(SZBP) 2017/2315Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (Úř. věst. L 331, 14.12.2017)

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/2315

ze dne 11. prosince 2017,

kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Spolkové republiky Německo, Španělského království, Francouzské republiky a Italské republiky,

s ohledem na stanovisko vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 42 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci.

(2)

Rada a vysoká představitelka obdržely dne 13. listopadu 2017 společné oznámení v souladu s čl. 46 odst. 1 Smlouvy o EU od dvaceti tří členských států a dne 7. prosince 2017 od dalších dvou členských států informující o záměru všech těchto členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce s ohledem na skutečnost, že splňují výše uvedené požadavky a že přijaly vůči sobě navzájem v této oblasti přísnější závazky, jak jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, a na základě všech ostatních prvků uvedených v oznámení, včetně preambule a obecných zásad stálé strukturované spolupráce uvedených v příloze I oznámení, jimž zůstávají v úplnosti oddány, a rovněž s odkazem na článek 42 Smlouvy o EU, včetně čl. 42 odst. 7 (1).

(3)	Přísnější závazky stanovené v příloze tohoto rozhodnutí jsou v souladu s plněním cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a se závazky podle článku 2 uvedeného protokolu.

(4)

Rozhodnutí členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce je dobrovolné a jako takové nemá dopad na jejich svrchovanost ani zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. Příspěvky zúčastněných členských států za účelem splnění přísnějších závazků v rámci stálé strukturované spolupráce budou poskytovány v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.

(5)	K přísným závazkům v rámci stálé strukturované spolupráce patří zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti obranných schopností. Takové projekty mohou být podporovány příspěvky z rozpočtu Unie v souladu se Smlouvami a s příslušnými nástroji a programy Unie.

(6)	Zúčastněné členské státy stanovily ve svých vnitrostátních prováděcích plánech svou schopnost plnit přísnější závazky, jež vůči sobě navzájem přijaly.

(7)	Jelikož byly splněny nezbytné podmínky, je vhodné, aby Rada přijala rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce.

(8)	Každý další členský stát, který se v budoucnosti bude chtít účastnit stálé strukturované spolupráce, může svůj záměr tak učinit oznámit Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) v souladu s čl. 46 odst. 3 Smlouvy o EU.

(9)	Vysoký představitel bude plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce.

(10)

Činnosti prováděné v rámci stálé strukturované spolupráce by měly být v souladu s dalšími opatřeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalšími politikami Unie. Rada a, v rámci svých pravomocí, vysoký představitel a Komise by měli spolupracovat s cílem dosáhnout ve vhodných případech maximální součinnosti.

(11)	V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Toto rozhodnutí proto není pro Dánsko závazné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení stálé strukturované spolupráce

V rámci Unie se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce mezi členskými státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria, jak je uvedeno v článku 1 protokolu č. 10, a které přijaly závazky v této oblasti, jak je uvedeno v článku 2 uvedeného protokolu, s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, a přispívající k naplnění úrovně ambicí Unie.

Článek 2

Zúčastněné členské státy

Stálé strukturované spolupráce se účastní tyto členské státy:

—

Belgie,

—	Bulharsko,

—	Česká republika,

—

Německo,

—

Estonsko,

—

Irsko,

—

Řecko,

—	Španělsko,

—

Francie,

—	Chorvatsko,

—

Itálie,

—

Kypr,

—

Lotyšsko,

—

Litva,

—	Lucembursko,

—

Maďarsko,

—	Nizozemsko,

—

Rakousko,

—

Polsko,

—	Portugalsko,

—

Rumunsko,

—	Slovinsko,

—	Slovensko,

—

Finsko,

—

Švédsko.

Článek 3

Přísnější závazky v souladu s protokolem č. 10

1.   V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a závazků podle článku 2 uvedeného protokolu poskytnou zúčastněné členské státy příspěvky za účelem plnění přísnějších závazků, jež vůči sobě navzájem přijaly, jak jsou uvedeny v příloze.

2.   Zúčastněné členské státy za tímto účelem každoročně přezkoumávají a podle potřeby aktualizují své vnitrostátní prováděcí plány, v nichž popisují, jakým způsobem budou plnit přísnější závazky, a uvádějí, jak budou plnit konkrétnější cíle, jež budou stanoveny v každé fázi. Aktualizované vnitrostátní prováděcí plány se předkládají ročně Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a Evropské obranné agentuře a zpřístupní se všem zúčastněným členským státům.

Článek 4

Řízení stálé strukturované spolupráce

1.   Řízení stálé strukturované spolupráce je organizováno:

—	na úrovni Rady a

—	v rámci projektů prováděných skupinami zúčastněných členských států, které se na provedení těchto projektů vzájemně dohodly.

2.   V souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU Rada přijme rozhodnutí a doporučení, jimiž:

a)	poskytne strategické směry a pokyny pro stálou strukturovanou spolupráci;

b)	stanoví pořadí plnění přísnějších závazků uvedených v příloze v průběhu dvou po sobě následujících úvodních fází (roky 2018–2020 a roky 2021–2025) a na začátku každé fáze vymezí konkrétnější cíle pro plnění přísnějších závazků uvedených v příloze;

c)

aktualizuje a v případě nutnosti posílí přísnější závazky uvedené v příloze s ohledem na výsledky dosažené prostřednictvím stálé strukturované spolupráce, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie. Taková rozhodnutí se přijímají zejména na konci jednotlivých fází uvedených v odst. 2 písm. b) na základě procesu strategického přezkumu, v němž se zhodnotí plnění závazků ze stálé strukturované spolupráce;

d)	zhodnotí příspěvky zúčastněných členských států ke splnění dohodnutých závazků v souladu s mechanismem popsaným v článku 6;

e)	sestaví seznam projektů, které mají být v rámci stálé strukturované spolupráce rozvíjeny, přičemž zohlední podporu rozvoje schopností i poskytnutí, v mezích dostupných prostředků a schopností, významné podpory operacím a misím společné bezpečnostní a obranné politiky;

f)	sestaví společný soubor pravidel řízení pro projekty, jejž by mohly zúčastněné členské státy účastnící se jednotlivého projektu podle potřeby danému projektu přizpůsobit;

g)	stanoví v patřičné době v souladu s čl. 9 odst. 1 obecné podmínky, za nichž by k účasti na jednotlivých projektech mohly být výjimečně přizvány třetí státy, a rozhodne v souladu s čl. 9 odst. 2, zda daný třetí stát tyto podmínky splňuje; a

h)	stanoví jakákoli jiná opatření nezbytná k dalšímu provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Projekty stálé strukturované spolupráce

1.   V návaznosti na návrhy zúčastněných členských států, které mají v úmyslu účastnit se jednotlivého projektu, může vysoký představitel vydat doporučení týkající se určení a zhodnocení projektů stálé strukturované spolupráce na základě posouzení poskytnutých v souladu s článkem 7 pro rozhodnutí a doporučení Rady, která mají být přijata v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. e) poté, co Vojenský výbor EU vydá vojenské doporučení.

2.   Zúčastněné členské státy, které mají v úmyslu navrhnout jednotlivý projekt, o tom informují ostatní zúčastněné členské státy v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu, aby si zajistily podporu a umožnily jim se k návrhu připojit a předložit jej společně.

Členy projektu jsou zúčastněné členské státy, které příslušný návrh předložily. Seznam členů každého jednotlivého projektu se připojí k rozhodnutí Rady uvedenému v čl. 4 odst. 2 písm. e).

Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se mohou vzájemně dohodnout, že přijmou další zúčastněné členské státy, které o účast na tomto projektu projeví zájem později.

3.   Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se vzájemně dohodnou na způsobu a rozsahu své spolupráce a řízení daného projektu. Zúčastněné členské státy účastnící se projektu pravidelně podle potřeby informují Radu o vývoji projektu.

Článek 6

Dohled, hodnocení a podávání zpráv

1.   Rada v rámci čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU zajišťuje jednotu, soudržnost a účinnost stálé strukturované spolupráce. K dosažení těchto cílů přispívá rovněž vysoký představitel.

2.   Vysoký představitel je plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce v souladu s protokolem č. 10.

3.   Vysoký představitel předkládá Radě výroční zprávu o stálé strukturované spolupráci. Tato zpráva vychází z příspěvků Evropské obranné agentury podle čl. 7 odst. 3 písm. a) a z příspěvků ESVČ podle čl. 7 odst. 2 písm. a). Ve zprávě vysokého představitele je popsán stav provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský státe plní své závazky podle svého vnitrostátního prováděcího plánu.

Vojenský výbor EU předkládá Politickému a bezpečnostnímu výboru vojenské stanovisko a doporučení v souvislosti s každoročním procesem hodnocení stálé strukturované spolupráce.

Na základě výroční zprávy o stálé strukturované spolupráci, kterou předloží vysoký představitel, přezkoumá Rada jednou ročně, zda zúčastněné členské státy i nadále plní přísnější závazky uvedené v článku 3.

4.   Jakékoli rozhodnutí o pozastavení účasti některého členského státu se přijme v souladu s čl. 46 odst. 4 Smlouvy o EU teprve poté, co byl pro daný členský stát stanoven jasně vymezený časový rámec pro individuální konzultace a reakci.

Článek 7

Podpora od ESVČ a Evropské obranné agentury

1.   ESVČ včetně Vojenského štábu EU a Evropská obranná agentura pod vedením vysokého představitele, i v jeho funkci vedoucího Evropské obranné agentury, společně zajišťují pro stálou strukturovanou spolupráci nezbytné funkce sekretariátu jiné než na úrovni Rady a představují v tomto ohledu jediné kontaktní místo.

2.   ESVČ včetně Vojenského štábu EU podporují fungování stálé strukturované spolupráce zejména tím, že:

a)	přispívají k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o operační aspekty, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6,

b)	koordinují posuzování návrhů projektů podle článku 5, zejména v oblastech dostupnosti, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení sil. ESVČ včetně Vojenského štábu EU zejména posoudí, zda jsou navrhované projekty v souladu s operačními potřebami a do jaké míry k nim přispívají.

3.   Evropská obranná agentura podporuje stálou strukturovanou spolupráci zejména tím, že:

a)	přispívá k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o schopnosti, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6, a zejména příspěvků učiněných v souladu s přísnějšími závazky podle článku 3,

b)

usnadňuje projekty rozvoje schopností, zejména koordinací posuzování návrhů projektů podle článku 5, především v oblasti rozvoje schopností. Evropská obranná agentura podporuje členské státy zejména při zajišťování toho, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování se stávajícími iniciativami i v jiných institucionálních kontextech.

Článek 8

Financování

1.   Správní výdaje, které orgánům Unie a ESVČ vzniknou při provádění tohoto rozhodnutí, jsou hrazeny z rozpočtu Unie. Správní výdaje Evropské obranné agentury podléhají jejím finančním pravidlům v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/1835 (2).

2.   Provozní výdaje vzniklé v souvislosti s projekty prováděnými v rámci stálé strukturované spolupráce primárně ponesou zúčastněné členské státy, které se jednotlivého projektu účastní. Příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie mohou být na tyto projekty poskytnuty v souladu se Smlouvami a příslušnými nástroji Unie.

Článek 9

Účast třetích států na jednotlivých projektech

1.   Obecné podmínky účasti třetích států na jednotlivých projektech jsou uvedeny v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 4 odst. 2, jež může obsahovat vzor správního ujednání se třetími státy.

2.   Rada v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU rozhodne, zda třetí stát, jejž chce zúčastněný členský stát účastnící se daného projektu přizvat k účasti, splňuje požadavky stanovené v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Je-li rozhodnutí uvedené v odstavci 2 kladné, mohou členské zúčastněné státy účastnící se projektu uzavřít s dotčeným třetím státem správní ujednání pro účely jeho účasti na daném projektu. Tato ujednání musí být v souladu s postupy a rozhodovací samostatností Unie.

Článek 10

Bezpečnostní pravidla

V souvislosti se stálou strukturovanou spoluprací se použijí ustanovení rozhodnutí Rady 2013/488/EU (3).

Článek 11

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

PŘÍLOHA

Seznam ambiciózních a přísnějších společných závazků přijatých zúčastněnými členskými státy v pěti oblastech stanovených v článku 2 protokolu č. 10

„a) spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie,“

Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 členské státy přijímají tyto závazky:

1)	pravidelně zvyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů;

2)

postupně, ve střednědobém horizontu zvyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností účastí na projektech zaměřených na obranné schopnosti v souladu s plánem rozvoje schopností a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany;

3)	zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být podle potřeby a v náležité míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu;

4)	zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota);

5)	zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení Radou);

„b) vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky;“

6)	zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v Unii, mimo jiné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě;

7)	podporovat v maximální možné míře koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a současně brát na vědomí jeho dobrovolnou povahu a individuální omezení na straně jednotlivých členských států;

8)	intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu;

9)	vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit dohodnuté zúčastněnými členskými státy;

10)	zvážit možnost společného využití stávajících schopností k optimalizaci dostupných zdrojů a zlepšení jejich celkové účinnosti;

11)	zajistit intenzivnější úsilí ve spolupráci na kybernetické obraně, například ve sdílení informací, odborné přípravě a operativní podpoře;

„c) přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů;“

12)

pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, závazek zúčastněných členských států: — zajistit disponibilitu útvarů schopných strategického nasazení pro účely realizace příslušné úrovně ambicí Unie navíc k možnému nasazení bojového uskupení Unie. Součástí toho závazku nejsou ani síly připravené k okamžité reakci ani síly ve stálé pohotovosti, ani pohotovostní rezervní síly; — vytvořit robustní nástroj (například databázi) pro evidenci dostupných a rychle nasaditelných schopností s cílem usnadnit a urychlit proces vytváření sil, přístupný pouze zúčastněným členským státům a přispívajícím zemím; — usilovat o urychlené přijetí politického závazku na úrovni státu, včetně případného provedení přezkumu vnitrostátních rozhodovacích procesů; — poskytnout, v mezích dostupných prostředků a schopností, významnou podporu operacím (například operaci EUFOR) a misím (například výcvikovým misím Unie) společné bezpečnostní a obranné politiky – poskytnutí personálu, vybavení, infrastruktury a odborné přípravy, podpory při výcviku či jinak – na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, přičemž nejsou dotčena žádná rozhodnutí o příspěvcích k operacím společné bezpečnostní a obranné politiky ani žádná ústavní omezení; — významným způsobem přispět k bojovým uskupením Unie potvrzením příspěvků v zásadě alespoň se čtyřletým předstihem, při stanoveném období pohotovosti v souladu s koncepcí bojového uskupení Unie a povinnost pořádat cvičení bojového uskupení Unie pro účely soudržného seskupení sil bojového uskupení Unie (zastřešující stát) nebo se těchto cvičení účastnit (všechny členské státy účastnící se bojového uskupení Unie); — zjednodušit a sjednotit postupy pro přeshraniční vojenskou přepravu, a umožnit tak rychlé nasazení vojenského materiálu a personálu;

13)

pokud jde o interoperabilitu sil, závazek zúčastněných členských států: — rozvíjet interoperabilitu svých sil prostřednictvím: — závazku dohodnout společná hodnotící a validační kritéria pro seskupení sil bojového uskupení Unie, která budou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace; — závazku dohodnout společné technické a operativní standardy sil s tím, že je nezbytné zajistit interoperabilitu s NATO; — optimalizovat nadnárodní struktury: zúčastněné členské státy by se mohly zavázat k tomu, že se zapojí a budou zastávat aktivní úlohu v hlavních stávajících a případných budoucích strukturách zapojených do evropské vnější činnosti ve vojenské oblasti (EUROCORPS, EUROMARFOR, EUROGENDFOR, MCCE/ATARES/SEOS);

14)	závazek zúčastněných členských států usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí společné bezpečnostní a obranné politiky nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady;

„d) spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“;“

15)	napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných podle plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

16)	při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti;

17)	zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci stálé strukturované spolupráce, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní;

„e) případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury.“

18)	využívat Evropskou obrannou agenturu jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování;

19)	zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností vedené zúčastněnými členskými státy přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu pomocí vhodné průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností;

20)	zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území Unie – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

PŘEKLAD

Oznámení o stálé strukturované spolupráci určené Radě a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Preambule

Zúčastněné členské státy,

připomínajíce, že Unie provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na „stále se zvyšujícím sbližování činností členských států“ (čl. 24 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, dále jen „Smlouva“) a že nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky je společná bezpečnostní a obranná politika;

poukazujíce na to, že společná bezpečnostní a obranná politika zajišťuje Unii operační schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky, a že posílení bezpečnostní a obranné politiky si vyžádá úsilí členských států v oblasti schopností;

připomínajíce rovněž odhodlání Evropské unie a jejích členských států zasazovat se o světový pořádek založený na pravidlech, jehož klíčovým principem je multilateralismus a ústředním aktérem Organizace spojených národů;

připomínajíce čl. 42 odst. 6 Smlouvy, v němž je uvedeno, že „[č]lenské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci“;

poukazujíce na to, že stálá strukturovaná spolupráce by mohla významně přispět k naplnění úrovně ambicí Evropské unie, mimo jiné i v souvislosti s nejnáročnějšími misemi a operacemi, a že by mohla usnadnit rozvoj obranných schopností členských států prostřednictvím intenzivního zapojení do projektů nadnárodního zadávání zakázek a intenzivní spolupráce s vhodnými průmyslovými subjekty včetně malých a středních podniků, jakož i posílit evropskou spolupráci v oblasti obrany, a to při plném využití Smluv;

majíce na zřeteli cíle stálé strukturované spolupráce a závazky členských států těchto cílů dosáhnout, jak jsou stanoveny v protokolu č. 10 o stálé strukturované spolupráci a uvedeny v článku 46 Smlouvy;

připomínajíce, že Evropská rada na zasedání konaném dne 15. prosince 2016 konstatovala, že Evropané musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, a že v zájmu posílení evropské bezpečnosti a obrany ve složitém geopolitickém prostředí a zajištění lepší ochrany svých občanů Evropská rada potvrdila předchozí závazky přijaté v tomto ohledu a zdůraznila, že je zapotřebí učinit ještě více, mimo jiné tím, že budou vyčleněny dostatečné další zdroje, a to při zohlednění situace jednotlivých členských států a jejich právních závazků a v případě členských států, které jsou rovněž členy NATO, i s ohledem na pokyny NATO v oblasti výdajů na obranu;

připomínajíce rovněž, že Evropská rada také vyzvala k posílení spolupráce za účelem rozvoje nezbytných schopností, jakož i k závazku poskytnout tyto schopnosti v případě potřeby k dispozici, a že konstatovala, že Evropská unie a její členské státy musí být schopny přispět rozhodujícím způsobem ke kolektivnímu úsilí, a stejně tak jednat samostatně, kdykoli a kdekoli to je nutné, a s partnery, kdykoli je to možné;

poukazujíce na to, že Evropská rada na zasedání v červnu roku 2017 uvedla, že pro dosažení úrovně ambicí Evropské unie schválené Evropskou radou v prosinci roku 2016 má zásadní význam společná příprava projektů zaměřených na schopnosti, na nichž se společně dohodnou členské státy v zájmu řešení stávajících závažných nedostatků a vývoje technologií budoucnosti; přivítala sdělení Komise o Evropském obranném fondu, který se skládá z části zaměřené na výzkum a z části zaměřené na schopnosti; a vyzvala členské státy, aby určily vhodné projekty zaměřené na schopnosti pro Evropský obranný fond a pro Program rozvoje evropského obranného průmyslu;

připomínajíce zejména skutečnost, že Evropská rada vyzvala vysokou představitelku k předložení návrhů, pokud jde o prvky a možnosti pro účely inkluzivní stálé strukturované spolupráce na základě modulárního přístupu a nastínění možných projektů;

připomínajíce, že Rada pro zahraniční věci se dne 6. března 2017 shodla na tom, že je třeba pokračovat v práci na inkluzivní stálé strukturované spolupráci na základě modulárního přístupu, která by měla být otevřena všem členským státům, které jsou ochotny přijmout nezbytné přísné závazky a splnit stanovená kritéria, a to na základě čl. 42 odst. 6 a článku 46 Smlouvy a protokolu č. 10 připojeného ke Smlouvě;

odhodlány dosáhnout v souladu s čl. 42 odst. 2 Smlouvy nové úrovně postupného vymezování společné obranné politiky Unie zavedením stálé strukturované spolupráce v rámci Unie; zohledňujíce přitom zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky všech členských států;

připomínajíce povinnost vyplývající z čl. 42 odst. 7 Smlouvy vzájemně si poskytovat pomoc a podporu;

připomínajíce, že podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy musí být závazky a spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky „v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění“;

zdůrazňujíce, že Evropská rada se na zasedání ve dnech 22. a 23. června 2017 shodla na tom, že je třeba zahájit inkluzivní a ambiciózní stálou strukturovanou spolupráci, a reagujíce na mandát Evropské rady vypracovat do tří měsíců „společný seznam kritérií a pevných závazků, plně v souladu s čl. 42 odst. 6 a článkem 46 Smlouvy a protokolem č. 10 připojeným ke Smlouvě – a to i s ohledem na nejnáročnější mise –, […], jehož součástí bude přesný harmonogram a konkrétní mechanismy hodnocení, s cílem umožnit členským státům, které toho budou schopny, aby neprodleně oznámily svůj záměr účastnit se“;

OZNAMUJÍ TÍMTO Radě a vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku svůj záměr účastnit se stálé strukturované spolupráce;

VYZÝVAJÍ Radu k přijetí rozhodnutí, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy a protokolu č. 10 připojeného ke Smlouvě a na základě zásad vymezených v příloze I, společných přísnějších závazků uvedených v příloze II, jakož i návrhů týkajících se řízení obsažených v příloze III;

PŘEDLOŽÍ předtím, než Rada přijme rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce, vnitrostátní prováděcí plán dokládající, že jsou schopny splnit přísnější závazky uvedené v příloze II.

*	Irsko oznámilo dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se stálé strukturované spolupráce a připojilo se k tomuto společnému oznámení.

*	Portugalská republika oznámila dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se stálé strukturované spolupráce a připojila se k tomuto společnému oznámení.

PŘÍLOHA I – ZÁSADY STÁLÉ STRUKTUROVANÉ SPOLUPRÁCE

„Stálá strukturovaná spolupráce“ je stanovena v článcích 42 a 46 Smlouvy o Evropské unii a v protokolu č. 10 připojeném k této Smlouvě. Lze ji aktivovat pouze jednou a zřizuje se rozhodnutím Rady, jež musí přijmout kvalifikovaná většina, s cílem vytvořit v oblasti obrany uskupení všech členských států, které mají o spolupráci v této oblasti zájem, „jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria“ a které přijaly „přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí“ a operací.

Stálá strukturovaná spolupráce je ambiciózní, závazný a inkluzivní evropský právní rámec pro investice do bezpečnosti a obrany území Evropské unie a jejích občanů. Stálá strukturovaná spolupráce rovněž představuje pro všechny členské státy významný politický rámec ke zlepšení jejich příslušných vojenských prostředků a obranných schopností prostřednictvím dobře koordinovaných iniciativ a konkrétních projektů na základě přísnějších závazků. Posílené obranné schopnosti členských států Evropské unie budou přínosné i pro NATO. Posílí evropský pilíř v rámci této aliance a budou odpovědí na opakované výzvy k vyváženějšímu sdílení zátěže na obou stranách Atlantiku.

Stálá strukturovaná spolupráce je zásadním krokem k posílení společné obranné politiky. Mohla by být jedním z prvků možného vývoje směrem ke společné obraně, pokud by o tom Rada jednomyslně rozhodla (jak je stanoveno v čl. 42 odst.2 Smlouvy o Evropské unii). Dlouhodobou vizí v rámci stálé strukturované spolupráce by mohlo být vytvoření soudržné struktury s celým spektrem sil, jež by doplňovala NATO, které bude pro jeho členy i nadále základem kolektivní obrany.

Inkluzivní stálou strukturovanou spolupráci považujeme za nejdůležitější nástroj na podporu společné bezpečnosti a obrany v oblasti, v níž je zapotřebí větší soudržnost, kontinuita, koordinace a spolupráce. Evropské úsilí vyvíjené za tímto účelem musí být jednotné, koordinované a smysluplné a musí být založeno na společně dohodnutých politických pokynech.

Stálá strukturovaná spolupráce nabízí spolehlivý a závazný právní rámec jako součást institucionálního rámce Evropské unie. Zúčastněné členské státy splní své přísné závazky, přičemž potvrzují, že zřízení a provádění stálé strukturované spolupráce budou realizovány v plném souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii a protokolů k ní připojených a při respektování ústavních předpisů členských států.

Povinná povaha závazků v rámci stálé strukturované spolupráce bude zajištěna prostřednictvím každoročního pravidelného hodnocení, prováděného vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za podpory zejména Evropské obranné agentury, pokud jde o aspekty rozvoje schopností (popsané především v článku 3 protokolu č. 10), a Evropské sužby pro vnější činnost, včetně Vojenského štábu EU a dalších struktur společné bezpečnostní a obranné politiky, pokud jde o operativní aspekty stálé strukturované spolupráce. Prostřednictvím stálé strukturované spolupráce by Unie mohla pokročit směrem k soudržné struktuře s celým spektrem sil, neboť stálá strukturovaná spolupráce by stávající nebo budoucí struktury a úsilí orientované zdola nahoru doplnila o koordinaci a pokyny ve směru shora dolů.

Stálá strukturovaná spolupráce by členským státům poskytla příležitost ke zlepšení obranných schopností prostřednictvím účasti na dobře koordinovaných iniciativách a konkrétních společných projektech, s potenciálním využitím stávajících regionálních klastrů. Účast na stálé strukturované spolupráce je dobrovolná a nemá žádný dopad na národní svrchovanost.

Inkluzivní stálá strukturovaná spolupráce je jednoznačným politickým signálem pro naše občany a pro vnější svět, že vlády členských států Evropské unie přistupují ke společné bezpečnosti a obraně se vší vážností a usilují o jejich posílení. Pro občany Evropské unie to znamená větší bezpečnost a jasný důkaz, že všechny členské státy jsou ochotny podporovat společnou bezpečnost a obranu v zájmu dosažení cílů stanovených v globální strategii Evropské unie.

Stálá strukturovaná spolupráce bude orientována na výsledky a měla by umožnit hmatatelný pokrok v oblasti investičních výdajů na obranné vybavení, cílů spolupráce při rozvoji schopností a disponibility nasaditelných obranných schopností pro kombinované mise a operace, při uznání zásady „jednoho souboru sil“. Hlavním hybným faktorem rozvoje schopností v rámci stálé strukturované spolupráce bude odstranění nedostatků ve schopnostech v souvislosti s úrovní ambicí Evropské unie a s cíli a prioritami společné bezpečnostní a obranné politiky.

„Inkluzivní“ a „modulární“ povaha stálé strukturované spolupráce, jak ji v prosinci 2016 popsala Evropská rada, nesmí vést k omezení spolupráce. Cíl, jímž je „ambiciózní“ stálá strukturovaná spolupráce, znamená, že všechny členské státy, které se jí účastní, se musí řídit společným seznamem cílů a závazků. Jak připomněla Evropská rada na zasedání v červnu 2017, stálá strukturovaná spolupráce je „inkluzivní a ambiciózní“.

Následující seznam závazků musí pomoci dosáhnout úrovně ambicí Evropské unie, jak byla vymezena v závěrech Rady ze dne 14. listopadu 2016 a potvrzena Evropskou radou v prosinci 2016, a posílit tak strategickou samostatnost Evropanů i Evropské unie.

PŘÍLOHA II – SEZNAM AMBICIÓZNÍCH A PŘÍSNĚJŠÍCH SPOLEČNÝCH ZÁVAZKŮ V PĚTI OBLASTECH STANOVENÝCH V ČLÁNKU 2 PROTOKOLU č. 10

„a) spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie,“

Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 členské státy přijímají tyto závazky:

1)	pravidelně zvyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů;

2)

postupně, ve střednědobém horizontu zvyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností účastí na projektech zaměřených na obranné schopnosti v souladu s plánem rozvoje schopností a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany;

3)	zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být podle potřeby a v náležité míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu;

4)	zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota);

5)	zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení Radou);

„b) vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky;“

6)	zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v Unii, mimo jiné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě;

7)	podporovat v maximální možné míře koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a současně brát na vědomí jeho dobrovolnou povahu a individuální omezení na straně jednotlivých členských států;

8)	intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu;

9)	vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit dohodnuté zúčastněnými členskými státy;

10)	zvážit možnost společného využití stávajících schopností k optimalizaci dostupných zdrojů a zlepšení jejich celkové účinnosti;

11)	zajistit intenzivnější úsilí ve spolupráci na kybernetické obraně, například ve sdílení informací, odborné přípravě a operativní podpoře;

„c) přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů;“

12)

pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, závazek zúčastněných členských států: — zajistit disponibilitu útvarů schopných strategického nasazení pro účely realizace příslušné úrovně ambicí Unie navíc k možnému nasazení bojového uskupení Unie. Součástí toho závazku nejsou ani síly připravené k okamžité reakci ani síly ve stálé pohotovosti, ani pohotovostní rezervní síly; — vytvořit robustní nástroj (například databázi) pro evidenci dostupných a rychle nasaditelných schopností s cílem usnadnit a urychlit proces vytváření sil, přístupný pouze zúčastněným členským státům a přispívajícím zemím; — usilovat o urychlené přijetí politického závazku na úrovni státu, včetně případného provedení přezkumu vnitrostátních rozhodovacích procesů; — poskytnout, v mezích dostupných prostředků a schopností, významnou podporu operacím (například operaci EUFOR) a misím (například výcvikovým misím Unie) společné bezpečnostní a obranné politiky – poskytnutí personálu, vybavení, infrastruktury a odborné přípravy, podpory při výcviku či jinak – na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, přičemž nejsou dotčena žádná rozhodnutí o příspěvcích k operacím společné bezpečnostní a obranné politiky ani žádná ústavní omezení; — významným způsobem přispět k bojovým uskupením Unie potvrzením příspěvků v zásadě alespoň se čtyřletým předstihem, při stanoveném období pohotovosti v souladu s koncepcí bojového uskupení Unie a povinnost pořádat cvičení bojového uskupení Unie pro účely soudržného seskupení sil bojového uskupení Unie (zastřešující stát) nebo se těchto cvičení účastnit (všechny členské státy účastnící se bojového uskupení Unie); — zjednodušit a sjednotit postupy pro přeshraniční vojenskou přepravu, a umožnit tak rychlé nasazení vojenského materiálu a personálu;

13)

pokud jde o interoperabilitu sil, závazek zúčastněných členských států: — rozvíjet interoperabilitu svých sil prostřednictvím: — závazku dohodnout společná hodnotící a validační kritéria pro seskupení sil bojového uskupení Unie, která budou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace; — závazku dohodnout společné technické a operativní standardy sil s tím, že je nezbytné zajistit interoperabilitu s NATO; — optimalizovat nadnárodní struktury: zúčastněné členské státy by se mohly zavázat k tomu, že se zapojí a budou zastávat aktivní úlohu v hlavních stávajících a případných budoucích strukturách zapojených do evropské vnější činnosti ve vojenské oblasti (EUROCORPS, EUROMARFOR, EUROGENDFOR, MCCE/ATARES/SEOS);

14)	závazek zúčastněných členských států usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí společné bezpečnostní a obranné politiky nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady;

„d) spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“;“

15)	napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných podle plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

16)	při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti;

17)	zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci stálé strukturované spolupráce, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní;

„e) případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury.“

18)	využívat Evropskou obrannou agenturu jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování;

19)	zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností vedené zúčastněnými členskými státy přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu pomocí vhodné průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností;

20)	zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území Unie – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

PŘÍLOHA III – ŘÍZENÍ

1.   Ústředními aktéry rozhodovacího procesu jsou i nadále zúčastněné členské státy v součinnosti s vysokým představitelem

Stálá strukturovaná spolupráce je rámcem řízeným zúčastněnými členskými státy a primárně zůstává v jejich pravomoci. Pro nezúčastněné členské státy Evropské unie je zajištěna transparentnost.

V zájmu zajištění řádné koordinace stálé strukturované spolupráce s celkovou bezpečnostní a obrannou politikou, jíž je nedílnou součástí, bude vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku plně zapojen do procesů souvisejících se stálou strukturovanou spoluprací. Vysoký představitel bude odpovědný za řízení každoročního hodnocení, k němuž vyzvala Evropská rada a které je uvedeno v bodě 4 níže. Evropská služba pro vnější činnost (SVČ), včetně Vojenského štábu EU, a Evropská bezpečnostní agentura budou v úzké koordinaci s náměstkem generálního tajemníka pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku a reakci na krize (útvar ESVČ) zajišťovat pro stálou strukturovanou spolupráci sekretariát.

V souladu s článkem 3 protokolu č. 10, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva“), a s rozhodnutím Rady o zřízení Evropské obranné agentury bude Evropská obranná agentura poskytovat vysokému představiteli podporu v souvislosti s těmi aspekty stálé strukturované spolupráce, které se týkají rozvoje schopností. ESVČ bude vysokému představiteli poskytovat podporu, zejména pokud jde o operativní aspekty stálé strukturované spolupráce, mimo jiné prostřednictvím vojenského štábu EU a dalších struktur společné bezpečnostní a obranné politiky.

Je na místě uvést, že v souladu s čl. 41 odst. 1 Smlouvy „[s]právní výdaje, které orgánům vzniknou při provádění této kapitoly, jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie“.

2.   Řízení spočívá ve dvou úrovních řízení, přičemž jedna úroveň je zastřešující a zajišťuje zachování soudržnosti a ambicí stálé strukturované spolupráce a doplňují ji konkrétní řídící postupy pro projekty stálé strukturované spolupráce.

2.1   Zastřešující úroveň bude odpovídat za soudržnost a důvěryhodné provádění stálé strukturované spolupráce.

Řízení bude vycházet ze stávajících struktur. Otázkami stálé strukturované spolupráce by se mohli zabývat ministři zahraničních věcí a ministři obrany členských států Evropské unie v rámci společných zasedání Rady pro zahraniční věci (obrana), která se konají obvykle dvakrát ročně. Jsou-li na zasedání Rady projednávány otázky stálé strukturované spolupráce, jsou hlasovací práva vyhrazena zástupcům zúčastněných členských států. Zúčastněné členské státy by na takovém zasedání mohly jednomyslně přijímat nové projekty (v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy), zabývat se předloženými hodnoceními úsilí zúčastněných členských států, zejména hodnoceními podrobně popsanými v bodě 3 této přílohy, a mohly by v souladu s čl. 46 odst. 3 Smlouvy kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem přijímat rozhodnutí, kterým potvrdí účast dalšího členského státu.

V souladu s čl. 46 odst. 4 Smlouvy může Rada jako nejzazší opatření pozastavit účast členského státu, který již nesplňuje kritéria, a to za předpokladu, že předem stanoví jasný časový rámec pro individuální konzultace a opatření v reakci na takovou situaci, nebo členského státu, který již není schopen dostát závazkům a povinnostem v rámci stálé strukturované spolupráce.

Příslušné stávající přípravné orgány Rady se budou scházet „ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci“ tak, že přítomny budou všechny členské státy Evropské unie, avšak bude patřičně zohledněno, že hlasovací práva v Radě mají pouze zúčastněné členské státy. Politický a bezpečnostní výbor by na zasedáních „ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci“ mohl řešit otázky, na kterých mají společný zájem zúčastněné členské státy, plánovat a projednávat projekty nebo jednat o nových členech stálé strukturované spolupráce. Jeho činnost bude podporována prostřednictvím zasedání Politicko-vojenské skupiny ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci. Ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci bude zasedat i Vojenský výbor EU, jehož úkolem bude zejména poskytovat na žádost vojenské poradenství. Kromě toho se mohou konat neformální zasedání pouze za účasti zúčastněných členských států.

2.2   Řízení projektů

2.2.1   Přezkum projektů stálé strukturované spolupráce bude vycházet z posouzení provedeného vysokým představitelem s podporou ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, a Evropské bezpečností agentury; výběr projektů bude podléhat rozhodnutí Rady.

Zúčastněné členské státy mohou bez omezení navrhovat veškeré projekty, které považují za užitečné pro účely stálé strukturované spolupráce. Zveřejní svůj záměr s cílem získat podporu a projekty budou předkládat společně sekretariátu stálé strukturované spolupráce a souběžně je budou sdílet se všemi zúčastněnými členskými státy.

Projekty by měly napomáhat ke splnění závazků uvedených v příloze II oznámení; řada těchto závazků vyzývá k rozvoji nebo k poskytnutí schopností označených členskými státy za strategicky relevantní a přinášejících společně odsouhlasenou přidanou hodnotu Evropské unie, a rovněž žádá, aby bylo v souladu s čl. 42 odst. 6 Smlouvy v rámci dostupných prostředků a schopností poskytnuta významná podpora operacím společné bezpečnostní a obranné politiky (EUFOR) a misím společné bezpečnostní a obranné politiky (například výcvikovým misím EU).

V zájmu zajištění soudržnosti a konzistentnosti jednotlivých projektů stálé strukturované spolupráce navrhujeme omezený počet projektů konkrétně zaměřených na určité mise a operace v souladu s úrovní ambicí Evropské unie. Tyto projekty by pak byly podporovány dalšími projekty, které by měli podpůrnou a pomocnou úlohu. Projekty by měly být odpovídajícím způsobem seskupeny.

Posuzování navrhovaných projektů bude koordinovat sekretariát stálé strukturované spolupráce. Evropská bezpečnostní agentury zajistí, aby nedocházelo ke zdvojování projektů zaměřených na rozvoj schopností se stávajícími iniciativami, a to ani na jiných institucionálních úrovních. Pokud jde o projekty zaměřené na operace a mise, bude Vojenský štáb EU posuzovat, zda jsou tyto projekty v souladu s operačními potřebami Evropské unie a jejích členských států a zda k nim přispívají. Vysoký představitel na tomto základě předloží doporučení, které označí ty návrhy projektů, které jsou nejambicióznější, přispívají k úrovni ambicí Evropské unie a jsou nejvhodnější z hlediska rozvoje strategické samostatnosti Evropy. Projektové portfolio by mělo odrážet odpovídající rovnováhu mezi projekty, které se zaměřují spíše na oblast rozvoje schopností, a těmi, které lze zařadit spíše do oblasti operací a misí.

Doporučení vysokého představitele bude podkladem pro Radu, která na jeho základě v návaznosti na vojenské poradenství Vojenského výboru EU ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci a prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci rozhodne o seznamu projektů stálé strukturované spolupráce prováděných v rámci stálé strukturované spolupráce. Rada rozhodne jednomyslně, přičemž k jednomyslnosti je v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy zapotřebí pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.

Nezúčastněné členské státy Evropské unie mohou v každém případě oznámit svůj úmysl účastnit se projektů tím, že přijmou příslušné závazky a připojí se ke stálé strukturované spolupráci.

Ve výjimečných případech mohou účastníci projektů přizvat k účasti třetí státy, a to v souladu s obecnými ujednáními, o nichž Rada zavčas rozhodne postupem podle čl. 46 odst. 6 Smlouvy. Tyto státy by musely přinášet dotčenému projektu podstatnou přidanou hodnotu, musely by přispět k posílení stálé strukturované spolupráce a společné bezpečnostní a obranné politiky a plnit náročnější závazky. Tím nebudou těmto třetím státům uděleny rozhodovací pravomoci při řízení stálé strukturované spolupráce. Rada ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci kromě toho rozhodne, zda příslušný třetí stát přizvaný příslušnými účastníky projektu splnil podmínky stanovené v obecných ujednáních.

2.2.2   Řízení projektů je v prvé řadě úkolem zúčastněných členských států

Pro účely rozhodování o seznamu projektů stálé strukturované spolupráce v Radě musí být ke každému projektu přiložen seznam zúčastněných členských států, které jsou do něj zapojeny. Členské státy, které se účastní konkrétního projektu, v předstihu společně předloží návrh tohoto projektu.

Zúčastněné členské státy zapojené do projektu se mezi sebou jednomyslně dohodnou na podmínkách a rozsahu své spolupráce, včetně příspěvku, který je nezbytný pro zapojení se do projektu. Stanoví pravidla řízení projektu a budou rozhodovat o přijetí dalších zúčastněných členských států v průběhu projektového cyklu, přičemž tyto členské státy mohou mít status účastníka nebo pozorovatele. Nicméně je zapotřebí vypracovat společný soubor pravidel řízení, který by bylo možné přizpůsobit v rámci jednotlivých projektů. Zajistilo by se tím určité sjednocení způsobů řízení napříč projekty a usnadnilo jejich iniciování. Zejména v případě projektů zaměřených na rozvoj schopností ponesou za řízení projektů (tj. za specifikaci, strategii pořizování, výběr výkonné agentury, volbu průmyslových podniků atd.) i nadále výlučnou odpovědnost zúčastněné členské státy zapojené do daného projektu.

Zúčastněné členské státy informují o projektech odpovídajícím způsobem nezúčastněné členské státy.

3.   Přesně definovaný vícefázový přístup s realistickými a závaznými cíli pro každou fázi

Závazky přijaté zúčastněnými členskými státy budou naplňovány prostřednictvím úsilí na vnitrostátní úrovni a konkrétními projekty.

Realistický vícefázový přístup má zásadní význam pro to, aby se zachovala účast členských států v první linii ve stálé strukturované spolupráci, a tím i zásady ambicióznosti a inkluzivnosti. Ačkoliv zúčastněné členské státy budou usilovat o splnění všech svých závazků již od oficiálního zahájení stálé strukturované spolupráce, některé z nich lze splnit dříve než jiné. Za tímto účelem musí zúčastněné členské státy dohodnout vícefázový přístup.

Fáze budou zohledňovat další již naplánované činnosti (například provádění evropského obranného akčního plánu, zahájení provádění příštího víceletého finančního rámce v roce 2021 a závazky, které členské státy již přijaly v souvislosti s jinými rámci). Rozdělení do dvou fází (2018–2021 a 2021–2025) umožní načasovat plnění jednotlivých závazků. Po roce 2025 bude proveden přezkum. Zúčastněné členské státy za tímto účelem posoudí plnění všech závazků stálé strukturované spolupráce a rozhodnou o nových závazcích s cílem zahájit novou fázi na cestě k integraci evropské obrany a bezpečnosti.

4.   Řízení stálé strukturované spolupráce vyžaduje dobře koncipovaný a ambiciózní mechanismus hodnocení vycházející z vnitrostátních prováděcích plánů.

Za plnění závazků ručí všechny členské státy a vysoký představitel předloží v souladu se zásadou pravidelného hodnocení stanovenou protokolem č. 10 (článek 3) o tomto plnění zprávu. Závazná povaha a důvěryhodnost dohodnutých závazků bude zajištěna dvouúrovňovým mechanismem hodnocení:

4.1   „Vnitrostátní prováděcí plán“

Všechny zúčastněné členské státy se na důkaz toho, že jsou schopny a ochotny plnit dohodnuté závazky, zavazují předložit ještě před přijetím rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce vnitrostátní prováděcí plán, ve kterém popíší svou schopnost dostát přijatým závazkům. V zájmu zajištění transparentnosti budou tyto prováděcí plány zpřístupněny všem zúčastněným členským státům.

Hodnocení toho, jak zúčastněné členské státy plní dohodnuté závazky, bude prováděno jednou ročně na základě vnitrostátních prováděcích plánů, prostřednictvím sekretariátu stálé strukturované spolupráce a z pověření vysokého představitele (s podporou Evropské bezpečnostní agentury, pokud jde o investice do obrany, a s podporou ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, pokud jde o operativní aspekty). Toto hodnocení bude z pověření Rady postoupeno Politickému a bezpečnostnímu výboru (ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci), jakož i Vojenskému výboru EU (ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci) za účelem získání jejich stanoviska.

Hodnotitelé se zaměří na důvěryhodnost závazků stálé strukturované spolupráce, kterou ověří důkladnou kontrolou vnitrostátních prováděcích plánů jednotlivých členských států, věcných ustanovení a příspěvků k projektům.

Po zahájení stálé strukturované spolupráce budou zúčastněné členské státy na základě požadavků vícefázového přístupu odpovídajícím způsobem aktualizovat své vnitrostátní prováděcí plány.

Na začátku každé fáze budou jednotlivé závazky podrobně vymezeny prostřednictvím přesnějších cílů stanovených mezi zúčastněnými členskými státy v zájmu usnadnění hodnotícího procesu.

4.2   Každoroční přezkum a strategický přezkum na závěr každé fáze

Vysoký představitel předloží alespoň jednou ročně společnému zasedání Rady pro zahraniční věci / Obrana zprávu vycházející z příspěvků poskytnutých Evropskou bezpečnostní agenturou (v souladu s článkem 3 protokolu č. 10) a ESVČ, včetně Vojenského štábu EU. V této zprávě bude podrobně popsán stav provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak jednotlivé zúčastněné členské státy plní své závazky v souladu s vnitrostátními prováděcími plány. Zpráva bude po vydání stanoviska Vojenského výboru EU sloužit jako podklad pro doporučení a rozhodnutí Rady přijímaná v souladu s článkem 46 Smlouvy.

Na konci každé fáze (v letech 2021 a 2025) bude proveden strategický přezkum, jehož prostřednictvím bude vyhodnoceno plnění závazků, jež měly být v dané fázi splněny, bude rozhodnuto o zahájení následující fáze a v případě potřeby budou aktualizovány závazky pro následující fázi.