(EU) 2016/2005Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2005 ze dne 16. listopadu 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky

(1)

Dne 18. února 2016 Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila antidumpingové šetření týkající se dovozu do Unie určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2). V Úředním věstníku Evropské unie  (3) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 4. ledna 2016 Evropská asociace výrobců termografického papíru (ETPA, dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitého typu lehkého termografického papíru v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a korejské orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky o zahájení šetření a vyzvala je k účasti.

(4)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“.

(5)

U úředníka pro slyšení se na žádost skupiny Hansol, k níž patří dva spolupracující vyvážející výrobci, uskutečnila dvě slyšení. Na prvním slyšení v březnu 2016 bylo požadováno osvobození od vyplnění dotazníku pro řadu společností konvertujících papír ve spojení. Po slyšení a inspekci na místě u jedné ze společností konvertujících papír ve spojení, která měla zjistit důvody, na nichž se zakládá žádost o osvobození, Komise zaujala stanovisko, že dotazník musí vyplnit jedna ze společností konvertujících papír ve spojení a třem dalším společnostem konvertujícím papír ve spojení udělila výjimku. Na druhém slyšení, které se uskutečnilo v září 2016, dva spolupracující vyvážející výrobci, řada dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení, a zástupci korejské vlády vyslovili několik tvrzení o definici dotčeného výrobku, podnětu, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Unie.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise také uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii ve dvou různých členských státech. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 75 % až 95 % (4) objemu prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili při ověřování postavení, a z odhadovaného celkového objemu prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K prozatímnímu vzorku nevznesla připomínky žádná strana, a prozatímní vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Požadované informace poskytla a se zařazením do vzorku souhlasila jedna společnost konvertující papír, která vyvíjí dovozní činnosti a která není ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(10)

Komise zaslala dotazník dvěma vyvážejícím výrobcům ve spojení, a to společnostem Hansol Paper Co., Ltd (dále jen „Hansol Paper“) a Hansol Artone Paper Co., Ltd (dále jen „Artone“), které obě patří ke skupině Hansol, jakož i jejich obchodníkovi ve spojení Hansol Europe B.V. (dále jen „Hansol Europe“) a společnosti konvertující papír ve spojení, Schades Ltd (dále jen „Schades“). Dotazníky byly rovněž zaslány třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a přibližně 50 stranám (26 uživatelům, 21 zprostředkovatelům, dvěma sdružením a jednomu dovozci, který není ve spojení), které vyjádřily zájem o toto šetření.

(11)

Odpovědi na dotazník zaslali dva vyvážející výrobci a jejich obchodník ve spojení a společnost konvertující papír ve spojení, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, devět společností konvertujících papír, které nejsou ve spojení, dva obchodníci na různých úrovních, jedna společnost konvertující papír, která není ve spojení a vyvíjí dovozní činnost, a jedno sdružení. Kromě toho jedenáct stran předložilo odpovědi ve volném formátu.

(12)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(13)

Vzhledem k omezenému počtu stran, které předložily některé údaje, jsou některé údaje uvedené níže ve formě rozpětí.

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem je lehký termografický papír o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou (tj. směsí barviva a vývojky, která reaguje a působením tepla vytváří obraz) na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85 (dále jen „dotčený výrobek“).

(16)

Lehký termografický papír lze vyrábět s několika druhy vývojky: s vývojkami obsahujícími bisfenol A a bisfenol S (lehký termografický papír obsahující fenol) nebo s vývojkami, které neobsahují žádný fenol (lehký termografický papír bez fenolu). Oba druhy lehkého termografického papíru byly zahrnuty do tohoto šetření.

(17)

Lehký termografický papír se používá v místech prodeje, například u stvrzenek vydávaných v maloobchodu.

(18)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(19)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Spolupracující vyvážející výrobce požadoval vynětí lehkého termografického papíru bez fenolu z definice výrobku na základě toho, že lehký termografický papír bez fenolu se v Korejské republice nevyrábí ani z ní nevyváží a že se liší od lehkého termografického papíru obsahujícího fenol v důsledku svého chemického složení, vnímání spotřebitelem, výrobních procesů, konečných užití a tržní ceny. Tatáž strana rovněž požádala o vynětí lehkého termografického papíru o hmotnosti nižší než 44 g/m2.

(21)

V tomto ohledu šetření ukázalo, že existují různé typy lehkého termografického papíru – včetně lehkého termografického papíru s fenolem nebo bez fenolu a lehkého termografického papíru o hmotnosti nižší než 44 g/m2 – a že všechny představují jediný výrobek, protože všechny mají obdobné základní vlastnosti, obdobné výrobní procesy, stejná konečná užití a jsou z hlediska uživatelů a spotřebitelů zaměnitelné. Šetřením bylo totiž zjištěno, že všechny typy výrobku jsou složeny z podkladového papíru s termosenzitivním nátěrem a že v podstatě všechny výrobky jsou výsledkem obdobných výrobních procesů. Kromě toho všechny typy lehkého termografického papíru mají obdobné vlastnosti a jsou používány pro tisk tepelnou tiskárnou. Proto mají všechny, z pohledu uživatele a spotřebitele, obdobné konečné výsledky.

(22)

Kromě toho je třeba uvést, že žádost o vynětí lehkého termografického papíru o hmotnosti nižší než 44 g/m2 každopádně nebyla podložena důkazy.

(23)

Ačkoli vyvážející výrobce tvrdil, že spotřebitelé mohou odlišně vnímat lehký termografický papír obsahující fenol a bez fenolu, nepředložil žádné důkazy, jimiž by podložil uvedené tvrzení, a v šetření bylo potvrzeno, že velká většina spotřebitelů si konkrétního složení lehkého termografického papíru není vědoma, a proto vůbec nerozlišují mezi lehkým termografickým papírem obsahujícím fenol a bez fenolu. Kromě toho tržní ceny lehkého termografického papíru obsahujícího fenol a lehkého termografického papíru bez fenolu se výrazně neliší. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že všechny typy lehkého termografického papíru si vzájemně konkurují, byť s jistými cenovými rozdíly. Cenovou konkurencí mezi typy výrobků se dále zabývá oddíl 5.2.4.

(24)

Z výše uvedených důvodů v této fázi nelze výrobky o hmotnosti menší než 44 g/m2 a lehký termografický papír bez fenolu vyjmout z definice obdobného výrobku. Obě tvrzení byla proto předběžně odmítnuta.

(25)

Během období šetření prodávala skupina Hansol 15–25 % svého celkového objemu prodeje dotčeného výrobku v Unii buď přímo stranám, které nejsou ve spojení, nebo nepřímo prostřednictvím stran ve spojení pro další prodej; většinu jejího prodeje v Unii (mezi 75 % a 85 %) tvořil prodej stranám, které jsou ve spojení, na konverzi na menší role. Rozpětí se uvádějí z důvodu důvěrnosti údajů. Aby se dospělo k reprezentativnímu výpočtu dumpingu, jsou do výpočtu s náležitou vahou zahrnuty oba prodejní kanály.

(26)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého během období šetření do Unie. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku vyvážejícími výrobci na domácím trhu reprezentativní.

(27)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie nebo jim byly velmi podobné.

(28)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícími výrobci, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise zjistila, že tři výrobky se prodávaly v objemech menších než 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie. Tyto typy výrobku se považovaly za typy výrobku srovnatelné s těmi, které se prodávají na domácím trhu, přičemž rozdíly spočívaly pouze ve váze papíru a v jednom případě v typu použitého fenolu. U těchto typů výrobku byla běžná hodnota zjištěna početně.

(29)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(30)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(31)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(32)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(33)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že většina domácího prodeje byla zisková a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření.

(34)

V případě typů výrobku s žádným nebo nedostatečným prodejem obdobného výrobku v reprezentativním množství na domácím trhu vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(35)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(36)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(37)

Jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, prodej v Unii uskutečněný skupinou Hansol během období šetření sestával z rolí jumbo prodávaných stranám, které nejsou ve spojení, jakož i z rolí jumbo prodávaných stranám ve spojení pro další prodej, ale velká většina prodeje do Unie byla prodejem dotčeného výrobku společnostem ve spojení pro konverzi do malých rolí, které byly následně prodávány odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(38)

U prodeje dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(39)

U prodeje dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce/obchodník a/nebo společnost konvertující papír, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek nebo dovezený a konvertovaný výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Prodejní cena účtovaná stranou, která je ve spojení, pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byla upravena zpětně na cenu ze závodu odečtením prodejních, režijních a správních nákladů strany ve spojení, přiměřené výše zisku a dalších položek, pokud to bylo možné. Pokud se prodej týkal malé role, byly navíc odečteny vykázané a ověřené náklady na konverzi.

(40)

Pokud jde o použité ziskové rozpětí, Komise v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie nepoužila zisková rozpětí společností ve spojení, protože jsou považována za nespolehlivá. Jeden dovozce, který není ve spojení, spolupracoval, ale informace o jeho ziskovosti jsou důvěrné a nemohou být uvedeny. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, bylo použito přiměřené ziskové rozpětí použité v dřívějším řízení týkajícím se jiného papírového výrobku (bezdřevého natíraného papíru) vyráběného podobným odvětvím (5). Jelikož oba výrobky a odvětví jsou velmi podobné (obě odvětví jsou kapitálově náročná a kromě toho někteří výrobci lehkého termografického papíru vyrábějí i bezdřevý natíraný papír), tato metoda pro určení přiměřeného ziskového rozpětí byla považována za přiměřenou. Použité ziskové rozpětí je vzhledem k absenci jakýchkoli dalších dostupných informací 4,5 %.

(41)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(42)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(43)

Jelikož nebylo možné dohledat původ rolí jumbo použitých pro výrobu a prodej malých rolí, byla vývozní cena rolí jumbo prodávaných stranám ve spojení pro konverzi do malých rolí srovnána s běžnou hodnotou stanovenou na agregované úrovni, tj. je založena, u každého typu výrobku, na průměrné prodejní ceně na domácím trhu a výrobních nákladech jak pro společnost Hansol Paper, tak Artone.

(44)

Dumpingové rozpětí pro vývozní ceny pro přímý prodej rolí jumbo stranám, které nejsou ve spojení, a prodej rolí jumbo prostřednictvím stran ve spojení bylo stanoveno srovnáním vývozní ceny společnosti Hansol Paper podle typu výrobku s běžnou hodnotou společnosti Hansol Paper podle typu výrobku a vývozní ceny společnosti Artone podle typu výrobku s běžnou hodnotou společnosti Artone podle typu výrobku.

(45)

Takto vypočítané dumpingové rozpětí činí u prodeje rolí jumbo, které se následně konvertují na malé role pro prodej stranám, které nejsou ve spojení, 10 %–15 % a u prodeje rolí jumbo stranám, které nejsou ve spojení, a stranám ve spojení, 0,5 %–5 %.

(46)

Jak je objasněno v 25. bodě odůvodnění, během období šetření 15 %–25 % vývozu skupiny Hansol do Unie představoval (přímý či nepřímý) prodej rolí jumbo, zatímco zbývající prodej byl prodejem rolí jumbo stranám ve spojení, které je konvertovaly a dále prodávaly v malých rolích. Výše uvedená dumpingová rozpětí byla odpovídajícím způsobem vážena. Bylo to provedeno uplatněním podílu prodeje rolí jumbo na přímém nebo nepřímém prodeji stranám, které nejsou ve spojení, (tj. 15 %–25 %) na dumpingové rozpětí vypočítané pro role jumbo (0,5 %–5 %) a uplatněním podílu prodeje rolí jumbo stranám ve spojení pro konverzi a následný další prodej v malých rolích stranám, které nejsou ve spojení, (tj. 75 %–85 %) na dumpingové rozpětí vypočítané pro role jumbo konvertované na malé role (10 %–15 %).

(47)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(48)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(49)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Korejské republice stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(50)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracující společnosti.

(51)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(52)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 372 645 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem, ověřené jednotlivými odpověďmi na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 75 % až 95 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(53)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, (zdroj: odpověď na dotazník poskytnutá žadatelem a ověřené jednotlivé odpovědi na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku), žadatelových odhadů dovozu lehkého termografického papíru ze Spojených států amerických (USA) a Čínské lidové republiky (ČLR) a prodeje uskutečněného v Unii vyvážejícím výrobcem (zdroj: dotazník týkající se dumpingu).

(54)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(55)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 15 %, a to zejména v období 2012–2013 a poté v období 2014–2015.

(56)

Objem dovozu stanovila Komise na základě odpovědi na dotazník poskytnuté vyvážejícím výrobcem. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii (viz 53. bod odůvodnění).

(57)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(58)

V roce 2015 byl dovoz z Korejské republiky 22,8krát větší než v roce 2012. Jeho podíl na trhu se zvýšil z 0,7 % v roce 2012 na 13,6 % v období šetření.

(59)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě odpovědi na dotazník poskytnuté vyvážejícím výrobcem.

(60)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (EUR/tuna)

(61)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se celkově snížila o 15 %. Je třeba poznamenat, že cena za rok 2012 vychází z velmi nízkého objemu dovozu. Existuje zřejmá časová shoda mezi nárůstem podílů na trhu a poklesem cen.

(62)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(63)

V souladu s metodikou vyloženou v 25. bodě odůvodnění Komise zohlednila objem prodeje dotčeného výrobku přímo stranám, které nejsou ve spojení, i prodej stranám ve spojení v Unii pro konverzi na malé role.

(64)

Cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů. Transakce byly v případě potřeby náležitě upraveny. Rabaty a slevy byly odečteny. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 8,1 %. U přibližně 84 % objemů dovozu bylo zjištěno cenové podbízení.

(65)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(66)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník a následných podání od žadatele. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(67)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(68)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, výnosnost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(69)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(70)

Výroba výrobku, který je předmětem šetření, má vysoké fixní náklady. V průběhu posuzovaného období poklesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 1 %. Nižší objem výroby byl zaznamenán v letech 2013 a 2014, kdy jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku měl určité potíže.

(71)

Celková výrobní kapacita byla poměrně stabilní. Číselný údaj za rok 2012 byl mimořádně nízký a odráží skutečnost, že jeden výrobce v Unii v důsledku výjimečných okolností dočasně zastavil výrobu tohoto výrobku. Provoz u tohoto výrobce byl v roce 2013 normální. Dále je třeba uvést, že jiný výrobce v Unii, ten nejmenší, během posuzovaného období postupně zastavoval výrobu dotčeného výrobku.

(72)

Celkový pokles míry využití kapacity souvisí s poklesem objemu výroby. Jak je vysvětleno ve 125. bodě odůvodnění, vysoká míra využití kapacity uvedená v tabulce 4 neznamená, že výrobní odvětví nemůže vyrobit více.

(73)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(74)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 1 %.

(75)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 96,9 % na 85,1 %, protože ze zvýšené spotřeby nemohlo mít prospěch. V důsledku pokračujícího cenového tlaku ze strany dotčeného dovozu bylo výrobní odvětví Unie nuceno snižovat své prodejní ceny, aby zachovalo svůj objem prodeje a zabránilo dalšímu zmenšení svého podílu na trhu.

(76)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 15 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie stagnoval. Výrobnímu odvětví Unie tak klesl podíl na trhu na rozdíl od dovozu z dotčené země, jejíž podíl na trhu se během posuzovaného období zvýšil, přičemž pokryl téměř celý nárůst spotřeby.

(77)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(78)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně nezměnila. Úroveň zaměstnanosti je odrazem vývoje výroby. Výrobní odvětví Unie se snažilo udržet pracovní místa i přes klesající ziskovost.

(79)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup na zaměstnance a rok, se příliš neměnila. Výrobní proces již byl do značné míry optimalizován.

(80)

Dumpingové rozpětí bylo výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu a klesajícím cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad skutečné velikosti dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(81)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(82)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(83)

Během posuzovaného období se prodejní ceny v průměru snížily (– 11 %) na rozdíl od příslušných nákladů (+ 3 %). V období šetření byly prodejní ceny v průměru nižší než jednotkové výrobní náklady.

(84)

Aby výrobci v Unii omezili ztrátu podílu na trhu, přizpůsobili se trendu klesajících cen dovozu a výrazně snížili své prodejní ceny. Zvýšení výrobních nákladů lze částečně vysvětlit skutečností, že výroba lehkého termografického papíru má vysoké fixní náklady a že zároveň poklesla výroba (– 3 % u výrobců v Unii zařazených do vzorku). Výrobci v Unii částečně kompenzovali růst nákladů na suroviny způsobený nevýhodným směnným kurzem USD/EUR (papírovina se obchoduje v USD) striktní kontrolou nad jinými náklady a racionalizací.

(85)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(86)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance celkově zvýšila o 4 %. To je v souladu s celkovým nárůstem cen v Unii v důsledku inflace.

(87)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(88)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 7 %. Obecně se obdobný výrobek vyrábí na základě konkrétních objednávek uživatelů. Zásoby nelze u tohoto typu výrobního odvětví považovat za významný ukazatel újmy, protože se obecně řídí výrobou a nejsou větší než výroba za jeden měsíc. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby vykazuje podobný procentní podíl na začátku a na konci posuzovaného období.

(89)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(90)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(91)

Ziskovost se v průběhu posuzovaného období vyvíjela negativně, a to od stavu zisku v roce 2012 ke ztrátám v období šetření (– 0,5 %). I když tento trend částečně souvisí s racionalizací u některých výrobců v Unii, značné cenové a objemové tlaky vyvíjené na výrobní odvětví Unie rostoucím dovozem z dotčené země během období 2013–2015 neumožňovaly výrobnímu odvětví Unie těžit z rostoucí spotřeby v Unii.

(92)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval silně klesající trend, a to zejména kvůli snižující se ziskovosti.

(93)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Poklesl (– 72 %) podobně jako ziskovost. Až na konkrétní investici jednoho výrobce v Unii určenou ke zlepšení efektivity v období 2014–2015 udržovali výrobci zařazení do vzorku svou úroveň investic na výši, která je bezpodmínečně nutná k zachování provozu.

(94)

Schopnost opatřit si kapitál byla ovlivněna klesající ziskovostí, jak dokládá úroveň investic, která je pro toto výrobní odvětví nízká.

(95)

Během posuzovaného období byla újma výrobního odvětví Unie podstatná a zjevná z hlediska ukazatelů újmy souvisejících s cenou, jako jsou stlačení prodejních cen (– 11 %), klesající ziskovost (z + 13 % na – 0,5 %), peněžní tok a návratnost čistých aktiv. V důsledku poklesu prodejních cen nemohly konkrétní kroky ke zlepšení efektivity a udržení striktní kontroly zabránit tomu, aby se výrobci v Unii stali v období šetření ztrátovými. Navíc výrobní odvětví Unie nebylo schopno využít zvýšení spotřeby v EU, pokud jde o ukazatele újmy související s objemem. Podíl výrobců v Unii na trhu poklesl během posuzovaného období o 12 procentních bodů.

(96)

V důsledku zvláštností tohoto typu výrobního odvětví (kapitálová náročnost a v podstatě nepřetržitý provoz) vykazovaly ukazatele související s objemem, jako je objem výroby nebo prodeje, poměrně stabilní trend v absolutních hodnotách. To je však nutno posuzovat v kontextu rostoucí poptávky, a tak z relativního hlediska se situace zhoršila.

(97)

I přes konkrétní kroky (například ohledně další optimalizace vnitřních procesů) výrobního odvětví Unie během posuzovaného období ke zlepšení celkové výkonnosti se jeho situace výrazně zhoršila, a to co se týče ziskovosti a ztráty podílu na trhu. Potíže se získáváním kapitálu vedly ke zmrazení určitých investic.

(98)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: jiný dovoz, účinky cen lehkého termografického papíru bez fenolu, antidumpingová cla v USA, vývozní výkonnost výrobců v Unii, zvyšující se hospodářská soutěž mezi nimi, řada otázek ohledně nákladů, celosvětový internet a zvýšená digitalizace (tj. více elektronických plateb), cenový tlak ze strany velkých maloobchodních řetězců a racionalizace ve výrobním odvětví Unie.

(100)

Prodejní ceny vyvážejících výrobců během posuzovaného období klesly průměrně o 15 %. Stálým snižováním své jednotkové prodejní ceny na dumpingovou úroveň během posuzovaného období dokázali výrobci z dotčených zemí významně zvýšit svůj podíl na trhu v období od roku 2012 (0,7 %) do období šetření (13,6 %).

(101)

Neustálý nárůst dovozu z Korejské republiky po rozšíření kapacity vyvážejícího výrobce za podbízivé ceny měl jednoznačně negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie. Dumpingový dovoz přinutil výrobní odvětví Unie snížit své prodejní ceny v Unii, aby tak omezilo ztrátu svého podílu na trhu, což vedlo ke ztrátám v období šetření. Kromě toho objem prodeje výrobního odvětví Unie zůstal stabilní, a tak nebylo schopno využít spotřeby v Unii, a tudíž jeho podíl na trhu klesl téměř o 12 %.

(102)

Vzhledem k jasně zjištěné časové shodě mezi stále se zvyšující úrovní dumpingového dovozu za neustále se snižující ceny, o nichž bylo rovněž zjištěno, že představují podbízení vůči cenám v Unii, na jedné straně a stagnací objemu prodeje výrobního odvětví Unie, ztrátou podílu na trhu a stlačením cen vedoucím ke ztrátovosti u výrobců zařazených do vzorku na straně druhé se vyvozuje, že dumpingový dovoz byl odpovědný za situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(103)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz ze třetích zemí

(104)

Dovoz z dotčené země představuje téměř veškerý dovoz do Unie. Jiný dovoz (z USA a ČLR) se během posuzovaného období snížil o 37 %. Podíl tohoto dovozu na trhu byl v období šetření 1,3 %, což je pod hodnotou minimální úrovně, a je nepravděpodobné, že způsobil újmu výrobcům v Unii a narušil příčinnou souvislost.

(105)

Objem vývozu (prodej stranám, které nejsou ve spojení) výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(106)

Objem vývozu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, vzrostl během posuzovaného období o 27 %. Pokud jde o ceny, během posuzovaného období klesly (– 2 %), avšak méně než cena na trhu Unie (– 11 %). Vzhledem k tomu, že ziskovost na vývozních trzích – byť klesala – byla lepší než v Unii, výrobci v Unii využili určité příležitosti k vývozu, aby maximalizovali využití kapacity a rozmělnili fixní náklady.

(107)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že je nepravděpodobné, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie způsobila újmu výrobcům v Unii a narušila příčinnou souvislost.

(108)

Vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, protože jeden výrobce zařazený do vzorku nemohl prodávat lehký termografický papír v USA kvůli vysokým antidumpingovým clům týkajícím se tohoto výrobku.

(109)

Uvedené okolnosti měly jistý dopad na jednoho výrobce v Unii, pokud jde o objem výroby (viz výše 70. bod odůvodnění). Tyto okolnosti by však neměly vliv na většinu údajů týkajících se uvedeného výrobce v Unii, jako je ziskovost prodeje v Unii a peněžní tok.

(110)

V každém případě je dopad na výrobní odvětví Unie jako celek omezený. Důvodů je mnoho. Za prvé, problém se týká pouze jednoho výrobce v Unii; je třeba poznamenat, že zbývající dva výrobci zařazení do vzorku, na něž se opatření nevztahují, svůj prodej do USA zvýšili. Za druhé, dotyčný výrobce dokázal dosáhnout částečné kompenzace zvýšením vývozu na jiné trhy. A konečně v únoru 2015 USA antidumpingová cla zrušily. Celkový dopad v období šetření proto nebyl téměř žádný.

(111)

Na základě výše uvedeného se dopad antidumpingových cel v USA nepovažuje za natolik významný pro výrobní odvětví Unie jako celek, aby narušil příčinnou souvislost.

(112)

Vyvážející výrobce tvrdil, že příčinou stlačení cen v Unii nebyl dovoz z Korejské republiky, nýbrž pokles cen lehkého termografického papíru bez fenolu, výrobku, který vyrábí a prodává výrobní odvětví Unie, ale který se nevyváží z Korejské republiky. Toto tvrzení vychází z nákupní ceny některých společností ve spojení s vyvážejícím výrobcem (nákupů od dvou výrobců v Unii).

(113)

V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že – jak je vysvětleno výše (viz 20. bod odůvodnění a následující body odůvodnění) – lehký termografický papír bez fenolu je zaměnitelný s lehkým termografickým papírem obsahujícím fenol a konkuruje mu, takže jeho ceny mohou být rovněž ovlivněny korejským dovozem a trhem jako celkem, na němž převládá lehký termografický papír obsahující fenol (84 % spotřeby Unie). Kromě toho se podle údajů výrobního odvětví Unie během posuzovaného období jednotkové ceny lehkého termografického papíru bez fenolu snížily méně než jednotkové prodejní ceny lehkého termografického papíru obsahujícího fenol. Stlačení cen je tedy vlastně ještě významnější, pomine-li se dopad prodeje lehkého termografického papíru bez fenolu výrobním odvětvím Unie. Navíc výpočet podbízení vycházející ze srovnání obdobných typů výrobku, tj. s vyloučením typů bez fenolu, které nebyly dovezeny, byl shledán významným.

(114)

Podle některých stran výrobci v Unii utrpěli kvůli rostoucí hospodářské soutěži mezi nimi (ve využití kapacity), vysokým nákladům (v důsledku celosvětového růstu cen surovin souvisejícího se směnným kurzem USD/EUR a zvýšení nákladů práce a nákladů na energii), celosvětovému internetu a zvýšené digitalizaci (tj. většímu množství elektronických plateb) a cenovému tlaku ze strany velkých obchodních řetězců (jako jsou čerpací stanice a supermarkety). O žádném z těchto faktorů však nebylo zjištěno, že by narušil příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z Korejské republiky.

(115)

Neexistují žádné důkazy praktik narušujících hospodářskou soutěž. Nic ve spisu nedokládá, že hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii (ve využití kapacity) byla nekalá.

(116)

Pokud jde o tvrzení o vysokých nákladech, je třeba poznamenat, že výrobci v Unii během posuzovaného období udržovali striktní kontrolu nad náklady a jejich růst byl nepodstatný (+ 3 %). Toto zvýšení zahrnuje veškeré změny cen papíroviny (představujících přibližně jednu třetinu celkových nákladů lehkého termografického papíru), nákladů na energii a nákladů práce, přičemž náklady práce jsou podrobněji analyzovány v 85. a 86. bodě odůvodnění.

(117)

Při šetření nebylo možno potvrdit, že by celosvětový internet a zvýšená digitalizace (tj. větší množství elektronických plateb) mohly být příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Naopak, bylo zjištěno, že spotřeba lehkého termografického papíru v Unii se neustále zvyšuje.

(118)

Pokud jde o tvrzení, že by existoval určitý cenový tlak ze strany velkých obchodních řetězců (jako jsou čerpací stanice a supermarkety), zúčastněné strany je nepodložily žádnými důkazy a šetření je nemohlo potvrdit.

(119)

Dále je třeba poznamenat, že šetření ukázalo, že někteří výrobci v Unii se v nedávné minulosti podrobili restrukturalizačním a reorganizačním postupům s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. Některé z těchto postupů stále probíhají a dopad dumpingového dovozu na ziskovost uvedených výrobců bránil některým zamýšleným krokům, jako jsou specifické investice, a proto ovlivnil jejich schopnost opatřit si kapitál. Ohledně tohoto faktoru tedy nebylo shledáno, že by narušil příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z Korejské republiky.

(120)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z dotčené země a že ostatní faktory, brány jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušují.

(121)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Pokud jde o další zjištěné faktory, jako jsou vývozní výkonnost výrobců v Unii, antidumpingová cla v USA, vyšší náklady a řada racionalizačních postupů, předběžně nebylo shledáno, že by narušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich případného kombinovaného účinku.

(122)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, obchodníků na různých úrovních a uživatelů.

(123)

Výrobní odvětví Unie se skládá z pěti výrobců se sídlem ve třech členských státech (Německo, Španělsko a Finsko). Žádný z nich nebyl proti zahájení šetření.

(124)

Všichni výrobci v Unii se aktivně podíleli na šetření a tvrdili, že uložení opatření by mohlo zachovat zaměstnanost, podpořit investice a přispět ke zvrácení trendu klesající ziskovosti zaznamenané po vstupu korejského vývozce na trh EU.

(125)

Výrobní odvětví Unie již v minulosti prošlo významnou restrukturalizací a neustále věnuje pozornost zlepšování své efektivity ve výrobním procesu. Porovnání číselných údajů o objemu výroby v tabulce 4 výše se spotřebou v Unii popsanou v 53. až 55. bodě odůvodnění dokládá, že na rozdíl od toho, co tvrdila jedna strana, výrobní odvětví Unie může uspokojit poptávku v Unii. Vysoká míra využití kapacity uvedená v tabulce 4 neznamená, že výrobní odvětví Unie nemůže vyrobit více. Na jedné straně výrobci v Unii mají multifunkční zařízení se schopností „obratu“, tedy schopností přeorientovat výrobu na odlišný výrobek. Na druhé straně menší výrobce v Unii, který postupně ukončoval výrobu dotčeného výrobku, by toto rozhodnutí mohl přezkoumat, bude-li hospodářská soutěž spravedlivá.

(126)

Očekává se, že uložení opatření by obnovilo rovné podmínky a spravedlivou cenovou hladinu na trhu Unie a zlepšilo ziskovost výrobního odvětví Unie na hodnoty považované za obvyklé pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví. Kdyby neexistovala cla, někteří výrobci v Unii by možná museli omezit svou činnost související s lehkým termografickým papírem, či ji dokonce zastavit a snížit počet pracovních míst. Výsledkem by mohl být trh s méně intenzivní hospodářskou soutěží a ještě omezenější zdroje dodávek pro mnoho uživatelů.

(127)

Nebudou-li tato opatření přijata, je velmi pravděpodobné, že se situace výrobního odvětví Unie dále zhorší. Pravděpodobně dojde k dalším ztrátám zisku a podílu na trhu, protože nejsou žádné důvody k závěru, že stlačování cen se zastaví bez uložení opatření.

(128)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(129)

Útvary Komise zaslaly dotazníky 50 zúčastněným stranám. Nicméně ne všechny z nich na dotazník odpověděly: 25 společností konvertujících papír, obchodníků na různých úrovních a jedno sdružení (Konfederace evropského papírenského průmyslu, dále jen „CEPI“) podalo připomínky, ale pouze 14 stran skutečně odpovědělo na dotazník. Tyto odpovědi však nebyly vždy vyčerpávající, některé z nich jsou pouhými tvrzeními nepotvrzenými ověřitelnými důkazy.

(130)

Tři společnosti konvertující papír, které na dotazník odpověděly, se vyjádřily ve prospěch opatření, a to hlavně z důvodu, že opatření by obnovila spravedlivé podmínky hospodářské soutěže na trhu EU. Z hlediska objemu nákupu lehkého termografického papíru mají tyto společnosti konvertující papír větší váhu než ty, které svůj názor nevyjádřily nebo byly proti opatřením. Pro opatření bylo i sdružení CEPI, které tvrdilo, že obecná dodavatelská odvětví, společnosti konvertující papír, které nejsou ve spojení, a koneční uživatelé by byli negativně ovlivněni dumpingovým dovozem z Korejské republiky.

(131)

Strany, které byly proti uložení opatření, se obávají nedostatku papíru a zvýšení cen, nedostatku alternativních zdrojů dodávek, protikonkurenčních praktik výrobců v Unii a v konečném důsledku ukončení některých činností konverze a/nebo společností konvertujících papír. Šetření však ukázalo, že v Evropské unii existuje několik dostupných zdrojů dodávek, že neexistují známky protikonkurenčních praktik výrobců v Unii a že uložení opatření by nemělo mít za následek významné zvýšení cen i s přihlédnutím k úrovni dumpingového rozpětí.

(132)

A konečně vyvážející výrobce i vláda Korejské republiky tvrdili, že analýza zájmu Unie by měl vzít v úvahu investice uskutečněné skupinou Hansol v Unii v období 2013–2016 a počet pracovních míst u společností konvertujících papír, které jsou ve spojení. Nepředložili však žádné důkazy týkající se výroby lehkého termografického papíru.

(133)

Navíc, jelikož opatření pouze obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu v Unii, má se za to, že antidumpingová opatření budou znamenat, že dovážený dotčený výrobek bude vstupovat do Unie při cenách, které nebudou způsobovat újmu. Z toho by měli mít prospěch nezávislé společnosti konvertující papír.

(134)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že dopad antidumpingových cel na strany, které se staví proti opatřením, nepřevažuje nad pozitivním účinkem opatření na výrobní odvětví Unie. Pokud jde o strany, které předložily nepodložené připomínky, šetřením se nepodařilo prokázat, že by uložení opatření na ně mělo významný dopad, pokud vůbec nějaký dopad mělo.

(135)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(136)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(137)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(138)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(139)

Žadatel v podnětu požádal Komisi, aby použila hodnotu „kolem 10 %“ obratu jako přiměřené ziskové rozpětí nepůsobící újmu. Šetření ukázalo, že skutečná ziskovost výrobního odvětví Unie předtím, než měl nárůst dovozu z Korejské republiky velký dopad, činila 13 % v roce 2012 a 11,5 % v roce 2013. Z těchto důvodů se Komise domnívá, že ziskové rozpětí dosažené výrobním odvětvím za poslední reprezentativní rok, tj. rok 2013, představuje vhodný základ pro cílový zisk.

(140)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že k výrobním nákladům výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření připočetla výše uvedené ziskové rozpětí ve výši 11,5 %.

(141)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Rozpětí újmy bylo předběžně stanoveno na 35,8 %.

(142)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, tj. na úrovni dumpingového rozpětí.

(143)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(144)

Jak je také vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Proto je zbytkové antidumpingové clo založeno na úrovni spolupracující společnosti.

(145)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, které se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(146)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, nemělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(147)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(148)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky;

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.