(EU) 2017/889Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/889 ze dne 23. května 2017, kterým se Komorský svaz určuje jako nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

Publikováno: Úř. věst. L 135, 24.5.2017, s. 35-45 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 23. května 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 25. května 2017 Nabývá účinnosti: 25. května 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/889

ze dne 23. května 2017,

kterým se Komorský svaz určuje jako nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ÚVOD

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, demarše zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN určí Komise třetí země, které považuje za nespolupracující země v boji proti rybolovu NNN. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu, týkající se přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)

Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN vypracuje Rada seznam nespolupracujících zemí. Vůči těmto zemím se uplatní opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

Podle čl. 12 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN se do Unie smí dovážet pouze produkty rybolovu provázené osvědčením o úlovku v souladu s uvedeným nařízením.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení o rybolovu NNN mohou být osvědčení o úlovku potvrzená daným státem vlajky přijata, pouze pokud dotčený stát oznámí Komisi svá opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí jeho rybářská plavidla dodržovat.

(8)

Komorský svaz (dále jen „Komory“) nepředložil Komisi oznámení jako stát vlajky v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(9)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění ustanovení tohoto nařízení o osvědčení o úlovku.

(10)

Na základě informací, na něž se odkazuje v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN, měla Komise za to, že mnohé nasvědčuje tomu, že Komorský svaz neplní povinnosti, které jsou mu uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu trhu nebo pobřežního státu, pokud jde o přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(11)

Komise se proto v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN rozhodnutím ze dne 1. října 2015 (2) rozhodla oznámit Komorám, že mohou být na základě nařízení o rybolovu NNN označeny jako nespolupracující třetí zemi.

(12)

Rozhodnutí ze dne 1. října 2015 obsahovalo informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto potenciální určení vychází.

(13)

Rozhodnutí bylo Komorám oznámeno společně s dopisem, jímž byly Komory vyzvány, aby v úzké spolupráci s Komisí prováděly akční plán za účelem odstranění zjištěných nedostatků.

(14)

Komise vyzvala Komory zejména k tomu, aby: i) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení kroků uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla, ii) vyhodnotily provádění opatření uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla, iii) zasílaly Komisi každých šest měsíců podrobnou zprávu s hodnocením provádění každého opatření, mimo jiné z hlediska jeho individuální a/nebo celkové účinnosti při zajišťování systému pro kontrolu rybolovu v souladu s povinnostmi, které pro ně jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(15)

Komory dostaly možnost reagovat písemně i ústně na otázky výslovně uvedené v rozhodnutí ze dne 1. října 2015, jakož i na další relevantní informace sdělené Komisí, čímž jim bylo umožněno předložit doklady k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v dotyčném rozhodnutí. Komorám bylo zaručeno právo požadovat nebo poskytnout dodatečné informace.

(16)

Komise prostřednictvím svého rozhodnutí a dopisu ze dne 1. října 2015 zahájila s Komorami dialog a uvedla, že období šesti měsíců považuje za v zásadě dostatečné k tomu, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků.

(17)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené Komorami v návaznosti na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 byly zváženy a zohledněny. Komory byly o úvahách Komise průběžně informovány, ať už ústně nebo písemně.

(18)

S ohledem na získané poznatky, jak je uvedeno v (37). až (93). bodě odůvodnění, je Komise přesvědčena, že Komory nevyřešily oblasti, které byly v rozhodnutí ze dne 1. října 2015 popsány jako problematické a nedostatečné, uspokojivým způsobem. Komory rovněž neprovedly v plném rozsahu opatření navrhovaná v průvodním akčním plánu.

2.   POSTUP VŮČI KOMORÁM

(19)

Dne 1. října 2015 oznámila Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Komorám, že zvažuje možnost určit Komory jako nespolupracující třetí zemi (3).

(20)

Komise navrhla Komorám, aby v úzké spolupráci s jejími útvary prováděly akční plán za účelem nápravy nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2015.

(21)

Hlavní nedostatky, které Komise zjistila, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, jež se týkaly zejména přijetí vhodného právního rámce, postupů zápisu do rejstříku a vydávání licencí, správy komorského rejstříku, nedostatečné spolupráce a sdílení informací v rámci komorských správních orgánů a s třetími zeměmi, v nichž jsou komorská plavidla aktivní, a absence náležitého a účinného sledování a odrazujícího sankčního systému. Ostatní zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu. Byl rovněž zjištěn nesoulad s doporučeními a usneseními příslušných orgánů, např. s Mezinárodním akčním plánem Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu („IPOA NNN“) a Dobrovolnými pokyny FAO týkajícími se výkonu povinností státu vlajky. Nesoulad s nezávaznými doporučeními a usneseními byl nicméně považován pouze za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(22)

S cílem zdůraznit význam toho, aby Komory reagovaly na rozhodnutí ze dne 1. října 2015, uspořádala Komise dne 5. ledna 2016 videokonferenci s komorskými orgány.

(23)

Svým dopisem ze dne 6. ledna 2016, který byl Komisi předán dne 29. ledna 2016, informovaly Komory Komisi o institucionálních opatřeních přijatých k odstranění nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 1. října 2015. K tomuto dopisu byla přiložena podpůrná dokumentace.

(24)

Konzultace mezi Komisí a Komorami se uskutečnily dne 16. března 2016 v Bruselu. Komory během tohoto setkání především vyjádřily své odhodlání vyřešit problémy týkající se správy komorského rejstříku. V průběhu setkání poskytly Komory seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor.

(25)

Dále komorské orgány poskytly dne 31. března 2016 ministerskou vyhlášku, kterou se zřizuje společný výbor orgánů odpovědných za registraci plavidel a orgánů odpovědných za rybolov. Dne 2. dubna 2016 předložily Komory návrh oběžníku o správě komorského rejstříku, na nějž Komise reagovala dopisem ze dne 13. dubna 2016.

(26)

Ve dnech 30. dubna 2016 a 2. května 2016 předložily Komory elektronickou cestou tyto dokumenty: i) dopis představující přijatá předběžná opatření týkající se správy komorského rejstříku a komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem, ii) pozměněný oběžník podepsaný dne 25. dubna 2016, který zejména pozastavuje registraci rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem pod komorskou vlajkou, iii) seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor odlišný od toho, který byl poskytnut dne 16. března 2016, iv) kopie dopisů zaslaných třem regionálním rybářským organizacím, jež pokrývají oblasti, v nichž jsou aktivní komorská rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem, a v) kopii dopisu s právním poradenstvím zaslaného třetí zemi. Po tomto předání následovalo dne 18. května 2016 přijetí listinné podoby některých z těchto dokumentů. Uvedené předání zahrnovalo rovněž tyto dokumenty: i) průvodní a vysvětlující dopis, ii) nový seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor odlišný od seznamů zmíněných výše a iii) nepodepsané prozatímní osvědčení o registraci. Komise reagovala na tato podání elektronickou cestou dne 31. května 2016 a dopisem dne 13. června 2016. Komise v těchto sděleních zdůraznila zejména potřebu toho, aby Komory přijaly vhodná dodatečná opatření, pokud jde o komorské rybářské loďstvo a loďstvo provádějící činnost související s rybolovem, především z hlediska donucovacích opatření a spolupráce s členskými státy, příslušnými pobřežními orgány a orgány přístavů třetích zemí, jakož i regionálními rybářskými organizacemi. Komise rovněž zdůraznila, že je možné, že řada rybářských plavidel a plavidel provádějících činnost související s rybolovem získala oprávnění plout pod vlajkou Komor poté, co bylo oběžníkem podepsaným 25. dubna 2016 schváleno pozastavení registrace.

(27)

Komory poskytly dne 31. května 2016 tyto dokumenty: i) akční plán založený na plánu navrhovaném Komisí, ii) návrh změn právního rámce upravujícího rybolov včetně sankčního systému a iii) přehled povinností Komor jako státu vlajky podle mezinárodního práva.

(28)

Komise několikrát vysvětlila Komorám, jak je důležité, aby odpověděly na její sdělení ze dnů 31. května 2016 a 13. června 2016, konkrétně ve dnech 8. června 2016, 21. června 2016, 28. června 2016 a 29. června 2016, a to jak ústně, tak písemně.

(29)

Komory rovněž informovaly Komisi o dalších výměnách mezi komorskými orgány a regionální rybářskou organizací ohledně statusu komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem ve dnech 7. července 2016 a 11. července 2016. Komory při této příležitosti poskytly nový seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor, který se lišil od seznamů uvedených výše.

(30)

Dopisem ze dne 20. července 2016 Komise komorským orgánům navrhla, že uskuteční na Komorách návštěvu.

(31)

Komorské orgány reagovaly na sdělení Komise ze dnů 31. května 2016 a 13. června 2016 dopisem ze dne 20. července 2016, v němž připomněly, že v souladu s ustanoveními kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeného zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízení č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015 by žádná komorská plavidla bez povolení od komorských orgánů neměla být aktivní mimo komorskou výlučnou ekonomickou zónu („EEZ“) a žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost souvisejícíplavidla provádějící činnost související s rybolovem by neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti Komise pro tuňáky Indického oceánu („IOTC“). Komory rovněž požádaly Komisi o pomoc s cílem mimo jiné informovat příslušné orgány členských států o statusu komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem a požádat je, aby sdělily komorským orgánům veškeré relevantní informace o činnostech těchto plavidel, jež mají k dispozici. Komise Komorám odpověděla dne 27. července 2016 a 28. července 2016, poskytla jim požadované informace a požádala o vysvětlení. Komise rovněž dne 5. srpna 2016 předala příslušným orgánům členských států informace poskytnuté Komorami písemnou cestou.

(32)

Komory předložily dne 11. srpna 2016 zápis z prvního zasedání společného výboru orgánů odpovědných za registraci plavidel a orgánů odpovědných za rybolov, které se konalo dne 2. srpna 2016. Hlavním doporučením tohoto zasedání bylo poskytnout rybářským plavidlům a plavidlům provádějícím činnost související s rybolovem plujícím pod vlajkou Komor, která jsou bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ, jakož i mimo oblast působnosti IOTC, šestiměsíční období odkladu. Cílem období odkladu bylo informovat provozovatele těchto plavidel o jejich povinnostech podle komorského právního rámce upravujícího rybolov.

(33)

Komise byla dne 18. srpna 2016 příslušnými orgány jednoho členského státu rovněž informována o existenci oběžníku podepsaného dne 8. srpna 2016 komorskými správními orgány odpovědnými za registraci plavidel. Tento oběžník mimo jiné zrušil pozastavení registrace rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem pod komorskou vlajkou.

(34)

Od května 2016 byla Komise rovněž plně informována o žádostech o vzájemnou pomoc zaslaných v rámci článku 51 nařízení o rybolovu NNN příslušnými orgány členských států a jiných třetích zemí komorským orgánům ohledně statusu a činností komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem, jakož i o odpovědích těchto orgánů. Komise obdržela informace o statusu a činnostech tohoto loďstva také z jiných zdrojů včetně třetích zemí. Tyto informace byly považovány za podpůrný důkaz.

(35)

Komise navštívila dotčené komorské orgány ve dnech 23. až 26. srpna 2016. Během návštěvy Komise měly komorské orgány možnost informovat Komisi o nejnovějším vývoji. Ve dnech 30. srpna 2016 a 2. září 2016 zaslala Komise Komorám následné informace a další žádosti o informace a dokumenty. Komorské orgány potvrdily přijetí těchto sdělení v uvedeném pořadí ve dnech 2. září 2016 a 4. září 2016.

(36)

Dopisem ze dne 28. října 2016 předala Komise komorským orgánům informace o až 21 překládkách na moři, jichž se účastnila komorská rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem, ke kterým došlo mezi dubnem a červnem 2016 u pobřeží západní Afriky. Komise ve svém sdělení připomenula své obavy, pokud jde o problémy týkající se správy komorského rejstříku.

3.   URČENÍ KOMOR JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(37)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala, zda Komory dodržovaly své mezinárodní závazky jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a příslušnými informacemi, které Komory poskytly, s navrhovaným akčním plánem a s opatřeními, která byla přijata k nápravě situace. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

3.1.   Opatření přijatá s ohledem na opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodních toků NNN (čl. 31 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN)

(38)

Jak je zdůrazněno ve 36. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise zjistila, že Komory neplní své povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného nebo podporovaného plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky a ohledně zabránění přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(39)

Ve 20. až 23. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 se uvádí, že během období let 2010–2015 se na rybolovných činnostech NNN podílelo přibližně 20 komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem. Komise zejména zjistila, že tato plavidla byla bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ a mimo jejich kontrolu, jakož i mimo oblast působnosti IOTC, zejména ve východním Atlantiku. Tato situace je v rozporu s doporučeními uvedenými v bodě 45 IPOA NNN a s odst. 8 bodem 2.2 kodexu chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství (dále jen „kodex chování FAO“), který stanoví, že státy vlajky by měly zajistit, aby každé plavidlo oprávněné plout pod jejich vlajkou působící mimo jejich vody bylo držitelem platného povolení. Jedná se též o nedodržení doporučení bodů 29 a 30 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky. Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, komorské orgány uznaly, že by žádná komorská plavidla neměla být aktivní mimo komorskou EEZ bez povolení od komorských orgánů a že by žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost související s rybolovem neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti IOTC.

(40)

Důkazy shromážděné Komisí od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 ukazují, že se situace popsaná ve 39. bodě odůvodnění nijak nezměnila.

(41)

Z informací shromážděných Komisí, zejména od členských států a příslušných pobřežních orgánů a orgánů přístavů třetích zemí, Komise zjistila několik případů překládek na moři, jichž se účastnila plavidla uvedená v 39. bodě odůvodnění, ačkoli – jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění – Komory poskytly písemná prohlášení potvrzující, že překládky na moři jsou komorskými orgány zakázány. K těmto operacím tedy došlo bez povolení od komorských orgánů. To je v rozporu s bodem 49 plánu IPOA NNN, v němž se uvádí, že státy vlajky by měly zajistit, aby všechna jejich plavidla provádějící překládky měla předchozí povolení vydané státem vlajky a nahlašovala údaje vnitrostátním orgánům.

(42)

Komise rovněž podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení o rybolovu NNN zkoumala opatření přijatá Komorami ohledně přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jejich trh. Plán IPOA NNN stanoví pokyny ohledně mezinárodně dohodnutých tržní opatření, která mají podpořit omezení nebo odstranění obchodu s rybami a produkty rybolovu získanými prostřednictvím rybolovu NNN. V bodě 71 se rovněž navrhuje, aby státy podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů tak, aby byla umožněna sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu. Rovněž kodex chování FAO nastiňuje, konkrétně v článku 11, osvědčené postupy následující po odlovu a zásady odpovědného mezinárodního obchodu. Ustanovení článku 11.1.11 tohoto kodexu chování ukládají státům, aby zlepšením v určování původu ryb a produktů rybolovu zajistily, že na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni se s rybami a produkty rybolovu bude obchodovat podle rozumných postupů pro zachování a řízení zdrojů.

(43)

Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komory nejsou schopny poskytnout informace o druzích ulovených komorským rybářským loďstvem a obchodních tocích ulovených produktů rybolovu. Na základě informací shromážděných od komorských orgánů měla Komise za to, že ve věci skutečností popsaných ve 23. a 33. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 týkajících se nedostatečné kontroly komorských orgánů nad komorskými plavidly, která jsou aktivní mimo komorskou EEZ, pokud jde o jejich rybolovné činnosti, vykládky a překládky, nebylo dosaženo žádného pokroku. Komory tedy nebyly schopny zaručit transparentnost svých trhů, aby byla umožněna sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu, jak je uvedeno v bodě 71 plánu IPOA NNN.

(44)

V tomto ohledu lze konstatovat, že sledovatelnosti produktů brání rovněž nedostatečná transparentnost komorských postupů registrace a vydávání licencí a nedostatečná vnitřní spolupráce a sdílení informací, jak je popsáno ve 24. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015.

(45)

Tento nedostatek údajů neumožňuje Komorám řádně zajišťovat sledovatelnost rybích produktů a ohrožuje jejich schopnost bránit obchodování s produkty rybolovu NNN. Vzhledem ke zjištěné nedostatečné sledovatelnosti a nedostatku informací dostupných komorským orgánům o rybách, které byly vyloženy nebo přeloženy plavidly plujícími pod jejich vlajkou, Komory nezabránily tomu, aby produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN byly vykládány v jejich přístavech, čímž vzniklo riziko, že těmto produktům bude umožněn přístup na trh. Komise tudíž nemůže zaručit, že produkty rybolovu obchodované v této zemi nepochází z rybolovu NNN. Komory v tomto ohledu nevzaly v úvahu doporučení v bodě 24 plánu IPOA NNN, která státům vlajky radí, aby zajistily komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu a dohled nad ním od jeho zahájení, přes místo vykládky až k místu konečného určení.

(46)

Od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 nezavedly Komory žádné vhodné nápravné opatření k vyřešení situace popsané výše. Komory proto nejsou schopny zaručit transparentnost svých trhů způsobem, který by umožňoval sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu, jak je vyžadováno v bodě 71 plánu IPOA NNN a článku 11.1.11 kodexu chování FAO.

(47)

Vzhledem ke 20. až 35. bodu odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vzhledem k vývoji po 1. říjnu 2015 zastává Komise názor, že na základě ustanovení čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN neplní Komory povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky, a nepřijaly dostatečná opatření pro zabránění přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

3.2.   Nedostatečná spolupráce a nepřijetí donucovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN)

(48)

Jak je popsáno ve 37. až 41. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise provedla analýzu toho, zda Komory účinně spolupracují s Komisí na vyšetřování a s ním spojených činnostech.

(49)

Po rozhodnutí ze dne 1. října 2015 se Komise setkávala s obtížemi při navazování spolupráce s komorskými orgány. Spolehlivost jejich odpovědí byla rovněž zpochybněna předáváním částečných odpovědí, které obsahovaly rozporuplné informace a dokazovaly malou ochotu reagovat.

(50)

Komise navíc využila příležitosti a při své návštěvě na Komorách v srpnu 2016 vyzvala komorské orgány, aby poskytly řadu dokumentů. Přes následnou žádost o informace zaslanou komorským orgánům dne 2. září 2016 Komise až do tohoto rozhodnutí dotyčné dokumenty neobdržela.

(51)

Kromě nevedly dokumenty předložené Komisi v souvislosti s akčním plánem v návaznosti na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 k žádným konkrétním opatřením.

(52)

Vzhledem k situaci popsané v 33., 34. a 50. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že jí nebyly sděleny důležité informace.

(53)

Tuto nedostatečnou spolupráci ještě zhoršuje absence vnitřní koordinace v rámci komorských správních orgánů samotných, mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov, což komorské orgány během návštěvy Komise v srpnu 2016 uznaly. Komise v tomto ohledu zjistila, že co se týče tohoto kritického nedostatku, bylo od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 dosaženo jen malého nebo vůbec žádného pokroku a že v rámci komorských správních orgánů nebyly sdíleny důležité informace.

(54)

Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise navíc v souvislosti s celkovým hodnocením plnění povinností Komor při provádění závazků jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát rovněž analyzovala, zda Komory v oblasti boje proti rybolovu NNN spolupracují s ostatními státy.

(55)

Jak je zdůrazněno ve 39. až 41. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem plující pod komorskou vlajkou jsou aktivní mimo komorskou EEZ a oblast působnosti IOTC, zejména ve východním Atlantiku. Komise uznává snahu Komor zřídit kanály spolupráce se zeměmi východního Atlantiku prostřednictvím regionálních rybářských organizací pokrývajících oblasti, ve kterých jsou aktivní komorská plavidla. Komory vysvětlily, že byly přijaty iniciativy s cílem vstoupit do přímého kontaktu s třetími zeměmi, v nichž jsou aktivní komorská plavidla, a Komise nabídla řešení k usnadnění těchto kontaktů. Komisi však doposud nebyly poskytnuty žádné informace o možných výměnách.

(56)

Je třeba připomenout, že 34. bod odůvodnění vysvětluje, že příslušné orgány členských států zaslaly komorským orgánům žádosti o vzájemnou pomoc týkající se statusu a činností komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem. Komise byla rovněž informována, že také třetí země přijaly podobné iniciativy. Komise však zjistila, že nedostatečná úroveň spolupráce ze strany komorských orgánů při jejich výměnách s Komisí ovlivňuje rovněž tyto žádosti o vzájemnou pomoc. Tato situace zpochybnila opatření zahájená příslušnými orgány daných zemí vůči řadě komorských plavidel na základě informací poskytnutých komorskými orgány.

(57)

Situace popsaná v 54. až 56. bodě odůvodnění ukazuje, že Komory účinně nespolupracovaly a nekoordinovaly činnosti se státy, ve kterých jsou aktivní komorská plavidla, při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN v souladu s bodem 28 plánu IPOA NNN. Jak stanoví bod 31 plánu IPOA NNN, Komory měly jako stát vlajky zejména uzavřít dohody nebo ujednání s jinými státy a i jiným způsobem spolupracovat za účelem prosazování příslušných právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální či celosvětové úrovni.

(58)

Jak je zdůrazněno ve 44. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise rovněž zkoumala, zda Komory přijaly účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(59)

Dostupné důkazy potvrzují, že Komory neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření.

(60)

Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, komorské orgány uznaly, že by žádná komorská plavidla neměla být aktivní mimo komorskou EEZ bez povolení od komorských orgánů a že by žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost související s rybolovem neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti IOTC. Lze rovněž podotknout, že v průběhu výměn, ke kterým došlo v souvislosti s žádostmi o pomoc, jež se týkaly až 12 komorských plavidel účastnících se překládek na moři a společných operací, komorské orgány poskytly Komisi a členským státům písemná prohlášení potvrzující, že překládky na moři jsou komorskými orgány zakázány a že v důsledku toho tato plavidla provádí rybolovné činnosti NNN.

(61)

Komise však zjistila, že po rozhodnutí ze dne 1. října 2015 komorské orgány nenahlásily přijetí žádných donucovacích opatření proti plavidlům, která jsou bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ i mimo oblast působnosti IOTC.

(62)

Jak je popsáno v 32. bodě odůvodnění, lze navíc konstatovat, že rybářským plavidlům a plavidlům provádějícím činnost související s rybolovem plujícím pod vlajkou Komor, která jsou aktivní v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky, bylo od srpna 2016 v podstatě poskytnuto šestiměsíční období odkladu. Toto rozhodnutí společně se situací popsanou v 56. bodě odůvodnění zpochybnilo opatření zahájená příslušnými orgány členských států vůči řadě komorských plavidel na základě informací poskytnutých komorskými orgány. Komise byla komorskými orgány informována o možném zrušení registrace plavidel, která by nezjednala nápravu své situace do konce šestiměsíčního období odkladu. Je nicméně třeba poznamenat, že zrušení registrace plavidel nezajišťuje, aby pachatelům porušení byly ukládány přiměřeně přísné sankce a aby byli připraveni o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(63)

Komise navíc během své návštěvy v srpnu 2016 zjistila, že orgány nepřijaly žádné konkrétní rozhodnutí o zrušení registrace. Takové teoretické zrušení registrace by v každém případě neznamenalo vyšetřování rybolovných činností NNN prováděných plavidly ani uložení sankcí za zjištěná porušení.

(64)

Na základě informací shromážděných během návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že komorské orgány odpovědné za rybolov vypracovaly na podporu odstraňování nedostatků během šestiměsíčního období odkladu uvedeného v 62. bodě odůvodnění kontrolní seznam vyjmenovávající podmínky pro vydávání povolení k rybolovu. Tento dokument byl předán komorským orgánům odpovědným za registraci plavidel. Cílem bylo předat dokument soukromým právnickým osobám se sídlem mimo Komory, na něž byla správa rejstříku komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem částečně přenesena. Těmto soukromým právnickým osobám bylo svěřeno předání uvedeného dokumentu hospodářským subjektům. Komise zjistila, že tento dokument je velmi teoretické povahy a neodráží nezbytné technické prvky, které by hospodářským subjektům umožňovaly dosažení souladu s komorskými právními předpisy a komorským orgánům by umožňovaly sledovat činnosti dotyčných komorských plavidel.

(65)

Vzhledem k situaci uvedené v 62. až 64. bodě odůvodnění Komise zjistila, že komorské orgány nepřijaly v souvislosti s rybářskými plavidly a plavidly provádějícími činnost související s rybolovem plujícími pod vlajkou Komor, která jsou aktivní v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky, žádná vhodná zajišťovací opatření.

(66)

Navíc se připomíná, že jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, komorské orgány si byly již před tímto rozhodnutím vědomy, že plavidla plující pod jejich vlajkou byla v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky aktivní mimo komorskou EEZ, a nepřijaly vůči těmto plavidlům donucovací opatření.

(67)

Situace uvedená v 58. až 66. bodě odůvodnění je v rozporu s článkem 94 úmluvy UNCLOS týkající se povinností státu vlajky účinně vykonávat svou svrchovanou pravomoc a kontrolu nad plavidly plujícími pod jejich vlajkou a jejich veliteli, důstojníky i posádkami. Je to rovněž v rozporu s doporučením přijmout donucovací opatření vůči rybolovným činnostem NNN a uvalit na takové činnosti dostatečně přísné sankce pro účely účinného předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN a s cílem připravit pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu, jak stanovuje čl. 8 odst. 2 bod 7 kodexu chování FAO, bod 21 plánu IPOA NNN a body 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky.

(68)

Uvádí se, že právní rámec komorského rybolovu je stále ještě založen na kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeném zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízení č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015 platném v době rozhodnutí ze dne 1. října 2015. Jak je třeba rovněž připomenout, 49. a 50. bod odůvodnění uvedeného rozhodnutí stanovil, že: i) komorské orgány uznaly, že pro zajištění souladu mezi vnitrostátními právními předpisy a platnými mezinárodními a regionálními předpisy je nutné vypracovat ke kodexu pro rybolov a akvakulturu další prováděcí předpisy, ii) komorský kodex pro rybolov a akvakulturu nezahrnuje do definice rybářských plavidel plavidla, která provádí činnosti související s rybolovem, a iii) ačkoli komorský právní rámec zahrnuje závažná porušení, jak jsou definována podle mezinárodního práva, nedefinuje výslovně rybolov NNN a výslovně nestanoví donucovací opatření a sankce pro státní příslušníky, kteří rybolov NNN podporují nebo jsou do něj zapojeni, jak uvádí body 18 a 21 plánu IPOA NNN.

(69)

Je třeba také připomenout, že 50. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 stanoví, že pokud jde o sankční systém, předpokládané pokuty v souvislosti s průmyslovými rybolovnými činnostmi jsou založeny na hodnotě licenčních poplatků. Kategorie povolení k rybolovu definované v komorských právních předpisech se však omezují pouze na tuňáky. Vzhledem k neexistenci odpovídajících licenčních poplatků proto neexistují odpovídající pokuty v případech porušení ze strany loďstva provozujícího průmyslový rybolov lovícího jiné druhy. Tato situace snižuje odrazující účinek komorského sankčního systému a neumožňuje komorským orgánům ukládat sankce za rybolovné činnosti NNN s dostatečnou přísností pro účely účinného předcházení, potírání a odstranění těchto činností a s cílem připravit pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonných činností.

(70)

Uvádí se, že komorské orgány odpovědné za rybolov předložily Komisi návrh změn ustanovení kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeného zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízením č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015. Během své návštěvy v srpnu 2016 však Komise zjistila, že na proces revize má vliv nedostatečné správní prostředí. Komise rovněž zjistila, že část komorských správních orgánů považuje proces revize za příležitost k posílení komorské politiky vlajky podle práva výběru. Komise proto dochází k závěru, že právní rámec je z hlediska dodržování platných mezinárodních a regionálních předpisů stále nedostatečný.

(71)

Na základě informací shromážděných od komorských orgánů a během své návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že mnoho povinností předpokládaných v rámci komorských právních předpisů není Komorami stále ještě prováděno ani vymáháno (např. povinnost předávat informace ze systému sledování plavidel a hlásit údaje o úlovcích, omezení pro oblasti aktivity komorských plavidel atd.). Jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, tato situace svědčí o neschopnosti orgánů sledovat operace komorských plavidel a ohrožuje schopnost orgánů účinně vymáhat pravidla platná pro různé dotčené oblasti.

(72)

Kromě toho nebylo dosaženo žádného pokroku ve věci skutečností popsaných v 51. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, pokud jde o neexistenci vnitrostátního plánu inspekcí, který by zajišťoval soudržnou politiku v oblasti kontroly operací komorského loďstva, a nedostatečný počet pozorovatelů.

(73)

Během své návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že bez ohledu na to, že komorské orgány připustily, že jejich kapacita pro sledování a kontrolu rybolovu a činností spojených s rybolovem komorského loďstva všude, kde vyvíjí činnost, a zahraničního loďstva aktivního v komorské EEZ je nedostatečná, stále byla sledována strategie rozšíření loďstva.

(74)

Jak je zdůrazněno v 67. až 72. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, úroveň rozvoje Komor nelze považovat za činitel narušující schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a usilovat o vymáhání pravidel. Vyhodnocení konkrétních překážek vycházejících z úrovně rozvoje Komor je dále popsáno v (88). až (93). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(75)

S ohledem na 37. až 54. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vývoj po 1. říjnu 2015 se Komise domnívá, že podle čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. a), b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN Komory neplní povinnosti, které jsou jim uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežnímu státu v souvislosti se spoluprací a donucovacími opatřeními.

3.3.   Neprovedení mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení o rybolovu NNN)

(76)

Jak je popsáno v 57. až 60. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise provedla analýzu informací, které považovala za důležité, z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Komisí pro rybolov v jihozápadním Indickém oceánu (SWIOFC). Komise navíc provedla analýzu informací, které považovala za důležité, pokud jde o status Komor jako smluvní strany IOTC a SWIOFC po rozhodnutí ze dne 1. října 2015.

(77)

Je třeba připomenout, že 57. a 58. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 popisují opakované i jednorázové obtíže Komor s dodržováním usnesení IOTC uvedených pro rok 2014 ve zprávě IOTC o dodržování předpisů ze strany Komor ze dne 25. března 2015 (4).

(78)

Podle informací získaných ze zprávy o dodržování předpisů ze strany Komor předložené dne 16. dubna 2016 (5) bylo v roce 2015 zjištěno několik opakovaných porušení předpisů. Komory zejména pouze částečně dodržely tyto požadavky: i) poskytnout souhrnné statistiky o nominálních odlovech žraloků, jak požadovalo usnesení 05/05, ii) poskytnout souhrnné statistiky o odlovech žraloků a intenzitě jejich odlovu, jak požadovalo usnesení 05/05, a iii) poskytnout souhrnné statistiky o velikostní frekvenci žraloků, jak požadovalo usnesení 05/05. Komory rovněž neposkytly žádné informace o evidenci vykládky u drobného rybolovu podle použitého lovného zařízení, jak požadovalo usnesení 11/04.

(79)

V téže zprávě byla konstatována také jednorázová porušení předpisů. Komory neposkytly žádné informace o zákazu lovu žraloka dlouhoploutvého, jak požadovalo usnesení 13/06, ani žádné informace o provádění pokynů FAO o mořských želvách, jak požadovalo usnesení 12/04.

(80)

Problematika (ne)dodržování usnesení komise IOTC ze strany Komor prokazuje, že Komory neplní své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS. Ukazuje rovněž, že Komory se neřídí doporučeními uvedenými v bodech 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky ani v bodu 24 plánu IPOA NNN.

(81)

S výjimkou IOTC a SWIOFC nejsou Komory smluvní stranou žádné jiné regionální organizace pro řízení rybolovu. Vzhledem ke struktuře komorského loďstva, které není aktivní pouze v oblasti Indického oceánu, toto zjištění oslabuje úsilí Komor při plnění povinností podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 117 a 118 této úmluvy.

(82)

Komory kromě toho neratifikovaly s výjimkou úmluvy UNCLOS žádné jiné mezinárodní právní nástroje týkající se řízení rybolovu. Vzhledem k významu tažných a vysoce stěhovavých rybích populací pro Komory toto zjištění oslabuje úsilí Komor při plnění jejich povinností jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežního státu podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 63 a 64 této úmluvy.

(83)

Ani pokud jde o uplatňování mezinárodních nástrojů, Komory nejednají v souladu s doporučeními uvedenými v bodu 11 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje, aby přednostně ratifikovaly či přijaly Dohodu OSN o provádění ustanovení úmluvy UNCLOS týkajících se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) nebo k ní přistoupily a dohodu FAO o podpoře dodržování opatření. Stejně tak nedodržují bod 14, který stanoví, že by státy měly plně a účinně uplatňovat kodex chování a své příslušné mezinárodní akční plány.

(84)

Komory rovněž neratifikovaly dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009.

(85)

V rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25 až 27 plánu IPOA NNN Komory dosud nevypracovaly národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN.

(86)

Z informací shromážděných od komorských orgánů Komise zjistila, že správa rejstříku komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem zůstává částečně přenesena na soukromé právnické osoby sídlící mimo Komory. Na základě informací shromážděných Komisí a prohlášení Komor bylo zjištěno, že Komory nezajistily, aby plavidla plující pod jejich vlajkou měla se zemí řádnou vazbu. To je v rozporu s článkem 91 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že mezi státem vlajky a jeho loděmi musí existovat řádná vazba.

(87)

S ohledem na 55. až 65. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vývoj po 1. říjnu 2015 se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN Komory neplní své povinnosti, které jsou jim uloženy v rámci mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

3.4.   Konkrétní omezení rozvojových zemí (čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN)

(88)

Je třeba připomenout, že Komory mají nízký ukazatel lidského rozvoje a v roce 2014 se podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného OSN (UNHDI) řadily na 159. místo ze 188 zemí (6). Rovněž je třeba připomenout, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (7) uvádí Komory v kategorii nejméně rozvinutých zemí (8).

(89)

Nebyl zjištěn žádný průkazný důvod, který by naznačoval, že skutečnost, že Komory neplní povinnosti vyplývající pro ně z mezinárodního práva, je důsledkem omezení rozvoje. Ačkoli obecně mohou existovat určitá kapacitní omezení, pokud jde o sledování, kontrolu a dohled, konkrétní omezení Komor plynoucí z jejich úrovně rozvoje nemohou odůvodnit nedostatky uvedené v předchozích oddílech. To se týká zejména statusu komorského rejstříku a úplné neexistence kontroly nad částí komorského loďstva.

(90)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, zdá se, že zjištěné nedostatky vyplývají především z nedostatečného správního prostředí a nedostatku spolupráce a sdílení informací v rámci komorských správních orgánů pro zajištění účinného a účelného plnění povinností Komor jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežního státu. Tuto situaci zhoršuje nevyvážená velikost komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem a jeho oblasti působnosti.

(91)

Je třeba rovněž připomenout, že Evropská unie a Komory podepsaly dohodu o partnerství v odvětví rybolovu (9). Poslední protokol (10) k této dohodě zahrnuje odvětvovou finanční podporu, jež je součástí finančního příspěvku vypláceného Komorám. Cílem odvětvové finanční podpory je podporovat udržitelný rozvoj rybolovu posilováním správní a vědecké kapacity s důrazem na udržitelné řízení rybolovu, jeho sledování, kontrolu a dohled nad ním. To mělo Komorám pomoci, aby splnily své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát a aby bojovaly s rybolovem NNN.

(92)

Komory navíc rovněž dostávají podporu z regionálních iniciativ, jako je projekt „SmartFish“, který financuje Evropská unie a provádí Komise Indického oceánu (IOC) a jehož cílem je mimo jiné boj proti rybolovu NNN prostřednictvím sdílených zdrojů, výměna informací, vzdělávání a rozvoj operačních systémů pro sledování, kontrolu a dohled, a „First South West Indian Ocean Fisheries Governance and Shared Growth Project“ (První projekt správy rybolovu a sdíleného růstu v jihozápadním Indickém oceánu) Světové banky, jenž se zaměřuje na zlepšování efektivnosti řízení vybraných rybolovů s vysokou prioritou na regionální, vnitrostátní či komunální úrovni.

(93)

Vzhledem k argumentům uvedeným v tomto oddílu vyplývajícím z veškerých skutkových okolností shromážděných Komisí a k informacím předloženým Komorami došla Komise k závěru, že v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN se zdá vhodné zohlednit konkrétní omezení Komor vzhledem k jejich rozvojovému statusu, který může zhoršovat celkovou výkonnost Komor v řízení rybolovu. S ohledem na povahu zjištěných nedostatků na Komorách bylo nicméně stanoveno, že stupeň rozvoje Komor nemůže plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jejich celkovou výkonnost jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečná opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

4.   ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE URČENÍ NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(94)

S ohledem na závěry týkající se skutečnosti, že Komory neplní povinnosti vyplývající z mezinárodního práva pro stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát a nečiní kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měly by být v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určeny jako země nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(95)

Podle čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení jako nespolupracující stát.

(96)

Je třeba poznamenat, že určení Komor jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily za účelem vypracování seznamu nespolupracujících zemí další kroky.

5.   POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

(97)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komory se určují jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2015 o oznámení třetí zemi, že může být označena za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (Úř. věst. C 324, 2.10.2015, s. 6).

(3)  Dopis ministrovi výroby, životního prostředí, energetiky, průmyslu a řemesel Komorského svazu ze dne 1. října 2015.

(4)  Informace získány z: http://www.iotc.org/sites/default/files/documents/2015/04/IOTC-2015-CoC12-CR04E-Comoros.pdf.

(5)  Informace získány z: http://www.iotc.org/compliance/monitoring.

(6)  Informace získány z: http://hdr.undp.org/en/composite/HDI.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(8)  Informace získány z: http://www.oecd.org/dac/stats/documentupload/DAC%20List%20of%20ODA%20Recipients%202014%20final.pdf.

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1563/2006 ze dne 5. října 2006 o uzavření Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorskou unií v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 290, 20.10.2006, s. 6).

(10)  Rozhodnutí Rady 2013/786/EU ze dne 16. prosince 2013 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 4), a Protokol mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 5).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU