(EU) 2016/2303Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2303 ze dne 19. prosince 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu pocházejících z Běloruské republiky

(1)

Dne 31. března 2016 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu pocházejících z Běloruské republiky (dále také „Bělorusko“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) (dále jen „základní nařízení“). Příslušné oznámení o zahájení šetření bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 15. února 2016 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 44 % celkové výroby některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu. Žádný jiný výrobce se nevyjádřil pro nebo proti a ani nezastoupil neutrální postoj.

(3)

Proto byly příslušné prahové hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 4 základního nařízení (4) v okamžiku zahájení řízení splněny. Jakmile je šetření zahájeno, není nezbytné, aby byly podmínky zahájení splněny i v průběhu šetření. Soudní dvůr to potvrdil v situaci, kdy společnost stáhne podporu podnětu (5); totéž odůvodnění platí obdobně v případě, kdy se změní definice výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, jednoho známého běloruského vyvážejícího výrobce a orgány Běloruské republiky, jakož i známé dodavatele a uživatele a vyzvala je k účasti v šetření.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany také informovala, že uvažuje o použití Jihoafrické republiky nebo Spojených států amerických (dále také „USA“) jako třetí země s tržním hospodářstvím (dále také „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že vzorek výrobců v Unii předběžně vybrala na základě objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem šetření, a zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával z pěti výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadlo 22,4 % celkové výroby a 24,4 % celkového prodeje dotčeného výrobku v Unii. Tyto společnosti sídlí ve Francii, Německu, Itálii, Polsku a Španělsku a pokrývají široké geografické spektrum. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Dospělo se proto k závěru, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(10)

Šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři dovozce na základě největšího objemu dovozu do Unie. Tyto tři společnosti zařazené do vzorku představovaly 80 % nezávislých dovozců dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly se všemi známými dotčenými dovozci vedeny ohledně výběru vzorku konzultace. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v dotčené zemi, jednomu výrobci v USA, které byly vybrány jako srovnatelná země, jak vysvětluje 32. bod odůvodnění níže, dále třem dovozcům zařazeným do vzorku, osmi uživatelům známým v okamžiku zahájení šetření a jednomu dalšímu uživateli, který se přihlásil v pozdější fázi řízení.

(12)

Odpovědi na dotazník přišly od pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku, spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, jednoho výrobce v USA (dále také „srovnatelná země“) a dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(14)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem jsou některé tyče a pruty pro výztuž do betonu, vyrobené ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny, a také ty s vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování, pocházející z Běloruska, v současnosti kódů KN ex 7214 10 00, ex 7214 20 00, ex 7214 30 00, ex 7214 91 10, ex 7214 91 90, ex 7214 99 10, ex 7214 99 71, ex 7214 99 79 a ex 7214 99 95 (dále jen „dotčený výrobek“). Tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry jsou vyloučeny.

(16)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v USA, jakož i výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie, mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití. Předběžně se tedy považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Běloruský vyvážející výrobce upozornil na údajný nesoulad v rozsahu popisu výrobku mezi podnětem (odkazujícím na dva kódy KN) a oznámením o zahájení šetření (odkazujícím na devět kódů KN). Tvrdil, že z tohoto důvodu posouzení újmy v podnětu neodkazuje na stejný rozsah jako v následném zahájeném řízení. Dále uvedl, že společnost vyvážela pouze v rámci těchto dvou kódů KN uvedených v podnětu.

(18)

V podnětu jsou v popisu produktu skutečně uvedeny dva kódy KN, zatímco v oznámení o zahájení šetření jich je uvedeno devět. Komise bere na vědomí, že kódy KN, uvedené v oznámení o zahájení šetření slouží pouze pro informační účely, jak je jasně uvedeno. Dále uvádí, že šetření bylo zahájeno na základě popisu dotčeného výrobku uvedeného v podnětu, který v podstatě pokrývá devět kódů KN bez ohledu na jejich odkazování, a proto dodatečné kódy KN nemají žádný vliv na důkazy poskytnuté v podnětu. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení o údajném nesouladu v popisu výrobku zamítnuto.

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení není Bělorusko považováno za zemi s tržním hospodářstvím. Běžná hodnota s ohledem na běloruský vývoz do Unie byla tudíž stanovena na základě údajů získaných od výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(20)

Během období šetření činil dovoz z Běloruska celkem asi 488 000 tun a zaujímal tak podíl na trhu v přibližné výši 5 %. Hlavní dovozci z řad členských států pocházeli z Německa, Litvy, Polska a Nizozemska. Jediný známý běloruský výrobce při šetření spolupracoval a zaslal odpověď na dotazník. Tento výrobce prodával dotčený výrobek do Unie přímo nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem v Unii a v USA.

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále také „srovnatelná země“).

(22)

Jak se uvádí v 6. bodě oznámení o zahájení řízení, Komise zúčastněné strany informovala, že pro účely stanovení běžné hodnoty uvažuje o použití Jihoafrické republiky nebo USA jako třetí země s tržním hospodářstvím.

(23)

Od jediného běloruského spolupracujícího vyvážejícího výrobce přišly připomínky k navrhovaným srovnatelným zemím. Uvedl, že Jihoafrická republika ani USA nejsou vhodnou volbou srovnatelné země, protože mimo jiné byly jejich výrobní kapacity, skutečný objem výroby a výrobní proces v porovnání s běloruským výrobcem odlišné. Dále tato zúčastněná strana tvrdila, že domácí výrobci v Jihoafrické republice a v USA, kteří byli určeni žadateli, byli přímo spojeni s výrobci v Unii. Proto může objektivnost shromážděných údajů od takových výrobců v těchto zemích sporná. Tato zúčastněná strana navrhla jako nejvhodnější volbu srovnatelné země Rusko, jelikož ruský průmysl s ocelovými tyčemi má s Běloruskem nejpodobnější úroveň rozvoje, výrobní proces je rovněž založen na kovovém šrotu a vyrobená ocelová tyč je, co se týče kvality a technických specifikací, podobná. Komise však konstatovala, že tato zúčastněná strana neposkytla žádné důkazy, které by prokazovaly, že výrobci v Jihoafrické republice nebo v USA nepoužívali k výrobě dotčeného výrobku kovový šrot nebo že tato surovina v jejich analýze nákladů nezastupuje 60–70 % výrobních nákladů. V každém případě Komise vhodnost Jihoafrické republiky a USA (stejně jako Brazílie) jako srovnatelné země prošetřovala. Podrobnosti těchto analýz jsou uvedené v 28. až 34. bodě odůvodnění.

(24)

Komise při výběru třetí země s tržním hospodářstvím kontaktovala všechny známé výrobce nejen v Jihoafrické republice a v USA, ale také v Turecku, Ruské federaci, Bosně a Hercegovině, Mexiku, Koreji, Dominikánské republice, Norsku, Švýcarsku a na Ukrajině. Komise si vyžádala informace týkající se jejich domácího trhu, požádala o uvedení druhu vyráběných výrobků, výrobních kapacit, objemu výroby, objemu domácího prodeje, popisu výrobního procesu, druhu použitých surovin, podílu surovin, nákladů na energii a pracovní sílu v rámci celkových výrobních nákladů dotčeného výrobku a v neposlední řadě požádala o jejich ochotu během šetření spolupracovat.

(25)

Kromě toho byly také kontaktovány orgány výše uvedených třetích zemí.

(26)

Ruské orgány informovaly Komisi, že žádný ze známých ruských výrobců nebo jejich sdružení nemá o toto šetření zájem. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ruských výrobců nemohlo být Rusko vybráno jako srovnatelná země.

(27)

Na původní dotázání odpověděli pouze tři výrobci. Nacházeli se v Brazílii, Jihoafrické republice a v USA. Výrobci v Jihoafrické republice a v USA byli s některými žadateli ve spojení. Brazilský výrobce byl součástí skupiny společností, která měla výrobní zařízení v různých zemích, včetně USA, Mexika a Dominikánské republiky. Tento výrobce se žadateli ve spojení nebyl.

(28)

Tyto tři odpovědi byly v souvislosti s podnětem a obdrženými připomínkami přezkoumány. Zjistilo se, že domácí spotřeba je v Jihoafrické republice poměrně malá – pouze kolem 435 000 tun; výrobní kapacita jihoafrického výrobce tedy představuje kolem 10 % kapacity běloruského výrobce a hlavní používanou surovinou jihoafrického výrobce je železná ruda, kdežto běloruský vyvážející výrobce používá kovový šrot. Proto se Komise rozhodla Jihoafrickou republiku jako možnou srovnatelnou zemi nezohlednit.

(29)

Brazilská domácí spotřeba dosahuje přibližně 3,5 milionu tun a dovoz (pocházející zhruba z 95 % z Turecka), který podléhá valorickému clu ve výši 12 %, představuje přibližně 5,5 % brazilské spotřeby. Výrobní proces výrobce, který nabídl svoji spolupráci, je založen na kovovém šrotu a surovém železu, zatímco běloruský vyvážející výrobce používá převážně kovový šrot, a jeho objem výroby představuje přibližně 50 % toho běloruského.

(30)

Domácí spotřeba USA se pohybuje okolo 7,7 milionu tun. Existovalo alespoň osm domácích výrobců. Dovozní omezení byla v platnosti (6), ale dovoz přesto představoval asi 23 % celkové spotřeby a pocházel především z Turecka a Japonska. Výrobce v USA používal podobný výrobní proces jako běloruský výrobce. Objem jeho výroby se pohyboval okolo 52 % běloruského výrobce.

(31)

Na základě této analýzy dospěla Komise k závěru, že situace na trhu v Brazílii a v USA je dostatečně konkurenční. Proto se Komise rozhodla vybrat jako potenciální srovnatelnou zemi Brazílii a USA.

(32)

Těmto dvěma výše uvedeným spolupracujícím výrobcům byly zaslány dotazníky pro srovnatelnou zemi. Brazilský výrobce však po obdržení dotazníku pro srovnatelnou zemi informoval Komisi o svém rozhodnutí tuto spolupráci na šetření přerušit. Od výrobce v USA obdržela komise odpovídající reakci.

(33)

Komise zjistila, že spolupracující výrobce v USA byl spojen s jedním ze žadatelů, jak vyvážející běloruský výrobce tvrdil. Je však nutné uvést, že i když je výrobce ve srovnatelné zemi spojen s výrobcem v Unii, taková vazba neruší ani neovlivňuje stanovení běžné hodnoty (7).

(34)

Komise v této fázi řízení dospěla k závěru, že USA jsou podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vhodnou srovnatelnou zemí.

(35)

Jako základ pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byly použity informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi.

(36)

Komise nejprve zkoumala, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v USA reprezentativní. Za tímto účelem se celkový objem prodeje porovnal s celkovým objemem dotčeného výrobku vyvezeného běloruským vyvážejícím výrobcem do Unie. Na základě toho Komise zjistila, že obdobný výrobek byl prodáván na trhu v USA v reprezentativním množství.

(37)

Za druhé Komise určila typy výrobku, které výrobce ve srovnatelné zemi prodává na domácím trhu a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy výrobku prodávanými běloruským vyvážejícím výrobcem na vývoz do Unie. Podle typu výrobku Komise porovnala objem prodeje v USA s vývozem běloruského vyvážejícího výrobce do Unie. Toto srovnání prokázalo, že v USA byly všechny typy výrobku prodávány v reprezentativním množství.

(38)

Komise následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu dotčeného výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že pro každý typ výrobku byl stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Výrobní náklady na každý druh výrobku vyrobený výrobcem v USA během období šetření byly tedy stanoveny.

(39)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná prodejní cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého tuzemského prodeje daného typu uskutečněného během období šetření. U všech typů výrobku prodávaných výrobcem ve srovnatelné zemi představuje objem ziskového prodeje 80 % celkového objemu prodeje toho typu výrobku nebo více.

(40)

Všechny typy výrobku vyvážené z Běloruska do Unie se prodávaly i v USA. Proto nebylo nutné určovat běžnou hodnotu pro žádné vyvážené druhy výrobku.

(41)

Běloruský spolupracující vyvážející výrobce vyvážel zboží do Unie buď prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídly v Rakousku, Litvě, Polsku, Německu a USA, nebo ho prodával přímo prvním nezávislým odběratelů,. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění výše, tři hlavní obchodníci ve spojení byli ověřeni na místě.

(42)

Vývozní cena vyvážejícího výrobce pro přímý prodej prvním nezávislým odběratelům byla cena, která v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla nebo má být skutečně za dotčený výrobek zaplacena při jeho prodeji na vývoz do Unie.

(43)

U prodejů uskutečněných prostřednictvím obchodníků ve spojení, kteří působili jako dovozci, byla vývozní cena stanovena na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů (v rozmezí přibližně od 1 % do 2,5 %), a o přiměřené ziskové rozpětí pro obchodníky zapojené do prodeje (méně než 1 %).

(44)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě ceny ze závodu.

(45)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(46)

Pokud jde o vývozní ceny vyvážejícího výrobce, byly provedeny úpravy u nákladů na dopravu, pojištění a manipulaci (v rozmezí přibližně od 4 do 7,5 % v závislosti na dotčeném obchodníkovi ve spojení nebo vyvážejícím výrobci), úvěry a bankovní poplatky (v rozmezí od 0 do 1,5 % v závislosti na dotčeném obchodníkovi ve spojení nebo vyvážejícím výrobci), které celkem představují přibližně 8 % hodnoty prodeje. Pokud jde o domácí ceny výrobce ze srovnatelné země, byly provedeny úpravy u nákladů na vnitrozemskou dopravu a manipulaci (v průměru 5,3 % hodnoty prodeje), stejně tak jako u nákladů na úvěry (při roční sazbě ve výši 1,15 %).

(47)

Srovnání bylo provedeno pro 100 % typů výrobků vyvážených a prodávaných v Unii běloruským vyvážejícím výrobcem a jeho obchodníky ve spojení.

(48)

Během slyšení, které se konalo dne 14. října 2016, zástupci běloruského vyvážejícího výrobce požadovali, aby se běžná hodnota upravila tak, aby reflektovala průměrnou cenu nákupu šrotu a jeho podíl spotřeby při výrobě dotčeného výrobku z Běloruska.

(49)

Zaprvé Komise zdůrazňuje, že běžná hodnota nebyla početně zjištěná, ale byla založená pouze na prodeji, takže taková úprava je při stanovování běžné hodnoty vyloučena.

(50)

Zadruhé Komise chápe, že tato společnost chtěla vznést otázku spravedlivého srovnání, a proto toto tvrzení analyzovala podle čl. 2 odst. 10 písm. k). Při šetření bylo zjištěno, že běloruský vyvážející výrobce kupoval šrot buď od místních, nebo od ruských dodavatelů.

(51)

Komise bere na vědomí, že ceny a náklady v Bělorusku, v zemi bez tržního hospodářství, mohou být zkreslené. Poskytnutí úprav na základě běloruských cen a nákladů a také na základě výsledného podílu spotřeby by tedy znamenalo použití právě této zkreslené běloruské ceny. Komise proto toto tvrzení v této souvislosti zamítla. I kdyby Komise musela skutečné zkreslení běloruských cen dokázat, podotýká, že podnět prokázal, že důkazy prima facie existují a běloruský vývozce k vyvrácení těchto tvrzení nepředložil dostatečný důkaz.

(52)

Pokud jde o šrot dovážený z Ruska, Komise během období šetření zjistila, že cena této suroviny je v USA i v Ruské federaci podobná (8). Kromě toho šetření ukázalo, že podíl spotřeby šrotu v USA je podobný tomu, který uvedl běloruský vyvážející výrobce, tj. v rozmezí 60 až 70 %. Komise tedy dospěla k prozatímnímu závěru, že nákupní cena šrotu v USA srovnatelnost cen neovlivňuje. Toto tvrzení se předběžně zamítá.

(53)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi (viz 47. bod odůvodnění výše) s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Na základě toho činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 58,4 %.

(54)

Úroveň spolupráce je vysoká, protože dovoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval v období šetření plnou výši celkového vývozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že zbytkové dumpingové rozpětí stanoví podle úrovně spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpigovým rozpětím.

(55)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(56)

Obdobný výrobek vyrábí 31 výrobců v Unii. Má se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, proto budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(57)

Ke zjištění celkové výroby v Unii v období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii a jejich sdružení před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(58)

Na tomto základě byla celková odhadovaná výroba Unie v období šetření odhadnuta na přibližně 12,7 milionu tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, obou výrobců zařazených do vzorku a výrobců nezařazených do vzorku, vypočítanou na základě ověřených údajů předložených žadatelem.

(59)

Jak bylo uvedeno v 8. bodě odůvodnění výše, do vzorku bylo zařazeno pět výrobců v Unii, kteří představují 22,4 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že výroba dotčeného výrobku v Unii je velmi roztříštěná, což dokládá vysoký počet výrobců v Unii uvedený v 56. bodě odůvodnění, a tudíž vzorek pěti výrobců je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(60)

Běloruský vyvážející výrobce tvrdil, že v podnětu neexistují dostatečné důkazy prima facie o existenci újmy, a proto neměl být podnět přijat. Tento argument stojí zejména na chybném popisu v podnětu o údajně umělých nízkých nákladech na získávání šrotu, ze kterých má dotčený vyvážející výrobce zisk. Běloruský výrobce tvrdil, že takto mylná představa tento podnět zcela zneplatnila.

(61)

Jak je uvedeno výše v 19. bodě odůvodnění, Bělorusko je zemí bez tržního hospodářství, a proto byla běžná hodnota určena na základě metody srovnatelné země. Z tohoto důvodu nebylo určení, zda byl šrot získán tímto běloruským výrobcem za uměle nízké ceny, nutné. Komise nechápe podstatu nebo relevanci tohoto tvrzení a ani jeho význam pro zjišťování újmy výrobnímu odvětví Unie.

(62)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o celkovém objemu dovozu. Spotřeba v Unii mezi roky 2012 a 2013 klesla, ale v roce 2014 se vrátila na úroveň roku 2012 a ještě se dále v období šetření mírně zvýšila. Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila celkem o 3 %.

(63)

Bylo zjištěno, že během posuzovaného období se dovoz z Běloruska do Unie, pokud jde o jeho objem a podíl na trhu, vyvíjel takto:

(64)

Objem dovozu z Běloruska se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. Podíl dovozu na trhu z Běloruska se během tohoto posuzovaného období také zvýšil, z 1,8 % v roce 2012 na 5 % koncem období šetření.

(65)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Běloruska:

(66)

Průměrné ceny dovozu z Běloruska během posuzovaného období klesly v návaznosti na snížení ceny šrotu, který se jako surovina používá v Bělorusku i v Unii. Tento 25 % pokles cen vývozu z Běloruska do EU byl však výraznější než pokles cen výrobců v Unii zařazených do vzorku a průměrných cen ostatních hlavních vývozců dotčeného výrobku do Unie v témže období. V důsledku toho byly ceny dovozu z Běloruska během období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie a průměrné ceny dovozu z jakékoli jiné hlavní třetí země na trhu.

(67)

S cílem určit, zda a do jaké míry docházelo během období šetření k cenovému podbízení, byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu odečtením skutečných nákladů na dodání (0,5–5 %), provize (0–1,5 %), slevy (0,9–2,3 %) a poskytnutí úvěru (0,2–0,5 %), porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dumpingového dovozu účtovanými běloruským výrobcem prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanoveny na základě cen CIF.

(68)

Z výsledku srovnání vyjádřeného jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření vyplývá rozpětí cenového podbízení ve výši 4,5 %. Nižší ceny dumpingového dovozu v porovnání s cenami Unie vysvětlují významný nárůst objemu běloruského dovozu a vysoký podíl dovozu z Běloruska na trhu po roce 2014.

(69)

Běloruský vyvážející výrobce předložil určité dokumenty pro srovnání prodejních cen polských a běloruských výrobců, aby ukázal, že běloruské ceny byly během období šetření ve skutečnosti vyšší než ceny výrobců v Unii. V tomto ohledu je nutné připomenout, že výpočty cenového podbízení a mikroekonomických ukazatelů, které se týkají úrovně cen, jsou založeny na údajích shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku, zatímco údaje předložené běloruskou společností odkazují na polské výrobce nezařazené do vzorku. Proto poskytnuté údaje nemají žádný vliv na závěry Komise, které se v posuzovaném období týkají cenového podbízení a mikroekonomických ukazatelů trendů, jak je uvedeno v 83. bodě odůvodnění. Kromě toho se tyto souhrnné údaje všech společností zařazených do vzorku a všechny jejich nesouvisející prodejní transakce berou při stanovování podbízení a mikroekonomických ukazatelů trendů v úvahu. Komise však potvrzuje, že během období šetření běloruské ceny podbízely úplně každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku.

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo v rámci zkoumání dopadu dumpingového dovozu z Běloruska na výrobní odvětví Unie provedeno posouzení veškerých hospodářských ukazatelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie.

(71)

Jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění výše, za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(72)

Pro účely analýzy újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. V tomto ohledu je hospodářská situace výrobního odvětví Unie posouzena na základě a) makroekonomických ukazatelů, jako jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a na základě b) mikroekonomických ukazatelů, jako jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál, zásoby a náklady práce, pro něž byly údaje na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku shromážděny.

(73)

Ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm, odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a zejména údajů týkajících se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku.

(74)

Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě informací, které ve svých odpovědích na dotazník poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(75)

Pokud jde o výrobu v Unii, výrobní kapacitu a její využití, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(76)

Objem výroby v posuzovaném období poklesl o 5 %. Vzhledem k tomu, že se výrobní kapacita během uvedeného období nezměnila, pokles produkce měl za následek snížení využití kapacity o 4 procentní body, tedy ze 71 % v roce 2012 na 67 % v období šetření.

(77)

Prodej výrobců v Unii zahrnoval prodej společnostem ve spojení. Tento prodej společnostem ve spojení představoval během posuzovaného období přibližně 10 % spotřeby v Unii. Objem prodeje, podíl na trhu a růst byly tudíž posouzeny odděleně pro prodej odběratelům ve spojení a pro volný trh (prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení). Pokud jde o prodej odběratelům ve spojení, je potvrzeno, že je určen uživatelům ve spojení a ne obchodním společnostem ve spojení, takže není do celkové spotřeby v Unii započítán dvakrát.

(78)

Pokud jde o trendy v oblasti objemu prodeje, podílu na trhu a růstu, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(79)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesl v daném období o 6 %, tato situace se odráží i v poklesu podílu na trhu mezi rokem 2012 a obdobím šetření o 7 procentních bodů. Došlo k tomu i přes nárůst spotřeby na trhu Unie ve stejném období. K rychlému poklesu objemu prodeje došlo mezi lety 2012 a 2013, kdy trend objemu prodeje přesně sledoval trend spotřeby a výrobnímu odvětví Unie se podařilo zachovat stejný podíl na trhu. V období mezi rokem 2013 a obdobím šetření se však situace zcela změnila. Trh Unie v tomto období vzrostl o 10 %, zatímco ve stejném období výrobní odvětví Unie přišlo o 7 procentních bodů svého podílu na trhu. Současně se objem dovozu z Běloruska a jeho podíl na trhu rychle zvýšil. Z toho vyplývá, že kvůli zvyšujícímu se podílu dumpingového dovozu na trhu nemohlo výrobní odvětví Unie využít růstu spotřeby v Unii.

(80)

V souladu se snížením výroby a prodeje bylo zjištěno, že míra zaměstnanosti výrobního odvětví Unie také mezi rokem 2012 a obdobím šetření poklesla o 2 %. Toto snížení zaměstnanosti však nevedlo ke zvýšení produktivity, měřené jako výstup na zaměstnance na rok, protože pokles objemu výroby v posuzovaném období byl výraznější než pokles zaměstnanosti.

(81)

Dumpingové rozpětí běloruského vyvážejícího výrobce je značné (viz 55. bod odůvodnění výše). Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Běloruska rozebraným výše nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie pokládat za zanedbatelný.

(82)

Jelikož dříve nebylo provedeno žádné zjištění týkající se dumpingového dovozu dotčeného výrobku, výrobní odvětví Unie nepřekonává s ohledem na dotčený výrobek žádné účinky dřívějšího dumpingu.

(83)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byly stlačeny v první části posuzovaného období (2012–2013) v důsledku „podvodů v oblasti DPH“ (viz 106. až 111. bod odůvodnění). Ve druhé části posuzovaného období (2014–období šetření) byly stlačeny vlivem dumpingového dovozu z Běloruska. V průběhu posuzovaného období ceny v Unii klesly od roku 2012 do období šetření o 22 %. Tento cenový pokles promítá obecnou celosvětovou tendenci klesajících cen hlavní suroviny. Nicméně vzhledem k dalšímu stlačení cen způsobenému dumpingovým dovozem z Běloruska, u kterého byl pokles cen vyšší než pouze o promítnuté náklady na hlavní surovinu, výrobci v Unii nebyli schopni ceny stlačené podvodem v oblasti DPH vrátit na běžnou a nezkreslenou úroveň, při které by měli ze snížené ceny hlavní suroviny zisk, ale museli ceny udržovat na nižší hodnotě než za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(84)

Během posuzovaného období se náklady výrobního odvětví Unie snížily o 20 %, což bylo méně než pokles cen. Toto lze vysvětlit vyššími náklady na energii a pracovní sílu. Výsledkem je, že se během posuzovaného období ve výrobním odvětví Unie zhoršila ziskovost.

(85)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost opatřit si kapitál vyvíjely takto:

(86)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku je stanovena jako zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii vyjádřeného jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, byli v roce 2012 v zisku, ale následně se od roku 2013 propadli do ztráty. A co víc, jejich ziskovost dosáhla nejnižší úrovně během období šetření, které odpovídá nejvyššímu objemu dovozu z Běloruska a nejnižší úrovni cen za celé posuzované období.

(87)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, zůstal během posuzovaného období sice kladný, avšak po celou dobu jeho trvání klesal.

(88)

Výrobci v Unii byli sice stále ještě schopni během celého posuzovaného období investovat, ale vývoj ziskovosti a peněžního toku ovlivnil negativně také investice, které v tomto období klesly o 29 %. Kromě toho návratnost investic od roku 2013 sleduje trend ziskovosti a je stále záporná.

(89)

S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v průběhu období šetření záporná.

(90)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku klesla v posuzovaném období o 25 %. Poměr zásob k objemu výroby zůstal během posuzovaného období stabilní (1 až 1,5 %), to znamená, že úroveň zásob sleduje klesající trend objemu výroby.

(91)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období poněkud vzrostly. Náklady práce představovaly méně než 10 % celkových výrobních nákladů. Náklady práce tudíž nepředstavují rozhodující faktor při vývoji výrobních nákladů.

(92)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie nemělo ze zvýšené spotřeby během posuzovaného období prospěch. Naopak výrobní odvětví Unie zaznamenalo 6 % pokles objemu prodeje v posuzovaném období a jeho podíl na trhu klesl o 6 procentních bodů (v souvislosti s 3 % nárůstem celkové spotřeby). Tyto trendy jsou mnohem jasněji vidět, když se zohlední období od roku 2013 do období šetření, kdy objem dovozu z Běloruska rychle rostl a zvyšoval svůj podíl na trhu. Ve stejném období výrobní odvětví Unie ztratilo 7 procentních bodů podílu na trhu v situaci, kdy spotřeba rostla (+ 10 %). Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období také čelilo 5 % poklesu objemu výroby, který způsobil snížení využití kapacity ze 71 na 67 %.

(93)

Navíc vzhledem k nárůstu nekalé konkurence dumpingového dovozu muselo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období snížit své ceny v průměru o 22 %, což mělo za následek pokles z 1,3 % zisku v roce 2012 na 2,1 % ztrátu v období šetření, a to navzdory snížení nákladů a zaměstnanosti.

(94)

Ostatní finanční ukazatele, jako je návratnost aktiv, peněžní tok a investice, byly v posuzovaném období rovněž negativně ovlivněny.

(95)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení podstatnou újmu.

(96)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Běloruska způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobovat výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému dovozu.

(97)

Šetření prokázalo, že během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 3 % a zároveň se výrazně zvýšil objem dovozu z Běloruska. V posledních dvou letech posuzovaného období objem dovozu z Běloruska a jeho podíl na trhu Unie vzrostl o 175 %. Tento růst dumpingového dovozu se časově shodoval s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(98)

Co se týče cenového tlaku na trhu Unie v posuzovaném období, bylo zjištěno, že průměrné běloruské dovozní ceny rychle klesaly, obzvlášť v posledních dvou letech posuzovaného období. V období šetření byla již úroveň cen běloruského dovozu nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie a prodejní ceny dovozu z třetích zemí přítomných na trhu Unie.

(99)

Kvůli cenovému tlaku, který vyvíjel rostoucí objem dovozu z Běloruska, nebylo výrobní odvětví Unie schopno pokrýt své náklady.

(100)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že prudký nárůst dumpingového dovozu z Běloruska s cenami, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(101)

Podle údajů výrobců v Unii zařazených do vzorku objemy vývozu odběratelům ve třetích zemích, kteří nejsou ve spojení, vzrostly během posuzovaného období o 5 %. Z toho lze tedy vyvodit, že tato část prodejní aktivity výrobního odvětví Unie nemohla být příčinou zjištěné podstatné újmy.

(102)

Prodej výrobního odvětví Unie stranám ve spojení vzrostl během posuzovaného období o 14 % na úroveň cen, která byla trvale vyšší než u prodeje stranám, které nebyly ve spojení. Přestože jsou tyto ceny převodními cenami, lze z toho vyvodit, že tato část prodejní aktivity výrobního odvětví Unie nemohla být příčinou zjištěné podstatné újmy. Naopak zvýšení tohoto prodeje a skutečnost, že jsou tyto ceny vyšší než ceny účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, naznačuje, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie mohla být ještě výraznější, kdyby tento prodej stranám ve spojení neexistoval.

(103)

Rovněž je třeba zdůraznit, že cenové podbízení a prodej pod cenou byly stanoveny porovnáním běloruských dovozních cen s prodejními cenami výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Prodej společnostem ve spojení tedy neměl vliv na zjištění cenového podbízení a prodej pod cenou.

(104)

Během posuzovaného období se jednotlivé podíly třetích zemí na trhu zvýšily pouze nepatrně, s výjimkou Ukrajiny, kde zvýšení podílu na trhu bylo relativně výrazné, ale tržní podíl této země je v absolutních hodnotách stále zanedbatelný. Rovněž je třeba poznamenat, že během celého posuzovaného období byly ceny dovozu z třetích zemí v průměru vždy vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Jedinou vyvážející zemí s nižšími průměrnými cenami než u výrobního odvětví Unie bylo Bělorusko v období šetření, což bylo ve stejném roce, kdy objem dovozu z Běloruska rostl nejrychleji. Proto byl učiněn závěr, že přestože dovoz ze třetích zemí mohl mít nějaký vliv na situaci výrobního odvětví Unie, dovoz z Běloruska jasně zůstává hlavní příčinou újmy.

(105)

Hlavním faktorem nákladů na výrobu dotčeného výrobku je železný a ocelový šrot. Během posuzovaného období cena této suroviny celosvětově klesla. Výrobci v Unii vyrábějící ingoty ze šrotu zaznamenali 23 % až 32 % pokles cen surovin a Výrobci v Unii používající ingoty jako surovinu zaznamenali přibližně 24 % pokles. Podle údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku klesly celkové výrobní náklady dotčeného výrobku v posuzovaném období o 20 %, tento pokles cen surovin byl poněkud zmírněn zejména vyššími náklady na pracovní sílu (v průměru přibližně 10 %). Lze proto dojít k závěru, že vývoj nákladů nemohl být příčinou zjištěné podstatné újmy. Na druhou stranu v důsledku poklesu cen, převážně způsobeného dumpingovým dovozem z Běloruska, nemohlo mít výrobní odvětví Unie prospěch ve formě snížení nákladů a tyto úspory nákladů se v jejich finančních ukazatelích neodrazily.

(106)

Běloruský vyvážející výrobce uvedl, že jedním z významných faktorů ovlivňujících výkonnost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období byl takzvaný „podvod v oblasti DPH“. Tento podvod postihl především polský trh. V roce 2012 se v této zemi pořádalo mistrovství Evropy ve fotbale, v té době se velmi dařilo stavebnictví a poptávka po tyčích pro výztuž byla velmi vysoká. Někteří bezohlední obchodníci údajně působili na trhu, této příležitosti využívali a zřizovali karuselové podvody s DPH. V Polsku byly vytvořeny fiktivní společnosti vykupující od ostatních členských států tyče pro výztuž, které pak přeprodávaly v Polsku s místní DPH na faktuře. Tyto fiktivní společnosti však již vybranou DPH nedoložily. Důvodem ztráty podílu na trhu a finančních ztrát polských výrobců byly údajně nízké ceny na polském trhu, které způsobily tyto podvodné obchodní společnosti.

(107)

Skutečně se potvrdilo, že výše popsaný podvod v oblasti DPH měl na polský trh s tyčemi pro výztuž zásadní vliv. Řada běžných výrobců oceli čelila kvůli narušení trhu poklesu hospodářské výkonnosti. Některé společnosti dokonce v důsledku této nezákonné činnosti výrobu tyčí pro výztuž na několik týdnů začátkem ledna 2013 pozastavily. Je však třeba zdůraznit, že mezi podvody v oblasti DPH a dumpingovým dovozem z Běloruska neexistuje v rámci načasování a dopadu žádné překrytí. Tyto podvody skončily, když polská vláda zavedla od 1. října 2013 přenesení daňové povinnosti. Dopad tohoto opatření je patrný náhlým poklesem prodeje výrobního odvětví Unie a objemu výroby v roce 2013. Situace se nicméně v roce 2014 vrátila do běžného stavu, ale zvýšený tok dumpingového dovozu mezitím začal nepříznivě ovlivňovat úroveň cen, podíl na trhu a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Z tohoto důvodu je dopad podvodů v oblasti DPH na hospodářskou situaci polských výrobců omezen na roky, ve kterých byl objem dovozu z Běloruska na trh Unie poměrně nízký a ceny poměrně vysoké. Navíc se na polském trhu s tyčemi pro výztuž nevyskytl žádný vedlejší účinek, když podvodníci svoji činnost ukončili. Tato zjištění jsou skutečně potvrzena dodatečnými údaji (a podpůrnými důkazy), které poskytl běloruský vyvážející výrobce a které se týkají situace na polském trhu v době, kdy podvody v oblasti DPH probíhaly, a po ní. Proto je jasné, že tento problém lze od účinků dumpingového dovozu oddělit a že nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Běloruska a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(108)

Běloruský vyvážející výrobce dále tvrdil, že výsledkem výše popsaného podvodu v oblasti DPH je úpadek některých výrobních společností se sídlem v Lotyšsku a na Slovensku. Společnost proto uvádí, že negativní vývoj objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie je způsoben zánikem určitých podniků na trhu, který nemá s vývozní činností běloruského vyvážejícího výrobce nic společného.

(109)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba zdůraznit, že odhad makroekonomických ukazatelů uvedený v 75. až 82. bodě odůvodnění nezohlednil společnosti, které v době šetření neexistovaly. U společností, které dotazníky neobdržely, byly informace související s makroekonomickými ukazateli odhadnuty na základě skutečné výroby v době šetření. Proto zánik dotčených společností na trhu není v ukazatelích ukazujících negativní vývoj výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie zohledněn. Mělo by být zdůrazněno, že pokud by se zohlednily, celkový obraz o újmě by byl mnohem horší.

(110)

V posledním tvrzení dotčený běloruský vyvážející výrobce prohlašuje, že objem a dovozní ceny dovozu z této země v roce 2014 a během období šetření nereprezentují „běžnou“ obchodní strategii společnosti. Tato společnost uvedla, že zvýšená vývozní činnost do Unie v těchto letech byla způsobena rozdílem mezi poptávkou a nabídkou dotčeného výrobku na trhu v Polsku a pobaltských státech, který vznikl narušením, jež způsobily podvody v oblasti DPH. Tato společnost tvrdí, že by Komise měla prošetřit objem a úroveň cen dovozu z Běloruska v období následujícím po období šetření. Tato společnost uvedla, že šetření období následujícího po období šetření shledala Komise v nedávném řízení, týkajícím se dovozu elektrotechnické oceli s orientovanou strukturou (dále jen „EPOS“), za opodstatněné.

(111)

S ohledem na výše uvedené je třeba poznamenat, že existence rozdílu mezi nabídkou a poptávkou dotčeného výrobku nebyla výsledky šetření potvrzena. Podvod v oblasti DPH skutečně měl nepříznivý dopad na výkonnost výrobců v Polsku v roce 2013, ale tento dopad byl spojen s nízkou úrovní cen dotčeného výrobku prodávaného podvodnými obchodními společnostmi, nikoli s nedostatečným zásobováním. Po říjnu 2013 byl tento nepříznivý dopad, jak je vysvětleno ve 107. bodě odůvodnění, odstraněn. Výrobci v Unii se sídlem v Polsku potom mohli svobodně využívat dostupné výrobní kapacity (více než 40 %), aby zásobovali zákazníky jak v Polsku, tak v pobaltských zemích. K navýšení prodeje a podílu na trhu v roce 2014 a v období šetření v důsledku prudce rostoucího konkurenčního dumpingového dovozu z Běloruska nedošlo. Zadruhé je třeba poznamenat, že žádost o přezkoumání údajů za období následující po období šetření přišla ve velmi pozdním stádiu řízení. Komise údaje z období následujícího po období šetření shromáždí a uváží, zda je přezkoumání vývoje v období následujícím po období šetření v tomto případě v konečné fázi šetření vhodné. Již v této fázi je však třeba poznamenat, že okolnosti tohoto řízení nelze považovat za podobné těm, které byly předmětem uvedeného šetření o dovozu EPOS.

(112)

Bylo prokázáno, že v posuzovaném období se objem a tržní podíl dumpingového dovozu pocházejícího z Běloruska podstatně zvýšil. Navíc bylo zjištěno, že v průběhu období šetření byly ceny tohoto dovozu ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie podbízivé.

(113)

Zvýšení objemu a tržního podílu dumpingového dovozu z Běloruska se časově shodovalo se zhoršováním finanční situace výrobního odvětví Unie, což je zvlášť patrné od roku 2014. Navzdory oživení spotřeby nebylo výrobní odvětví Unie schopné svůj odbyt a ceny zvýšit, takže i finanční ukazatele, jako je ziskovost, zůstaly negativní.

(114)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, ukázalo, že nejsou tak závažné, aby zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Běloruska a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, narušily.

(115)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Běloruska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(116)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(117)

V souvislosti s výrobou obdobného výrobku se výrobní odvětví Unie skládá z více než 65 výrobců působících v různých členských státech Unie a v období šetření přímo zaměstnávali více než 4 600 osob.

(118)

Bylo zjištěno, že dumpingový dovoz z Běloruska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Je nutné připomenout, že výrobní odvětví Unie nemohlo rostoucí spotřeby plně využít a finanční situace výrobního odvětví Unie zůstala nadále nestabilní.

(119)

Předpokládá se, že uložením antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví spravedlivé obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní ceny obdobného výrobku přizpůsobit výrobním nákladům.

(120)

Lze rovněž očekávat, že uložení takových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o který v průběhu posuzovaného období přišlo, což bude mít na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci kladný dopad. Uložení opatření by výrobnímu odvětví umožnilo své úsilí o efektivní provoz udržet a dále rozvíjet.

(121)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a ziskovost výrobního odvětví Unie by dále klesala.

(122)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z Běloruska by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(123)

Spolupráce ze strany uživatelů dotčeného výrobku byla nízká. Z osmi známých uživatelů kontaktovaných při zahájení řízení měla o spolupráci zájem pouze jedna společnost. Nicméně ani tato společnost nakonec na dotazník zaslaný Komisí neodpověděla.

(124)

V případě dovozců odpovědělo na dotazník k výběru vzorku, který byl součástí oznámení o zahájení řízení, šest společností. Tři z těchto společností nahlášených respondenty a představující 81 % objemu dovozu dotčeného výrobku byly následně vybrány do vzorku.

(125)

Ze tří dovozců zařazených do vzorku odpověděli na dotazníky zaslané Komisí pouze dva. Jeden z nich uvedl, že dotčená společnost není pouze dovozcem dotčeného výrobku, ale spíše uživatelem, a proto by se na ni tak mělo během šetření i nahlížet.

(126)

Tento dovozce začal dotčený výrobek pořizovat během období šetření, přičemž 78 % bylo dováženo z Běloruska, a učinil tak s malým ziskovým rozpětím. Toto znázorňuje, jak dovozce využil příležitosti nízkých cen dovozu z Běloruska a vybudoval novou zákaznickou základnu. Činnosti tohoto dovozce proto nelze považovat za reakci na zavedené obchodní toky. Proto bude hledat další obchodní příležitosti, jakmile se po uložení opatření situace na trhu změní.

(127)

Tento uživatel zaznamenal z prodeje navazujících konečných výrobků obsahujících tyče pro výztuž ztráty. Druhý dovozce pořizoval asi polovinu od výrobního odvětví Unie, třetinu z Běloruska a zbytek ze třetích zemí, jako je Čína nebo Turecko. Tento uživatel tedy získával prostředky na základě ceny, dostupnosti a kvality. Poměr nákupů z Běloruska může být ovlivněn zamýšlenými opatřeními a může volbu opatřených tyčí pro výztuž do určité míry omezovat nebo měnit, ale zřejmě nemá na tohoto uživatele zásadní vliv. Příčina ztráty je nejspíše strukturální a netýká se získávání suroviny z Běloruska.

(128)

Obě společnosti přes své rozdílné role v řízení přesto proti uložení opatření vznesly stejné připomínky: a) nedostatečná kapacita výrobců v Unii k uspokojení poptávky na trhu Unie, b) nedostatečná škála výrobků vyráběných výrobci v Unii a c) problémy při změně dodavatele, protože různé členské státy vyžadují pro dotčený výrobek různá osvědčení o homologaci.

(129)

První tvrzení se neopírá o předběžná zjištění – využití kapacity výrobního odvětví Unie je na úrovni 67 %, takže zbývá více než dostatek kapacity na pokrytí celého dovozu z Běloruska do Unie.

(130)

Druhé tvrzení nebylo řádně odůvodněno. Naopak odpovědi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku jasně ukazují, že vyrábějí a prodávají celou řadu typů výrobků.

(131)

Pokud jde o třetí tvrzení, je třeba zdůraznit, že výrobci v Unii již nyní nemají s dodávkami do různých členských států problémy.

(132)

Jeden další spolupracující dovozce nezařazený do vzorku vznesl v samostatné žádosti připomínku, že údajně mezi výrobci v Unii existuje kartelová dohoda. Tato společnost však neposkytla žádnou dokumentaci, která by toto tvrzení dokládala. Otázka údajné kartelové dohody byla následně vznesena běloruským vyvážejícím výrobcem. Komise informace poskytnuté běloruským vyvážejícím výrobcem nyní posuzuje. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto informace přišly ve velmi pozdním stádiu řízení, nelze se jimi v této fázi zabývat. V každém případě je třeba poznamenat, že informace poskytnuté touto společností se potenciálně vztahují pouze na jednu společnost zařazenou do vzorku výrobců v Unii. Kromě toho dotčený ověřovací postup zahájený italským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ještě není uzavřen (9). Komise toto tvrzení přezkoumá podrobněji v konečné fázi šetření.

(133)

Nakonec ještě jeden další uživatel, který se Komisi v dřívější fázi řízení nepředstavil, předložil v závěru předběžné fáze šetření odpověď na dotazník pro uživatele. Ta však přišla ve velmi pozdním stádiu prozatímní fáze šetření, a proto ji nyní nelze analyzovat a zabývat se jí. Komise tuto odpověď na dotazník přezkoumá a analyzuje podrobněji v konečné fázi šetření.

(134)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem Komise v tuto chvíli zastává názor, že dopad na uživatele a dodavatele i možné restriktivní účinky na hospodářskou soutěž budou celkově omezené.

(135)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že podle dostupných informací ohledně zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska.

(136)

Negativní vlivy na uživatele, kteří nejsou ve spojení, a dodavatele oslabuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek.

(137)

Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní zájmové skupiny.

(138)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(139)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena.

(140)

Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu bylo bráno na vědomí, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie, aby pokrylo své výrobní náklady a dosáhlo celkového zisku před zdaněním, kterého by výrobní odvětví tohoto druhu mohlo z prodeje obdobného výrobku v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingového dovozu, logicky dosáhnout.

(141)

Za účelem stanovení cílového zisku vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který se používá pro účely stanovení úrovně pro odstranění újmy.

(142)

Během celého posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ziskové pouze v roce 2012, ale i tento minimální zisk ve výši 1,3 % byl ovlivněn následky „podvodů v oblasti DPH“ a následným poklesem cen, který je vysvětlen v 83. a 106. až 111. bodě odůvodnění. Z tohoto důvodu nemůže být zisk dosažený v roce 2012 považován za přiměřený „cílový zisk“, který by umožnil finanční obnovu a stimuloval investice.

(143)

Cílový zisk navrhovaný žadatelem činil 9,9 % a byl založen na cílovém zisku použitém v nedávném antidumpingovém řízení proti dovozu úzce souvisejícího ocelového výrobku – válcovaných drátů. Komise však považuje za vhodnější použít cílový zisk vycházející ze závěrů novějšího případu, který se týká tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry, ve výši 4,8 %. Je třeba poznamenat, že tohoto ziskového rozpětí bylo na rozdíl od toho, které navrhnul žadatel, dosaženo v roce 2012, což je v průběhu posuzovaného období tohoto případu. Kromě toho jsou si oba výrobky velmi podobné, z části je vyrábějí stejné společnosti a používají k tomu stejné výrobní linky.

(144)

Úroveň pro odstranění újmy byla proto vypočtena na základě srovnání vážené průměrné ceny dumpingového dovozu stanovené pro účely výpočtu cenového podbízení v 68. bodě odůvodnění a ceny výrobního odvětví Unie za obdobný výrobek, která nepůsobí újmu.

(145)

Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové dovozní ceny CIF.

(146)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba uložit prozatímní antidumpingová cla na dovoz tyčí pro výztuž pocházejících z Běloruska, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(147)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby prozatímního antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí újmy a dumpingových rozpětí. Navrhované antidumpingové clo proto činí:

(148)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být adresovány Komisi (10) bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, prodejem na domácím trhu a prodejem na vývoz související například se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se individuální celní sazby vztahují.

(149)

Aby bylo řádné vymáhání antidumpingového cla zajištěno, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na výrobce, kteří v období šetření žádný vývoz do Unie neuskutečnili.

(150)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(151)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.