklačního zařízení pro vakuování a lepší drcení. Výrobní odvětví Unie mimoto uskutečnilo investice k zajištění souladu s environmentálními předpisy platnými v Unii. Investice se uskutečnily rovněž s cílem zvýšit efektivnost, a to nahrazením staré technologie technologií, která je účinnější z hlediska spotřeby energie. Investovalo se také do nahrazení řady pecí k zajištění větší flexibility při míchání tvrdokovového a měkkokovového odpadu a zpracování širší škály odpadů.

(165)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období byla návratnost investic kladná. V roce 2013 v porovnání s rokem 2012 vzrostla o 24 % a poté se koncem období přezkumného šetření snížila o 25,9 procentního bodu. Celkově návratnost investic v průběhu posuzovaného období klesla o 17 procentních bodů.

4.5.4.   Závěr ohledně újmy

(166)

Kvůli zavedeným antidumpingovým clům překonávalo výrobní odvětví Unie účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu.

(167)

Objem prodeje a podíl na trhu vykazovaly v průběhu posuzovaného období pozitivní vývoj, jelikož se výrobnímu odvětví Unie podařilo přizpůsobit nárůstu spotřeby. V posuzovaném období se zvýšila rovněž výroba a vytížení kapacity.

(168)

Ukazatelé újmy týkající se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie (ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) byly v posuzovaném období kladné. Peněžní tok však vykazoval klesající tendenci.

(169)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie překonalo účinky dřívějšího dumpingu a že mu v posuzovaném období nebyla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

4.6.   Pravděpodobnost obnovení újmy

4.6.1.   Předběžné poznámky

(170)

Z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Jelikož výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena podstatná újma, bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posouzeno, zda je pravděpodobné obnovení újmy, pokud by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti.

(172)

K zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) volná kapacita a hromadění zásob surovin v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu na trhu Unie pro výrobek, který je předmětem přezkumu, a iii) jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

4.6.2.   Volná kapacita a zásoby surovin v ČLR

(173)

Jak bylo vysvětleno v (78). bodě odůvodnění, ČLR má značnou volnou kapacitu pro výrobu karbidu wolframu, kterou lze odhadnout v rozmezí od 12 000 do 20 000 tun, což v období přezkumného šetření představovalo 94 % až 156 % spotřeby Unie.

(174)

Jak je uvedeno v (79). bodě odůvodnění, ČLR má zásoby surovin pro výrobu karbidu wolframu (tj. parawolframanu amonného a wolframových koncentrátů), z nichž by bylo možno v krátkém čase vyrobit více než 25 000 tun karbidu wolframu.

(175)

V případě neexistence antidumpingových opatření by volná kapacita ve spojení se zásobou surovin byla pravděpodobně použita k výrobě na vývoz do Unie, jelikož Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivním trhem, jak je popsáno v (85). bodě odůvodnění a dalších bodech odůvodnění. Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, že by na trzích v ostatních třetích zemí existovala vyšší poptávka po karbidu wolframu, zatímco spotřeba v Unii vykazovala rostoucí tendenci a (jak bylo zmíněno i v (84). bodě odůvodnění) trh Unie byl v období přezkumného šetření druhým největším vývozním trhem ČLR za Japonskem. Dovoz z ČLR by proto na trh Unie vstupoval opět ve značném množství.

(176)

Po poskytnutí informací několik uživatelů tvrdilo, že čínští výrobci budou před vývozem suroviny na trh Unie upřednostňovat dodávky pro čínské výrobce na navazujícím trhu. Jelikož však toto tvrzení nebylo doloženo žádnými důkazy, bylo zamítnuto.

4.6.3.   Možné úrovně cen čínského dovozu na trh Unie

(177)

Jako ukazatel výše ceny, za kterou bude čínský karbid wolframu pravděpodobně dovážen na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena, byly vzaty v úvahu čínské dovozní ceny do Unie během období přezkumného šetření. V rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku byly tyto ceny v průměru o 13,2 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Vezmou-li se v úvahu možné ceny v rámci běžného dovozního režimu, bez antidumpingových cel a se zahrnutím celních poplatků, bylo by cenové podbízení rovněž značné a činilo by v průměru 8,6 %.

(178)

Analyzovány byly také úrovně cen čínského dovozu do ostatních třetích zemí a čínské ceny na domácím trhu. V obou případech bylo zjištěno, že čínské ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie až o 33 % v porovnání s ostatními třetími zeměmi a až o 28 % v porovnání s čínskými cenami na domácím trhu.

4.6.4.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(179)

Významná volná kapacita a zásoby surovin v ČLR (jak bylo vysvětleno v (173). a (174). bodě odůvodnění) ve spojení s cenovým rozdílem popsaným v (85). až (87). bodě odůvodnění a (177). bodě odůvodnění budou pro čínské vyvážející výrobce představovat pobídku k vývozu značných objemů za nízké dumpingové ceny na trh Unie v krátkém čase, pokud by antidumpingová opatření neexistovala.

(180)

Tyto vysoké objemy levného karbidu wolframu budou vyvíjet značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které bude muset snížit své ceny, aby bylo schopno prodávat v Unii. Výrobní odvětví Unie však současně přijde o objemy, jelikož nebude s to snížit své ceny na stejnou nízkou úroveň jako čínské vývozní ceny. Připomíná se, že (jak je uvedeno v (80). bodě odůvodnění) čínští vyvážející výrobci mají přístup k levnějším surovinám než výrobní odvětví Unie, jelikož ČLR kontroluje 60 % světových zásob wolframové rudy a současně vybírá vývozní daň z wolframového koncentrátu ve výši 20 %, která zvyšuje cenu této suroviny pro strany mimo ČLR.

(181)

Vezmou-li se čínské dovozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku spolu s celními poplatky v úvahu jako možná referenční hodnota pro budoucí prodejní cenu výrobního odvětví Unie po zrušení opatření, nebude výrobní odvětví Unie již dosahovat zisku, nýbrž se bude nacházet na hranici rentability, což není udržitelné. Tento scénář je ve skutečnosti konzervativní, jelikož čínští vyvážející výrobci budou pravděpodobně prodávat na trhu Unie za ceny ještě nižší, než je tato referenční hodnota, a to vzhledem k úrovním čínských cen zaznamenaným v ostatních třetích zemích. Budou mít pobídku tak učinit ve snaze snížit své zásoby surovin, jak je objasněno v (79). bodě odůvodnění. V tomto případě bude muset výrobní odvětví Unie své prodejní ceny dále snížit, což bude mít za následek skutečnost, že se běžná činnost stane v krátkodobém horizontu (1–2 roky) ztrátovou. Mimoto je třeba uvést, že se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyznačuje velkým kolísáním ziskového rozpětí. Jak je uvedeno v tabulce 17, ziskovost výrobního odvětví Unie se jen za dva roky (od roku 2013 do období přezkumného šetření) snížila o 5,2 procentního bodu.

(182)

Výrobní odvětví Unie bude pravděpodobně navíc nuceno snížit i objem výroby, neboť nebude schopno přizpůsobit se nízkým čínským cenám, aniž by zaznamenalo ztráty. Snížení objemu má přímý dopad i na činnost na základě smluv o poplatcích. Odvětví wolframu je kapitálově náročné výrobní odvětví, které musí zachovávat určitý objem výroby v zájmu udržení fixních nákladů v přiměřené výši. Nárůst fixních nákladů po snížení výroby zvýší nejen výrobní náklady u běžné činnosti, nýbrž také náklady na zpracování, a bude mít tudíž nepříznivý dopad i na ziskovost dohod o poplatcích.

(183)

Podle scénáře založeného na snížení objemu výroby o 25 % (3 700 tun neboli 23 % čínské volné kapacity) se například náklady na zpracování zvýší o 82 % a činnost na základě dohod o poplatcích se změní ze ziskové činnosti na činnost vykazující ztráty ve výši více než 30 %. To bylo zaznamenáno i v předchozím šetření, kdy snížení objemu výroby přibližně o 50 % (6 400 tun) způsobilo pokles ziskovosti z 7,6 % na –19,5 % jen během jednoho roku.

(184)

Činnosti založené na dohodách o poplatcích mají pro odběratele výrobního odvětví Unie (uživatele) ekonomický smysl jen tehdy, jsou-li poplatky za zpracování (náklady na zpracování + marže) nižší než dovozní cena karbidu wolframu z ČLR. Je-li dosaženo této hranice, nemají již uživatelé pobídku k uzavírání dohod o poplatcích s výrobním odvětvím Unie, nýbrž pořizují karbid wolframu z ČLR. Možnost nového sjednání poplatků za zpracování s výrobním odvětvím Unie se nejeví jako schůdná, jelikož náklady výrobního odvětví Unie na zpracování se zvýší, jak bylo vysvětleno výše.

(185)

I v případě, že by činnost na základě dohod o poplatcích byla ziskovější než běžná činnost, nemůže výrobní odvětví Unie fungovat výhradně na základě dohod o poplatcích. Dohody o poplatcích se vztahují pouze na činnosti v oblasti recyklace a kapacita výrobního odvětví Unie pro zpracování odpadu na wolframový koncentrát je v porovnání s celkovou potřebou wolframového koncentrátu ve výrobním procesu příliš nízká. Výrobní odvětví Unie proto musí potřebu wolframového koncentrátu doplnit čistými koncentráty na základě běžných dohod. Na trhu mimoto neexistuje dostatek odpadu, aby mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit svou kapacitu v oblasti recyklace.

(186)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přemění pokles prodejní ceny přinejmenším na úroveň dovozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku během období přezkumného šetření, včetně cel, ve spojení se snížením objemu výrobní odvětví Unie na ztrátové výrobní odvětví.

(187)

Na základě výše popsaných skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné velmi rychlé obnovení podstatné újmy. Zejména v krátkodobém horizontu (1–2 roky) je pravděpodobné, že výrobci v Unii, kteří nejsou integrovaní na navazujícím trhu, budou nuceni své podnikání ukončit, jelikož budou na volném trhu přímo vystaveni tlaku na snižování cen vyvíjenému levným dumpingovým dovozem z Číny. Dvě z těchto společností nevykonávají činnosti v oblasti recyklace, a nemohou se proto spoléhat na vyšší marže u dohod o poplatcích. Výrobci v Unii integrovaní na navazujícím trhu budou mimoto prodávat i nadále karbid wolframu uživatelům ve spojení za nižší ceny, náklady na zpracování na základě dohod o poplatcích však kvůli poklesu objemu výroby vzrostou. V dlouhodobějším horizontu (4–5 let) je pravděpodobné, že svou činnost ukončí také výrobci v Unii integrovaní na navazujícím trhu, neboť nebudou schopni tomuto tlaku dlouhodobě konkurovat, jelikož se uživatelé, kteří jsou s nimi ve spojení, rozhodnou pořizovat karbid wolframu i z Číny. Pokud by nastal tento scénář, znamenalo by to, že v Unii již nebude tato strategická surovina vyráběna.

5.   ZÁJEM UNIE

(188)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR na základě zjištění tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dodavatelů. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(189)

Je nutno připomenout, že se v předchozích šetřeních mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(190)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(191)

Vzhledem k závěrům ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v (166). až (169). bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo vysvětleno v (170). až (186). bodě odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení své finanční situace, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti. Ukázalo se, že opatření jsou nezbytná pro zachování výroby karbidu wolframu v Unii, jelikož by výrobní odvětví Unie nebylo schopno čelit tlaku velkých objemů dumpingového dovozu karbidu wolframu z ČLR, který je na trhu Unie prodáván za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(192)

Mělo se za to, že zachování opatření přinese prospěch výrobnímu odvětví Unie, které by pak mělo být schopno i nadále investovat do nové technologie pro výrobní zařízení, zejména do činností v oblasti recyklace, v zájmu větší nezávislosti na ČLR, a nacházet se tak v lepší situaci, aby mohlo čelit nedostatku prvotních surovin na trhu.

(193)

Pokud by byla naopak opatření zrušena, bude to mít pravděpodobně na výrobní odvětví Unie negativní dopad. Vážně to ohrozí životaschopnost výrobního odvětví Unie, které by v důsledku toho případně muselo ukončit své činnosti, což by tudíž snížilo dostupné zdroje dodávek na trhu Unie a hospodářskou soutěž. Pokud by výrobci v Unii ukončili výrobu, byla by Unie závislá především na dovozu z ostatních třetích zemí, a v prvé řadě z ČLR, která je nejen předním světovým producentem wolframu, nýbrž vlastní také většinu světových zásob surovin.

5.2.   Zájem uživatelů

(194)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno deset známých dovozců/uživatelů. Ve stanovených lhůtách se přihlásilo sedm uživatelů a všem z nich byly zaslány dotazníky. Tito uživatelé pořizovali karbid wolframu z ČLR, z ostatních třetích zemí (Jižní Korea, Vietnam, Japonsko, Izrael a Indie) a od výrobního odvětví Unie. Tito uživatelé používali karbid wolframu k výrobě slinutých karbidů používaných při zhotovování nástrojů z tvrdého kovu určených pro různá výrobní odvětví, jako je ropný a těžební průmysl.

(195)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od osmi uživatelů (dvou ve spojení). V jejich odpovědích byly udávány vyšší objemy dovozu z ČLR, než zaznamenal Eurostat. Všichni uživatelé kromě jednoho dováželi výrobek, který je předmětem přezkumu, pouze v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Spolupracující uživatelé představovali 32 % spotřeby na volném trhu v Unii v období přezkumného šetření. Přihlásilo se dalších pět uživatelů, kteří platná opatření podpořili, na dotazník však neodpověděli. Na tyto uživatele připadalo přibližně 8 % celkové spotřeby na volném trhu.

(196)

Jeden ze spolupracujících uživatelů tvrdil, že ve svém výrobním procesu potřebuje určitý typ výrobku, který výrobní odvětví Unie nevyrábí v požadované jakosti, a požadoval osvobození tohoto konkrétního typu výrobku od antidumpingového cla. Typ výrobku dovážený tímto uživatelem však spadal do definice výrobku popsané v (31). a (32). bodě odůvodnění. Neexistovaly žádné důvody pro vyloučení určitých typů výrobků ze šetření v rámci stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(197)

Ostatních sedm spolupracujících uživatelů uvedlo, že zavedená antidumpingová opatření mají značný negativní dopad na jejich ziskovost.

(198)

Šetření ukázalo, že činnost zahrnující karbid wolframu u těchto uživatelů představovala během období přezkumného šetření 55 % až 100 % jejich celkového obratu. Někteří uživatelé byli součástí skupin společností a prodávali rovněž výrobky vyrobené z karbidu wolframu v rámci jejich skupiny, zatímco v případě ostatních uživatelů se jednalo o samostatné subjekty. Tyto společnosti prodávaly nástroje ze slinutých karbidů nezávislým odběratelům na trhu Unie i mimo Unii. V případě prodeje mimo trh Unie pořizovali uživatelé výrobek, který je předmětem přezkumu, především z ČLR v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, z tohoto dovozu nebyla tudíž hrazena žádná dovozní cla.

(199)

Všichni spolupracující uživatelé vyráběli velké množství různých výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu. Podíl nákladů na karbid wolframu na celkových výrobních nákladech se mezi jednotlivými uživateli značně lišil, tj. byl v rozmezí od 6 % do 50 % v závislosti na typu konečných výrobků. Některé výrobky vyráběné spolupracujícími uživateli zahrnují významnou přidanou hodnotu a know-how, a tito uživatelé jsou proto schopni účtovat značné marže, zatímco ostatní výrobky, které zahrnují nižší přidanou hodnotu, jsou ziskové méně. Mimoto bylo zjištěno, že většina spolupracujících uživatelů dosahovala v období přezkumného šetření zisku přesahujícího 15 %. Šetření odhalilo, že na ziskovost těchto uživatelů měly dopad i jiné faktory než platná antidumpingová opatření, například nízká poptávka na trzích, na nichž působí (ropné vrty a těžba nerostných surovin).

(200)

Dalšími pěti uživateli zmíněnými v (194). bodě odůvodnění, kteří se přihlásili a podpořili zachování platných antidumpingových opatření, byli odběratelé výrobního odvětví Unie. Tito uživatelé tvrdili, že ačkoli pokles cen wolframu přinese uživatelům v krátkodobém horizontu prospěch, ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se čínské ceny v případě neexistence hospodářské soutěže s výrobním odvětvím Unie pravděpodobně opět zvýší. Tito uživatelé tvrdili, že by zrušení antidumpingových opatření mělo negativní dopad i na činnosti v oblasti recyklace v Unii, jelikož dovoz velkých objemů levného karbidu wolframu z Číny povede k tomu, že recyklace v Unii nebude zisková. Tito uživatelé zdůraznili také svůj zájem na existenci více zdrojů dodávek, včetně výrobního odvětví Unie.

(201)

Zjištění šetření prokazují, že uživatelé byli schopni pořizovat karbid wolframu z více zdrojů. To zahrnovalo dovoz karbidu wolframu z ČLR ve značném množství bez placení cel, jelikož se tento dovoz uskutečňoval v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Většina z nich byla zisková. Ačkoli lze přiměřeně očekávat, že určití uživatelé budou mít prospěch (přinejmenším v krátkodobém horizontu) z dostupnosti levnějšího dovozu z ČLR, nemají na ně opatření vážný negativní účinek a to potvrzuje, že zachování platných antidumpingových opatření nemá na uživatele vážný dopad. Řada uživatelů dokonce zachování opatření podpořila.

(202)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se posouzení dopadů opatření na uživatele mělo provést za celé období, kdy byla opatření v platnosti, v souladu s věcí týkající se ferosilicia (15), a uvedlo, že uživatelé čelí dlouhodobým kumulativním negativním účinkům, které nejsou úměrné možnému či skutečnému přínosu pro výrobce v Unii.

(203)

V této souvislosti je třeba uvést, že ačkoli jsou opatření zavedena od roku 1990, uživatelům se podařilo absorbovat zvýšení nákladů a dosahují zisku. V rámci původního šetření a každého přezkumu před pozbytím platnosti provedeného v této souvislosti Komise navíc posoudila dopad antidumpingových opatření na uživatele. Komise pokaždé dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně na uživatele v Unii vážný dopad. Stávající posouzení tento závěr potvrdilo na základě skutečného dopadu opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(204)

Po poskytnutí informací se přihlásili další čtyři uživatelé výrobku, který je předmětem přezkumu, přičemž tři z nich jsou ve spojení s jedním ze spolupracujících uživatelů, který poskytl odpověď na dotazník. Jeden z nich se však nachází v Brazílii, a v rámci tohoto šetření se tudíž nepovažuje za zúčastněnou stranu. Tyto společnosti byly proti zachování platných antidumpingových opatření.

(205)

Po poskytnutí informací mimoto řada uživatelů tvrdila, že jejich schopnost absorbovat náklady opatření a zůstat ziskovými dosáhla maxima. Rovněž se uvádělo, že tito uživatelé prokázali a dokázali, že neexistují další potenciální technologická zlepšení výrobku a že není možné nadále nést dodatečné náklady.

(206)

Jak je objasněno v (198). bodě odůvodnění, spolupracující uživatelé vyráběli velké množství různých výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu, a podíl nákladů na karbid wolframu na celkových výrobních nákladech se mezi jednotlivými uživateli značně lišil, tj. byl v rozmezí od 6 % do 50 % v závislosti na typu konečných výrobků. Ačkoliv není vyloučeno, že se ziskovost u jednotlivých výrobků liší, bylo zjištěno, že většina spolupracujících uživatelů dosahovala v období přezkumného šetření zisku přesahujícího 15 %. Toto tvrzení se proto zamítá.

(207)

Komise na tomto základě dospěla k závěru, že s ohledem na dopad na uživatele neexistují žádné údaje o tom, že zachování opatření bude mít na jejich činnost vážný negativní účinek.

5.3.   Zájem dodavatelů

(208)

Přihlásilo se deset společností působících na předcházejícím trhu, které zachování opatření podpořily. Čtyři z nich byly těžební společnosti a výrobci wolframového koncentrátu zásobující výrobní odvětví Unie.

(209)

Ostatních šest společností byli dodavatelé materiálu pro výrobní odvětví Unie, který je určen k recyklaci. Tyto společnosti tvrdily, že ukončení činnosti výrobního odvětví Unie bude mít na jejich činnost značný negativní dopad, jelikož přijdou o své odběratele. Dotyčné společnosti zdůraznily rovněž význam recyklace odpadu v Unii a tvrdily, že odpadní materiál má vyšší obsah wolframu než koncentrát rudy, takže wolframový odpad představuje cennou surovinu, která může snížit náklady uživatelů na suroviny.

(210)

Komise na základě toho vyvodila závěr, že zachování platných antidumpingových opatření je v zájmu dodavatelů.

5.4.   Wolfram jako kritická surovina

(211)

Od roku 2011 se wolfram považuje v Evropské unii za kritickou surovinu (16).

(212)

Zachování výroby wolframu v Unii, podpora recyklace k snížení spotřeby primárních surovin a snížení relativní závislosti na dovozu je proto v zájmu Unie.

5.5.   Hospodářská soutěž v Unii

(213)

Řada zúčastněných stran uvedla, že antidumpingová opatření snížila úroveň hospodářské soutěže v Unii, jelikož omezila výběr dodavatelů. Tyto strany tvrdily, že všichni výrobci v Unii mají podobnou výši cen, které nejsou konkurenceschopné.

(214)

Na trhu existuje šest výrobců v Unii, kteří používají různé výrobní procesy a různé suroviny. Jak je uvedeno v (33). bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii používají pouze prvotní suroviny a někteří používají prvotní suroviny i odpad. Pokud jde o výrobu s použitím prvotních surovin, výrobní proces může začít s koncentrátem, parawolframanem amonným nebo oxidem wolframu. Tyto prvky ovlivňují výrobní náklady. Poplatek, který výrobní odvětví Unie účtuje svým zákazníkům navíc k ceně parawolframanu amonného, je proto ovlivněn jeho výrobními náklady. Šest výrobců v Unii není vzájemně závislých a na trhu Unie spolu soutěží. Šetření mimoto prokázalo, že na trhu Unie existují i jiné zdroje dodávek, například USA, Vietnam, Jižní Korea a Izrael. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.6.   Konkurenční nevýhoda výrobců, kteří jsou odběrateli

(215)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že kvůli platným opatřením jsou uživatelé v Unii v hospodářské soutěži v porovnání s konkurenty nacházejícími se v ostatních třetích zemích znevýhodněni, neboť opatření zvýhodňují uživatele mimo Unii na úkor uživatelů v Unii. Tyto strany rovněž tvrdily, že jelikož následní uživatelé ve třetích zemích mají prospěch z nižších nákladů, jsou v porovnání s konkurenty v Unii ziskovější. Rovněž se uvádělo, že negativní dopad měla i skutečnost, že ČLR zrušila v květnu 2015 vývozní clo ve výši 5 % vztahující se na karbid wolframu a omezení týkající se předcházejících výrobků (vývozní kvóty pro parawolframan amonný). Tyto strany také tvrdily, že pokud by byla opatření prodloužena, budou muset uživatelé přemístit své výrobní závody mimo Unii, aby nepřišli o své odběratele.

(216)

Jak je uvedeno v (198). bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že většina spolupracujících uživatelů v Unii byla během období přezkumného šetření zisková a že jejich ziskovost ovlivnily i jiné faktory než platná antidumpingová opatření, například nízká poptávka na trzích, na nichž působí (ropné vrty a těžba nerostných surovin). Tvrzení, že uživatelé v ostatních třetích zemích údajně dosahují vyšších zisků než uživatelé v Unii, není pro posouzení zájmu Unie podstatné. Tyto strany nebyly navíc schopny vysvětlit, jak mohla mít skutečnost, že ČLR zrušila vývozní clo a omezení vztahující se na předcházející výrobky, negativní dopad na uživatele, a toto tvrzení nebylo navíc doloženo žádnými důkazy. Tvrzení týkající se přemístění některých uživatelů nebylo podložené, jelikož ziskovost těchto uživatelů závisí na typu vyráběných výrobků, současně však i na jiných faktorech, jako je pokles poptávky po těchto výrobcích. Každopádně nejsou k dispozici důkazy, které by prokazovaly, že by zrušení opatření zabránilo přemístění uživatelů. Tvrzení uvedená v (214). bodě odůvodnění byla proto zamítnuta.

5.7.   Integrace na navazujícím trhu

(217)

Řada zúčastněných stran uvedla, že většina výrobců karbidu wolframu v Unii je integrována na navazujícím trhu, a tudíž výrobci nástrojů, kteří jsou s nimi ve spojení, mohou pořizovat suroviny za nižší ceny než uživatelé, kteří integrovaní nejsou, což vede k rozdílnému znevýhodnění uživatelů.

(218)

Šetřením bylo prokázáno, že z celkem šesti výrobců karbidu wolframu pro volný trh v Unii jsou tři z nich integrováni na navazujícím trhu. Tito výrobci v Unii prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, společnostem, jež jsou s nimi ve spojení, za tržní ceny, což tudíž při pořizování surovin neznamenalo žádnou cenovou výhodu v porovnání s uživateli, kteří integrovaní nejsou. Toto tvrzení se proto zamítá.

(219)

Po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že konkurenty uživatelů jsou také vertikálně integrovaní dodavatelé, kteří brání spravedlivé hospodářské soutěži, jelikož mohou uživatelům přestat dodávat výrobek, který je předmětem přezkumu.

(220)

Při šetření nebyly zjištěny žádné náznaky toho, že výrobní odvětví Unie ukončí prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, uživatelům, kteří nejsou ve spojení. Naopak, během posuzovaného období se prodej výrobců v Unii, kteří jsou integrovaní na navazujícím trhu, uživatelům, kteří nejsou ve spojení, zvýšil o 16 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.8.   Nedostatečné investice a zastaralé technologie

(221)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že v důsledku platných antidumpingových opatření nemá výrobní odvětví Unie pobídku k investicím do nových technologií. Tyto strany uvedly, že výrobní odvětví Unie používá staré a nemoderní technologie.

(222)

Šetření však odhalilo, že (jak je uvedeno v (164). bodě odůvodnění) během posuzovaného období uskutečnilo výrobní odvětví Unie významné investice s cílem dosáhnout lepšího využití surovin, a tudíž snížit výrobní náklady, zvýšit efektivnost, zlepšit flexibilitu při míchání tvrdokovového a měkkokovového odpadu a zajistit lepší dodržování environmentálních předpisů. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.9.   Suroviny

(223)

Řada uživatelů uvedla, že situace výrobního odvětví Unie závisí na jeho přístupu k surovinám, jejich dostupnosti a cenách. Antidumpingová opatření by neměla kompenzovat možnou nevýhodu při pořizování surovin.

(224)

Antidumpingová opatření byla uložena na základě zjištěného dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, který způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tvrzení, že antidumpingová opatření kompenzují nevýhody při pořizování surovin, bylo proto zamítnuto.

(225)

Nový celní kodex Unie

(226)

Několik uživatelů uvedlo, že ustanovení čl. 169 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (17), zavedlo změny celních předpisů Unie, podle nichž již nebude u zboží, jehož se antidumpingová opatření týkají, aktivní zušlechťovací styk přípustný, nebo nebude přinejmenším ekonomicky rentabilní. Jeho výrobní náklady se proto zvýší.

(227)

Toto tvrzení nebylo ve skutečnosti správné, jelikož ustanovení čl. 169 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 nezakazuje použití aktivního zušlechťovacího styku v případě antidumpingových cel, nýbrž odkazuje na použití rovnocenného zboží. Zboží dovážené v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku bude tudíž podléhat antidumpingovému clu pouze tehdy, je-li dále zpracované zboží později propuštěno do volného oběhu v Unii. Je-li zpracované zboží předmětem zpětného vývozu, jak tomu je zpravidla v současnosti, nebude antidumpingovým clům podléhat. Zúčastněné strany mimoto nepředložily žádné důkazy prokazující, že režim aktivního zušlechťovacího styku již nebude ekonomicky rentabilní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(228)

Po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že změny celního kodexu Unie omezí využívání režimu aktivního zušlechťovacího styku kvůli potřebě větší dokumentace a vysokému riziku nedodržení předpisů, což zvýší náklady na suroviny až o 15 %.

(229)

V této souvislosti je třeba uvést, že změny celního kodexu Unie mají zlepšit sledovatelnost zboží, na něž se vztahují antidumpingová opatření a které je dováženo v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Není proto vyloučeno, že to povede k zvýšení správních nákladů společností. Uživatelé však neposkytli žádné důkazy ani vysvětlení ohledně toho, jak byl vypočten 15 % nárůst. Vzhledem k hypotetické povaze bylo toto tvrzení zamítnuto.

5.10.   Doba trvání opatření

(230)

Zúčastněné strany tvrdily, že antidumpingová opatření uložená na výrobek, který je předmětem přezkumu, jsou v platnosti od roku 1990, a proto by již neměla být prodloužena.

(231)

Podle podmínek stanovených v čl. 11 odst. 2 základního nařízení musí být tato opatření zachována, je-li zjištěno přetrvávání nebo obnovení dumpingu působícího újmu a nejsou-li opatření v rozporu se zájmem Unie jako celku. V tomto šetření byly všechny podmínky splněny. Dotyčné strany obdobně neprokázaly zvláštní důvod z hlediska celkového zájmu Unie, který by hovořil proti opatřením. Komise proto nemá jinou možnost než uložit antidumpingová opatření. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.11.   Závěr ohledně zájmu Unie

(232)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že z hlediska zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody, které by hovořily proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

6.1.   Opatření

(233)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo antidumpingová opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(234)

Jak bylo uvedeno v (65). bodě odůvodnění, po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že při výpočtu mimo jiné rozpětí újmy je nutno vzít v úvahu rozdíly v jakosti pro použití, výrobních nákladech a prodeji.

(235.

Toto tvrzení je neopodstatněné. Připomíná se, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, jehož účelem je posoudit, zda by měla být platná antidumpingová opatření zachována, nebo zrušena. V rámci tohoto šetření se nové rozpětí újmy nevypočítává.

(236)

Po poskytnutí informací mimoto řada uživatelů požadovala, aby opatření pozbyla platnosti v době, kdy budou postupně zrušena povolení aktivního zušlechťovacího styku, tj. za dva roky.

(237)

V této souvislosti je nutno uvést, že při šetření nebyly zjištěny žádné výjimečné okolnosti, které by mohly odůvodnit prodloužení opatření na dobu kratší než pět let v souladu s platnými pravidly stanovenými v základním nařízení.

(238)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření vztahující se na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel.

(239)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem, v současnosti kódů KN 2849 90 30 a ex 3824 30 00 (18) (kód TARIC 3824300010), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobky popsané v odstavci 1 činí 33 %.

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2737/90 ze dne 24. září 1990 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 264, 27.9.1990, s. 7).

(3)  Rozhodnutí Komise 90/480/EHS ze dne 24. září 1990 o přijetí závazků poskytnutých některými vývozci v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření s ohledem na dotyčné vývozce (Úř. věst. L 264, 27.9.1990, s. 59).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 610/95 ze dne 20. března 1995 o změně nařízení (EHS) č. 2735/90, (EHS) č. 2736/90 a (EHS) č. 2737/90 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu wolframových rud a koncentrátů, oxidu wolframového, kyseliny wolframové, karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru částek zajištěných prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení Komise (ES) č. 2286/94 (Úř. věst. L 64, 22.3.1995, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 771/98 ze dne 7. dubna 1998 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 111, 9.4.1998, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2268/2004 ze dne 22. prosince 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 56).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1275/2005 ze dne 26. července 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2268/2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 202, 3.8.2005, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. Listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.

(9)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 287/2011 ze dne 21. března 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 78, 24.3.2011, s. 1).

(10)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 212, 27.6.2015, s. 8).

(11)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 108, 23.3.2016, s. 6).

(12)  Karbid wolframu, který se dováží v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, nepodléhá celním poplatkům a antidumpingovým clům a používá se při výrobě nástrojů, které se vyvážejí mimo EU.

(13)  Metal Bulletin: 1. https://www.metalbulletin.com/Article/3646910/2017-PREVIEW-Chinese-tungsten-prices-will-continue-journey-of-recovery-as-market-reaches-consensus-on.html a2. https://www.metalbulletin.com/Article/3596231/Chinas-SRB-tungsten-concentrate-stockpiling-boosts-domestic-export-prices.html

(14)  https://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/tungsten/mcs-2015-tungs.pdf

(15)  Rozhodnutí Komise 2001/230/ES ze dne 21. února 2001 o ukončení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu ferosilicia pocházejícího z Brazílie, Čínské lidové republiky, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely (Úř. věst. L 84, 23.3.2001, s. 36).

(16)  KOM(2011) 25 final ze dne 2. února 2011 a COM(2014) 297 final ze dne 26. května 2014.

(17)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(18)  Částice jsou nepravidelné a netekuté, na rozdíl od částic prášku připraveného k lisování („ready to press“), které jsou kulovité nebo ve tvaru granulí, homogenní a tekuté. Špatnou tekutost je možné změřit a stanovit použitím kalibrované nálevky, např. průtokoměru HALL podle normy ISO č. 4490.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU