(EU) 2017/826Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 ze dne 17. května 2017, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (Text s významem pro EHP. )

(1)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali středobodem vnitřního trhu, a to podporováním a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla zajištěna řádná péče o jejich právní a hospodářské zájmy a obrana těchto zájmů. Dobře fungující a důvěryhodné odvětví finančních služeb je klíčovou složkou vnitřního trhu a jeho přeshraničních možností. Vyžaduje pevný rámec pro regulaci a dohled, který současně zajišťuje finanční stabilitu a podporuje udržitelné hospodářství. Dobře fungující a důvěryhodné odvětví finančních služeb by současně mělo zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků.

(2)

Od roku 2007 je důvěra koncových uživatelů finančních služeb a zvláště pak spotřebitelů otřesena finanční a hospodářskou krizí. K obnovení jejich důvěry ve stabilitu finančního sektoru a k podpoře jeho osvědčených postupů je proto důležité zvýšit úroveň aktivní účasti a zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, účastníků a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy, do tvorby politik Unie ve finančním sektoru i dalších příslušných mnohostranných politik.

(3)

Za účelem dosažení těchto cílů a v návaznosti na iniciativu napříč politickými skupinami Evropského parlamentu zahájila Komise na konci roku 2011 pilotní projekt, jehož cílem je poskytnout granty na podporu rozvoje centra finančního poradenství sloužícího spotřebitelům, ostatním koncovým uživatelům a zainteresovaným stranám zastupujícím jejich zájmy, aby se zlepšila jejich schopnost podílet se na tvorbě politiky Unie v oblasti finančních služeb a aby se podpořil rozvoj odolného bankovního systému. Hlavními cíli politik bylo zajistit, aby tvůrcům politik Unie při tvorbě nových právních předpisů Unie byly poskytnuty jiné názory než ty, které vyjádřili odborníci z finančního sektoru, dále bylo cílem zajistit, aby se v nových právních předpisech Unie odrážely zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, taktéž bylo cílem zajistit, aby byla širší veřejnost lépe informována o otázkách týkajících se regulace finančních trhů, a zvýšila se tak její finanční gramotnost, a zajistit, aby se zvýšilo aktivní zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb, což by mělo vést k vyváženému právu Unie.

(4)

V důsledku toho Komise v letech 2012 až 2015 v návaznosti na otevřené výzvy k podávání návrhů přidělila granty na provozní náklady dvěma neziskovým subjektům, a sice organizacím Finance Watch a Better Finance. Tyto granty byly přiděleny v letech 2012 a 2013 v rámci dvouletého pilotního projektu a od roku 2014 v podobě přípravné akce. V roce 2016 bylo navíc rozhodnuto poskytovat granty na akci namísto grantů na provozní náklady, protože granty na akci umožňují lepší kontrolu nad využíváním prostředků z rozpočtu Unie. Vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 lze přípravné akce použít nejvýše tři po sobě jdoucí roky (3), je k poskytnutí právního základu pro financování těchto akcí od roku 2017 třeba legislativního aktu.

(5)

Organizace Finance Watch byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva. Jejím úkolem je hájit zájmy občanské společnosti ve finančním sektoru. Díky grantům Unie dokázala organizace Finance Watch v krátkém období vytvořit tým kvalifikovaných odborníků, kteří jsou schopni provádět studie, analýzy politik a komunikačních činností v oblasti finančních služeb.

(6)

Organizace Better Finance vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 několikrát reorganizovány a přejmenovány. Díky grantům Unie vytvořila organizace s ohledem na svou členskou základnu a zdroje centrum finančního poradenství zaměřené především na zájmy spotřebitelů, jednotlivých investorů, individuálních podílníků, střadatelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb.

(7)

Hodnocení pilotního projektu uskutečněné v roce 2015 a následné přípravné akce dospěly k závěru, že cílů politiky bylo obecně dosaženo. Organizace Finance Watch a Better Finance působily v oblastech politiky, které se vzájemně doplňují, a byly zacíleny na odlišné cílové skupiny. Dohromady jejich činnosti pokrývaly většinu finanční politické agendy Unie od roku 2012, a pokud to dovolovaly jejich zdroje, usilovaly organizace Finance Watch a Better Finance o rozšiřování svých činností, aby v Unii získaly rozsáhlé zeměpisné pokrytí.

(8)

Obě organizace poskytly přidanou hodnotu jak pro činnosti svých národních členů, tak pro unijní spotřebitele. Národní organizace, které se zabývají širokou škálou spotřebitelských otázek, často postrádají odborné znalosti v oblastech politik týkajících se speciálně finančních služeb a s nimi spojených procesů tvorby politik Unie. Na úrovni Unie nebyly kromě toho zatím identifikovány žádné další podobné organizace. Ačkoli hodnocení pilotního projektu ukázalo, že žádný jiný žadatel nereagoval na po sobě jdoucí roční výzvy k podávání návrhů, které se uskutečnily od roku 2012, měl by být program stanovený v tomto nařízení, jakmile skončí období 2017–2020, opět zpřístupněn potenciálním příjemcům, pokud splní jeho podmínky.

(9)

Navzdory soustavnému úsilí se však organizacím Finance Watch a Better Finance nepodařilo přilákat stabilní a významné financování od jiných dárců, nezávislých na finančním odvětví, a proto obě zůstávají silně závislé na financování Unie, mají-li být finančně udržitelné. Spolufinancování ze strany Unie je proto v současné době nutné, aby se zajistilo, že organizace obdrží zdroje potřebné pro dosažení požadovaných cílů politiky v nadcházejících letech, a zajistila se tak finanční stabilita těmto organizacím, jejich odborníkům a administrativním pracovníkům, jimž se v krátkém čase již podařilo zahájit příslušné činnosti. Je proto nutné vytvořit program Unie na období 2017–2020 na podporu činností organizací Finance Watch a Better Finance (dále jen „program“), který doplní podobné politiky prováděné členskými státy na vnitrostátní úrovni. Finanční stabilita má klíčový význam jak pro zachování odborných znalostí, tak pro plánování projektů obou organizací. Organizace, které přijímají podporu z programu, by měly nicméně usilovat o zvýšení podílu prostředků na svém financování i z jiných zdrojů.

(10)

Pokračování ve financování organizací Finance Watch a Better Finance na období 2017–2020 za stejných podmínek jako v případě přípravné akce by zajistilo, že budou zachovány dosud konstatované pozitivní dopady činností uvedených organizací. Finanční krytí pro provádění programu by mělo vycházet ze skutečných průměrných nákladů, jež vznikly každé organizaci v letech 2012 až 2015. Maximální míra spolufinancování z prostředků Unie ve výši 60 % by měla zůstat nezměněna. Pokud budou program a odpovídající financování prodlouženy i na období po roce 2020 a pokud se objeví další potenciální příjemci, měla by být výzva k účasti otevřena i jiným organizacím, které splňují kritéria a přispívají k naplňování cílů programu.

(11)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (4).

(12)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů.

(13)

Každý rok by měl každý příjemce do 30. listopadu předložit Komisi popis činností pro dosažení politických cílů programu, které jsou plánovány na následující rok. Tyto činnosti by měly být podrobně popsány včetně jejich cílů, očekávaných výsledků a dopadu, odhadovaných nákladů a časového rámce, jakož i relevantních ukazatelů pro jejich posouzení.

(14)

Finanční podpora by měla být poskytována v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5).

(15)

Komise by měla nejpozději 12 měsíců před koncem programu předložit Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o výsledcích, kterých bylo v jeho rámci dosaženo. Tato hodnotící zpráva by měla posoudit, zda je vhodné v programu pokračovat i po období 2017–2020. Ke každému prodloužení, změně nebo obnovení programu po skončení období 2017–2020 by mělo proběhnout otevřené řízení, na jehož základě budou vybráni příjemci.

(16)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(17)

Příjemci by měli vynaložit veškeré úsilí, aby zviditelnili své činnosti ve všech členských státech. V zájmu dosažení tohoto cíle by se měli snažit navázat kontakty s příslušnými neziskovými organizacemi spotřebitelů v celé Unii, a pokud je to možné, přeložit informace týkající se jejich organizace, členství a činností a zveřejnit je na svých internetových stránkách.

(18)

Aby příjemci mohli nepřetržitě provádět akce podporované z prostředků Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a být použitelné od 1. května 2017.

(19)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření unijního programu na podporu zvláštních činností, které zvýší zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

výzkumné činnosti včetně provádění vlastního výzkumu a sběru dat a rozvoj odborných znalostí;

b)

navazování kontaktů se spotřebiteli a ostatními koncovými uživateli finančních služeb prostřednictvím spolupráce se stávajícími spotřebitelskými sítěmi a telefonními linkami zákaznické podpory v členských státech s cílem vymezit otázky relevantní pro tvorbu politik Unie na ochranu zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb;

c)

činnosti v oblasti posilování osvěty, šíření informací a poskytování finančního vzdělávání a odborné přípravy prováděné přímo nebo prostřednictvím jeho národních členů, včetně široké veřejnosti sestávající ze spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb a neodborné veřejnosti;

d)

činnosti na posílení interakce mezi členy organizací uvedených v čl. 3 odst. 1, jakož i poradenské činnosti a politické poradenství na podporu zájmů a postavení uvedených členů na úrovni Unie a na podporu veřejného a obecného zájmu o finanční právní předpisy a předpisy Unie.

a)

dále posílit aktivní účast a zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, jakož i zainteresovaných stran zastupujících zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb a dalších příslušných mnohostranných politik;

b)

informovat spotřebitele a ostatní koncové uživatele finančních služeb, jakož i zainteresované strany zastupující jejich zájmy o otázkách týkajících se regulace finančního sektoru.

a)

roční popis akcí, které provedl příjemce programu v rámci programu;

b)

výroční zprávu o činnosti, která musí obsahovat kvantitativní a kvalitativní ukazatele u každé činnosti, kterou příjemce naplánoval a provedl;

c)

finanční zprávu.

a)

organizaci práce a rozsahu práce;

b)

možnosti nabytí členství, podmínkách členství a struktuře příjemce;

c)

činnostech příjemce, na které se vztahuje čl. 1 odst. 2.