(EU) 2017/5Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/5 ze dne 5. ledna 2017, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Ruska a Brazílie

(1)

Dne 7. července 2016 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2), že zahajuje antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“) na základě podnětu podaného dne 23. května 2016 sdružením EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.

(2)

Výrobek, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků zkracovaných na míru a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, pocházející z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“).

(3)

Dotčený výrobek nezahrnuje:

(4)

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 10, 7225 30 30, 7225 30 90, ex 7225 40 12, ex 7225 40 15, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, ex 7226 20 00, 7226 91 20, 7226 91 91 a 7226 91 99. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

(5)

Dne 11. října 2016 žadatel předložil žádost o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí. Dne 21. listopadu 2016 ji aktualizoval poskytnutím novějších finančních informací. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření ode dne zavedení celní evidence.

(6)

Na základě této žádosti se přihlásily čtyři zúčastněné strany, které uvedly, že původní žádost o zavedení celní evidence, již předložil žadatel, neobsahovala dostatek důkazů, které by ospravedlňovaly zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Íránu (3), Ruska (4), Srbska (5) a Ukrajiny (6).

(7)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(8)

Žadatel uvedl, že dovozci si byli plně vědomi dumpingových praktik, jež existovaly po delší dobu a působily újmu výrobnímu odvětví Unie. Dovoz z dotčených zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu a došlo k výraznému zvýšení úrovně tohoto dovozu, dokonce i po skončení období šetření. Tato skutečnost by vážně ohrozila nápravný účinek antidumpingového cla, pokud by se toto clo mělo použít.

(9)

Komise posoudila žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Zejména ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu, který s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

(10)

Podnět sdružení EUROFER ze dne 23. května 2016 obsahoval dostatek důkazů prima facie o údajném dumpingu z pěti dotčených zemí. Podle nedůvěrného znění podnětu překračuje odhadované dumpingové rozpětí u pěti dotčených zemí nejméně 20 %. U čtyř zemí (Brazílie, Írán, Rusko a Ukrajina) z pěti dotčených zemí žadatel v podnětu předložil důkazy o běžné hodnotě vycházející z informací Steel First nebo z jiných zpráv o trhu. Pokud jde o zbývající dotčenou zemi (Srbsko), žadatel předložil důkazy o početně zjištěné běžné hodnotě (odhadované výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk). Důkazy o dumpingu vycházejí ze srovnání takto stanovených běžných hodnot s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Vývozní ceny dotčených zemí byly stanoveny na základě informací Steel First nebo na základě údajů Eurostatu. Žadatel také poskytl důkazy prima facie o údajné újmě.

(11)

Tyto body byly uvedeny v oznámení o zahájení tohoto řízení dne 7. července 2016 (7). Vzhledem k tomu, že toto oznámení je veřejný dokument přístupný všem dovozcům, byla Komise toho názoru, že nejpozději v onom okamžiku si dovozci byli vědomi nebo si měli být vědomi údajných dumpingových praktik, rozsahu dumpingu a údajné újmy. Komise proto došla k závěru, že první kritérium pro zavedení celní evidence bylo splněno.

(12)

Ve své aktualizované žádosti o zavedení celní evidence žadatel porovnal souhrnný průměrný měsíční objem dovozu dotčeného výrobku ze všech dotčených zemí za období od 1. července 2015 do 30. června 2016 s údaji za období od 1. července 2016 do 31. října 2016. Z tohoto srovnání vyplynulo, že průměrný měsíční objem dovozu z dotčených pěti dotčených zemí se zvýšil o 24 %.

(13)

Komise měla za to, že není vhodné použít údaje za červenec 2016. Jak je vysvětleno ve 12. bodě odůvodnění, dovozci si měli být vědomi údajného dumpingu a újmy až od 7. července. Zohlednění údajů z období před tímto datem nemůže být pro rozhodnutí o zavedení celní evidence průkazné. Vzhledem k tomu, že dovozní statistiky jsou zpracovávány měsíčně, se Komise rozhodla porovnat průměrný objem dovozu z dotčených zemí za období od 1. července 2015 do 30. června 2016 s údaji za období od 1. srpna 2016 do 30. listopadu 2016 (tedy čtyři měsíce po zahájení řízení dne 7. července 2016).

(14)

Na základě tohoto porovnání Komise zjistila, že průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí se ve druhém období podstatně zvýšil, a to o 14 %. Současně však Komise zjistila, že mezi jednotlivými vývozy z dotčených pěti zemí existují výrazné rozdíly, které jsou zdůrazněny v jednotlivých předložených oznámeních uvedených v 6. bodě odůvodnění.

(15)

Zvýšení celkového průměrného měsíčního objemu dovozu z těchto pěti zemí za období uvedené ve 13. bodě odůvodnění o 14 % bylo výsledkem kombinace podstatného nárůstu dovozu z Ruska (+ 73 %) a dovozu z Brazílie (+ 26 %) a snížení dovozu ze dvou dalších dotčených zemí (Ukrajina a Írán) a nezměněného dovozu dotčeného výrobku ze Srbska.

(16)

Proto lze zvýšení objemu dumpingového dovozu z těchto pěti dotčených zemí plně přičíst pouze podstatnému zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie. Za těchto výjimečných okolností Komise neviděla důvod pro zavedení celní evidence i pro dovoz z ostatních tří zemí. I kdyby Komise musela provést souhrnné posouzení újmy způsobené všemi pěti zeměmi podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení v hlavním šetření, zpětné uložení cla na dovoz ze zemí, jejichž vývoz stagnoval, nebo se dokonce po zahájení řízení snížil, by se zdálo nepřiměřené. Komise proto dospěla k závěru, že zavedení celní evidence pro takový dovoz není nutné.

(17)

Ve svém podnětu ze dne 23. května 2016 uvedl žadatel důkazy prima facie o klesající tendenci prodejních cen dovozu z dotčených zemí. Průměrné prodejní ceny do Unie mezi lety 2011 až 2015 poklesly a byly nejméně o 30 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců oceli v Unii. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí uvedený v podnětu poskytují v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že vývozci z dotčených zemí provádějí dumping. Žadatel však ve své žádosti o zavedení celní evidence ze dne 11. října 2016 neuvedl žádné aktualizované údaje o dovozních cenách po zahájení současného šetření.

(18)

Komise byla toho názoru, že vývoj cen po zahájení řízení představuje další skutečnost, jež je pro žádost o zavedení celní evidence relevantní. Proto Komise analyzovala dovozní ceny na základě údajů Eurostatu. Zjistila, že po zahájení současného šetření dovozní ceny dotčených zemí do určité míry vzrostly.

(19)

Při posuzování této rostoucí tendence dovozních cen z Ruska a Brazílie Komise zjistila, že absolutní úroveň těchto cen zůstala i nadále na kriticky nízké úrovni. Zejména byla nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie na konci roku 2015, které Komise stanovila v souběžně probíhajícím řízení ohledně plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny (8). Za těchto okolností Komise dospěla k závěru, že zavedení celní evidence dovozu z těchto dvou zemí je opodstatněné.

(20)

Ke zvýšení objemu dumpingového dovozu z pěti dotčených zemí jednoznačně došlo z důvodu podstatného zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie. S ohledem na načasování by toto podstatné zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie mohlo vážně ohrozit nápravný účinek jakéhokoli konečného antidumpingového cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou účinností.

(21)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že existuje dostatek důkazů prima facie, které ospravedlňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Ruska a Brazílie podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(22)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že existují zvláštní důvody pro takové slyšení.

(23)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Ruska a Brazílie, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingového cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uloženo na evidovaný dovoz z Ruska a Brazílie se zpětnou platností v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(24)

Žadatel v podnětu uvedl, že odhadované průměrné dumpingové rozpětí pro Rusko činí 20 % – 40 % a pro Brazílii 40 % – 70 %. Dále odhadl průměrné rozpětí cenového podbízení u dotčeného výrobku na 20 % – 50 % pro Rusko i Brazílii. Odhad částky možného budoucího celního dluhu pro Rusko i Brazílii se stanoví na úrovni průměrného dumpingového rozpětí odhadnutého na základě podnětu, tj. ve výši 20 % – 50 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(25)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti se zavedením celní evidence bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (9),

—

výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou,

—

výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší

—

a výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.