(EU) 2016/2021Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2021 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy přístupu ve vztahu k referenčním hodnotám (Text s významem pro EHP )

Publikováno: Úř. věst. L 313, 19.11.2016, s. 6-10 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 2. června 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. prosince 2016 Nabývá účinnosti: 9. prosince 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2021

ze dne 2. června 2016,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy přístupu ve vztahu k referenčním hodnotám

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména čl. 37 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví nediskriminační přístup pro clearing a obchodování mezi ústředními protistranami a obchodními systémy, včetně přístupu k licencím pro referenční hodnoty využívané k určení hodnoty některých finančních nástrojů pro účely obchodování a clearingu a k informacím s nimi souvisejícím. Vzhledem k široké škále referenčních hodnot se informace, které ústřední protistrany a obchodní systémy potřebují pro účely clearingu nebo obchodování, mohou lišit v závislosti na řadě faktorů, včetně příslušného finančního nástroje, s nímž se obchoduje nebo u nějž je prováděn clearing, a druhu referenční hodnoty, k níž je finanční nástroj vztažen. Ústředním protistranám a obchodním systémům by proto mělo být povoleno, aby požadovaly přístup k jakýmkoli informacím, jsou-li zapotřebí pro účely clearingu nebo obchodování.

(2)

Vzhledem k rozmanitosti referenčních hodnot a ke zjištěným různým způsobům využití nejsou univerzální přístup a vysoká míra harmonizace obsahu licenčních smluv vhodné. Omezení podmínek, za kterých se přístup poskytuje, na základě předem stanovených a vyčerpávajících kritérií by proto mohl být ke škodě všech stran.

(3)

Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě by měla mít možnost stanovit pro různé kategorie ústředních protistran a obchodních systémů různé podmínky přístupu k její referenční hodnotě pouze v objektivně odůvodněných případech, jako například z důvodu požadovaného množství, oblasti působnosti nebo oblasti použití, jsou-li tyto důvody přiměřené. Různé kategorie a kritéria definující různé kategorie ústředních protistran a obchodních systémů by měly být veřejně dostupné.

(4)

To, zda je referenční hodnota kvalifikována jako nová či nikoli, se případ od případu liší. Osoba, která má vlastnická práva k referenční hodnotě, by proto měla prokázat, v jakém smyslu je referenční hodnota nová, pokud na tuto skutečnost poukazuje jako na důvod pro odepření okamžitého přístupu. Při každém posouzení referenční hodnoty, která byla označena za novou, by se měla zohlednit kombinace různých faktorů a jejich příslušné váhy a posuzování toho, zda dotčená referenční hodnota splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) č. 600/2014, by se nemělo opírat pouze o jediný faktor.

(5)

Přestože výše dvou referenčních hodnot může mít vysokou míru korelace, zejména z krátkodobého hlediska, jejich složení a metodika mohou být zásadně odlišné. Při posuzování, zda je referenční hodnota nová, by se proto měla vzít v úvahu dlouhodobá korelace a podobnosti ve složení a metodice každé jednotlivé referenční hodnoty. Vzhledem k různorodosti referenčních hodnot by osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě měla kromě faktorů stanovených v tomto nařízení vzít v úvahu také další faktory, přičemž by měla přihlédnout k používaným normám, které jsou specifické pro druh dotčené referenční hodnoty. U referenčních hodnot komodit by se měly posuzovat jiné faktory, včetně toho, zda jsou příslušné referenční hodnoty založeny na odlišných podkladových komoditách a odlišných místech dodání.

(6)

V pravidelných intervalech se vydávají nové řady referenčních hodnot, jako například referenční hodnoty swapů úvěrového selhání. V těchto případech představuje nově vydaná referenční hodnota pokračování předchozí řady, a neměla by tedy být považována za novou referenční hodnotu.

(7)

V zájmu konzistentnosti a k zajištění hladkého fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a ustanovení nařízení (EU) č. 600/2014 použila od stejného data.

(8)

Toto nařízení je založeno na návrzích regulačních technických norem předložených Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) Komisi.

(9)

Orgán ESMA vedl otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Informace, jež mají být zpřístupněny ústředním protistranám a obchodním systémům

1.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zpřístupní ústředním protistranám a obchodním systémům na vyžádání informace nezbytné k plnění jejich funkcí clearingu nebo obchodování, podle konkrétní referenční hodnoty, k níž je požadován přístup, a podle příslušného finančního nástroje, s nímž se má obchodovat nebo jehož clearing má být proveden.

2.   Ústřední protistrana nebo obchodní systém ve své žádosti vysvětlí, proč tyto informace pro účely clearingu nebo obchodování požaduje.

3.   Pro účely odstavce 1 příslušné funkce obchodování a clearingu musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

u obchodního systému:

i)

počáteční posouzení charakteristiky referenční hodnoty;

ii)

uvádění příslušného produktu na trh;

iii)

podporu procesu tvorby cen u smluv přijatých k obchodování nebo smluv, jež jsou přijímány k obchodování;

iv)

průběžný dozor nad trhem;

b)

u ústřední protistrany:

i)

vhodné řízení rizik příslušných otevřených pozic derivátů obchodovaných na burze, včetně započtení;

ii)

dodržení příslušných povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3).

4.   Příslušné údaje o ceně a jiné údaje podle čl. 37 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014 musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

údaje o výších referenčních hodnot;

b)

okamžité oznámení případné nepřesnosti ve výpočtu výší referenčních hodnot a aktualizovaných nebo opravených výší referenčních hodnot;

c)

historické referenční hodnoty, pokud osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě tyto informace vede.

5.   Pokud jde o složení, metodiku a ocenění, poskytnuté informace by měly umožnit ústředním protistranám a obchodním systémům porozumět tomu, jak se stanoví výše každé jednotlivé referenční hodnoty, a skutečné metodice, která se ke stanovení výše referenčních hodnot používá. Příslušné informace ohledně složení, metodiky a ocenění musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

definici všech klíčových pojmů, jež se ve vztahu k referenční hodnotě používají;

b)

důvody pro přijetí metodiky a postupů k přezkumu a schválení metodiky;

c)

kritéria a postupy použité k určení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, přičemž prioritu mají různé druhy vstupních údajů, používání jakýchkoli modelů nebo metod extrapolace a jakékoli postupy pro obnovení rovnováhy jednotlivých složek referenční hodnoty;

d)

kontrolní mechanismy a pravidla, kterými se řídí případné uplatnění volného uvážení nebo úsudku, aby byla zajištěna konzistentnost takového uplatňování;

e)

postupy, jimiž se řídí stanovení referenční hodnoty v obdobích napjatých podmínek nebo v obdobích, ve kterých zdroje údajů o transakcích mohou být nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;

f)

čas, kdy výpočet referenční hodnoty probíhá;

g)

postupy, jimiž se řídí metodika obnovení rovnováhy složek referenční hodnoty a výsledné váhy složek referenční hodnoty;

h)

postupy řešení chyb ve vstupních údajích nebo určení referenční hodnoty, včetně situace, kdy může být zapotřebí opětovné určení referenční hodnoty;

i)

informace týkající se četnosti případných interních přezkumů a schválení složení a metodiky a případné informace týkající se postupů a četnosti externího přezkumu složení a metodiky.

Článek 2

Všeobecné podmínky pro informace, které mají být prostřednictvím poskytnutí licence zpřístupněny ústředním protistranám a obchodním systémům

1.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zpřístupní bez zbytečné prodlevy prostřednictvím poskytnutí licence veškeré příslušné informace podle článku 1, o které ústřední protistrany a obchodní systémy požádaly, a to buď jednorázově, včetně změn dříve poskytnutých informací, nebo průběžně či pravidelně, v závislosti na druhu dotčených informací.

2.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zpřístupní prostřednictvím licence veškeré příslušné informace podle článku 1 všem ústředním protistranám a obchodním systémům ve stejných časových lhůtách a za stejných podmínek, nelze-li rozdílné podmínky objektivně odůvodnit.

3.   Požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí, pokud a dokud osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě může prokázat, že jisté informace jsou ústředním protistranám a obchodním systémům dostupné veřejně nebo prostřednictvím jiných komerčních prostředků, jsou-li tyto informace spolehlivé a včasné.

Článek 3

Diferenciace a nediskriminace

1.   Pokud osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě stanoví v souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 rozdílné podmínky, včetně poplatků a podmínek jejich úhrady, tyto podmínky se použijí způsobem specifickým pro každou kategorii nabyvatelů licence.

2.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě stanoví stejná práva a povinnosti pro nabyvatele licence ve stejné kategorii.

3.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě dá kritéria, jimiž se vymezí různé kategorie nabyvatelů licencí, veřejně k dispozici.

4.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě na vyžádání zdarma zpřístupní kterékoli ústřední protistraně nebo obchodnímu systému podmínky vztahující se na kategorii, do níž tato ústřední protistrana nebo tento obchodní systém patří.

5.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zpřístupní všem nabyvatelům licence v rámci téže kategorie případná doplnění nebo změny podmínek k licenčním smlouvám sjednaným s nabyvatelem licence v rámci této kategorie za stejných podmínek.

Článek 4

Jiné podmínky, za kterých se poskytuje přístup

1.   Osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě stanoví podmínky pro licenční smlouvy a zdarma je na vyžádání zpřístupní ústředním protistranám a obchodním systémům. Podmínky musí zahrnovat tyto prvky:

a)

rozsah používání a obsah informací pro každé použití na základě licenčních smluv, přičemž se jasně určí každý případ důvěrných informací;

b)

podmínky pro opětovné předání informací ústředními protistranami a obchodními systémy, je-li povoleno;

c)

technické požadavky na dodání služeb;

d)

poplatky a podmínky jejich úhrady;

e)

podmínky, za kterých smlouva vyprší, s přihlédnutím k platnosti finančních nástrojů, k nimž je referenční hodnota vztažena;

f)

nouzové okolnosti a příslušná opatření, jimiž jsou upraveny pokračování, přechodná období a přerušení služeb během nouzového období a jež:

i)

umožní vypovězení řádným způsobem;

ii)

zajistí, že k vypovězení nedojde v důsledku méně závažných porušení smlouvy a že příslušná smluvní strana dostane přiměřené množství času k tomu, aby provedla nápravu případného porušení smlouvy, které nemá za následek okamžité vypovězení smlouvy;

g)

rozhodné právo a rozdělení závazků.

2.   Licenční smlouva musí požadovat, aby ústřední protistrany, obchodní systémy a osoby s vlastnickými právy k referenční hodnotě zavedly přiměřené zásady, postupy a systémy k zajištění těchto aspektů:

a)

zavedení služby bez zbytečné prodlevy podle předem sjednaného harmonogramu;

b)

aktualizace všech informací, jež smluvní strany poskytnou, po celou dobu trvání dohody o přístupu, včetně informací, které by mohly mít škodlivý dopad na dobré jméno;

c)

komunikační kanál mezi smluvními stranami, který bude včasný, spolehlivý a bezpečný po celou dobu trvání licenční smlouvy;

d)

konzultace, je-li pravděpodobné, že případná změna v činnosti kteréhokoli ze subjektů by mohla mít významný dopad na licenční smlouvu nebo na rizika, jimž je vystaven druhý subjekt, a oznámení v přiměřeném předstihu předtím, než dojde k jakékoli změně v činnosti kteréhokoli ze subjektů;

e)

poskytování informací a příslušných pokynů k předávání a používání informací prostřednictvím dohodnutých technických prostředků;

f)

poskytování aktualizovaných informací osobám s vlastnickými právy k referenční hodnotě ohledně opětovného předání informací členům clearingového systému ústředních protistran a členům nebo účastníkům obchodních systémů, je-li povoleno;

g)

řešení sporů a vypovězení smlouvy probíhá řádným způsobem podle zjištěných okolností.

Článek 5

Normy, které stanoví pokyny ohledně toho, jak lze prokázat, že určitá referenční hodnota je nová

1.   Zjišťuje-li osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě, zda nová referenční hodnota splňuje kritéria stanovená v čl. 37 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 600/2014, musí vzít v úvahu tato kritéria:

a)

zda by smlouvy založené na aktuálnější referenční hodnotě nemohly být ústřední protistranou započteny v plné výši nebo zda by nemohla být započtena jejich podstatná část oproti smlouvám založeným na příslušné stávající referenční hodnotě;

b)

zda regiony a průmyslová odvětví, na něž se příslušné referenční hodnoty vztahují, nejsou stejné nebo podobné;

c)

zda výše příslušných referenčních hodnot nevykazují vysokou míru korelace;

d)

zda složení příslušných referenčních hodnot z hlediska počtu složek, skutečných složek, jejich výše a vah není stejné nebo podobné;

e)

zda metodiky každé příslušné referenční hodnoty nejsou stejné nebo podobné.

2.   U referenčních hodnot komodit je třeba vzít v úvahu vedle kritérií uvedených v odstavci 1 tato další kritéria:

a)

zda příslušné referenční hodnoty nejsou založeny na stejných podkladových komoditách;

b)

zda místa dodání podkladových komodit nejsou stejná.

3.   Kromě kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2 osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě odpovídajícím způsobem zohlední další používané normy, které jsou specifické pro druhy posuzovaných referenčních hodnot.

4.   Nově vydaná řada referenčních hodnot nepředstavuje novou referenční hodnotu.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od data uvedeného v článku 55 čtvrtém pododstavci nařízení (EU) č. 600/2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. června 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7 2012, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU