(EU) 2017/389Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o parametry pro výpočet peněžitých sankcí za selhání vypořádání a činnosti centrálních depozitářů v hostitelských členských státech (Text s významem pro EHP. )

(1)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají prvky, které jsou zapotřebí k uplatňování opatření stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014. K zajištění soudržnosti těchto opatření a k usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu ze strany osob, jichž se tato ustanovení týkají, je vhodné zahrnout všechny tyto prvky týkající se opatření podle nařízení (EU) č. 909/2014 do jednoho nařízení.

(2)

Nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby centrální depozitáři cenných papírů (dále jen „centrální depozitáři“) ukládali peněžité sankce účastníkům jejich systémů vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „vypořádací systémy“), kteří způsobí selhání vypořádání (dále jen „účastníci způsobující selhání vypořádání“).

(3)

Aby bylo zajištěno, že peněžité sankce uložené účastníkům způsobujícím selhání vypořádání fungují jako účinný odrazující prostředek, měly by parametry pro výpočet výše peněžitých sankcí úzce souviset s hodnotou finančních nástrojů, které nebyly dodány, a na tuto hodnotu by se měly uplatnit odpovídající sankční sazby. Z hodnoty finančních nástrojů, které jsou základem obchodu, by se mělo vycházet rovněž při výpočtu výše peněžité sankce v případě selhání vypořádání kvůli nedostatku hotovosti. Výše peněžitých sankcí by měla účastníky způsobující selhání vypořádání motivovat k urychlenému vypořádání obchodů, které dosud vypořádány nebyly. Aby bylo zajištěno účinné dosažení cílů sledovaných uložením peněžitých sankcí, je třeba přiměřenost parametrů pro jejich výpočet průběžně sledovat a v případě potřeby je upravit, a to podle dopadu těchto sankcí na trh.

(4)

Vzhledem ke značným rozdílům v cenách finančních nástrojů v rámci vícenásobných obchodů a v zájmu snadného výpočtu peněžitých sankcí by se hodnota finančních nástrojů měla zakládat na jediné referenční ceně. Centrální depozitáři by měli při výpočtu peněžitých sankcí za selhání vypořádání týkající se stejných finančních nástrojů k danému dni použít stejnou referenční cenu. Peněžité sankce by proto měly být výsledkem vynásobení počtu finančních nástrojů, které jsou základem obchodu, jenž nebyl vypořádán, příslušnou referenční cenou. Stanovení referenčních cen by mělo vycházet z objektivních a spolehlivých údajů a metodik.

(5)

Vzhledem ke skutečnosti, že by účinné uplatňování peněžitých sankcí ze strany centrálních depozitářů měla zajistit automatizace jejich výpočtu, měly by příslušné sankční sazby vycházet z jedné tabulky hodnot, kterou lze snadno automatizovat a uplatňovat. Sankční sazby u různých druhů finančních nástrojů by měly být stanoveny ve výši, která povede k peněžitým sankcím splňujícím podmínky nařízení (EU) č. 909/2014.

(6)

Vypořádání obchodů s akciemi je obvykle vysoce standardizované. Mají-li akcie likvidní trh, a lze je proto snadno nakupovat, měla by selhání vypořádání podléhat nejvyšší sankční sazbě, aby byli účastníci způsobující selhání vypořádání motivováni k včasnému vypořádání nevypořádaných obchodů. Na akcie, které nemají likvidní trh, by se měla vztahovat nižší sankční sazba, jelikož tato nižší sankční sazba může mít odrazující účinek, aniž by přitom bylo ovlivněno hladké a řádné fungování dotčených trhů.

(7)

Výše peněžitých sankcí za selhání vypořádání obchodů s dluhovými nástroji vydanými veřejnoprávními emitenty by měla zohledňovat obvyklou značnou velikost těchto obchodů a jejich význam pro hladké a řádné fungování finančních trhů. Selhání vypořádání by proto mělo podléhat nejnižší sankční sazbě. Tato sankční sazba by však měla mít odrazující účinek a měla by motivovat k včasnému vypořádání.

(8)

Dluhové nástroje, které nejsou vydány veřejnoprávními emitenty, mají méně likvidní trhy a velikost obchodů s těmito nástroji je menší. Tyto dluhové nástroje také ovlivňují hladké a řádné fungování finančních trhů méně než dluhové nástroje vydané veřejnoprávními emitenty. Sankční sazba za selhání vypořádání by proto měla být vyšší než u dluhových nástrojů vydaných veřejnoprávními emitenty.

(9)

Selhání vypořádání obchodů s dluhovými nástroji by mělo podléhat nižším sankčním sazbám než selhání vypořádání obchodů s jinými finančními nástroji, a to vzhledem k jejich celkové větší velikosti, nestandardizovanému vypořádání, většímu přeshraničnímu rozměru a významu pro hladké a řádné fungování finančních trhů. Tato nižší sankční sazba by nicméně měla mít odrazující účinek a měla by motivovat k včasnému vypořádání.

(10)

Jiné finanční nástroje než akcie a dluhové nástroje, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 909/2014, jako jsou cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, emisní povolenky a fondy obchodované v obchodním systému, obvykle nemají vysoce standardizované vypořádání a likvidní trhy. Často se s nimi obchoduje rovněž na mimoburzovním trhu (OTC). Vzhledem k omezenému objemu a velikosti obchodů a k zohlednění nestandardizovaného obchodování a vypořádání u těchto nástrojů by selhání vypořádání mělo podléhat podobné sankční sazbě jako v případě akcií, které nemají likvidní trh.

(11)

Parametry pro výpočet peněžitých sankcí by měly být přizpůsobeny zvláštnostem určitých obchodních systémů, jako jsou trhy pro růst malých a středních podniků vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (2). Peněžité sankce za selhání vypořádání by neměly bránit přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy jako alternativě k poskytování bankovních úvěrů. Nařízení (EU) č. 909/2014 mimoto na trzích pro růst malých a středních podniků povoluje určitou flexibilitu a umožňuje neuplatnit postup náhradní koupě v případě selhání vypořádání po dobu až patnácti dnů po určeném dni vypořádání. Peněžité sankce za selhání vypořádání obchodů s finančními nástroji obchodovanými na trzích pro růst malých a středních podniků se proto mohou uplatňovat delší dobu než u ostatních finančních nástrojů. Vzhledem k délce uplatňování peněžitých sankcí, nižší likviditě a zvláštnostem trhů pro růst malých a středních podniků by měla být sankční sazba za selhání vypořádání obchodů s finančními nástroji obchodovanými v těchto obchodních systémech stanovena ve zvláštní výši, která by měla motivovat k včasnému vypořádání, neměla by však ovlivňovat jejich hladké a řádné fungování. Je rovněž vhodné zajistit, aby selhání vypořádání obchodů s určitými finančními nástroji, jako jsou dluhové nástroje obchodované v těchto systémech, podléhalo nižší sankční sazbě než podobné dluhové nástroje obchodované na jiných trzích.

(12)

Selhání vypořádání kvůli nedostatku hotovosti by mělo podléhat jedné sankční sazbě pro všechny obchody, jelikož tato situace nezávisí na druhu aktiv a likviditě dotyčného finančního nástroje ani druhu obchodu. K zajištění odrazujícího účinku a motivace k včasnému vypořádání ze strany účastníků způsobujících selhání vypořádání prostřednictvím hotovostních výpůjček je vhodné jako základ sankční sazby použít náklady na hotovostní výpůjčky. Nejvhodnější sankční sazbou by byla oficiální úroková sazba centrální banky vydávající měnu vypořádání, jež by měla vypovídat o výpůjčních nákladech v případě této měny.

(13)

Nařízení (EU) č. 909/2014 centrálním depozitářům umožňuje poskytovat služby v Unii pod dohledem příslušných orgánů domovských členských států. K zajištění náležité úrovně bezpečnosti při poskytování služeb centrálními depozitáři v hostitelských členských státech nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby příslušné a dotčené orgány domovských členských států a hostitelských členských států uzavřely ujednání o spolupráci pro účely dohledu nad činnostmi centrálních depozitářů v hostitelském členském státě v případě, že jejich činnosti dosáhnou podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v dotčených hostitelských členských státech.

(14)

V zájmu komplexního zjištění, zda činnosti centrálních depozitářů dosáhly podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v hostitelských členských státech, je vhodné zajistit, aby kritéria pro posouzení zohledňovala základní služby poskytované centrálními depozitáři v hostitelských členských státech, které jsou upřesněny v oddíle A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, jelikož tyto základní služby poskytují centrální depozitáři ve funkci infrastruktury finančního trhu.

(15)

Za účelem posouzení významu činností centrálních depozitářů v hostitelských členských státech by kritéria pro posouzení měla zohledňovat velikost základních služeb poskytovaných centrálními depozitáři uživatelům z hostitelských členských států, včetně emitentů, účastníků vypořádacích systémů nebo ostatních majitelů účtů cenných papírů vedených centrálními depozitáři. Je-li velikost základních služeb poskytovaných centrálními depozitáři uživatelům z hostitelských členských států dostatečně velká, měly by se činnosti centrálních depozitářů v těchto hostitelských členských státech považovat za činnosti podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů, jelikož případná selhání či nedostatky v činnosti těchto centrálních depozitářů mohou ovlivnit hladké fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v dotčených hostitelských členských státech. K zajištění komplexního posouzení je vhodné uplatňovat kritéria pro posouzení, která nezávisle zohledňují velikost každé základní služby poskytované centrálními depozitáři uživatelům z hostitelských členských států.

(16)

Pokud centrální depozitáři vydávají nebo centrálně evidují velkou část cenných papírů pro emitenty usazené v hostitelských členských státech nebo pokud centrálně evidují velkou část účtů cenných papírů pro účastníky svých vypořádacích systémů či ostatní majitele účtů cenných papírů usazené v hostitelských členských státech, měly by se jejich činnosti považovat za činnosti podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v dotčených hostitelských členských státech.

(17)

Jestliže centrální depozitáři vypořádávají velké hodnoty obchodů s cennými papíry vydanými emitenty usazenými v hostitelských členských státech nebo pokud vypořádávají velké hodnoty příkazů k vypořádání podaných účastníky a ostatními majiteli účtů cenných papírů usazenými v hostitelských členských státech, měly by se jejich činnosti považovat za činnosti podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v dotčených hostitelských členských státech.

(18)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (3) členským státům umožňuje označit systémy vypořádání obchodů, které se řídí jejich právními předpisy, za účelem uplatňování zmíněné směrnice, pokud členské státy uznají, že toto označení je oprávněné z důvodů systémového rizika. Jestliže centrální depozitáři provozují vypořádací systémy označené hostitelskými členskými státy v souladu se směrnicí 98/26/ES, měly by se jejich činnosti považovat za činnosti podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v těchto hostitelských členských státech.

(19)

Posuzování činností centrálních depozitářů by se mělo provádět s dostatečnou četností, aby mohly dotčené orgány bez zbytečného odkladu uzavřít ujednání o spolupráci od okamžiku, kdy činnosti příslušných centrálních depozitářů dosáhnou podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v hostitelských členských státech.

(20)

Jestliže činnosti centrálních depozitářů dosáhnou podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v hostitelském členském státě, měly by se považovat za činnosti podstatného významu po dostatečně dlouhou dobu, aby dotčené orgány mohly uzavřít účinná a efektivní ujednání o spolupráci v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014.

(21)

Výpočty v souvislosti s posouzením podle tohoto nařízení by měly vycházet z objektivních a spolehlivých údajů a metodik. Jelikož některé výpočty vyžadované podle tohoto nařízení jsou založeny na pravidlech stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (4), měly by se tyto výpočty provádět až poté, co se nařízení (EU) č. 600/2014 stane použitelným.

(22)

Jelikož opatření k řešení selhání vypořádání, která souvisejí s výpočtem peněžitých sankcí, a určitá opatření k zjištění podstatného významu mohou vyžadovat významné změny informačního systému, testování trhu a úpravy právních ujednání mezi dotčenými stranami, včetně centrálních depozitářů a jiných účastníků trhu, je třeba poskytnout pro uplatňování příslušných opatření dostatečný čas, aby bylo zajištěno, že centrální depozitáři a ostatní dotčené strany splňují potřebné požadavky,

a)

souhrnná tržní hodnota finančních nástrojů vydaných emitenty z hostitelského členského státu, které jsou prvotně zapsané do příslušné evidence nebo centrálně evidované na účtech cenných papírů dotyčným centrálním depozitářem, představuje nejméně 15 % celkové hodnoty finančních nástrojů vydaných všemi emitenty z hostitelského členského státu, které jsou prvotně zapsané do příslušné evidence nebo centrálně evidované na účtech cenných papírů všemi centrálními depozitáři usazenými v Unii;

b)

souhrnná tržní hodnota finančních nástrojů centrálně evidovaných na účtech cenných papírů centrálními depozitáři pro účastníky a ostatní majitele účtů cenných papírů z hostitelského členského státu představuje nejméně 15 % celkové hodnoty finančních nástrojů centrálně evidovaných na účtech cenných papírů všemi centrálními depozitáři usazenými v Unii pro všechny účastníky a ostatní majitele účtů cenných papírů z hostitelského členského státu.

a)

roční hodnota příkazů k vypořádání týkajících se obchodů s finančními nástroji vydanými emitenty z hostitelského členského státu, které byly vypořádány dotyčným centrálním depozitářem, představuje nejméně 15 % celkové roční hodnoty všech příkazů k vypořádání týkajících se obchodů s finančními nástroji vydanými emitenty z hostitelského členského státu, které byly vypořádány všemi centrálními depozitáři usazenými v Unii;

b)

roční hodnota příkazů k vypořádání vypořádaných dotyčným centrálním depozitářem pro účastníky a ostatní majitele účtů cenných papírů z hostitelského členského státu představuje nejméně 15 % celkové roční hodnoty příkazů k vypořádání vypořádaných všemi centrálními depozitáři usazenými v Unii pro účastníky a ostatní majitele účtů cenných papírů z hostitelského členského státu;

c)

centrální depozitář provozuje vypořádací systém, který se řídí právem hostitelského členského státu a který byl oznámen Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

a)

v případě pokynu k vypořádání proti zaplacení hodnota odpovídajícího obchodu s finančními nástroji zadaná do vypořádacího systému;

b)

v případě pokynů k vypořádání bezplatně souhrnná tržní hodnota příslušných finančních nástrojů, která je určena podle článku 7.

a)

v případě finančních nástrojů uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, je tržní hodnotou příslušného finančního nástroje uzavírací cena na nejrelevantnějším trhu z hlediska likvidity podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014;

b)

v případě jiných finančních nástrojů přijatých k obchodování v obchodním systému v Unii, než jsou finanční nástroje uvedené v písmenu a), je tržní hodnotou uzavírací cena odvozená z obchodního systému v Unii s nejvyšším obratem;

c)

v případě jiných finančních nástrojů, než jsou nástroje uvedené v písmenech a) a b), se tržní hodnota určí na základě předem stanovené metodiky, která byla schválena příslušným orgánem dotčeného centrálního depozitáře a která odkazuje na kritéria týkající se spolehlivých údajů o trhu, jako jsou tržní ceny dostupné v obchodních systémech nebo u investičních podniků.

a)

odchylně od čl. 5 odst. 2 je tržní hodnotou finančních nástrojů nominální hodnota těchto nástrojů;

b)

odchylně od čl. 6 odst. 2 písm. b) představuje tržní hodnoty příslušných finančních nástrojů nominální hodnota těchto finančních nástrojů.

a)

články 2 a 3 použijí od data vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 7 odst. 15 nařízení (EU) č. 909/2014 v platnost;

b)

článek 7 použije ode dne uvedeného v článku 55 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 600/2014;

c)

článek 8 použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.