(EU) 2017/263Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/263 ze dne 14. února 2017 o opatřeních ke zmírnění rizika, posílených opatřeních biologické bezpečnosti a systémech včasného odhalení v souvislosti s riziky, která představují volně žijící ptáci pro přenos virů vysoce patogenní influenzy ptáků na drůbež (oznámeno pod číslem C(2017) 765) (Text s významem pro EHP. )

Publikováno: Úř. věst. L 39, 16.2.2017, s. 6-11 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 14. února 2017 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. února 2017 Nabývá účinnosti: 15. února 2017
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 30. června 2018
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/263

ze dne 14. února 2017

o opatřeních ke zmírnění rizika, posílených opatřeních biologické bezpečnosti a systémech včasného odhalení v souvislosti s riziky, která představují volně žijící ptáci pro přenos virů vysoce patogenní influenzy ptáků na drůbež

(oznámeno pod číslem C(2017) 765)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (3), a zejména na čl. 63 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza ptáků, včetně drůbeže. Infekce viry influenzy ptáků u domácí drůbeže způsobují dvě hlavní formy uvedené nákazy, které se rozlišují podle virulence. Nízkopatogenní forma se obecně projevuje pouze lehkými symptomy, zatímco vysoce patogenní forma má za následek velmi vysokou úmrtnost u většiny druhů drůbeže. Uvedená nákaza může mít vážný dopad na ziskovost chovu drůbeže.

(2)

Směrnice 2005/94/ES stanoví minimální opatření pro tlumení, která je třeba použít v případě ohniska této nákazy u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, a rovněž stanoví určitá preventivní opatření týkající se dozoru nad influenzou ptáků a jejího včasného odhalení.

(3)

Směrnice 2005/94/ES dále stanoví, že Komise může přijmout prováděcí pravidla, která si vedle minimálních opatření pro tlumení nákazy stanovených v uvedené směrnici vyžádá epizootologická situace.

(4)

Volně žijící ptáci, zejména volně žijící stěhovaví vodní ptáci, se považují za přirozené hostitele virů nízkopatogenní influenzy ptáků, které přenášejí během své sezónní migrace, aniž by se u nich zpravidla projevily příznaky uvedené nákazy. Od poloviny roku 2005 však bylo prokázáno, že virus vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) podtypu H5N1 může infikovat volně žijící ptáky, kteří jej mohou šířit na velké vzdálenosti (4).

(5)

Přítomnost virů influenzy ptáků u volně žijících ptáků představuje stálou hrozbu přímého či nepřímého zavlečení těchto virů do hospodářství, kde se chová drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, a riziko, že virus se z infikovaného hospodářství bude dále šířit do jiných hospodářství.

(6)

Rozhodnutí Komise 2005/734/ES (5) bylo přijato v návaznosti na zavlečení viru HPAI podtypu H5N1 z jihovýchodní Asie do Evropy jeho šířením směrem na západ během roku 2005 a jeho cílem bylo posílit opatření pro tlumení nákazy již stanovená v právních předpisech Unie, zejména s ohledem na rizika, která představovalo bezprecedentní mezikontinentální šíření viru HPAI volně žijícími ptáky.

(7)

Rozhodnutí 2005/734/ES stanoví opatření biologické bezpečnosti a další doplňková opatření ke zmírnění rizika, jejichž cílem je zamezit přímým i nepřímým kontaktům mezi těmito populacemi, a tím snížit riziko přenosu viru HPAI podtypu H5N1 z volně žijících ptáků na drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí. Rozhodnutí 2005/734/ES požaduje, aby členské státy s ohledem na epizootologickou situaci a konkrétní rizikové faktory určily oblasti svých území, které jsou mimořádně ohrožené zavlečením viru HPAI podtypu H5N1 do hospodářství, kde je přítomna drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí. Členské státy jsou povinny v těchto oblastech s vysokým rizikem uplatňovat určitá opatření ke zmírnění rizika, např. zajistit, že dotčená drůbež je držena v uzavřených prostorách. Členské státy jsou rovněž povinny zajistit lepší informovanost majitelů o rizicích přenosu a nutnosti dodržovat ve svých hospodářstvích opatření biologické bezpečnosti.

(8)

Rozhodnutí 2005/734/ES navíc požaduje, aby členské státy zavedly systémy včasného odhalení, jejichž účelem je, aby majitelé o všech příznacích influenzy ptáků u hejn drůbeže urychleně informovali příslušný veterinární orgán, který by měl zohlednit zvláštní parametry a mírné změny, pokud jde o údaje týkající se produkce.

(9)

Rozhodnutí Komise 2010/367/EU (6) stanoví pokyny pro povinné provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků, včetně požadavků na odběr vzorků a laboratorní vyšetření, v členských státech. Dále stanoví, že příslušné orgány musí být neprodleně informovány o každém abnormálním úhynu nebo o vysoké nemocnosti či značném úhynu volně žijících ptáků, a zejména volně žijících stěhovavých vodních ptáků.

(10)

Během druhé poloviny roku 2014 a na začátku roku 2015 byl virus HPAI podtypu H5N8 zavlečen do Unie volně žijícími ptáky. U volně žijících ptáků zapříčinil velmi nízkou úmrtnost, avšak způsobil závažná ohniska nákazy u drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí v několika členských státech.

(11)

Od konce října 2016 byl u volně žijících stěhovavých ptáků, zejména těch, kteří byli nalezeni mrtví, zjištěn ve 20 členských státech, a sice v Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, na Slovensku, ve Finsku, Švédsku a Spojeném království a rovněž ve třetích zemích nacházejících se v blízkosti, jako je Švýcarsko, Srbsko a Ukrajina, velmi blízce příbuzný virus HPAI podtypu H5N8. Většina ohnisek byla potvrzena ve Francii, Maďarsku a Bulharsku v určitých oblastech s vysokým počtem hospodářství, v nichž se chovají kachny a husy.

(12)

Stávající epizootologická situace je velmi dynamická a soustavně se vyvíjí. Jak pokračují přesuny stěhovavých ptáků, členské státy v rámci svých probíhajících činností dozoru přítomnost viru HPAI podtypu H5N8 u volně žijících ptáků nadále odhalují. Tento virus proto zůstane v nadcházejících měsících a s největší pravděpodobností během dalších sezónních přesunů stěhovavých ptáků hrozbou pro drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí v Unii, s rizikem dalšího přenosu viru mezi hospodářstvími v určitém prostředí s vysokým rizikem.

(13)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v současné době vypracovává obsáhlé vědecké stanovisko týkající se influenzy ptáků, které má být dokončeno v září 2017. Vzhledem k současné epidemii viru HPAI podtypu H5N8 byl však úřad EFSA požádán, aby naléhavě posoudil epizootologickou situaci a poskytl předběžné vědecké stanovisko k vhodnosti ochranných opatření stanovených na úrovni Unie, která jsou zavedena v souvislosti s rizikem, jež představují volně žijící ptáci infikovaní virem HPAI podtypu H5N8.

(14)

Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat úřadu EFSA dne 20. prosince 2016 zveřejnila stanovisko s názvem „Naléhavá žádost týkající se influenzy ptáků“ (7), v němž potvrzuje, že důsledné provádění opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika jsou nejdůležitější způsoby zamezení přenosu virů HPAI, jak podtypu H5, tak H7, buď přímo, nebo nepřímo, volně žijícími ptáky do hospodářství, kde se chová drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí. Biologická bezpečnost by měla být v takových hospodářstvích rutinní praxí a v období zvýšeného rizika by měla být posílena.

(15)

Úřad EFSA dále dospěl k závěru, že nejúčinnější způsob, jak včas odhalit přítomnost virů HPAI u volně žijících ptáků, je pasivní dozor nad těmito ptáky, a doporučuje zaměřit se na odběr vzorků a laboratorní vyšetření volně žijících ptáků, a tedy posílit určitá ustanovení týkající se volně žijících ptáků obsažená v pokynech pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků, jež jsou stanoveny v příloze II rozhodnutí 2010/367/EU.

(16)

Úřad EFSA dále odkazuje na posouzení (8), které provedlo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), v němž se uvádí, že nikde na světě dosud nebyl ohlášen žádný případ infekce u lidí, kterou by způsobil současný vir HPAI podtypu H5N8, a že podrobnější charakterizace viru ukazuje, že se v podstatě stále jedná o ptačí virus bez specifické zvýšené afinity k lidskému organismu.

(17)

Zkušenosti příslušných orgánů členských států získané při provádění opatření stanovených v rozhodnutí 2005/734/ES ukazují, že by měla být zachována flexibilita, která umožní přizpůsobit uvedená opatření epizootologické situaci v jednotlivých členských státech.

(18)

Aby bylo možné zaměřit se na ptačí populace, které jsou nejvíce ohroženy, a aby se zajistila účinnost opatření stanovených v tomto rozhodnutí, měla by se určitá preventivní opatření zaměřit na hospodářství, kde se chová drůbež.

(19)

Opatření stanovená v rozhodnutí 2005/734/ES by tudíž měla být přezkoumána a upravena s ohledem na stávající epizootologickou situaci týkající se drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech, na stanovisko k influenze ptáků zveřejněné úřadem EFSA dne 20. prosince 2016 a na zkušenosti členských států získané při praktickém provádění opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí.

(20)

Opatření stanovená v rozhodnutí 2005/734/ES byla několikrát změněna a prodloužena a jsou použitelná do 31. prosince 2017. V zájmu jasnosti právních předpisů Unie je třeba zrušit rozhodnutí 2005/734/ES a nahradit je tímto rozhodnutím.

(21)

Opatření stanovená v tomto rozhodnutí budou případně přezkoumána s ohledem na konečný výsledek vědeckého stanoviska úřadu EFSA týkajícího se influenzy ptáků, které má být dokončeno v září 2017.

(22)

Opatření stanovená v tomto rozhodnutí by měla být použitelná do 30. června 2018.

(23)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto rozhodnutím se stanoví opatření ke zmírnění rizika a systémy včasného odhalení v souvislosti s riziky, která představují volně žijící ptáci pro zavlečení vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) do hospodářství, jakož i opatření na zvýšení informovanosti majitelů o těchto rizicích a o nutnosti, aby ve svých hospodářstvích prováděli či posilovali opatření biologické bezpečnosti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2005/94/ES.

Článek 3

Určení oblastí s vysokým rizikem zavlečení virů HPAI

Členské státy určí a přezkoumají oblasti svého území, které jsou zvláště ohroženy zavlečením virů HPAI do hospodářství (dále jen „oblasti s vysokým rizikem“), jakož i dobu, během níž toto riziko přetrvává, přičemž zohlední následující aspekty:

a)

epizootologickou situaci na svém území nebo na území členských států nebo třetích zemí nacházejících se v blízkosti, zejména pokud jde o:

i)

odhalení virů HPAI u volně žijících ptáků nebo v jejich výkalech,

ii)

ohniska HPAI v hospodářstvích, kde se chová drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, která s největší pravděpodobností souvisí s odhalením virů HPAI, jak je uvedeno v bodě i),

iii)

předchozí odhalení virů HPAI, jak je uvedeno v bodech i) a ii), a riziko opětovných výskytů;

b)

rizikové faktory pro zavlečení virů HPAI do hospodářství, zejména pokud jde o:

i)

jejich umístění na tažných trasách ptáků, zejména pokud se přesouvají ze střední a východní Asie, z oblastí Kaspického a Černého moře, Středního východu a Afriky,

ii)

vzdálenost hospodářství od mokrých oblastí, rybníků, močálů, jezer či řek, kde se mohou shromažďovat stěhovaví vodní ptáci, zejména ptáci řádů AnseriformesCharadriiformes,

iii)

umístění hospodářství v oblastech s vysokou hustotou stěhovavých ptáků, zejména vodních ptáků,

iv)

drůbež chovanou v otevřených hospodářstvích, v nichž nelze dostatečně zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží;

c)

dodatečné rizikové faktory týkající se šíření virů HPAI v rámci hospodářství či mezi hospodářstvími, zejména tam, kde:

i)

hospodářství je umístěno v oblastech, kde hustota hospodářství je vysoká,

ii)

intenzita přesunů drůbeže, vozidel a osob v rámci hospodářství a z něj a intenzita dalších přímých či nepřímých kontaktů mezi hospodářstvími je vysoká;

d)

posouzení rizik týkající se závažnosti šíření virů HPAI volně žijícími ptáky, vypracované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a vnitrostátními a mezinárodními subjekty zabývajícími se posouzením rizik;

e)

výsledky programů dozoru prováděných v souladu s článkem 4 směrnice 2005/94/ES.

Článek 4

Opatření ke zmírnění rizika

1.   Členské státy přijmou v závislosti na konkrétní epizootologické situaci na svém území a po potřebnou dobu vhodná a proveditelná opatření ke zmírnění rizika přenosu virů HPAI z volně žijících ptáků na drůbež v oblastech s vysokým rizikem.

2.   Cílem opatření uvedených v odstavci 1 je především zamezit tomu, aby volně žijící ptáci, a zejména volně žijící stěhovaví vodní ptáci, přicházeli do přímého či nepřímého kontaktu s drůbeží, obzvláště s kachnami a husami.

3.   Členské státy v oblastech s vysokým rizikem zakáží:

a)

chování drůbeže ve volném výběhu;

b)

používání venkovních vodních nádrží pro drůbež;

c)

podávání vody drůbeži z povrchových vodních nádrží, ke kterým mohou mít přístup volně žijící ptáci;

d)

skladování krmiva pro drůbež, které je nechráněné před volně žijícími ptáky nebo jinými zvířaty.

4.   Jako další opatření ke zmírnění rizika členské státy zakáží:

a)

shromažďování drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí na trzích, přehlídkách, výstavách a kulturních akcích;

b)

používání volavých ptáků řádů AnseriformesCharadriiformes („volaví ptáci“).

5.   Členské státy opatření, která přijaly podle odstavců 1 až 4, pravidelně přezkoumávají, aby je přizpůsobily a změnily s ohledem na epizootologickou situaci, včetně rizik, která představují volně žijící ptáci.

Článek 5

Opatření týkající se zvyšování informovanosti a biologické bezpečnosti

Členské státy zajistí, aby byla přijata nezbytná opatření, jejichž cílem je zvýšit informovanost zúčastněných stran působících v odvětví drůbeže, pokud jde o rizika HPAI, a poskytnout jim nejvhodnější dostupné informace o opatřeních biologické bezpečnosti, zejména o opatřeních, která je třeba posílit v oblastech s vysokým rizikem, a to způsobem, který je na uvedené informace upozorní nejlépe.

Článek 6

Výjimky z opatření ke zmírnění rizika stanovených v článku 4

1.   Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 3 a za předpokladu, že jsou zavedena opatření biologické bezpečnosti, jimiž se má zamezit riziku přenosu virů HPAI, mohou členské státy povolit:

a)

chování drůbeže ve volném výběhu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)

drůbež je chráněna před kontaktem s volně žijícími ptáky pomocí sítí nebo střech či jiným vhodným způsobem, nebo

ii)

drůbeži je přinejmenším podáváno krmivo a voda v uzavřených prostorách nebo pod přístřeškem, což dostatečně odrazuje volně žijící ptáky od přistávání, a zabraňuje se tak kontaktu volně žijících ptáků s krmivem nebo vodou pro drůbež;

b)

používání venkovních vodních nádrží, pokud jsou potřebné z důvodu zajištění dobrých životních podmínek pro některé druhy drůbeže a pokud jsou dostatečně chráněny před volně žijícími vodními ptáky;

c)

podávání vody drůbeži z povrchových vodních zdrojů, k nimž mají přístup volně žijící vodní ptáci, po ošetření, které zajistí inaktivaci virů influenzy ptáků.

2.   Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 4 a za předpokladu, že jsou zavedena opatření biologické bezpečnosti, jimiž se má zamezit riziku přenosu virů HPAI, mohou členské státy povolit:

a)

shromažďování drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí na trzích, přehlídkách, výstavách a kulturních akcích;

b)

používání volavých ptáků:

i)

v rámci programů dozoru nad influenzou ptáků prováděných v souladu s článkem 4 směrnice 2005/94/ES, výzkumných projektů, ornitologických studií a veškerých dalších činností schválených příslušným orgánem, nebo

ii)

v souladu s vhodnými opatřeními biologické bezpečnosti a ustanoveními, jejichž cílem je zamezit přenosu viru HPAI na drůbež.

Článek 7

Systémy včasného odhalení u hejn drůbeže

1.   Členské státy zavedou nebo posílí systémy včasného odhalení, jejichž účelem je, aby majitelé o všech příznacích influenzy ptáků u hejn drůbeže chovaných v hospodářstvích, která se nacházejí v oblastech s vysokým rizikem, urychleně informovali příslušný veterinární orgán.

2.   V systémech uvedených v odstavci 1 se přinejmenším zohlední významný pokles v příjmu potravy a vody a v produkci vajec, pozorovaná úmrtnost a jakékoli klinické příznaky nebo posmrtné léze, které naznačují přítomnost viru HPAI, a to s přihlédnutím k rozdílům těchto parametrů u různých druhů drůbeže a typů produkce.

Článek 8

Zvýšený dozor nad volně žijícími ptáky

1.   Příslušný orgán zajistí, aby zvýšený pasivní dozor nad populacemi volně žijících ptáků a další monitorování mrtvých nebo nemocných ptáků byly prováděny v souladu s pokyny pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků, jež jsou stanoveny v příloze II rozhodnutí 2010/367/EU, přičemž zvláštní pozornost je věnována seznamu cílových druhů pro účely odběru vzorků a laboratorní vyšetření, jak je stanoveno v uvedeném rozhodnutí, a jiným druhům volně žijících ptáků, kteří vykazují známky infekce viry HPAI.

2.   Příslušný orgán se může rozhodnout, že se zaměří na odběr vzorků a laboratorní vyšetření u volně žijících ptáků, pokud jde o druhy a zeměpisné oblasti, které nebyly dříve zasaženy.

Článek 9

Povinnosti týkající se souladu a informování

Členské státy Komisi průběžně informují o opatřeních, která přijímají k zajištění souladu s tímto rozhodnutím, a o případných výjimkách udělených v souladu s článkem 6.

Článek 10

Zrušení

Rozhodnutí 2005/734/ES se zrušuje.

Článek 11

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije do 30. června 2018.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. února 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(4)  Scientific Opinion of the Panel on Animal Health and Welfare of the European Food Safety Authority on a request from the European Commission on Animal health and welfare aspects of avian influenza and the risk of its introduction into the EU poultry holdings (EFSA Journal (2008) 715, 1–161).

(5)  Rozhodnutí Komise 2005/734/ES ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví opatření biologické bezpečnosti, jež mají snížit riziko přenosu vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 z volně žijících ptáků na drůbež a jiné ptáky chované v zajetí, a kterým se stanoví systém včasného odhalení v mimořádně ohrožených oblastech (Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 105).

(6)  Rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 22).

(7)  EFSA Journal 2017;15(1):4687, 32 s. doi:10.2903/j.efsa.2016.4687.

(8)  Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), 2016, RAPID RISK ASSESSMENT: Outbreaks of highly pathogenic avian influenza A(H5N8) in Europe: http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/risk-assessment-avian-influenza-H5N8-europe.pdf


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU