(EU) 2016/1247Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1247 ze dne 28. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 26. února 2016 Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/262 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) podle čl. 7 odst. 4 základního nařízení.

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 30. května 2015 v návaznosti na podnět podaný dne 16. dubna 2015 společností Ajinomoto Sweeteners Europe SAS (dále jen „ASE“), jediným výrobcem aspartamu v Unii. ASE byla dne 15. října 2015 koupena společností Hyet Holding BV a její název se poté změnil na Hyet Sweet S.A.S (dále jen „Hyet“). Na společnost Hyet připadá 100 % produkce aspartamu v Unii, přičemž společnost Hyet představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(3)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Slyšení se uskutečnilo na žádost Čínské komory mezinárodního obchodu, a to za účasti zástupců jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Sinosweet Co., Ltd. Hlavními projednávanými body byla možnost získat cenový závazek a rovněž i další požadavky a připomínky k výpočtům souvisejícím s dumpingem. Tyto připomínky byly později podány ve formální podobě a zabývá se jimi toto nařízení.

(6)

Jeden z vyvážejících výrobců, společnost Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd., si vyžádal zásah úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Hlavními diskutovanými body byly důvody pro odmítnutí zacházení jako v tržním hospodářství, volba srovnatelné země, potřeba úprav při stanovení cenového podbízení a údajná absence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou a dumpingovým dovozem.

(7)

Komise vzala v potaz písemné a ústní připomínky zúčastněných stran a prozatímní zjištění v potřebném rozsahu příslušně upravila.

(8)

Všem zúčastněným stranám Komise sdělila nejdůležitější skutečnosti a důvody, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz aspartamu pocházejícího z ČLR a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(9)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly vzaty v potaz a v potřebném rozsahu zohledněny.

(10)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku dovozců, potvrzují se 8. až 10. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku vyvážejících výrobců v ČLR, potvrzují se 11. a 12. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se individuálního zjišťování, potvrzuje se 13. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzuje se 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Dotčený výrobek, jenž je definován a dále upřesněn v 19. až 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je aspartam (N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin-1-methylester, N-methylester kyseliny 3-amino-N-(α-karbomethoxyfenethyl)-sukcinamové), registrační číslo CAS 22839-47-0, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 2924 29 98 (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „obdobný výrobek“).

(15)

Po poskytnutí prozatímních informací výrobní odvětví Unie zopakovalo svou obavu ohledně možného obcházení opatření přes směsi a přípravky obsahující aspartam. Výrobní odvětví Unie také tvrdilo, že budou-li na tyto směsi a přípravky uvalena cla, nebudou s prováděním žádné problémy. Jako příklad uvedlo jiné šetření týkající se glutamátu sodného ve Spojených státech.

(16)

V odpovědi na tuto připomínku se uvádí, že nedávné šetření týkající se obdobného výrobku v konečné fázi dospělo k závěru, že řada členských států a Švýcarsko čelí značným problémům s prováděním vzhledem k tomu, že se tyto směsi a přípravky pod pojem dotčeného výrobku zařazují. V důsledku toho bylo rozhodnuto, že budou v konečné fázi z definice výrobku odstraněny. Vzhledem k podobnosti výrobků (sladidla se stejným použitím v odvětví potravin, nápojů a farmaceutických výrobků) je velice pravděpodobné, že by se podobné problémy vyskytly i v tomto případě.

(17)

Ještě důležitější je, že zjištění v rámci šetření nepodpořila tvrzení, že riziko obcházení přes směsi a přípravky je vysoké. Spolupracující uživatelé potvrdili, že všechny jednotlivé navazující výrobky a v jejich rámci jednotlivé druhy/značky vyžadují různé podíly různých sladidel, a oddělený dovoz pro každou směs by tudíž byl zcela neproveditelný. Dovoz aspartamu v tekuté podobě (jako směs s vodou) by také vyžadoval naprosto odlišná a výrazně dražší opatření v oblasti balení a dopravy.

(18)

Na základě výše uvedeného se definice výrobku uvedená ve 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zachovává.

(19)

Jelikož nebyla předložena žádná připomínka týkající se obdobného výrobku, potvrzuje se 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žádost o zacházení jako v tržním hospodářství předložená jedním z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla zamítnuta, protože šetření ukázalo, že není v souladu s kritériem č. 2 a 3 čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Dotčená strana zopakovala svá tvrzení, že tato kritéria splňuje. Pokud však jde o kritérium č. 2, nepředložila žádný nový důkaz nebo argumenty, jež by zavdávaly důvod k přezkoumání prozatímního posouzení.

(21)

Pokud jde o kritérium č. 3, poukázala dotčená strana na nedávný rozsudek Tribunálu (3), který s analýzou daňových pobídek provedenou v souvislosti s tímto kritériem Komisí nesouhlasil. Je třeba konstatovat, že tento rozsudek doposud nenabyl právní moci. Jak se připomíná v 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, každý jednotlivý případ je třeba posuzovat zvlášť, a to na základě všech skutečností, které má Komise k dispozici. Jelikož v tomto případě nebyly předloženy žádné další argumenty ani nové skutečnosti týkající se podstaty předmětné konkrétní analýzy daňových pobídek, nebylo možné závěry přehodnotit.

(22)

V průběhu schůzky s úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních dotčená strana zopakovala tvrzení, jež se řeší v 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že by se výhody plynoucí z režimů preferenčního daňového zacházení nebo grantů měly považovat za subvence, a existence subvence by tudíž neměla být klasifikována jako zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství.

(23)

Jak se uvádí v 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, účel posouzení zacházení jako v tržním hospodářství se liší od účelu antisubvenčního šetření. Účelem posouzení zacházení jako v tržním hospodářství je zjistit, zda určitá společnost působí v podmínkách tržního hospodářství na základě ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zatímco účelem antisubvenčního šetření je zjistit, zda společnost využívá napadnutelných subvencí na základě ustanovení nařízení o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy EU (4). Pro obě tyto otázky je tudíž relevantní jiný právní základ a musí být řešeny zvlášť. Pokud jde o zacházení jako v tržním hospodářství, je jedním z relevantních aspektů k posouzení kritéria č. 3 otázka, zda u výrobních nákladů a finanční situace společností, kterých se šetření týká, nedochází ke značnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, a nikoli zda společnost využívá napadnutelných subvencí.

(24)

V každém případě se v 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětluje, že uvedený vyvážející výrobce nesplnil kritérium č. 3, a to nejenom kvůli daňovým pobídkám, jež obdržel, ale také kvůli výhodě, kterou získal při koupi uživatelských práv k pozemkům. Pokud jde o uživatelská práva k pozemkům, dotčená strana uvedla, že soubor dokumentace předložený v tomto případě je totožný jako soubor předložený v průběhu dvou předchozích šetření, v jejichž rámci jí nakonec bylo zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno. Ovšem závěr, že kritérium č. 3 nebylo splněno, byl založen nejenom na dokumentech předložených v průběhu předchozích šetření, ale také na nových důkazech, jež byly získány v průběhu stávajícího šetření, a to na posudku ceny nemovitosti vypracovaném nezávislým auditorem. Tento dokument tvoří přílohu prospektu zveřejněného na hongkongské burze na vědomí potenciálním investorům. Z posudku vyplývá, že existuje výrazný rozdíl mezi cenou zaplacenou vyvážejícím výrobcem za uživatelská práva k pozemkům a tržní hodnotou. Na tomto základě se mělo za to, že strana nezískala svá uživatelská práva k pozemkům za tržní hodnotu, a kritérium č. 3 nebylo považováno za splněné.

(25)

Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení vyvážejícího výrobce zamítnuto a potvrzují se 24. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Po poskytnutí prozatímních informací vyjádřily tři zúčastněné strany, zejména japonský výrobce Ajinomoto Co. (dále jen „společnost Ajinomoto Japonsko“), jenž je mateřskou společností žadatele, obavu, pokud jde o volbu Japonska jako srovnatelné země a pokud jde o zjištění běžné hodnoty pro ČLR na základě této země.

(27)

Dotčené strany zejména tvrdily, že společnost Ajinomoto Japonsko má na svém domácím trhu monopolní postavení, a může zde dosáhnout výrazně vyšší ceny ve srovnání s jinými trhy, jako je Korea nebo ČLR, kde probíhá hospodářská soutěž. Během slyšení vedeného úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních jedna ze zúčastněných stran prohlásila, že společnost Ajinomoto Japonsko má na svém domácím trhu dominantní postavení, přičemž v zásadě na něm dosahuje 100 % podílu, a v Japonsku tak neexistuje dovoz, ani hospodářská soutěž. Dotčené strany mají kromě toho za to, že Japonsko jednoduše není vhodnou srovnatelnou zemí, jelikož rozdíly mezi japonským a čínským trhem jsou zjevné a projevují se vysokou úrovní dumpingových rozpětí, na něž se poukazuje v prozatímním nařízení. Tvrdily také, že v důsledku přítomnosti několika domácích výrobců probíhá na domácím čínském trhu ve větší míře hospodářská soutěž a že zisk vykazovaný čínskými výrobci na jejich domácím trhu je podstatně nižší než zisk vykazovaný výrobcem ze srovnatelné země.

(28)

Jiná z dotčených stran uvedla, že volba Japonska jako srovnatelné země představuje nejhorší možný scénář a že výsledek srovnání japonských a čínských cen ukazuje, že se nejedná o realistickou ani rozumnou volbu.

(29)

V počáteční fázi šetření požádala Komise o spolupráci další třetí země, a to s cílem zvolit vhodnou srovnatelnou zemi. Z šetření vyplynulo, že světová výroba aspartamu se soustřeďuje v několika málo zemích: ČLR, Francii, Japonsku a Koreji. Byli kontaktováni známí výrobci v Koreji a v Japonsku. Jediný známý výrobce v Koreji spolupráci odmítl. Jak již bylo probráno v předběžné fázi, se spoluprací souhlasil pouze výrobce v Japonsku, a Japonsko tak bylo jedinou třetí zemí s tržním hospodářstvím, kterou bylo možné jako srovnatelnou zemi použít. Z údajů z Japonska byly zjištěny běžné hodnoty uvedené v prozatímním nařízení.

(30)

Komise konstatuje, že několik dotčených stran vyjádřilo proti volbě Japonska námitky, zejména s ohledem na vysoký podíl společnosti Ajinomoto Japonsko na domácím trhu a údajnou omezenou hospodářskou soutěž na něm. Tyto strany ovšem žádné důkazy na podporu těchto svých tvrzení nepředložily. Šetření neprokázalo, že by Japonsko v důsledku dovozních omezení, například vysokých cel nebo jiných poplatků a kvantitativních omezení, nebylo otevřeným trhem; naopak z něj vyplynulo, že na japonském trhu je hlášen dovoz aspartamu, mimo jiné z ČLR a Koreje.

(31)

Za účelem posouzení vhodnosti Japonska jako srovnatelné země pro ČLR nicméně Komise dále prozkoumala podmínky hospodářské soutěže, za kterých se v Japonsku tvoří ceny pro obdobný výrobek. Jak již bylo konstatováno, na japonském trhu působí pouze jeden výrobce, který čelí konkurenci dovozců z ČLR a z Koreje. Důležitější ovšem je, že bylo zjištěno, že zisková rozpětí, jichž japonský výrobce dosahuje, se značně liší v závislosti na druhu a velikosti zákazníků. Šetření neodhalilo žádný rozumný důvod pro tento výrazný rozdíl mezi ziskovými rozpětími. Zejména nebylo zjištěno, že by rozdíly v ziskovém rozpětí bylo možné vysvětlit například prodaným množstvím. Vzhledem k tomuto nedořešenému problému se má za to, že by na základě cen, jejichž důsledkem jsou takto iracionálními rozdíly v ziskovém rozpětí, skutečně nebylo možné vhodně a přiměřeně určit běžnou hodnotu.

(32)

Z těchto důvodů se Komise v konečné fázi musela uchýlit k jinému přiměřenému základu pro určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Běžná hodnota pro ČLR tedy byla určena na základě cen výrobního odvětví Unie náležitě upravených o přiměřené ziskové rozpětí.

(33)

Ceny jediného výrobce v Unii u obdobného výrobku na trhu Unie byly použity jako přiměřený základ pro určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(34)

Komise nejprve zkoumala, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v Unii obecně reprezentativní. Za tímto účelem byl tento celkový objem prodeje srovnán s celkovým objemem dotčeného výrobku vyvezeného do Unie všemi jednotlivými čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Na tomto základě bylo zjištěno, že výrobce v Unii prodával obdobný výrobek na trhu Unie v reprezentativním množství.

(35)

Komise dále určila typy výrobku prodávané výrobcem v Unii na domácím trhu, jež jsou shodné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Komise podle typu výrobku porovnala objem prodeje v Unii s vývozem do Unie u každého čínského vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Z tohoto srovnání vyplynulo, že pouze jeden typ výrobku vyráběného v Unii plně odpovídá typu výrobku vyváženému čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(36)

Komise následně zkoumala, zda lze prodej tohoto typu výrobku výrobcem v Unii na trhu Unie považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu, a to bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představuje více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu výrobku rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší. Vzhledem k tomu, že tento typ výrobku nebyl ziskový, nemohla být běžná hodnota založena na váženém průměru ceny prodeje na domácím trhu za období šetření, ale musela být vypočtena tak, jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění níže.

(37)

Komise nakonec určila typy výrobku, které jsou vyváženy z ČLR do Unie a které výrobní odvětví Unie na trhu Unie neprodává, a vypočetla na základě čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení běžnou hodnotu. Při výpočtu běžné hodnoty u těchto typů výrobku a neziskového typu výrobku uvedeného v předchozím bodě odůvodnění vzala Komise v úvahu průměrné výrobní náklady nejbližších typů výrobků vyrobených výrobcem v Unii a připočetla částku prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z prodeje odpovídající váženému průměru částek dosahovaných výrobcem v Unii u obdobného výrobku při jeho domácím prodeji v běžném obchodním styku za období šetření.

(38)

Kromě toho se v reakci na tvrzení jedné z dotčených stran o údajném nedostatku informací týkajících se podrobných vlastností výrobků vysvětluje, že na rozdíl od jiných výrobků, které jsou předmětem antidumpingových šetření, jako jsou například určité železné či ocelové spojovací prostředky z ČLR, jsou dotčený výrobek a obdobný výrobek v tomto šetření spíše výrobky homogenními s omezeným množstvím typů a variant. Většina typů výrobků prodávaných čínskými vyvážejícími výrobci měla například přesně tytéž základní vlastnosti, pokud jde o použití, koncentraci, obal a složení.

(39)

K dalšímu vysvětlení metodiky, jež se uplatňuje při zjišťování běžné hodnoty, je ovšem třeba poznamenat, že Komise určila šest konkrétních vlastností, které jsou pro podrobné vymezení různých typů dotčeného výrobku relevantní: fyzická forma, koncentrace, typ obalu, velikost obalu, použití a složení. Z ČLR bylo do Unie vyváženo pět typů výrobků a u těchto typů byla zjištěna pouze jedna vlastnost, jíž se od typů prodávaných v Unii výrobním odvětvím Unie odlišovaly.

(40)

V rámci poskytnutí konečných informací sdělila Komise všem jednotlivým čínským vyvážejícím výrobcům vlastnosti a typ výrobku, které použila při výpočtu běžných hodnot všech typů výrobků, a to včetně typů vyvážených z ČLR do Unie, které plně neodpovídaly typům prodávaným v Unii výrobním odvětvím Unie, jak je vysvětleno v 35. a 39. bodě odůvodnění výše.

(41)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se vývozních cen, potvrzují se 51. až 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Jedna z dotčených stran nesouhlasila se zamítnutím své žádosti o úpravu o měnový přepočet ve svých dohodách o vypořádání na základě čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že mezi měnovými kontrakty a obchodní smlouvou o prodeji na vývoz nebylo žádné přímé spojení. Dotčená strana nepředložila žádný nový důkaz ani argumenty k opětovnému přezkoumání prozatímního posouzení.

(43)

Na základě výše uvedených skutečností byla žádost dotčeného vyvážejícího výrobce zamítnuta. Vzhledem k použití cen výrobního odvětví Unie k určení běžné hodnoty navíc není potřeba řešit připomínky týkající se srovnání obdobného japonského výrobku s dotčeným výrobkem.

(44)

Po poskytnutí konečných informací obdržela Komise připomínky od tří zúčastněných stran.

(45)

První z těchto zúčastněných stran tvrdila, že k určení běžné hodnoty by se neměly používat údaje žadatele, jelikož je charakterizuje podjatost, a nejsou neutrální. Tato zúčastněná strana má za to, že jedinou možností je použít čínské údaje.

(46)

Údaje výrobce v Unii, na jejichž základě byla určena běžná hodnota, byly ověřeny na místě, přičemž bylo zjištěno, že jsou spolehlivé a přesné. Za těchto okolností spojení japonského výrobce s výrobcem v Unii není překážkou pro použití údajů od výrobce v Unii. Použití údajů Unie pro určení běžné hodnoty stanoví čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Toto tvrzení se proto zamítá.

(47)

Táž zúčastněná strana tvrdila, že rozhodnutí použít údaje výrobního odvětví Unie porušuje její právo na včasné informování. Komise má v tomto ohledu za to, že informace byly poskytnuty v dostatečné míře, jelikož byly poskytnuty i údaje týkající se výrobce v Unii. Zúčastněná strana kromě toho dostala příležitost se k této věci vyjádřit.

(48)

A konečně tatáž zúčastněná strana tvrdila, že při výrobě aspartamu existují rozdíly mezi výrobními náklady výrobce v Unii a výrobními náklady čínského výrobce, zejména v případě výrobního procesu, dalších poskytovaných služeb a typu využívané energie, a to vzhledem k plnění dalších požadavků na specifikace daných regulací, jako jsou například požadavky týkající se těžkých kovů, arsenu, koliformních bakterií, bakterie E. coli, přístupu k surovinám, nákladů na získání patentu, třináctých platů a nákladů na balení. Dotčená zúčastněná strana tvrdila, že tyto rozdíly mají dopad na srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny. Druhá z dotčených zúčastněných stran tvrdila, že výrobní odvětví Unie platí v případě rozpustného aspartamu, který se v ČLR nevyrábí, licenční poplatky, a žádala tedy, aby byly výpočty dumpingu odpovídajícím způsobem upraveny.

(49)

Zúčastněné strany ovšem svá tvrzení o tom, že údajné rozdíly ve výrobních nákladech ovlivňují srovnatelnost cen, již vyžaduje čl. 2 odst. 10 základního nařízení, nedoložily. Nebyly zejména předloženy žádné důkazy o tom, že zákazníci v důsledku rozdílu v těchto činitelích na domácím trhu setrvale platí odlišné ceny. Odběratel tuzemské i vyvážené výrobky považuje za podobné: není ochoten platit odlišné ceny. Na tomto základě byla uvedená tvrzení zamítnuta.

(50)

Třetí z dotčených zúčastněných stran tvrdila, že Komise neupřesnila, zda byly při výpočtu běžné hodnoty použity průměrné částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z prodeje u všech výrobků prodávaných v Unii, nebo pouze prodejní, správní a režijní náklady u nejobdobnějšího typu výrobku. První z dotčených zúčastněných stran tvrdila, že ziskovost nemůže vzhledem k situaci v oblasti výroby aspartamu překročit 3 %. Komise připomíná, že při výpočtu běžných hodnot připočetla, jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a zisku odpovídající váženému průměru částek skutečně realizovaných výrobcem v Unii při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku za období šetření, jak vyžaduje čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(51)

Třetí z dotčených zúčastněných stran znovu zopakovala svou žádost o úpravu o měnový přepočet z jejích dohod o vypořádání. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy nebo argumenty, na jejichž základě by bylo možné prozatímní posouzení přezkoumat, se však žádost zamítá.

(52)

První z dotčených zúčastněných stran znovu zopakovala své tvrzení, že odmítnutí přiznat zacházení jako v tržním hospodářství je neodůvodněné a v rozporu s tím, jak Komise v této věci postupovala v minulosti, a že daňové pobídky a granty by neměly být považovány za zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Tato tvrzení se řeší ve 21. až 23. bodě odůvodnění.

(53)

Tato zúčastněná strana kromě toho tvrdila, že v minulosti byl při stanovování zacházení jako v tržním hospodářství brán v úvahu prospekt uvedený ve 24. bodě odůvodnění.

(54)

Tato zúčastněná strana neprokázala, že by tento dokument měl na ocenění uživatelských práv k pozemkům při stanovování zacházení jako v tržním hospodářství v minulosti jakýkoli vliv. V každém případě se o zacházení jako v tržním hospodářství v každém šetření rozhoduje nezávisle na základě konkrétních okolností relevantních pro dotčené šetření.

(55)

Tato zúčastněná strana také tvrdila, že ocenění v prospektu nelze porovnávat s cenou v kupní smlouvě, jelikož se půda prodávala bez úprav a připravená.

(56)

Pokud jde o ocenění uživatelských práv k pozemkům, sdělila Komise této zúčastněné straně podrobnou metodiku, která byla použita k odhadu rozdílu mezi reálnou tržní hodnotou a skutečnými náklady. V tomto ohledu byly celkové stavební náklady odečteny od celkového odhadu ceny parcely pro budovy a stavby. Rozdíl + 35 % byl shledán významným, přičemž jej lze vysvětlit pouze tím, že v době transakce mezi společností a místními orgány byla převodní cena značně nižší než reálná tržní hodnota. Skutečnost, že v předchozích šetřeních byl, jak tvrdí zúčastněná strana, rozdíl mezi reálnou tržní hodnotou a skutečnými náklady oceněn jinak, nemá na zjištění v tomto šetření vliv.

(57)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní dumpingová rozpětí uvedená v 61. až 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přičemž konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením mají tuto podobu:

(58)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrzují se 68. a 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se 70. až 73. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jedna z dotčených stran tvrdila, že byla porušena její práva na obhajobu, neboť nebyla zveřejněna dovozní statistika. Tato strana si také vyžádala vysvětlení ohledně toho, jak byly z dostupné statistiky vyčleněny objemy a hodnoty týkající se dotčeného výrobku, a požádala rovněž o objasnění, s jakou databází a jakým způsobem byly tyto objemy/hodnoty překontrolovány, jak se uvádí v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato strana si vyžádala přístup k dovozní statistice.

(61)

Komise potvrzuje, že objemy a ceny dovozu z Číny byly stanoveny na základě údajů, jež poskytla společnost CCM, jež se zabývá výzkumem a má sídlo v Číně (5). Tyto údaje byly překontrolovány oproti informacím, jež jsou k dispozici v oficiální čínské databázi vývozů, kterou vedou čínské celní orgány. Údaje získané z čínské databáze vývozů jsou zúčastněným stranám k nahlédnutí zpřístupněny v nedůvěrném znění spisu. Kromě toho jsou také za úhradu k dispozici veřejnosti. Společnost CCM i čínská databáze vývozů mají pro aspartam vyhrazen zvláštní kód (29242930), údaje tudíž byly dostatečně specifické a žádné další vyčlenění nebylo zapotřebí.

(62)

V 76. bodě odůvodnění a tabulce 3 prozatímního nařízení došlo k administrativní chybě v měrné jednotce. Ceny uvedené v 76. bodě odůvodnění a v tabulce 3 prozatímního nařízení se týkají EUR/kg, a nikoli EUR/t.

(63)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se zjištění popsaná v 74. až 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se objemu, podílu na trhu a průměrných cen dovozu z ČLR, přičemž se jednotka míry v 76. bodě odůvodnění a v tabulce 3 prozatímního nařízení opravuje na EUR/kg.

(64)

Jedna ze zúčastněných stran požádala Komisi, aby upravila analýzu cenového podbízení o rozdíly v typu obalu. Tato strana uvedla na podporu svého tvrzení cenové nabídky různých obalových materiálů. Jiná ze zúčastněných stran tvrdila, že při výpočtu cenového podbízení se musí vzít v úvahu rozdíly ve výrobním procesu a kupní ceně suroviny v důsledku zaoceánské přepravy a mezinárodního pojištění, protože tyto parametry údajně mají významný dopad na jednotkovou cenu konečného výrobku.

(65)

Jedna ze zúčastněných stran také tvrdila, že jelikož se podíl výrobního odvětví Unie na trhu nijak nesnížil, nemá cenové podbízení žádné důsledky, protože by podle ní bylo relevantní pouze v případě, že by dovoz z ČLR na trhu získal podíl na úkor výrobního odvětví Unie.

(66)

Zaprvé, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ze šetření vyplynulo, že obal cenu neovlivňuje. Kromě toho Komise analýzou cenových nabídek předložených stranou uvedenou výše zjistila, že rozdíl v nákladech na balení v nich činí maximálně 0,33 RMB/kg (což odpovídá 0,046 EUR/kg), což je u výrobku s průměrnou cenou přibližně 10 EUR/kg a více zanedbatelné.

(67)

Zadruhé jsou výpočty újmy založeny na srovnatelných cenách v Unii a na cenách dovozu za období šetření, jak je vysvětleno v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. U veškerých rozdílů mezi ČLR a Unií, pokud jde o cenu surovin, je třeba prokázat, že ovlivňují srovnatelnost cen. Není neobvyklé, že výrobci v jedné zemi nakupují suroviny za odlišné ceny než výrobci v jiné zemi. Takový rozdíl v nákladech se však nutně nemusí projevit v rozdílu v cenách nebo nutně nemusí mít vliv na spravedlivé srovnání cen, jelikož se v tomto případě jedná pouze o jednu ze složek ceny, nikoli o složky všechny. V každém případě zúčastněná strana neodůvodnila své tvrzení vysvětlením, jak by údajný rozdíl v nákladech na suroviny měl mít vliv na srovnatelnost cen. Toto tvrzení se proto zamítá.

(68)

Zatřetí se v rámci šetření zjistilo, že výrobce v Unii a čínští vyvážející výrobci používají podobný výrobní proces. Dotčená zúčastněná strana kromě toho nekonkretizovala, jaká úprava by měla být v důsledku rozdílu ve výrobním procesu provedena. Toto tvrzení se proto zamítá.

(69)

Po poskytnutí konečných informací dotčená zúčastněná strana zopakovala své tvrzení, že ve výpočtech cenového podbízení by měly být také zohledněny rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost cen, uvedené ve 48. bodě odůvodnění. Tato zúčastněná strana kromě toho tvrdila, že v případě jednoho z jejích zákazníků, jenž je obchodníkem, by do výpočtu cenového podbízení mělo být započteno i určité ziskové rozpětí.

(70)

Při šetření se nezjistilo, že by u obdobného výrobku, který má povahu komodity, existovala cenová přirážka. Šetření ukázalo, že mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem není žádný rozdíl, pokud jde o kvalitu, nebo jakýkoli jiný rozdíl, který by byl systematicky promítnut do cen. Pokud jde o žádost o přičtení ziskového rozpětí k nákladům obchodníka vzniklým po dovozu, Komise připomíná, že výpočty jsou založeny na cenách zaplacených prvními nezávislými odběrateli, a to bez ohledu na to, zda se jedná o obchodníky, či nikoliv. Tato tvrzení se proto zamítají.

(71)

Tvrzení, že cenové podbízení je relevantní pouze v případě, že dumpingový dovoz získává na trhu podíl na úkor výrobního odvětví, nemá žádné opodstatnění a neodráží znění čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Toto tvrzení se zamítá.

(72)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila jedna ze zúčastněných stran závěr Komise, přičemž tvrdila, že cenové podbízení nemělo podstatný dopad na hospodářské parametry výrobního odvětví Unie.

(73)

Komise má za to, že ustanovení čl. 3 odst. 3 a čl. 3 odst. 6 základního nařízení umožňují zjistit újmu na základě ukazatelů objemu a/nebo ceny. Tvrzení týkající se podstatnosti cenového podbízení se řeší v oddílu 4.5.

(74)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se cenového podbízení, potvrzují se 78. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Hospodářská výkonnost výrobního odvětví Unie byla posouzena na základě zkoumání všech hospodářských činitelů uvedených v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Všechny hospodářské ukazatele (s výjimkou podílu na trhu a výrobní kapacity) se během posuzovaného období zhoršily. Je důležité zdůraznit, že pro účely zjištění újmy nemusí být trend působit újmu patrný u všech jejích ukazatelů, neboť žádný z nich není v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení rozhodující.

(76)

Při šetření se zejména zjistilo, že v důsledku vysokého objemu dumpingového čínského dovozu, jenž se vůči cenám v Unii významně podbízel (za období šetření o 21,1 %), nemělo výrobní odvětví Unie jinou možnost než své prodejní ceny snížit, a to i přesto, že se jeho situace v oblasti nákladů zhoršovala. Toto snížení prodejních cen mělo přímý nepříznivý dopad na jeho ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic. Významné zhoršení těchto ukazatelů újmy tak jasně naznačuje, že čínský dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu. Dotčená zúčastněná strana nepředložila žádné nové důkazy nebo argumenty, jimiž by tento závěr zpochybnila.

(77)

Dotčená zúčastněná strana zpochybnila skutečnost, zda bylo výrobní odvětví Unie skutečně nuceno snížit ceny, aby si udrželo svůj podíl na trhu, jelikož ceny přes cenové podbízení o 21,1 % snížilo pouze o 7 %.

(78)

V reakci na toto tvrzení je důležité zdůraznit, že cenové podbízení nevyplývá toliko ze srovnání cen, ale řídí se metodikou popsanou v 78. až 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a jeho rozsah se tedy nemusí nutně projevit ve vývoji cen výrobního odvětví Unie. V každém případě je namístě připomenout, že výrobní odvětví Unie bylo v průběhu posuzovaného období nuceno neustále snižovat své ceny, a to i přes zhoršující se hospodářskou situaci a i přesto, že se již v roce 2013 stalo ztrátovým. Z tohoto hlediska nelze 7 % snížení ceny považovat za nevýznamné.

(79)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzuje závěr přijatý ve 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(80)

Některé ze zúčastněných stran tvrdily, že na určitých ukazatelích, jako je např. výrobní kapacita, se trend působit újmu neprojevuje a jiné, jako je například objem prodeje, podíl na trhu a úroveň prodejních cen, musí být analyzovány v souvislosti s poklesem spotřeby během posuzovaného období.

(81)

Pokud jde o výrobní kapacitu, zůstávala v posuzovaném období skutečně stabilní. Je tomu tak proto, že výrobní odvětví Unie tvoří jediný výrobce, jehož výrobní zařízení je integrované a sestává z pečlivě sladěných výrobních kroků, což možnost náhle snížit kapacitu bez zásadních a nákladných úprav omezuje. Výrobní odvětví Unie nicméně zmírnilo dopady poklesu poptávky rozsáhlými odstávkami výroby, jak je vysvětleno v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výrobní odvětví Unie kromě toho snížilo své fixní náklady s cílem zmírnit dopad poklesu poptávky na výrobní náklady.

(82)

Po poskytnutí konečných informací přišla jedna ze zúčastněných stran s tvrzením, že nebyly poskytnuty žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem výrobní odvětví Unie snížilo své fixní náklady. Kromě toho tato zúčastněná strana také tvrdila, že případné snížení fixních nákladů bylo nanejvýš okrajové. Tato zúčastněná strana argumentovala tím, že se výrobní odvětví Unie nedokázalo přizpůsobit měnícímu se trhu Unie, a že si tedy případnou újmu, kterou utrpělo, způsobilo samo.

(83)

Komise v reakci na to připomíná, že podrobnosti o snížení fixních nákladů realizovaném výrobním odvětvím Unie byly uvedeny v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výrobní odvětví Unie se kromě toho snížení poptávky přizpůsobilo tím, že výrobní proces upravilo tak, aby se snížilo vyráběné množství. Komise pečlivě analyzovala vývoj fixních nákladů v posuzovaném období. V průběhu šetření se zjistilo, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo výrazně snížit své celkové fixní náklady, v důsledku čehož se ve stejném období fixní náklady na jednu tunu zvýšily pouze o 24 %. Kdyby výrobní odvětví Unie nepřijalo výše uvedená opatření a opatření popsaná v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, fixní náklady by se zvýšily o 66 %. Komise proto trvá na svém závěru, že výrobní odvětví Unie přijalo vhodná opatření k tomu, aby se přizpůsobilo poklesu prodeje, a podařilo se mu významně snížit své fixní náklady. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nebylo tvrzení, že si újmu výrobní odvětví Unie způsobilo samo, zjištěními ze šetření potvrzeno, a tudíž se zamítá.

(84)

Ze šetření vyplynulo, že ceny dumpingového dovozu z ČLR se v posuzovaném období snížily o 12 %. Toto cenové chování nelze vysvětlit vývojem cen surovin. Je také důležité zdůraznit, že dumpingový čínský dovoz má na prodeji na trhu Unie významný podíl, a tudíž i významný dopad na tento trh, který představuje klíčový trh výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění, dosahoval navíc rozdíl, o který se čínský dovoz vůči cenám výrobního odvětví Unie cenově podbízel, v období šetření až 21,1 %. Výrobní odvětví Unie tedy nemělo jinou možnost, než snížit své prodejní ceny tak, aby zůstalo dostatečně atraktivní a omezilo propad objemu prodeje a pokles podílu na trhu. Komise shromáždila důkazy o smluvních jednáních, kterých se zúčastnili uživatelé a distributoři aspartamu, z nichž vyplývá, že se cena čínského dovozu využívá k tlaku na výrobní odvětví Unie. Tento tlak měl přímý nepříznivý dopad zejména na ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie. Zhoršení těchto ukazatelů újmy proto přímo souvisí s dumpingovým čínským dovozem, a pokles spotřeby Unie na této souvislosti nic nemění.

(85)

Pokud jde o 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že zdroj statistiky k vývoji cen surovin by měl být zveřejněn, přičemž zpochybnila zjištění, že na dvě hlavní suroviny připadá u dotčeného/obdobného výrobku pouze 25 % celkových výrobních nákladů. Podle údajů této strany o nákladech tyto dvě suroviny tvoří téměř 50 % celkových výrobních nákladů vyvážejících výrobců, a Komise by tudíž měla závěry vyvozené ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přezkoumat.

(86)

Informace o cenách surovin byly získány od společnosti CCM a jejich nedůvěrný souhrn byl zařazen do nedůvěrného znění spisu, které je zúčastněným stranám přístupné k nahlédnutí, a to v návaznosti na připomínky přijaté po zveřejnění prozatímního nařízení.

(87)

Jak je vysvětleno ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vyrábí se dotčený/obdobný výrobek smícháním dvou aminokyselin (L-aspartové kyseliny a L-fenylalaninu) víceméně ve stejném množství. Po obdržení dalších statistik týkajících se období šetření byl oproti kalendářnímu roku 2014 vývoj cen surovin revidován. Během posuzovaného období se cena L-aspartové kyseliny zvýšila o 1 % a cena L-fenylalaninu se snížila o 23,6 %. Tato revize cen surovin ovšem neměla vliv na závěr, k němuž se v předběžné fázi dospělo: totiž že tyto dvě aminokyseliny společně tvoří přibližně 25 % celkových výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Takovýto závěr je také v souladu s údaji výrobce ze srovnatelné země. V rozporu s tvrzením dotčené zúčastněné strany její údaje o nákladech Komise neověřila, jelikož se na tuto stranu nevztahovalo zacházení jako v tržním hospodářství. V důsledku toho nemohly být její údaje o nákladech zohledněny. Zjištění, že dvě hlavní suroviny představují u dotčeného výrobku/obdobného výrobku přibližně 25 % celkových výrobních nákladů se, potvrzuje ve znění uvedeném ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Podle aktualizovaných statistických údajů se vývoj nákladů na suroviny na vývoji nákladů/ceny dotčeného výrobku a obdobného výrobku projevil nanejvýš jako 4,6 % pokles. Šetření ovšem ukázalo, že cena dotčeného výrobku se za období šetření snížila o 12 %, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V rozporu s tvrzením dotčené zúčastněné strany tedy snížením cen surovin nelze věrohodně vysvětlit pokles ceny dotčeného výrobku, a toto snížení tudíž nemá vliv na závěr, k němuž se dospělo ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že čínští vyvážející výrobci uplatňovali na trhu Unie dosti agresivní cenové chování a výrobnímu odvětví Unie způsobili podstatnou újmu.

(89)

Další ze zúčastněných stran tvrdila, že skutečnost, že si výrobní odvětví Unie dokázalo udržet svůj podíl na trhu, jasně ukazuje, že dovoz z ČLR výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu nepůsobí.

(90)

Pokud jde o toto tvrzení, je třeba uvést, že vývoj podílů na trhu je pouze jedním z aspektů analýzy příčinné souvislosti. Skutečnost, že se významný tlak na ceny ze strany čínského dovozu v posuzovaném období ještě neprojevil tím, že by výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu, a že si tedy čínští vyvážející výrobci i výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu udrželi, zřejmě také naznačuje, že trh Unie je strnulejší, než by se výrobku, jenž má povahu komodity, očekávalo. Dotčený/obdobný výrobek hraje ve výrobních nákladech uživatelů spíše okrajovou roli (tvoří necelá 3 % těchto nákladů), přičemž dodavatelé v potravinářském a farmaceutickém průmyslu zároveň podléhají velice zdlouhavým a nákladným procesům certifikace. Přinejmenším do konce období šetření tak většina uživatelů dávala přednost již certifikovaným a důvěryhodným dodavatelům, než aby zahájili proces certifikace na základě cenových nabídek.

(91)

Po poskytnutí konečných informací přišla jedna ze zúčastněných stran s tvrzením, že výrobní odvětví Unie během daného období snížilo své ceny pouze o 7 %, z čehož 4,6 % připadá na pokles cen surovin. Podle této zúčastněné strany je proto skutečnou příčinou poklesu prodejních cen vývoj cen surovin. Kromě toho tato zúčastněná strana přepočetla pokles cen v důsledku jiných činitelů zjištěný za posuzované období v rozsahu 2,4 % na celoroční průměr a dospěla k částce 0,056 EUR/kg za rok. Tato zúčastněná strana z toho vyvodila závěr, že takovýto rozsah odpovídá cenovému rozdílu zjištěnému u obalových materiálů, který Komise v 66. bodě odůvodnění považuje za zanedbatelný. Na tomto základě zúčastněná strana tvrdila, že cenový dopad jiných činitelů nelze považovat za podstatný.

(92)

V reakci na toto tvrzení je důležité upřesnit, že Komise v 88. bodě odůvodnění zjistila, že vývoj cen surovin mohl vysvětlit maximálně 4,6 % snížení ceny dotčeného výrobku. Jedná se přitom o teoretické maximum, a neznamená to, že by ceny v témže období nutně musely ve stejné míře poklesnout. V případě výrobku, jako je aspartam, který se neprodává na základě cen ad hoc, ale spíše prostřednictvím ročních nebo víceletých prodejních smluv s pevnými cenami, to platí dvojnásob. Ze šetření vyplynulo, že výrobní odvětví Unie bylo vystaveno neustálému a silnému cenovému tlaku ze strany čínského dumpingového dovozu a že bylo nuceno snižovat své prodejní ceny i přes celkově se zhoršující strukturu nákladů. Přístup založený na celoročním průměru, jenž ve svém podání uplatnila zúčastněná strana, navíc nelze přijmout. Vzhledem k ročnímu kolísání, jež bylo zjištěno u prodejních cen i u cen surovin, takovýto přístup založený na celoročním průměru neodráží hospodářskou realitu a není z metodického hlediska správný. Cenový rozdíl u obalových materiálů ovšem představuje skutečný rozdíl za daný rok a jako takový je vzhledem k ceně dotčeného výrobku skutečně zanedbatelný.

(93)

Na základě všech výše uvedených skutečností má Komise za to, že spis obsahuje dostatek důkazů o cenovém tlaku a jeho podstatném nepříznivém dopadu na výrobní odvětví Unie.

(94)

Žádné další připomínky týkající se účinků dumpingového dovozu na situaci výrobního odvětví Unie uvedených ve 108. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení předloženy nebyly, a zjištění zde uvedená se proto potvrzují.

(95)

Některé ze zúčastněných stran tvrdily, že případná podstatná újma, již výrobní odvětví Unie utrpělo, byla způsobena poklesem spotřeby Unie, nebo v tomto smyslu nadále argumentovaly. V tomto ohledu jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že pokles spotřeby byl zapříčiněn větší konkurencí jiných sladidel, zejména acesulfamu draselného („Ace-K“) a většími obavami z ohrožení zdraví v souvislosti s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem. Některé ze zúčastněných stran kromě toho tvrdily, že podstatnou újmu, již výrobní odvětví Unie utrpělo, způsobila jeho zhoršující se vývozní výkonnost a/nebo si ji odvětví způsobilo samo tím, že se nedokázalo přizpůsobit poklesu poptávky.

(96)

Jedna ze zúčastněných stran také uvedla, že ztráty výrobního odvětví Unie je třeba přičíst tomu, že došlo k zaúčtování značného snížení hodnoty, což mělo nepříznivý dopad na náklady výrobního odvětví Unie a vysvětluje ztráty, jež mu vznikly. Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že při posuzování příčiny újmy nebyla v úvahu vzata skutečnost, že výrobce v Unii byl krátce po zahájení tohoto šetření prodán.

(97)

Jak již bylo potvrzeno ve 121. a 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, mohl k újmě, již výrobní odvětví Unie utrpělo, přispět pokles spotřeby Unie. Z šetření ovšem nevyplynulo, že by k vysvětlení rozsahu a intenzity újmy, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena, tento pokles postačoval, a příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie tudíž narušit nemohl.

(98)

Pokud jde o tvrzení, že Komise neposoudila dopad jiných sladidel, zejména acesulfamu draselného (Ace-K), na trh s aspartamem, nebylo prokázáno, proč a v jakém smyslu mají být údajně ještě nepříznivější ukazatele újmy v případě acesulfamu draselného (6) relevantním aspektem tohoto šetření.

(99)

Ještě důležitější je to, že se při šetření zjistilo, že sice k určitému nahrazování některých sladidel jinými dochází, že je však takovéto nahrazování dost omezené vzhledem k tomu, že vývoj a schvalování nových výrobních postupů je riskantní, časově náročný a nákladný proces. V každém případě mohou cla uložená na acesulfam draselný (Ace-K) pocházející z ČLR stávající postavení dotčeného výrobku a obdobného výrobku na trhu Unie pouze posílit, a nikoliv toliko nepříznivě ovlivnit výrobní odvětví Unie, jak se tvrdilo.

(100)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala dotčená zúčastněná strana svůj argument, že hlavní příčinou újmy je pokles spotřeby způsobený obavami z ohrožení zdraví a z toho vyplývající nahrazení jinými sladidly, mimo jiné acesulfamem draselným (Ace-K). Tato zúčastněná strana měla za to, že závěr Komise, že vzájemné nahrazování jednotlivých druhů sladidel je omezené, je v rozporu s prozatímním nařízením, a znovu zopakovala své tvrzení, že Komise nezohlednila závěry antidumpingového šetření týkajícího se acesulfamu draselného a jejich dopad na šetření, jež je předmětem tohoto nařízení.

(101)

V 97. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že důsledky snížení spotřeby a jejich omezeným dopadem nelze újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie vysvětlit. Dotčená zúčastněná strana v tomto ohledu neposkytla žádné nové informace, a tvrzení, že snížení spotřeby narušuje příčinnou souvislost, se proto zamítá.

(102)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se poklesu spotřeby, potvrzují se závěry uvedené ve 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

V tabulce 10 v prozatímním nařízení došlo k administrativní chybě (místo indexů průměrných vývozních cen se v ní uváděly indexy cenových úrovní na trhu Unie). Přes tuto administrativní chybu byly analýza a závěry založeny na správných údajích. Opravené cenové indexy vypadají takto:

Tabulka 10

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(104)

Pokud jde o tvrzení, že újmu způsobila vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, je třeba připomenout, že bylo, jak se vysvětluje ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zjištěno, že ke způsobené újmě tento činitel skutečně přispěl. Jak se ovšem vysvětluje ve 116. a 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebylo zjištěno, že by tento činitel narušil dotčenou příčinnou souvislost. Je třeba připomenout, že ze šetření vyplynulo, že za období šetření byl podíl vyvezené výroby podstatně nižší než podíl výroby prodané na trhu Unie.

(105)

Kromě toho také stojí za zmínku i to, že šetření odhalilo, že právě ČLR se podařilo vytlačit výrobní odvětví Unie z trhů třetích zemí. Z dostupných statistik (7) vyplývá, že v hlavních vývozních destinacích výrobního odvětví Unie, jako je Brazílie, Argentina, Mexiko a Turecko, realizovala ČLR značné a stále větší objemy prodeje za ceny obdobné těm na trhu Unie, či dokonce za ještě nižší. Nelze opomenout celkovou situaci ve světě, kdy je ČLR na cestě k tomu, aby prakticky ovládla celosvětovou nabídku u tohoto výrobku (8). Čínští vývozci cenovým podbízením výrazně ovlivnili situaci výrobního odvětví Unie také na trzích třetích zemí. Jelikož na světovém trhu prakticky nejsou žádné jiné subjekty, tedy kromě Japonska, které v hlavních vývozních destinacích výrobního odvětví Unie realizuje prodej podstatně nižších objemů za výrazně vyšší ceny než ČLR, lze spolehlivě vyvodit závěr, že pokles objemu vývozu a vývozních cen vyplýval především také z cenového chování čínských vyvážejících výrobců.

(106)

Po poskytnutí konečných informací zúčastněné strany požádaly Komisi, aby vyčíslením doložila, že dopad poklesu spotřeby a vývozní výkonnosti Unie byl omezený a že nenarušil příčinnou souvislost.

(107)

Komise připomíná, že se v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení vyhodnocují i jiné činitele než dumpingový dovoz, přičemž jejich poškozující účinek by neměl být přičítán dumpingovému dovozu. Není tedy vyloučeno, že k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispívají i jiné činitele. Ustanovení čl. 3 odst. 7 základního nařízení ovšem žádné vyčíslení vlivu jiných činitelů nevyžaduje. Rozlišením a vyčleněním účinků jiných činitelů Komise svou povinnost podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení splnila.

(108)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrzují se zjištění uvedená ve 114. až 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

V reakci na tvrzení, že újmu si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, je třeba uvést, že se toto tvrzení řešilo v 81. bodě odůvodnění výše. V každém případě nelze vzhledem k tomu, že celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie je stále výrazně nižší než spotřeba Unie, hovořit o újmě, kterou by si výrobní odvětví Unie způsobilo samo všeobecným nadbytkem kapacity.

(110)

Pokud jde o tvrzení jedné ze zúčastněných stran týkající se zaúčtování snížení hodnoty, je třeba připomenout, že při posouzení nákladů a ziskovosti nebylo zaúčtování snížení hodnoty v účetnictví výrobního odvětví Unie bráno v úvahu, jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(111)

Pokud jde o tvrzení, že v rámci analýzy příčinné souvislosti měl být posouzen prodej výrobce Unie, je třeba poukázat na následující skutečnosti. Dotčená zúčastněná strana neprokazuje, v jakém smyslu by měla být v rámci analýzy příčinné souvislosti brána v úvahu změna vlastnictví výrobního odvětví Unie. Předchozí vlastník, společnost Ajinomoto Co., měl své klíčové výrobní zařízení vždy v Japonsku, kde v nedávné době vyvinul novou výrobní metodu. Společnost Ajinomoto Co. učinila podnikatelské rozhodnutí provést konsolidaci svých základen pro výrobu aspartamu v Japonsku. Šetření potvrdilo, že nový vlastník podnět plně podporuje a je odhodlán ve výrobě aspartamu pokračovat, jak bylo uvedeno v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Po poskytnutí konečných informací dotčená zúčastněná strana přišla s tvrzením, že jelikož záměr prodat výrobní zařízení Unie byl znám již v roce 2014, neprovedl vlastník tohoto výrobního zařízení potřebné úpravy a investice/zhodnocení, kterými by se přizpůsobil obtížným tržním podmínkám. Dotčená zúčastněná strana tvrdila, že Komise tento problém v rámci příčinné analýzy náležitě neposoudila.

(113)

V reakci na toto tvrzení Komise připomíná, že se při šetření zkoumaly kroky výrobce v Unii, přičemž se dospělo k závěru, že byla přijata řada opatření ke zmírnění nepříznivých účinků propadu na trhu a čínského dumpingu. Závěry v tomto ohledu lze najít v 83. bodě odůvodnění. Tabulka 8 prozatímního nařízení ukazuje, že investice, ačkoliv došlo k jejich poklesu, byly uskutečňovány i nadále, přičemž v některých letech se v posuzovaném období dokonce zvýšily. Kromě toho je jasné, že společnost Ajinomoto měla silný zájem na tom, aby neměla na činnost výrobce v Unii nepříznivý vliv, jelikož chtěla společnost prodat jako fungující celek. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že prodej výrobce v Unii byl analyzován dostatečně a že spis neobsahuje žádné důkazy, které by tvrzení dotčené zúčastněné strany podpořily.

(114)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se 119. a 120., 123. a 124. a 126. a 127. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují se závěry, k nimž se v nich dospělo.

(115)

Šetření ukázalo, že neustálý cenový tlak čínského dovozu v kombinaci s jeho silným zastoupením na trhu Unie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Ceny dovozu z Číny, které již tak byly nízké, se za posuzované období výrazně snížily a toto snížení ceny nebylo možné plně vysvětlit vývojem cen surovin. Stlačené ceny měly přímý nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie a přispěly k tomu, že se na trhu Unie stalo ztrátovým.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností Komise trvá na svém závěru, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(117)

Komise pečlivě zvážila účinky všech ostatních známých činitelů, které mohly mít na situaci výrobního odvětví Unie nepříznivý dopad. Uznává se, že určité činitele (pokles spotřeby v Unii a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie) mohly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispět. Jejich dopad byl omezený, pokud jde o rozsah nebo o intenzitu nebo o obojí, a příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a způsobenou újmou tedy nenarušily.

(118)

Potvrzuje se proto závěr, k němuž se dospělo ve 128. až 131. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že uložení opatření by bylo v rozporu se zájmem Unie, jelikož navrhovaná opatření by trh Unie fakticky uzavřela čínským vyvážejícím výrobcům a uživatelům by pak na straně nabídky zůstal jediný zdroj (tj. výrobní odvětví Unie). Podle této zúčastněné strany by to také znamenalo, že tato opatření by výrobnímu odvětví Unie zajistila dominantní postavení na trhu, z nějž by mohlo v plném rozsahu těžit. Zúčastněné strany také vyjádřily pochybnost ohledně časové shody prodeje žadatele a podání podnětu.

(120)

Komise s touto argumentací nesouhlasí. Vedle ČLR se značný objem výroby realizuje v Japonsku. Uživatelé mají tedy k dispozici alternativní zdroje. Ještě důležitější je, že tvrzení, že navrhovaná opatření by trh uzavřela čínským výrobcům, není ani opodstatněné ani podepřené zjištěními ze šetření. Navrhovaná cla byla vypočtena na základě ověřených údajů všech zúčastněných stran, jichž se tato věc týká. Na základě úrovně cen v období šetření lze konstatovat, že cla pouze odstraní dopad nekalých a neudržitelných obchodních praktik na úroveň cen v Unii. Skutečnost, že v Unii existuje jediný výrobce, neznamená, že má dominantní postavení, a nic nenasvědčuje tomu, že by je zneužil, i kdyby v budoucnosti takové postavení získal, a to vzhledem k existenci alternativních zdrojů na straně nabídky, jako je ČLR a Japonsko. Očekává se, že po uložení opatření dokáže výrobní odvětví Unie zvýšit výrobu a objem prodeje na trhu, na kterém panuje účinná hospodářská soutěž. Ceny účtované čínskými vývozci by se měly zvýšit a výrobní odvětví Unie bude osvobozeno od značného cenového tlaku, který tyto ceny v současnosti na trh Unie vyvíjejí. V neposlední řadě strany neprokázaly, v jakém smyslu by časová shoda mezi prodejem výrobních zařízení Unie a podáním podnětu měla mít dopad na zájem Unie. Komise má v každém případě za to, že tato otázka na posouzení zájmu Unie žádný vliv nemá. Tato tvrzení se tedy považují za nepodložená.

(121)

Na druhé straně je třeba zdůraznit, že se v rámci šetření zjistilo, že pokud bude dovoleno, aby stávající obchodní praktiky pokračovaly, bude výrobní odvětví Unie se vší pravděpodobností nuceno zcela odejít z trhu, přičemž dovoz zůstane jedinou možností uživatelů, což v zájmu výrobního odvětví Unie jistě není. Komise má za to, že zachování výroby v Unii je pro účely hospodářské soutěže nezbytné.

(122)

Po poskytnutí konečných informací přišla jedna ze zúčastněných stran s tvrzením, že vzhledem k nízké hodnotě, za kterou se uskutečnil prodej průmyslového odvětví Unie, nemohl vlastník budoucnost výroby aspartamu zajistit s jistotou.

(123)

Toto tvrzení je čistě spekulativní. Komise v každém případě konstatuje, že po změně vlastnictví výroba aspartamu pokračovala. Komise pečlivě analyzovala zájem všech zúčastněných stran, přičemž dospěla, jak se vysvětluje ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, k závěru, že uložení opatření je oprávněné a není proti zájmu Unie jako celku.

(124)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, potvrzují se zjištění a závěry uvedené ve 133. až 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

Jedna ze zúčastněných stran požádala Komisi, aby oddělila újmu způsobenou dumpingovým dovozem od újmy dané vývozní výkonností a vypočetla pro tyto dva činitele samostatné rozpětí újmy. Tato strana také požádala o úpravu ceny nepůsobící újmu tak, aby se vyrovnal nárůst fixních nákladů v důsledku poklesu objemu výroby. Tato strana navrhla použít náklady zjištěné při optimálním využití výrobní kapacity výrobním odvětvím Unie v průběhu tří let před obdobím šetření. A v neposlední řadě tato strana požádala také o úpravu ceny nepůsobící újmu, jelikož byla údajně nadhodnocena v důsledku nákupu surovin za převodní ceny.

(126)

Jak je v souvislosti s újmou a příčinnou souvislostí vysvětleno v oddíle 4 a 5 výše, Komise zjistila, že podmínky pro určení újmy a příčinné souvislosti stanovené v ustanoveních čl. 3 odst. 1 až 7 jsou splněny. Výpočet samostatných rozpětí újmy pro různé činitele, jež k újmě přispěly, není právními předpisy vyžadován a Komise tuto praxi neuplatňuje. Komise náležitě rozlišila a oddělila účinky dalších činitelů, jež k újmě přispěly, od účinků dumpingového dovozu. Komise shledala, že tyto jiné činitele nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(127)

Cena nepůsobící újmu se dále stanoví pro období šetření na základě údajů za toto období, což platí pro všechny parametry, včetně využití kapacity. V neposlední řadě se tvrzení, že výrobní odvětví Unie nakupovalo suroviny za převodní ceny od stran, s nimiž bylo ve spojení, šetřením nepotvrdilo. Naopak ze šetření jasně vyplynulo (což se rovněž uvádí ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), že průmyslové odvětví Unie po celé posuzované období nakupovalo suroviny za tržní ceny.

(128)

Jedna ze zúčastněných stran namítala, že by Komise měla prošetřit, zda se celosvětový pokles cen surovin promítl do poklesu cen surovin pro výrobní odvětví Unie. Tvrdila přitom, že pokud jsou ceny surovin vyšší než na mezinárodním trhu, měl by být příslušně upraven výpočet újmy. V tomto ohledu Komise připomíná, že ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vyvodila závěr, že výrobní odvětví Unie nakupovalo suroviny za ceny odpovídající obvyklým tržním podmínkám a že nebyly předloženy žádné nové informace, které by její závěr zpochybnily.

(129)

Na základě výše uvedených úvah se žádosti o úpravu ceny nepůsobící újmu zamítají. Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, byla zachována metodika použitá v předběžné fázi, jak je vysvětleno ve 147. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(130)

Vzhledem k závěrům vyvozeným o dumpingu, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by na dovoz aspartamu pocházejícího z ČLR měla být uložena konečná antidumpingová opatření. V souladu s pravidlem nižšího cla by v tomto případě měla být uložena opatření na úrovni nižšího z možných rozpětí.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF na hranici Unie před proclením, měly být stanoveny takto:

(132)

Na základě zjištění z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážejí tudíž situaci těchto společností zjištěnou při tomto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(133)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (9). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, které se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(134)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, nemělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(135)

Po sdělení konečných informací vyjádřilo několik vyvážejících výrobců a Čínská komora mezinárodního obchodu zájem o předložení nabídek cenového závazku nebo společné nabídky závazku. Avšak pouze jedna společnost předložila dostatečně podloženou nabídku závazku ve lhůtě stanovené v článku 8 základního nařízení. Minimální navrhovanou dovozní cenu tvořila pohyblivá složka, do níž se promítá cenový trend nákladů na hlavní surovinu (tj. L-fenylalanin), a pevná složka, do níž se promítají zbývající náklady.

(136)

Komise nabídku posoudila, přičemž u konkrétních výrobků zjistila řadu rizik.

(137)

Aspartam se prodává velkým zákazníkům, kteří jej na základě celosvětových smluv nakupují ve významných objemech, a to jak v rámci Unie, tak i mimo ni. Vývozci budou mít možnost kompenzovat zvýšení cen v Unii snížením svých cen pro třetí země. Takováto kompenzace by pak zmařila jakýkoli vyrovnávací účinek. Tento problém je v tomto případě obzvláště naléhavý, jelikož by bylo nemožné (nebo přinejmenším velice obtížné) zjistit, že k takovéto kompenzaci došlo.

(138)

Ceny surovin pro výrobu aspartamu jsou navíc nestálé, jak se vysvětluje ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Cenové závazky nejsou v případě výrobků s nestálými výrobními náklady účinným vyrovnávacím prostředkem. Když se náklady snižují, brání cenové závazky vývozcům, aby reagovali na tržní síly. Skutečnost, že k tomuto kolísání dochází, je potvrzena, což dokazují nejnovější vývozní statistiky, z nichž bylo zjištěno, že čínské ceny aspartamu stále klesají.

(139)

Konečně nebylo žádné z dotčených společností přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, Komise proto nemohla zcela posoudit spolehlivost účetnictví, což má mimo jiné zásadní význam pro vytvoření vztahu důvěry, na němž se závazky zakládají.

(140)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že nabídky závazků nelze přijmout.

(141)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být vybrány s konečnou platností.

(142)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal žádné stanovisko,

a)

v období šetření (tj. od 1. dubna 2014 do 31. března 2015) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1;

b)

není ve spojení s žádným z vývozců nebo výrobců v Čínské lidové republice, na které se vztahují opatření uložená tímto nařízením; a

c)

po skončení období šetření buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek jeho značné množství do Unie vyvézt,