(EU) 2016/2251Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 ze dne 4. října 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy pro techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (Text s významem pro EHP )

(1)

Smluvní strany mají povinnost chránit se před úvěrovými expozicemi vůči protistranám derivátů tím, že realizují marže v případě, že clearing těchto smluv neprovádí ústřední protistrana. Toto nařízení stanoví normy pro včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu. Tyto normy by se měly povinně uplatnit na kolaterál, který jsou smluvní strany povinny realizovat nebo složit podle tohoto nařízení. Smluvní strany, které souhlasí s realizací nebo složením kolaterálu nad rámec požadavků tohoto nařízení, by však měly mít možnost si zvolit, zda takový kolaterál vymění v souladu s těmito normami či nikoli.

(2)

Smluvní strany, na které se vztahují požadavky čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, by měly při stanovování svých postupů řízení rizik pro mimoburzovní („OTC“) derivátové smlouvy uzavřené s nefinančními smluvními stranami, které nedosahují clearingového prahu podle článku 10 uvedeného nařízení, zohlednit různé rizikové profily takových subjektů. Je proto vhodné umožnit smluvním stranám, aby určily, zda je či není nutno prostřednictvím výměny kolaterálu zmírnit úroveň úvěrového rizika protistrany, které představují tyto nefinanční smluvní strany a které nedosahuje uvedeného clearingového prahu. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že nefinanční smluvní strany usazené v třetí zemi, které by v případě, že by byly usazeny v Unii, nedosahovaly clearingového prahu, mají stejné rizikové profily jako nefinanční smluvní strany nedosahující clearingového prahu usazené v Unii, měl by se s cílem zabránit regulatorní arbitráži na oba tyto typy subjektů uplatňovat stejný přístup.

(3)

Smluvní strany OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, musí být chráněny před rizikem možného selhání druhé protistrany. Z tohoto důvodu jsou pro řádné řízení rizik, kterým jsou tyto smluvní strany vystaveny, nezbytné dva typy kolaterálu v podobě marží. Prvním z těchto typů je variační marže, která chrání smluvní strany před expozicemi souvisejícími s aktuální tržní hodnotou jejich OTC derivátových smluv. Druhým typem je počáteční marže, která chrání smluvní strany proti případným ztrátám, které by mohly vzniknout z pohybů tržní hodnoty derivátové pozice, které nastanou mezi poslední výměnou variační marže před selháním protistrany a dobou, kdy jsou OTC derivátové smlouvy nahrazeny nebo je zajištěno příslušné riziko.

(4)

Vzhledem k tomu, že ústřední protistrany mohou mít podle právních předpisů Unie povolení působit jako úvěrové instituce, je nezbytné OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing a jež ústřední protistrany uzavřou během procesu řízení selhání, osvobodit od požadavků tohoto nařízení, neboť na tyto smlouvy se již vztahují ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 (2), a proto se na ně nevztahují ustanovení tohoto nařízení.

(5)

U OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing a které zahrnují platbu prémie předem s cílem zaručit plnění smlouvy, není smluvní strana, která obdrží platbu prémie („prodávající opce“), vystavena současné ani potenciální budoucí expozici vůči protistraně. Úhradou této prémie je rovněž pokryto denní oceňování hodnoty těchto smluv podle tržní hodnoty. Pokud se tedy skupina transakcí se započtením skládá z takovýchto opčních pozic, měl by mít prodávající opce možnost nerealizovat počáteční nebo variační marže pro tyto typy OTC derivátů, jestliže není vystaven žádnému úvěrovému riziku. Smluvní strana, která hradí prémii („kupec opce“) by však měla realizovat jak počáteční, tak variační marži.

(6)

Ačkoli postupy řešení sporů upravené dvoustrannými dohodami mezi smluvními stranami jsou užitečné pro minimalizaci délky a četnosti sporů, měly by smluvní strany v prvé řadě přinejmenším realizovat nespornou částku v případě, že výše výzvy k dodatkové úhradě marže je sporná. To zmírní riziko vyplývající ze sporných transakcí, a tak zajistí, aby OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, byly v co největší míře zajištěny.

(7)

Aby bylo možno zaručit rovné podmínky ve všech jurisdikcích, mělo by v případě, že smluvní strana usazená v Unii uzavře OTC derivátovou smlouvu, u níž se neprovádí centrální clearing, se smluvní stranou usazenou ve třetí zemi, dojít k výměně počáteční a variační marže oběma směry. Na smluvní strany usazené v Unii, které provádějí transakce se smluvními stranami usazenými ve třetích zemích, by se měla i nadále vztahovat povinnost posoudit právní vymahatelnost těchto dvoustranných dohod a účinnost dohod o oddělení.

(8)

Je vhodné umožnit smluvním stranám uplatňovat při výměně kolaterálu minimální hodnotu převodu, aby se snížila provozní zátěž výměny omezených částek v případech, kdy dojde jen k nepatrnému pohybu expozic. Je však nutno zajistit, aby tato minimální hodnota převodu byla využívána jako operační nástroj, a nikoli jako nezajištěná úvěrová linka mezi smluvními stranami. Z tohoto důvodu by měla být stanovena maximální úroveň této minimální hodnoty převodu.

(9)

Z provozních důvodů by mohlo být vhodnější v některých případech používat oddělené částky minimální hodnoty převodu u počáteční a variační marže. V těchto případech by mělo být možné, aby se smluvní strany dohodly na oddělených minimálních hodnotách převodu pro variační a počáteční marži. Součet oddělených minimálních hodnot převodu by však neměl překročit maximální úroveň minimální hodnoty převodu. Z praktických důvodů by mělo být možné stanovit minimální hodnotu převodu v měně, ve které jsou marže obvykle vyměňovány a kterou nemusí být euro.

(10)

Některé jurisdikce třetích zemí mohou stanovit odlišnou oblast působnosti nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely svých požadavků na výměnu kolaterálu ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing. Kdyby tudíž toto nařízení vyžadovalo, aby do výpočtů marží pro přeshraniční skupiny transakcí se započtením byly zahrnuty pouze OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing a jež jsou upraveny nařízením (EU) č. 648/2012, musely by smluvní strany v různých jurisdikcích potenciálně zdvojovat potřebné výpočty, aby zohlednily různé definice nebo různý rozsah produktů v rámci příslušných maržových požadavků. To by mohlo vést ke zkresleným výpočtům marží. Kromě toho by se pravděpodobně zvýšilo riziko sporů. Proto by možnost používání širší škály produktů v přeshraničních skupinách transakcí se započtením, která by zahrnovala všechny OTC derivátové smlouvy, na něž se vztahuje výměna kolaterálu v jedné nebo druhé jurisdikci, umožnila jednodušší proces realizace marže. Tento přístup je v souladu s cílem snížit systémové riziko uvedeným v nařízení (EU) č. 648/2012, protože maržové požadavky by se vztahovaly na širší škálu produktů.

(11)

Smluvní strany se mohou rozhodnout realizovat počáteční marže v hotovosti a v takovém případě by se na kolaterál nemělo vztahovat žádné snížení hodnoty, pokud je měna kolaterálu shodná s měnou, v níž je vyjádřena smlouva. Pokud jsou však počáteční marže realizovány v hotovosti v jiné měně, než je měna, ve které je vyjádřena smlouva, může mít nesoulad měn za následek měnové riziko. Z tohoto důvodu by se na počáteční marže realizované v hotovosti v jiné měně mělo vztahovat snížení hodnoty z důvodu nesouladu měn. U variačních marží realizovaných v hotovosti není v souladu s rámcem BCBS-IOSCO nutné žádné snížení hodnoty, a to ani v případě, že je platba provedena v jiné měně, než je měna smlouvy.

(12)

Při stanovování úrovně požadavků na počáteční marže Basilejský výbor pro bankovní dohled a rada Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry výslovně zohlednily dva aspekty, které jsou promítnuty do jejich rámce „Maržové požadavky na deriváty, u nichž se neprovádí centrální clearing“ z března 2015 („rámec BCBS-IOSCO“). Prvním aspektem je dostupnost vysoké úvěrové kvality a likvidních aktiv pokrývajících požadavky na počáteční marži. Druhým je zásada přiměřenosti vzhledem k tomu, že požadavky na počáteční marži by mohly nepřiměřeně zasáhnout menší finanční i nefinanční smluvní strany. V zájmu zachování rovných podmínek by toto nařízení mělo zavést práh, který bude přesně tentýž jako v rámci BCBS-IOSCO a pod jehož úrovní nejsou dvě smluvní strany povinny provést výměnu počáteční marže. To by mělo podstatně zmírnit náklady a provozní zátěž pro menší účastníky a řešit obavu týkající se dostupnosti vysoké úvěrové kvality a likvidních aktiv, aniž by byly narušeny obecné cíle nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Prahové hodnoty by sice měly být vždy počítány na úrovni skupiny, za zvláštní případ by však měly být považovány investiční fondy, protože je může spravovat jediný investiční manažer a mohou být zachyceny jako jediná skupina. Pokud se však tyto fondy skládají z různých skupin aktiv a nejsou zajištěny, zaručeny nebo podporovány jinými investičními fondy nebo samotným investičním manažerem, jsou ve vztahu ke zbytku skupiny relativně odolné vůči riziku. Tyto investiční fondy by proto měly být v souladu s rámcem BCBS-IOSCO při výpočtu prahových hodnot považovány za samostatné subjekty.

(14)

Pokud jde o počáteční marži, budou mít požadavky tohoto nařízení pravděpodobně měřitelný dopad na tržní likviditu vzhledem k tomu, že aktiva poskytnutá jako kolaterál nelze po dobu trvání OTC derivátové smlouvy, u níž se neprovádí centrální clearing, zlikvidnit ani jinak opětovně použít. Takovéto požadavky představují významnou změnu praxe na trhu a přinášejí s sebou určité provozní a praktické problémy, které bude nutno při vstupu nových požadavků v platnost řešit. Vezmeme-li v úvahu, že variační marže již pokrývá realizované kolísání hodnoty OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, až do bodu selhání, považuje se za přiměřené použít při uplatňování požadavků na počáteční marže práh ve výši 8 miliard EUR v hrubých pomyslných hodnotách nevypořádaných smluv. Tento práh se uplatní na úrovni skupiny, případně na úrovni jediného subjektu v případě, že smluvní strana není součástí skupiny. Jako přiměřená referenční hodnota by měla být použita souhrnná hrubá pomyslná hodnota nevypořádaných smluv vzhledem k tomu, že se jedná o vhodné měřítko velikosti a složitosti portfolia OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing. Tuto referenční hodnotu je rovněž snadné sledovat a vykazovat. Tyto prahy jsou rovněž v souladu s rámcem BCBS-IOSCO pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, a proto vyhovují mezinárodním normám.

(15)

Do výpočtu souhrnné hrubé pomyslné hodnoty by měly být zahrnuty rovněž expozice vyplývající buď ze smluv, nebo expozice vůči smluvním stranám, které jsou trvale nebo dočasně osvobozeny nebo částečně osvobozeny od marží. Je tomu tak proto, že všechny tyto smlouvy přispívají ke stanovení velikosti a složitosti portfolia dané smluvní strany. Z tohoto důvodu jsou pro určení velikosti, rozsahu a složitosti portfolia dané smluvní strany relevantní i OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing a které jsou případně osvobozeny od požadavků tohoto nařízení, a proto by měly být rovněž zahrnuty do výpočtu prahových hodnot.

(16)

Je vhodné stanovit zvláštní postupy řízení rizik pro některé typy OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing a které vykazují určité rizikové profily. Zejména výměna variační marže bez počáteční marže by měla být v souladu s rámcem BCBS-IOSCO považována za vhodnou výměnu kolaterálu za fyzicky vypořádané měnové kontrakty. Obdobně by vzhledem k tomu, že křížové měnové swapy lze rozložit do sekvence měnových forwardů, měla počáteční marže krýt pouze složku úrokové sazby.

(17)

Mělo by se přihlížet k překážkám, s nimiž se potýkají emitenti krytých dluhopisů nebo fondy ke krytí těchto dluhopisů při poskytování kolaterálu. Za určité kombinace podmínek by tedy emitenti krytých dluhopisů nebo fondy ke krytí těchto dluhopisů neměli být povinni skládat kolaterál. To by mělo poskytnout emitentům krytých dluhopisů nebo fondům ke krytí těchto dluhopisů určitou flexibilitu a zároveň zajistit omezení rizik pro jejich protistrany. Emitenti krytých dluhopisů nebo fondy ke krytí těchto dluhopisů se mohou setkat s právními překážkami při skládání a realizaci nehotovostního kolaterálu pro počáteční nebo variační marži, případně při skládání variační marže v hotovosti, neboť platba variační marže by mohla být považována za pohledávku, která je nadřazena pohledávkám držitele dluhopisů, což by mohlo vyústit v právní překážku. Stejně tak by možnost nahradit nebo stáhnout počáteční marži mohla být považována za pohledávku, která je nadřazena pohledávkám držitele dluhopisů, které čelí stejnému druhu omezení. Emitent krytých dluhopisů nebo fond ke krytí těchto dluhopisů však nejsou nijak omezováni při vracení hotovosti, která byla již dříve realizována jako variační marže. Smluvní strany emitentů krytých dluhopisů nebo fondů ke krytí těchto dluhopisů by proto měly mít povinnost složit variační marži v hotovosti a měly by mít právo získat ji zpět v částečné nebo plné výši, ale emitenti krytých dluhopisů nebo fondy ke krytí těchto dluhopisů by měli mít povinnost složit variační marži pouze pro již dříve obdrženou částku v hotovosti.

(18)

Smluvní strany by měly vždy posoudit právní vymahatelnost svých dohod o vzájemném započtení a oddělení. Pokud se tato posouzení s ohledem na právní rámec třetí země projeví jako negativní, měly by smluvní strany využívat jiné mechanismy než obousměrnou výměnu marží. S cílem zajistit soulad s mezinárodními normami, zabránit tomu, aby smluvním stranám z Unie bylo znemožněno obchodovat se smluvními stranami v těchto jurisdikcích, a zajistit rovné podmínky pro smluvní strany z Unie je vhodné stanovit minimální prahovou hodnotu, pod jejíž úrovní mohou smluvní strany obchodovat se smluvními stranami usazenými v těchto jurisdikcích bez výměny počátečních nebo variačních marží. V případě, že smluvní strany mají možnost realizovat marže a mohou zajistit, že u realizovaného kolaterálu je na rozdíl od složeného kolaterálu možné splnit ustanovení tohoto nařízení, měly by smluvní strany z Unie mít vždy povinnost kolaterál realizovat. Expozice vyplývající ze smluv se smluvními stranami usazenými v jurisdikcích třetích zemí, na které se nevztahuje výměna kolaterálu z důvodu právních překážek v těchto jurisdikcích, by měly být omezeny stanovením limitu vzhledem k tomu, že kapitál není ve vztahu k expozicím vyplývajícím z OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, považován za rovnocenný výměně marže, a k tomu, že ne všechny smluvní strany, které podléhají maržovým požadavkům podle tohoto nařízení, podléhají rovněž požadavkům kapitálovým. Tento limit by měl být nastaven tak, aby ho bylo jednoduché vypočítat a ověřit. Aby se zabránilo akumulaci systémového rizika a tomu, aby takové specifické zacházení vytvořilo možnost, jak obejít ustanovení tohoto nařízení, by měl být tento limit nastaven na konzervativní úrovni. Takové zacházení by se považovalo za dostatečně obezřetné, protože jako alternativa k maržím existují i jiné techniky zmírňování rizik.

(19)

Na ochranu proti případu, kdy kolaterál nelze zlikvidnit bezprostředně po selhání protistrany, je třeba při výpočtu počáteční marže zohlednit časové období trvající od poslední výměny kolaterálu, jež pokrývá skupinu smluv se započtením s protistranou, u níž došlo k selhání, do okamžiku, kdy se tyto smlouvy uzavřou a provede se opětovné zajištění (re-hedging) výsledného tržního rizika. Toto časové období se nazývá „obdobím krytí rizika marží“ a jedná se o stejný nástroj, který je použit v čl. 272 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3) ve vztahu k úvěrovému riziku protistrany úvěrových institucí. Nicméně vzhledem k tomu, že cíle obou těchto nařízení se liší a nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví pravidla pro výpočet období krytí rizika marží pouze pro účely kapitálových požadavků, mělo by toto nařízení obsahovat zvláštní pravidla upravující období krytí rizika marží, která jsou potřebná v souvislosti s postupy řízení rizik pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing. Období krytí rizika marží by mělo zohledňovat postupy požadované tímto nařízením pro výměnu marží.

(20)

Počáteční i variační marže by měly být vyměněny zpravidla nejpozději do konce obchodního dne následujícího po dni provedení. Je však povoleno tuto dobu na výměnu variační marže prodloužit v případě, že je to kompenzováno příslušným výpočtem období krytí rizika marží. Alternativně by mělo být v případě, že se neuplatní žádné požadavky na počáteční marži, povoleno prodloužení (této doby), pokud je realizována vhodná výše dodatečné variační marže.

(21)

Při vytváření modelů počáteční marže a při výpočtu odpovídajícího období krytí rizika marží by smluvní strany měly zohlednit potřebu modelů, které zachycují likviditu na trhu, počet účastníků na tomto trhu a objem příslušných OTC derivátových smluv. Zároveň je potřeba vytvořit model, který budou obě strany schopny pochopit, reprodukovat a na který se budou moci spolehnout při řešení sporů. Smluvním stranám by proto by mělo být umožněno, aby tento model kalibrovaly a prováděly výpočet období krytí rizika marží pouze v závislosti na tržních podmínkách, aniž by musely přizpůsobovat své odhady charakteristikám konkrétních smluvních stran. To zase implikuje, že se smluvní strany mohou rozhodnout pro různé modely výpočtu částek počáteční marže, které si mají navzájem vyměnit, a že tyto částky počáteční marže nemusí být symetrické.

(22)

Přestože je nutno model počáteční marže dostatečně často znovu kalibrovat, nová kalibrace by mohla vést k nečekaným úrovním maržových požadavků. Z tohoto důvodu by mělo být stanoveno vhodné časové období, během nějž lze i nadále provádět výměnu marží na základě předchozí kalibrace. To by mělo poskytnout smluvním stranám dostatek času ke splnění výzvy k dodatkové úhradě marže vyplývající z nové kalibrace.

(23)

Kolaterál by měl být považován za volně převoditelný, pokud v případě selhání poskytovatele kolaterálu neexistují žádné regulační nebo právní překážky ani nároky třetích stran včetně správce, který je třetí stranou. Některé požadavky, jako jsou například náklady a výdaje na převod kolaterálu v podobě zástavního práva pravidelně uplatňovaného na všechny převody cenných papírů, by neměly být považovány za překážku, protože by to vedlo k situaci, kdy by byla překážka identifikována vždy.

(24)

Realizující smluvní strana by měla mít provozní kapacitu umožňující zlikvidnit kolaterál v případě selhání poskytovatele kolaterálu. Realizující smluvní strana by měla být rovněž schopna použít peněžní příjmy z likvidace k tomu, aby uzavřela rovnocennou smlouvu s jinou smluvní stranou nebo aby zajistila výsledné riziko. Pro subjekt, který kolaterál realizuje, by proto měl být přístup na trh nezbytným předpokladem, který mu umožní kolaterál v přiměřené lhůtě buď prodat, nebo v souvislosti s ním provést repo operaci. Tato schopnost by měla být nezávislá na poskytovateli kolaterálu.

(25)

Realizovaný kolaterál musí mít dostatečně vysokou likviditu a úvěrovou kvalitu, aby realizující smluvní strana mohla uzavřít dané pozice, aniž by utrpěla ztrátu v důsledku významných změn hodnoty v případě selhání ostatních smluvních stran. Úvěrová kvalita kolaterálu by měla být posuzována na základě uznávaných metodik, jako jsou například ratingy externích ratingových agentur. Za účelem zmírnění rizika mechanického spoléhání se na externí ratingy by však měla být zavedena celá řada dalších záruk. Tyto záruky by měly zahrnovat možnost používat schválený model založený na interním ratingu („IRB“) a možnost odložit nahrazení kolaterálu, který se stane nezpůsobilým v důsledku snížení ratingu, s cílem účinně zmírnit potenciální lavinový efekt, které může vyplynout z nadměrné závislosti na externích úvěrových hodnoceních.

(26)

Snížení hodnoty sice zmírňují riziko toho, že realizovaný kolaterál nebude dostačovat k pokrytí maržových potřeb v období finanční zátěže, při přijímání nehotovostního kolaterálu jsou však nutné i další faktory snižující riziko, které umožní zajistit, že ho bude možné skutečně zlikvidnit. Smluvní strany by měly zejména zajistit, aby byl realizovaný kolaterál přiměřeně diverzifikován z hlediska jednotlivých emitentů, typů emitentů a kategorií aktiv.

(27)

Dopad realizace kolaterálu složeného smluvními stranami, které nejsou systémově významné, na finanční stabilitu je omezený. Souhrnné limity u počáteční marže by dále mohly představovat zátěž pro smluvní strany s malými portfolii OTC derivátů vzhledem k tomu, že rozsah způsobilého kolaterálu, který by byly schopny složit, by mohl být jen omezený. Proto i když je diverzifikace kolaterálu platným faktorem zmírňujícím riziko, neměla by se povinnost diverzifikace kolaterálu vztahovat na smluvní strany, které nejsou systémově významné. Na druhé straně by systémově významné finanční instituce a jiné smluvní strany s velkými portfolii OTC derivátů, které spolu vzájemně obchodují, měly uplatňovat souhrnné limity přinejmenším na počáteční marže a rovněž s ohledem na způsobilý kolaterál zahrnující státní dluhové cenné papíry členských států. Tyto smluvní strany jsou dostatečně znalé na to, aby buď provedly transformaci kolaterálu, nebo aby využily více trhů a emitentů k dostatečné diverzifikaci složeného kolaterálu. Článek 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) upravuje označení institucí za systémově významné podle práva Unie. Vzhledem k široké oblasti působnosti nařízení (EU) č. 648/2012 by však měl být zaveden kvantitativní práh tak, aby se požadavky na souhrnné limity vztahovaly rovněž na smluvní strany, na které by se případně nevztahovaly uvedené stávající klasifikace systémově významných institucí, ale které by měly přesto podléhat souhrnným limitům vzhledem k velikosti jejich portfolií OTC derivátů.

(28)

Na složky penzijního systému se vztahují požadavky týkající se dvoustranného zajištění. Je však důležité předejít nadměrnému zatížení, které by tyto požadavky mohly znamenat pro očekávané výsledky těchto systémů, a tedy pro důchodové příjmy budoucích důchodců. Závazky vůči důchodcům, které vyplývají ze složek penzijního systému, jsou denominovány v místních měnách, a jejich investice musí být proto denominovány v téže měně, aby se předešlo nákladům a rizikům souvisejícím s nesouladem cizích měn. Je proto vhodné stanovit, aby se souhrnné limity nevztahovaly na složky penzijního systému stejným způsobem jako u jiných smluvních stran. Je však nezbytné, aby byly zavedeny vhodné postupy řízení rizik, které umožní sledovat a řešit potenciální rizika koncentrace vyplývající z tohoto zvláštního režimu. Uplatňování těchto ustanovení s ohledem na složky penzijního systému by mělo být sledováno a přezkoumáno v závislosti na vývoji trhu.

(29)

Obtíže při oddělování hotovostního kolaterálu by měly být uznány tím způsobem, že protistranám bude umožněno složit počáteční marži v omezené výši ve formě hotovosti a správcům bude umožněno tento hotovostní kolaterál reinvestovat. Hotovost držená správcem však představuje závazek správce vůči skládající smluvní straně, který vytváří úvěrové riziko pro skládající smluvní stranu. Aby bylo možno snížit systémové riziko, mělo by užití hotovosti jako počáteční marže minimálně u systémově významných institucí podléhat požadavkům na diverzifikaci (rizika). Systémově významné instituce by měly mít povinnost buď omezit výši počáteční marže realizované v hotovosti, nebo diverzifikovat expozice využitím více než jednoho správce.

(30)

Hodnota kolaterálu by neměla vykazovat významnou pozitivní korelaci s úvěruschopností poskytovatele kolaterálu nebo s hodnotou podkladového portfolia derivátů, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, vzhledem k tomu, že by to narušilo účinnost ochrany poskytované realizovaným kolaterálem. Proto by jako kolaterál neměly být přijímány cenné papíry vydané poskytovatelem kolaterálu nebo jeho spřízněnými subjekty. Smluvní strany by měly mít rovněž povinnost sledovat, zda se na realizovaný kolaterál nevztahují jiné formy rizika pozitivní korelace.

(31)

Smluvní strana, která neselhala, by měla být schopna v dostatečně krátké době zpeněžit aktiva realizovaná jako kolaterál v podobě počáteční nebo variační marže za účelem ochrany proti ztrátám vyplývajícím z OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, v případě selhání protistrany. Tato aktiva by proto měly být vysoce likvidní a neměla by být vystavena nadměrnému úvěrovému, tržnímu nebo měnovému riziku. Měla by být uplatněna snížení hodnoty přiměřeně citlivá vůči rizikům v té míře, v níž je hodnota kolaterálu těmto rizikům vystavena.

(32)

Aby zajistily včasný převod kolaterálu, měly by mít smluvní strany zavedeny účinné provozní postupy. Proto je nutné, aby byly postupy při dvoustranné výměně kolaterálu dostatečně podrobné, transparentní a spolehlivé. Pokud se smluvní strany nedohodnou a nevytvoří operační rámec pro účinný výpočet, oznámení a dokončení výzev k dodatkové úhradě marže, může to vést ke sporům a k selhání výměn kolaterálu, které povedou ke vzniku nezajištěných expozic v rámci OTC derivátových smluv. V důsledku toho je nezbytné, aby smluvní strany stanovily jednoznačné vnitřní zásady a normy týkající se převodů kolaterálu. Jakákoli odchylka od těchto zásad by měla být důsledně přezkoumána všemi příslušnými interními zúčastněnými stranami, které musí tyto odchylky schválit. Kromě toho by měly být všechny příslušné podmínky týkající se provozní výměny kolaterálu přesně a podrobně zaznamenány spolehlivým, rychlým a systematickým způsobem.

(33)

S cílem poskytnout právní jistotu by mezi smluvními stranami, které uzavírají OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, měla být uzavřena dohoda o výměně kolaterálu. Dohoda o výměně kolaterálu by měla zahrnovat veškerá významná práva a povinnosti smluvních stran použitelná pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing.

(34)

Kolaterál chrání realizující smluvní stranu v případě selhání skládající smluvní strany. Obě smluvní strany však rovněž odpovídají za zajištění toho, že způsob, jakým je realizovaný kolaterál držen, nezvyšuje riziko ztráty přebytečného složeného kolaterálu pro skládající smluvní stranu v případě selhání realizující smluvní strany. Z tohoto důvodu by dvoustranná dohoda mezi smluvními stranami měla oběma smluvním stranám umožňovat včasný přístup ke kolaterálu, když na to mají právo, a z toho plyne potřeba pravidel upravujících oddělení a pravidel umožňujících posouzení účelnosti dohody v tomto ohledu s přihlédnutím k právním omezením a k praxi na trhu v každé jurisdikci.

(35)

Poskytnutí kolaterálu realizovaného jako počáteční marže jako další zástavy, zřízení podzástavního práva k němu nebo jeho opětovné použití by vytvořilo nová rizika pro protistrany vzhledem k nárokům třetích stran na tato aktiva v případě selhání. Právní a provozní komplikace by mohly oddálit vrácení kolaterálu v případě selhání subjektu, který kolaterál původně realizoval, případně dané třetí strany, či ho dokonce zcela znemožnit. V zájmu zachování účinnosti tohoto rámce a zajištění řádného zmírňování úvěrových rizik protistrany by proto poskytnutí kolaterálu realizovaného jako počáteční marže jako další zástavy, zřízení podzástavního práva k němu ani jeho opětovné použití nemělo být povoleno.

(36)

Vzhledem k obtížím při oddělování hotovosti, stávajícím metodám při výměně hotovostního kolaterálu v některých jurisdikcích a k potřebě využít hotovost namísto cenných papírů za určitých okolností, kdy převod cenných papírů není možný vzhledem k provozním omezením, by měl být hotovostní kolaterál realizovaný jako počáteční marže vždy držen centrální bankou nebo úvěrovou institucí, která je třetí stranou, vzhledem k tomu, že to zajišťuje oddělení od obou smluvních stran smlouvy. Aby bylo zajištěno takové oddělení, neměla by úvěrová instituce, která je třetí stranou, patřit do stejné skupiny jako kterákoli ze smluvních stran.

(37)

Pokud smluvní strana vyrozumí relevantní příslušný orgán o svém úmyslu využít toto osvobození pro obchody uvnitř skupiny, je pro rozhodnutí příslušného orgánu o tom, zda jsou splněny podmínky pro toto osvobození, nezbytné, aby daná smluvní strana předložila úplnou dokumentaci včetně všech relevantních informací potřebných k tomu, aby příslušný orgán mohl posouzení provést.

(38)

Aby bylo možno mít za to, že skupina má náležitě stabilní a spolehlivé postupy řízení rizik, je nutno splnit celou řadu podmínek. Skupina by měla zajistit pravidelné sledování expozic uvnitř skupiny a je nutno zaručit včasné vypořádávání závazků vyplývajících z OTC derivátových smluv v rámci skupiny na základě nástrojů sledování a likvidity na úrovni skupiny, které odpovídají složitosti obchodů uvnitř skupiny.

(39)

Aby bylo možno uplatnit osvobození obchodů uvnitř skupiny, musí být jisté, že by žádné právní či správní předpisy ani jiná povinná ustanovení rozhodného práva nemohly ze zákonných důvodů zabránit smluvním stranám uvnitř skupiny v plnění povinností spočívajících v převádění peněžních částek nebo splácení závazků či cenných papírů v souladu s podmínkami obchodů uvnitř skupiny. Obdobně by neměly existovat žádné provozní nebo obchodní praktiky smluvních stran uvnitř skupiny ani této skupiny, které by mohly vést k tomu, že nebudou k dispozici finanční prostředky pro splnění platebních povinností v okamžiku jejich každodenní splatnosti, nebo k tomu, že nebude možný rychlý elektronický převod finančních prostředků.

(40)

Toto nařízení obsahuje řadu podrobných požadavků, které musí skupina splnit, aby byla osvobozena od skládání marže pro obchody uvnitř skupiny. Kromě těchto požadavků platí, že pokud má jedna z obou smluvních stran ve skupině sídlo v třetí zemi, pro kterou nebyla dosud stanovena rovnocennost podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, musí tato skupina provést výměnu variační a vhodně oddělené počáteční marže u všech obchodů uvnitř skupiny s dceřinými společnostmi v těchto třetích zemích. S cílem vyhnout se nepřiměřenému uplatňování maržových požadavků a s přihlédnutím k obdobným požadavkům na povinnosti clearingu by toto nařízení mělo upravit odložení provádění tohoto konkrétního požadavku. To by poskytlo dostatek času pro dokončení procesu stanovení rovnocennosti a přitom by to nevyžadovalo neefektivní přidělování zdrojů skupinám s dceřinými společnostmi, které mají sídlo v třetích zemích.

(41)

Zohledníme-li zásadu přiměřenosti, mělo by být smluvním stranám, které mají menší portfolia, a proto zpravidla i menší objem operací, poskytnuto více času, aby mohly upravit své vnitřní systémy a procesy tak, aby byly schopny splnit požadavky tohoto nařízení. V zájmu dosažení správné rovnováhy mezi zmírňováním rizik vyplývajících z OTC derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, a přiměřeným uplatňováním tohoto nařízení, jakož i dosažení jednotného mezinárodního postupu a minimalizace možností regulatorní arbitráže s cílem zabránit narušení trhu, je nezbytné období postupného zavádění těchto požadavků. Toto období postupného zavádění požadavků uvedených v tomto nařízení zohledňuje časový plán dohodnutý v rámci BCBS-IOSCO, který byl stanoven s odkazem na kvantitativní dopadovou studii týkající se úvěrových institucí Unie.

(42)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (*1) upřesňuje definici fyzicky vypořádaných měnových forwardů v rámci Unie. Nicméně v této fázi není tato definice použitelná a tyto produkty jsou v Unii definovány nejednotně. Proto je s cílem zabránit vytváření nerovných podmínek v rámci Unie nutné, aby použitelnost odpovídajících technik zmírňování rizik byla sladěna se dnem použitelnosti příslušného aktu v přenesené pravomoci. Je rovněž stanoveno konkrétní datum, od něhož by příslušné požadavky měly v každém případě platit, aby se zabránilo přílišným zpožděním při zavádění technik zmírňování rizik.

(43)

Aby se zabránilo roztříštění trhu a aby byly zajištěny rovné podmínky pro smluvní strany z Unie usazené v Unii na globální úrovni, a při zohlednění skutečnosti, že v některých jurisdikcích se na výměnu variační a počáteční marže u opcí na jednotlivé podkladové akciové tituly (single-stock option) a opcí na akciové indexy nevztahují rovnocenné maržové požadavky, mělo by být zacházení s těmito produkty zaváděno postupně. Toto období postupného zavádění poskytne čas potřebný ke sledování vývoje v oblasti regulace v jiných jurisdikcích a k zajištění toho, aby v Unii byly zavedeny vhodné požadavky umožňující zmírnit úvěrové riziko protistrany v souvislosti s těmito smlouvami, aniž by byl vytvořen prostor pro regulatorní arbitráž.

(44)

Z důvodu právní jistoty, a aby se zabránilo možnému narušení finančních trhů, je vhodné vyjasnit zacházení se stávajícími smlouvami.

(45)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(46)

Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uskutečnily otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, provedly analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádaly si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5), stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, zřízených v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6), a stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7).

(47)

V souladu s postupem stanoveným v čl. 10 odst. 1 pátém, šestém a sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1093/2010, v čl. 10 odst. 1 pátém, šestém a sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1095/2010 a v čl. 10 odst. 1 pátém, šestém a sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1094/2010 zahrnuje toto nařízení změny návrhu regulačních technických norem opětovně předloženého Komisi v podobě formálního stanoviska Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy na základě změn navržených Komisí,

1)

„počáteční marží“ kolaterál, který realizuje smluvní strana s cílem pokrýt svou stávající a potenciální budoucí expozici v intervalu mezi poslední realizací marže a likvidací pozic nebo zajištěním tržního rizika po selhání druhé smluvní strany;

2)

„variační marží“ kolaterál realizovaný smluvní stranou tak, aby odrážel výsledky denního ocenění hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány, podle tržní hodnoty nebo podle modelu, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

3)

„skupinou transakcí se započtením“ skupina mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, mezi dvěma smluvními stranami, která podléhá právně vymahatelné dvoustranné dohodě o započtení.

a)

způsobilost kolaterálu pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, v souladu s oddílem 2;

b)

výpočet a realizaci marží pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, v souladu s oddílem 3;

c)

řízení a oddělení kolaterálu pro OTC derivátové smlouvy, u nichž se neprovádí centrální clearing, v souladu s oddílem 5;

d)

výpočet upravené hodnoty kolaterálu v souladu s oddílem 6;

e)

výměnu informací mezi smluvními stranami a povolování a zaznamenávání veškerých výjimek z postupů řízení rizik uvedených v odstavci 1;

f)

oznamování výjimek uvedených v kapitole II vrcholnému vedení;

g)

podmínky všech nezbytných dohod, které mají smluvní strany uzavřít nejpozději v okamžiku uzavření OTC derivátové smlouvy, u níž se neprovádí centrální clearing, včetně podmínek dohody o započtení a podmínek dohody o výměně kolaterálu v souladu s článkem 3;

h)

pravidelné ověřování likvidity kolaterálu, který má být vyměněn;

i)

včasné opětovné získání kolaterálu skládající smluvní stranou od realizující smluvní strany v případě selhání a

j)

pravidelné sledování expozic vyplývajících z OTC derivátových smluv, které představují obchody uvnitř skupiny, a včasné vypořádávání závazků vyplývajících z těchto smluv.

a)

veškeré platební povinnosti mezi smluvními stranami;

b)

podmínky platebních povinností v případě započtení;

c)

případy selhání nebo jiné případy ukončení OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing;

d)

veškeré metody výpočtu používané ve vztahu k platebním povinnostem;

e)

podmínky platebních povinností v případě započtení při ukončení smlouvy;

f)

převod práv a povinností při ukončení smlouvy;

g)

rozhodné právo pro transakce v rámci OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing.

a)

úrovně a typ požadovaného kolaterálu;

b)

způsoby jeho oddělení;

c)

skupinu transakcí se započtením, které se výměna kolaterálu týká;

d)

postupy oznamování, potvrzování a úprav výzev k dodatkové úhradě marže;

e)

postupy vypořádání výzev k dodatkové úhradě marže pro každý typ způsobilého kolaterálu;

f)

postupy, metody, časové rámce a rozdělení odpovědností při výpočtu marží a oceňování kolaterálu;

g)

případy, které jsou považovány za selhání, nebo případy, které představují ukončení;

h)

právní řád, kterému podléhá daná OTC derivátová smlouva, u níž se neprovádí centrální clearing;

i)

právní řád, kterému podléhá dohoda o výměně kolaterálu.

a)

hotovost ve formě peněz připsaných na účet v jakékoli měně nebo podobných peněžních pohledávek, jako např. vkladů na peněžním trhu;

b)

zlato ve formě rezervy tvořené zlatými cihlami z ryzího zlata;

c)

dluhové cenné papíry vydané ústředními vládami nebo centrálními bankami členských států;

d)

dluhové cenné papíry vydané regionálními vládami nebo místními orgány členských států, s jejichž expozicemi se zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě daného členského státu v souladu s čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru členských států, s jejichž expozicemi se zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, regionální vládě nebo místnímu orgánu daného členského státu v souladu s čl. 116 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

dluhové cenné papíry vydané regionální vládou nebo místními orgány jiných členských států než těch, které jsou uvedeny v písmenu d);

g)

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru jiných členských států než těch, které jsou uvedeny v písmenu e);

h)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami uvedenými v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

i)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013;

j)

dluhové cenné papíry vydané vládami nebo centrálními bankami třetích zemí;

k)

dluhové cenné papíry vydané regionálními vládami nebo místními orgány třetích zemí, které splňují požadavky uvedené v písmenech d) a e);

l)

dluhové cenné papíry vydané jinými regionálními vládami nebo místními orgány třetích zemí než těmi, které jsou uvedeny v písmenech d) a e);

m)

dluhové cenné papíry vydané úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, včetně dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (8);

n)

podnikové dluhopisy;

o)

tranše s nejvyšší předností v rámci sekuritizace ve smyslu čl. 4 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013, která není resekuritizací ve smyslu čl. 4 bodu 63 daného nařízení;

p)

konvertibilní dluhopisy za předpokladu, že je lze převést pouze na akcie, které jsou zahrnuty do indexu uvedeného v čl. 197 odst. 8 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

q)

akcie zahrnuté do indexu uvedeného v čl. 197 odst. 8 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

r)

akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů („SKIPCP“) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článku 5.

a)

tato aktiva nejsou vydána skládající smluvní stranou;

b)

tato aktiva nejsou vydána subjekty, které jsou součástí skupiny, do níž náleží skládající smluvní strana;

c)

na tato aktiva se jinak nevztahuje žádné významné riziko pozitivní korelace ve smyslu čl. 291 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

podílové jednotky nebo akcie jsou denně kótovány na kapitálovém trhu;

b)

SKIPCP se omezují na investice do aktiv, která jsou způsobilá podle čl. 4 odst. 1;

c)

SKIPCP splňují kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

interní ratingy realizující smluvní strany podle odstavce 3;

b)

interní ratingy skládající smluvní strany podle odstavce 3, pokud je tato smluvní strana usazena v Unii nebo ve třetí zemi, kde skládající smluvní strana podléhá dohledu na konsolidovaném základě, který je v souladu s článkem 127 směrnice 2013/36/EU posuzován jako rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě upravenému právem Unie;

c)

úvěrové hodnocení vydané uznanou externí ratingovou agenturou ve smyslu čl. 4 bodu 98 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo úvěrové hodnocení exportní úvěrové agentury uvedené v článku 137 uvedeného nařízení.

a)

stupeň 4 nebo horší pro aktiva uvedená v odstavci 1;

b)

horší než stupeň 4 pro aktiva uvedená v odstavci 2.

a)

zakazují smluvním stranám výměnu dalších aktiv, jejichž úvěrová kvalita je vyhodnocena jako úvěrová kvalita uvedená v odstavci 3;

b)

stanoví harmonogram, podle něhož budou aktiva, jejichž úvěrová kvalita je vyhodnocena jako úvěrová kvalita uvedená v odstavci 3 a která již byla vyměněna jako kolaterál, nahrazena v průběhu doby nepřesahující dva měsíce;

c)

stanoví stupeň úvěrové kvality, který vyžaduje okamžitou výměnu aktiv uvedených v odstavci 3;

d)

umožní smluvním stranám navýšit snížení hodnoty příslušného kolaterálu, pokud tento kolaterál nebyl nahrazen v souladu s harmonogramem uvedeným v písmenu b).

a)

součet hodnot počáteční marže realizované z kategorií aktiv uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b), f), g), a l) až r), která jsou vydána jediným emitentem nebo subjekty, které patří do stejné skupiny, nepřesahuje vyšší z těchto hodnot:

b)

součet hodnot počáteční marže realizované z kategorií aktiv uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. o), p) a q), pokud jsou kategorie aktiv uvedené v písmenech p) a q) uvedeného článku vydány institucemi uvedenými v nařízení (EU) č. 575/2013, nepřesahuje vyšší z následujících hodnot:

a)

součet hodnot počáteční marže realizované z kategorií aktiv uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c) až l), která jsou vydána jediným emitentem nebo emitenty se sídlem v téže zemi, nepřesahuje 50 % počáteční marže realizované od této smluvní strany.

b)

Je-li počáteční marže realizována v hotovosti, zohlední 50 % souhrnný limit uvedený v písmeně a) rovněž rizikové expozice vyplývající ze skutečnosti, že držitel nebo správce, který je třetí stranou, drží tuto hotovost.

a)

instituce identifikované jako globální systémově významné instituce (G-SVI) v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU;

b)

instituce identifikované jako jiné systémově významné instituce (J-SVI) v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU;

c)

smluvní strany, které nejsou složkami penzijního systému a u nichž součet hodnot kolaterálu, který má být realizován, přesahuje 1 miliardu EUR.

a)

když je uzavřena nová OTC derivátová smlouva, u níž se neprovádí centrální clearing, nebo je přidána do skupiny transakcí se započtením;

b)

když skončí stávající OTC derivátová smlouva, u níž se neprovádí centrální clearing, případně je odebrána ze skupiny transakcí se započtením;

c)

když je na základě stávající OTC derivátové smlouvy, u níž se neprovádí centrální clearing, provedena jiná platba nebo dodání, než je složení a realizace marží;

d)

když je vypočtena počáteční marže v souladu se standardizovaným přístupem uvedeným v čl. 11 odst. 1 a stávající smlouva je nově klasifikována z hlediska kategorie aktiv uvedené v odstavci 1 přílohy IV v důsledku omezené doby zbývající do splatnosti;

e)

pokud nebyl v předcházejících deseti obchodních dnech proveden žádný výpočet.

a)

pokud se dvě smluvní strany nacházejí ve stejném časovém pásmu, je výpočet založen na skupině transakcí se započtením z předchozího obchodního dne;

b)

pokud se dvě smluvní strany nenacházejí ve stejném časovém pásmu, je výpočet založen na transakcích ve skupině transakcí se započtením, které jsou uzavřeny před 16:00 hodinami předchozího obchodního dne v tom časovém pásmu, ve kterém 16:00 hodin nastane dříve.

a)

v rámci téhož obchodního dne, v němž nastane datum výpočtu stanovené v souladu s čl. 9 odst. 3;

b)

pokud jsou splněny podmínky odstavce 2, do dvou obchodních dnů od data výpočtu stanoveného v souladu s čl. 9 odst. 3.

a)

na skupiny transakcí se započtením, které obsahují derivátové smlouvy, na které se nevztahují požadavky na počáteční marži v souladu s tímto nařízením, v případě, že skládající smluvní strana k datu výpočtu variační marže nebo před tímto datem poskytla zálohu na způsobilý kolaterál, jehož výše byla vypočtena stejným způsobem jako výše částky použitelné pro počáteční marže v souladu s článkem 15, pro které realizující smluvní strana uplatnila období krytí rizika marží, které se rovná nejméně počtu dní uplynulých mezi datem výpočtu a datem realizace včetně;

b)

na skupiny transakcí se započtením, které obsahují smlouvy, na které se vztahují požadavky na počáteční marži v souladu s tímto nařízením, v případě, že je počáteční marže upravena jedním z následujících způsobů:

a)

model zahrnuje rizikové faktory odpovídající jednotlivým měnám, ve kterých jsou tyto smlouvy ve skupině transakcí se započtením denominovány;

b)

model zahrnuje faktory rizika úrokových sazeb odpovídající jednotlivým měnám, ve kterých jsou tyto smlouvy ve skupině transakcí se započtením denominovány;

c)

výnosová křivka je rozdělena do minimálně šesti košů splatnosti pro expozice vůči úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích;

d)

model zachycuje riziko pohybů mezi různými výnosovými křivkami a různými koši splatnosti;

e)

model zahrnuje nejméně samostatné rizikové faktory pro každou akcii, akciový index, komoditu nebo index komodit, které jsou pro tyto smlouvy významné;

f)

model zachycuje riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen v rámci realistických tržních scénářů;

g)

model zachycuje riziko, které jinak nezachycují jiné prvky tohoto modelu a které vyplývá z derivátových smluv, kde je kategorií podkladových aktiv úvěr;

h)

model zachycuje riziko pohybů mezi podobnými, nikoliv však identickými podkladovými rizikovými faktory, a expozici vůči změnám hodnot vyplývajícím z nesouladu splatností;

i)

model zachycuje hlavní nelineární závislosti;

j)

model obsahuje metodiky užité pro zpětné testování, které zahrnují statistické testy výsledků modelu;

k)

model stanoví, které události vyvolají změnu, kalibraci nebo jiné nápravné opatření ve vztahu k modelu.

a)

období, které může uplynout od poslední výměny variační marže do selhání smluvní strany;

b)

odhadované období potřebné k nahrazení všech OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, v rámci skupiny transakcí se započtením nebo k zajištění rizik, která z nich vyplývají, s přihlédnutím k úrovni likvidity na trhu, kde se s těmito typy smluv obchoduje, k celkovému objemu OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, na tomto trhu a k počtu účastníků na tomto trhu.

a)

dostupné údaje jsou nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu OTC derivátové smlouvy nebo portfolia OTC derivátových smluv v rámci skupiny transakcí se započtením;

b)

ze zástupných ukazatelů vyplyne konzervativní úroveň marží.

a)

úrokové sazby, měna a inflace;

b)

akcie;

c)

úvěr;

d)

komodity a zlato;

e)

jiné.

a)

počáteční ověření modelu vhodně kvalifikovanými osobami nezávislými na osobách, které tento model vytvářejí;

b)

následné ověření po každé podstatné změně modelu počáteční marže, nejméně však jednou ročně;

c)

pravidelný proces auditu, jehož cílem je posoudit následující skutečnosti:

a)

umožňuje znalé třetí straně chápat koncepci a provozní detaily modelu počáteční marže;

b)

obsahuje klíčové předpoklady a omezení modelu počáteční marže;

c)

definuje okolnosti, za nichž předpoklady modelu počáteční marže již neplatí.

a)

denní ocenění kolaterálu drženého v souladu s oddílem 6;

b)

právní opatření a strukturu držení kolaterálu, které umožňují přístup k obdrženému kolaterálu v případě, že je držen třetí stranou;

c)

v případě, že počáteční marži drží poskytovatel kolaterálu, držení kolaterálu na správcovských účtech, které jsou chráněny proti platební neschopnosti;

d)

udržování nepeněžní počáteční marže v souladu s odstavci 3 a 4;

e)

udržování hotovosti realizované jako počáteční marže na hotovostních účtech u centrálních bank nebo úvěrových institucí, které splňují všechny následující podmínky:

a)

dostupnost nevyužitého kolaterálu pro likvidátora nebo jiného insolvenčního správce smluvní strany, která selhala;

b)

počáteční marže je v případě selhání realizující smluvní strany včas volně převoditelná na skládající smluvní stranu;

c)

skutečnost, že nehotovostní kolaterál je převoditelný bez jakýchkoliv regulačních nebo zákonných omezení nebo nároků třetích stran včetně nároků likvidátora realizující protistrany či správce, který je třetí stranou, s výjimkou zástavních práv ve vztahu k poplatkům a nákladům vzniklým při poskytování správcovských účtů a zástavních práv pravidelně uvalovaných na všechny cenné papíry v clearingovém systému, v němž je takový kolaterál případně držen;

d)

vrácení veškerého nevyužitého kolaterálu skládající smluvní straně v plné výši s výjimkou nákladů a výdajů vynaložených na proces realizace a držení tohoto kolaterálu.

(a)

náhrada je provedena v souladu s podmínkami dohody mezi smluvními stranami uvedenými v článku 3;

(b)

alternativní kolaterál je způsobilý v souladu s oddílem 2;

(c)

hodnota alternativního kolaterálu dostačuje ke splnění všech maržových požadavků po uplatnění veškerých příslušných snížení hodnoty.

a)

v účetních knihách a záznamech držitele nebo správce, který je třetí stranou;

b)

prostřednictvím jiných právně závazných ujednání.

a)

pokud je kolaterál držen realizující smluvní stranou na proprietárním základě, musí být oddělen od zbytku proprietárních aktiv realizující smluvní strany;

b)

pokud je kolaterál držen skládající smluvní stranou na neproprietárním základě, musí být oddělen od zbytku proprietárních aktiv skládající smluvní strany;

c)

pokud je kolaterál veden v účetních knihách a záznamech správce nebo jiného držitele, který je třetí stranou, musí být oddělen od proprietárních aktiv tohoto držitele nebo správce, který je třetí stranou.

a)

začleňování odhadů do postupu řízení rizik smluvní strany, které se uskuteční nejméně jednou ročně;

b)

začleňování odhadnutých snížení hodnoty do každodenního řízení rizik;

c)

validace veškerých zásadních změn v procesu výpočtu odhadů;

d)

ověření konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů údajů používaných při výpočtu odhadů;

e)

přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovení koeficientů volatility.

a)

variační marže splatné od poslední realizace, která se vypočte v souladu s článkem 10, včetně veškerého přebytečného kolaterálu;

b)

počáteční marže splatné od poslední realizace vypočtené v souladu s článkem 11, včetně veškerého přebytečného kolaterálu;

a)

OTC deriváty, u nichž se neprovádí centrální clearing a na které se vztahují maržové požadavky podle tohoto nařízení;

b)

smlouvy, které splňují obě následující podmínky:

a)

fyzicky vypořádaným OTC derivátovým smlouvám, které zahrnují pouze výměnu dvou různých měn k určitému budoucímu datu s pevnou úrokovou sazbou sjednanou v den sjednání smlouvy týkající se této výměny („měnové forwardy“);

b)

fyzicky vypořádaným OTC derivátovým smlouvám, které zahrnují pouze výměnu dvou různých měn k určitému datu s pevnou úrokovou sazbou sjednanou v den sjednání smlouvy týkající se této výměny, a reverzní výměnu těchto dvou měn k pozdějšímu datu a za pevnou sazbu, která je rovněž dohodnuta v den sjednání smlouvy týkající se této výměny („devizové swapy“);

c)

výměně jistiny OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing a podle kterých smluvní strany vyměňují pouze jistinu a veškeré úrokové platby v jedné měně za jistinu a veškeré úrokové platby v jiné měně, ve stanovených časových obdobích podle stanoveného vzorce („měnový swap“).

a)

tyto fondy jsou odlišnými oddělenými skupinami aktiv pro účely platební neschopnosti nebo úpadku fondu;

b)

oddělené skupiny aktiv nejsou zajištěny, zaručeny ani jinak finančně podporovány jinými investičními fondy nebo jejich správci.

a)

žádná ze smluvních stran nepatří do žádné skupiny;

b)

smluvní strany jsou součástí různých skupin;

c)

obě smluvní strany patří do stejné skupiny.

a)

tyto fondy jsou odlišnými oddělenými skupinami aktiv pro účely platební neschopnosti nebo úpadku fondu;

b)

oddělené skupiny aktiv nejsou zajištěny, zaručeny ani jinak finančně podporovány jinými investičními fondy nebo jejich správci.

a)

variační marži neskládá emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio, ale je realizována od jeho protistrany v hotovosti a při splatnosti vrácena jeho protistraně;

b)

počáteční marže není složena ani realizována.

a)

OTC derivátová smlouva není ukončena v případě řešení krize nebo platební neschopnosti emitenta krytého dluhopisu nebo krycího portfolia;

b)

smluvní strana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s krycími portfolii pro kryté dluhopisy je přinejmenším na stejné úrovni jako držitelé krytých dluhopisů s výjimkou případů, kdy je smluvní strana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s krycími portfolii pro kryté dluhopisy zároveň stranou, která selhala nebo je ovlivněna, případně pokud by se vzdala rovnocenného postavení;

c)

OTC derivátová smlouva je registrována nebo zaznamenána v krycím portfoliu krytého dluhopisu v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se krytých dluhopisů;

d)

OTC derivátová smlouva je užita pouze k zajištění úrokové sazby nebo nesouladů měn krycího portfolia ve vztahu ke krytému dluhopisu;

e)

skupina transakcí se započtením nezahrnuje OTC derivátové smlouvy, které nesouvisejí s krycím portfoliem daného krytého dluhopisu;

f)

krytý dluhopis, s nímž je OTC derivátová smlouva spojena, splňuje požadavky čl. 129 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

g)

na krycí portfolio krytého dluhopisu, s nímž je OTC derivátová smlouva spojena, se vztahují regulační požadavky na zajištění ve výši nejméně 102 %.

a)

právní přezkum uvedený v čl. 2 odst. 3 potvrzuje, že dohodu o započtení a dohodu o výměně kolaterálu, je-li použita, nelze za všech okolností s jistotou právně vymáhat;

b)

právní přezkum uvedený v čl. 19 odst. 6 potvrzuje, že požadavky na oddělení uvedené v čl. 19 odst. 3, 4 a 5 nelze splnit.

a)

platí odst. 1 písm. a) a případně písm. b);

b)

právní přezkumy uvedené v odst. 1 písm. a) a b) potvrzují, že realizace kolaterálu v souladu s tímto nařízením není možná, a to ani v hrubé výši;

c)

poměr vypočtený v souladu s odstavcem 3 je nižší než 2,5 %.

a)

součet pomyslných hodnot všech nevypořádaných OTC derivátových smluv ve skupině, do níž smluvní strana patří, které byly uzavřeny po vstupu tohoto nařízení v platnost a pro které nebyla realizována žádná marže od smluvních stran usazených ve třetí zemi, na které se vztahuje odst. 2 písm. b);

b)

součet pomyslných hodnot všech nevypořádaných OTC derivátových smluv ve skupině, do níž smluvní strana patří, s výjimkou OTC derivátových smluv, které představují obchody uvnitř skupiny.

a)

všechny informace nezbytné k posouzení, zda byly splněny všechny náležité podmínky uvedené v čl. 11 odst. 6, respektive 7, 8, 9 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

informace a dokumenty uvedené v čl. 18 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (10).

a)

zda je osvobození osvobozením plným nebo částečným;

b)

v případě částečného osvobození jasné určení omezení tohoto osvobození.

a)

které podmínky čl. 11 odst. 6, respektive 7, 8, 9 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012 nejsou splněny;

b)

shrnutí důvodů, proč se domnívá, že tyto podmínky nejsou splněny.

a)

měnové a směnné kontroly;

b)

regulační, správní, právní nebo smluvní rámec, který zabraňuje vzájemné finanční podpoře nebo významně ovlivňuje převod prostředků v rámci skupiny;

c)

je splněna kterákoli z podmínek včasného zásahu, ozdravných postupů a řešení krize, uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (11), v důsledku čehož příslušný orgán předpokládá překážku bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků;

d)

existence menšinových podílů, které omezují rozhodovací pravomoc v rámci subjektů, které tvoří skupinu;

e)

povaha právní struktury smluvní strany, jak je definována v jejích stanovách, zakládacích dokumentech a vnitřních předpisech.

a)

nedostatečná dostupnost nezatížených nebo likvidních aktiv smluvní straně v době splatnosti;

b)

překážky provozní povahy, které účinně zpožďují či znemožňují tyto převody nebo splácení v době splatnosti.

a)

od uplynutí jednoho měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud obě smluvní strany mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 3 000 miliard EUR, popřípadě patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium;

b)

od 1. září 2017, pokud obě smluvní strany mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 2 250 miliard EUR, případně patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium;

c)

od 1. září 2018, pokud obě smluvní strany mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 1 500 miliard EUR, případně patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium;

d)

od 1. září 2019, pokud obě smluvní strany mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 750 miliard EUR, případně patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium;

e)

od 1. září 2020, pokud obě smluvní strany mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 8 miliard EUR, případně patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium.

a)

3 roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost v případě, že ve vztahu k příslušné třetí zemi nebylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení;

b)

v pozdější z následujících dat, pokud bylo ve vztahu k příslušné třetí zemi přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení:

a)

jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii;

b)

smluvní strana usazená ve třetí zemi je buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou;

c)

smluvní strana usazená v Unii splňuje jednu z následujících podmínek:

d)

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

f)

jsou splněny požadavky kapitoly III.

a)

od uplynutí jednoho měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost pro smluvní strany, z nichž obě mají souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotu OTC derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 3 000 miliard EUR, případně patří do skupin, z nichž každá splňuje toto kritérium;

b)

od data, které je nejpozději 1. března 2017, nebo 1 měsíc po vstupu tohoto nařízení v platnost pro jiné smluvní strany.

a)

31. prosince 2018 v případě, že se dosud neuplatňuje nařízení uvedené v písmenu b);

b)

datum použitelnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (*2), které upřesňuje některé technické prvky vztahující se k definici finančních nástrojů s ohledem na fyzicky vypořádané měnové forwardy, případně datum stanovené podle odstavce 1 podle toho, které nastane později.

a)

pokud jde o smluvní strany uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. a), jsou hodnoty zaznamenány v posledních obchodních dnech měsíců března, dubna a května roku 2016;

b)

hodnoty jsou zaznamenány v posledních obchodních dnech měsíců března, dubna a května roku, který je uveden v jednotlivých písmenech čl. 36 odst. 1;

c)

průměr zahrnuje všechny subjekty ve skupině;

d)

průměr zahrnuje všechny OTC derivátové smlouvy skupiny, u nichž se neprovádí centrální clearing;

e)

průměr zahrnuje všechny OTC derivátové smlouvy ve skupině, u nichž se neprovádí centrální clearing, přičemž každá z nich se počítá jednou.

(a)

tyto fondy jsou odlišnými oddělenými skupinami aktiv pro účely platební neschopnosti nebo úpadku fondu;

(b)

oddělené skupiny aktiv nejsou zajištěny, zaručeny ani jinak finančně podporovány jinými investičními fondy nebo jejich správci.