(EU) 2017/892Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/892

ze dne 13. března 2017,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 38 a čl. 174 odst. 1 písm. d), čl. 181 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 a 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 58 odst. 4 písm. a), čl. 62 odst. 2 písm. a) až d) a h) a čl. 64 odst. 7 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3) a stanoví nová pravidla týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Uvedené nařízení rovněž zmocňuje Komisi přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Uvedené akty by měly nahradit některá ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (4). Uvedené nařízení se mění nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 (5).

(2)

Za účelem optimalizace přidělování finančních prostředků a zlepšení kvality strategie by měla být zavedena ustanovení o struktuře a obsahu vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy a vnitrostátní rámec pro environmentální opatření. Za účelem usnadnění vypracování a provádění uvedených opatření by měla být stanovena environmentální opatření, která mohou být zahrnuta do uvedeného vnitrostátního rámce, a požadavky, jež je třeba splnit.

(3)	Dále by měla být stanovena pravidla týkající se obsahu operačních programů, dokladů, které je třeba předložit, lhůt pro předkládání operačních programů a období provádění operačních programů.

(4)

Pro zajištění správného uplatňování režimu podpory pro organizace producentů je třeba stanovit ustanovení o informacích, které mají být uvedeny v žádostech o podporu, jakož i postupy pro vyplácení podpor. Aby se zamezilo obtížím v peněžním toku, měly by mít organizace producentů k dispozici systém záloh na platby doprovázený odpovídajícími zárukami. Z podobných důvodů by měl být k dispozici i alternativní systém pro náhradu již vynaložených výdajů.

(5)	Vzhledem k tomu, že produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a tyto produkty rychle podléhají zkáze, i nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh výrazně narušit. Proto je třeba stanovit prováděcí pravidla týkající se opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

(6)

Měla by být stanovena prováděcí pravidla týkající se vnitrostátní finanční podpory, kterou mohou členské státy přiznat v regionech Unie, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký. Je třeba stanovit postupy schvalování této vnitrostátní finanční podpory, jakož i postup pro schvalování a výši náhrady Unií. Dále by měla být stanovena část náhrady.

(7)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se druhu a formátu určitých informací, které mají být poskytovány pro uplatňování nařízení (EU) č. 1308/2103, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a tohoto nařízení. Tato ustanovení by měla zahrnovat jak informace, které předkládají producenti a organizace producentů členským státům, tak informace, které předkládají členské státy Komisi.

(8)	Je třeba zavést opatření ke správním kontrolám a kontrolám na místě, které jsou nezbytné pro zajištění řádného uplatňování nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny.

(9)	Pro účely čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 je třeba stanovit pravidla týkající se opravy zjevných chyb v žádostech o podporu, oznámeních, požadavcích či žádostech.

(10)

Měla by být stanovena pravidla týkající se finančních příspěvků producentů, kteří nepatří do organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo meziodvětvových organizací, pro něž jsou v rámci organizací nebo sdružení, které jsou považovány v určité hospodářské oblasti za reprezentativní, dohodnuta závazná pravidla.

(11)

Paušální dovozní hodnoty by měly být vypočítány na základě váženého průměru průměrných reprezentativních cen dovážených produktů prodávaných na dovozních trzích členského státu, přičemž se použijí údaje o těchto cenách a dováženém množství dotčených produktů oznámené členskými státy Komisi podle článku 74 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Měla by být zavedena ustanovení pro případy, kdy nejsou pro produkty určitého původu k dispozici žádné reprezentativní ceny.

(12)

Je třeba stanovit prováděcí pravidla týkající se dovozního cla, které lze ukládat na určité produkty vedle cla stanoveného ve společném celním sazebníku. Mělo by být přijato ustanovení, že toto dodatečné dovozní clo lze ukládat tehdy, jestliže dovážené objemy dotyčných produktů převyšují spouštěcí úroveň určenou pro jednotlivý produkt a období uplatnění. Zboží dopravované do Unie je od dodatečného dovozního cla osvobozeno, proto je pro toto zboží třeba přijmout zvláštní ustanovení.

(13)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít od téhož dne.

(14)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

ODDÍL 1

Úvodní ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, s výjimkou obchodních norem.

2.   Kapitoly I až V se použijí pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a na produkty určené výhradně ke zpracování.

ODDÍL 2

Operační programy

Článek 2

Vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy

Struktura a obsah vnitrostátní strategie podle čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se stanoví v příloze I tohoto nařízení.

Článek 3

Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření a způsobilé investice

1.   V samostatném oddíle vnitrostátního rámce podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou uvedeny požadavky stanovené v čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (6), které musí environmentální opatření vybraná v rámci operačního programu splňovat.

Vnitrostátní rámec stanoví neúplný seznam environmentálních opatření a s nimi souvisejících podmínek použitelných v daném členském státě pro účely čl. 33 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013.

Seznam uvedený v druhém pododstavci může zahrnovat následující druhy environmentálních opatření:

a)	opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky nebo závazky v souvislosti s ekologickým zemědělstvím uvedenými v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, a která jsou stanovena v rámci programu rozvoje venkova dotčeného členského státu;

b)	investice přínosné pro životní prostředí;

c)

ostatní opatření přínosná pro životní prostředí, včetně opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku, avšak jsou spojena s odvětvím ovoce a zeleniny, pokud přispívají k ochraně půdy, vody nebo úsporám energie, zlepšování nebo zachování kvality vody, ochraně stanovišť nebo biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu a snižování odpadů nebo zlepšení nakládání s odpady.

U každého environmentálního opatření uvedeného v třetím pododstavci písm. b) a c) se ve vnitrostátním rámci uvede:

a)	odůvodnění opatření na základě jeho dopadu na životní prostředí a

b)	konkrétní závazek nebo závazky z opatření plynoucí.

Ve vnitrostátním rámci se uvede alespoň jedno opatření týkající se uplatňování postupů integrované ochrany před škůdci.

2.   Environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky nebo závazky v souvislosti s ekologickým zemědělstvím podporovanými v rámci programu rozvoje venkova, mají stejnou délku trvání jako uvedené závazky. Pokud doba trvání opatření překročí dobu trvání původního operačního programu, opatření pokračuje v následném operačním programu.

Členské státy mohou povolit kratší dobu trvání environmentálních opatření nebo v řádně odůvodněných případech dokonce jejich zastavení, a to zejména při zohlednění výsledků hodnocení v předposledním roce provádění operačního programu podle čl. 57 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3.   Investice přínosné pro životní prostředí uskutečněné v prostorách organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo dceřiných podniků, které splňují z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo v prostorách členů, jsou způsobilé pro podporu, pokud:

a)	by mohly vést ke snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z výrobního procesu; nebo

b)	by mohly vést k nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; nebo

c)	by mohly vést ke snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů, včetně přípravků na ochranu rostlin nebo hnojiv; nebo

d)	vedou ke zlepšení životního prostředí; nebo

e)	jsou spojeny s investicemi nesouvisejícími s výrobou, které jsou potřebné k dosažení cílů agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, zejména pokud se uvedené cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti.

4.   Investice uvedené v odst. 3 písm. a) jsou způsobilé pro podporu, pokud přinášejí alespoň 15 % snížení (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací), pokud jde o:

a)	využívání výrobních vstupů, které představují neobnovitelné přírodní zdroje, jako např. voda nebo fosilní paliva, nebo možné zdroje znečištění životního prostředí, jako např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin nebo některé druhy energetických zdrojů;

b)	emise látek z výrobního procesu znečišťujících ovzduší, půdu nebo vodu; nebo

c)	produkci odpadu z výrobního procesu, včetně odpadních vod.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy přijmout investice, které umožní snížení o nejméně 7 % (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací) za předpokladu, že tyto investice umožní alespoň jeden dodatečný přínos pro životní prostředí.

Očekávané snížení a případně očekávaný dodatečný přínos pro životní prostředí musí být předem prokázány prostřednictvím projektové specifikace nebo jiných technických dokumentů, které předloží organizace producentů nebo sdružení organizací producentů v okamžiku předložení navrhovaného operačního programu nebo změny takového programu ke schválení, ve kterých jsou uvedeny výsledky, jichž lze dosáhnout prostřednictvím realizace investic, jak je potvrzeno technickou dokumentací nebo nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem schválených členským státem.

Investice zaměřené na snížení spotřeby vody:

a)	přinesou snížení spotřeby vody při zavlažování kropením nebo podobnými systémy ve srovnání se spotřebou před investicí alespoň o 5 % a

b)	nepovedou k čistému rozšíření zavlažované plochy, nepřesáhne-li celková spotřeba vody k zavlažování celého zemědělského podniku, včetně rozšířené plochy, průměrnou spotřebu vody za posledních 5 let před investicí.

5.   Investice uvedené v odst. 3 písm. b) sestávající ze systémů, které vyrábějí energii, jsou způsobilé pro podporu, pokud množství vyrobené energie nepřekročí množství, které mohou organizace producentů, sdružení organizací producentů, dceřiné podniky nebo členové organizací producentů, kteří mají prospěch z investice, uplatnit předem na ročním základě na opatření týkající se ovoce a zeleniny.

6.   Investice uvedené v odst. 3 písm. c) a d) jsou způsobilé pro podporu, jestliže přispívají k ochraně půdy, úsporám vody nebo energie, zlepšování nebo zachování kvality vody, ochraně stanovišť nebo biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu a snižování odpadů nebo lepšímu nakládání s odpady, ačkoli jejich přínos nelze kvantifikovat.

Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů doloží v okamžiku předložení ke schválení navrhovaného operačního programu nebo změny tohoto programu očekávaný pozitivní přínos k jednomu environmentálnímu cíli nebo více environmentálním cílům. Příslušný vnitrostátní orgán může požadovat, aby důkazy byly předloženy ve formě projektových specifikací potvrzených nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem v příslušné oblasti životního prostředí.

7.   Pro environmentální opatření platí tato pravidla:

a)

různá environmentální opatření lze kombinovat za předpokladu, že se navzájem doplňují a jsou navzájem slučitelná. V případě kombinace jiných environmentálních opatření, než jsou investice do hmotného majetku, je při stanovení výše podpory zohledněn konkrétní ušlý příjem a dodatečné náklady vzniklé v důsledku této kombinace;

b)	závazky týkající se omezení používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin nebo jiných prostředků mohou být přijaty pouze tehdy, pokud mohou být tato omezení posouzena takovým způsobem, který poskytne záruku ohledně dodržení uvedených závazků;

c)	investice přínosné pro životní prostředí uvedené v odstavci 3 jsou plně způsobilé pro podporu.

Článek 4

Obsah operačních programů

1.   Operační programy obsahují:

a)	popis výchozí situace, založený podle potřeby na společných ukazatelích výchozího stavu uvedených v bodě 5 přílohy II;

b)

cíle programu se zřetelem na prognózy produkce a odbytu a vysvětlení, jak program hodlá přispívat k cílům vnitrostátní strategie a jak je s nimi v souladu, včetně jeho vyváženosti z hlediska činností. Charakteristika cílů vyznačuje měřitelné cíle, aby se usnadnilo sledování postupně dosahovaného pokroku při provádění programu;

c)	navržená opatření, včetně opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

d)	dobu trvání programu a

e)	finanční hlediska, zejména: i) metodu výpočtu a výši finančních příspěvků, ii) postup při financování provozního fondu, iii) informace nutné k odůvodnění rozdílů ve výši příspěvků a iv) rozpočet a časový rozvrh pro činnosti pro každý rok provádění programu.

2.   Operační programy obsahují:

a)

míru, v níž různá opatření doplňují jiná opatření a jsou s nimi v souladu, včetně opatření financovaných nebo způsobilých pro podporu z jiných fondů Unie, a zejména podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a propagačních programů schválených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (7). Podle potřeby se rovněž uvede zvláštní odkaz na opatření prováděná v rámci předchozích operačních programů a

b)	z různých opatření neplyne žádné riziko dvojího financování z fondů Unie.

Článek 5

Dokumenty, které mají být předloženy spolu s operačním programem

K operačním programům se přikládá:

a)	doklad o vytvoření provozního fondu;

b)	písemný závazek organizace producentů, že bude dodržovat nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a toto nařízení, a

c)	písemný závazek organizace producentů, že nepřijala a nepřijme přímo ani nepřímo žádný jiný finanční příspěvek od Unie nebo od členského státu, pokud jde o opatření, která mají nárok na podporu podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny.

Článek 6

Lhůta pro podání

1.   Organizace producentů předkládají operační programy ke schválení příslušnému orgánu členského státu, v němž má organizace producentů své sídlo, a to do 15. září roku, který předchází roku, v němž se má operační program provádět. Členské státy mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.   Jestliže právnická osoba nebo jasně vymezená složka právnické osoby, včetně seskupení producentů vytvořeného podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo seskupení producentů uvedeného v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, předloží žádost o uznání za organizaci producentů, může zároveň předložit ke schválení operační program uvedený v odstavci 1. Schválení operačního programu je podmíněno získáním uznání nejpozději do data stanoveného v čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

Článek 7

Doba provádění operačních programů

1.   Operační programy se provádějí v ročních obdobích od 1. ledna do 31. prosince.

2.   Operační programy schválené do 15. prosince se provádějí od 1. ledna následujícího roku.

Provádění programů schválených po 15. prosinci se posouvá o jeden rok.

3.   Odchylně od odstavce 2 je v případě použití čl. 33 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 provádění operačních programů schválených podle uvedených ustanovení zahájeno nejpozději 31. ledna následujícího po jejich schválení.

ODDÍL 3

Podpora

Článek 8

Schválená výše podpory

Členské státy oznámí organizacím producentů a sdružením organizací producentů schválenou výši podpory do 15. prosince roku, který předchází roku, na nějž je podpora požadována.

Odchylně od prvního odstavce v případě použití čl. 33 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 oznámí členské státy uvedeným organizacím a sdružením schválenou výši podpory do 20. ledna roku, na který je podpora požadována.

Článek 9

Žádosti o podporu

1.   Organizace producentů podávají příslušnému orgánu členského státu žádost o podporu nebo o zbývající částku podpory na každý operační program, na který je podpora požadována, do 15. února roku následujícího po roce, na který je podpora požadována.

2.   K žádostem o podporu se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí:

a)	požadovaná podpora;

b)	hodnota produkce uvedené na trh;

c)	finanční příspěvky vybrané od členů organizace producentů a příspěvky organizace producentů samé;

d)	výdaje vynaložené v rámci operačního programu;

e)	výdaje týkající se opatření pro předcházení krizím a jejich řešení rozdělené podle jednotlivých akcí;

f)	podíl provozního fondu vynaložený na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení rozdělený podle jednotlivých akcí;

g)	soulad s čl. 33 odst. 3, s čl. 33 odst. 5 prvním pododstavcem a s článkem 34 nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)	písemný závazek, že organizace producentů neobdržela dvojí financování ze strany Unie nebo vnitrostátní financování, pokud jde o opatření nebo akce, na které může být poskytnuta podpora podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny;

i)	důkaz o provedení dotčené akce v případě žádosti o platbu na základě standardní paušální sazby nebo stupnic jednotkových nákladů podle čl. 31 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a

j)	výroční zprávu podle článku 21.

3.   Žádosti o podporu se mohou vztahovat na plánované, avšak neuskutečněné výdaje, pokud se prokáže, že:

a)	dotčené činnosti nemohly být provedeny do 31. prosince roku provádění operačního programu z důvodů, které dotčená organizace producentů nemohla ovlivnit;

b)	tyto činnosti mohou být provedeny do 30. dubna roku následujícího po roce, na který bylo zažádáno o podporu, a

c)	rovnocenný příspěvek organizace producentů zůstává v provozním fondu.

Podpora se vyplatí a záruka složená podle čl. 11 odst. 2 se uvolní pouze pod podmínkou, že se do 30. dubna roku následujícího po roce, pro který byly dotčené výdaje naplánovány, prokáže uskutečnění plánovaných výdajů uvedených v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, a na základě vzniklého nároku na podporu.

4.   Ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech může příslušný orgán členského státu přijmout žádosti po datu stanoveném v odstavci 1, pokud byly provedeny nezbytné kontroly a byla dodržena lhůta pro výplatu stanovená v článku 10. Pokud jsou žádosti podány po datu stanoveném v odstavci 1, podpora se sníží o 1 % za každý den prodlení v podání žádosti.

5.   Sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu podle odstavce 1 za své členy a jejich jménem, pouze pokud jsou uvedení členové organizacemi producentů uznanými v členském státě, v němž je uznáno sdružení organizací producentů, a pokud je u každého člena předložena podkladová dokumentace uvedená v odstavci 2. Organizace producentů jsou konečnými příjemci podpory.

6.   Organizace producentů, které jsou členy nadnárodních sdružení organizací producentů, žádají o podporu v členském státě, v němž jsou uznány v souvislosti s činnostmi prováděnými na území uvedeného členského státu. Nadnárodní sdružení organizací producentů poskytne členskému státu, v němž má své sídlo, kopii žádosti.

7.   Aniž je dotčen odstavec 6, nadnárodních sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu v členském státě, v němž má sdružení své sídlo, pokud jde o činnosti prováděné na úrovni sdružení za předpokladu, že neexistuje riziko dvojího financování.

Článek 10

Výplata podpory

Členské státy vyplatí podporu do 15. října roku následujícího po roce provádění programu.

Článek 11

Zálohy

1.   Žádosti o zálohy se mohou podávat podle rozhodnutí členského státu buď v režimu tří měsíců v lednu, dubnu, červenci a říjnu, nebo v režimu čtyř měsíců v lednu, květnu a září.

Celková částka záloh vyplacených na daný rok nesmí přesáhnout 80 % výše podpory původně schválené pro daný operační program.

2.   Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (8) se zálohy vyplácejí až po složení záruky rovnající se 110 % zálohy.

3.   Členské státy mohou u záloh stanovit jejich minimální výši a lhůty.

Článek 12

Částečné platby

1.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby žádaly o proplacení části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu vynaloženy.

2.   Žádosti lze podávat kdykoli, avšak maximálně třikrát během jednoho roku. Musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

3.   Platby související se žádostmi o vyplacení části podpory nesmějí převyšovat 80 % části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu za dané období vynaloženy. Členské státy mohou u částečných plateb stanovit jejich minimální výši a lhůty pro podání žádostí.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ KRIZÍM A JEJICH ŘEŠENÍ

Článek 13

Opatření odborné přípravy a výměna osvědčených postupů

Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které musí opatření odborné přípravy a výměna osvědčených postupů splňovat, aby byly považovány za opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

Článek 14

Opatření v oblasti propagace a komunikace

1.   Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které opatření v oblasti propagace a komunikace musí splňovat, a to bez ohledu na to, zda se uvedená opatření týkají předcházení krizím nebo řešení krizí. Tyto předpisy musí v případě potřeby umožnit rychlé použití opatření.

2.   Akce v rámci propagačních a komunikačních opatření doplňují veškeré probíhající propagační a komunikační akce, které nesouvisí s opatřeními pro předcházení krizím a jejich řešení uplatňovanými dotčenou organizací producentů v jejich operačním programu.

Článek 15

Obchodní normy stažených produktů

1.   Produkt stažený z trhu splňuje obchodní normu pro uvedený produkt podle hlavy II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, s výjimkou ustanovení o obchodní úpravě a označování produktů. Jestliže jsou produkty staženy hromadně, musí být splněny minimální požadavky pro třídu II.

Malé produkty popsané v příslušných normách však musí splňovat příslušné obchodní normy, včetně předpisů o obchodní úpravě a označení produktů.

2.   Jestliže pro daný produkt obchodní norma neexistuje, musí být splněny minimální požadavky stanovené v příloze III. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla doplňující uvedené minimální požadavky.

Článek 16

Náklady na přepravu pro bezplatné rozdělení

1.   Náklady na pozemní přepravu pro bezplatné rozdělení všech produktů stažených z trhu jsou způsobilé v rámci operačního programu na základě stupnic jednotkových nákladů stanovených v závislosti na vzdálenosti mezi místem stažení a místem dodávky podle přílohy IV.

V případě námořní přepravy určují členské státy vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem konečné dodávky. Pokud je možná pozemní přeprava, nesmí náhrada přesahovat náklady na pozemní přepravu po nejkratší trase mezi místem nakládky a místem konečného dodání. Pro částky stanovené v příloze IV se používá opravný koeficient 0,6.

V případě kombinované přepravy se příslušné přepravní náklady určí jako součet nákladů odpovídajících vzdálenosti pozemní přepravy plus 60 % nákladů, pokud celková vzdálenost dopravy byla uskutečněna po zemi, jak je stanoveno v příloze IV.

2.   Náklady na přepravu jsou hrazeny straně, která skutečně nese finanční náklady na příslušnou přepravní operaci.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

a)	názvy přijímajících organizací;

b)	množství dotčených produktů;

c)	převzetí přijímajícími organizacemi a použité dopravní prostředky a

d)	vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem dodávky.

Článek 17

Náklady na třídění a balení pro bezplatné rozdělení

1.   Náklady na třídění a balení ovoce a zeleniny stažené z trhu a určené k bezplatnému rozdělení jsou způsobilé v rámci operačních programů. V případě produktů v baleních o čisté hmotnosti menší než 25 kilogramů se použijí paušální částky stanovené v příloze V.

2.   Balení produktů pro bezplatné rozdělení jsou opatřena evropským znakem a jedním nebo více z prohlášení uvedených v příloze VI.

3.   Náklady na třídění a balení jsou hrazeny organizaci producentů, která prováděla tyto operace.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

a)	názvy přijímajících organizací;

b)	množství dotčených produktů a

c)	převzetí přijímajícími organizacemi, s uvedením druhu obchodní úpravy.

KAPITOLA III

VNITROSTÁTNÍ FINANČNÍ PODPORA

Článek 18

Schvalování výplaty vnitrostátní finanční podpory

1.   Členské státy předkládají Komisi žádost o schválení poskytnutí vnitrostátní finanční podpory podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro operační programy, které mají být provedeny ve kterémkoli příslušném kalendářním roce, do 31. ledna daného roku.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím:

a)	že stupeň organizovanosti producentů v dotčeném regionu je obzvláště nízký, v souladu s článkem 52 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891;

b)	že podpora je čerpána pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny vyprodukované v daném regionu, a

c)	údaje týkající se organizací producentů a výše příslušné podpory a podílu finančních příspěvků poskytovaných v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Komise schválí nebo zamítne žádost prostřednictvím rozhodnutí do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž Komise obdržela od členského státu kompletní žádost. Pokud si Komise během tříměsíční lhůty nevyžádá dodatečné informace, je žádost považována za úplnou.

Článek 19

Žádost o platbu a platba vnitrostátní finanční podpory

1.   Články 9 a 10 se použijí obdobně na žádosti o platbu a platbu vnitrostátní finanční podpory.

2.   Členské státy mohou přijmout doplňující pravidla týkající se platby vnitrostátní finanční podpory, včetně možnosti poskytnout zálohu a částečnou platbu.

Článek 20

Uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií

1.   Nejpozději do 1. ledna druhého roku následujícího po roce provádění programu členské státy mohou požádat Unii o uhrazení schválené vnitrostátní finanční podpory skutečně vyplacené organizacím producentů.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím, že podmínky stanovené v čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 byly ve třech z předchozích čtyř let splněny.

Pro účel výpočtu stupně organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny je třeba zohlednit také hodnotu produkce ovoce a zeleniny seskupení producentů vytvořených podle čl. 125e nařízení (ES) č. 1234/2007.

Žádost o uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií musí rovněž obsahovat:

a)	údaje týkající se dané organizace producentů;

b)	částku vyplacené podpory, omezenou pro každou organizaci producentů na původně schválenou částku, a

c)	popis provozního fondu, kterým se doloží celková částka, finanční podpora Unie, vnitrostátní finanční podpora a příspěvky organizací producentů a jejich členů.

2.   Komise žádost schválí nebo zamítne.

Žádost se zamítne, pokud nebyla dodržena pravidla o schvalování a uhrazení vnitrostátní finanční podpory či pokud nebyla dodržena pravidla týkající se organizací producentů, provozního fondu a operačních programů stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Jestliže bylo uhrazení podpory Unií schváleno, vykáží se způsobilé výdaje Komisi postupem stanoveným v článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (9).

4.   Podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory z prostředků Unie nesmí překročit 60 % vnitrostátní finanční podpory poskytnuté organizaci producentů. Uhrazená částka nesmí překročit 48 % finanční podpory Unie podle čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

KAPITOLA IV

INFORMACE, ZPRÁVY A KONTROLY

ODDÍL 1

Informace a zprávy

Článek 21

Informace a výroční zprávy seskupení producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů a výroční zprávy členských států

1.   Na žádost příslušného orgánu členského státu poskytnou seskupení producentů vytvořená podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů veškeré příslušné údaje potřebné pro vypracování výroční zprávy podle čl. 54 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro shromáždění informací o počtu členů, objemu a hodnotě produkce uvedené na trh organizacemi producentů, které nepředložily operační programy. Od organizací producentů a seskupení producentů uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 je požadováno, aby uvedly počet členů, objem a hodnotu produkce uváděné na trh.

2.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů předloží výroční zprávy o provádění svých operačních programů spolu se svými žádostmi o podporu.

Tyto výroční zprávy se týkají:

a)	operačních programů prováděných během předchozího roku;

b)	hlavních změn operačního programu a

c)	rozdílů mezi odhadovanou podporou a požadovanou podporou.

3.   Ve výroční zprávě organizace producentů a sdružení organizací producentů se uvedou:

a)

dosažené úspěchy operačního programu založené na ukazatelích uvedených v příloze II a popřípadě na dodatečných ukazatelích uvedených ve vnitrostátní strategii: i) v každé výroční zprávě se použijí společné ukazatele výchozího stavu a (finanční) ukazatele vstupů; ii) v posledních dvou letech operačního programu se použijí ukazatele výsledků a výstupů a

b)	shrnutí významných problémů, které bylo třeba při řízení programu řešit, a opatření přijatá pro zajištění kvality a účinnosti provádění programu.

Ve výročních zprávách se případně uvádí, které záruky byly zavedeny v souladu s vnitrostátní strategií a s čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013 s cílem chránit životní prostředí před možnými zvýšenými tlaky v důsledku investic podporovaných v rámci operačního programu.

4.   Ve výroční zprávě organizace producentů a sdružení organizací producentů za předposlední rok operačního programu se uvede, do jaké míry byly splněny cíle programu. V této zprávě se rovněž uvedou faktory, které přispěly k úspěchu nebo neúspěchu provádění programu a způsob, jak byly uvedené faktory zohledněny v rámci probíhajícího programu nebo jak budou zohledněny v následujícím operačním programu.

Členský stát uvede ve své výroční zprávě podle čl. 54 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 podrobné údaje o případech uvedených v prvním pododstavci.

ODDÍL 2

Kontroly

Článek 22

Systém jednoznačné identifikace

Členské státy zajistí, aby se na organizace producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o jejich žádosti o podporu, vztahoval systém jednoznačné identifikace. Tento systém identifikace musí být slučitelný se systémem identifikace příjemců uvedeným v článku 73 nařízení Rady (EU) č. 1306/2013.

Článek 23

Postupy předkládání

Aniž jsou dotčeny články 9, 24 a 25, stanoví členské státy postupy pro podávání žádostí o podpory, žádostí o uznání nebo o schválení operačních programů i o požadované platby.

Článek 24

Udělení uznání

1.   Členské státy před tím, než uznají organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 154 odst. 4 písm. a) nebo čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, provedou správní kontroly a kontroly na místě v organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, aby ověřily splnění kritérií pro uznání.

2.   Členské státy provedou správní kontroly a kontroly na místě, pokud jde o kritéria pro uznání, která se vztahují na všechny uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů, nejméně jednou za pět let, i když organizace producentů nebo sdružení organizací producentů neprovádějí operační program.

Článek 25

Schvalování operačních programů a jejich změn

1.   Před schválením operačního programu podle článku 33 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ověří příslušný členský stát všemi vhodnými prostředky, včetně prostřednictvím kontrol na místě, operační programy předložené ke schválení a případně také žádosti o změny. Tyto kontroly se týkají zejména:

a)	správnosti údajů podle čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a e), které se uvádějí v návrhu operačního programu;

b)	souladu programu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1308/2013, jakož i s vnitrostátní strategií a vnitrostátním rámcem;

c)	způsobilosti akcí a způsobilosti navrhovaných výdajů a

d)	soudržnosti a odborné kvality programu, přiměřenosti odhadů a plánu podpor, jakož i plánování jejich provedení.

2.   Kontroly uvedené v odstavci 1 ověří, zda:

a)	jsou cíle měřitelné a zda je lze monitorovat a zda jich lze dosáhnout prostřednictvím navrhovaných akcí a

b)	operace, na které se žádá o podporu, jsou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a předpisy Unie, a to zejména se státní podporou, programy rozvoje venkova a propagačními programy a závaznými normami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech nebo ve vnitrostátní strategii.

Článek 26

Správní kontroly

1.   Tyto postupy týkající se správních kontrol požadují evidenci provedených operací, výsledků ověřování a opatření přijatých ke zjištěným nesrovnalostem.

2.   Před poskytnutím podpory provedou členské státy správní kontroly všech žádostí o podporu.

3.   Správní kontroly žádostí o podporu v příslušných případech zahrnují ověření:

a)	výroční zprávy o provedení operačního programu předané společně s žádostí o podporu;

b)	hodnoty produkce uvedené na trh, příspěvků do provozního fondu a vynaložených výdajů;

c)	přesné korelace uplatňovaných výdajů s dodanými produkty a službami;

d)	souladu provedených akcí s akcemi zařazenými do schváleného operačního programu a

e)	dodržování nařízených finančních a dalších limitů a stropů.

4.   Výdaje vzniklé v rámci operačního programu musí být doloženy doklady o zaplacení. Použité faktury musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který splňuje z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo, s výhradou souhlasu členského státu, jménem jednoho nebo více členů. Nicméně faktury týkající se osobních nákladů uvedených v bodě 2 přílohy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který z 90 % splňuje požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 uvedeného nařízení, nebo s výhradou schválení ze strany členského státu, jménem družstev, která jsou členy organizace producentů.

Článek 27

Kontroly na místě ročních žádostí o podporu

1.   Členské státy provádějí kontroly na místě v provozovnách organizací producentů, sdružení organizací producentů a případně jejich dceřiných podniků, aby zajistily soulad s podmínkami pro uznání, pro poskytnutí podpory nebo zbývající částky podpory pro daný rok podle čl. 9 odst. 1, které doplňují správní kontroly.

2.   Kontroly na místě se týkají odběru vzorků, který představuje nejméně 30 % celkové požadované podpory pro každý rok. Každá organizace producentů nebo každé sdružení organizací producentů provádějící operační program musí být navštíveny nejméně jednou za tři roky.

3.   Členské státy určí organizace producentů, které je třeba zkontrolovat, na základě analýzy rizik, která bere v úvahu tato kritéria:

a)	výši podpory;

b)	zjištění při kontrolách v předchozích letech;

c)	parametry nahodilosti a

d)	jiné parametry, které určí členské státy.

4.   Kontroly na místě lze oznámit předem za podmínky, že tím není ohrožen účel kontroly.

5.   Kontroly na místě se týkají všech závazků a povinností organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, jejich členů nebo případně dceřiných podniků, které lze v době návštěvy zkontrolovat a které nemohly být zkontrolovány během správních kontrol. Kontroly na místě se týkají zejména:

a)	souladu s kritérii uznání pro daný rok;

b)	provádění akcí a jejich souladu se schváleným operačním programem;

c)	ve vztahu k příslušnému počtu akcí: souladu výdajů s právními předpisy Unie a dodržování lhůt stanovených v uvedených předpisech;

d)	čerpání provozního fondu, včetně výdajů uváděných v žádostech o zálohy nebo částečné platby, hodnoty produkce uvedené na trh, příspěvků do provozního fondu a vykázaných výdajů doložených účetními nebo rovnocennými doklady;

e)	plného dodání produktů členy, poskytnutí služeb nebo pravosti uplatňovaných výdajů a

f)	kontrol druhého stupně uvedených v článku 30 u výdajů na stažení z trhu, zelené sklizně a nesklízení ovoce a zeleniny.

6.   Hodnota produkce uvedené na trh se ověřuje na základě údajů z finančního účetního systému kontrolovaných a potvrzených v souladu s vnitrostátními předpisy.

Za tímto účelem se členské státy mohou rozhodnout, že prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh bude ověřeno stejným způsobem jako údaje finančního účetnictví.

Kontrola prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh může být provedena před předáním příslušné žádosti o podporu, avšak provede se nejpozději před vyplacením podpory.

7.   Až na výjimečné okolnosti zahrnují kontroly na místě návštěvu místa, v němž je akce prováděna, nebo jde-li o akci nehmotnou, návštěvu jejího navrhovatele. Zejména akce v jednotlivých podnicích členů organizací producentů, pokryté vzorkem podle odstavce 2 musí být podrobeny nejméně jedné návštěvě, aby se ověřilo jejich provádění.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že neprovedou tyto návštěvy u malých akcí nebo v případech, kdy se domnívají, že riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory je nízké, nebo že operace nebyla provedena. O odpovídajícím rozhodnutí a jeho odůvodnění se provede záznam. Kritéria pro analýzu rizik uvedená v odstavci 3 se použijí obdobně na tento odstavec.

8.   Do plnění četnosti kontrol podle odstavce 2 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům stanoveným v tomto článku.

9.   Výsledky kontrol na místě se vyhodnocují, aby bylo možné stanovit, zda některé ze zjištěných problémů jsou systémové povahy a zda z nich plyne riziko pro další podobné akce, příjemce nebo subjekty. Toto posouzení také musí odhalit příčiny takových situací a určit, zda je nutný další přezkum nebo zda jsou doporučené nápravné či preventivní akce.

Pokud kontroly odhalí vážné nesrovnalosti v regionu nebo v části regionu nebo u konkrétní organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, provede členský stát během dotyčného roku v daném regionu nebo v dané organizaci či v daném sdružení doplňkové kontroly a zvýší procento odpovídajících žádostí, které mají být zkontrolovány v následujícím roce.

Článek 28

Zprávy o kontrolách na místě

1.   O každé kontrole na místě se podává podrobná zpráva, ve které jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	režim podpory a kontrolovaná žádost;

b)	jména a funkce přítomných osob;

c)	kontrolované akce, opatření a dokumenty, včetně auditní stopy a ověřených podpůrných dokladů, a

d)	výsledky kontroly.

2.   Zástupci organizace producentů nebo sdružení organizací producentů je poskytnuta příležitost podepsat zprávu za účelem potvrzení své přítomnosti při kontrole a připojení svých připomínek. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, příjemce obdrží kopii zprávy.

Článek 29

Kontroly prvního stupně při stažení z trhu

1.   Členské státy provádějí při stažení z trhu ve všech organizacích producentů kontroly prvního stupně, které zahrnují kontrolu dokladů a totožnosti doplněnou o fyzickou kontrolu, kontrolu hmotnosti produktů stažených z trhu a kontrolu dodržování podmínek podle článku 15 v souladu s postupy stanovenými v hlavě II kapitole II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011. Kontrola se provádí po přijetí oznámení podle čl. 44 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ve lhůtách stanovených v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku.

2.   Kontroly prvního stupně se vztahují na 100 % množství produktů stažených z trhu. Po skončení této kontroly jsou stažené produkty, kromě produktů určených k bezplatnému rozdělení, denaturovány nebo vyřazovány pro zpracovatelský průmysl pod dohledem příslušných orgánů a za podmínek stanovených členským státem v souladu s článkem 46 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3.   Jsou-li však produkty určeny k bezplatnému rozdělení, mohou členské státy odchylně od odstavce 2 kontrolovat menší procentní podíl, než je stanoveno v uvedeném odstavci, za předpokladu, že tento podíl nebude u žádné organizace producentů během hospodářského roku menší než 10 % příslušných množství. Kontrola může proběhnout v prostorách organizace producentů nebo příjemců produktů. V případě, že kontroly odhalí nesrovnalosti, provádějí členské státy dodatečné kontroly.

Článek 30

Kontroly druhého stupně při stažení z trhu

1.   Členské státy provádějí při stažení z trhu kontroly druhého stupně v prostorách organizace producentů a příjemců produktů stažených z trhu na základě analýzy rizik. Analýza rizik obsahuje závěry předchozích kontrol prvního a druhého stupně a skutečnost, zda organizace producentů dodržuje nebo nedodržuje určitý postup pro zajištění jakosti. Tato analýza rizik slouží jako základ pro stanovení minimální četnosti kontrol druhého stupně pro každou organizaci producentů.

2.   Kontroly druhého stupně uvedené v odstavci 1 se týkají:

a)	ověření skladových a účetních výkazů vedených všemi organizacemi producentů, které provádějí během příslušného hospodářského roku stažení z trhu;

b)	množství uvedených na trh podle údajů v žádostech o podporu, a zejména skladových a účetních výkazů, faktur a rovněž shody údajů v prohlášeních s účetními a daňovými údaji příslušných organizací producentů;

c)	účetnictví, zejména věrohodnosti čistých příjmů organizací producentů podle údajů v žádostech o platby a úměrnosti všech nákladů na stažení z trhu, a

d)	určení produktů stažených z trhu podle údajů v žádostech o platbu a jejich denaturace.

3.   Každá kontrola zahrnuje odběr vzorku, který se týká nejméně 5 % množství produktů stažených organizací producentů z trhu během hospodářského roku.

4.   Skladové a účetní výkazy podle odst. 2 písm. a) zaznamenávají pro každý stažený produkt tyto operace (vyjádřené v tunách):

a)	produkci dodanou členy organizace producentů a členy jiných organizací producentů v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891;

b)	prodeje organizace producentů uvádějící produkty určené pro trh s čerstvými produkty a produkty určené ke zpracování a

c)	produkty stažené z trhu.

5.   Kontroly týkající se určení produktů stažených z trhu zahrnují:

a)	namátkovou kontrolu skladových výkazů, jež mají vést příjemci, a v případě použití čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 finanční výkazy příslušných dobročinných organizací a nadací a

b)	kontrolu dodržování příslušných environmentálních předpisů.

6.   V případě, že kontroly druhého stupně odhalí nesrovnalosti, členské státy provádějí důkladnější kontroly druhého stupně pro příslušný rok a zvýší četnost kontrol druhého stupně v prostorách organizací producentů nebo sdružení organizací producentů během následujícího roku.

Článek 31

Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Předtím, než proběhne zelená sklizeň, ověří členské státy formou kontroly na místě, že dotčené produkty nejsou poškozené a že dotčená plocha je dobře obhospodařována. Po zelené sklizni členské státy ověří, že dotčená plocha byla zcela sklizena a že sklizený produkt byl denaturován.

2.   Dříve než proběhne nesklízení ovoce a zeleniny, ověří členské státy formou kontroly na místě, že daná plocha byla dobře obhospodařována, že nedošlo k žádné částečné sklizni, že produkt je řádně vyvinut a celkově zdravý, přiměřený a splňuje požadavky na prodejní jakost.

Členské státy zajistí, aby produkce byla denaturována. Pokud to není možné, zajistí formou návštěvy nebo návštěv na místě během období sklizně, aby neproběhlo žádné sklízení.

3.   V případě použití čl. 48 odst. 3 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891:

a)	požadavek stanovený v prvním pododstavci odstavce 2 tohoto článku, aby nedošlo k žádné částečné sklizni, se nepoužije a

b)	členské státy zajistí, že ovoce a zelenina, u nichž se přistoupilo k zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, se ve stejném produkčním období nepoužijí k dalším produkčním účelům.

4.   Ustanovení čl. 30 odst. 1, 2, 3 a 6 se použijí obdobně.

Článek 32

Nadnárodní organizace producentů

1.   Členský stát, v němž má nadnárodní organizace producentů své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizování kontrol této organizace, pokud jde o operační program a provozní fond, a za ukládání správních sankcí v případech, kdy takové kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2.   Ostatní členské státy, od nichž se vyžaduje správní spolupráce podle čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, provádějí takové správní kontroly a kontroly na místě, které vyžaduje členský stát uvedený v odstavci 1 tohoto článku, a podávají mu zprávy o jejich výsledcích. Dodržují termíny stanovené členským státem podle odstavce 1.

3.   Předpisy platné v členském státě podle odstavce 1 se použijí na organizaci producentů, operační program i provozní fond. Pokud však jde o environmentální a rostlinolékařské otázky a opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, použijí se pravidla členského státu, v němž se příslušné opatření uskutečňuje.

Článek 33

Nadnárodní sdružení organizací producentů

1.   Členský stát, v němž má organizace producentů, která je členem nadnárodního sdružení, své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na jeho území a provozní fond, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2.   Členský stát uvedený v odstavci 1 úzce spolupracuje s členským státem, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, a neprodleně informuje o výsledcích provedených kontrol a případných správních sankcích.

3.   Členský stát, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na úrovni nadnárodního sdružení a operační fond nadnárodního sdružení, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny. Rovněž zajistí koordinaci kontrol a plateb, pokud jde o akce v rámci operačních programů prováděné na území jiných členských států.

4.   Akce v rámci operačních programů splňují vnitrostátní pravidla členského státu, v němž jsou skutečně prováděny.

Článek 34

Kontroly

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné právní předpisy Unie, zavedou členské státy kontroly a opatření za účelem zajištění řádného používání nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a tohoto nařízení. Kontroly a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Členské státy zejména zajistí, aby:

a)	bylo možno kontrolovat veškerá kritéria způsobilosti stanovená unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo vnitrostátní strategií nebo vnitrostátním rámcem;

b)	příslušné orgány členského státu odpovědné za provádění kontrol měly k dispozici dostatečný počet pracovníků s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi pro účinné provádění kontrol a

c)	byly stanoveny kontroly k zamezení neoprávněného dvojího financování opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny a z jiných režimů Unie nebo vnitrostátních režimů.

Článek 35

Zjevné chyby

V případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem členského státu, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013, veškerá oznámení, žádosti nebo požadavky předložené členskému státu podle nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 nebo tohoto nařízení a všechny žádosti o podporu mohou být po svém podání kdykoli upraveny.

KAPITOLA V

ROZŠÍŘENÍ PŮSOBNOSTI PRAVIDEL

Článek 36

Finanční příspěvky

Pokud členský stát rozhodne podle článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013, že subjekty, které nepatří do organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborových organizací, avšak pro něž jsou pravidla závazná, uhradí finanční příspěvek, členský stát zašle Komisi informace potřebné k posouzení souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku. Tyto informace obsahují základ, z něhož se vypočítá příspěvek, jednotkovou výši tohoto základu, zahrnuté činnosti a veškeré související náklady.

Článek 37

Rozšíření nad rámec jednoho roku

1.   V případě rozhodnutí použít rozšíření pravidel na období delší než jeden rok členské státy ověří s ohledem na každý rok, zda podmínky týkající se reprezentativnosti stanovené v čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nadále dodržovány po celé období, na které je použito rozšíření.

2.   Pokud členské státy zjistí, že podmínky již nejsou dodržovány, zruší rozšíření s účinností od začátku následujícího roku.

3.   Členské státy neprodleně informují Komisi o jakémkoli zrušení. Komise tyto údaje vhodnými prostředky veřejně zpřístupní.

KAPITOLA VI

REŽIM VSTUPNÍ CENY A DOVOZNÍ CLA

Článek 38

Paušální dovozní hodnoty

1.   U každého produktu a období provádění uvedených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a pro každý původ Komise stanoví každý pracovní den paušální dovozní hodnotu, která se rovná váženému průměru reprezentativních cen podle článku 74 uvedeného nařízení, od nichž je odečtena paušální částka 5 EUR na 100 kg a valorická cla.

2.   Pokud je pro produkty a období použití uvedené v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 stanovena paušální dovozní hodnota v souladu s články 74 a 75 uvedeného nařízení a tímto článkem, nepoužije se jednotková cena podle článku 142 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (10). Nahradí se paušální dovozní hodnotou podle odstavce 1.

3.   Pokud pro produkt určitého původu není v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, použije se vážený průměr paušálních dovozních hodnot platných pro daný produkt.

4.   Během období použití stanovených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 zůstávají paušální dovozní hodnoty v platnosti, dokud nejsou změněny. Přestávají však platit, pokud není Komisi po dva po sobě následující týdny oznámena žádná průměrná reprezentativní cena.

Jestliže podle prvního pododstavce není pro daný produkt v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, rovná se paušální dovozní hodnota platná pro uvedený produkt jeho poslední průměrné paušální dovozní hodnotě.

5.   Odchylně od odstavce 1 není s účinností od prvního dne období použití uvedených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, pokud ji není možné vypočítat.

6.   Směnným kurzem platným pro paušální dovozní hodnotu je směnný kurz naposledy zveřejněný Evropskou centrální bankou před posledním dnem období, za něž jsou ceny zveřejněny.

7.   Paušální dovozní hodnoty vyjádřené v eurech zveřejní Komise prostřednictvím sazebníku TARIC (11).

KAPITOLA VII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA

Článek 39

Vybírání dodatečného dovozního cla

1.   Dodatečné dovozní clo podle čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být použito na produkty a období uvedené v příloze VII tohoto nařízení. Dodatečné dovozní clo se použije, jestliže množství některého z produktů propuštěných do volného oběhu na některá z období použití stanovených v uvedené příloze překračuje spouštěcí objem pro uvedený produkt.

2.   U každého produktu uvedeného v příloze VII a během období vyznačených v uvedené příloze oznámí členské státy Komisi údaje týkající se objemů propuštěných do volného oběhu, přičemž použijí metodu pro dohled nad preferenčními dovozy uvedenou v článku 55 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3.   Dodatečné dovozní clo se vybírá z množství propuštěného do volného oběhu po datu uložení uvedeného cla za předpokladu, že:

a)	z jejich celní hodnoty určené v souladu s článkem 74 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 vyplývá uložení nejvyšších specifických cel, která se vztahují na dovážené produkty daného původu, a

b)	dovozy jsou uskutečňovány v době uložení dodatečného dovozního cla.

Článek 40

Výše dodatečného dovozního cla

Dodatečné dovozní clo uložené v souladu s článkem 39 se rovná jedné třetině cla stanoveného ve společném celním sazebníku pro dotyčný produkt.

U produktů, na něž se vztahují dovozní celní preference spojené s valorickým clem, se dodatečné dovozní clo rovná jedné třetině specifického cla pro daný produkt, pokud se použije čl. 39 odst. 2.

Článek 41

Výjimky z dodatečného dovozního cla

1.   Dodatečné dovozní clo se neuloží na:

a)	zboží dovezené v rámci celní kvóty;

b)	zboží, které opustilo zemi původu před rozhodnutím o uplatnění dodatečného dovozního cla a které se převáží s přepravním dokladem platným pro přepravu z místa nakládky v zemi původu do místa vykládky v Unii, který byl vystaven ještě před uložením uvedeného dodatečného dovozního cla.

2.   Zúčastněné strany uspokojivě prokáží celním orgánům, že podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) byly splněny.

Celní orgány mohou mít za to, že vyvážené produkty opustily zemi původu přede dnem uložení dodatečného dovozního cla, pokud je předložen některý z těchto dokladů:

a)	u lodní přepravy lodní náložný list, z něhož vyplývá, že nakládka byla provedena před tímto dnem;

b)	u železniční přepravy náložný list, který byl orgánem železnice země původu přijat před tímto dnem;

c)	u silniční přepravy přepravní smlouva (CMR) nebo jiný tranzitní dokument vystavený v zemi původu před tímto dnem, pokud jsou dodrženy podmínky stanovené dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami v oblasti tranzitu Unie nebo společného tranzitu;

d)	u letecké přepravy letecký náložný list, z něhož vyplývá, že letecká společnost přijala produkty před tímto dnem.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(11)  http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/customs_tariff/index_en.htm

---

---

---

---

---

---

---

---