(EU) 2016/1329Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1329 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na evidovaný dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace

(1)

Dne 14. května 2015 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě podnětu, který podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“), antidumpingové šetření týkající se dovozu některých plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcovaných za studena (úběrem za studena), neplátovaných, nepokovených ani nepotažených a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných (dále jen „ploché za studena válcované výrobky z oceli“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“) a Ruské federace (dále též „Rusko“) (společně dále jen „dotčené země“) do Unie na základě článku 5 základního nařízení.

(2)

Dne 12. listopadu 2015 předložil žadatel žádost o celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Komise zavedla svým prováděcím nařízením (EU) 2015/2325 (2) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) celní evidenci dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruska. Podle čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení byly všechny zúčastněné strany vyzvány, aby ve stanovené lhůtě písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy anebo požádaly o slyšení. Připomínky k celní evidenci předložili žadatel, Čínské sdružení železa a oceli (China Iron and Steel Association – CISA), Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace, ruští vyvážející výrobci, dovozci a/nebo uživatelé.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/181 (3) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace.

(4)

Konečná analýza a rozhodnutí Komise, pokud jde o dumping, újmu, příčinné souvislosti a zájem Unie, jsou popsány v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/1328 (4) (dále jen „konečné nařízení“). Toto nařízení řeší pouze celní evidenci, připomínky předložené k celní evidenci a uložení daného antidumpingového cla se zpětnou působností.

(5)

Aby mohla Komise prošetřit, zda bylo uplatnění konečných cel se zpětnou působností oprávněné, provedla analýzu spotřeby, cen, objemů prodeje a dovozu před a po zahájení šetření. V rámci této analýzy Komise rovněž zaslala dovozcům a/nebo uživatelům dotčeného výrobku dotazníky týkající se objemů jejich dovozu, dovozních cen a zásob v období následujícím po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi zaslalo 22 subjektů: dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dovozců ve spojení a/nebo uživatelů. Dále byly rozeslány dotazníky žadateli a pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, které se týkaly prodeje v období následujícím po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi zaslali žadatel a všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(6)

Aby mohly být ověřeny odpovědi z dotazníků podle 5. bodu odůvodnění, byly na místě provedeny kontroly údajů předložených těmito stranami:

(7)

Dne 3. května 2016 se na žádost svazu Eurofer konalo slyšení před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních. Toto slyšení se konalo v rámci antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a jedna ze vznesených otázek se zabývala možným výběrem konečného antidumpingového cla se zpětnou působností.

(8)

Na žádost dovozců uspořádaly dvě slyšení týkající se otázky výběru antidumpingového cla se zpětnou působností také útvary Komise.

(9)

Komise informovala všechny strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlí uložit konečné antidumpingové clo na evidovaný dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli (dále jen „dodatečné informace“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k dodatečným informacím vyjádřit. Připomínky, které zúčastněné strany předložily, byly posouzeny a případně zohledněny.

(10)

Po zveřejnění dalších informací předložilo připomínky několik stran. Dne 15. června 2016 se konalo slyšení jedné skupiny dovozců u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Po tomto slyšení předložila jedna zúčastněná strana připomínky k podání po slyšení.

(11)

V souladu se svým sdělením „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“ (5) Komise zajistí, aby se ocelářství dostalo skutečné úlevy ve výrazném předstihu předtím, než budou uložena prozatímní opatření. Daří se to díky registracím dovozu ještě před přijetím prozatímních opatření. Jsou-li splněny příslušné právní podmínky, je Komise tímto způsobem schopna ukládat se zpětnou účinností konečná antidumpingová cla tři měsíce před tím, než budou prozatímní opatření přijata. Tyto zákonné podmínky jsou stanoveny v čl. 10 odst. 4 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které vycházejí z článků 10.6 a 10.7 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (dále jen „antidumpingová dohoda“).

(12)

Tyto zákonné podmínky stanoví dvoustupňový mechanismus, aby bylo zajištěno, že nebude ohrožen nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

(13)

Protože jde o první případ, kdy bylo zjištěno, že jsou splněny podmínky pro výběr antidumpingového cla se zpětnou působností, považuje Komise za nezbytné podrobně vysvětlit metodiku, která byla použita pro vyvození tohoto závěru.

(14)

Prvním krokem, který vychází z myšlenky zabránit ohrožení nápravného účinku cel, je evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení a článku 10.7 antidumpingové dohody, který vedle celní evidence dovozu rovněž informuje zúčastněné strany, zejména dovozce, že konečná cla mohou být vybírána se zpětnou působností, pokud budou splněny podstatné podmínky. Druhým krokem v případě, že se nepodaří zachovat nápravný účinek konečného cla, je uložení antidumpingového cla se zpětnou působností na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření, a to podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení a článku 10.6 antidumpingové dohody.

(15)

Kterýkoli z těchto dvou kroků může být učiněn pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení a článku 10.6 antidumpingové dohody.

(16)

Komise považuje za vhodné stanovit způsob, jakým vykládá a uplatňuje podmínky „podstatného zvýšení dovozu“ a „pravděpodobnosti vážného ohrožení nápravného účinku uloženého konečného antidumpingového cla“, které jsou uvedené v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, když rozhoduje o uložení antidumpingového cla se zpětnou působností.

(17)

Druhá ze dvou alternativních podmínek podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení bude splněna vždy v okamžiku zveřejnění zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. Proto není nutné k čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení uvádět další vysvětlení.

(18)

V čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení se stanoví:

„vedle výše vývozu, která způsobila újmu během období šetření, došlo k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“.

(19)

Komise vykládá čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení jako stanovení dvou podmínek, které musí být splněny, aby Komise mohla uložit konečné antidumpingové clo se zpětnou působností (vedle podmínek stanovených v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení a v úvodní větě čl. 10 odst. 4 ve spojení s čl. 14 odst. 5 základního nařízení). Tyto dvě podmínky jsou:

(20)

Aby mohlo být vůbec určeno, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, je třeba provést porovnání údajů (6). V tomto smyslu je třeba stanovit, jaká časová období mají být srovnávána.

(21)

Základní nařízení hovoří na jedné straně o úrovni dovozu během období šetření. Na druhé straně, slova „další“ a „vedle“ naznačují, že úroveň dovozu v období šetření je třeba srovnávat s úrovní dovozu po období šetření.

(22)

Zároveň období, jež má být srovnáváno s obdobím šetření, nemůže začít, dokud není splněna jedna ze dvou alternativních podmínek uvedených v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení. Pokud se dovozci dozví o možném dumpingu pouze z oznámení o zahájení řízení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, je třeba tento okamžik brát jako začátek druhého období.

(23)

Cílem celkové analýzy je posoudit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění cla před datem uplatnění prozatímních opatření. Proto by mělo druhé období skončit uložením prozatímních opatření, přičemž v tomto okamžiku přestává platit celní evidence dovozu (7).

(24)

Statistiky dovozu jsou k dispozici pouze jednou měsíčně. Pro druhé období tedy bude Komise používat údaje za celý kalendářní měsíc po zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie, což se považuje za okamžik, od kterého jsou dovozci informováni. Pokud jejich informovanost vyplývá z jiných okolností, například ze skutečnosti, že dumping existoval po delší dobu, půjde o měsíc následující po události, od které dovozci o dumpingu věděli, nejdříve však první celý měsíc po období šetření. Co se týká okamžiku ukončení, Komise stanoví dvě hodnoty: jednu zahrnující měsíc, v němž byla prozatímní opatření zahájena, a jednu bez tohoto měsíce.

(25)

Komise obvykle stanoví měsíční průměrnou úroveň dovozu za celé období šetření, které v zásadě trvá 12 měsíců, a měsíční průměrnou úroveň dovozu mezi okamžikem, od kterého dovozci o dumpingu věděli, a datem prozatímních opatření. Okamžik zahájení a ukončení období pro výpočet druhé z uvedených průměrných úrovní se stanoví tak, jak je vysvětleno v předchozím odstavci.

(26)

Dále Komise stanoví vývoj dovozu v absolutních hodnotách, jeho dopad na vývoj zásob výrobku a na tržní podíly, jakož i spotřebu výrobku v průběhu zvažovaného období.

(27)

Určení takového zvýšení je třeba provést na základě individuální analýzy. Kromě porovnání měsíčních vážených průměrů vezme Komise v úvahu také všechny ostatní relevantní faktory. Zejména: vývoj celkové spotřeby daného výrobku v Unii, vývoj zásob a vývoj tržních podílů. Analýza tedy musí být dvojí, absolutní a relativní. Porovnání těchto dvou měsíčních průměrů je tedy důležitým, nikoli však nezbytně rozhodujícím prvkem při určování toho, zda je další zvýšení dovozu „podstatné“.

(28)

Dovoz do Unie uskutečněný před celní evidencí nemůže v žádném případě podléhat antidumpingovému clu. Je však významný pro stanovení toho, zda by dovoz do Unie uskutečněný po celní evidenci pravděpodobně mohl ohrozit nápravný účinek cla, a to z těchto důvodů: nápravný účinek cla (tj. zvýšení ceny dovážených výrobků buď v důsledku cenového nárůstu, nebo v důsledku cla) není nikdy okamžitý mimo jiné v důsledku existence zásob, ale nastává až po vyprodání zásob. Další podstatné zvýšení dovozu před celní evidencí by normálně vedlo k podstatnému zvýšení zásob. To znamená, že nápravný účinek cla je dále zpožděn oproti stavu s normálními zásobami. Další dovoz v období mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními, který se uskuteční nad rámec zásob, jež podstatně převyšují normální úroveň, by nápravný účinek ještě více opozdil.

(29)

Druhým krokem je určení toho, zda toto zvýšení může vážně ohrozit nápravný účinek konečného cla, jež má být uplatněno. Použití slova „může“ naznačuje, že jde o analýzu budoucího stavu. Vždy půjde o analýzu konkrétního případu, jejíž výsledek bude záviset na konkrétních okolnostech v každém jednotlivém případě, kdy byla nařízena celní evidence dovozu s ohledem na uložení cla se zpětnou působností.

(30)

Při této analýze se bere v úvahu mimo jiné účinek dovozu do Unie, který se uskutečnil mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními. Pokud nedošlo k dovozu nebo pokud byl uskutečněný dovoz nevýznamný, celní evidence postačuje k tomu, aby zabránila dalšímu poškozování výrobního odvětví Unie. Proto obvykle není důvod pro použití druhého kroku, tedy uložení cla se zpětnou působností.

(31)

Při posuzování toho, zda může účinek dovozu do Unie, který se uskutečnil mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními, vážně ohrozit nápravný účinek cla, bude Komise analyzovat zejména tyto faktory:

(32)

Při šetřeních zahrnujících více než jednu dotčenou zemi bude rozhodnutí, zda bude dovoz z těchto zemí pro účely analýzy uvedené výše v bodech 1.1 a 1.2 kumulován, záviset na tom, zda se Komise rozhodla kumulovat tento dovoz v příslušném antidumpingovém šetření.

(33)

Celní evidence se týká dovozu, který se uskutečnil od 12. prosince 2015 do data uložení prozatímních antidumpingových opatření, a to do 12. února 2016. Během této doby činil dovoz z dotčených zemí přibližně 165 000 tun.

(34)

Jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, informace poskytl žadatel, všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku a 22 dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dovozců ve spojení a/nebo uživatelů. Jejich dovoz představoval 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí v průběhu období, za něž byly údaje shromažďovány, tedy od dubna 2015 do ledna 2016.

(35)

Aby bylo možné rozhodnout, zda bylo uložení vybírání cla se zpětnou působností důvodné, Komise hodnotila kritéria uvedená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Byly předloženy připomínky k celní evidenci dovozu, jakož i k možnému uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností; tyto připomínky jsou analyzovány níže.

(37)

Podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení musí platit, že „již dříve po delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu“. V tomto případě se Komise domnívá, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu, od data zahájení šetření, a to z důvodů vysvětlených výše v 17. bodě odůvodnění a dále.

(38)

Jeden dovozce tvrdil, že důkazy prima facie o dumpingu v podnětu nepostačovaly na prokázání toho, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o jeho rozsah a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Tato strana zejména uvedla, že za prvé podnět sám o sobě nepředstavuje přesvědčivý důkaz, že skutečně došlo k dumpingu. Za druhé, pokud by bylo uznáno, že důkazy v podnětu jsou dostatečné pro vyvození závěru, že dovozci měli o dumpingu vědět, bylo by uložení cla se zpětnou působností možné při každém šetření. A konečně tato strana také uvedla, že tvrzení svazu Eurofer, že existence dumpingu nemohla být dovozci ignorována vzhledem k extrémně nízkým cenám čínského a ruského dovozu, je zavádějící, neboť údajně nízké ceny samy o sobě neprokazují, že dovoz byl dumpingový.

(39)

Další zúčastněná strana uvedla, že svaz Eurofer nepředložil tiskové zprávy ani jiné veřejně dostupné informace přístupné unijním dovozcům plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, které by zmiňovaly jakýkoli dumping ze strany čínských výrobců určitých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Tato strana zdůraznila, že předložené články z tisku se týkaly oceli obecně, a nikoli konkrétně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Kromě toho zprávy z indického a amerického tisku, které svaz Eurofer předložil, byly irelevantní, pokud jde o informovanost dovozců v Unii.

(40)

Nejdříve je třeba zdůraznit, že informovanost dovozců se v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení týká rozsahu dumpingu a údajné nebo skutečné újmy (zvýraznění přidáno). Komise se domnívá, že dovozci věděli nebo měli vědět o rozsahu dumpingu a údajné újmě na základě objektivních faktorů, nejen z nedůvěrného znění podnětu, ale také z oznámení o zahájení tohoto řízení, které byly dostupné všem známým zúčastněným stranám včetně dovozců, uživatelů a jejich zájmových svazů a byly jim při zahájení oznámeny. Kromě toho měly zúčastněné strany plný přístup k nedůvěrnému znění žádosti svazu Eurofer o celní evidenci, což bylo vlastně oznámeno již v podnětu samotném. Šetření bylo zahájeno, protože se Komise domnívala, že důkazy prima facie v podnětu dostatečně prokazují, že dovoz z dotčených zemí byl pravděpodobně na unijním trhu dumpingový. Důkazy prima facie se týkaly doby od října 2013 do září 2014, tj. dlouhého časového období. Kromě toho bylo předběžně zjištěno a také s konečnou platností potvrzeno, že dumping existoval rovněž v období šetření v rámci dotčeného řízení, a to od dubna 2014 do března 2015. Je tedy potvrzeno, že dovozci o dumpingu a pravděpodobné újmě věděli nebo měli vědět od data zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(41)

Dále je třeba poznamenat, že uložení antidumpingového cla se zpětnou působností je povoleno pouze u dovozu, který podléhal celní evidenci, a pouze tehdy, když jsou splněna kritéria stanovená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Proto není správné tvrdit, že uložení cla se zpětnou působností je možné „při každém šetření“. Pokud jde o údajnou irelevanci zpráv z tisku, které předložil svaz Eurofer, Komise uznává, že se tyto zprávy netýkaly konkrétně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, ale byly spolehlivým ukazatelem cenového chování vyvážejících výrobců oceli v dotčených zemích. Dále je třeba zprávy z tisku posuzovat ve světle ostatních objektivních skutečností obsažených ve výše uvedených bodech odůvodnění.

(42)

Proto se námitky týkající se otázky informovanosti dovozců zamítají.

(43)

Ve své reakci na zveřejněné informace někteří dovozci uváděli, že informovanost o problému dumpingu a újmě je třeba posuzovat s ohledem na to, že zpětná působnost je „výjimečné opatření“ a že klade vysoké požadavky na úřad provádějící šetření a/nebo že přístup navrhovaný u „informovanosti dovozců“ vzhledem k čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení je příliš široký. Dospěli tak k závěru, že oznámení o zahájení řízení nepostačuje k tomu, aby se dovozci dozvěděli o existenci dumpingu a újmě nebo o jejím rozsahu. Avšak v oznámení o zahájení řízení, které bylo široce komentováno v ocelářském tisku, společně s nedůvěrnou verzí podnětu, která byla zaslána známým dovozcům a/nebo uživatelům a která byla k dispozici všem zúčastněným stranám od prvního dne šetření, se jasně uvádí (dostatečně podrobně) použitá metodika, použitý zdroj informací a vysoké úrovně dumpingu a újmy v případě ČLR i Ruska. Rozsah dumpingu zde byl oznámen v podobě procenta dovozní ceny CIF. Dále Komise v 5. až 11. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci připomněla všem zúčastněným stranám, že má dostatečné důkazy o dumpingu, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu. Komise proto dospěla k závěru, že dovozci věděli nebo měli vědět, že docházelo nebo by mohlo docházet k dumpingu a újmě. Skutečnost, že ne všechna šetření mají za následek antidumpingová opatření, neznamená, že dovozci neměli k dispozici důkazy prima facie o dumpingu a újmě. Komise je proto přesvědčena, že byly splněny potřebné standardy, které jsou pro tuto záležitost podstatné.

(44)

Ruští vyvážející výrobci a jeden dovozce tvrdili, že rozhodnutí Komise podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení rozhodně nesplňovalo požadavek uvedený v čl. 10 odst. 6 písm. i) antidumpingové dohody, kde se uvádí, že dovozce měl vědět, že vývozce praktikuje dumping a že tento dumping působí újmu. Dále uváděli, že při použití výkladu Komise je podmínka „informovanosti“ splněna vždy, když je zveřejněno oznámení o zahájení řízení, což je nepřijatelné. Rovněž tvrdili, že posouzení dumpingu je složitý proces, který vyžaduje přístup k obchodním tajemstvím, jež nelze zveřejňovat.

(45)

Především je třeba zdůraznit, že každý člen Světové obchodní organizace (WTO) má právo stanovit své antidumpingové postupy a praxi, aby vyhovovaly jeho vlastní situaci, pokud neporušují standardy WTO. Komise se domnívá, že má velmi vysoké standardy pro zahajování šetření, a jak je uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění, bylo na základě dostupných důkazů provedeno velmi podrobné šetření dumpingu a újmy, jehož výsledky byly zpřístupněny zúčastněným stranám. Tyto údaje zahrnují domácí a vývozní ceny konkrétních společností, které si dovozci mohli snadno porovnat s cenami, za něž nakupovali z dotčených zemí, a mohli tak určit, zda jsou tyto ceny dumpingové a v jakém rozsahu. Rovněž je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, některé odpovědi pocházely od dovozců ve spojení, kteří měli přístup k příslušným informacím, pokud jde o domácí a vývozní ceny. Dále je třeba uvést, že předpisy WTO nestanoví, že by dovozci měli být schopni provádět podrobný dumpingový výpočet, ale že by měli být informováni o rozsahu tohoto dumpingu. Dále byla zpřístupněna analýza různých ukazatelů újmy společně s podrobnými výpočty podbízení a prodeje pod cenou, které dokládaly, že tento dumpingový dovoz způsobí újmu.

(46)

Jeden dovozce rovněž uvedl, že jeho dodavatelé ho ujistili, že neuplatňují dumpingové praktiky, avšak toto své tvrzení nedoložili. Proto je třeba toto tvrzení zamítnout.

(47)

Ruští vyvážející výrobci napadli zjištění o dumpingu a poukazovali na to, že dovozci se dozvěděli o uplatnění článku 18 základního nařízení a rozsahu dumpingu až 12. února 2016. V této souvislosti je třeba uvést, že z uvedených informací ze spisu, a to z oznámení o zahájení řízení a nedůvěrného znění podnětu, které byly zaslány nebo zpřístupněny dovozcům, jasně vyplýval rozsah dumpingu, přičemž uložení prozatímních opatření tyto informace jen potvrdilo. Tento argument je tedy třeba zamítnout.

(48)

Komise proto potvrzuje, že v tomto konkrétním případě měli dovozci jasně důkazy, že čínští a ruští vývozci provádějí dumping působící újmu.

(49)

V čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení se stanoví, že „vedle výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření [musí] dojít k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu“.

(50)

Podle údajů Eurostatu (8) (které byly v době posuzování k dispozici pro období do března 2016 včetně) činil průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí během období šetření 118 912 tun. Průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí v období začínajícím od prvního celého měsíce následujícího po zveřejnění zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie a končícím posledním celým měsícem předcházejícím uložení prozatímních opatření (červen 2015 – leden 2016) činil 162 457 tun, tj. o 37 % více než v období šetření. Ve stejném období činil celkový objem dovozu 1 299 658 tun, a to 721 386 tun z ČLR a 578 272 tun z Ruska. Při srovnání průměrného měsíčního objemu dovozu zvlášť z ČLR a zvlášť Ruska je zjištěn nárůst průměrného měsíčního objemu dovozu z těchto zemí o 48 %, respektive 25 %.

(51)

Je-li posuzováno období od prvního celého měsíce následujícího po zveřejnění a zahrnující měsíc, v němž byla uložena prozatímní opatření (tj. červen 2015 – únor 2016), činí průměrný měsíční objem dovozu 150 673 tun, což je o 27 % více než měsíční průměr v období šetření. Pokud jde o měsíční objemy dovozu z ČLR a Ruska, tyto objemy vykazují nárůst o 34 %, respektive 19 %.

(52)

Dovoz 22 dovozců a/nebo uživatelů, kteří poskytli informace o dovozu v období po zahájení řízení (od června 2015 do ledna 2016), představoval 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí. Informace takto získané ukázaly celkově za tyto spolupracující dovozce a/nebo uživatele zvýšení zásob dotčeného výrobku o 22 % na konci roku 2015 oproti konci roku 2014. Toto zjištění nejen podporuje zjištěné vysoké zvýšení dovozu podle statistik, ale naznačuje také hromadění zásob.

(53)

Obě analýzy ukazují, že po zahájení řízení skutečně došlo k podstatnému zvýšení objemů dovozu.

(54)

Několik ruských vyvážejících výrobců zpochybnilo závěr, že zvýšení dovozu bylo podstatné, přičemž odkazovali na „přední komentátory a právníky“, kteří uvádějí, že zvýšení objemu dovozu by muselo být skutečně masivní. V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že literatura, na níž se odvolávali, nepředstavuje „hard law“, a neposkytuje žádný konkrétní návod, co má být považováno za masivní nebo podstatné zvýšení, což ostatně záleží na analýze jednotlivých případů.

(55)

Proto je Komise přesvědčena, že zvýšení dovozu lze považovat za podstatné, a uvedené tvrzení tímto zamítá.

(56)

Několik ruských vyvážejících výrobců i jeden dovozce uvedli, že Komise ve svém posuzování žádosti svazu Eurofer o celní evidenci nezhodnotila správně dočasný účinek unijních sankcí na obchod s Ruskem. V tomto ohledu v době celní evidence nebyly na dotčený výrobek uvaleny žádné „sankce“ a k žádným sankcím nedošlo ani v období šetření či po něm až do okamžiku uložení prozatímních opatření dne 12. února 2016. Tento argument se tedy zamítá.

(57)

Ruští vyvážející výrobci se vrátili k této záležitosti ve svých připomínkách ke zveřejněným informacím, když uvedli, že ačkoli nebyly na dotčený výrobek uvaleny žádné „sankce“, došlo u něj k „dominovému efektu“, neboť zákazníci v Unii se obecně zdráhali nakupovat zboží z Ruska. Tento argument nebyl nijak podložen. Kromě toho je jasné, že vývoj dovozu dotčeného výrobku po období šetření byl ovlivněn záležitostmi týkajícími se tohoto řízení, nikoli údajným „dominovým efektem“ vyplývajícím ze sankcí na jiné výrobky. Zboží podléhající sankcím bylo jasně vymezeno, a proto nelze vyvozovat, že by sankce měly větší dopad na velké výkyvy ve vývoji objemu, k nimž došlo po období šetření.

(58)

Dále stejní vyvážející ruští výrobci i ruské orgány tvrdili, že při posuzování dalšího podstatného zvýšení dovozu vycházejí tvrzení svazu Eurofer ze srovnání libovolně vybraných časových období. Další zúčastněná strana uvedla, že v důsledku extrémní měsíční volatility objemu dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli dává výběr jakéhokoli daného období v porovnání s jiným obdobím zásadně odlišné výsledky. Jinými slovy, údaje v žádosti svazu Eurofer neodrážely existenci „podstatného zvýšení dovozu“.

(59)

Časová období použitá pro srovnání v podnětu, který vedl k zavedení celní evidence, zahrnují podstatná časová období jak po období šetření, tak i časový úsek překrývající se s obdobím šetření. Dále různé zúčastněné strany navrhovaly pro srovnávací analýzu dalšího podstatného zvýšení dovozu jiná časová období, přičemž všechny dospěly ke stejnému závěru (tj. další podstatné zvýšení dovozu oproti objemu dovozu v období šetření). Tento argument se tedy zamítá.

(60)

Několik ruských vyvážejících výrobců namítalo, že nedošlo k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu a jako důkaz předložili údaje o svém vývozu za leden 2016, únor 2016 a březen 2016. Komisi není jasné, proč byly v těchto podáních uvedeny údaje pouze za některé ruské vyvážející výrobce, a nikoli vývoz z Ruska celkem.

(61)

Je pravda, že za leden, únor a březen 2016, tj. po zavedení celní evidence dovozu a po vstupu prozatímních opatření v platnost, k němuž došlo v průběhu února, jsou ve statistických údajích zmíněných výše v 50. bodě odůvodnění zaznamenány nižší měsíční objemy dovozu. V tomto ohledu je třeba uvést následující. Za prvé, jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci, Komise analyzovala žádost o celní evidenci na základě analýzy období do září 2015 včetně. Tato analýza prokázala, že došlo mimo jiné a zjevným způsobem k podstatnému zvýšení úrovně dovozu, a to i po zahájení řízení, což by mohlo vážně ohrozit nápravný účinek antidumpingového cla (5. bod odůvodnění nařízení o celní evidenci). Podstatné zvýšení, které vedlo k zavedení celní evidence dovozu, se tedy týká pouze částečně dovozu, na jehož základě Komise určuje, zda má být uloženo clo se zpětnou působností. Je třeba připomenout, že toto pozdější období je doba od prvního celého měsíce následujícího po zahájení řízení, tj. od června 2015, do posledního celého měsíce předcházejícího zavedení prozatímních opatření včetně, tj. do ledna 2016, případně včetně měsíce, kdy byla prozatímní opatření uložena, tj. do února 2016. I v tomto mnohem delším období dochází v porovnání s obdobím šetření k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Skutečnost, že objemy dovozu z těchto zemí byly v lednu, únoru a březnu 2016 relativně malé, tento závěr nemění.

(62)

Za druhé, zdaleka největší objem dovozu z dotčených zemí byl zaznamenán za říjen 2015, tj. po období analýzy pro účely celní evidence, a ještě za listopad 2015 byly zaznamenány velmi velké objemy dovozu oproti období šetření. Relativně střední úroveň dovozu po celní evidenci, na kterou vyvážející výrobce poukazoval, je tedy třeba posuzovat ve vztahu k této maximální úrovni bezprostředně před celní evidencí, což lze vysvětlit pouze blížící se evidencí. Je pravděpodobné, že pokud by celní evidence nebyla požadována a provedena, byl by pozorován řádově stejný celkový objem, ale měsíční průměrný nárůst by byl plynulejší místo náhlého prudkého vzestupu, který byl zjištěn v říjnu a listopadu 2015. Komise nemůže ve své analýze toho, zda jsou splněny podmínky čl. 10 odst. 4 písm. d), ignorovat silný nárůst dovozu v tomto období, které následovalo po období analýzy pro účely celní evidence, ale předcházelo skutečné celní evidenci samotné.

(63)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že i když porovnání údajů o dovozu od května 2014 do září 2014 a od května 2015 do září 2015 skutečně vykazuje absolutní nárůst dovozu, svaz Eurofer nevzal v úvahu cyklický charakter dovozu dotčeného výrobku a vývoj spotřeby v Unii. Toto tvrzení nebylo dostatečně podloženo. Je třeba říci, že dotčený výrobek do určité míry sleduje hospodářskou konjunkturu, která může být nestálá. To však neznamená, že dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli sleduje cyklický vzorec. Tento argument se zamítá.

(64)

Pokud jde o trend spotřeby v Unii, jak je vysvětleno ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je třeba rovněž podotknout, že vlastní spotřeba se mírně zvýšila o 4 %, zatímco spotřeba na volném trhu poklesla o 9 %. Protože dovoz dotčeného výrobku konkuruje na volném trhu, Komise tento argument nechápe.

(65)

Rovněž Čínské sdružení železa a oceli nesouhlasilo s obdobími, které vybral svaz Eurofer. Toto sdružení uvedlo, že od potvrzení objednávky na dovoz výrobků z oceli z ČLR trvá alespoň čtyři až pět měsíců, než se uskuteční. Proto dotčený výrobek dovezený od května do září 2015 ve skutečnosti souvisí se smlouvami uzavřenými před zahájením řízení.

(66)

Podle základního nařízení dochází k tomuto dalšímu podstatnému zvýšení dovozu vedle výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření. Proto posouzení této záležitosti vychází z reprezentativního období mezi zahájením řízení a přijetím prozatímních opatření a obdobím šetření. Zjištění, že došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu v období od května do září 2015, je dále posíleno argumentem sdružení CISA, neboť i přes časovou prodlevu v důsledku probíhajících smluv stejně došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu pozorovanému v průběhu uvedeného období. Argument se tedy zamítá.

(67)

Několik zúčastněných stran také uvedlo, že ploché za studena válcované výrobky z oceli nejsou výrobkem, u kterého se lze předzásobit, ale výrobkem, který se vyrábí na objednávku.

(68)

S ohledem na své vlastnosti dotčený výrobek obvykle skutečně není skladován po dlouhou dobu. Na kvalitu výrobku by mohly mít nepříznivý vliv například určité povětrnostní podmínky. Komise však neobdržela důkazy proti zjištění, že v tomto případě opravdu došlo po zahájení řízení k hromadění zásob. Je třeba zdůraznit, že předzásobení často nebývá obvyklé a dochází k němu jen za zvláštních okolností a/nebo pokud má trh zvláštní očekávání, například pokud jde o budoucí ceny daného výrobku. Skutečnost, že produkt obvykle nebývá nakupován do zásoby, neznamená, že nemůže docházet k hromadění zásob, když se objeví takovéto okolnosti a očekávání. Na základě údajů předložených po uložení prozatímních opatření dovozci, kteří nejsou ve spojení, a dovozci ve spojení a/nebo uživateli bylo zjištěno, že zásoby byly ke konci roku 2015 o 22 % vyšší než na konci roku 2014. Proto se bez důkazů proti zjištění, že další podstatné zvýšení dovozu by mohlo naznačovat předzásobení, tento argument zamítá.

(69)

Ve své reakci na zveřejněné informace zúčastněné strany zopakovaly, že se dotčený výrobek obvykle nenakupuje do zásoby, ale na objednávku. Za prvé, ploché za studena válcované výrobky z oceli se nevyrábějí výhradně na objednávku, a dokonce ani u těch druhů, které se vyrábějí hlavně na objednávku, to nebrání dovozcům a/nebo uživatelům očekávajícím budoucí zvýšení cen, aby si nakoupili větší množství a předzásobili se tak. Kromě toho zahájení tohoto šetření ovlivnilo dovozní chování, přičemž podle důkazů podstatně vzrostlo hromadění zásob výrobků standardní jakosti, které jsou obvykle dováženy. Rovněž je třeba připomenout, že 22 dovozců a/nebo uživatelů, kteří poskytli informace o dovozu v období po zahájení řízení, představovalo pouze 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí. S ohledem na skutečnost, že dovozci a/nebo uživatelé představující více než polovinu dovozu neposkytli Komisi požadované informace, a vzhledem k vysokému objemu dovozu, který vstoupil do Unie v měsících následujících po zahájení řízení, může Komise spoléhat na dostatečně uspokojivé důkazy a vyvodit závěr, že skutečně došlo ke značnému hromadění zásob a že z obdržených a použitých informací byl stanoven poměrně konzervativní odhad úrovně předzásobení.

(70)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že po období šetření došlo k podstatnému zvýšení dovozu.

(71)

Ve své reakci na poskytnutí informací zúčastněné strany tvrdily, že existuje zavedená praxe Komise spočívající v porovnání dovozu v období šetření s dovozem v období celní evidence, což by znamenalo, že k žádnému zvýšení dovozu nedošlo. Tytéž strany uvedly, že Komise nesdělila důvody pro tuto údajnou změnu praxe.

(72)

Komise za prvé podotýká, že není vázána předchozí praxí (i kdyby taková praxe existovala, jakože neexistuje, viz následující bod odůvodnění), ale pouze objektivními normami Smluv a sekundárního práva. V každém případě může Komise kdykoli, například s ohledem na konkrétní okolnosti zjištěné při šetření, svou analýzu příslušně upřesnit nebo zdokonalit, pokud uvede dostatečné důvody, proč tak učinila. Komise uvedla rozsáhle hospodářské, právní a politické zdůvodnění přístupu použitého v tomto případě v obecném informačním dokumentu (viz výše 11. až 32. bod odůvodnění).

(73)

Za druhé, dovozce mohl jako na údajné důkazy takové praxe poukazovat pouze na dva předchozí případy (solární panely a ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli), přičemž ani v jednom případě nebylo clo stanoveno se zpětnou působností. Za těchto okolností tedy nelze tento postup považovat za ustálenou praxi. Dále v rozporu s tím, co tvrdily tyto zúčastněné strany, v prováděcím nařízení (EU) 2015/1429 (9) Komise analyzovala období po zahájení šetření, když posuzovala, zda má být antidumpingové clo stanoveno se zpětnou působností. Navíc v uvedených případech nebyly všechny okolnosti srovnatelné s okolnostmi tohoto případu. Přestože byla například úroveň dovozu v období celní evidence v měsíčním průměru nižší než v předchozím období po zahájení šetření, byla v daném případě úroveň v absolutním vyjádření stále velmi významná. Vzhledem k tomu, že je tento případ první, kdy Komise dochází k závěru, že s ohledem na skutkovou podstatu daného případu je třeba clo uložit se zpětnou působností, byly v tomto šetření přísně dodrženy zásady stanovené v 11. až 32. bodě odůvodnění. Komise proto neanalyzovala jen úroveň dovozu v období celní evidence, ale vzala také v úvahu dovoz v období mezi zahájením šetření a celní evidencí. To je v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, podle kterého má Komise, jak je vysvětleno výše v 21. až 25. bodě odůvodnění, analyzovat období následující po období šetření, což je v naší praxi od zahájení šetření do okamžiku ukončení celní evidence. Takto stanovené období analýzy umožňuje plně v souladu s právními předpisy provést úplné posouzení zvýšení dovozu a jeho následného dopadu a schopnosti ohrozit nápravné účinky opatření.

(74)

Ve své reakci na poskytnutí informací zpochybnili ruští vyvážející výrobci a Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace přístup Komise spočívající v kumulativním posouzení (které zahrnovalo čínský i ruský dovoz) v zajmu splnění požadavků čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Základní nařízení však nezakazuje kumulativní výklad ustanovení čl. 10 odst. 4 a na tento případ se podmínky pro kumulaci jasně vztahují. Dále byla ve vhodných případech provedena samostatná analýza ruského a čínského dovozu, což také vedlo k závěru, že došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu (viz výše 50. bod odůvodnění), přičemž nebylo prokázáno, že by pro Ruskou federaci bylo nutné použít jiný přístup. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(75)

Aby bylo možné posoudit dopad podstatného zvýšení dovozu na nápravný účinek konečného antidumpingového cla, byly svazu Eurofer a 5 výrobcům v Unii zařazeným do vzorku rozeslány dotazníky o prodeji po období šetření. Období, za něž byly vyžádány údaje z doby po šetření, trvalo od dubna 2015 do ledna 2016 (v době rozesílání dotazníku k období po šetření šlo o nejaktuálnější období).

(76)

Takto získané informace ukazují, že se spotřeba v Unii na volném trhu v tomto období zvýšila o 14 %, zatímco objemy prodeje realizované výrobci v Unii zůstaly celkem stabilní a zvýšily se jen málo, o 3 %. Podíl tohoto výrobního odvětví Unie na trhu se tedy dále snížil o 7 procentních bodů (ze 71 % na 64 %). To jasně ukazuje, že byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma.

(77)

U objemů je třeba objasnit, že do posouzení „dalšího zvýšení dovozu“ byl zahrnut dovoz v období celní evidence a že dovoz v období celní evidence v porovnání s úrovněmi před celní evidencí sám o sobě poklesl, ale stále dosahoval značných objemů.

(78)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že tento pokles dovozu v období celní evidence prokazuje, že opatření spočívající v zavedené celní evidence bylo úspěšné. Podstatná úroveň dovozu v průběhu období celní evidence (přibližně 165 000 tun) však jasně ukazuje, že opatření spočívající v celní evidenci dovozce a/nebo uživatele neodradilo, a jak je vysvětleno níže, je nezbytné uložit clo se zpětnou působností, aby nebyly ohroženy nápravné účinky opatření.

(79)

Při porovnávání průměrné měsíční dovozní ceny s využitím údajů Eurostatu se zjistilo, že v průběhu 11 měsíců následujících po období šetření se průměrné měsíční dovozní ceny z ČLR a Ruska oproti průměrným měsíčním dovozním cenám během období šetření snížily o 13 %, respektive 12 %.

(80)

Je pravda, že se ve stejném období snížily také ceny surovin. Provedená analýza však ukazuje, že pokles cen surovin nemohl odůvodnit více než 4 % pokles prodejních cen. Skutečnost, že tyto významně nižší dovozní ceny ohrožují nápravný účinek antidumpingového cla, je ilustrována celkovým srovnáním průměrné dovozní ceny z dotčených zemí s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie v průběhu období šetření a po něm. Toto srovnání ukazuje v průběhu období šetření 7 % cenové podbízení, zatímco po tomto období se podbízení zvýšilo na 14 %.

(81)

Dovozní ceny v období celní evidence dále klesaly více než ceny výrobců v Unii. Průměrná dovozní cena byla v tomto období (10) 408 EUR u Číny (o 19 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 6 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení šetření do zavedení celní evidence (11)) a 371 EUR v případě Ruska (o 24 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 15 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení do celní evidence). U obou těchto zemí byla průměrná dovozní cena v průběhu celní evidence 386 EUR (o 22 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 11 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení šetření do zavedení celní evidence). Podbízení v období celní evidence se tedy dále zvýšilo v průměru na téměř 20 %.

(82)

Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že toto další podstatné zvýšení dovozu, s ohledem na čas a objem, jakož i další snižování průměrných cen, může vážně ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla.

(83)

Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, Komise našla důkazy o hromadění zásob po zahájení šetření. Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že výrobky nakoupené do zásoby nakonec vstoupí na trh Unie, Komise se domnívá, že toto předzásobení je dalším náznakem toho, že dovoz uskutečněný ještě po celní evidenci bude ohrožovat nápravný účinek cla.

(84)

Některé zúčastněné strany zpochybnily argument o hromadění zásob a tvrdily, že zjištění o hromadění zásob nebylo podloženo důkazy. Je však jasné, že se dovoz po období šetření v porovnání s úrovněmi před zahájením řízení podstatně zvýšil a že spolupracující dovozci a/nebo uživatelé hlásili zvýšení zásob. Kromě toho je trh s výrobky válcovanými za studena charakterizován dovozem ze strany obchodníků i konečných uživatelů. I přes skutečnost, že ceny v měsících po zahájení tohoto šetření klesaly, byli obchodníci a uživatelé motivováni zvyšovat své měsíční průměrné úrovně dovozu a úrovně zásob, což také činili. Je tedy jasné, že došlo k hromadění zásob.

(85)

Jedna skupina dovozců tvrdila, že předložila důkazy, že úroveň jejich zásob vykazovala klesající trend a že účelem nákupů v období následujícím po zahájení nebylo hromadění zásob. Tatáž zúčastněná strana uvedla, že období pro srovnání úrovně zásob nebylo vhodné, neboť zásoby na konci roku 2014 byly abnormálně nízké vzhledem k neochotě bank financovat pořizování zásob. Konečně pak tvrdila, že Komise neprokázala, že je dané zboží stále na skladě, a uvedla, že očekává, že materiál nakoupený v období celní evidence bude prodán před uložením prozatímních opatření. V tomto ohledu je třeba za prvé poznamenat, že pokud jde o úroveň zásob, může posouzení vykazovat individuální rozdíly mezi společnostmi dovážejícími daný výrobek. Posouzení Komise se však neomezuje na jednotlivé společnosti a informace ve spise včetně informací o této skupině dovozců, svědčí o tom, že došlo ke zvýšení o 22 %. Za druhé je třeba uvést, že toto tvrzení není doloženo podklady, pokud jde o banky nebo objemy na skladě. Pokud by tvrzení o dostupnosti financování bylo přesto pravdivé, Komisi není jasné, jak mohli dovozci bez dostupného financování financovat značné zvýšení dovozu, k němuž došlo po zahájení šetření. Na základě výše uvedených skutečností je třeba tato tvrzení zamítnout.

(86)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že další podstatné zvýšení dovozu následující po období šetření vážně ohrozilo nápravný účinek konečného antidumpingového cla.

(87)

Několik ruských vyvážejících výrobců uvedlo, že z čl. 10 odst. 4 základního nařízení nevyplývá podpora pro kumulativní posuzování, pokud jde o podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Dále uvedli, že podle jejich názoru nejsou splněny podmínky pro uložení antidumpingového cla se zpětnou působností, pokud jde o ruský dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Bez odkazu na kumulativní posuzování v čl. 10 odst. 4 základního nařízení by Komise neměla právní podklad pro to, aby mohla uplatnit konečné antidumpingové clo na dovoz z Ruska se zpětnou působností. V tomto světle byla také zmíněna základní zásada zákazu diskriminace.

(88)

Je třeba zopakovat, že Komise nesouhlasí s argumentem, že nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4. V tomto případě je třeba zdůraznit, že jak při kumulativním hodnocení dotčených zemí, tak i při jejich individuálním hodnocení jsou u obou zemí podmínky čl. 10 odst. 4 splněny. Tento argument se tedy zamítá.

(89)

Různé zúčastněné strany uvedly, že v důsledku celní evidence se dovozci a/nebo uživatelé ocitli v situaci právní nejistoty a že to mělo negativní dopad na podnikání dovozců a/nebo uživatelů. Dále uvedli, že uložení antidumpingového cla na evidovaný dovoz se zpětnou působností by ještě více prohloubilo škodlivý vliv na dovozce a/nebo uživatele v Unii, kteří racionálně spoléhali na své dodavatele na základě předpokladu, že se neúčastní dumpingu. Dále bylo zmíněno tvrzení, že opatření se zpětnou působností by poškodila dovozce a/nebo uživatele, pokud jde o dovoz spojený se smlouvami uzavřenými před zahájením řízení.

(90)

V tomto ohledu Komise za prvé uvádí, že právo vyšetřujícího orgánu evidovat dovoz, jsou-li splněny určité podmínky, je stanoveno v základním nařízení, podle kterého bylo toto šetření zahájeno, a že celní evidence se zavádí jen ve výjimečných případech, neboť právní podmínky stanovené v čl. 14 odst. 5 základního nařízení jsou vykládány restriktivně. Jak již bylo vysvětleno, Komise se domnívá, že v tomto případě byly podmínky pro celní evidenci jednoznačně splněny. Za druhé, k samotné celní evidenci došlo až po sedmi měsících od zahájení tohoto šetření. Proto se týká dovozu, který se uskutečnil s plným vědomím o probíhajícím antidumpingovém šetření a následné možnosti uložení antidumpingového cla. Dále Komise zdůrazňuje, že základní nařízení i antidumpingová dohoda umožňují případné uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností, pokud jsou splněny určité podmínky.

(91)

Vzhledem k výše uvedenému Komise nezpochybňuje, že celní evidence dovozu jako taková může vyvolat určitou právní nejistotu u dotčených dovozců a/nebo uživatelů, neboť nemá automaticky za následek výběr případného konečného cla se zpětnou působností. Komise nezpochybňuje ani to, že pokud je nakonec uloženo clo na evidovaný dovoz se zpětnou působností, může to negativně ovlivnit strany, které předmětné zboží dovezly v průběhu dvouměsíčního období celní evidence, které skončilo uložením prozatímního cla. Komise však připomíná, že účelem celní evidence je vyloučit ohrožení nápravného účinku cla, k němuž by mohlo dojít například v důsledku významného dovozu během celní evidence po podstatném zvýšení dovozu a nahromadění zásob, ke kterému již došlo před celní evidencí. Pokud je celní evidence neúčinná, protože hospodářské subjekty ignorují varování ve formě celní evidence, je nezbytné uplatnit clo se zpětnou působností, aby bylo zajištěno, že nápravný účinek cla nebude dále odsouván v důsledku dovozu, který se uskutečnil před celní evidencí. Je pravděpodobné, že v tomto případě řada dovozců a/nebo uživatelů uvědomujících si jasné varování, že může být uloženo clo se zpětnou působností, přestala dovážet, ale jiní dovozci se rozhodli podstoupit riziko. Komise je proto přesvědčena, že neporušila zásadu právní jistoty.

(92)

Navíc pokud dumping po celní evidenci ustane, mohou dovozci požadovat vrácení zaplaceného cla.

(93)

Podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení může být antidumpingové clo uloženo se zpětnou působností, pokud byl dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5 a Komise poskytla dotčeným dovozcům příležitost sdělit své připomínky, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(94)

Po analýze předložených připomínek dospěla Komise k závěru, že dovozci a/nebo uživatelé o předpokládaném dumpingu a újmě věděli nebo měli vědět od zveřejnění oznámení o zahájení řízení dne 14. května 2015. Kromě dovozu, který způsobil újmu v průběhu období šetření, byly po zahájení šetření dovezeny další významně větší objemy dotčeného výrobku, a to za ceny ještě nižší než v průběhu období šetření. Tato velká množství dotčeného výrobku za nízkou cenu již měla další negativní dopad na ceny a podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Protože jsou objemy dovozu ve spojení s popsaným cenovým chováním a vývojem podílu na trhu podstatné a vyskytují se navíc vedle významně vyšších zásob, může dovoz uskutečněný po celní evidenci vážně ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla.

(95)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností jsou splněny. Na dotčený výrobek, který byl předmětem celní evidence podle prováděcího nařízení (EU) 2015/2325, je proto třeba uložit konečné antidumpingové clo.

(96)

V souladu s čl. 10 odst. 3 základního nařízení má být úroveň cla, jež má být vybráno se zpětnou působností, stanovena ve výši prozatímních cel uložených podle prováděcího nařízení (EU) 2016/181 do té míry nakolik jsou nižší než konečné clo uložené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1328.

(97)

Výbor ustavený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nepředložil žádné stanovisko,

—

ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, po válcování za studena již dále neopracované, též ve svitcích, všech tlouštěk, elektroplechy,

—

ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, ve svitcích, o tloušťce menší než 0,35 mm, žíhané (známé jako „černé plechy“),

—

ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, všech šířek, z křemíkové elektrotechnické oceli, a

—

ploché válcované výrobky z legované oceli, po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracované, z rychlořezné oceli.