(EU) 2017/825Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013

(1)

V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. Navíc, a jak je uvedeno v článku 11 Smlouvy o fungování EU, požadavky na ochranu životního prostředí musí být, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje, zahrnuty do politik a činností Unie.

(2)

Články 120 a 121 Smlouvy o fungování EU stanoví, že členské státy mají směřovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(3)

Několik členských států podstoupilo a i nadále podstupuje nápravné postupy za účelem nápravy makroekonomických nerovnováh nashromážděných v minulosti a mnohé členské státy zápasí s problémem nízkého růstového potenciálu. Provádění strukturálních reforem si Unie stanovila jako jednu ze svých politických priorit za účelem dosažení udržitelného oživení, nastartování hospodářského růstu, který by posílil schopnost přizpůsobení a podporu procesu sbližování.

(4)

Reformy jsou ze své podstaty složité procesy, které vyžadují celý řetězec vysoce specializovaných znalostí a dovedností a také dlouhodobou perspektivu. Provádění strukturálních reforem v řadě různých oblastí veřejné politiky je náročné, neboť obvykle trvá určitou dobu, než se projeví jejich dopad. Proto je pro krizí zasažené či strukturálně slabé ekonomiky včasné a účinné navržení a provedení reforem zásadní. V této souvislosti poskytnutí podpory ze strany Unie ve formě technické pomoci sehrálo v minulých několika letech při podpoře ekonomického ozdravení Kypru a Řecka významnou úlohu. Pro úspěšné provedení strukturálních reforem má zásadní význam převzetí odpovědnosti v místě jejich uskutečnění.

(5)

Členské státy mohou využít podporu za účelem řešení výzev v oblasti navrhování a provádění strukturálních reforem podporujících růst, které jsou v souladu s hospodářskými a sociálními cíli Unie. Tyto výzvy mohou záviset na různých faktorech, jako je omezená správní a institucionální kapacita nebo nesprávné uplatňování a provádění právních předpisů Unie.

(6)

Unie má značné zkušenosti s poskytováním konkrétní podpory vnitrostátním správám a ostatním orgánům členských států v oblasti budování kapacit a podobných opatření v určitých odvětvích (např. daně, cla a podpora malých a středních podniků) a ve vztahu k provádění politiky soudržnosti. Zkušenosti, které Unie získala při poskytování pomoci vnitrostátním orgánům provádějícím reformy, by měly být využity ke zlepšení schopnosti Unie poskytovat podporu členským státům. Za účelem poskytnutí podpory členským státům, které provádějí reformy na podporu růstu a žádají v této souvislosti Unii o pomoc, je potřebné komplexní a integrované opatření.

(7)

Ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 19/2015 nazvané „Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo“ jsou uvedena užitečná doporučení týkající se poskytování technické pomoci Komise členským státům. Tato doporučení by měla být zohledněna při poskytování podpory v rámci tohoto nařízení.

(8)

V této souvislosti je nezbytné zavést program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Cílem programu je přispívat k dosažení společných cílů spočívajících v podpoře hospodářského oživení, soudržnosti, vytváření pracovních míst, posílení konkurenceschopnosti a produktivity Evropy a stimulování investic do reálné ekonomiky. Dosažení těchto cílů by rovněž umožnilo lépe reagovat na hospodářské a sociální výzvy, kterými je dosažení vysoké úrovně sociálního zabezpečení a také vysoce kvalitních zdravotních a vzdělávacích služeb a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

(9)

Podpora v rámci programu by měla být poskytována Komisí na základě žádosti členského státu v oblastech týkajících se soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, inovací, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a investic, jako jsou rozpočet a daně, veřejné služby, institucionální a správní reformy, soudnictví, boj proti podvodům, korupci, praní špinavých peněz a daňovým únikům, podnikatelské prostředí, rozvoj soukromého sektoru, hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, veřejná účast v podnicích, procesy privatizace, přístup k financování, politiky týkající se finančního sektoru, obchod, udržitelný rozvoj, vzdělávání a odborná příprava, politiky zaměstnanosti, veřejného zdraví, azylu, migrace, zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu.

(10)

Členské státy by měly mít možnost požádat Komisi o podporu v rámci tohoto programu při provádění reforem v rámci postupů správy ekonomických záležitostí, zejména při konkrétních doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, při opatřeních týkajících se provádění práva Unie, jakož i při provádění ekonomických ozdravných programů. Rovněž by měly mít možnost požádat o podporu v souvislosti s reformami, které uskutečňují z vlastní iniciativy za účelem dosažení soudržnosti, investic, udržitelného růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti. Komise by mohla vypracovat pokyny k hlavním prvkům žádosti o podporu.

(11)

Na základě dialogu s žádajícím členským státem, mimo jiné v kontextu evropského semestru, by Komise měla žádost analyzovat, přičemž by měla zohlednit zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení, a určit podporu, která má být poskytnuta, na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v souvislosti s příslušnými oblastmi politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu. Na základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím akcím a činnostem financovaným z fondů Unie nebo programů Unie by se Komise měla dohodnout s dotčeným členským státem na prioritních oblastech, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku pro tuto podporu, které budou stanoveny v plánu spolupráce a podpory.

(12)

Komise by zejména z důvodu transparentnosti měla plány spolupráce a podpory poskytnout za podmínek stanovených v tomto nařízení Evropskému parlamentu a Radě.

(13)

Se souhlasem členského státu, který má o podporu zájem, by měla mít Komise možnost zorganizovat poskytování podpory ve spolupráci s evropskými a mezinárodními organizacemi anebo jinými členskými státy, které souhlasily s tím, že budou působit jako reformní partneři. Členský stát, který má zájem o podporu, by měl mít možnost uzavřít v otázkách týkajících se konkrétní oblasti či oblastí podpory partnerství s jedním či několika členskými státy coby reformními partnery, kteří by mu pomohli formulovat strategii, plány reforem, navrhnout vysoce kvalitní pomoc nebo dohlížet na provádění strategie a projektů. Odpovědnost za reformy nese sice členský stát, který má o podporu zájem, ovšem reformní partneři anebo jiné členské státy poskytující podporu by měli mít možnost přispívat k úspěšnému provedení programu.

(14)

Sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Přezkum rozpočtu EU“ a sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ zdůrazňují potřebu zacílit financování na činnosti a opatření, které mají zřejmou evropskou přidanou hodnotu, tj. na případy, kdy zásah Unie může oproti opatřením na úrovni členských států přinést přidanou hodnotu. V této souvislosti by podpůrné akce a činnosti prováděné v rámci programu měly zajistit doplňkovost a součinnost s ostatními programy a politikami podle potřeby na regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Akce a činnosti v rámci programu by měly umožnit vypracování a provádění řešení, která na patřičné úrovni reagují na vnitrostátní problémy a mají dopad na přeshraniční nebo celounijní výzvy a která by rovněž měla být schopná přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Akce a činnosti v rámci programu by navíc měly přispívat k dosažení konzistentního a soudržného provádění práva Unie. Mimoto by měly přispět také k dalšímu rozvíjení důvěry a podpoře spolupráce s Komisí a mezi jednotlivými členskými státy. Evropská unie může lépe než členské státy poskytnout platformu pro poskytování a sdílení osvědčených postupů na odpovídající úrovni, jakož i využívání odborných znalostí.

(15)

Je nutné stanovit finanční krytí programu, a to tak, aby pokrývalo období přizpůsobené době trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (4).

(16)

Finanční příděl pro program by měl sestávat z finančních zdrojů odečtených od finančních prostředků určených na technickou pomoc z podnětu Komise podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) a č. 1305/2013 (6). S cílem umožnit takový odpočet pro tento konkrétní program, aniž by byly dotčeny případné budoucí návrhy, je nutné uvedená nařízení změnit.

(17)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (7). Financování programu na základě převodu prostředků z prostředků vyhrazených na technickou pomoc z podnětu Komise podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a č. 1305/2013 by mělo být považováno pouze za jednorázové řešení a nemělo by představovat precedent, pokud jde o financování budoucích iniciativ.

(18)

Členské státy, které žádají o podporu, by měly mít možnost dobrovolně přispět k finančnímu krytí programu dalšími finančními prostředky. V současné době nařízení (EU) č. 1303/2013 omezuje možnost převodu zdrojů určených na technickou pomoc z podnětu členského státu na členské státy, které se potýkají s dočasnými rozpočtovými problémy. Nařízení (EU) č. 1303/2013 by proto mělo být změněno, aby se členské státy mohly finančně podílet na programu. Prostředky převedené do rozpočtu Unie by měly být použity na podporu akcí, které v daných členských státech přispívají k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

(19)

Toto nařízení by mělo být provedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) (dále jen „finanční nařízení“). Za tímto účelem by Komise měla přijmout roční pracovní programy a informovat o nich Evropský parlament a Radu. Roční pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky.

(20)

Vzhledem k důležitosti přikládané zachování úsilí členských států při sledování a provádění strukturálních, institucionálních a správních reforem je třeba umožnit míru spolufinancování grantů až do 100 % způsobilých nákladů za účelem dosažení cílů programu a současně zajistit dodržování zásad spolufinancování a neziskovosti.

(21)

V případě neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů vyžadujících okamžitou reakci, jako jsou například vážné hospodářské výkyvy nebo významné okolnosti mající závažný dopad na hospodářské či sociální podmínky v členském státě, které členský stát nemůže ovlivnit, by Komise měla být na žádost členského státu, který má zájem o podporu, schopna přijmout pro omezenou část ročního pracovního programu a na omezené období nejvýše šesti měsíců zvláštní opatření, která jsou v souladu s cíli a akcemi způsobilými podle tohoto programu, za účelem podpory vnitrostátních orgánů při řešení uvedených naléhavých potřeb.

(22)

Za účelem zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření v rámci tohoto programu měla být doplňkem poskytnutým nad rámec probíhajících programů Unie, přičemž je třeba zamezit dvojímu financování totožných výdajů. Komise a dotčený členský stát by v souladu se svými příslušnými povinnostmi měly na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni a ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zajistit vzájemný soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování podpůrných akcí v příslušných členských státech s úzkými vazbami na tento program; to platí zejména pro opatření, která jsou v členských státech financována z fondů Unie a programů Unie. Komise by měla vynaložit maximální úsilí, aby zajistila doplňkovost a součinnost s podporou poskytovanou příslušnými mezinárodními organizacemi.

(23)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních a finančních sankcí.

(24)

V zájmu usnadnění hodnocení programu by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající transparentní rámec pro sledování provádění akcí a výsledků dosažených programem. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční monitorovací zprávu o provádění programu, která bude zahrnovat informace o žádostech o podporu, které předložily členské státy, o analýzách uplatňování kritérií pro posuzování těchto žádostí o podporu, o plánech spolupráce a podpory, o účasti reformních partnerů a o přijatých zvláštních opatřeních. Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu, účinnost využívání jeho zdrojů a přidanou hodnotu programu na evropské úrovni. Nezávislé hodnocení ex post by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu. Tato hodnocení by měla vycházet z ukazatelů měřících účinky programu.

(25)

Za účelem úprav seznamu ukazatelů, kterými se měří plnění cílů programu vzhledem ke zkušenostem získaným při provádění programu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu tohoto seznamu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním ročních pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(27)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k institucionálním, správním a strukturálním reformám v členských státech prostřednictvím podpory poskytované vnitrostátním orgánům ve smyslu tohoto nařízení na opatření, která mají za cíl reformovat instituce, strukturu řízení či veřejnou správu a hospodářská a sociální odvětví, a to též pomocí k účinnému, transparentnímu a účelnému využívání fondů Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jeho rozsahu a účinků jej může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, neboť rozsah podpory by byl vzájemně dohodnut s dotčeným členským státem.

(28)

S cílem umožnit co nejrychlejší použití opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

„přijímajícím členským státem“ členský stát, který v rámci tohoto programu získává podporu od Unie;

2)

„fondy Unie“ evropské strukturální a investiční fondy uvedené v článku 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, Fond evropské pomoci nejchudším osobám zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (10), Azylový, migrační a integrační fond zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (11), nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (12) a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (13);

3)

„vnitrostátním orgánem“ jeden či více orgánů členských států, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, které spolupracují v duchu partnerství v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;

4)

„mezinárodní organizací“ mezinárodní veřejná organizace zřízená mezinárodní dohodou a specializované agentury zřízené touto organizací podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii) finančního nařízení; organizace přičleněné k mezinárodní organizaci se považují za mezinárodní organizace v souladu s finančním nařízením;

5)

„evropskými organizacemi“ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iii) finančního nařízení.

a)

vypracování a realizace řešení místních, regionálních či celostátních problémů, jež mají dopad na přeshraniční nebo celounijní výzvy a která mohou rovněž přispět k sociální, hospodářské a územní soudržnosti;

b)

jejich vzájemné doplňkovosti a spolupůsobení s dalšími programy a politikami Unie na regionální, celostátní, unijní či případně mezinárodní úrovni;

c)

jejich příspěvku ke konzistentnímu a soudržnému provádění práva a politik Unie a k prosazování evropských hodnot včetně solidarity;

d)

jejich přínosu ke sdílení osvědčených postupů, rovněž s cílem zvýšení viditelnosti reformních programů, a vytvoření celounijní platformy a sítě odborných znalostí;

e)

podpory vzájemné důvěry mezi přijímajícími členskými státy a Komisí a spolupráce mezi členskými státy.

a)

podporovat iniciativy vnitrostátních orgánů při navrhování reforem v souladu s jejich prioritami při zohlednění výchozích podmínek a očekávaných socioekonomických dopadů;

b)

podporovat vnitrostátní orgány, aby posilovaly své schopnosti formulovat, vyvíjet a provádět reformní politiky a strategie a postupovat přitom jednotným způsobem zajišťujícím soudržnost cílů a prostředků napříč odvětvími;

c)

podporovat úsilí vnitrostátních orgánů při stanovování a provádění vhodných postupů a metodik a zohlednit přitom osvědčené postupy a zkušenosti, které získaly jiné země při řešení podobných situací;

d)

napomáhat vnitrostátním orgánům při zvyšování efektivnosti a účinnosti řízení lidských zdrojů, a to mimo jiné zvyšováním úrovně odborných znalostí a dovedností a stanovováním jasně daných odpovědností.

a)

správu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces, řízení dluhu a správu příjmů;

b)

institucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu orientovanou na služby, a to případně i prostřednictvím zjednodušení pravidel, účinný právní stát, reformu soudního systému a posílení boje proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz;

c)

podnikatelské prostředí (i pro malé a střední podniky), reindustrializaci, rozvoj soukromého sektoru, investice, veřejnou účast v podnicích, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu inovací a digitalizace;

d)

vzdělávání a odbornou přípravu; politiky v oblasti zaměstnanosti, včetně sociálního dialogu v zájmu vytváření pracovních míst; boj proti chudobě, podporu sociálního začleňování; systémy sociálního zabezpečení a sociální pomoci; systémy veřejného zdraví a zdravotní péče a politiky v oblasti soudržnosti, azylu, migrace a hranic;

e)

politiky pro provádění opatření v oblasti klimatu, podporu energetické účinnosti a dosažení energetické diverzifikace, ale i politiky pro odvětví zemědělství, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských oblastí;

f)

politiky týkající se finančního sektoru včetně podpory finanční gramotnosti, finanční stabilitu, přístup k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky; tvorbu, poskytování a sledování kvality údajů a statistik; a politiky zaměřené na boj proti daňovým únikům.

a)

odborné znalosti týkající se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem;

b)

poskytování odborníků, včetně místních odborníků na více či méně dlouhou dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou při tlumočení, překladech a spolupráci, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

c)

budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrná opatření na všech úrovních správy, která mohou rovněž napomáhat posilování postavení občanské společnosti, zejména:

d)

shromažďování údajů a statistik; vytváření společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek;

e)

organizace místní operativní podpory v oblastech jako je azyl, migrace a kontrola hranic;

f)

budování kapacit v oblasti informačních technologií: odborné znalosti týkající se vývoje, údržby, provozu a kontroly kvality infrastruktury informačních technologií a aplikací potřebných k zavádění příslušných reforem a odborné znalosti týkající se programů zaměřených na digitalizaci veřejných služeb;

g)

studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení a posouzení dopadů; a příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;

h)

komunikační projekty v souvislosti s učením, spoluprací, zvyšováním povědomí, šířením informací a výměnou osvědčených postupů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně korporátní komunikační činnosti a ve vhodných případech i komunikace prostřednictvím sociálních sítí;

i)

kompilace a publikace materiálů pro šíření informací i výsledků tohoto programu, a to i prostřednictvím rozvíjení, provozování a údržby systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie;

j)

kterékoli další relevantní činnosti, které podporují obecný cíl a specifické cíle uvedené v článcích 4 a 5.

a)

provádění reforem, které členské státy uskutečňují z vlastního podnětu, zejména za účelem dosažení udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst;

b)

provádění ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie v rámci stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (14) pro členské státy eurozóny a nařízením Rady (ES) č. 332/2002 (15) pro členské státy mimo eurozónu;

c)

provádění reforem na podporu růstu v rámci postupů správy hospodářských záležitostí, zejména příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo akcí týkajících se provádění práva Unie.

a)

jakmile přijímající členský stát upraví všechny citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem;

b)

po uplynutí přiměřené doby, kdy by již zveřejnění příslušných informací nemělo negativní dopady na provádění podpůrných opatření v rámci programu, nejpozději však dva měsíce po realizaci takových opatření na základě plánu spolupráce a podpory.

a)

grantů včetně grantů určených vnitrostátním orgánům členských států;

b)

zadávání veřejných zakázek;

c)

náhrady nákladů, které vznikly externím odborníkům, včetně odborníků z celostátních, regionálních či místních orgánů členských států, které poskytují nebo získávají podporu;

d)

příspěvků do svěřenských fondů zřízených mezinárodními organizacemi; a

e)

akcí prováděných v režimu nepřímého řízení.

a)

členských státech a

b)

zemích Evropského sdružení volného obchodu, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě.

a)

zajistí doplňkovost a součinnost mezi různými nástroji na unijní, celostátní a případně i regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak provádění;

b)

optimalizuje koordinační mechanismy za účelem zabránění zdvojování úsilí; a

c)

zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na unijní, celostátní a případně i regionální úrovni, aby podpůrné akce byly jednotné a účinné.

a)

žádostech o podporu předložených členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 1;

b)

analýzách uplatňování kritérií uvedených v čl. 7 odst. 2 používaných k posuzování žádostí o podporu předložených členskými státy;

c)

plánech spolupráce a podpory uvedených v čl. 7 odst. 2;

d)

účasti reformních partnerů uvedených v článku 9 a

e)

přijatých zvláštních opatřeních uvedených v čl. 13 odst. 6.

1)

Článek 25 se mění takto:

2)

V čl. 58 odst. 1 třetím pododstavci se písmeno l) nahrazuje tímto:

3)

V článku 91 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 a pomoci pro nejchudší osoby podle čl. 92 odst. 7 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise, přičemž až 112 233 000 EUR v běžných cenách z této částky se přidělí na program na podporu strukturálních reforem zřízený nařízením (EU) 2017/825 pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu.“