(EU) 2017/422Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/422 ze dne 9. března 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod, v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010) a ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“).

(2)

Po antisubvenčním šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (3) také konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

(3)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4).

(4)

Na základě přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1186/2010 (5) prodloužila antidumpingová opatření. Na základě přezkumu vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 (6) prodloužila vyrovnávací opatření.

(5)

Antidumpingová opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 9,4 % a 0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 8,5 %.

(6)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti (7) antidumpingových opatření na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (8).

(7)

Žádost podaly společnosti SGL Carbon GmbH, TOKAI Erftcarbon GmbH a GrafTech Switzerland SA (dále jen „žadatelé“), jež představují více než 25 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii.

(8)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(9)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 15. prosince 2015 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(10)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. prosince 2015 (10) Komise rovněž oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti konečných vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Unie, podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (11).

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a indické orgány a vyzvala je k účasti.

(12)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Na základě informací obdržených během ověřování postavení připadalo na výrobce v Unii zařazené do vzorku více než 80 % celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(17)

Komise zaslala dotazníky všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dvěma indickým vyvážejícím výrobcům a 53 uživatelům, kteří se přihlásili po zahájení řízení.

(18)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho indického vyvážejícího výrobce a osmi uživatelů výrobku, který je předmětem přezkumu. Druhý vyvážející výrobce, který při původním šetření spolupracoval, jmenovitě společnost Graphite India Limited (dále jen „GIL“), při stávajícím přezkumu odpověď na dotazník nepředložil.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Dotčeným výrobkem jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, a spojníky používané pro tyto elektrody v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010) a ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), ať už dovážené společně, nebo zvlášť, pocházející z Indie (dále jen „GES“ (graphite electrode systems – sady uhlíkových elektrod) nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(23)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(25)

Jak bylo zmíněno v 18. bodě odůvodnění výše, na současném šetření spolupracoval pouze jeden indický vyvážející výrobce. Tato společnost představovala v období přezkumného šetření více než 95 % vývozu GES z Indie do Unie. Komise proto dospěla k názoru, že má k posouzení vývozní ceny a dumpingového rozpětí během období přezkumného šetření dostatek informací.

(26)

Tento vyvážející výrobce ale představoval pouze 50 % celkové výrobní kapacity a pouze 40 % až 50 % celkové výroby GES v Indii během období přezkumného šetření. Kromě toho se jeho vývoz do jiných třetích zemí během období přezkumného šetření pohyboval pouze mezi 43 % až 52 % celkového vývozu z Indie do jiných třetích zemí (přesnou váhu jediného spolupracujícího indického vyvážejícího výrobce ve srovnání s celkovou indickou výrobou a celkovým vývozem nelze z důvodů zachování důvěrnosti zveřejnit). Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že druhý výrobce GES z Indie nespolupracoval, Komise usoudila, že pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy nemá dostatečné informace, a za účelem posouzení vývoje dovozu v případě zrušení opatření bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení nutné vycházet z dostupných údajů.

(27)

Indické orgány byly řádně informovány, že vzhledem ke slabé spolupráci indických vyvážejících výrobců může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Zjištění v oddílu 3 byla tedy stanovena na základě dostupných údajů. Za tímto účelem byly použity informace poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, statistické údaje Eurostatu, údaje shromážděné členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a veřejně dostupné informace.

(29)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, vyvezeného během období přezkumného šetření do Unie. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku uskutečněného jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(30)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. Při definování typů výrobku, pokud jde o GES, se přihlíželo k i) tomu, zda se prodávaly se spojníky, či nikoli, ii) jejich průměru a iii) jejich délce.

(31)

Spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že by se při stanovování identických nebo přímo srovnatelných druhů GES mělo přihlédnout ke skutečnosti, že se GES vyrábějí z různě kvalitního jehličkového koksu (základní surovina). Šetření skutečně potvrdilo, že společnost ve výrobním procesu používá dva různé typy jehličkového koksu, a sice dovážený vysoce kvalitní jehličkový koks a standardní jehličkový koks pocházející z indického trhu. Bylo rovněž potvrzeno, že typ používaného koksu určuje výrobní náklady a cenu konečného výrobku.

(32)

V zájmu spravedlivého srovnání a za účelem vypočítání dumpingu rozdělila Komise každý typ výrobku do dvou kategorií, na výrobky s nižší kvalitou a výrobky s vyšší kvalitou.

(33)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise stanovila, že tyto typy výrobku byly reprezentativní.

(34)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečnou prodejní cenu na domácím trhu.

(35)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(36)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období přezkumného šetření.

(37)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(38)

Pokud prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nebyl dostatečný nebo se žádný prodej neuskutečnil, stanovila Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(39)

Běžná hodnota byla pro tyto typy výrobku stanovena tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež během období přezkumného šetření vznikly jedinému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, byly připočteny tyto položky:

(40)

Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(41)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(42)

Během inspekce na místě byla zjištěna řada chyb ve vývozních cenách, jež spolupracující vývozce nahlásil. Tyto chyby byly opraveny a vyvážející výrobce byl řádně informován.

(43)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou výše uvedeným postupem na základě ceny ze závodu.

(44)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny případné důvodné úpravy u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a u vedlejších nákladů, u nákladů na balení, úvěrových nákladů, nákladů na bankovní poplatky a nákladů na vyrovnávací cla, jež platil spolupracující vyvážející výrobce.

(45)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce žádal o úpravu dovozních poplatků za suroviny zaplacených podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení s odůvodněním, že dovozní poplatky byly údajně přičítány k tíži GES vyrobených ke spotřebě v Indii, avšak byly vráceny prostřednictvím režimu navracení cla (duty drawback scheme, dále jen „DDS“), když byl tento výrobek prodán na vývoz do Unie. Šetření však prokázalo, že neexistuje žádná přímá vazba mezi částkami získanými v rámci režimu DDS při vývozu GES a skutečně zaplaceným clem z dovezené a využité suroviny. Proto se má za to, že vyvážející výrobce neprokázal, že daň navrácená z prodeje na vývoz byla zahrnuta do domácí ceny. To bylo rovněž potvrzeno ve 38. až 42. bodě odůvodnění paralelního antisubvenčního šetření, které stanovilo, že režim DDS představuje subvenci formou finančního příspěvku indické vlády a nelze ho považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů. Proto nelze tuto úpravu provést.

(46)

Spolupracující indický vyvážející výrobce navíc žádal o úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení s odůvodněním, že dovozní poplatky byly údajně přičítány k tíži obdobného výrobku tam, kde byl zamýšlen pro spotřebu v Indii, avšak nebyly vybrány z důvodu režimu předběžného povolení (Advance Authorisation Scheme, dále jen „AAS“), když byl tento výrobek prodán na vývoz do Unie. Šetření však prokázalo, že neexistuje žádný systém, který by zjišťoval, zda byly suroviny dovezené bezcelně v rámci AAS začleněny výhradně do vyvážených GES. Proto má Komise za to, že vyvážející výrobce neprokázal, že daň nezaplacená z prodeje na vývoz byla zahrnuta do domácí ceny. To bylo rovněž potvrzeno v 59. až 62. bodě odůvodnění paralelního antisubvenčního šetření, které stanovilo, že režim AAS představuje subvenci formou finančního příspěvku indické vlády a nelze ho považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů. Proto nelze tuto úpravu provést.

(47)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu. Na základě této metody představuje dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce během období přezkumného šetření 29,8 %.

(48)

Během inspekce na místě v prostorách jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii společnost tvrdila, že by se měly vzít v úvahu údajně značné výkyvy cen hlavní suroviny (jehličkový koks) během období přezkumného šetření, a požádal Komisi, aby za tímto účelem vypočítala čtvrtletní dumpingové rozpětí. Tím by se prokázalo, že během období přezkumného šetření žádný dumping neprobíhal. Za tímto účelem společnost na konci inspekce na místě předložila čtvrtletní výrobní náklady.

(49)

Vzhledem k tomu, že tento požadavek nebyl předložen v dřívější fázi řízení, ani v odpovědi na dotazník, nemohla Komise toto tvrzení řádně ověřit, a tudíž ani stanovit, zda byly poskytnuté údaje úplné a přesné.

(50)

V každém případě bylo na základě údajů poskytnutých během inspekce na místě stanoveno, že jednotkové výrobní náklady na typ výrobku vykazovaly během období přezkumného šetření sestupnou tendenci mezi jednotlivými čtvrtletími u některých typů výrobku, ale nikoli u všech. U řady kontrolních čísel výrobku se jednotkové výrobní náklady v posledním čtvrtletí zvýšily. Jednotková vývozní cena měla podobnou sestupnou tendenci; výjimku tvořilo poslední čtvrtletí, kdy vývozní ceny vzrostly u všech typů výrobku kromě dvou. Společnost vyvážela ve všech čtvrtletích období přezkumného šetření značný objem; údaje o objemu v jednotlivých čtvrtletích jsou uvedeny v tabulce níže (přesné údaje o objemu nelze zveřejnit z důvodu zachování důvěrnosti). Kromě toho nebyly všechny typy výrobku prodávány během všech čtvrtletí; z 23 typů výrobku, které spolupracující vyvážející výrobce prodával na trh Unie, se pouze šest prodávalo ve všech čtvrtletích.

(51)

Dumpingová rozpětí vypočítaná pro každé čtvrtletí podle metodiky vysvětlené ve 29. až 47. bodě odůvodnění prokázala značný dumping ve všech čtvrtletích období přezkumného šetření.

Tabulka 1

(52)

Tvrzení spolupracujícího vyvážejícího výrobce, že čtvrtletní výpočet jeho dumpingového rozpětí by vedl k závěru, že k žádnému dumpingu nedošlo, bylo proto nesprávné. Dumpingová rozpětí byla ve všech čtvrtletích značná a stejně tak průměrné dumpingové rozpětí během období přezkumného šetření vypočítané na základě těchto čtvrtletních rozpětí bylo značné a činilo 19,3 %.

(53)

Zatímco dumpingová rozpětí v různých čtvrtletích vypočítaná podle typu výrobku vykazovala kolísavou tendenci (růst mezi obdobím říjen 2014 až prosinec 2014 a leden 2015 až březen 2015 a poté pokles mezi lednem 2015 až březnem 2015 a koncem období přezkumného šetření), postupné snižování výrobních nákladů během období přezkumného šetření nemělo uváděný dopad. Je třeba poznamenat, že pokles dumpingového rozpětí byl rovněž částečně způsoben růstem vývozní ceny. Je třeba připomenout, že tvrzení spolupracujícího vyvážejícího výrobce o čtvrtletním dumpingovém rozpětí vycházelo pouze z výkyvů ceny surovin. Komise proto došla k závěru, že poskytnuté informace nezpochybnily zjištění o dumpingu během období přezkumného šetření, a tudíž ani zjištění o pokračování dumpingu v 57. až 87. bodě odůvodnění.

(54)

Po zveřejnění informací jediný spolupracující indický vyvážející výrobce namítl, že při výpočtu ziskovosti, který se používá ke stanovení běžné hodnoty, by Komise měla rozlišovat mezi výrobky vyrobenými z domácího koksu na jedné straně, a výrobky vyrobenými z dováženého jehličkového koksu na straně druhé. Důvodem je různé využití těchto výrobků. Dále tvrdil, že na trhu Unie se prodávají pouze výrobky vyrobené z dováženého jehličkového koksu, který se využívá ve vysokovýkonných elektrických obloukových pecích, a že ziskovost použitá ke stanovení běžné hodnoty by proto měla být vypočtena pouze na základě těchto typů výrobku. Během slyšení, které u Komise proběhlo po zveřejnění informací, společnost HEG uvedla, že na základě těchto tvrzení by Komise při stanovování běžné hodnoty neměla používat váženou průměrnou míru ziskovosti vypočítanou na základě všech domácích prodejů. Společnost HEG uvedla, že by Komise měla vypočítat dvě různé míry ziskovosti, a to podle původu koksu, a uplatňovat je poté při stanovování běžné hodnoty.

(55)

Ve své odpovědi na dotazník společnost HEG uvedla pro každý typ výrobku původ suroviny a výkonnost GES. Vezmeme-li však v úvahu pouze tyto dva prvky, srovnání typů výrobku prodávaných na trhu Unie a typů výrobku prodávaných na indickém trhu prokázalo, že společnost HEG prodávala během období přezkumného šetření tytéž typy výrobku na obou trzích. První část tvrzení je tedy fakticky chybná.

(56)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 39. a 40. bodě odůvodnění, ke stanovení běžné hodnoty Komise použila vážený průměrný zisk ze všech domácích prodejů obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období přezkumného šetření podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Pokud by se však použily jednotlivé míry ziskovosti pro každý typ výrobku, jak navrhovala společnost na slyšení uvedeném v 54. bodě odůvodnění, dumpingové rozpětí uvedené ve 47. bodě odůvodnění by pokleslo pouze o 3,2 procentního bodu na 26,7 %. Toto snížení proto nemá žádný podstatný vliv na zjištění Komise týkající se dumpingu během období přezkumného šetření, a tudíž ani na zjištění o pokračování dumpingu uvedená v 57. až 87. bodě odůvodnění.

(57)

V návaznosti na zjištění značného dumpingu v průběhu období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda je pravděpodobné, že by dumping v případě pozbytí platnosti opatření pokračoval. Byly zkoumány tyto prvky: výrobní kapacita a přebytečná kapacita v Indii, vývoz z Indie do jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

(58)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, spolupracoval jen jeden vyvážející výrobce v Indii, který představoval pouze polovinu celkové indické výrobní kapacity. Závěry v oddílech níže proto vycházely z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu Komise použila informace, jež poskytl spolupracující vyvážející výrobce, informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, databázi Organizace spojených národů, informace, jež poskytla indická vláda v paralelním antisubvenčním šetření zmíněném v 10. bodě odůvodnění, a veřejně dostupné informace.

(59)

Na základě veřejných finančních informací a ověřených údajů od spolupracujícího vyvážejícího výrobce (12)  (13) oba indičtí výrobci po předchozím přezkumu před pozbytím platnosti zmíněném ve 4. bodě odůvodnění svou výrobní kapacitu zvýšili o 27 %. Na konci období přezkumného šetření dosahovala celková výrobní kapacita v Indii 160 000 tun za rok, rozděleno stejnou měrou mezi oba výrobce (14). Kromě toho šetření ukázalo, že indičtí vyvážející výrobci v případě zvýšené poptávky pravděpodobně svou kapacitu dále zvýší (15).

(60)

Objem výroby obou indických výrobců se v průběhu období přezkumného šetření pohyboval od 110 000 do 120 000 tun. Na základě výše uvedeného byla celková indická přebytečná kapacita odhadnuta na 40 000 až 50 000 tun, což představuje 29 % až 36 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(61)

Ke zvýšení kapacity došlo současně se snížením spotřeby GES v Indii a na celém světě. GES se používají většinou v odvětví elektrooceli, konkrétně v ocelárnách k tavení ocelového šrotu. Vývoj spotřeby GES je proto v souladu s vývojem výroby elektrooceli a sleduje podobné trendy. Šetření ukázalo, že výroba elektrooceli v Indii a na celém světě se mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření (16) snížila, zatímco výrobní kapacita GES v Indii se zvýšila.

(62)

Na konci listopadu 2014 uložily indické orgány antidumpingová opatření na dovoz GES z Číny (17). Očekává se, že indičtí výrobci zvýší svůj podíl na domácím trhu.

(63)

Na základě veřejných účetních závěrek se zjistilo, že oba indičtí vyvážející výrobci jsou orientováni na vývoz (18)  (19), a během období přezkumného šetření vyvezli kolem 60 % své celkové výroby.

(64)

Nehledě na platná opatření zůstala Unie pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnost HEG, důležitou destinací vývozu. Vývoz společnosti HEG v období přezkumného šetření dosáhl 10 % až 17 % jejího celkového prodeje, pokud jde o hodnotu, a 10 % až 20 %, pokud jde o objem. Nespolupracující indická společnost GIL vyvezla do Unie během období přezkumného šetření velmi malý objem. Musí se to však posuzovat ve vzájemném vztahu s antidumpingovými a vyrovnávacími cly vztahujícími se na společnost GIL (celkem 15,7 %) ve srovnání se společností HEG (celkem 7 %).

(65)

Jelikož neexistuje žádný jiný spolehlivější zdroj pro stanovení objemu vývozu z Indie na trhy jiných třetích zemí, byla použita databáze Organizace spojených národů. Podle této databáze se vývoz do jiných třetích zemí mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 43 % a potom se oproti roku 2013 v letech 2014 a 2015 snížil o 38 %. Objem vývozu se mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření celkově snížil (o 10 %). Hlavní destinace indického vývozu byly v roce 2015 USA, Saúdská Arábie, Írán, Turecko, Spojené arabské emiráty, Korejská republika a Egypt. Od roku 2012 do roku 2015 se indický vývoz do některých těchto destinací zvýšil (např. do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, USA), zatímco do jiných (Íránu, Turecka, Korejské republiky, Egypta) se snížil, přičemž došlo k celkovému snížení o 9 %.

(66)

Zatímco v roce 2012 bylo Rusko pro indické výrobce třetím vývozním trhem, pokud jde o objem, poté, co Rusko v prosinci 2012 uložilo valorické clo na dovoz GES z Indie ve výši od 16,04 % do 32,83 % (20), se v roce 2015 vývoz z Indie do Ruska snížil ze 4 415 tun na 638 tun, což je snížení o 86 %.

(67)

Informace o objemu vývozu z databáze Organizace spojených národů lze srovnat s informacemi, jež poskytla indická vláda v paralelním antisubvenčním šetření, tj. s vývozními statistikami Generálního ředitelství pro obchodní zpravodajství a statistiku (dále jen „DGCIS“), které ukázaly podobné tendence jako databáze OSN.

(68)

Kromě toho také objem vývozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti HEG, do jiných třetích zemí sledoval podobné trendy, tj. zvýšení objemu vývozu do jiných třetích zemí od roku 2012 do roku 2013 a snížení objemu od roku 2014 do období přezkumného šetření, přičemž během posuzovaného období docházelo celkově ke snížení. Je třeba poznamenat, že nehledě na toto snížení objemu vývozu zůstala jeho celková úroveň v období přezkumného šetření značná, a to od 20 000 do 30 000 tun.

(69)

Pokud jde o hladiny vývozních cen, šetření vycházející z databáze Organizace spojených národů ukázalo, že indické vývozní ceny do některých zemí jako USA a Korejské republiky, které byly od roku 2012 do roku 2014 v průměru nižší než ceny v EU, se v roce 2015 zvýšily přibližně na stejnou úroveň jako ceny v EU. Navíc indické vývozní ceny do jiných zemí, jako např. do Saúdské Arábie, které byly od roku 2012 do roku 2014 nižší než ceny v EU, se v roce 2015 zvýšily na vyšší úroveň než ceny v EU. Kromě toho indické vývozní ceny do některých jiných zemí, jako např. do Turecka, byly během celého posuzovaného období nadále nižší než ceny v EU. Je však třeba konstatovat, že ceny v této databázi nerozlišují mezi různými typy výrobku, a proto je spolehlivost tohoto cenového srovnání na tomto základu omezená.

(70)

Analýza informací o vývozních cenách spolupracujícího vyvážejícího výrobce na trhy jiných třetích zemí ukázala, že během let 2012 a 2014 byly průměrné ceny na trhu Unie vyšší než průměrné ceny společnosti HEG na jiných třetích trzích (upravené na základě kalendářního roku, protože údaje byly poskytnuty na základě rozpočtového roku), zatímco během období přezkumného šetření byly průměrné ceny na trhu Unie nižší než průměrné ceny společnosti HEG na jiných třetích trzích.

(71)

Nebyly k dispozici žádné jiné údaje, aby se určily přesné cenové hladiny indických vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí.

(72)

Atraktivita trhu Unie byla prokázána skutečností, že nehledě na platná antidumpingová a vyrovnávací cla přicházely indické GES na trh Unie i nadále. Během posuzovaného období byla Indie po Čínské lidové republice (dále jen „Čína“) i nadále druhou nejvýznamnější vyvážející zemí do Unie. Nehledě na snížení mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření Indie udržela značný objem vývozu do Unie a podílů na trhu, jak je vysvětleno níže ve 100. bodě odůvodnění.

(73)

Případný vývoj prodeje na vývoz do Unie, pokud by opatření přestala platit, se musí posuzovat v souvislosti s celkovým snížením spotřeby GES v Indii a na celém světě, spolu s přebytečnou kapacitou v Indii. S největší pravděpodobností se tím zvýší tlak na indické vyvážející výrobce, aby prozkoumali další vývozní trhy, zejména s ohledem na jejich obchodní model orientovaný na vývoz. Proto pokud by opatření v Unii byla zrušena a pro přístup na trh Unie by nebyla uložena antidumpingová ani vyrovnávací cla, je samozřejmě pravděpodobné, že velká část přebytečné kapacity, která je k dispozici, by byla využita pro vývoz na trh Unie. Zejména proto, že šetření ukázalo, že zatímco na některých vývozních trzích (např. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, USA) se indický vývoz v roce 2015 zvýšil, celkový vývoz z Indie na trhy jiných třetích zemí sledoval snižující se trend. To ukazuje, že některé třetí země mají patrně omezenou kapacitu, aby absorbovaly další množství vývozu.

(74)

Kromě toho, jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění, Rusko uložilo na dovoz GES z Indie antidumpingová cla. Indičtí vyvážející výrobci mají tedy omezený přístup na tento trh a nemohou zvýšit nebo přesměrovat svůj objem vývozu do Ruska, jak ukázal pokles vývozu do této destinace od roku 2012.

(75)

Na základě toho je pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci budou i nadále vyvážet značná množství do Unie, pokud by opatření přestala platit, a dokonce zvýší svůj současný objem vývozu s přihlédnutím k jejich značné přebytečné kapacitě. To se pravděpodobně stane u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který bude mít motivaci ještě zvýšit svou již nyní značnou přítomnost na trhu Unie, a ještě více u nespolupracujícího vyvážejícího výrobce, jehož celní sazby jsou ve srovnání se spolupracujícím vyvážejícím výrobcem vyšší a který na trh Unie téměř přestal vyvážet.

(76)

Výše uvedená analýza ukazuje, že i) indický dovoz i nadále během období přezkumného šetření přicházel na trh Unie za značně dumpingové ceny a ve značných množstvích; ii) oba indičtí výrobci jsou orientováni na vývoz a mají přebytečnou kapacitu, kterou by bylo možné využít na zvýšení objemu vývozu do Unie za dumpingové ceny; iii) spotřeba na celém světě sleduje klesající trend, takže se snižují možnosti vývozu na některé jiné třetí trhy; iv) existence antidumpingových opatření v Rusku vůči indickým GES dále omezuje možnosti vývozu indických vyvážejících výrobců.

(77)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, dumping by pravděpodobně pokračoval.

(78)

Po zveřejnění informací tvrdil jediný spolupracující indický vyvážející výrobce, společnost HEG, že Komise ve svém posouzení pravděpodobnosti pokračování dumpingu nepřihlédla ke skutečnostem týkajícím se doby po skončení období přezkumného šetření. V tomto ohledu spolupracující indický vyvážející výrobce tvrdil, že když Komise uplatnila článek 18 základního nařízení, nepřihlédla ke skutečnosti, že společnost GIL, která je druhým indickým výrobcem GES, vynaložila investice do výrobního zařízení v Unii, tj. do společnosti Graphite Cova GmbH (dále jen „GIL Cova“). Společnost HEG dále tvrdila, že společnost GIL má strategickou dlouhodobou smlouvu na prodej vypalovaných zelených elektrod (které jsou polotovarem) svému grafitizačnímu zařízení GIL Cova. Společnost HEG také tvrdila, že z důvodu této strategické investice společnosti GIL není správný závěr Komise, že vývoz z Indie do Unie se zvýší, a zjištění, že oba indičtí výrobci mají přebytečnou kapacitu, která je k dispozici pro vývoz, se zakládá čistě na domněnkách. Společnost HEG rovněž tvrdila, že skončením platnosti opatření se objem vývozu do Unie nezvýší, a to vzhledem ke klesajícímu trendu vývozu z Indie do Unie (včetně vývozu společnosti HEG do Unie) po skončení období přezkumného šetření.

(79)

Společnost HEG navíc tvrdila, že její plány na zvýšení výrobní kapacity byly pouze vizí jejího předsedy s přihlédnutím k příznivému ekonomickému scénáři roku 2010. Ve výroční zprávě společnosti HEG za rok končící dne 31. března 2016 už nejsou žádné nové návrhy na rozšíření kapacit projednávané správní radou.

(80)

Pokud jde o srovnání cen, které provedla Komise v 69. a 70. bodě odůvodnění, co se týče vývozu na trhy jiných třetích zemí, společnost HEG předložila analýzu svých průměrných cen CIF/CFR pro čtyři jiné třetí země ve srovnání s jejími průměrnými cenami CIF pro Unii a učinila závěr, že její průměrné ceny pro čtyři jiné třetí země jsou všeobecně vyšší než její ceny pro Unii. Společnost HEG proto tvrdila, že trh Unie s nižšími cenovými hladinami bude ve srovnání s jinými méně atraktivní.

(81)

Pokud jde o tvrzení společnosti HEG týkající se investic společnosti GIL do společnosti GIL Cova během posuzovaného období, společnost GIL vyvezla na trh Unie velmi malý objem. Má se však za to, že je tomu tak nejenom kvůli investicím společnosti GIL do GIL Cova, ale hlavně kvůli vysokým antidumpingovým a vyrovnávacím clům, které se vztahují na vývoz společnosti GIL India do Unie (celkem 15,7 %). Ve scénáři vývoje, pokud by byla tato antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření zrušena, společnost GIL by pravděpodobně obnovila vývoz do Unie nehledě na investice do GIL Cova, také vzhledem k přebytečné kapacitě, kterou disponuje, a atraktivitě trhu Unie, jak je popsáno výše v 72. až 75. bodě odůvodnění.

(82)

Pokud jde o tvrzení společnosti HEG týkající se trendu vývozu po skončení období přezkumného šetření, je třeba zdůraznit, že tento vývoz se uskutečnil, když byla antidumpingová a vyrovnávací opatření v platnosti. Přestože objem vývozu společnosti HEG v době po skončení období přezkumného šetření vykazoval klesající tendenci, je pravděpodobné, že vývoz této společnosti do Unie se zvýší, pokud by byla antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření zrušena, vzhledem k tomu, že navzdory platným opatřením pokračovala společnost HEG ve vývozu na trh Unie za výrazně dumpingové ceny, že její obchodní model je orientován na vývoz, a vzhledem k její přebytečné kapacitě, u níž nelze vyloučit, že v budoucnu poroste, pokud se poptávka po výrobcích společnosti zvýší, jak je popsáno v 59. až 75. bodě odůvodnění.

(83)

Mimo to, pokud jde o záměr společnosti HEG zvýšit kapacitu, je třeba zdůraznit, že během inspekce na místě v roce 2016 společnost HEG promítla týmu pověřenému danou věcí krátký film, který poskytl přehled o skupině HEG. Jedním z prvků předvedených v tomto filmu byly budoucí plány společnosti na zvýšení její výrobní kapacity. Kromě toho zástupci společnosti během inspekce na místě vysvětlili, že tyto plány jsou v současné době pozastaveny s přihlédnutím k tomu, že společnost plně nevyužívá svou kapacitu a došlo ke snížení globální poptávky. Proto pokud by byla antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření zrušena, je pravděpodobné, že se zvýší poptávka po GES z Indie na trhu Unie, a že společnost HEG tudíž bude mít motivaci ke zvýšení své kapacity, aby tuto poptávku pokryla.

(84)

Co se týče tvrzení společnosti HEG, v němž se odvolává na cenové rozdíly mezi trhem Unie a trhy jiných třetích zemí, je třeba zdůraznit, že srovnání, které uskutečnila Komise v 69. a 70. bodě odůvodnění, je provedeno mezi průměrnými cenami indických vyvážejících výrobců na jiných třetích trzích a průměrnými cenami výrobců v Unii na trhu Unie, a ne průměrnými cenami indických výrobců na trhu Unie. Je třeba připomenout, že průměrná cena společnosti HEG na trhu Unie je na výrazně dumpingové úrovni, což podstatně snižuje průměrnou cenu výrobců v Unii, a proto není vhodná pro dané srovnání.

(85)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení společnosti HEG zamítají.

(86)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že v důsledku nižší spotřeby energie jakožto hlavního nákladového faktoru a nižších nákladů práce mají indičtí výrobci jasnou komparativní výhodu, pokud jde o nákladovou efektivnost. Je však třeba poznamenat, že šetření odhalilo, že hlavním faktorem ovlivňujícím cenu je při výrobním procesu GES v Indii koks, a nikoli energie nebo práce. V každém případě, i kdyby měli indičtí výrobci komparativní výhodu, mělo by to mít podobný vliv na vývozní cenu a běžnou hodnotu, a tudíž by to nemělo mít žádný vliv na dumpingové rozpětí. Tvrzení je tedy fakticky nesprávné, a proto se odmítá.

(87)

Závěr Komise, že by dumping pravděpodobně přetrvával, pokud by opatření byla zrušena, se proto potvrzuje.

(88)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek osm výrobců (dvě jednotlivé společnosti a dvě skupiny). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(89)

Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, situace odvětví GES úzce souvisí se situací v odvětví elektrooceli, kde se GES používají v pecích na elektroocel k tavení ocelového šrotu. V této souvislosti v odvětví elektrooceli převažovaly během posuzovaného období negativní tržní podmínky se snížením spotřeby, což se odrazilo i na spotřebě GES.

(90)

Vzhledem k tomu, že v Indii jsou pouze dva vyvážející výrobci dotčeného výrobku, údaje týkající se dovozu GES z Indie a ostatních třetích zemí do Evropské unie nejsou v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v přesných číslech.

(91)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočítáním:

(92)

Na základě toho se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(93)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 8 %. Přesněji řečeno, spotřeba v Unii se v roce 2013 snížila o 7 %, mezi lety 2013 a 2014 se zvýšila o 4 % a potom mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zase klesla o 5 %.

(94)

Jak je uvedeno v 61. a 89. bodě odůvodnění, k celkovému poklesu poptávky došlo v důsledku negativních tržních podmínek panujících v odvětví elektrooceli, neboť objemy prodeje uhlíkových elektrod sledují vývoj objemu výroby oceli v elektrických pecích.

(95)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že analýza podílu na trhu a spotřeby by měla vzít v úvahu dovoz uskutečněný výrobci v Unii prostřednictvím jejich společností ve spojení v USA, Mexiku, Japonsku a Malajsii, který se za poslední tři roky podstatně zvýšil.

(96)

Dovoz ze všech ostatních třetích zemí byl při výpočtu spotřeby v Unii náležitě zohledněn, jak je vysvětleno výše v 91. bodě odůvodnění, a odráží se proto patřičným způsobem v celkové spotřebě. Tento argument byl proto zamítnut.

(97)

Objem dovozu se během posuzovaného období snižoval. Významně poklesl v roce 2013 (o 43 %), zvýšil se v roce 2014 a v období přezkumného šetření se zase snížil. Celkově došlo během posuzovaného období ke snížení o 26 %.

(98)

Tržní podíl dovozu stanovila Komise na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 91. bodě odůvodnění.

(99)

Podíl na trhu vykázal podobný trend jako objem dovozu, tj. snížení od roku 2012 do roku 2013, zvýšení od roku 2013 do roku 2014 a potom zase snížení od roku 2014 do období přezkumného šetření. Celkový podíl na trhu se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2012 snížil o 1,2 procentního bodu.

(100)

Podíl indického dovozu na trhu se na začátku posuzovaného období pohyboval od 6 % do 7 %. Do konce období přezkumného šetření klesl na 4 % až 5 %.

(101)

Komise stanovila trend indických dovozních cen na základě údajů zaznamenaných v databázi podle čl. 14 odst. 6. V zásadě odpovídaly cenám, které oznámil spolupracující vyvážející výrobce.

(102)

Průměrná dovozní cena z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka č. 4

Dovozní cena  (21)

(103)

Celkově se průměrné dovozní ceny za posuzované období snížily o 14 %. Dovozní ceny se od roku 2012 do roku 2013 zvýšily o 5 %, v roce 2014 se snížily o 16 % a v období přezkumného šetření se dále snížily o 3 %.

(104)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním: i) vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu; a ii) odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujícího indického výrobce účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží) s příslušnou úpravou o antidumpingové/vyrovnávací clo a náklady vzniklé po dovozu.

(105)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(106)

Srovnání u spolupracujícího vyvážejícího výrobce ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 3 %. Kdyby se však z výpočtů odečetla antidumpingová a vyrovnávací cla, rozpětí cenového podbízení by činilo 9 %. Pokud jde o nespolupracujícího vyvážejícího výrobce, během období přezkumného šetření byl vyvezen jen velmi malý objem. Komise přesto provedla odhad cenového podbízení. Když z výpočtů odečetla platná antidumpingová a vyrovnávací cla, zjistila 12 % rozpětí cenového podbízení. Tento odhad však vychází z velmi malého objemu dovozu a z důvodu nedostatečné spolupráce nezohledňuje typy výrobku. Jeho spolehlivost je proto omezená.

(107)

V souladu s klesající spotřebou se objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí od roku 2012 do období přezkumného šetření snížil o 10 %. Podíl dovozu ze všech ostatních třetích zemí na trhu se během posuzovaného období pohyboval v rozmezí 22 %–23 %. Hlavní dovoz byl z Číny, USA, Mexika, Ruska a Japonska, které byly v průběhu období přezkumného šetření jedinými zeměmi s jednotlivým podílem na trhu vyšším než 1 %.

(108)

Dovozní ceny z USA, Japonska a Mexika byly vyšší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii. Podíl dovozu z USA a Mexika na trhu se během posuzovaného období zvýšil o méně než 1 procentní bod. Podíl dovozu z Japonska na trhu poklesl během posuzovaného období o 1,5 procentního bodu.

(109)

Dovozní ceny z Číny a Ruska byly nižší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii (s výjimkou Ruska v roce 2012). Podle informací, které poskytlo výrobní odvětví Unie v žádosti o přezkum, se část dovozu z Číny týká GES o malém průměru (o průměru menším než 400 mm), zatímco většina indického dovozu a výroby výrobního odvětví Unie sestávala z GES o velkém průměru (22) (o průměru větším než 400 mm), které jsou dražší.

(110)

Podíl čínského dovozu na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 1 procentní bod a během období přezkumného šetření se pohyboval v rozmezí 10 %–11 %, zatímco podíl dovozu z Ruska na trhu byl v průběhu období přezkumného šetření pouze v rozmezí 2 %–3 % a za posuzované období se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Toto zvýšení však nebylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který, jak je vysvětleno ve 123. bodě odůvodnění, se v posuzovaném období zvýšil o 1,9 procentního bodu.

(112)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(113)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(114)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, výročních zprávách nespolupracujícího výrobce v Unii a ověřených odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(115)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(116)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(117)

Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(118)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(119)

Objem výroby v posuzovaném období klesl o 6 %. Konkrétně se nejprve do roku 2014 zvýšil o 2 % a poté se v období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížil o 8 %.

(120)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 2 %.

(121)

V důsledku poklesu objemu výroby se využití kapacity během posuzovaného období snížilo o 3 procentní body.

(122)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(123)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil asi o 5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období kolísal. V roce 2013 se zvýšil o 2,9 procentního bodu. Poté se v roce 2014 snížil o 3,3 procentního bodu a v období přezkumného šetření se zase zvýšil o 2,3 procentního bodu. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období zvýšil o 1,9 procentního bodu.

(124)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že by se měl při určování podílu výrobního odvětví Unie na trhu zohlednit dovoz výrobců v Unii prostřednictvím jejich společností ve spojení v USA, Mexiku, Japonsku a Malajsii. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se však vypočítává na základě prodeje jeho vlastní produkce na trhu Unie. Dovoz výrobního odvětví Unie se nebere v úvahu, neboť by to mělo zkreslující účinek na celkový obraz vzhledem k tomu, že dovoz by se započítával dvakrát: na jedné straně jako dovoz a na druhé straně jako prodej výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(125)

Mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba v Unii o 8 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 5 %, což se nicméně promítlo do zvýšení podílu na trhu o 1,9 procentního bodu.

(126)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(127)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zůstala během posuzovaného období zhruba na stejné úrovni. V důsledku snížení výroby (pokles o 6 % během posuzovaného období) se produktivita v průběhu stejného období rovněž snížila o 6 %.

(128)

Šetřením se zjistilo, že dovoz GES z Indie i nadále přichází na trh Unie za dumpingové ceny. Dumpingové rozpětí stanovené v případě Indie během období přezkumného šetření bylo podstatně vyšší než nepatrné, jak je popsáno ve 47. bodě odůvodnění. V téže době došlo ke snížení dovozních cen oproti roku 2012. Výrobní odvětví Unie přesto dokázalo využít platných antidumpingových opatření a zachovalo si a mírně zvýšilo svůj podíl na trhu.

(129)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(130)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v období přezkumného šetření postupně snížila o 25 % a dosáhla 2 825 EUR/t. Výrobní odvětví Unie muselo upravit své ceny směrem dolů, aby reflektovalo všeobecné snížení prodejních cen na trhu GES z důvodu snižující se poptávky v odvětví elektrooceli.

(131)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily ještě výrazněji, a to o 18 %. Hlavním faktorem, který ovlivnil snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles ceny surovin.

(132)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že světová cena surovin se snížila o víc než náklady na suroviny, jež výrobní odvětví Unie v posuzovaném období vynaložilo. Výrobní odvětví Unie tudíž nebylo při získávání surovin efektivní, a jeho životaschopnost byla tedy problematická.

(133)

Šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Unie získávalo suroviny po celém světě od svých subjektů ve spojení a od subjektů, které nebyly ve spojení, na podobné cenové úrovni a nejsou žádné náznaky, že by nebylo schopné získávat suroviny efektivně. Jelikož tvrzení nebylo dále odůvodněno, bylo zamítnuto.

(134)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(135)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšily nepatrně – o 2 %.

(136)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(137)

Úroveň konečného stavu zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období v absolutním vyjádření více než zdvojnásobila. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 11 % jeho výroby.

(138)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(139)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se postupně snižovala z 11,3 % v roce 2012 na 2,8 % v období přezkumného šetření, což představuje snížení o 8,5 procentního bodu.

(140)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že pokles ziskovosti výrobců v Unii byl způsoben jejich vysokými správními a prodejními režijními náklady.

(141)

Při šetření se zjistilo, že jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období snížily, jak je uvedeno výše ve 131. bodě odůvodnění. Tento pokles jednotkových výrobních nákladů se týkal správních a prodejních výdajů, i když větší část nákladů připadala na suroviny. Tento argument byl proto zamítnut.

(142)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobce v Unii samofinancovat svou činnost. Čistý peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 35 %. Podstatné snížení peněžního toku lze vysvětlit především výrazným snížením ziskovosti, jak je popsáno výše ve 139. bodě odůvodnění.

(143)

Během posuzovaného období se roční tok investic do dotčeného výrobku vynaložených výrobním odvětvím Unie snížil o více než polovinu, z 25 milionů EUR v roce 2012 na 12 milionů EUR v období přezkumného šetření.

(144)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že pokles investic lze připisovat čistě poklesu poptávky a celosvětovým přebytečným kapacitám výroby GES.

(145)

Šetření skutečně potvrdilo, že během posuzovaného období došlo ke snížení spotřeby GES, jak je vysvětleno výše v 93. bodě odůvodnění. Je však třeba poznamenat, že investice do dotčeného výrobku vynaložené výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření v posledním přezkumu před pozbytím platnosti, kdy došlo rovněž k poklesu spotřeby, byly třikrát vyšší než úroveň investic dosažená během období přezkumného šetření v současném přezkumu.

(146)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se postupně snižovala z 16,5 % v roce 2012 na 3,9 % v období přezkumného šetření.

(147)

Šetření ukázalo, že nehledě na platná opatření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila. Výrobnímu odvětví Unie se přesto podařilo udržet a mírně zvýšit svůj podíl na trhu, což bylo možné pouze za cenu nižší úrovně dosaženého zisku.

(148)

Ačkoli lze tento negativní vývoj vysvětlit poklesem spotřeby, která se během posuzovaného období snížila o 8 %, indický dovoz byl na trhu Unie trvale přítomný. Jeho prodejní ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v období přezkumného šetření se vůči cenám výrobního odvětví Unie podbízely o 3 %. Kromě toho se zjistilo, že rozpětí prodeje pod cenou činilo 9 %. Indický dumpingový a subvencovaný dovoz tudíž stále vyvíjel tlak na ceny. Tlak na ceny se během současného období přezkumného šetření ve srovnání s předcházejícím přezkumem před pozbytím platnosti, kdy bylo cenové podbízení nižší než 2 %, skutečně zvýšil.

(149)

V souvislosti se sníženou spotřebou a tlakem dumpingového a subvencovaného dovozu na ceny bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit své prodejní ceny. V důsledku toho jeho zisk, ačkoli v období přezkumného šetření stále ještě kladný (2,8 %), byl pod 8 % cílového zisku stanoveného v původním šetření.

(150)

Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že jelikož se podíl výrobního odvětví Unie na trhu zvýšil o 2 %, výrobci v Unii mají značné výhody z poklesu indického dovozu. Konstatoval, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu by byl dokonce ještě vyšší, pokud by se zohlednil také dovoz výrobního odvětví Unie z jiných třetích zemí. Výrobní odvětví Unie současně čelilo ostré cenové konkurenci z jiných zdrojů (zejména dovoz z Číny a Ruska za nízké ceny). Proto tvrdil, že indickému dovozu nelze připisovat žádnou újmu v důsledku domnělého nižšího podílu výrobců v Unii na trhu.

(151)

Šetření skutečně ukázalo snížení objemu dovozu a podílu dovozu z Indie na trhu; jak je však vysvětleno výše ve 148. bodě odůvodnění, dumpingový a subvencovaný dovoz z Indie stále vyvíjel tlak na ceny, který se dokonce během současného období přezkumného šetření ve srovnání s předcházejícím přezkumem před pozbytím platnosti zvýšil. Tento argument byl proto zamítnut.

(152)

Stejná zúčastněná strana dále tvrdila, že Komise nezohlednila skutečnost, že levný dovoz z Číny a Ruska je jednou z hlavních příčin tlaku na ceny na trhu Unie a naléhala na provedení plné analýzy levného dovozu posuzovaného výrobku z Číny a Ruska dřív, než se určí pravděpodobnost obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie. Tato strana rovněž prohlašovala, že někteří čínští výrobci zvýšili dovoz GES o velkém průměru na trh Unie.

(153)

Pokud jde o dovozní ceny GES z Číny a Ruska, jak je vysvětleno výše ve 109. a 111. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že: i) smysluplné srovnání cen podle typu výrobku na dovoz z těchto zemí se nedalo uskutečnit tak, jak to bylo možné v případě Indie na základě podrobných informací poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem; ii) statistika dovozu z těchto zemí, kterou měla Komise k dispozici, neumožňuje rozlišovat mezi různými typy výrobku a iii) podle informací poskytnutých výrobním odvětví Unie v žádosti o přezkum a potvrzených uživateli se většina dovozu z těchto zemí týká GES o menším průměru, které jsou levnější. Kromě toho spolupracující vyvážející výrobce z Indie neodůvodnil své tvrzení týkající se zvýšeného dovozu GES o větším průměru z Číny do Unie.

(154)

Co se týče objemu dovozu GES z Číny a Ruska a jeho podílu na trhu, jak je vysvětleno výše ve 110. bodě odůvodnění, podíl čínského dovozu na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 1 procentní bod, zatímco podíl dovozu z Ruska na trhu se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Toto zvýšení však nebylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který, jak je vysvětleno ve 110. bodě odůvodnění, se v posuzovaném období zvýšil o 1,9 procentního bodu. Tento argument byl proto zamítnut.

(155)

Stejná zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno vyrábět GES o menším průměru efektivně, neboť prodej těchto výrobků představoval pouze část jeho celkového objemu prodeje.

(156)

Tržní podmínky běžně zajišťují, že nabídka, konkrétně typu prodávaného výrobku, se řídí poptávkou. Jelikož tvrzení ohledně neschopnosti výrobního odvětví Unie vyrábět GES o menším průměru efektivně nebylo podrobněji odůvodněno, byl tento argument zamítnut.

(157)

Stejná zúčastněná strana tvrdila, že nebyla provedena analýza dopadu zvýšeného množství dovozu za dumpingové ceny z jiných zemí, včetně dovozu od přidružených společností v USA, Mexiku, Malajsii a Japonsku.

(158)

Jak je uvedeno výše ve 108. bodě odůvodnění, dovozní ceny z USA, Japonska a Mexika byly vyšší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii. Podíl dovozu z těchto zemí na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 0,1 procentního bodu a na konci období přezkumného šetření byl nižší než 10 %. Komise neměla žádné důkazy ani o tom, že ceny z těchto zemí byly dumpingové. Tento argument byl proto zamítnut.

(159)

Stejná zúčastněná strana tvrdila, že Komise při výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou na základě typů výrobku použila kontrolní číslo výrobku, které nezohledňovalo použité suroviny, které ovšem mají na náklady a ceny značný dopad. Srovnání typů výrobku vyrobených ze stejných surovin by snížilo rozpětí prodeje pod cenou z 9 % na 8 %.

(160)

Rozdíl v surovinách se ve struktuře kontrolního čísla výrobku neodrazil, a proto se ve výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou nevzal tento rozdíl v úvahu. Nicméně když byly typy výrobku rozděleny s přihlédnutím k použitým surovinám za účelem výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou, jak navrhovala zúčastněná strana po zveřejnění informací, rozpětí cenového podbízení uvedené ve 148. bodě odůvodnění se snížilo pouze o 1 procentní bod, na 8 %. Toto snížení proto nemělo žádný podstatný vliv na zjištění Komise týkající se rozpětí prodeje pod cenou během období přezkumného šetření.

(161)

Stejná zúčastněná strana zpochybnila 8 % úroveň cílového zisku stanoveného v původním šetření a tvrdila, že výrobcům GES byly způsobeny ztráty kvůli poklesu mezinárodní poptávky po oceli, takže 8 % cílový zisk už není odůvodněný.

(162)

Je třeba připomenout, že cílovou úrovní zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie by měla být úroveň, které by podnik tohoto typu v daném odvětví mohl přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového/subvencovaného dovozu. V tomto ohledu, jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 1629/2004, bylo provedeno náležité přezkoumání úrovně zisku výrobního odvětví Unie, když byl podíl dumpingového dovozu na trhu nejnižší (tj. v roce 1999). Proto byl s konečnou platností učiněn závěr, že zisková marže, kterou by bylo možné důvodně považovat za představující finanční situaci výrobního odvětví Společenství, pokud by neexistoval dumping z Indie způsobující újmu, by se za účelem výpočtu rozpětí újmy měla stanovit na 8 %. Tento argument byl proto zamítnut.

(163)

Komise na základě výše uvedených skutečností dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie bylo během období přezkumného šetření v mimořádně choulostivé situaci, což se z větší části připisuje negativním tržním podmínkám a následnému poklesu spotřeby. Z tohoto důvodu se posouzení Komise zaměřilo na pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indie.

(164)

Za účelem určení pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by opatření vůči Indii byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a přebytečná kapacita v Indii, vývoz z Indie do jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

(165)

V 75. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že by indičtí vyvážející výrobci pravděpodobně ve vývozu značného objemu do Unie pokračovali, pokud by opatření pozbyla platnosti, a dokonce by zvýšili svůj současný objem vývozu, a tento vývoz by se pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny.

(166)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, indická kapacita se v období přezkumného šetření odhaduje přibližně na 160 000 tun, zatímco přebytečná kapacita se odhaduje na 40 000 až 50 000 tun, což představuje 29 % až 36 % spotřeby Unie během stejného období. Kromě toho, jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění, indičtí vyvážející výrobci svou kapacitu pravděpodobně dále zvýší v případě zvýšení poptávky. Jak je zmíněno v 62. bodě odůvodnění, na konci listopadu 2014 indické orgány uložily antidumpingová opatření na dovoz GES z Číny. Proto se očekává, že indičtí výrobci svůj podíl na domácím trhu zvýší.

(167)

V důsledku atraktivity trhu Unie popsané v 72. až 75. bodě odůvodnění bude s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této přebytečné kapacity přesměrována na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Jak je popsáno v 63. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou rovněž silně orientováni na vývoz. Pokud jde o ceny GES, jak je popsáno v 69. bodě odůvodnění, u některých destinací indického vývozu byly zjištěny vyšší cenové hladiny než v Unii. Avšak vzhledem k různému sortimentu výrobků tyto informace neoslabují celkové posouzení, že nová kapacita bude přesměrována na trh Unie, neboť spolehlivost tohoto cenového srovnání je omezená.

(168)

Jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění, v Rusku byla uložena antidumpingová opatření vůči indickému dovozu GES a vývoz z Indie do Ruska se během posuzovaného období podstatně snížil. Z toho vyplývá, že přístup indických vyvážejících výrobců na třetí hlavní vývozní trh je omezený a vzhledem k současné nebo pravděpodobně ještě zvýšené přebytečné kapacitě uvedené ve 166. bodě odůvodnění je velmi pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci značně zvýší svůj dovoz dotčeného výrobku na trh Unie, pokud by opatření přestala platit.

(169)

Jak je stanoveno ve 106. bodě odůvodnění, indické dovozní ceny by se bez antidumpingových a vyrovnávacích cel oproti prodejním cenám Unie podbízely o 9 %. V případě nespolupracujícího vyvážejícího výrobce byl odhad rozpětí cenového podbízení bez zahrnutí antidumpingových a vyrovnávacích cel vypočten na 12 %. Je to náznak, jaká by byla pravděpodobná cenová hladina dovozu z Indie, pokud by opatření byla zrušena. Na základě toho je pravděpodobné, že by se tlak na ceny na trhu Unie značně zvýšil, pokud by opatření byla zrušena, takže by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(170)

Pokud jde o objem, zrušení opatření by velmi pravděpodobně umožnilo indickým vyvážejícím výrobcům získat podíl na trhu Unie. Zejména nespolupracující vyvážející výrobce, který má v současné době vyšší celní sazbu 15,7 %, by měl silnou motivaci obnovit vývoz na trh Unie ve značných množstvích. Pokud by došlo k takové situaci, výrobní odvětví Unie by čelilo okamžitému snížení objemu svého prodeje a podílu na trhu.

(171)

Na základě toho je pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem dovozu a podíl na trhu za dumpingové a subvencované ceny, které představují značné cenové podbízení oproti prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nebudou-li opatření v platnosti. Vytvoří to zvýšený tlak na ceny na trhu Unie s negativním dopadem na ziskovost a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Rovněž to dále zhorší hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indie.

(173)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(174)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.

(175)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(176)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(177)

Jak je vysvětleno ve 147. bodě odůvodnění, opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie zachovat si svůj podíl na trhu. Ve 172. bodě odůvodnění byl současně také vyvozen závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila, pokud by antidumpingová opatření vůči Indii pozbyla platnosti. Lze tedy učinit závěr, že zachování opatření vůči Indii by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(178)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, při současném šetření nespolupracoval ani se nepřihlásil žádný dovozce. Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(179)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, z 53 uživatelů, kteří byli kontaktováni, osm předložilo odpověď na dotazník. Čtyři z nich používali GES dovážené z Indie. Jejich dovoz představoval přibližně 20 % veškerého dovozu dotčeného výrobku z Indie.

(180)

Je třeba připomenout, že podle zjištění z původního šetření by nebyl dopad uložení opatření pro uživatele významný. Přestože jsou tato opatření uplatňována již deset let, odebírají uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i z Indie. Uživatelé nepředložili žádné informace, které by ukazovaly, že se vyskytly těžkosti v hledání jiných zdrojů, a šetření takové informace rovněž neodhalilo.

(181)

Navíc, co se týče účinku uložení opatření na uživatele, je třeba připomenout, že v původním šetření byl učiněn závěr, že vzhledem k zanedbatelnému významu ceny GES pro odběratelské výrobní odvětví by jakékoli zvýšení cen pravděpodobně nemělo na odběratelské výrobní odvětví žádný podstatný vliv. Tato zjištění byla v současném přezkumu potvrzena, protože nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku po uložení opatření. Kromě toho žádný z těchto čtyř uživatelů nepředložil žádný argument proti zachování opatření.

(182)

Jedno sdružení výrobců oceli, Německé hospodářské sdružení pro ocel (Wirtschaftsvereinigung Stahl), bylo proti zachování opatření a tvrdilo, že opatření mají za následek konkurenční nevýhodu pro výrobce oceli v Unii ve srovnání s výrobci oceli v jiných regionech, kde nebyla uložena žádná opatření týkající se GES. Sdružení tvrdilo, že zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo i nadále zastávat dominantní postavení. Z vývoje indického dovozu po uložení opatření je však zřejmé, že dovoz z Indie během posuzovaného období pokračoval. Šetření kromě toho ukázalo, že GES stále více přicházejí na trh Unie z řady dalších třetích zemí.

(183)

Na základě toho a v souladu se závěry původního šetření se očekává, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele, a že tudíž neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit platnost stávajících opatření.

(184)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Indie.

(185)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo antidumpingová opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(186)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz GES pocházejících z Indie uložená nařízením (EU) č. 1225/2009 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(187)

Po zveřejnění informací požádal spolupracující vyvážející výrobce z Indie Komisi, aby zvážila pokračování opatření na dobu dvou let. Šetřením se však nezjistily žádné mimořádné okolnosti, které by zdůvodňovaly omezení opatření na dva roky.

(188)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(189)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba zaslat Komisi (23) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností využívajících individuální celní sazby.

(190)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,