(EU) 2016/1450Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1450

ze dne 23. května 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (1), a zejména na čl. 45 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účinné řešení krize může být proveditelné a věrohodné pouze tehdy, pokud má instituce k dispozici vnitřní finanční zdroje k absorbování ztrát a pro účely rekapitalizace, aniž by to mělo dopad na některé závazky, zejména na závazky vyloučené z rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Ve směrnici 2014/59/EU se stanoví, že instituce by měly splňovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky („minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky“) s cílem zabránit tomu, aby instituce nadměrně spoléhaly na formy financování, které jsou z rekapitalizace z vlastních zdrojů vyloučeny, neboť nedodržení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky bude mít negativní dopad na schopnost instituce absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace a v konečném důsledku na celkovou efektivitu řešení krize.

(2)

Při určování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s čl. 45 odst. 6 písm. a) a b) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly v případě uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů zvážit potřebu zajistit, aby instituce byla schopna absorbovat odpovídající výši ztrát a být rekapitalizována v dostatečné výši, aby obnovila poměr svého kmenového kapitálu tier 1 na úroveň postačující k zachování kapitálových požadavků pro povolení a zároveň k udržení dostatečné důvěry trhu. Tento těsný vztah s rozhodnutími v oblasti dohledu vyžaduje, aby tato posouzení byla prováděna orgánem příslušným k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem v souladu s rámcem stanoveným v čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU, a aby tudíž orgán příslušný k řešení krize měl v rámci povinnosti konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU povinnost zohlednit posouzení provedená příslušným orgánem, týkající se obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce pro účely stanovení obezřetnostních požadavků.

(3)

Zejména posouzení nezbytné schopnosti absorbovat ztráty by mělo být úzce spojeno se stávajícími kapitálovými požadavky na instituci a posouzení nezbytné schopnosti obnovit kapitál by mělo být úzce spojeno s pravděpodobnými kapitálovými požadavky po uplatnění strategie řešení krize, ledaže existují jednoznačné důvody, proč by ztráty měly být v rámci řešení krize posuzovány odlišně než u nepřetržitého trvání podniku. Podobné posouzení je nutné k zajištění toho, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostatečný k zajištění způsobilosti k řešení krize instituce, pokud by se měly uplatnit jiné nástroje k řešení krize než rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(4)

V čl. 45 odst. 6 písm. c) směrnice 2014/59/EU se rovněž vyžaduje, aby orgány příslušné k řešení krize zvážily možnost, že by určité třídy závazků určené v plánech řešení krize a v posouzení způsobilosti k řešení krize mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny. Na závazky tohoto druhu by se nemělo spoléhat pro účely splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Orgány příslušné k řešení krize by rovněž měly zajistit, že když jsou významné částky úpadkové třídy závazků vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů, ať už povinně či na základě volného uvážení, nepovede uvedené vyloučení k tomu, že závazky stejné nebo vyšší třídy ponesou větší ztráty, než jaké by nesly v případě platební neschopnosti, neboť to by bylo překážkou ke způsobilosti k řešení krize.

(5)

Orgány příslušné k řešení krize mohou požadovat, aby část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU byla splněna podřízenými smluvními nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů, nebo tím, že stanoví vyšší minimální požadavek, nebo alternativní opatření k odstranění překážek bránících řešení krize. Pokud je riziko porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, dostatečně nízké, není třeba žádného přizpůsobení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky.

(6)

Některé instituce, na které se vztahuje směrnice 2014/59/EU, zejména infrastruktury finančního trhu, které jsou zároveň povoleny jako úvěrové instituce, mají vysoce specializované obchodní modely a podléhají dalších právním předpisům, což by mělo být při stanovování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zohledněno.

(7)

Aby byl zajištěn soulad s obezřetnostním dohledem, mělo by posouzení velikosti, obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce ze strany orgánu příslušného k řešení krize zohlednit výsledky procesu dohledu a hodnocení prováděného příslušným orgánem podle článku 97 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2), ledaže existují jednoznačné důvody, proč by ztráty v rámci řešení krize měly být posuzovány jinak než u předpokladu nepřetržitého trvání podniku. Při výkonu dohledu a hodnocení a s výhradou článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) by příslušný orgán měl zohlednit pokyny pro společné postupy a metodiky procesu dohledu a hodnocení (EBA/GL/2014/13) vydané orgánem EBA podle čl. 107 odst. 3 uvedené směrnice, s vynaložením veškerého úsilí o dodržení uvedených pokynů v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(8)

Plány řešení krize mohou stanovit mechanismus pro absorpci ztrát a rekapitalizaci v rámci skupinových struktur, mimo jiné prostřednictvím kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků emitovaných institucemi vůči jiným institucím nebo subjektům v rámci téže skupiny. Orgány příslušné k řešení krize by měly stanovit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky v souladu s uvedeným mechanismem, pokud jsou nedílnou součástí upřednostňované strategie řešení krize instituce nebo skupiny.

(9)

Aby se zajistilo, že způsobilost k řešení krize nezávisí na poskytnutí veřejné finanční podpory a že unijní systém mechanismu financování k řešení krizí plní svůj účel, totiž přispívat k zajištění finanční stability, měly by orgány příslušné k řešení krize při stanovování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zohlednit podmínky stanovené v čl. 101 odst. 2 směrnice 2014/59/EU pro použití mechanismu financování k řešení krizí takovým způsobem, který nepřímo vyústí v to, že část ztrát instituce nebo subjektu je přenesena na mechanismus financování k řešení krizí.

(10)

V souladu s čl. 45 odst. 6 písm. f) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly zohlednit rovněž možný nepříznivý dopad selhání instituce na finanční stabilitu. Orgány příslušné k řešení krize by měly věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby efektivnímu řešení krize systémově významné instituce nebránilo vyčerpání její skutečné kapacity k absorpci ztrát a rekapitalizaci podle článku 44 směrnice 2014/59/EU. To by však nemělo vést ke snížení nebo nahrazení potřeby zajistit dostatečnou kapacitu k absorpci ztrát a schopnost rekapitalizace prostřednictvím odepsání nebo konverze způsobilých závazků ani znamenat, že mechanismus financování k řešení krizí by měl být použit na tyto účely jinak než podle zásad upravujících použití mechanismu financování k řešení krizí stanovených v článku 44 směrnice 2014/59/EU a v každém případě pouze v nezbytně nutném rozsahu.

(11)

V souladu s čl. 45 odst. 6 písm. e) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly posoudit možnou výši příspěvků na náklady řešení krize ze systému pojištění vkladů odhadem částky, kterou by systém pojištění vkladů mohl realisticky a věrohodně přispět místo pojištěných vkladů, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do oblasti působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Při provádění tohoto posouzení by orgány příslušné k řešení krize měly zajistit, že ony a daná instituce přijaly veškerá přiměřená a nezbytná opatření, jež jsou v souladu s jejím modelem financování, za účelem minimalizace požadavku na příspěvek ze systému pojištění vkladů. Pokud by toto posouzení dospělo k závěru, že je takový příspěvek pravděpodobný, orgány příslušné k řešení krize se mohou rozhodnout stanovit nižší minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky. Každý předpokládaný příspěvek by měl respektovat omezení takových příspěvků stanovené ve směrnici 2014/59/EU, a je tudíž pravděpodobně nejrelevantnější pro instituce financované především prostřednictvím krytých vkladů.

(12)	Aby se institucím nebo subjektům, na něž byly použity nástroje k řešení krize, poskytlo dost času ke splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je třeba stanovit přechodné období.

(13)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Evropský orgán pro bankovnictví předložil Komisi.

(14)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Určení částky nutné k zajištění absorpce ztrát

1.   Orgány příslušné k řešení krize stanoví částku k absorpci ztrát, které by instituce nebo skupina měla být schopna unést.

2.   Pro účely stanovení částky k absorpci ztrát podle tohoto článku a případného příspěvku systému pojištění vkladů k nákladům řešení krize podle článku 6 orgán příslušný k řešení krize v souladu s čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU si od příslušného orgánu vyžádá souhrn kapitálových požadavků, které v současné době platí pro danou instituci nebo skupinu, zejména:

a)

požadavky na kapitál podle článků 92 a 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4), mezi něž patří: i) poměr kmenového kapitálu CET1 ve výši 4,5 % celkového objemu rizikové expozice; ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 6 % celkového objemu rizikové expozice; iii) celkový kapitálový poměr ve výši 8 % celkového objemu rizikové expozice;

b)	případný požadavek na držení doplňkového kapitálu nad rámec těchto požadavků, zejména podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

c)	požadavky na kombinované kapitálové rezervy ve smyslu čl. 128 odst. 6 směrnice 2013/36/EU;

d)	spodní limit Basilej I v souladu s článkem 500 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)	případný požadavek týkající se poměru zadlužení.

3.   Pro účely tohoto nařízení se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v kapitolách 1, 2 a 4 hlavy I části desáté nařízení (EU) č. 575/2013, a s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením.

4.   Částka k absorpci ztrát, kterou má stanovit orgán příslušný k řešení krize, je součtem požadavků stanovených v odst. 2 písm. a), b) a c), nebo vyšší částka nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odst. 2 písm. d) nebo e).

5.   Orgán příslušný k řešení krize může stanovit částku k absorpci ztrát jednou z těchto metod:

a)	částka k absorpci ztrát odpovídá výchozí částce k absorpci ztrát stanovené podle odstavce 4;

b)

částka k absorpci ztrát je buď: i) vyšší než výchozí částka k absorpci ztrát stanovená podle odstavce 4, pokud: — potřeba absorbovat ztráty v řešení krize není ve výchozí částce k absorpci ztrát plně reflektována, přičemž zohlední informace vyžádané od příslušného orgánu týkající se obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce podle článku 4; nebo — je nutné snížit nebo odstranit překážky bránící způsobilosti k řešení krize nebo absorbovat ztráty v souvislosti s drženými nástroji minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky emitované ostatními subjekty skupiny; ii) nebo částka nižší než výchozí částka k absorpci ztrát určená podle odstavce 4, pokud s ohledem na informace obdržené od příslušného orgánu o obchodním modelu, modelu financování a rizikovém profilu instituce podle článku 4: — doplňkové požadavky na kapitál uvedené v odst. 2 písm. b), které byly stanoveny na základě výsledků zátěžových testů nebo na pokrytí makroobezřetnostních rizik, jsou považovány za nerelevantní pro potřebu zajistit kapacitu k absorpci ztrát v rámci řešení krize; nebo — část požadavku na kombinované kapitálové rezervy uvedené v odst. 2 písm. c) je orgánem příslušným k řešení krize posouzena za nerelevantní pro potřebu zajistit kapacitu k absorpci ztrát v rámci řešení krize.

6.   Pokud se použije možnost uvedená v odst. 5 písm. b), musí orgán příslušný k řešení krize příslušnému orgánu v rámci své povinnosti konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU poskytnout odůvodněné vysvětlení částky k absorpci ztrát, která byla stanovena.

Článek 2

Určení částky nezbytné k tomu, aby byly nadále splněny podmínky pro povolení, a k provádění činností a udržení důvěry trhu v instituci

1.   Orgány příslušné k řešení krize stanoví částku rekapitalizace, jež by byla nezbytná k realizaci upřednostňované strategie řešení krize, jak byla určena v průběhu plánování řešení krize.

2.   Pokud posouzení způsobilosti k řešení krize vyústí v závěr, že je proveditelná a věrohodná likvidace instituce v běžném úpadkovém řízení, je částka rekapitalizace rovna nule, ledaže orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že je nezbytná kladná částka, neboť likvidací by nebylo cílů řešení krize dosaženo ve stejné míře jako alternativní strategií řešení krize.

3.   Při odhadu potřeb regulatorního kapitálu instituce po provedení upřednostňované strategie řešení krize použijí orgány příslušné k řešení krize poslední nahlášené hodnoty pro relevantní částku celkové rizikové expozice nebo případně jmenovatel poměru zadlužení, ledaže platí všechny tyto faktory:

a)	plán řešení krize určí, vysvětlí a vyčíslí změnu potřeb regulatorního kapitálu jako bezprostřední důsledek opatření k řešení krize;

b)

změna uvedená v písmenu a) se v posouzení způsobilosti k obnovení platební schopnosti považuje za proveditelnou i věrohodnou, aniž by nepříznivě ovlivnila poskytování zásadních funkcí instituce, a bez použití mimořádné finanční podpory kromě příspěvků z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 101 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a zásadami pro jejich používání stanovenými v čl. 44 odst. 5 a 8 uvedené směrnice;

4.   Pokud jsou změny uvedené v odstavci 3 závislé na činnostech kupce aktiv nebo linií podnikání instituce v režimu řešení krize nebo třetích stran, orgán příslušný k řešení krize vypracuje pro příslušný orgán odůvodněné vysvětlení ohledně proveditelnosti a důvěryhodnosti uvedené změny.

5.   Částka rekapitalizace se alespoň rovná částce nezbytné k uspokojení platných kapitálových požadavků nezbytných k dosažení souladu s podmínkami pro povolení po provedení upřednostňované strategie řešení krize.

6.   Kapitálové požadavky uvedené v odstavci 5 zahrnují:

a)

požadavky na kapitál podle článků 92 a 458 nařízení (EU) č. 575/2013, mezi něž patří: i) poměr kmenového kapitálu CET1 ve výši 4,5 % celkového objemu rizikové expozice; ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 6 % celkového objemu rizikové expozice; iii) celkový kapitálový poměr ve výši 8 % celkového objemu rizikové expozice;

b)	případný požadavek na držení kapitálu nad rámec požadavku uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce, zejména podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

c)	spodní limit Basilej I v souladu s článkem 500 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)	případný požadavek týkající se poměru zadlužení.

7.   Částka rekapitalizace rovněž zahrnuje případnou doplňkovou částku, kterou orgán příslušný k řešení krize považuje za nezbytnou pro udržení dostatečné důvěry trhu po vyřešení krize.

8.   Standardní doplňková částka se rovná požadavku na kombinované kapitálové rezervy, jak je specifikován v kapitole 4 oddíle 1 směrnice 2013/36/EU, jež by se na instituci použily po uplatnění nástrojů k řešení krize.

Doplňková částka požadovaná orgánem příslušným k řešení krize může být nižší než standardní částka, jestliže orgán příslušný k řešení krize shledá, že nižší částka postačí k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování klíčových hospodářských funkcí instituce i přístupu k financování bez využití mimořádné finanční podpory kromě příspěvků z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 101 odst. 2 a čl. 44 odst. 5 a 8 směrnice 2014/59/EU.

Posouzení částky nezbytné pro udržení důvěry trhu zohlední, zda by kapitálové vybavení dané instituce po vyřešení krize bylo náležité v porovnání se stávajícím kapitálovým vybavením srovnatelných institucí.

9.   Orgán příslušný k řešení krize může po konzultaci s příslušným orgánem a se zohledněním informací obdržených od příslušného orgánu o obchodním modelu, modelu financování a rizikovém profilu instituce podle článku 4 stanovit, že by bylo, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 3, proveditelné a věrohodné, kdyby se celý požadavek nebo část požadavku na doplňkový kapitál nebo na rezervy, který v současné době pro subjekt platí, po provedení strategie řešení krize na subjekt nepoužil. V tomto případě lze pro účely stanovení částky rekapitalizace od uvedené části požadavku odhlédnout.

10.   Posouzení uvedené v odstavci 7 musí zohlednit kapitálové zdroje v jiných subjektech skupiny, jež by byly věrohodně a proveditelně dostupné pro udržení důvěry trhu v daný subjekt po vyřešení krize, v případě subjektů, které:

a)	jsou dceřinými podniky skupiny podléhající konsolidovanému minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky;

b)	by po provedení upřednostňované strategie řešení krize nadále splňovaly podmínky uvedené v písmenu a) a

c)	u nichž se neočekává, že by si po provedení upřednostňované strategie řešení krize udržely důvěru trhu a přístup k financování jako jednotlivý podnik.

11.   Pokud mají být po provedení upřednostňované strategie řešení krize aktiva, závazky nebo linie podnikání instituce rozděleny mezi více než jeden subjekt, měly by být odkazy na rizikové expozice a kapitálové požadavky v odstavcích 1 až 10 chápány jako odkazy na celkové částky pro tyto subjekty.

Článek 3

Vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo částečný převod, které jsou překážkou způsobilosti k obnovení platební schopnosti

1.   Orgán příslušný k řešení krize určí veškeré závazky, které jsou z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 44 odst. 2 směrnice 2014/59/EU nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohly být plně nebo částečně z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 44 odst. 3 uvedené směrnice nebo převedeny na příjemce v plném rozsahu za použití jiných nástrojů k řešení krize na základě plánu řešení krize.

2.   Aniž je dotčen článek 6, platí, že jestliže závazek, který je způsobilý pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je identifikován jako závazek, který může být zcela nebo zčásti vyloučen podle odstavce 1, orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostačující pro účely částky k absorpci ztrát určené podle článku 1 a pro dosažení částky rekapitalizace určené podle článku 2 bez odepsání nebo konverze uvedených závazků.

3.   Orgán příslušný k řešení krize určí, zda závazky stanovené v souladu s odstavcem 1 jsou v hierarchii úpadkových věřitelů rovnocenné nebo podřízené jakékoli třídě závazků, jež zahrnuje závazky, které jsou způsobilé pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, a u každé takové třídy, zda částka závazků stanovených činí více než 10 % uvedené třídy.

Pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že jsou splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci, musí také posoudit, zda potřeba absorbovat ztráty a přispět k rekapitalizaci, která by měla být nesena závazky uvedenými v prvním pododstavci, kdyby nebyly z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny, může být uspokojena závazky, které jsou způsobilé pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a nejsou vyloučeny z absorpce ztrát nebo z rekapitalizace bez porušení záruk věřitele stanovených v článku 73 směrnice 2014/59/EU.

4.   Orgán příslušný k řešení krize vede záznam o všech předpokladech, oceněních nebo jiných informacích použitých ke stanovení toho, že minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky splňuje podmínky stanovené v odstavci 3.

Článek 4

Obchodní model, model financování a rizikový profil

1.   Pro účely čl. 45 odst. 6 písm. d) směrnice 2014/59/EU a v rámci konzultace vyžadované podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU zohlední orgán příslušný k řešení krize informace, které obdržel od příslušného orgánu, včetně shrnutí a vysvětlení výsledků procesu dohledu a hodnocení prováděného podle článku 97 směrnice 2013/36/EU, a to zejména:

a)	souhrn posouzení každého obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce;

b)	souhrn posouzení, zda kapitál a likvidita instituce zajišťují řádné krytí rizik daných obchodním modelem, modelem financování a celkovým rizikovým profilem instituce;

c)

informace o tom, jak se na základě výsledků procesu dohledu a hodnocení rizika a zranitelná místa vyplývající z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce a zjištěná v procesu dohledu a hodnocení přímo nebo nepřímo odrážejí v doplňkových požadavcích na kapitál pro instituci podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

d)	informace o jiných obezřetnostních požadavcích uplatňovaných vůči instituci k řešení rizik a zranitelných míst vyplývajících z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce a zjištěných v průběhu dohledu a hodnocení.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 musí být zohledněny orgánem příslušným k řešení krize, pokud tento provádí jakékoli úpravy standardních částek k absorpci ztrát a částek rekapitalizace, jak je popsáno v čl. 1 odst. 5 a čl. 2 odst. 9, v zájmu zajištění toho, aby upravený minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky adekvátně odrážel rizika ohrožující způsobilost k obnovení platební schopnosti instituce a vyplývající z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce.

Orgán příslušný k řešení krize musí příslušnému orgánu poskytnout odůvodněné vysvětlení, jakým způsobem byly uvedené informace zohledněny při každé takové úpravě v rámci povinnosti orgánu příslušného k řešení krize konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU.

3.   V případě subjektu nebo skupiny, jež podléhá obezřetnostním kapitálovým požadavkům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (6), by při posuzování standardních požadavků na absorpci ztrát a rekapitalizaci podle článků 1 a 2 tohoto nařízení měly být zohledněny pouze kapitálové požadavky podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU.

Orgán příslušný k řešení krize může částku k absorpci ztrát upravit tak, aby zohledňovala proveditelné a věrohodné příspěvky k absorpci ztrát nebo rekapitalizaci ze specifických zdrojů podle nařízení (EU) č. 648/2012 nebo nařízení (EU) č. 909/2014.

4.   V případě subjektů, které jsou dceřinými podniky v rámci skupiny, na kterou se vztahuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě, může orgán příslušný k řešení krize vyloučit ze svého posouzení částky k absorpci ztrát a částky rekapitalizace případnou rezervu, která je stanovena pouze na konsolidovaném základě.

5.   Pokud byl jako orgán příslušný pro stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy stanoven jiný než příslušný orgán, může orgán příslušný k řešení krize požadovat od určeného orgánu doplňkové informace.

Článek 5

Velikost a systémové riziko

1.   U institucí a skupin, které relevantní příslušné orgány označily jako globálně systémově významné instituce (G-SVI) nebo jako jiné systémově významné instituce (J-SVI), a u jakékoli jiné instituce, o níž se příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize domnívá, že by pravděpodobně mohla představovat systémové riziko v případě selhání a která nespadá do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení, zohlední orgán příslušný k řešení krize požadavky stanovené v článku 44 směrnice 2014/59/EU.

2.   Pokud je požadováno společné rozhodnutí ohledně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky ze strany kolegia k řešení krize v souladu s článkem 45 směrnice 2014/59/EU, u institucí, které relevantní příslušné orgány označily jako G-SVI nebo J-SVI, a u institucí v jejich rámci a u případné jiné instituce, o níž se příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize domnívá, že by v případě selhání pravděpodobně mohla představovat systémové riziko, musí být každá úprava odhadu kapitálových požadavků po vyřešení krize podle čl. 2 odst. 3 směrem dolů zdokumentována a vysvětlena v informacích poskytnutých členům kolegia k řešení problémů.

Článek 6

Příspěvky ze systému pojištění vkladů na financování řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize může minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky snížit tak, aby se zohlednila částka, kterou má v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU k financování upřednostňované strategie řešení krize přispět systém pojištění vkladů.

2.   Velikost takového snížení je založena na věrohodném posouzení potenciálního příspěvku ze systému pojištění vkladů a musí alespoň:

a)	být nižší, než by byl obezřetný odhad možných ztrát, které by systém pojištění vkladů musel nést, kdyby instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, a to při zohlednění stupně priorit systému pojištění vkladů podle článku 108 směrnice 2014/59/EU;

b)	být nižší než limit pro příspěvky z pojištění vkladů stanovený v čl. 109 odst. 5 druhém pododstavci směrnice 2014/59/EU;

c)	zohlednit celkové riziko vyčerpání disponibilních finančních prostředků ze systému pojištění vkladů, pokud by přispěl na více selhání bank nebo řešení krizí bank; a

d)	být v souladu s veškerými ostatními příslušnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, povinnostmi a úkoly orgánu odpovědného za systém pojištění vkladů.

3.   Orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s orgánem odpovědným za systém pojištění vkladů zdokumentuje svůj přístup, pokud jde o posouzení celkového rizika vyčerpání disponibilních finančních prostředků ze systému pojištění vkladů, a pokud uvedené riziko není nadměrné, použije snížení v souladu s odstavcem 1.

Článek 7

Kombinovaná posouzení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.   Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostatečný k tomu, aby umožnil odepsání nebo konverzi částky kapitálu a kvalifikovaných způsobilých závazků alespoň rovné součtu částky k absorpci ztrát a částky rekapitalizace v rozsahu, který určí orgány příslušné k řešení krize v souladu s články 1 a 2, s výhradou ustanovení uvedených v článcích 3 až 6.

2.   Orgány příslušné k řešení vyjádří vypočítaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky jako procentní podíl celkových závazků a kapitálu instituce, přičemž derivátové závazky jsou zahrnuty do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany.

3.   Orgány příslušné k řešení krize sestaví plán nebo postup pro aktualizaci minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, přičemž zohlední:

a)	potřebu aktualizovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky souběžně s posouzením způsobilosti k obnovení platební schopnosti;

b)	pravděpodobnost, že volatilita celkových závazků a kapitálu subjektu nebo skupiny v důsledku jeho obchodního modelu vyústí v to, že jeho minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky nebude již k dřívějšímu datu přiměřený.

Článek 8

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

1.   Odchylně od článku 7 mohou orgány příslušné k řešení krize stanovit vhodné přechodné období za účelem splnění konečného minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky nebo pro instituci nebo subjekt, vůči nimž byly použity nástroje k řešení krize.

2.   Pro účely odstavce 1 určí orgány příslušné k řešení krize přiměřené přechodné období, které je co nejkratší. Během přechodného období instituci rovněž sdělí plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky na ka dých 12 měsíců. Na konci přechodného období se konečný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky musí rovnat částce stanovené podle článku 7.

3.   Orgánům příslušným k řešení krize se nebrání následně zrevidovat přechodné období ani plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

---