(EU) 2017/577Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/577 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se mechanismu objemového stropu a poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů (Text s významem pro EHP. )

(1)

Nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) provedly značný počet výpočtů za účelem nastavení použitelnosti předobchodního a poobchodního režimu transparentnosti a obchodní povinnosti pro deriváty, jakož i pro určení, zda je investiční podnik systematickým internalizátorem.

(2)

Aby bylo možné potřebné výpočty provádět, musí být jak příslušné orgány, tak i orgán ESMA schopny získat spolehlivé a vysoce kvalitní údaje pro každou třídu aktiv, na kterou se nařízení (EU) č. 600/2014 vztahuje. Je tedy nezbytné zlepšit jak dostupnost, tak kvalitu údajů dostupných příslušným orgánům a orgánu ESMA v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (2) a nařízením (EU) č. 600/2014 tak, aby klasifikace finančních nástrojů včetně prahových hodnot pro účely předobchodní a poobchodní transparentnosti a, pokud je to nezbytné, úpravy těchto prahových hodnot mohly být vypočteny na více informovaném základě poté, co byl režim po určitou dobu uplatňován.

(3)

Měla by být přijata ustanovení upřesňující v obecné rovině společné prvky týkající se obsahu a formátu údajů, které mají být pro účely transparentnosti a jiných výpočtů předkládány obchodními systémy, schválenými systémy pro uveřejňování informací a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací. Tato ustanovení je třeba číst ve spojení s nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 (3), (EU) 2017/583 (4), (EU) 2017/567 (5), (EU) 2017/565 (6) a (EU) 2016/2020 (7), která popisují metodiku a údaje potřebné k provedení příslušných výpočtů a upřesňují obsah a rozsah údajů potřebných k provedení výpočtů transparentnosti. Proto by měl být při provádění těchto výpočtů obsah, formát a kvalita údajů předložených ve vztahu k obchodním systémům, schváleným systémům pro uveřejňování informací a poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací v souladu s platnou metodikou stanovenou příslušnými prováděcími akty směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014.

(4)

S výjimkou případných ad hoc žádostí o údaje a výpočtů, které mají být provedeny pro účely mechanismu objemového stropu, by měly obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací předkládat zprávy denně. S ohledem na široký rozsah pokrytých finančních nástrojů a velké množství údajů, které mají být zpracovány, umožňuje toto denní hlášení příslušným orgánům přesněji zpracovávat soubory zvládnutelných velikostí a zajišťuje efektivní a včasnou organizaci předkládání údajů, kontrolu jejich kvality a zpracování. Každodenní sběr údajů také zjednodušuje plnění povinnosti obchodních systémů, schválených systémů pro uveřejňování informací a poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací poskytovat údaje odstraněním zátěže, kterou představuje potřeba vypočítávat obchodní dny v případech, na které se vztahuje toto kvantitativní kritérium likvidity, a shromažďovat údaje týkající se stejných finančních nástrojů napříč různými koši splatnosti v případech, kde je třeba vzít v úvahu dobu splatnosti. Centralizace výpočtů také zajišťuje jednotné používání kritérií napříč finančními instrumenty a obchodními systémy.

(5)

Obchodní systémy by měly uchovávat údaje, které budou komplexní a umožní příslušným orgánům a orgánu ESMA provádět přesné výpočty. Zatímco vyžadované informace jsou obvykle uvedeny v poobchodních zprávách, v některých případech přesahují informace nezbytné pro provádění výpočtů rámec informací dostupných v těchto zprávách. To zahrnuje například informace o obchodech provedených na základě pokynů, které využívají výjimky z důvodu velkého rozsahu. Tyto informace by neměly být zahrnuty do obchodních zpráv, jelikož by mohly vystavit takovéto obchody nepříznivým tržním dopadům. Nicméně, tyto informace mohou být nezbytné k tomu, aby příslušné orgány mohly provádět přesné výpočty, a měly by proto být obchodními systémy, schválenými systémy pro uveřejňování informací a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací náležitě uchovávány a v případě potřeby sděleny příslušným orgánům a orgánu ESMA. Obchodní systémy by měly zaručit, že informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům a orgánu ESMA, budou předávány vhodným způsobem. Obchody, které jsou prováděny na základě pokynů velkého rozsahu, by měly být v jejich zprávách pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací řádně označeny.

(6)

Údaje by měly být shromažďovány z různých zdrojů, protože jednotlivé zdroje nemusí vždy obsahovat kompletní soubor údajů pro danou třídu aktiv, nebo dokonce ani pro určitý nástroj. K tomu, aby mohly příslušné orgány a orgán ESMA získat a konsolidovat vysoce kvalitní údaje z různých zdrojů, by měly obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací používat přednastavené parametry pro obsah a formát tam, kde jsou k dispozici, aby byl sběr údajů jednodušší a nákladově efektivnější.

(7)

Vzhledem k citlivosti nezbytných výpočtů a možným obchodním důsledkům, jaké by pro obchodní systémy, emitenty a další účastníky trhu mělo uveřejnění nesprávných informací, které by mohlo v případě mechanismu objemového stropu vést k pozastavení využívání výjimek pro určitý obchodní systém nebo pro určitý finanční nástroj v celé Unii, je zásadní objasnit formát údajů, které mají být předkládány příslušným orgánům a orgánu ESMA, za účelem zřízení účinných komunikačních kanálů s obchodními systémy a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací a zajištění včasného a správného uveřejnění vyžadovaných údajů.

(8)

Nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby orgán ESMA ve vztahu k finančním nástrojům, na které se vztahuje mechanismus objemového stropu, uveřejnil vyčíslení celkového objemu obchodování za předcházejících 12 měsíců a procentní podíl obchodování realizovaného v rámci výjimky pro sjednané obchody a výjimky vztahující se k referenční ceně v celé Unii a v jednotlivých obchodních systémech za předcházejících 12 měsíců. V případě finančních nástrojů, s nimiž se obchoduje ve více než jedné měně, je nutné převést objemy provedené v různých měnách na jednu společnou měnu tak, aby bylo možné provést přepočet těchto objemů a vyžadované výpočty. Proto by měla být stanovena metodika a směnné kurzy pro použití k převodu objemů obchodů tam, kde je to nutné.

(9)

Pro účely mechanismu objemového stropu by měly mít obchodní systémy povinnost hlásit objemy obchodů realizovaných v rámci výjimky vztahující se k referenční ceně a v případě likvidních nástrojů výjimky pro sjednané obchody. Vzhledem k tomu, že se tyto výjimky vztahují na pokyny, a nikoli na obchody, je důležité vyjasnit, že hlášené objemy by měly zahrnovat veškeré obchody označené jako „RFTP“ nebo „NLIQ“ pro účely poobchodního uveřejnění a jak je upřesněno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/587. Pokud byl obchod proveden na základě dvou pokynů využívajících výjimky z důvodu velkého rozsahu, neměl by se tento obchod započítávat do objemu vypočteného v rámci výjimky vztahující se k referenční ceně a výjimky pro sjednané obchody.

(10)

Pro účely mechanismu objemového stropu by měly obchodní systémy a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací zaručit dostatečně podrobnou identifikaci obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, aby orgán ESMA mohl provést veškeré výpočty stanovené v nařízení (EU) č. 600/2014. Zejména identifikační označení použité pro obchodní systém by mělo být jedinečné pro daný obchodní systém a nemělo by být sdíleno s žádným jiným obchodním systémem provozovaným stejným organizátorem trhu. Identifikační označení obchodního systému by mělo orgánu ESMA umožnit, aby jednoznačně rozlišil veškeré obchodní systémy, pro které daný organizátor trhu obdržel zvláštní povolení podle směrnice 2014/65/EU.

(11)

Pro účely mechanismu objemového stropu je nutné požadovat, aby v den, kdy vstoupí v použitelnost směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014, obchodní systémy předložily svou první zprávu obsahující objemy obchodů za předcházející kalendářní rok v rámci výjimky vztahující se k referenční ceně a pro likvidní finanční nástroje v rámci výjimky pro sjednané obchody. Aby bylo zajištěno přiměřené uplatňování tohoto požadavku, měly by obchodní systémy za tímto účelem založit svou zprávu na upravených objemech obchodů provedených v rámci odpovídajících výjimek stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (8) a nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (9).

(12)

S cílem poskytnout příslušným orgánům a orgánu ESMA přesné údaje by měly obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací zajistit, aby byly obchody v jejich zprávách započítány pouze jednou.

(13)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce spjata, neboť se zabývají upřesněním obsahu, četnosti a formátu žádostí o údaje, metody použité pro zpracování těchto údajů a dalších požadavků týkajících se uveřejnění informací pro účely transparentnosti, jak stanoví nařízení (EU) č. 600/2014. Pro zajištění soudržnosti mezi těmito ustanoveními, která vstoupí v platnost současně, a pro poskytnutí uceleného přehledu zúčastněným stranám, a to zejména těm, které podléhají těmto povinnostem, je žádoucí, aby ustanovení byla zahrnuta do jednoho nařízení.

(14)

Z důvodu konzistentnosti a pro zajištění hladkého fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a ustanovení nařízení (EU) č. 600/2014 použila od stejného data.

(15)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(16)

Orgán ESMA uspořádal otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, zřízené na základě článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10),

a)

zda pro kapitálové, obdobné a nekapitálové finanční nástroje existuje likvidní trh;

b)

prahové hodnoty pro výjimky z předobchodní transparentnosti pro kapitálové, obdobné a nekapitálové finanční nástroje;

c)

prahové hodnoty pro odklad poobchodní transparentnosti pro kapitálové, obdobné a nekapitálové finanční nástroje;

d)

kdy likvidita třídy finančních nástrojů klesne pod stanovenou prahovou hodnotu;

e)

zda je investiční podnik systematickým internalizátorem;

f)

standardní tržní objem platný pro systematické internalizátory při obchodech s kapitálovými či obdobnými nástroji a konkrétní objem pro daný nástroj platný pro systematické internalizátory při obchodech s nekapitálovými nástroji;

g)

u kapitálových a obdobných nástrojů celkový objem obchodování za předcházejících 12 měsíců a procentní podíl obchodování realizovaného v rámci výjimky pro sjednané obchody a výjimky vztahující se k referenční ceně v celé Unii a v jednotlivých obchodních systémech za předcházejících 12 měsíců;

h)

zda jsou deriváty dostatečně likvidní pro účely plnění obchodní povinnosti pro deriváty.

a)

nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/587;

b)

nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/583;

c)

nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/567;

d)

nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565.

a)

průměrná frekvence obchodů;

b)

průměrný objem a rozložení obchodů;

c)

počet a typ účastníků trhu;

d)

průměrná velikost rozpětí.

a)

celkový objem obchodování s daným finančním nástrojem provedeného v daném obchodním systému;

b)

celkové objemy obchodování s daným finančním nástrojem provedeného v daném obchodním systému v rámci výjimky podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) č. 600/2014, přičemž se celkové objemy hlásí pro každou výjimku samostatně.

a)

celkové objemy obchodování s daným finančním nástrojem provedeného ve všech obchodních systémech v Unii, přičemž se celkové objemy hlásí pro každý obchodní systém samostatně;

b)

celkové objemy obchodování provedeného ve všech obchodních systémech v Unii v rámci výjimky podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) č. 600/2014, přičemž se celkové objemy hlásí pro každou výjimku a každý obchodní systém samostatně.

a)

objem jednotlivého obchodu se určí vynásobením ceny finančního nástroje počtem obchodovaných jednotek;

b)

celkový objem obchodování s určitým finančním nástrojem uvedený v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) se určí součtem objemů všech jednotlivých, jednou započítaných obchodů s daným finančním nástrojem;

c)

objemy obchodování uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se určí součtem objemů jednotlivých, jednou započítaných obchodů s daným finančním nástrojem, které jsou označeny jako „referenční cena“ a „sjednané obchody s likvidními finančními nástroji“ v souladu s tabulkou 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/587.

a)

zprávy, které mají být předloženy šestnáctý den každého kalendářního měsíce, zahrnují obchody provedené mezi prvním a patnáctým dnem téhož kalendářního měsíce;

b)

zprávy, které mají být předloženy první den každého kalendářního měsíce, zahrnují obchody provedené mezi šestnáctým a posledním dnem předcházejícího kalendářního měsíce.

a)

objemech obchodování během prvního až patnáctého dne každého kalendářního měsíce;

b)

objemech obchodování během šestnáctého až posledního dne každého kalendářního měsíce.