(EU) 2017/894Nařízení Komise (EU) 2017/894 ze dne 24. května 2017, kterým se mění přílohy III a VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o genotypizaci ovcí (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 117-119 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. května 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. června 2017 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/894

ze dne 24. května 2017,

kterým se mění přílohy III a VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o genotypizaci ovcí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen „TSE“) u skotu, ovcí a koz. Uvedené nařízení se uplatňuje na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví, že každý členský stát má provést roční program dohledu nad TSE v souladu s přílohou III uvedeného nařízení, který stanoví pravidla pro monitorovací systém. Kapitola A část II uvedené přílohy stanoví pravidla dohledu nad ovcemi a kozami a část II bod 8.2 uvedené kapitoly stanoví, že všechny členské státy určí genotyp prionového proteinu v kodonech 136, 141, 154 a 171 u minimálního vzorku ovcí, který je reprezentativní pro celou populaci ovcí členského státu, tedy alespoň 600 ovcí v členských státech s populací dospělých ovcí vyšší než 750 000 a alespoň 100 ovcí v ostatních členských státech.

(3)

Od zavedení požadavku namátkové genotypizace uvedeného v příloze III kapitole A části II bodu 8.2 nařízení (ES) č. 999/2001 byly dosaženy původní cíle mapování ovčích genotypů vnímavých ke klusavce a identifikování odolných ovčích genotypů v každé zemi. Namátková genotypizace ovcí je však i nadále užitečná ve členských státech, které v souladu s článkem 6a nařízení (ES) č. 999/2001 a přílohou VII kapitolou C uvedeného nařízení provádí šlechtitelský program se zaměřením na odolnost vůči TSE u své populace ovcí a jejichž šlechtitelský program má mít dopad na genetický profil celkové populace ovcí. Členské státy, které namátkově genotypizují zlomek své celkové populace ovcí, mohou posoudit, zda jejich stávající šlechtitelský program má požadovaný dopad, kterým je zvýšení frekvence alely ARR a současné snížení výskytu alel, u nichž byl prokázán vliv na vnímavost vůči TSE.

(4)

Příloha VII kapitola C nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví v členských státech minimální požadavky na šlechtitelské programy zaměřené na odolnost vůči TSE u ovcí a část 1 bod 1 uvedené kapitoly stanoví, že šlechtitelský program se soustředí na stáda s vysokou genetickou hodnotou. Druhý odstavec bodu 1 umožňuje členským státům, které uplatňují šlechtitelský program, možnost rozhodnout se, zda odběr vzorků a určování genotypu povolí u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní. Toto ustanovení se používá v případě, že šlechtitelský program členského státu má mít dopad na genetický profil celkové populace ovcí. Proto by měl být požadavek namátkové genotypizace stanovený v příloze III kapitole A části II bodě 8.2 nařízení (ES) č. 999/2001 omezen na ty členské státy, které provádí šlechtitelský program a které povolují odběr vzorků a určování genotypu u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní.

(5)

Stanovisko vědecké komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ) týkající se šlechtitelského programu se zaměřením na odolnost vůči TSE u ovcí ze dne 13. července 2006 (2) (při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin) (dále jen „stanovisko EFSA“) má za to, že stávající požadavek stanovený v příloze III kapitole A části II bodě 8.2 nařízení (ES) č. 999/2001 na namátkovou genotypizaci 100 nebo 600 ovcí ročně, v závislosti na velikosti populace ovcí členského státu, se k monitorování dopadu šlechtitelského programu na celkovou populaci ovcí členského státu jeví vzhledem k malé požadované velikosti vzorku jako nedostatečný. Stanovisko EFSA doporučilo zvětšení vzorku a poznamenalo, že kdyby výskyt monitorovaného genotypu dosáhl 50 %, muselo by se každoročně testovat 1 560 zvířat, aby bylo možné s 95 % spolehlivostí zjistit 5 % změnu ve výskytu genotypu. Vzhledem k tomu, že 5 % změna ve výskytu genotypu na úrovni celé populace ovcí je v průběhu jednoho roku nepravděpodobná, je vhodné namátkovou genotypizaci provádět jednou za tři roky.

(6)

Stanovisko EFSA rovněž doporučilo shromažďování relevantních epizootologických údajů, jako je region, druh stáda a pohlaví zvířete za účelem následných úprav a monitorování správné podoby výběru vzorků. Je proto vhodné dát členským státům možnost, za předpokladu, že podoba výběru vzorku umožňuje zjistit s 95 % spolehlivostí v průběhu tříletého období alespoň 5 % změnu výskytu genotypu, určit přesnou velikost vzorku, četnost odběru reprezentativních vzorků a četnost genotypizace vnitrostátní populace ovcí s přihlédnutím k epizootologickým údajům shromážděným během předcházejících odběrů vzorků.

(7)

Požadavek namátkové genotypizace stanovený v příloze III kapitole A části II bodě 8.2 nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měl být zrušen a nahrazen požadavkem stanoveným v příloze VII kapitole C části 1 uvedeného nařízení, který stanoví, že členské státy, které provádějí šlechtitelský program u ovcí a které povolují odběr vzorků a určování genotypu u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, by měly genotypizovat náhodné vzorky ovcí reprezentativní pro populaci ovcí členského státu, a tedy buď alespoň 1 560 ovcí jednou za tři roky, nebo velikost vzorku a četnost stanovenou členským státem na základě kritérií vymezených v předchozím bodě odůvodnění.

(8)

Přílohy III a VII nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(9)

Vzhledem k tomu, že namátková genotypizace se organizuje jednou za kalendářní rok, měla by tato změna být použitelná od 1. ledna 2018.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy III a VII nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(2)  EFSA Journal (2006) 382, s. 1–46.


PŘÍLOHA

Přílohy III a VII nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

1)

Příloha III se mění takto:

a)

v kapitole A části II se bod 8 nahrazuje tímto:

„8.   Určování genotypu

U každého pozitivního případu TSE u ovcí se určuje genotyp prionového proteinu v kodonech 136, 154 a 171. Případy TSE zjištěné v genotypech, které kódují alanin na obou alelách v kodonu 136, arginin na obou alelách v kodonu 154 a arginin na obou alelách v kodonu 171 se neprodleně ohlašují Komisi. Je-li pozitivní případ TSE případem atypické klusavky, určí se genotyp prionového proteinu také v kodonu 141.“;

b)

v kapitole B části I (A) se bod 8 nahrazuje tímto:

„8.

Genotyp a pokud možno plemeno každé ovce, která byla shledána TSE pozitivní a jíž byl odebrán vzorek podle kapitoly A části II bodu 8.“

2)

V příloze VII kapitole C části 1 se doplňuje nový bod 8, který zní:

„8.

Jestliže členský stát povolí v souladu s druhým odstavcem bodu 1 odběr vzorků a určování genotypu u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, genotyp prionového proteinu v kodonech 136, 141, 154 a 171 se pro minimální vzorek reprezentující celou populaci ovcí členského státu určí buď:

a)

jednou za tři roky, přičemž minimálním vzorkem bude alespoň 1 560 ovcí, nebo

b)

s četností a velikostí vzorku stanovenou členským státem na základě souladu s těmito kritérii:

i)

podoba výběru vzorku bere v úvahu příslušné epizootologické údaje shromážděné během předchozích průzkumů, včetně údajů týkajících se ovčího genotypu prionového proteinu v kodonech 136, 141, 154 a 171 podle plemena, regionu, stáří, pohlaví a druhu stáda,

ii)

podoba výběru vzorku umožňuje zjistit alespoň 5 % změnu výskytu genotypu s 80 % výkonností a 95 % spolehlivostí v průběhu tříletého období.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU